ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f524c350-7128-11dc-889c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 276, place 114, org 28, work 10
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
17. května 1904. Císlo 130
4 article
Eenstvo řezníků v Eroji, místní odbor N. J. S., Vzáj. podp. pokladna mistrů, spolek „Svornost“, Krejca- rový spolek, místní odbor Ú. M. Š., Hospodářský spo- tek, Musejní spolek, učitelské sbory měšťanskýcha obecných škol, okresní výbor, městská rada se sta- rostou p. Jos. Slavíkem, Hospodářské družstvo, zá- stupcové slátních úřadů, kněží a j. Za zpěvu písně „Kde domov můj?“ jel vlak dále do Kolina, kde nádraží bylo černě ozdobeno. Na peronu shromážděno převeliké množství obecenstva zástupců spolků. Náměstek starosty p. Ant. Sojka po- ložil na rakev skvostný věnec. Sokolové, s praporem se dostavivší, ozdobili rakev Kollárovu věncem. V pří- tomnosti zpěv. spolků „Dobroslav“ a „Dobromil“, divad. spolku „Kolár“, spolků místních i z Nymburka a okolí, proslovil náměstek starosty p. Ant. Sojka vlasteneckou řeč, na niž nadšenými slovy odpovědě náměstek p. dr. Groš. Spolek úřadníků dráh v Nym- burcc zastoupen byl mnoha členy v čele s vrch. in- spektorem p. Břet. Tolmanem. Za velikého pohnutl pěvecký sbor zapěl chorál. Za zpěvu písně „Kde do- mov můj?“ a provolávání „Slávy pamálce Jana Kol- lára“ vlak hnul se dále.
Vzáj Krejca Ú M Š Jos Sojka Sokol Kollárův Dobroslav Dobromil Kolár doktor Groš Tolman Sláva Jan Eroj Kolina Nymburk Ny
5 article
V Pečkách, kde byla krátká zastávka, starosta obce v čele četného občanstva provolal „Slávu“ pa- mátce Kollára V Poříčanech proslovil dojemnou řeč děkan Polanovský. Na peronu shromáždili se členové obec ního výboru, hasiči a místní spolky. V Českém Brodě příjezd vlaku ohlašovaly výstřely z hmoždýřů. Památce Kollárově prokázána skvělá pocta členy městského zastupitelstva z Č. Bro- du a Černého Kostelce, dále sokolskými jednotami z Č. Brodu, Kouřimi a Č. Kostelce, Hospod. spolkem. sborem hasičů z Č. Brodu, spolky „Pokrok“ a „Komen- ský, Obč. besedou, jednotou Prokopa Holého, Řemesl. živn. besedou, hasiči z Kounic a j. Starosta města p. Weidenhofer promluvil srdečně a po odpovědi ná- městka p. dra. Groše smíšený sbor zapěl Smetanův slávozpěv, dirigovaný p. Fr. Šubertem. Dámy polo žily na rakev vonné kylice. Za střelby z hmoždýři jel vlak dále. V Ouvalech a Běchovicích bylo rovně množství obecenstva na nádraží shromážděno a pro- volalo „Slávu“ Kollárovi.
Kollár Kollárův Komen Prokop Holý Řemesl Kounic Groš Smetanův Šubert Pečky Poříčany Český Brod Č . Bro Kostelec Č . Brod Kouřim Č . Kostelec Běchovice
6 article
Ostalky Jana Kollára v Praze. Na pražském nádraží nebylo arranžováno slav- nostní přijetí ostatků Kollárových, neboť vlastní slav- nost položena na den sv. Jana. Proto také na peroně nádraží v Hybernské ulici neshromáždilo se obecen- stvo ve značnějším počtu. Přišli jen zástupci presidia městské rady pp. sekretář Borůvka a dr. Sobotka a zá- stupci tisku a pořadatelé. Příjezd vlaku poněkud se opozdil, poněvadž do Běchovic bylo nutno odeslat výpomocnou lokomotivu. Po příjezdu vlaku odjeli čle- nové pražské delegace s náměstkem p. drem Grošem do Národního divadla, kde konalo se slavnostní před- stavení. Rakev s ostatky J. Kollára, v bedně uložená, byla ze železničního vagonu přenesena na nádvoří skladiště pro rychlozboží, kde vložena byla do fur- gonu. Asi půl sta věnců a kytic pověšeno na vůz věncový a za chvíli na to odjely tyto dva vozy Hy- bernskou a Celetnou ulicí ke staroměstské radnici. Po obou stranách jízdní dráhy těchto ulic shromážděno bylo mnoho obecenstva, které vzdávalo tichou poctu osiatkům Kollárovým. Hustým špalírem obecenstva byla bedna s rakví snesena do vestibulu staroměstské radnice, kde bedna byla otevřena za dozoru správce hřbitovů olšanských p. Peřiny, rakev vyzdvižena a odnesena do velké zasedací síně na katafalk. Vstup do vestibulu radnice ozdoben byl černou draperií.
Kollár Kollárův svatý . Jan Borůvka doktor Sobotka Groš J Kollár Peřina Praha hybernský ulice Běchovice Celetná ulice městský rada page národní divadlo Olšanský p
8 article
na němž spočívala bílá kovová rakev s tělesnými ostatky Jana Kollára, zbudován byl pohřebním ústa- vem Bayerovým v průčelí velké zasedací síně staro- městské radnice, jejíž okna byla zakryta smuteční ozdobou a draperií. Velký katafalk byl potažen černou látkou a na vrcholi jeho spočívala rakev 1.30 cm dlouhá. V čele katafalku byl mohutný krucifix a nad ním upravena draperie z černé látky a se stříbrnými třásněmi. Nad záhlavím katafalku nalezaly se tři austrálské draceny ve výši 6 metrů, jichž svislé listy nad rakev se skláněly. Na stupních po obou stranách katafalku postaveny dvě řady voskových svící, mezi nímiž vkusně rozestaveny růžově kvetoucí primula obconica, střídavě s kapradí neprolepsis. V popředi katafalku zřízena skupina květin, v jejímž středu umí- stěn krásný phoenix, kol něho skupina z azal a molis piném květu. Skupina lemována kvetoucími pri- mulemi a petrolistými dracenami. Po stranách tohoto mohutného katafalku v celé šíři síně zřízeny nádherně skupiny velkých palem phoenixů, canariensis a gencií, které svými dlouhými, tmavězelenými listy, lehce se vznášejícími, činily imposantní dojem, V rozích skupin, u stupňů podia, byly postaveny dva mohutně vavř- nové stromy tvaru kulovitého, které celé skvostné výzdobě katafalku dodávaly ladnosti. Celé květinové skupení lemováno bylo růžově kvetoucími primulem a malými rostlinkami s bílozelenými lístky. Celá tato neobvyklá výzdoba katafalku činila úchvatný dojem Kromě velké zasedací síně bylo bohatě vyzdobeno prostotu za nudnou, nechutnou prázdnotu nebo — sprostotu.
