ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 f4aac2d0-7682-11dc-a5b1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 42 celkem · entity: person 138, place 95, org 24, work 16
1 masthead
Stranae.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
30. října 1907. Číslo 300.
4 article
uvedli deputaci poslanci inž. dr. Kaflan, dr Srba dr. Vrtal, kteří o úpravě daně činžovní se zástupci majitelů domů dříve podrobně jed- nali a přání jejich vyslechli. Deputace česká byla drem. Srbem uvedena do presidiální lože poslanecké sněmovny. Min. dr. Korstowski odvětil deputaci: „Míáte pravdu, pravíte-li, že již minulé vlády uznaly pilnou potřebu reformy daně domovní. Jménem nynější vlády podotýkám a rozhodně prohlašuji, že slejně jako moji předchůdci uznávám po- třebu této reformy. Zákon hotový nebyl ještě sněmovně podán, poněvadž nemohl býti doht- toven následkem dlouhého jednání vyrovnacího s Uhrami. Ministerstvo financi po dva roky již zpravováno jest ankelou znalců o tužbách spolků majitolů domů. V poslední době opětně projeveno přání, svolati novou anketu. (Hlučný odpor mezi členy depu- tace a hlasy: „Nikoliv, nechceme žádnou!“) Ministr dr. Korytowski: „Tím lépe. Vítám radostně projevy, že není třeba opětně ankely. Mohu vám dáti již teď ujištění, že ihned, jak- mile zkoncováno bude rakousko-uherské vyrov- nání, podám parlamentu osnovu zákona o re- formě daně domovní. Konference předsedů klubů. Z Vídně, 29. řijna. Dnes o půl 1 hodině odpolední sestoupila se konference předsedo všech stran, ve které ušnesenb: První čten vyrovnacích předloh zkončí se, pokud možno zejtra. Potom následovati bude prázdeň, která potrvá do úterka, tento den již nepočitaje Ještě zvolí se výbor vyrovnací, který bude 52- členný. Za rozpravy zvolal sociálně-demokratický poslanec Pernerstorfer na ministerského před- sedu dra. Becka: „Je svrchovaný čas, abyste podali sněmovně rozpočet.“ Bar. Beck odpo- věděl: „S neděle bude podán, zároveň s ním pak zatímní rozpočet na první polovinu příštího roku.
Ing doktor Kaflan Srba Vrtal Srb Korstowski Korytowski Beck Uhry Vídeň poslanecký sněmovna
5 article
Z vídeňského parlamentu. Z Vídně, 29. října. Podle stavu věcí v sněmovně, jak se jevil dnes večer po schůzi skoro devílihodinné, jest málo pravděpodobno, že uskuteční se tužba, projevená dnes na kon- ferenci zástupců všech stran, aby zejtra nejen se skoncovalo I. čtení vyrovnacích předloh nýbrž aby se pro ně zvolil hned zvláštni 52členný výbor. Naopak: jednání se podle všeho protáhne do čtvrtka. Zejtra o 10. hod. dopol. sejde se rakouská kvotová deputace, by se ustavila. Zejíra dopoledne ústaví se ústavní výbon poslanecké sněmovny. Předsedou jeho jes pavržen posl. dr. Hlero lie d. sl Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 29. října. (Pův. telgr. „N. L.“) Oposičné strany chtěly svolati sem opa- siční meting z celého Srbska, upustily ale od toboto záměru, neboť nelze jej uskutečniti. Zatím radikální strana svolá velký sje z na 14. listopadu do Bělehradu. Udátosti v Marokku,ni M. Z Kolína n R, 29. října. »Kölnische Zlg« uveřejňuje telegram z Tangeru, ve kterémž se oznamuje: Markýz Segonz ao odebere se do Marakeše, aby tam — jak v Casa- blance vypravoval — jménem sultána Abdula Azise s Mulej Hafidem vyjednával. — V Mo ga- doru jsou velmi rozhorčeni na tamějšího fran- couzského konsula, proto, že poslovi německé soukromé pošty odebral peaní na konsuly adre- sované a že je pak zaslal místo adresátům francouzskému vyslanectvu. Byla prý proto velmi bouřlivá schůze konsulárního sboru v Moga doru a protokol o této schůzi zaslán diplomati ckému sboru.
doktor Hlero Marakeš Azis Mulej Hafid Vídeň Srbsko Bělehrad Maroko Kolín můj R Tanger Casa poslanecký sněmovna Kölnische Zlgie
6 article Z říšského sněmu uherského.
