3
masthead
17. května 1904. Císlo 130
4
article
Eenstvo řezníků v Eroji, místní odbor N. J. S., Vzáj.
podp. pokladna mistrů, spolek „Svornost“, Krejca-
rový spolek, místní odbor Ú. M. Š., Hospodářský spo-
tek, Musejní spolek, učitelské sbory měšťanskýcha
obecných škol, okresní výbor, městská rada se sta-
rostou p. Jos. Slavíkem, Hospodářské družstvo, zá-
stupcové slátních úřadů, kněží a j. Za zpěvu písně
„Kde domov můj?“ jel vlak dále do
Kolina, kde nádraží bylo černě ozdobeno. Na
peronu shromážděno převeliké množství obecenstva
zástupců spolků. Náměstek starosty p. Ant. Sojka po-
ložil na rakev skvostný věnec. Sokolové, s praporem
se dostavivší, ozdobili rakev Kollárovu věncem. V pří-
tomnosti zpěv. spolků „Dobroslav“ a „Dobromil“,
divad. spolku „Kolár“, spolků místních i z Nymburka
a okolí, proslovil náměstek starosty p. Ant. Sojka
vlasteneckou řeč, na niž nadšenými slovy odpovědě
náměstek p. dr. Groš. Spolek úřadníků dráh v Nym-
burcc zastoupen byl mnoha členy v čele s vrch. in-
spektorem p. Břet. Tolmanem. Za velikého pohnutl
pěvecký sbor zapěl chorál. Za zpěvu písně „Kde do-
mov můj?“ a provolávání „Slávy pamálce Jana Kol-
lára“ vlak hnul se dále.
Vzáj
Krejca
Ú M Š
Jos
Sojka
Sokol
Kollárův
Dobroslav
Dobromil
Kolár
doktor
Groš
Tolman
Sláva
Jan
Eroj
Kolina
Nymburk
Ny
5
article
V Pečkách, kde byla krátká zastávka, starosta
obce v čele četného občanstva provolal „Slávu“ pa-
mátce Kollára
V Poříčanech proslovil dojemnou řeč děkan
Polanovský. Na peronu shromáždili se členové obec
ního výboru, hasiči a místní spolky.
V Českém Brodě příjezd vlaku ohlašovaly
výstřely z hmoždýřů. Památce Kollárově prokázána
skvělá pocta členy městského zastupitelstva z Č. Bro-
du a Černého Kostelce, dále sokolskými jednotami
z Č. Brodu, Kouřimi a Č. Kostelce, Hospod. spolkem.
sborem hasičů z Č. Brodu, spolky „Pokrok“ a „Komen-
ský, Obč. besedou, jednotou Prokopa Holého, Řemesl.
živn. besedou, hasiči z Kounic a j. Starosta města
p. Weidenhofer promluvil srdečně a po odpovědi ná-
městka p. dra. Groše smíšený sbor zapěl Smetanův
slávozpěv, dirigovaný p. Fr. Šubertem. Dámy polo
žily na rakev vonné kylice. Za střelby z hmoždýři
jel vlak dále.
V Ouvalech a Běchovicích bylo rovně
množství obecenstva na nádraží shromážděno a pro-
volalo „Slávu“ Kollárovi.
Kollár
Kollárův
Komen
Prokop Holý
Řemesl
Kounic
Groš
Smetanův
Šubert
Pečky
Poříčany
Český Brod
Č . Bro
Kostelec
Č . Brod
Kouřim
Č . Kostelec
Běchovice
6
article
Ostalky Jana Kollára v Praze.
Na pražském nádraží nebylo arranžováno slav-
nostní přijetí ostatků Kollárových, neboť vlastní slav-
nost položena na den sv. Jana. Proto také na peroně
nádraží v Hybernské ulici neshromáždilo se obecen-
stvo ve značnějším počtu. Přišli jen zástupci presidia
městské rady pp. sekretář Borůvka a dr. Sobotka a zá-
stupci tisku a pořadatelé. Příjezd vlaku poněkud se
opozdil, poněvadž do Běchovic bylo nutno odeslat
výpomocnou lokomotivu. Po příjezdu vlaku odjeli čle-
nové pražské delegace s náměstkem p. drem Grošem
do Národního divadla, kde konalo se slavnostní před-
stavení. Rakev s ostatky J. Kollára, v bedně uložená,
byla ze železničního vagonu přenesena na nádvoří
skladiště pro rychlozboží, kde vložena byla do fur-
gonu. Asi půl sta věnců a kytic pověšeno na vůz
věncový a za chvíli na to odjely tyto dva vozy Hy-
bernskou a Celetnou ulicí ke staroměstské radnici.
Po obou stranách jízdní dráhy těchto ulic shromážděno
bylo mnoho obecenstva, které vzdávalo tichou poctu
osiatkům Kollárovým. Hustým špalírem obecenstva
byla bedna s rakví snesena do vestibulu staroměstské
radnice, kde bedna byla otevřena za dozoru správce
hřbitovů olšanských p. Peřiny, rakev vyzdvižena a
odnesena do velké zasedací síně na katafalk. Vstup
do vestibulu radnice ozdoben byl černou draperií.
Kollár
Kollárův
svatý . Jan
Borůvka
doktor
Sobotka
Groš
J Kollár
Peřina
Praha
hybernský ulice
Běchovice
Celetná ulice
městský rada page
národní divadlo
Olšanský p
8
article
na němž spočívala bílá kovová rakev s tělesnými
ostatky Jana Kollára, zbudován byl pohřebním ústa-
vem Bayerovým v průčelí velké zasedací síně staro-
městské radnice, jejíž okna byla zakryta smuteční
ozdobou a draperií. Velký katafalk byl potažen černou
látkou a na vrcholi jeho spočívala rakev 1.30 cm
dlouhá. V čele katafalku byl mohutný krucifix a nad
ním upravena draperie z černé látky a se stříbrnými
třásněmi. Nad záhlavím katafalku nalezaly se tři
austrálské draceny ve výši 6 metrů, jichž svislé listy
nad rakev se skláněly. Na stupních po obou stranách
katafalku postaveny dvě řady voskových svící, mezi
nímiž vkusně rozestaveny růžově kvetoucí primula
obconica, střídavě s kapradí neprolepsis. V popředi
katafalku zřízena skupina květin, v jejímž středu umí-
stěn krásný phoenix, kol něho skupina z azal a molis
piném květu. Skupina lemována kvetoucími pri-
mulemi a petrolistými dracenami. Po stranách tohoto
mohutného katafalku v celé šíři síně zřízeny nádherně
skupiny velkých palem phoenixů, canariensis a gencií,
které svými dlouhými, tmavězelenými listy, lehce se
vznášejícími, činily imposantní dojem, V rozích skupin,
u stupňů podia, byly postaveny dva mohutně vavř-
nové stromy tvaru kulovitého, které celé skvostné
výzdobě katafalku dodávaly ladnosti. Celé květinové
skupení lemováno bylo růžově kvetoucími primulem
a malými rostlinkami s bílozelenými lístky. Celá tato
neobvyklá výzdoba katafalku činila úchvatný dojem
Kromě velké zasedací síně bylo bohatě vyzdobeno
prostotu za nudnou, nechutnou prázdnotu nebo
— sprostotu.