Kollár Bayerův centimetr
9 article
Přicházím v upomínkách ke »Koňskému trhu«. Ale než se myšlenky k němu docela obrátí, těká paměť přímou čarou dále až tam kde massivní empirové průčelí celnice rozhled uzavírá. Staré »Příkopí« nazváno roku 183 ke cti bývalého nejvyššího purkrabí pražskéh hraběte Františka Kolovrata Libštejnského » Kolo- vratskou třídou« a jmenovalo se tak až do nej novější doby, kdy z bývalého »Příkopí« a lido vého pojmenování »Příkopy« uděláno »Na pří- kopě«. Avšak lid nesmiřuje se tak snadno s umělkovanými formami a říká napořád, jako říkal dříve: »Jdeme na Příkopy, byli jsme na Příkopech, zastavili jsme se u Příkopů« a t. d. Formami »Na příkopě«, »Na slupi«, »Na Zbo- řenci« atd. živá mluva vůbec důsledně pracovati nemůže a je nucena vylupovati z nich jména ulie, jakoby úřadně v prvním pádu byla stano- vena: Příkopy, Slupy, Zbořenec. Není lze přec říkat: Zastavili jsme se u »Na přikopě«, na- vštívili jsme »Na Zbořenci«, vypravovali námo »Na slupi«, šli jsme okolo »Na můstku« podobně, z čehož plyne, že jest jedině logické, hověti živému jazyku lidu a nazývati ulice vesměs prostým nominativem: Příkopy, Slup nebo Slupy, Zbořenec, Můstek atd.
Kolovrat Můstek Zbořenec
10 article
Jak setrvačným čili konservativním je ze jmena pražské obyvatelstvo ohledně jmenování ulic, ukazuje tento příklad, vybraný z řady ji- ných. Rodilí Pražané a my, kteří dlouho již v Praze bydlíme, říkáme — beze všeho úmyslu zcela bezděky — stále ještě »Židovská zahrada místo Vladislavova ulice. Roku 1856 podal majitelové domů této ulice městské radě žádost. aby ulici jejich dáno bylo jiné jméno, a již tehda vzpomínáno historického fakta, že král Vladislav, který tudy rád koňmo jezdíval, roku 1488 vydal rozkaz, aby »Žídovská zahrada« (hřbilov) byla zrušena, aby se na jejím místé vybudovala ulice a tato aby se nejmenovala Židovskou zahradou, nýbrž »Vladislavova ulice«. Uliee vystavěna, ale lid říkal ji po celé věky stále jenom »Židovská zahrada«, tak že název ten zase úřadně byl přijat a zaveden. Pozděj vyhověno dotčenému přání domácích pánů Židovská zahrada pojmenována úřadně »Sluneční ulicí«, ale tento název se vůbec v lidu neujal a padl docela. Při posledním hromzdněm mě nění a opravování názvů ulic pražských vyho věno zase rozkazu krále Vladislava, ale kdož ví, nezvitězí-li časem opět »Židovská zahrada« neboť v úřadní Praze panuje učiněná manie měniti stále názvy ulic. i schodiště v prvém a druhém patře jakož i vestibui radnice. Květiny byly dodány z velkých sklenníků v Rajské zahradě a dekorační práce květinové řídi osvědčený odborník a správce sadů městských pa Skalák.
Pražan Vladislav Skalák Praha Vladislavův ulice sluneční ulice Žídovská zahrada
11 article
Věnco a kytice.
12 article
Veliké bylo množství věncových a kyticových darů, položených k rakví nesmrtelného pěvce „Slávy dcery“. Skutečné to bohatství květin, vonných a krás- ných. Ve velké zasedací síni, jakož i v čekárně byly následující věnce, jež zaslali: Žákyně vyšší dívčí školy („Nesmrtelnému pěvci Slávy dcery“), král. hlav. město Praha (se stuhami barev národních a s překrásným vyšíváním), Sokol v Karlíně, Čechové v Mor. Krum- lově, Komenského školy, Spolek „Vesna“ v Brně, dívě škola v Č. Třebové, město Přelouč, Čtenář. pěvecký spolek „Kollár v obci Střělici, dámy Slovanské besedy město Vysoké Mýto, Český čtenářský spolek v Brně studentstvo vysokomýtské, Čtenářský spolek v Ada mově, Musejní spolek v Brně, obec Letovice, Beseda v Krumlově, damský odbor N. J. S. ve Vys. Mýtě Útulna ženská v Brně, věnec od vnuček Kollárových Ludmily a Bedřišky Schellenbergových, Slovanský zpěvácký spolek, král. Kolín, město Choceň, město Brandýs n. Orl., Dašice s místními spolky, Slovanská beseda ve Vídni, Slov.-lit. spolek „Národ“ ve Vídni Spolek „Komenský“, městská rada v Pardubicích Akad. čten. spolek „Zora“ v Brně, Národní beseda ve Vídni X., Vzděl. a ochot. spolek „Kollár“ ve Vídni Spolek „Libuše“ v Č. Třebové, z Náprstkova domu věnec a j. v
Sláva Čecho Krum Kollár Kollárův Ludmila Schellenbergová Komenský Libuše Praha Morava Brno Č . Třebová Přelouč Střělice Vysoký Mýto Letovice Krumlov Kolín Choceň Brandýs Orlický Dašice Vídeň Pardubice Sokol v Karlín Komenský škola Český čtenářský spolek v Brno muzejní spolek v Brno Zora národní beseda Náprstkův dom věnec
13 article
Hosté při církevních obřadech. Na 9. hod. dopol. dne 16. května byly ustanoveny církevní obřady u rakve s tělesnými ostatky Jan Kollára ve velké zasedací sini staroměstské radnice Již dlouho před touto dobou byla prostorná siň na- plněna. Na galerii zaujaly místo dámy. Do zasedac síně zavítali pp. starosta měst pražských dr. Srb s ná- měsíkem drem. Grošem a členy depulace, která ostatky Kollárovy z Vídně do Prahy doprovázela: Brožem Čuprem, Mellanem, Hubáčkem a drem. Štychem, dále za českou universitu Karlo-Ferdinandovu rektor prof dr. Strouhal, děkanové professoři dři. Hlava, Heyrovský a Vrchlický s odznaky svých úřadů, dále poslanci dr Herold, Březnovský, Kubr, Jirousek, V. Sehnal, dr Ulrich, E. Špindler, dr. Ryba, prof. dr. Čelakovský Žďárský, Macháček z Kutné Hory, dr. Viškovský, inž Kaftan, Macháček dr. Podlipný, Krejčí, Černý, Choc Klofáč, Kalina, Srdínko a Chaloupka; dále pn. Klaus jenž v roce 1852 byl na pohřbu Kollára, professoř dři. Reinsberg, dv. r. Vrba, Weydovský, Gebauer Jarník, Frankenberger, Pražák, Kalousek, Raýmann, za Družstvo Národního divadla F. A. Šubert, hrabě Aichelburg a dr. Marek, dr. Šole, Fr. Kvapil, tajemník musea, dr. Žák za Spolek českých advokátů, kníže Ferdinand Lobkovic, hrabě Deym, rektor prof. dr.