Z říšského sněmu uherského. Z Pešti, 29. října. JK. k) Než poslanecká sněmovna přešla k jedna címu pořadu, předseda Justh sdělil, že císař je zase zdráv a navrhl, aby sněmovna tlumočila ve zvláštní adrase na stupních trůnu blahopřání, naplněné homa- glálním holdem a předseda sněmovny byl pověře předloziti tulo adresu způsobem ústavním na slup- ních trůnu. (Pochvala.) Návrh předsedův přijat jednomyslně a přešlo s k jodnacímu pořadu. Rel. Iloltsy podával zprávu o zatímném rozpočtu; doporučuje jej vzhledem na důvěru sněmovny k vládě. Posl. dr. Mihaly (Rumun) prohlásil jměnen národnoslní slrany, že předlohu nemůže schváliti poněvacž jeho strana důvěry k vládě nemá. Uvá důvady této nedůvěry. Jedním z nejdůležitějších je. že vláda doposud nedostála povinnosti, aby zavedla obocné tajné právo hlasovací. Ve volání po zaveden obocněko volebního práva nejsou národnosti osamo- ceny. Pres 80 obyvatelstva si přeje, by mohl sejíi se konečně na základe obecného volebního práva lidavý parlament. Vytýká, že zástupci národností byli v poslanecké sněmovně opět ome. ováni ve svo- bodě slova. Předseda Justh přerušuje řečníka slovy: T není pravda. Předsodnictvo počovalo vždy, aby všicl.ni poslanci, také národnoslní, požívali úplné svobody slova. (Odpor mezi národnoslními poslanci.
Justh Posl doktor Mihal Rumun Pešť poslanecký sněmovna
7 article
Posl. Mihaly poukazuje na záležilost posl Vajdy, jež naléná se nyní v imunutním výboru a je neloliko záležitosti strany národnostní, nýbrž cele sněmovny. Sněmovna je povinna věc napraviti. Přadseda Justh přerušuje opčt řečníka, pravě- Je proti jednacímu řádu uváděti dnes na přetřes zá- ležitosti, jež jsou v imunitním výboru. Bude-li řečník tímto směrem pokračovati, odejmo se mu slovo. Posl. Mihaly problačue, že další příčinou nedůvěry jeho strnoy k vládě je, že při uzavření vy- rovnání s Rakouskem nehájila dostalečně, zvláště zvýšením kvoty, zájmů země. Řtečník končí: Pokuo nebudou vyřízeny nejnaléhavější sociální otázkya otázka národnostní, nebude lze mduvibi o neodvislých Uhrách. Posl. Thaly (str. neodv.) praví, že dosud žádná vláda za tak krátkou dobu nemůže se výkázali tolika politickými díly, jako nynější, ač musila zápasili s oblížnými poměry. Slrana neodvislosli jest si vě- doma, že nedosáhla všeho, co si vytkla za Hdeál. Avšak to také není úkolem nynější vlády. Jejím úkolem je připravovali uskutečnění těchto ideá lů. urovnávati cesly a položiti základ pro budoucnost.
Posl Mihal Vajda Přadseda Justh Rakousko Uhry Thala
8 article
Tyto úkoly vláda plni, a proto jí strana neodvislosli plně důvěřuje tím spíše, že jeden člen vlády, Košut, jest jejím vůdcom. Pro důvěru, jakou chová strana neodvislosti ve vládu, schvaluje přeďlohu. (Illučná pochvala.) Posl. Supilo prohlašuje, že jeho strana zamít zniímný rozpočet, nemajíc k vládě důvěry. Vykládá proč. Když chorvatsko-srbská koslice vsloupila do říšského sněmu, učinila prohlášení, jež talo sněmov- na svorně vzala na vědomí za velkého nadšení.O tomto prohlášení věděl již dríve min. předsedaa důvěrníci strany neodvislosti. Doporučuje pro postup Chorvatů modus procedendi. Že poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s tímta prohlášením, je to do jislé míry smlouva mezi Chorvaty a říšským sněmem uherským. Můžeme říci s klidným svědomím, že jsme dostáli převzatým závazkům Ale uherská vláda se toho nedržela a nedbala stalus quo. Vůči Chorvatům nebyla upřimina. Slu- žební pra gmatika pro železniční zřízence jest atontá- tem na stáoprávní indivdualitu Chorvatska. Zod- povědnast za to padá na ministra obchodu, resp na jeho zlého ducha Szlerenye. (Předseda volá řeč- níka pro tento výrok k pořádku.) Kde jest nadšení. které panovače na všech stranách sněmovny při čtení oné deklarace? (Voláni v levo: Podvedli nás, zapřol dokluraci!) Nedostáli jsme snad svému slovu? (Hlasy v lovo: Nel) Chorvatští poslanci přišli sem s nej- lopšími úmysly, aby společně s Maďary bojovali z společnou svobodu a společnou noodvislost, ale zkla- mali se.