Kollár
Bayerův
centimetr
9
article
Přicházím v upomínkách ke »Koňskému
trhu«. Ale než se myšlenky k němu docela
obrátí, těká paměť přímou čarou dále až tam
kde massivní empirové průčelí celnice rozhled
uzavírá. Staré »Příkopí« nazváno roku 183
ke cti bývalého nejvyššího purkrabí pražskéh
hraběte Františka Kolovrata Libštejnského » Kolo-
vratskou třídou« a jmenovalo se tak až do nej
novější doby, kdy z bývalého »Příkopí« a lido
vého pojmenování »Příkopy« uděláno »Na pří-
kopě«. Avšak lid nesmiřuje se tak snadno
s umělkovanými formami a říká napořád, jako
říkal dříve: »Jdeme na Příkopy, byli jsme na
Příkopech, zastavili jsme se u Příkopů« a t. d.
Formami »Na příkopě«, »Na slupi«, »Na Zbo-
řenci« atd. živá mluva vůbec důsledně pracovati
nemůže a je nucena vylupovati z nich jména
ulie, jakoby úřadně v prvním pádu byla stano-
vena: Příkopy, Slupy, Zbořenec. Není lze přec
říkat: Zastavili jsme se u »Na přikopě«, na-
vštívili jsme »Na Zbořenci«, vypravovali námo
»Na slupi«, šli jsme okolo »Na můstku«
podobně, z čehož plyne, že jest jedině logické,
hověti živému jazyku lidu a nazývati ulice
vesměs prostým nominativem: Příkopy, Slup
nebo Slupy, Zbořenec, Můstek atd.
Kolovrat
Můstek
Zbořenec
10
article
Jak setrvačným čili konservativním je ze
jmena pražské obyvatelstvo ohledně jmenování
ulic, ukazuje tento příklad, vybraný z řady ji-
ných. Rodilí Pražané a my, kteří dlouho již
v Praze bydlíme, říkáme — beze všeho úmyslu
zcela bezděky — stále ještě »Židovská zahrada
místo Vladislavova ulice. Roku 1856 podal
majitelové domů této ulice městské radě žádost.
aby ulici jejich dáno bylo jiné jméno, a již
tehda vzpomínáno historického fakta, že král
Vladislav, který tudy rád koňmo jezdíval, roku
1488 vydal rozkaz, aby »Žídovská zahrada«
(hřbilov) byla zrušena, aby se na jejím místé
vybudovala ulice a tato aby se nejmenovala
Židovskou zahradou, nýbrž »Vladislavova ulice«.
Uliee vystavěna, ale lid říkal ji po celé věky
stále jenom »Židovská zahrada«, tak že název
ten zase úřadně byl přijat a zaveden. Pozděj
vyhověno dotčenému přání domácích pánů
Židovská zahrada pojmenována úřadně »Sluneční
ulicí«, ale tento název se vůbec v lidu neujal
a padl docela. Při posledním hromzdněm mě
nění a opravování názvů ulic pražských vyho
věno zase rozkazu krále Vladislava, ale kdož
ví, nezvitězí-li časem opět »Židovská zahrada«
neboť v úřadní Praze panuje učiněná manie
měniti stále názvy ulic.
i schodiště v prvém a druhém patře jakož i vestibui
radnice. Květiny byly dodány z velkých sklenníků
v Rajské zahradě a dekorační práce květinové řídi
osvědčený odborník a správce sadů městských pa
Skalák.
Pražan
Vladislav
Skalák
Praha
Vladislavův ulice
sluneční ulice
Žídovská zahrada
11
article
Věnco a kytice.
12
article
Veliké bylo množství věncových a kyticových
darů, položených k rakví nesmrtelného pěvce „Slávy
dcery“. Skutečné to bohatství květin, vonných a krás-
ných. Ve velké zasedací síni, jakož i v čekárně byly
následující věnce, jež zaslali: Žákyně vyšší dívčí školy
(„Nesmrtelnému pěvci Slávy dcery“), král. hlav. město
Praha (se stuhami barev národních a s překrásným
vyšíváním), Sokol v Karlíně, Čechové v Mor. Krum-
lově, Komenského školy, Spolek „Vesna“ v Brně, dívě
škola v Č. Třebové, město Přelouč, Čtenář. pěvecký
spolek „Kollár v obci Střělici, dámy Slovanské besedy
město Vysoké Mýto, Český čtenářský spolek v Brně
studentstvo vysokomýtské, Čtenářský spolek v Ada
mově, Musejní spolek v Brně, obec Letovice, Beseda
v Krumlově, damský odbor N. J. S. ve Vys. Mýtě
Útulna ženská v Brně, věnec od vnuček Kollárových
Ludmily a Bedřišky Schellenbergových, Slovanský
zpěvácký spolek, král. Kolín, město Choceň, město
Brandýs n. Orl., Dašice s místními spolky, Slovanská
beseda ve Vídni, Slov.-lit. spolek „Národ“ ve Vídni
Spolek „Komenský“, městská rada v Pardubicích
Akad. čten. spolek „Zora“ v Brně, Národní beseda
ve Vídni X., Vzděl. a ochot. spolek „Kollár“ ve Vídni
Spolek „Libuše“ v Č. Třebové, z Náprstkova domu
věnec a j. v
Sláva
Čecho
Krum
Kollár
Kollárův
Ludmila
Schellenbergová
Komenský
Libuše
Praha
Morava
Brno
Č . Třebová
Přelouč
Střělice
Vysoký Mýto
Letovice
Krumlov
Kolín
Choceň
Brandýs
Orlický
Dašice
Vídeň
Pardubice
Sokol v Karlín
Komenský škola
Český čtenářský spolek v Brno
muzejní spolek v Brno
Zora
národní beseda
Náprstkův dom věnec
13
article
Hosté při církevních obřadech.
Na 9. hod. dopol. dne 16. května byly ustanoveny
církevní obřady u rakve s tělesnými ostatky Jan
Kollára ve velké zasedací sini staroměstské radnice
Již dlouho před touto dobou byla prostorná siň na-
plněna. Na galerii zaujaly místo dámy. Do zasedac
síně zavítali pp. starosta měst pražských dr. Srb s ná-
měsíkem drem. Grošem a členy depulace, která ostatky
Kollárovy z Vídně do Prahy doprovázela: Brožem
Čuprem, Mellanem, Hubáčkem a drem. Štychem, dále
za českou universitu Karlo-Ferdinandovu rektor prof
dr. Strouhal, děkanové professoři dři. Hlava, Heyrovský
a Vrchlický s odznaky svých úřadů, dále poslanci dr
Herold, Březnovský, Kubr, Jirousek, V. Sehnal, dr
Ulrich, E. Špindler, dr. Ryba, prof. dr. Čelakovský
Žďárský, Macháček z Kutné Hory, dr. Viškovský, inž
Kaftan, Macháček dr. Podlipný, Krejčí, Černý, Choc
Klofáč, Kalina, Srdínko a Chaloupka; dále pn. Klaus
jenž v roce 1852 byl na pohřbu Kollára, professoř
dři. Reinsberg, dv. r. Vrba, Weydovský, Gebauer
Jarník, Frankenberger, Pražák, Kalousek, Raýmann,
za Družstvo Národního divadla F. A. Šubert, hrabě
Aichelburg a dr. Marek, dr. Šole, Fr. Kvapil, tajemník
musea, dr. Žák za Spolek českých advokátů, kníže
Ferdinand Lobkovic, hrabě Deym, rektor prof. dr.