Kollár doktor Srb Groš Kollárův Brož Čupr Mellan Hubáček Štych Ferdinandův Strouhal profesor dřít Heyrovský Vrchlický doktor Herold Březnovská Kubr Jirousek V Sehnal E Špindler Ryba profesor Čelakovský Žďárský Macháček Viškovský Kaftan Podlipná Krejčí Černá Choc Klofáč Kalina Srdínko Chaloupek Klaus Reinsberg Vrba Weydovský Gebauer Jarník Frankenberger Pražák Kalousek Raýmann Aichelburg Marek Šole Kvapil Žák Lobkovic Deym Vídeň Praha Kutná Hora Francie český univerzita Karla národní divadlo F . A . Šubert doktor Ulrich
14 article
Slavík, komer. Herain. vrchní ředilel dr. Mattuš, z Klub národní strany svobodomyslné dr. Nesý, dr Motys, Kretší a Moudrý, zástupcové Ústředního vzděl. sboru, prof. Patera, vicepresident Döríl, dvor. rada Křikava, vládní rada Zerboni, poštovní rad Stránský, pošt. taj. Šklíba, ředitel Plašil, starost Smíchova Elhenický, ředitel Grešl, prof. dr. Zikmun Winter, slarosta Umělecké besedy Herites, za město Karlín starosta Ronz a náměstek Sedlák, za město Král. Vinohrady starosta Víšek a městský rada Bilek, zástupcové Měšťanské besedy a Moravsko-slezské be- sedy, Spolku českých žurnalistů, Spolku Máje (Ho- vorka a Klášterský), spisovatelé K. Čapek A. Klose.
Herain doktor Mattuš Nesý Motys Kretý Moudrá profesor Křikava Zerboni Stránský Šklíba Plašil Elhenická Grešl Zikmun Winter Ronz Sedlák Král Víšek Klášterský K Čapek A Klos Karlín spolek český žurnalista spolek Mája Moravskoslezský
15 article
A. E. Mužík, F. S. Procházka, za „Svatobor“ Al. Ji- rásek a K. V. Rais; cís. r. Otto, vrch. schovatel Ku- bánek, deputace České lékárnické společnosti, malostr Občanského klubu, Spolku pro české feriální osady ředitel Národního divadla Schmoranz a člen správn rady dr. Kose, dvor. rada Palla, ředitel Zemské banky Procházka, prof. Knittl, předseda Ú. M. Š. Kneidl, z Zemskou ústřední jednotu učitelů V. Rašín, za Spolek českých učitelek sl. Anýžova, Schustrova a Šafrán kova, zástupci Ústřední školy dělnické, dv. r. Novák Nechanský, předseda N. J. S., prof. Kastner, školn rada Šafránek, řed. Bílý, dr. Borecký, za město Vršo- vice starosta Drobný, Jäger a Herold, za Jednotu samo správných úřadníků Řezníček, za Ústřední spolek če ských professorů prof. Stýblo, za město Žižkov starost Žák a členové rady Bursík, Axler, Týbl, Baroubek a řed. Pírko, dr. Pospíšil za Právnickou jednotu, z Spolek českých úřadníků železničních p. Chroust, dele- gáti Národní jednoty pošumavské, Zemské jednoty hasičské, major Rašín z Ryzmburgka, delegáti Občan- ských klubů, ředitel hasičského sboru Vejdělek, Fr Zákrejs, ob. st. Fatka za starom. Občanský klub ob st. Červený za Klub voličů novoměstských, dr. Motej! dále četní obecní starší, magistrátní radové, učitel a j. v. U katafalku tvořili čestnou stráž členové Akad šermířského klubu a před katafalkem postavilo se pě pedelů české university Karlo-Ferdinandovy v histori ckých krojích. Obřadů zúčastnili se zejmena také: Svetozat Hurban-Vajanski, spisovatel a redakto. „Nár Novin“ z Turč. sv. Martina, Andrej Kollar z Mo šovců, synovec Kollárův, slečna Frida Schellenber gova z Výmaru, vnučka Kollárova.
A E Mužík F S Procházka K V Rais Otta doktor Kos Procházka profesor Knittl Ú M Š Kneidl V Rašín Anýžův Schustrův Šafrán Novák Kastner Borecká Drobná Jäger Herold Jednota Řezníček Stýblo Žák Týbl Baroubek Pírka Pospíšil Chroust Rašín Ryzmburgka Vejdělek Zákrejs Fatka Červená Martino Kollar Kollárův Schellenber Svatobor Vršo Žižkov Francie Výmar Český lékárnický společnost národní divadlo Schmoranz rada Šafránka rada Bursík Axler český univerzita KarlaFerdinandov Svetozat Hurban
16 article
Slavřjostňií řeči.