Kollár
doktor
Srb
Groš
Kollárův
Brož Čupr
Mellan
Hubáček
Štych
Ferdinandův
Strouhal
profesor dřít
Heyrovský
Vrchlický
doktor Herold
Březnovská
Kubr
Jirousek
V Sehnal
E Špindler
Ryba
profesor
Čelakovský Žďárský
Macháček
Viškovský
Kaftan
Podlipná
Krejčí
Černá
Choc Klofáč
Kalina
Srdínko
Chaloupek
Klaus
Reinsberg
Vrba
Weydovský
Gebauer Jarník
Frankenberger
Pražák
Kalousek
Raýmann
Aichelburg
Marek
Šole
Kvapil
Žák
Lobkovic
Deym
Vídeň
Praha
Kutná Hora
Francie
český univerzita Karla
národní divadlo F . A . Šubert
doktor Ulrich
14
article
Slavík, komer. Herain. vrchní ředilel dr. Mattuš, z
Klub národní strany svobodomyslné dr. Nesý, dr
Motys, Kretší a Moudrý, zástupcové Ústředního vzděl.
sboru, prof. Patera, vicepresident Döríl, dvor. rada
Křikava, vládní rada Zerboni, poštovní rad
Stránský, pošt. taj. Šklíba, ředitel Plašil, starost
Smíchova Elhenický, ředitel Grešl, prof. dr. Zikmun
Winter, slarosta Umělecké besedy Herites, za město
Karlín starosta Ronz a náměstek Sedlák, za město
Král. Vinohrady starosta Víšek a městský rada Bilek,
zástupcové Měšťanské besedy a Moravsko-slezské be-
sedy, Spolku českých žurnalistů, Spolku Máje (Ho-
vorka a Klášterský), spisovatelé K. Čapek A. Klose.
Herain
doktor
Mattuš
Nesý
Motys
Kretý
Moudrá
profesor
Křikava
Zerboni
Stránský
Šklíba
Plašil
Elhenická
Grešl
Zikmun Winter
Ronz
Sedlák
Král
Víšek
Klášterský
K Čapek
A Klos
Karlín
spolek český žurnalista
spolek Mája
Moravskoslezský
15
article
A. E. Mužík, F. S. Procházka, za „Svatobor“ Al. Ji-
rásek a K. V. Rais; cís. r. Otto, vrch. schovatel Ku-
bánek, deputace České lékárnické společnosti, malostr
Občanského klubu, Spolku pro české feriální osady
ředitel Národního divadla Schmoranz a člen správn
rady dr. Kose, dvor. rada Palla, ředitel Zemské banky
Procházka, prof. Knittl, předseda Ú. M. Š. Kneidl, z
Zemskou ústřední jednotu učitelů V. Rašín, za Spolek
českých učitelek sl. Anýžova, Schustrova a Šafrán
kova, zástupci Ústřední školy dělnické, dv. r. Novák
Nechanský, předseda N. J. S., prof. Kastner, školn
rada Šafránek, řed. Bílý, dr. Borecký, za město Vršo-
vice starosta Drobný, Jäger a Herold, za Jednotu samo
správných úřadníků Řezníček, za Ústřední spolek če
ských professorů prof. Stýblo, za město Žižkov starost
Žák a členové rady Bursík, Axler, Týbl, Baroubek
a řed. Pírko, dr. Pospíšil za Právnickou jednotu, z
Spolek českých úřadníků železničních p. Chroust, dele-
gáti Národní jednoty pošumavské, Zemské jednoty
hasičské, major Rašín z Ryzmburgka, delegáti Občan-
ských klubů, ředitel hasičského sboru Vejdělek, Fr
Zákrejs, ob. st. Fatka za starom. Občanský klub ob
st. Červený za Klub voličů novoměstských, dr. Motej!
dále četní obecní starší, magistrátní radové, učitel
a j. v. U katafalku tvořili čestnou stráž členové Akad
šermířského klubu a před katafalkem postavilo se pě
pedelů české university Karlo-Ferdinandovy v histori
ckých krojích.
Obřadů zúčastnili se zejmena také: Svetozat
Hurban-Vajanski, spisovatel a redakto. „Nár
Novin“ z Turč. sv. Martina, Andrej Kollar z Mo
šovců, synovec Kollárův, slečna Frida Schellenber
gova z Výmaru, vnučka Kollárova.
A E Mužík
F S Procházka
K V Rais
Otta
doktor
Kos
Procházka
profesor
Knittl
Ú M Š Kneidl
V Rašín
Anýžův
Schustrův
Šafrán
Novák
Kastner
Borecká
Drobná
Jäger
Herold
Jednota
Řezníček
Stýblo
Žák
Týbl
Baroubek
Pírka
Pospíšil
Chroust
Rašín
Ryzmburgka
Vejdělek
Zákrejs
Fatka
Červená
Martino
Kollar
Kollárův
Schellenber
Svatobor
Vršo
Žižkov
Francie
Výmar
Český lékárnický společnost
národní divadlo Schmoranz
rada Šafránka
rada Bursík
Axler
český univerzita KarlaFerdinandov
Svetozat Hurban
16
article
Slavřjostňií řeči.
17
article
Před zahájením církevních obřadů zpěvácký spo
lek „Hlahol“ na galerii zasedací síně zapěl Bendlův
chorál, načež vykonal obřady farář p. Vilém Molná
za assistence dvou duchovních.
Obšírnější řeč proslovil dvojct. farář Vil. Mol
nár. Pravil mimo jiné: Vážná je nám, ba posvátní
tato hodina. Rada král. hlav. města Prahy zřídila nám
tuto slavnost tím, že dala převézt tělesné ostatky veli-
kána česko-slovanského do naší milé, nám všem tal
drahé Prahy. Skutky, jež Kollár vykonal, jsou velike
a významné. Bohem nadaný a nadšený pěvec mluvil
z hloubi duše a srdce a proto slova jeho šla zase
srdci. Jeho život jest jedinou prací na té roli dědičné
národního bytí. Pravdu dovedl odkrývati a očisťovati.
dodati jí jasnosti a výmluvnosti. Neopouštějme tulo
síň a luto rakev s pozůstatky Kollárovými, aniž by
chom neučinili bez rozdílu stavu a příslušenství sli
upřímný a opravdový: že věrně, seč síly naše jsou
chceme pracovati na té roli dědičné našeho národa
(Výborně!) na prospěch a povznešení jeho.
Po zapění sboru promluvil starosta měst praž
ských p. dr. Srbu katafalku. Pravil: Vznešený pěvč
a veliký Slovane! Půl věku dřímal jsi na březích Du
naje a Slovanstva duch na půdu nehostinnou zalétal
aby se poklonil posvátnému popelu Tvému! V pa-
mátný dnešní den ukládá národ českoslovanský v sídl
svém, ve zlaté slovanské Praze s chloubou a láskou
urnu Tvoji. Z nás vyšel jsi, Tatry synu, Slovanstv
orle bílý, duchem mezi námi vezdy jsi byl a mezi nás
mezi své po létech nyní se vracíš! Jsi doma zde
pěješ opět:
Bendlův
Vilém Molný
Kollár
Kollárův
Srba
Praha
Hlahol
Tatra
18
article
„Tožť jest ona veleslavná Praha
ty zdi, hradby, věže obrovské,
ono město Čechů královské,
krásné jako Slávy dcera drahá ...
V Praze, kterou jsi nazval „věčné Slávy chrá
mem“, rov Tvůj bude kaplí posvátnou.
„Zde budeš zářit slávským šikům v čele, až d
poslední písmeny, vše vyplněno, dovršeno skvěle, co
předpovídal zpěv Tvůj nadšený, až v slávě vznese synů
zástup svorný máť Slávů na prestol nerozborný.
Ze svatého hrobu Tvého nechť se vezdy ozývá
vvěštecký Tvůj hlas: „Zahyň pýcha, sobství, ne-
dověra, spoj vás všecky láska, vzájemnost!“ Kollárel
Slávy dcera, Praha, věrná duchu Tvému, přijímá drahé
tělo Tvoje a na hrob Tvůj píše opět:
„Živ jsa, v srdci celý národ nosil,
zemřev, žije v srdci národa celého
Za mocného vzrušení přečetného shromáždění
způsobeného uvedenými proslovy, předstoupil ke kata
falku poslanec p. dr. Josef Herold a promluvil jmě
nem Národní rady:
Dvě události na pohled stejné v době nynějš
vzbudily obecnou pozornost. Rozhodnutím králov-
ským na náklad státu uherského převezeny býti maj
ostatky Rakoczya, který proti Vídní vedl tuhý zápa
za svobodu své vlasti. Současně národ český převáž
z nehostinné Vídně velkého svého pěvce, aby ho uloži
nikoli v rodné vlasti jeho, která naň zapomněla, nýbri
ve středu národa, k němuž náležel a jejž tolik miloval
Jak vábivá to příležitost k porovnání osudů obou ná
rodů, českého i maďarského, v jichž dějinách bylo
tolik podobností.
Sláva
Sláva dcera
Živa
doktor
Josef Herold
Rakoczya
Praha
Vídeň
svatý hrob
19
article
Jestliže národ český nemůže převezení ostatků
velikého muže učiniti aktem úřadního světa a moc
státní, přijímá je ve svůj střed s tím větší láskou
vřelostí i oddaností, neboť všichni cítíme, že oslavu-
jeme památku věštce velké politické myšlénky. V době
kdy Kollár dospíval v mužný věk, národ český neži
životem politickým; nalézal se v úplné porobě spole-
čenské, literární i národní, a na chmurném obzoru če-
ského ovzduší sotva nepatrné ranní červánky nového
probuzení se objevily. Práce buditelská vložena na
bedra několika nadšených pracovníků. V době na-
prostého politického úpadku národa českého ocitl se
Jan Kollár ve víru silného nacionálního hnutí národa
německého v Jeně. Z bezprostřední účasti seznal sílu
a mohutnost propagační myšlénky národní mezi in
telligencí německou, která těžce nesouc slabost a bez
významnost Německa v době válek napoleonských.
v sjednocení všech Němců spatřovala jedině oporu
a budoucnost svého národa. Kollár viděl, kterak my-
šlenka sjednocení národního u Němců, kteří nebyli po-
Hlačeni, jichž osvětová práce a neodvislost, jichž jazyk
i národnost měly nejbezpečnější ochránce, tvoří divy
nadšení, vše obrozuje, spoutané síly osvobozuje a
národu německému razí novou a bezpečnou cestu
k velikosti a moci. Zjevy tyto na básnického a vní-
mavého ducha Kollárova působily měrou neobyčejnou
Působením Jana Blahoslava a Jungmanna u něho
vzbuzené skromné počátky národního a slovanského
vědomí, pojednou v mocné ideji národního osvobození
nalezly mohutné posily.
Kollár
Němec
Kollárův
Jan Blahoslav
Jungmann
Jena
Německo
20
article
A tu vzbudila se především v Kollárovi nesmírná,
hluboká bolest. Cítil, jak pokořen je jeho národ, jak
okleštěny jsou podmínky jeho života, jakou bídu zlý
osud a nepřátelé naň vznesli. Viděl jak i jiní národové
slovanští strádají, a jak Polabané byli ze středu živých
národů vyloučeni a zejmena na půdě německé na
všech stranách nalézají se jen smutné hroby zašlé
slávy a moci slovanské. Zahloubal se do šedé dávno-
věkosti, aby silným duchem básnickým vyvolalsi
obrazy ušlechtilosti jednotlivých slovanských haluzí,
jich znosti, jich bohatýrství, ducha i meče. Hledal při-
činy této bídy a tohoto úpadku a nalezl je v nesvor-
nosti vlastní a ve sveřeposti a brutálnosti nepřátel Slo-
vanů — jich podmanitelů. A společné toto neštěstí ná-
rodů slovanských, společný jich nepřítel odvěkýv
Kollárovi vzbudil pocity stejné lásky a vědomí, ž
tito národové jsou jednoho původu, stejných úkolů
světových a vytvořil v duchu Kollárově politickou
ideu, ideu slovanské vzájemnosti.
A básnickým codexem této velké ideje, která
zůstává i na dále hybnou politickou zbraní naší,
jest Kollárovc velké básnické dílo „Slávy dcera“-
Myšlenky zde vyslovené nemají tudíž jenom vý-
zpam literární a kulturní — ony jsou politickým vy-
znáním víry. Kollár putuje od jednoho místa ke dru-
hému, od Rýna k Visle a Dunaji, všude hledal stopy
slávských národů, všude patřil na sveřepou práci pod
manitelů, kteří vzali nám jazyk, svobodu — vše.
Však na tom nepřestal. Z dějin převedl postav
slovanské ušlechtilosti a síly aby budil národní sebe-
vědomí a hrdosť a líčil odpůrce v barvách nejčerněj
ších, aby vzbudil proti podmanitelům odpor a prot
cizotě nenávist.