17 article
Před zahájením církevních obřadů zpěvácký spo lek „Hlahol“ na galerii zasedací síně zapěl Bendlův chorál, načež vykonal obřady farář p. Vilém Molná za assistence dvou duchovních. Obšírnější řeč proslovil dvojct. farář Vil. Mol nár. Pravil mimo jiné: Vážná je nám, ba posvátní tato hodina. Rada král. hlav. města Prahy zřídila nám tuto slavnost tím, že dala převézt tělesné ostatky veli- kána česko-slovanského do naší milé, nám všem tal drahé Prahy. Skutky, jež Kollár vykonal, jsou velike a významné. Bohem nadaný a nadšený pěvec mluvil z hloubi duše a srdce a proto slova jeho šla zase srdci. Jeho život jest jedinou prací na té roli dědičné národního bytí. Pravdu dovedl odkrývati a očisťovati. dodati jí jasnosti a výmluvnosti. Neopouštějme tulo síň a luto rakev s pozůstatky Kollárovými, aniž by chom neučinili bez rozdílu stavu a příslušenství sli upřímný a opravdový: že věrně, seč síly naše jsou chceme pracovati na té roli dědičné našeho národa (Výborně!) na prospěch a povznešení jeho. Po zapění sboru promluvil starosta měst praž ských p. dr. Srbu katafalku. Pravil: Vznešený pěvč a veliký Slovane! Půl věku dřímal jsi na březích Du naje a Slovanstva duch na půdu nehostinnou zalétal aby se poklonil posvátnému popelu Tvému! V pa- mátný dnešní den ukládá národ českoslovanský v sídl svém, ve zlaté slovanské Praze s chloubou a láskou urnu Tvoji. Z nás vyšel jsi, Tatry synu, Slovanstv orle bílý, duchem mezi námi vezdy jsi byl a mezi nás mezi své po létech nyní se vracíš! Jsi doma zde pěješ opět:
Bendlův Vilém Molný Kollár Kollárův Srba Praha Hlahol Tatra
18 article
„Tožť jest ona veleslavná Praha ty zdi, hradby, věže obrovské, ono město Čechů královské, krásné jako Slávy dcera drahá ... V Praze, kterou jsi nazval „věčné Slávy chrá mem“, rov Tvůj bude kaplí posvátnou. „Zde budeš zářit slávským šikům v čele, až d poslední písmeny, vše vyplněno, dovršeno skvěle, co předpovídal zpěv Tvůj nadšený, až v slávě vznese synů zástup svorný máť Slávů na prestol nerozborný. Ze svatého hrobu Tvého nechť se vezdy ozývá vvěštecký Tvůj hlas: „Zahyň pýcha, sobství, ne- dověra, spoj vás všecky láska, vzájemnost!“ Kollárel Slávy dcera, Praha, věrná duchu Tvému, přijímá drahé tělo Tvoje a na hrob Tvůj píše opět: „Živ jsa, v srdci celý národ nosil, zemřev, žije v srdci národa celého Za mocného vzrušení přečetného shromáždění způsobeného uvedenými proslovy, předstoupil ke kata falku poslanec p. dr. Josef Herold a promluvil jmě nem Národní rady: Dvě události na pohled stejné v době nynějš vzbudily obecnou pozornost. Rozhodnutím králov- ským na náklad státu uherského převezeny býti maj ostatky Rakoczya, který proti Vídní vedl tuhý zápa za svobodu své vlasti. Současně národ český převáž z nehostinné Vídně velkého svého pěvce, aby ho uloži nikoli v rodné vlasti jeho, která naň zapomněla, nýbri ve středu národa, k němuž náležel a jejž tolik miloval Jak vábivá to příležitost k porovnání osudů obou ná rodů, českého i maďarského, v jichž dějinách bylo tolik podobností.
Sláva Sláva dcera Živa doktor Josef Herold Rakoczya Praha Vídeň svatý hrob
19 article
Jestliže národ český nemůže převezení ostatků velikého muže učiniti aktem úřadního světa a moc státní, přijímá je ve svůj střed s tím větší láskou vřelostí i oddaností, neboť všichni cítíme, že oslavu- jeme památku věštce velké politické myšlénky. V době kdy Kollár dospíval v mužný věk, národ český neži životem politickým; nalézal se v úplné porobě spole- čenské, literární i národní, a na chmurném obzoru če- ského ovzduší sotva nepatrné ranní červánky nového probuzení se objevily. Práce buditelská vložena na bedra několika nadšených pracovníků. V době na- prostého politického úpadku národa českého ocitl se Jan Kollár ve víru silného nacionálního hnutí národa německého v Jeně. Z bezprostřední účasti seznal sílu a mohutnost propagační myšlénky národní mezi in telligencí německou, která těžce nesouc slabost a bez významnost Německa v době válek napoleonských. v sjednocení všech Němců spatřovala jedině oporu a budoucnost svého národa. Kollár viděl, kterak my- šlenka sjednocení národního u Němců, kteří nebyli po- Hlačeni, jichž osvětová práce a neodvislost, jichž jazyk i národnost měly nejbezpečnější ochránce, tvoří divy nadšení, vše obrozuje, spoutané síly osvobozuje a národu německému razí novou a bezpečnou cestu k velikosti a moci. Zjevy tyto na básnického a vní- mavého ducha Kollárova působily měrou neobyčejnou Působením Jana Blahoslava a Jungmanna u něho vzbuzené skromné počátky národního a slovanského vědomí, pojednou v mocné ideji národního osvobození nalezly mohutné posily.
Kollár Němec Kollárův Jan Blahoslav Jungmann Jena Německo
20 article
A tu vzbudila se především v Kollárovi nesmírná, hluboká bolest. Cítil, jak pokořen je jeho národ, jak okleštěny jsou podmínky jeho života, jakou bídu zlý osud a nepřátelé naň vznesli. Viděl jak i jiní národové slovanští strádají, a jak Polabané byli ze středu živých národů vyloučeni a zejmena na půdě německé na všech stranách nalézají se jen smutné hroby zašlé slávy a moci slovanské. Zahloubal se do šedé dávno- věkosti, aby silným duchem básnickým vyvolalsi obrazy ušlechtilosti jednotlivých slovanských haluzí, jich znosti, jich bohatýrství, ducha i meče. Hledal při- činy této bídy a tohoto úpadku a nalezl je v nesvor- nosti vlastní a ve sveřeposti a brutálnosti nepřátel Slo- vanů — jich podmanitelů. A společné toto neštěstí ná- rodů slovanských, společný jich nepřítel odvěkýv Kollárovi vzbudil pocity stejné lásky a vědomí, ž tito národové jsou jednoho původu, stejných úkolů světových a vytvořil v duchu Kollárově politickou ideu, ideu slovanské vzájemnosti. A básnickým codexem této velké ideje, která zůstává i na dále hybnou politickou zbraní naší, jest Kollárovc velké básnické dílo „Slávy dcera“- Myšlenky zde vyslovené nemají tudíž jenom vý- zpam literární a kulturní — ony jsou politickým vy- znáním víry. Kollár putuje od jednoho místa ke dru- hému, od Rýna k Visle a Dunaji, všude hledal stopy slávských národů, všude patřil na sveřepou práci pod manitelů, kteří vzali nám jazyk, svobodu — vše. Však na tom nepřestal. Z dějin převedl postav slovanské ušlechtilosti a síly aby budil národní sebe- vědomí a hrdosť a líčil odpůrce v barvách nejčerněj ších, aby vzbudil proti podmanitelům odpor a prot cizotě nenávist.