Kollár
Polaban
Kollárův
Sláva
Rýn
Visla
Dunaj
21
article
„Všecko máme, věřte moji drazí
spoluvlastenci a přátelé,
to, co mezi velké, dospěé
v člověčenstvu národy nás sází
volá k lidu slovanskému, aby znovu vzbudil jej k vě
demí a novému odhodlání.
Máme-li pak tyto vlastnosti, pak zajisté nelřeba
nad budoucností zoufat.
Jen jedno nám posud se nedostává:
„Svornost jen a osvěta nám schází
dejte nám tu s duchem všeslavosti
a aj, národ máte viděti
jaký nebyl ještě v minulosli.
Proto pobádá především ke svornosti a sjed-
nocení
Zřiďte obec, jedním jménem zvanou,
pevnou, ať ii cizí holomoci
svornou, ať ji vlastní lakomci
nezbourají novou zase ranou
Jakkoli sám v srdci stísněném cílí křivdy, kter
na národech slovanských se pášou, jakkoli bolestně
se táže, čeho Slované zavinili, že tak jsou trestáni,
přece nechce abychom snad zůstali v beznadějném
truchlení, nýbrž vidí spásu a budouenost v činech.
Boj bude veliký a vítězství nespadne nám na zem
bez potu, přece nesmíme tím se rmoutit.
Arci, že jdou jiní cestou hladší,
těžce my a pozdě za nimi.
tím jsme a náš národ mladší.
My, co jiní dokázali, známe,
čím my v knize lidstva býti máme
Kollár má pevnou důvěru, že v této solidaritě
Slovanstva spočívá záruka lepší budoucnosti. Naděj
tuto opírá o ideu národní a o zásady humanitní. Každý
národ má právo na samostatnost, na svůj jazyk; právo
lidskosti vylučuje každé podmanění a nadvládu;
vnucení cizího jazyka jest otroctví, které není dů
stojno svobodného národa.
Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážit každou,
ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.
Nechť ruce, nechtby jazyk v okovy své vázal otrocké
jedno to, neb nezná šetřiti práva jiných.
Slovan
Kollár
22
article
Od svého národa žádá lásku k vlasti, věrnosta
zatracuje odrodilství a zbabělost. Práci vyžaduje o
každého na národa roli dědičné a žádá od všech
by dle svého povolání byli činnými ve prospěch ná-
roda. — Toto sjednocení národů slovanských není
Kollárovi pouhým heslem, pouhou básnickou formou
neb myšlenkou. Síla idejí život jeho ovládá, a on hledi
jí dáti reální podklad. Ve spise svém o „literární vzá-
jemnosti slovanské“ první smělou rukou kreslí rysy
reálné vzájemnosti slovanské. Slované mají zachovat
národní svou samostatnost i jazyk, mají však brát
účastenství na společné duševní činnosti, vzájemn
se doplňovati, čerpati z prací jedněch posilu pro práci
vlastní, tak aby osvětový majetek jednoho stal se ma-
jelkem všech. Vyžaduje proto znalost předních jazyk
slovanských a vzájemný styk. Tak Kollár naznačil
cestu, po které vzájemnost slovanská postupovati má
aby po ní dospěla k jednotě národní, ke slovanskému
souručenství.
Kollár
Slovan
23
article
Dnes, po 60 lelech, nám myšlenky ty objevují se
jako přirozené, avšak za dob Kollárových znamenaly
projevení soustavné činnosti k praktickému uskuteč-
nění styků Slovanstva vůbec. A tak Kollár, jemuž věru
za dob jeho nešlo o věci politické, stal se jedním ze
závažných tvůrců základů české národní politiky. A
postavení jeho jako kněze vložilo naň i úkoly skutečné
činnosti politicko-národní. Celých dvanáct let vedl
krutý zápas za vlastní slovenskou školu a vlastní
církev v Pešti, i za svoji osobu, jak v mnohém při-
pomíná dobu nynější. Neobyčejné bylo proná sledo-
vání jeho, a život jeho byl životem trpitele. Vše to
Kollár přetrpěl. Měl důvěru ve svůj lid a v omlazené
síly slov. Měl pevnou víru, že Slovanstvo nesplnilo
posud svůj úkol, že všelidský úkol jej teprve čeká
v budoucnosti. Miloval horoucně svůj lid a proto že
jej miloval, nikdy nezoufal, nýbrž věřil, že pravda
právo zvítězí, a že opětně národu, jen sám-li se při-
činí, zasvitne jitřenka nového vzkříšení a lepšího pro
buzení. Jen k dílu, k práci, k zápasu!
Ne z mutného oka, z ruky pilné naděje kvitne —
tak jen může i zlé státi se ještě dobrým
Čas vše mění, i časy; k vítězství on vede pravdu,
co sto věků bludných hodlalo, zvrtne doba.
Kollárův
Kollár
Pešť
24
article
Se stanoviska literárního posoudil činnost Jan
Kollára pan prof. Pastrnek. Obšírně dovozoval
že myšlenky Jana Kollára měly patrný vliv na písem-
nictví české a slovanské. Kollár jest hlasatelem slo-
vanské vzájemnosti. V té podobě, jak se jevi u Kollára,
má tato myšlenka nejsilnější kořeny zde v Praze, ona
projevuje se u Josela Dobrovského, u Josefa Jung-
manna, u Antonína Marka. Idea slovanská jest jedna
z hybných sil našeho obrození, jest vůbec charakte-
ristikou jeho. Tu, v této zlatě slovanské Praze, tu
kde nejsilněji bije srdce národa českoslovanského, to
jest pravé místo pro tělesné ostatky Kollárovy. Slovan-
ské ideály, které v této zemi vzrostly, rozšíří kovový
hlas nadšeného pěvce a buditele Kollára po celém
našem uvědomělém národě a po celém světě slovan-
ském. (Výborně!) Hle, tvůj velký úspěch, slovanský
pěvče náš! Dnes pronikají tvé ideály výkvět našeho
národa i my všichni truchlíme nad ztrátami, které po
věky stihly národy slovanské, naše srdce svírá žal nad
nesvorností, nad sváry a záštím a krvavými boji, kter
vznikají mezi kmeny a národy slovanskými. My já-
sáme vstříc každému úspěchu, kterého dobývé slo-
vanská síla, my věříme s tebou v lepší budoucnost
Slovanstva. (Výborně!) Vraciš se tělesně v lůno
národa našeho a naší drahé země české, abys zvýšil
cenu její, jako jsi nesmrtelnými plody ducha svého
rozhojnil poklad náš kullurní, vysoko vztýčiv cíle na-
šich osvětných a mravních snah! (Výborně!) Kéž spln
se ideály tvě a stane se každý Čech věrným Slova
nem a ušlechtilým člověkem! (Výborně!)
Kollár
profesor
Pastrnek
Josel Dobrovský
Jung
Antonín Marek
Kollárův
Praha
Čechy
Slovan
25
article
Průvod na Olšany.
Olšany
26
article
Velkolepou poctu vzdalo obyvatelstvo Prahy po
zůstatkům Jana Kollára. Možno říci, že celá Praha
byla na nohou, když průvod smuteční bral se ze staro
městského náměstí k Olšanům. Průvod byl nekonečný
Zahájen byl oddílem řezníků v krojích, dále ubíraly
se spolky střelecké v krojích a s prapory, spolky vy-
sloužilecké, načež v hojném počtu následovaly Sokol-
ské jednoty, v počtu imposantním studentstvo v ba-
retech s praporem, dále spolky dělnické a damské.
členové Ústřední jednoty zpěváckých spolků, za nimi
jely dva vozy věncové, pak následovala četa Sokolů
a studentů, věnce nesoucích a sbor pěvců, pějících
žalmy cestou na hřbitov. O 1/411. hod. dopol. průvod
se hnul a očekáván byl ve všech ulicích ohromnými
zástupy obecenstva, zejmena na Václavském náměstí
Za zlatým pohřebním vozem, v němž byla rakevs
ostatky Jana Kollára, ubírali se jmenovaní již příbuzn
Kollárovi, za nimi pedelové, pak zástupci university.
členové sboru obecních starších se starostou drem
Srbem a náměstkem drem. Grošem a ostatní hosté
Podél rakve tvořili špalír členové Akad. šermířského
klubu.
Kollár
Sokol
Srb
Groš
Praha
městský náměstí
Olšany
Václavský náměstí
27
article
Na Eřbitově.
Na Eřbitově.
Nebylo daleko do poledne, když průvod Sokolů
studentů a spolků zastavil před branami obecního
hřbitova olšanského. Na tento hřbitov byla snesena
z pohřebního vozu rakev s tělesnými ostatky Jana
Kollára, do sousedství jiných velikánů a buditelů
národa českého. Než rakev byla spuštěna do hrobky
vykonal obřady superintendent p. J. J. Kučera, načež
slovenský evangelický farář p. Bodický ve své ma
teřštině učinil proslovení, které mocné pohnutí u pří-
tomních způsobilo. A po jeho řeči rakev spuštěna de
lůna země, české země, již s takovou láskou Jan Kollá
miloval a mnoho dobrého pro ni učinil . ..
Z Turnova. Z rodiště prvního českého slavisty
Antonína Marka, vrstevníka a přítele nesmrtelného
Jana Kollára, projevuje Čtenářská beseda a ostatní
spolky jménem všeho vlasteneckého obyvatelstva
města a jeho okoli vřelou účast při převezení ostatků
vzácného pěvce »Slávy dcery« a buditele Slovanstva
do milé vlasti. Velikému synu matky Slávy provolá
váme »Věčnaja pamětle
Kollár
Kučera
Bodická
jít lůno země
Jan Kollá
Antonín Marek
Sláva
Olšanský
Turnov
28
article
Všestudentská slavnost v květnu 1904
Všestudentská slavnost v květnu 1904
Slovácko a Hanácko při všestudent
ské sla vnosti. Pořadatelstvu této slavnosti po
dařilo se získati svéráznou slováckou hudbu z
Mijavy, která zavílá v sobotu dne 28. května do
Prahy, aby spolupůsobila při slováckých tancích
zúčastnila se velkolepého průvodu všestudentského
neděti na výstaviště.
S ní přijedou četní akademikové a šohajové slo
váčtí v malebných a pestrých svých krojích, jež za
jisté nemalou měrou příspějí ke zvýšení zevnějšího
dojmu a lesku slavnosti.
Rovněž Haná bude co nejčetněji zastoupena.
Studentská banderia na koních tvořil
budou akademikové a studenti obou těchto krajů
tak opět po delší době zapestří se v Praze typické
postavy představitelů svérázných a malebných lido-
vých krojů, jež bohužel jsou nyní řídkým v Praze
úkazem a jež budou zajisté její ozdobou.
Tím uznání hodnějším jest pak snaha pořadatel-
stva, jež, nešetříe obětí a námahy, postaralo se
hojnou účast nositelů těchlo originálních krojů, jež
patrně budou předmětem zvýšené pozornosti všec
Pražanů i hostí ke slavností zavítajících.
Pražan
Slovácko
Hanácko
Praha
29
article
Rovněž někteří uherští Slováci, na něž
naše veřejnost neprávem zapomínává, přijedou do
Prahy, nedbajíce příkoří uherské nadvlády, aby
účastni byli velké manifestace českoslovanského stu-
dentstva.
Pořadatelstvo snažně žádá českou veřejnost, aby
jakýmkoliv způsobem (poskytováním noclehů, po
hostění, příspěvků) umožnila hojnou účast těchto
vlasteneckých přebojníků slovanských. Uznáníhodna
je rovněž účast Jihoslovanů, kteří nejen, že
se věnují všem pracím slavnostním, ale agitují nad
to mezi mezi svými druhy povzbuzujíce je k hro-
madné návštěvě Prahy. Při průvodu v neděli uspo-
řádají pak několik národopisných skupin na vozech
za účastenství dam, jež milerády uvolily se spolu-
působiti, čímž nejlépe projevily, jak všestranné přízn
téší se vlastenecké studentstvo. Počet přihlášených
dam překročil 100 osob. Další přihlášky přijímá kol.
Slovák
Uznáníhodno
Jihoslovan
Praha
30
article
JUSt. Vychodil v ústř. kanceláři »U Choděrů
však pouze do 21. t. m.
»Akademický čtenářský spolek«, je-
hož členové se nyní činně účastní slavnostníc
prací, vypraví při průvodu nádhernou jízdní sku-
pinu.
Rovněž tak »Akad. odbor N. J. severoče
ské«. Se »Všehrdem« se vyjednává.
Doposud jest přihlášeno a stanoveno 16 voz
allegorických i skupinových.
Vzhledem k malebnosti a jednotnému rázu stu
dentské části průvodu žádají se snažně všichni, kdož
průvodu se účastní, aby si zaopatřili akademick
úřadně chráněné barety.
Při hromadném zakoupení poskytnou určití ko
žešníci slevy (bližší v kanceláři). Průvodu zúčastní
se veškeré vysokoškolské studentstvo v Praze a stud
deputace i hosté.
Jak již oznámeno, bude míti slavnost na výsta
višti povšechný ráz daný myšlenkou: potulky po č-
skoslovanských lázních, což bude vyznačeno řadou
vyzdobených stánků i jednotlivých exposic valn
části lázeňských míst v zemích koruny české.
Na jeden ze slavnostních dnů projektován pal
jest zároveň sjezd okrašlovacích spolků a lázeň-
ských sdružení českých, jenž, zdaří-li se v tom roz
sahu, jak jest projektován, přispěje k upevnění zdo-
konalení i organisaci prospěšných těchto institucí
jichž potřeba jest všeobecně uznávána.
Ze všeho toho vidno, jak značných rozměrů
slavnost tato nabývá a že zároveň bude v ní spo-
jeno zábavné s užitečným a vážným; neboť: zalo-
žení střediska, student. manifestační schůze, výstavka
odborové schůze, sborník a celá řada jiných věcí jes
neklamným důkazem, že studentstvo rozumí i vážné
prospěšné práci, již účelně spojuje se seriosní zá-
bavou.