Kollár Polaban Kollárův Sláva Rýn Visla Dunaj
21 article
„Všecko máme, věřte moji drazí spoluvlastenci a přátelé, to, co mezi velké, dospěé v člověčenstvu národy nás sází volá k lidu slovanskému, aby znovu vzbudil jej k vě demí a novému odhodlání. Máme-li pak tyto vlastnosti, pak zajisté nelřeba nad budoucností zoufat. Jen jedno nám posud se nedostává: „Svornost jen a osvěta nám schází dejte nám tu s duchem všeslavosti a aj, národ máte viděti jaký nebyl ještě v minulosli. Proto pobádá především ke svornosti a sjed- nocení Zřiďte obec, jedním jménem zvanou, pevnou, ať ii cizí holomoci svornou, ať ji vlastní lakomci nezbourají novou zase ranou Jakkoli sám v srdci stísněném cílí křivdy, kter na národech slovanských se pášou, jakkoli bolestně se táže, čeho Slované zavinili, že tak jsou trestáni, přece nechce abychom snad zůstali v beznadějném truchlení, nýbrž vidí spásu a budouenost v činech. Boj bude veliký a vítězství nespadne nám na zem bez potu, přece nesmíme tím se rmoutit. Arci, že jdou jiní cestou hladší, těžce my a pozdě za nimi. tím jsme a náš národ mladší. My, co jiní dokázali, známe, čím my v knize lidstva býti máme Kollár má pevnou důvěru, že v této solidaritě Slovanstva spočívá záruka lepší budoucnosti. Naděj tuto opírá o ideu národní a o zásady humanitní. Každý národ má právo na samostatnost, na svůj jazyk; právo lidskosti vylučuje každé podmanění a nadvládu; vnucení cizího jazyka jest otroctví, které není dů stojno svobodného národa. Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážit každou, ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok. Nechť ruce, nechtby jazyk v okovy své vázal otrocké jedno to, neb nezná šetřiti práva jiných.
Slovan Kollár
22 article
Od svého národa žádá lásku k vlasti, věrnosta zatracuje odrodilství a zbabělost. Práci vyžaduje o každého na národa roli dědičné a žádá od všech by dle svého povolání byli činnými ve prospěch ná- roda. — Toto sjednocení národů slovanských není Kollárovi pouhým heslem, pouhou básnickou formou neb myšlenkou. Síla idejí život jeho ovládá, a on hledi jí dáti reální podklad. Ve spise svém o „literární vzá- jemnosti slovanské“ první smělou rukou kreslí rysy reálné vzájemnosti slovanské. Slované mají zachovat národní svou samostatnost i jazyk, mají však brát účastenství na společné duševní činnosti, vzájemn se doplňovati, čerpati z prací jedněch posilu pro práci vlastní, tak aby osvětový majetek jednoho stal se ma- jelkem všech. Vyžaduje proto znalost předních jazyk slovanských a vzájemný styk. Tak Kollár naznačil cestu, po které vzájemnost slovanská postupovati má aby po ní dospěla k jednotě národní, ke slovanskému souručenství.
Kollár Slovan
23 article
Dnes, po 60 lelech, nám myšlenky ty objevují se jako přirozené, avšak za dob Kollárových znamenaly projevení soustavné činnosti k praktickému uskuteč- nění styků Slovanstva vůbec. A tak Kollár, jemuž věru za dob jeho nešlo o věci politické, stal se jedním ze závažných tvůrců základů české národní politiky. A postavení jeho jako kněze vložilo naň i úkoly skutečné činnosti politicko-národní. Celých dvanáct let vedl krutý zápas za vlastní slovenskou školu a vlastní církev v Pešti, i za svoji osobu, jak v mnohém při- pomíná dobu nynější. Neobyčejné bylo proná sledo- vání jeho, a život jeho byl životem trpitele. Vše to Kollár přetrpěl. Měl důvěru ve svůj lid a v omlazené síly slov. Měl pevnou víru, že Slovanstvo nesplnilo posud svůj úkol, že všelidský úkol jej teprve čeká v budoucnosti. Miloval horoucně svůj lid a proto že jej miloval, nikdy nezoufal, nýbrž věřil, že pravda právo zvítězí, a že opětně národu, jen sám-li se při- činí, zasvitne jitřenka nového vzkříšení a lepšího pro buzení. Jen k dílu, k práci, k zápasu! Ne z mutného oka, z ruky pilné naděje kvitne — tak jen může i zlé státi se ještě dobrým Čas vše mění, i časy; k vítězství on vede pravdu, co sto věků bludných hodlalo, zvrtne doba.
Kollárův Kollár Pešť
24 article
Se stanoviska literárního posoudil činnost Jan Kollára pan prof. Pastrnek. Obšírně dovozoval že myšlenky Jana Kollára měly patrný vliv na písem- nictví české a slovanské. Kollár jest hlasatelem slo- vanské vzájemnosti. V té podobě, jak se jevi u Kollára, má tato myšlenka nejsilnější kořeny zde v Praze, ona projevuje se u Josela Dobrovského, u Josefa Jung- manna, u Antonína Marka. Idea slovanská jest jedna z hybných sil našeho obrození, jest vůbec charakte- ristikou jeho. Tu, v této zlatě slovanské Praze, tu kde nejsilněji bije srdce národa českoslovanského, to jest pravé místo pro tělesné ostatky Kollárovy. Slovan- ské ideály, které v této zemi vzrostly, rozšíří kovový hlas nadšeného pěvce a buditele Kollára po celém našem uvědomělém národě a po celém světě slovan- ském. (Výborně!) Hle, tvůj velký úspěch, slovanský pěvče náš! Dnes pronikají tvé ideály výkvět našeho národa i my všichni truchlíme nad ztrátami, které po věky stihly národy slovanské, naše srdce svírá žal nad nesvorností, nad sváry a záštím a krvavými boji, kter vznikají mezi kmeny a národy slovanskými. My já- sáme vstříc každému úspěchu, kterého dobývé slo- vanská síla, my věříme s tebou v lepší budoucnost Slovanstva. (Výborně!) Vraciš se tělesně v lůno národa našeho a naší drahé země české, abys zvýšil cenu její, jako jsi nesmrtelnými plody ducha svého rozhojnil poklad náš kullurní, vysoko vztýčiv cíle na- šich osvětných a mravních snah! (Výborně!) Kéž spln se ideály tvě a stane se každý Čech věrným Slova nem a ušlechtilým člověkem! (Výborně!)
Kollár profesor Pastrnek Josel Dobrovský Jung Antonín Marek Kollárův Praha Čechy Slovan
25 article
Průvod na Olšany.