Just
Choděra
Všehrd
Praha
31
article
Zkouška na »Jana Husa« koná se dnes
úterý o 7. hod. več. v Klementinum II, a to s kom
parsy. Kollegové, kteří přihlásili se ke statování, nech
dostaví se všichni v čas
Slovácké taneční hodiny budou: v
úterý dne 17. května v 6 hodin večer, v pátek dne
20. května v 6 hod. več., v úterý dne 24. květnav
6 hod. večer, ve čtvrtek dne 26. května ve 3 hodiny
odpol. v Čížkově restauraci v Ječné ul. Tancům učiti
bude mistr Fr. Úprka.
Záznamy na divadelní představen
»Jan Hus« přijímají se v kanceláři »Ženského klube
českého« v Jungmannově tř. 7 od 9 hod. ráno do
5 hod. večer. V neděli a ve svátek se neúřaduje
Lože v přízemí a v I. pořadí, pak křesla na I. bal
koně jsou rozprodány. Schůze (plenární) damského
zvacího odboru v úterý o 4. hod. odpol. v »Ženském
klubu« v Praze, Jungmannova tř. č. 7.
Pp. lékaře, majitele škol, hostinské
a kavárníky upozorňujeme, že v »Meziaktí«, jež
vydáno bude k student. představení, nmístěny budou
vhodně též rubriky: »Lékaři«, »Školy« a »Kam před
divadlem a po divadle«, do nichž přijímají se výji-
mečně inserty i na jednu šestnáctinu strany v 4° za
nepatrný obnos. Inserty tyto musí býti však zaslány
nejdéle do 20. května t. r. »Meziaktí« Všestudentské
slavnosti v Praze-I., Králodvorská ul. 661.
Hus
Úprka
Francie
Jungmannův třída
Praha
králodvorský ulice
Klementinum II
32
article
Zemská ústřední hasičská jednota
v král. českém
Zemská ústřední hasičská jednota
v král. českém
konala včera dopoledne ve velké dvoraně Měšťanské
besedy pražské valnou hromadu, již předsedal pan
M. Mayer z Horažďovic. Přítomno bylo 299 zástupeů
111 hasičských žup. Dostavili se dále p. obecní st.
A. Stárka za radu král. hlav. města Prahy, m. r
V. Michner za městskou radu v Karlíně, m. r. M.
Novotný za město Král. Vinohrady, m. r. Ganse za
město Žižkov, ředitel pražského sboru hasičského .
Vejdělek, zástupce klubu svobodomyslných poslanců
posl. p. V. Březnovský, dále posl. Zázvorka, za Če-
skou Obec sokolskou p. Očenášek, za Ústřední spo-
lek jednot učitelských pp. Pivnička a Skaloud, za
Nár. jednotu pošumavskou p. J. Titěra, za Nár.ja
notu severočeskou p. Nechanský, za Českoslovm
skou jednotu p. dr. Židlický, dále Artur hr. Aicke
burg a j. Omluvili se pánové posl. Jirousek ad
Baxa, pozdravný telegram zaslal bývalý starostaj
dnoty dr. Figar z Chrudimi. Zpráva jednatelova apo
kladníkova rozdány tiskem. Prvá mimo údaje o shin
a vzrůstu jednoty, jež koncem r. 1903 zaujímala ls
župy se 3097 sbory a 90.938 členy, statistické pě
hledy o stavu a vzrůstu českého dobrovolnéhol
sičstva v jednotlivých okresích a porovnání hasičt
hotovosti s výměnou okresův, počtem popis. čísel
obyvatelstva, pak o rozložení jednotlivých žup vzlk
dem k okresům samosprávným, násti činnosti ús
správy, výboru i veškerých komisí a odborův. D
há zpráva týká se účtů jednoty, podpůrné poklai
starobní, zemského základu pro podpory v úraza
spolkového časopisu a výkaz národní daně hasič
Jednateli p. A. L. Seidlovi a pokladníku p. J. A.J
drovi vysloven k návrhu p. Venty ze župy karllns
dík za jich působení. Rovněž vysloveno uznání pe
řadatelstvu hasičského sjezdu slovanského.
M Mayer
A Stárek
V Michner
M Novotná
Král
Gans
Vejdělek
V Březnovská
Zázvorka
J Titěra
doktor
Židlický
Artur
Jirousek
Baxa
Figar
A L Seidl
Horažďovice
Praha
Karlín
Žižkov
Chrudim
obecní st
33
article
Jednatel N. J. P. p. Titěra ocenil činnostč
ského hasičstva na roli národní a děkuje jménem Je
noty za podporování její snah.
Volba předsednictva a výboru vykonána akkl
mací a zvoleni: starostou p. M. Mayer z Horažďovin
náměstky jeho pp. J. B. Hubálek z České Třebové
Ferdinand Kudlich ze Smíchova; do ústředního ý
boru zvolení pp. J. Brázda z Nábzl, J. A. Jinde
z Kamenice n. L, Ant. Klimenta ze Stanova. B. K e
čan z Maršovic, MUDr. St. Kudrna z Netolic, J. Ml
cháček z Rychnova n. Kn., V. Matouš z Albrechl
JUC. J. Michálek z Roudnice n. L., Ed. Neuman
z Klatov, Václav Paleček z Rožmitálu, Ad. L. Sel
z Náchoda, Josef Strejček z Úhonic, Ed. Šebor zpo
děbrad, Václav Šíp z Penčína, Jan Teplý z Holie
Karel Topinka z Kněževse. — Za náhradníky zvolen
pp. Charfreitag ze Žamberka, Vílém Jermář z ko
stelce n. L., J. Martinek ze Sušice, Fr. Racek z Osek
Fr. Riedl z Něm. Brodu, Fr. Šafka ze Sezemic, Frant
Tichý z Hrachoviště, J. Veger z Radimovic a B. Žia
z Kopidina. Za přehlížitele účtů pp. R. Engelman
z Vidonic, J. Suchomel z Vys. Mýta a Al. Velvarski
ze Skalska; náhradníky pp. J. Čermák z Přišímas
Fr. Václav z Holoubkova.