Olšany
26 article
Velkolepou poctu vzdalo obyvatelstvo Prahy po zůstatkům Jana Kollára. Možno říci, že celá Praha byla na nohou, když průvod smuteční bral se ze staro městského náměstí k Olšanům. Průvod byl nekonečný Zahájen byl oddílem řezníků v krojích, dále ubíraly se spolky střelecké v krojích a s prapory, spolky vy- sloužilecké, načež v hojném počtu následovaly Sokol- ské jednoty, v počtu imposantním studentstvo v ba- retech s praporem, dále spolky dělnické a damské. členové Ústřední jednoty zpěváckých spolků, za nimi jely dva vozy věncové, pak následovala četa Sokolů a studentů, věnce nesoucích a sbor pěvců, pějících žalmy cestou na hřbitov. O 1/411. hod. dopol. průvod se hnul a očekáván byl ve všech ulicích ohromnými zástupy obecenstva, zejmena na Václavském náměstí Za zlatým pohřebním vozem, v němž byla rakevs ostatky Jana Kollára, ubírali se jmenovaní již příbuzn Kollárovi, za nimi pedelové, pak zástupci university. členové sboru obecních starších se starostou drem Srbem a náměstkem drem. Grošem a ostatní hosté Podél rakve tvořili špalír členové Akad. šermířského klubu.
Kollár Sokol Srb Groš Praha městský náměstí Olšany Václavský náměstí
27 article Na Eřbitově.
Na Eřbitově. Nebylo daleko do poledne, když průvod Sokolů studentů a spolků zastavil před branami obecního hřbitova olšanského. Na tento hřbitov byla snesena z pohřebního vozu rakev s tělesnými ostatky Jana Kollára, do sousedství jiných velikánů a buditelů národa českého. Než rakev byla spuštěna do hrobky vykonal obřady superintendent p. J. J. Kučera, načež slovenský evangelický farář p. Bodický ve své ma teřštině učinil proslovení, které mocné pohnutí u pří- tomních způsobilo. A po jeho řeči rakev spuštěna de lůna země, české země, již s takovou láskou Jan Kollá miloval a mnoho dobrého pro ni učinil . .. Z Turnova. Z rodiště prvního českého slavisty Antonína Marka, vrstevníka a přítele nesmrtelného Jana Kollára, projevuje Čtenářská beseda a ostatní spolky jménem všeho vlasteneckého obyvatelstva města a jeho okoli vřelou účast při převezení ostatků vzácného pěvce »Slávy dcery« a buditele Slovanstva do milé vlasti. Velikému synu matky Slávy provolá váme »Věčnaja pamětle
Kollár Kučera Bodická jít lůno země Jan Kollá Antonín Marek Sláva Olšanský Turnov
28 article Všestudentská slavnost v květnu 1904
Všestudentská slavnost v květnu 1904 Slovácko a Hanácko při všestudent ské sla vnosti. Pořadatelstvu této slavnosti po dařilo se získati svéráznou slováckou hudbu z Mijavy, která zavílá v sobotu dne 28. května do Prahy, aby spolupůsobila při slováckých tancích zúčastnila se velkolepého průvodu všestudentského neděti na výstaviště. S ní přijedou četní akademikové a šohajové slo váčtí v malebných a pestrých svých krojích, jež za jisté nemalou měrou příspějí ke zvýšení zevnějšího dojmu a lesku slavnosti. Rovněž Haná bude co nejčetněji zastoupena. Studentská banderia na koních tvořil budou akademikové a studenti obou těchto krajů tak opět po delší době zapestří se v Praze typické postavy představitelů svérázných a malebných lido- vých krojů, jež bohužel jsou nyní řídkým v Praze úkazem a jež budou zajisté její ozdobou. Tím uznání hodnějším jest pak snaha pořadatel- stva, jež, nešetříe obětí a námahy, postaralo se hojnou účast nositelů těchlo originálních krojů, jež patrně budou předmětem zvýšené pozornosti všec Pražanů i hostí ke slavností zavítajících.
Pražan Slovácko Hanácko Praha
29 article
Rovněž někteří uherští Slováci, na něž naše veřejnost neprávem zapomínává, přijedou do Prahy, nedbajíce příkoří uherské nadvlády, aby účastni byli velké manifestace českoslovanského stu- dentstva. Pořadatelstvo snažně žádá českou veřejnost, aby jakýmkoliv způsobem (poskytováním noclehů, po hostění, příspěvků) umožnila hojnou účast těchto vlasteneckých přebojníků slovanských. Uznáníhodna je rovněž účast Jihoslovanů, kteří nejen, že se věnují všem pracím slavnostním, ale agitují nad to mezi mezi svými druhy povzbuzujíce je k hro- madné návštěvě Prahy. Při průvodu v neděli uspo- řádají pak několik národopisných skupin na vozech za účastenství dam, jež milerády uvolily se spolu- působiti, čímž nejlépe projevily, jak všestranné přízn téší se vlastenecké studentstvo. Počet přihlášených dam překročil 100 osob. Další přihlášky přijímá kol.
Slovák Uznáníhodno Jihoslovan Praha
30 article
JUSt. Vychodil v ústř. kanceláři »U Choděrů však pouze do 21. t. m. »Akademický čtenářský spolek«, je- hož členové se nyní činně účastní slavnostníc prací, vypraví při průvodu nádhernou jízdní sku- pinu. Rovněž tak »Akad. odbor N. J. severoče ské«. Se »Všehrdem« se vyjednává. Doposud jest přihlášeno a stanoveno 16 voz allegorických i skupinových. Vzhledem k malebnosti a jednotnému rázu stu dentské části průvodu žádají se snažně všichni, kdož průvodu se účastní, aby si zaopatřili akademick úřadně chráněné barety. Při hromadném zakoupení poskytnou určití ko žešníci slevy (bližší v kanceláři). Průvodu zúčastní se veškeré vysokoškolské studentstvo v Praze a stud deputace i hosté. Jak již oznámeno, bude míti slavnost na výsta višti povšechný ráz daný myšlenkou: potulky po č- skoslovanských lázních, což bude vyznačeno řadou vyzdobených stánků i jednotlivých exposic valn části lázeňských míst v zemích koruny české. Na jeden ze slavnostních dnů projektován pal jest zároveň sjezd okrašlovacích spolků a lázeň- ských sdružení českých, jenž, zdaří-li se v tom roz sahu, jak jest projektován, přispěje k upevnění zdo- konalení i organisaci prospěšných těchto institucí jichž potřeba jest všeobecně uznávána. Ze všeho toho vidno, jak značných rozměrů slavnost tato nabývá a že zároveň bude v ní spo- jeno zábavné s užitečným a vážným; neboť: zalo- žení střediska, student. manifestační schůze, výstavka odborové schůze, sborník a celá řada jiných věcí jes neklamným důkazem, že studentstvo rozumí i vážné prospěšné práci, již účelně spojuje se seriosní zá- bavou.
Just Choděra Všehrd Praha
31 article
Zkouška na »Jana Husa« koná se dnes úterý o 7. hod. več. v Klementinum II, a to s kom parsy. Kollegové, kteří přihlásili se ke statování, nech dostaví se všichni v čas Slovácké taneční hodiny budou: v úterý dne 17. května v 6 hodin večer, v pátek dne 20. května v 6 hod. več., v úterý dne 24. květnav 6 hod. večer, ve čtvrtek dne 26. května ve 3 hodiny odpol. v Čížkově restauraci v Ječné ul. Tancům učiti bude mistr Fr. Úprka. Záznamy na divadelní představen »Jan Hus« přijímají se v kanceláři »Ženského klube českého« v Jungmannově tř. 7 od 9 hod. ráno do 5 hod. večer. V neděli a ve svátek se neúřaduje Lože v přízemí a v I. pořadí, pak křesla na I. bal koně jsou rozprodány. Schůze (plenární) damského zvacího odboru v úterý o 4. hod. odpol. v »Ženském klubu« v Praze, Jungmannova tř. č. 7. Pp. lékaře, majitele škol, hostinské a kavárníky upozorňujeme, že v »Meziaktí«, jež vydáno bude k student. představení, nmístěny budou vhodně též rubriky: »Lékaři«, »Školy« a »Kam před divadlem a po divadle«, do nichž přijímají se výji- mečně inserty i na jednu šestnáctinu strany v 4° za nepatrný obnos. Inserty tyto musí býti však zaslány nejdéle do 20. května t. r. »Meziaktí« Všestudentské slavnosti v Praze-I., Králodvorská ul. 661.
Hus Úprka Francie Jungmannův třída Praha králodvorský ulice Klementinum II
32 article Zemská ústřední hasičská jednota v král. českém
Zemská ústřední hasičská jednota v král. českém konala včera dopoledne ve velké dvoraně Měšťanské besedy pražské valnou hromadu, již předsedal pan M. Mayer z Horažďovic. Přítomno bylo 299 zástupeů 111 hasičských žup. Dostavili se dále p. obecní st. A. Stárka za radu král. hlav. města Prahy, m. r V. Michner za městskou radu v Karlíně, m. r. M. Novotný za město Král. Vinohrady, m. r. Ganse za město Žižkov, ředitel pražského sboru hasičského . Vejdělek, zástupce klubu svobodomyslných poslanců posl. p. V. Březnovský, dále posl. Zázvorka, za Če- skou Obec sokolskou p. Očenášek, za Ústřední spo- lek jednot učitelských pp. Pivnička a Skaloud, za Nár. jednotu pošumavskou p. J. Titěra, za Nár.ja notu severočeskou p. Nechanský, za Českoslovm skou jednotu p. dr. Židlický, dále Artur hr. Aicke burg a j. Omluvili se pánové posl. Jirousek ad Baxa, pozdravný telegram zaslal bývalý starostaj dnoty dr. Figar z Chrudimi. Zpráva jednatelova apo kladníkova rozdány tiskem. Prvá mimo údaje o shin a vzrůstu jednoty, jež koncem r. 1903 zaujímala ls župy se 3097 sbory a 90.938 členy, statistické pě hledy o stavu a vzrůstu českého dobrovolnéhol sičstva v jednotlivých okresích a porovnání hasičt hotovosti s výměnou okresův, počtem popis. čísel obyvatelstva, pak o rozložení jednotlivých žup vzlk dem k okresům samosprávným, násti činnosti ús správy, výboru i veškerých komisí a odborův. D há zpráva týká se účtů jednoty, podpůrné poklai starobní, zemského základu pro podpory v úraza spolkového časopisu a výkaz národní daně hasič Jednateli p. A. L. Seidlovi a pokladníku p. J. A.J drovi vysloven k návrhu p. Venty ze župy karllns dík za jich působení. Rovněž vysloveno uznání pe řadatelstvu hasičského sjezdu slovanského.
M Mayer A Stárek V Michner M Novotná Král Gans Vejdělek V Březnovská Zázvorka J Titěra doktor Židlický Artur Jirousek Baxa Figar A L Seidl Horažďovice Praha Karlín Žižkov Chrudim obecní st
33 article
Jednatel N. J. P. p. Titěra ocenil činnostč ského hasičstva na roli národní a děkuje jménem Je noty za podporování její snah. Volba předsednictva a výboru vykonána akkl mací a zvoleni: starostou p. M. Mayer z Horažďovin náměstky jeho pp. J. B. Hubálek z České Třebové Ferdinand Kudlich ze Smíchova; do ústředního ý boru zvolení pp. J. Brázda z Nábzl, J. A. Jinde z Kamenice n. L, Ant. Klimenta ze Stanova. B. K e čan z Maršovic, MUDr. St. Kudrna z Netolic, J. Ml cháček z Rychnova n. Kn., V. Matouš z Albrechl JUC. J. Michálek z Roudnice n. L., Ed. Neuman z Klatov, Václav Paleček z Rožmitálu, Ad. L. Sel z Náchoda, Josef Strejček z Úhonic, Ed. Šebor zpo děbrad, Václav Šíp z Penčína, Jan Teplý z Holie Karel Topinka z Kněževse. — Za náhradníky zvolen pp. Charfreitag ze Žamberka, Vílém Jermář z ko stelce n. L., J. Martinek ze Sušice, Fr. Racek z Osek Fr. Riedl z Něm. Brodu, Fr. Šafka ze Sezemic, Frant Tichý z Hrachoviště, J. Veger z Radimovic a B. Žia z Kopidina. Za přehlížitele účtů pp. R. Engelman z Vidonic, J. Suchomel z Vys. Mýta a Al. Velvarski ze Skalska; náhradníky pp. J. Čermák z Přišímas Fr. Václav z Holoubkova.