Titěra
M Mayer
Hubálek
Kudlich
J Brázda
Nábzl
jinde
MUDr
Stanislav
Kudrna
J Michálek
Ed
Neuman
Paleček
Strejček
Šebor
Šíp
Teplá
Topinka
Charfreitag
Jermář
J Martinek
Riedl
Šafka
Tichá
J Veger
R Engelman
Vidonice
J Suchomel
Vys
Velvarski
J Čermák
Václav
Český Třebová
Smíchov
Maršovice
Netolice
Rychnov můj
Kněžná
Roudnice
Klatovy
Rožmitál
Náchod
Úhonice
Ed
Kněževes
Žamberk
Sušice
Francie
Osek Francie
Německo
Brod
Sezemice
Hrachovišťata
Radimovice
Mýto
Skalsko
Holoubkov
Albrechl JUC
Ada
Penčín
Holie
Přišímas Francie
34
article
Po volbách projednány a vyřízeny tyton
vrhy. Po referátu p. Klimenta přijat návrh žup
litomyšlské a pobělohorské, aby hranice z
shodovaly se s hranicemi okresů samosprávnýc
Výboru odkázány návrhy: župy divišovsk
aby podpory z věcného fondu byly zvýšeny
župy nepomucké, aby podpor ze zemského z
kladu smělo se užít také na zakoupení zbreje
a výlohy administrační, representační a vzděl
vací; župy plzeňské, »Křivoklát«, »Žižkat
pošumavské na změnu zákona z r. 1884, l
hasičům onemocnělým neb úrazem stíženým in
službě ochranné dostalo se podpory z l
sičského základu zemského pro podpory osobn
a župy »Žižka«, aby majitelům koní, k obn
vyslaných i z povinnosti a zraněných byla p
skytnuta podpora; župy plzeňská atd., aby zn
něný hasič dostal podporu i tehdy, když chršn
svůj majetek; župy říčanské, aby odepřena byk
podpora z hasičského základu zemského tě-
obeím, které hasičského sboru nemaji, a žup
novobenátecké, aby zřízen byl fond pro pojsšto
vání koní a vozků, jež stíženi byli úrazem í
dopravě hasičského náčiní k požáru.
Žižek
Křivoklát
35
article
Zamitnut byl návrh župy »Metuj«, ab
příspěvek podporovací pokladně zemské bylz
staven. — K návrhu župy podřípské, ab
v oslovení mezi členstvem hasičstva zavedent
byl na místě »přiteli — bratře« — doporuče
i druhý způsob ku používání. — Návrhy župl
ústecko-třebovské ve příčině zavedení nucenéhn
pojišťování a odměn za skutečně zachráněn
předměty odkázány výboru ku podání peli
Uznán byl návrh župy náchodské a j., ab
voličové-hasiči, hájíce ve volebních schůzle
svůj náhled a přesvědčení, jednali vždy do-
stojně a nedávali se strhnouti vášní. Schválen
návrh župy pobělohorské, aby hasičství bylo
vřaděno do učebné osnovy nejen na školác
hospodářských, ale i pokračovacích průmyslo
vých jako vyučovací předmět. Dále přijat náv
župy berounské, aby vedle plášťů jako vrehe
oblek stejnokroje byly připuštěny také haveloky
Další dva návrhy neprojednány, poněvadž nebyí
v čas podány.
Za v pravdě přátelské nálady schů
ukončena.
36
article
Sjezd sklenářů a skla leštitelů
Sjezd sklenářů a skla leštitelů
Řada let minula od doby, kdy byl v Praze p
řádán sjezd příslušníků této kategorie. V roce 184
o zemské jubilejní výstavě, sešli se sklenáři poprn
na sjezdu v Praze, porokovati o svých zájmech
proslovili řadu tužeb a přání ve prospěch a k po-
vznesení svého řemesla. Po 13 letech sešli se orě
— u vědomí, že poměry jsou dosud stejné a žen
nezměnily nikterak, ba spíše zhoršily. Ale sjezd
tošní přece konal se za okolností změněných.
Přišli totiž na sjezd nejen příslušníci české ni
rodnosti, ale i zástupcové z Vídně a Solnohradai
k vůli nim mnoho německy se mluvilo. Jistě by
v tom nějaká čertovina, že přišli sklenáři z Vídn
na sjezd do Prahy. Jest nápadno, že příjeli v dob
kdy českým řemeslníkům a živnostníkům na sj
zdech, v německých městech pořádaných, činí
všemožné obtíže a příkoří. Však se to čertovo k
pýtko na sjezdu proklubalo. Vídeňští přišli prok
aby české své kollegy pohnuli k souhlasu na ule
ření řišského svazu sklenářů se sídlem ve Vídni. d
to nemyslí sklenáři vídeňští zrovna upřímně, palrn
jest mimo jiné také z toho, že před sjezdem
svém orgánu posměšky uveřejnili o tom, že ke sjent
pražskému slavnostní list vydán byl pouze v jazjh
českém. A sklenáři čeští měli by se dříve nálel
přesvědčit o naprosté nestrannosti svých vídeňskja
kollegů, než jim dopomohou ke zřízení říškék
svazu
Rokování sjezdové bylo rozvrženo na dva dn
s předporadou. Sjezd byl vlastně dvojnásobným s
zdem, neboť měl titul druhého sjezdu sklenářů a
zemí koruny svatováclavské a třetího sjezdu sklenii
rakouských. V předvečer sjezdu, v sobotu, konala
důvěrná porada v místnostech Řemeslnicko-živn
stenské besedy v Praze.
Vídeňský
Praha
Vídeň
svaz rokování sjezdový
37
article
Rokování sjezdové bylo zahájeno v neděli č
15. května o 10. hod. dopol. ve velké dvoranět
finské. Zavítali k němu pp. posl. J. Jirouse k, jah
zástupce městské rady pražské, poslanci Václ. Bte
znovský a J. Němec, živnostenský instruktorů
Polák, jeho substitut Veverka, zástupce Zemii
jednoty řemeslnických společenstev Šafr, inspelt
technol musea L. Weigner a j. Z Brna přijelon
sjezd 11 zástupců tamějšího společenstva sklenářo
z Vídně 7. Účastenství z království českého bl
slabé, ač všech sklenářů jest přes 1400. Sjezd zal
jil srdečným proslovem pan Eug. Plas s, načel
návrhu p. Fišera z Bubenče zvoleno předsednin
a sice pp. předsedou Boh. Soukup z Prahy, č
ným předsedou G1össel z Vídně, místopředa
Baumann ze Solnohradu a Jaroš z Brna, z
sovateli Glössel ml. z Vídně a Sařöch z Prai
Předseda p. Soukup vzpomenul prvního sjeno
sklenářů v Praze v roce 1891 konaného a prai
Dlouhá doba od sjezdu toho uplynula, ale nic
stalo se na prospěch a zlepšení našeho stavu,p
něvadž »nahoře« pro naše zájmy není pochopení
Kde kdo může, každý do řemesla našeho zasabuj
a když se dnes scházíme, vidíme, že máme jesn
vážnější stesky, než jsme je měli před 13 léty. be
meslo naše je v úpadku, na pokraji záhuby. (So
hlas.) Do našeho řemesla zasahuje každý, ale ne
větším upírem řemesla je truhlář. (Tak jest !) ai
truhláři o své újmě by tak nepostupovali, kdyby a
sebou neměli továrníky. Řečník prohlašuje, žea
J Jirous
Václ
Polák
Veverka
Zemie
Šafr
L Weigner
Eug
Fišer
Soukup
Baumann
Jaroš
Brno
Vídeň
Plasy
Bubeneč
Praha
Solnohrad
G 1