Titěra M Mayer Hubálek Kudlich J Brázda Nábzl jinde MUDr Stanislav Kudrna J Michálek Ed Neuman Paleček Strejček Šebor Šíp Teplá Topinka Charfreitag Jermář J Martinek Riedl Šafka Tichá J Veger R Engelman Vidonice J Suchomel Vys Velvarski J Čermák Václav Český Třebová Smíchov Maršovice Netolice Rychnov můj Kněžná Roudnice Klatovy Rožmitál Náchod Úhonice Ed Kněževes Žamberk Sušice Francie Osek Francie Německo Brod Sezemice Hrachovišťata Radimovice Mýto Skalsko Holoubkov Albrechl JUC Ada Penčín Holie Přišímas Francie
34 article
Po volbách projednány a vyřízeny tyton vrhy. Po referátu p. Klimenta přijat návrh žup litomyšlské a pobělohorské, aby hranice z shodovaly se s hranicemi okresů samosprávnýc Výboru odkázány návrhy: župy divišovsk aby podpory z věcného fondu byly zvýšeny župy nepomucké, aby podpor ze zemského z kladu smělo se užít také na zakoupení zbreje a výlohy administrační, representační a vzděl vací; župy plzeňské, »Křivoklát«, »Žižkat pošumavské na změnu zákona z r. 1884, l hasičům onemocnělým neb úrazem stíženým in službě ochranné dostalo se podpory z l sičského základu zemského pro podpory osobn a župy »Žižka«, aby majitelům koní, k obn vyslaných i z povinnosti a zraněných byla p skytnuta podpora; župy plzeňská atd., aby zn něný hasič dostal podporu i tehdy, když chršn svůj majetek; župy říčanské, aby odepřena byk podpora z hasičského základu zemského tě- obeím, které hasičského sboru nemaji, a žup novobenátecké, aby zřízen byl fond pro pojsšto vání koní a vozků, jež stíženi byli úrazem í dopravě hasičského náčiní k požáru.
Žižek Křivoklát
35 article
Zamitnut byl návrh župy »Metuj«, ab příspěvek podporovací pokladně zemské bylz staven. — K návrhu župy podřípské, ab v oslovení mezi členstvem hasičstva zavedent byl na místě »přiteli — bratře« — doporuče i druhý způsob ku používání. — Návrhy župl ústecko-třebovské ve příčině zavedení nucenéhn pojišťování a odměn za skutečně zachráněn předměty odkázány výboru ku podání peli Uznán byl návrh župy náchodské a j., ab voličové-hasiči, hájíce ve volebních schůzle svůj náhled a přesvědčení, jednali vždy do- stojně a nedávali se strhnouti vášní. Schválen návrh župy pobělohorské, aby hasičství bylo vřaděno do učebné osnovy nejen na školác hospodářských, ale i pokračovacích průmyslo vých jako vyučovací předmět. Dále přijat náv župy berounské, aby vedle plášťů jako vrehe oblek stejnokroje byly připuštěny také haveloky Další dva návrhy neprojednány, poněvadž nebyí v čas podány. Za v pravdě přátelské nálady schů ukončena.
36 article Sjezd sklenářů a skla leštitelů
Sjezd sklenářů a skla leštitelů Řada let minula od doby, kdy byl v Praze p řádán sjezd příslušníků této kategorie. V roce 184 o zemské jubilejní výstavě, sešli se sklenáři poprn na sjezdu v Praze, porokovati o svých zájmech proslovili řadu tužeb a přání ve prospěch a k po- vznesení svého řemesla. Po 13 letech sešli se orě — u vědomí, že poměry jsou dosud stejné a žen nezměnily nikterak, ba spíše zhoršily. Ale sjezd tošní přece konal se za okolností změněných. Přišli totiž na sjezd nejen příslušníci české ni rodnosti, ale i zástupcové z Vídně a Solnohradai k vůli nim mnoho německy se mluvilo. Jistě by v tom nějaká čertovina, že přišli sklenáři z Vídn na sjezd do Prahy. Jest nápadno, že příjeli v dob kdy českým řemeslníkům a živnostníkům na sj zdech, v německých městech pořádaných, činí všemožné obtíže a příkoří. Však se to čertovo k pýtko na sjezdu proklubalo. Vídeňští přišli prok aby české své kollegy pohnuli k souhlasu na ule ření řišského svazu sklenářů se sídlem ve Vídni. d to nemyslí sklenáři vídeňští zrovna upřímně, palrn jest mimo jiné také z toho, že před sjezdem svém orgánu posměšky uveřejnili o tom, že ke sjent pražskému slavnostní list vydán byl pouze v jazjh českém. A sklenáři čeští měli by se dříve nálel přesvědčit o naprosté nestrannosti svých vídeňskja kollegů, než jim dopomohou ke zřízení říškék svazu Rokování sjezdové bylo rozvrženo na dva dn s předporadou. Sjezd byl vlastně dvojnásobným s zdem, neboť měl titul druhého sjezdu sklenářů a zemí koruny svatováclavské a třetího sjezdu sklenii rakouských. V předvečer sjezdu, v sobotu, konala důvěrná porada v místnostech Řemeslnicko-živn stenské besedy v Praze.
Vídeňský Praha Vídeň svaz rokování sjezdový
37 article
Rokování sjezdové bylo zahájeno v neděli č 15. května o 10. hod. dopol. ve velké dvoranět finské. Zavítali k němu pp. posl. J. Jirouse k, jah zástupce městské rady pražské, poslanci Václ. Bte znovský a J. Němec, živnostenský instruktorů Polák, jeho substitut Veverka, zástupce Zemii jednoty řemeslnických společenstev Šafr, inspelt technol musea L. Weigner a j. Z Brna přijelon sjezd 11 zástupců tamějšího společenstva sklenářo z Vídně 7. Účastenství z království českého bl slabé, ač všech sklenářů jest přes 1400. Sjezd zal jil srdečným proslovem pan Eug. Plas s, načel návrhu p. Fišera z Bubenče zvoleno předsednin a sice pp. předsedou Boh. Soukup z Prahy, č ným předsedou G1össel z Vídně, místopředa Baumann ze Solnohradu a Jaroš z Brna, z sovateli Glössel ml. z Vídně a Sařöch z Prai Předseda p. Soukup vzpomenul prvního sjeno sklenářů v Praze v roce 1891 konaného a prai Dlouhá doba od sjezdu toho uplynula, ale nic stalo se na prospěch a zlepšení našeho stavu,p něvadž »nahoře« pro naše zájmy není pochopení Kde kdo může, každý do řemesla našeho zasabuj a když se dnes scházíme, vidíme, že máme jesn vážnější stesky, než jsme je měli před 13 léty. be meslo naše je v úpadku, na pokraji záhuby. (So hlas.) Do našeho řemesla zasahuje každý, ale ne větším upírem řemesla je truhlář. (Tak jest !) ai truhláři o své újmě by tak nepostupovali, kdyby a sebou neměli továrníky. Řečník prohlašuje, žea
J Jirous Václ Polák Veverka Zemie Šafr L Weigner Eug Fišer Soukup Baumann Jaroš Brno Vídeň Plasy Bubeneč Praha Solnohrad G 1