Košut Posl Chorvat Maďar Chorvatsko
9 article
Jednání vlády svěděí, že sleduje oproti Chorva- tům politiku vlád dřívějších ve zhoršeném vydání Nebyli jsme neloyálními, ale nemůžeme dopustili, aby byla obmezována práva naší vlasti. Uherská vláda musí sledovali zcela jinou poliliku, chce-li ob- noviti dobrou vůli mezi Uhrami a Chorvatskem. (Hlučný odpor na levici.) Ministr obchodu nechává v Chorvalsku nabývai plalnosti nezákonné výnosy dřívějších liberálních vlád; ministr hr. Andrássy láme si hlavu, jak by zavedl obecné právo hlasovací, ale aby národnosti byly z něho vyloučeny. IIr. Apponyi nechává v obec- ných školách prováděti zostřený zákor Berzeviczův a m.p. dr. Wekerle uzavirá vyrovnání se zvýšenou kvotou. Odměnou za lo může býti jen to, že Uhrám dají se k disposici prostředky, aby uražcný a nespokojený národ chorvatský učinili povolným. Všechny snahy. které čelily k neodvislosli Uherska, skončlly vždly fiaskem, jestliž, zároveň nesledovaly účel podporo- vati Chorvatsko a respektovati eho práva. Před ně- kolika dny bylo slyšeti z úst vídloňského slarosty dra. Luegra, že dnes není hoslom „Pryč od Uher- ska!“, nýbrž pohlceni Uherska, aby nebylo žádnou překážkou při provádění velkorakouských snaha postupu na Východ. Nemohu si představiti, jak chcete býti holovi s takovými snahomi, jestliže zárovei válčíle s Chorvatskem. Za těchto okolností nemůže býti ani řeči o přivtělení Dalmalska.
Andrássy doktor Wekerle Uhry Chorvatsko Uhersko
10 article
Pokud Maďaři nehudou se přesně říditi zákonem o uhersko-chorvatském vyrovnání, nedá se mysliti mír mezi Uhrami a Chorvatskem. (Velký hluk a od- por na levich.) Chorvatsko-slavonskký národ se vzcho- pí a smele tuto politiku i s jejimi zastanci. (Opě velký hluk a výkřiky na levicí: Jak se tu opovažu- jete mluviti?) Použe spokojené Chorvatsko může býti Uhrám oporou, neboť jinak v čas nebezpečenstv nebude po boku Uher. (Velký hluk.) Posl. Ugron: Velezvádčel Posl Supilo: Charvaté zastávali se vždy svor- nosti, byli však vyprovokováni. Svých národních práv nevzduží se nikdy (Hlučná pochvala.) M. p. dr. Wekerle ujímá se prý slova prolo že zástupci národnosti a Chorvatů používaží zbrani jež namiřeny jsou proti stální existenci Uher, a dů- sledně umělým způsobem líčí politiku ve falešné situaci a sami si hrají na mučedníky. Kdežto my dáváme jim stále víc a vic a stále více raspektujeme jejich individušlní svobody, dávají oni věcem takový nátěr, jako bychom my jen pomocí konfiskaci práv a násilných prostředků byli s to zachovali svůj ná- rodní stát. Nemají-li Chorvaté k vládě žádné důvěry, heru to jen s povděkem na vědomi. Po tendencích, jež zde flumočili, nemohl bych ani přijati žádnou důvěru. Vyrovnání haní všichni, ko vynaložili všech- ny síly, aby nebylo uskutečněno tak, jak si přála strapa neodvislosti. Promluvíme-li kdys o tomto themalu, posloužím daly, jaké soupaře jsme měti při vyrovnávacím jed- nání, ale zůslavme to době, až budeme rokovati vyrovnání a uvedeme laké okolnosti, proč jsme ne- mohli docíliti vělších úspěchů.
Maďar Posl Charvatý doktor Wekerle Chorvat Uhry Chorvatsko Velezvádčel Posl Supit
11 article
Pokud jde o posl. Supila, může sice mluviti jmě nem chorvalských resolucienistů, ale nemá práva mluviti jménem celého Chorvalska. Všek najdeme nit k dorozumění s Chorvatskem, Jen k vůli historické pravdě dollu se předehozích událostí. Faktum je. že v době, kdy národnoslní boj byl již rozvinut, za- hájli někteří naši přátelé také s chorvatskými reso- lucianisty jodnání, ahy naše společné zájmy byly společně nájeny. Když jsme na základé punktací, jež panovník slanovil, dospěli k vládě, převzali jsme zachování slatus quo v ten způsob, že jednollivé strany v tomlo období nebudou své zásady sice pro- váděti, ale zachovají je neporušené. V nich nebytlo ani slova o našem postupu naproti Chorvatsku, Tě- mito punklncemi nebyli jsme ničím zavázáni. „Po- hnutí) Schválení chorvalského finančního vyrovnáni bylo v nich ovšem obsaženo, poněvadž te bylo jed- nou z otázek slatus quo.
Chorvatsko
12 article
Následovaly rozhovory. Prohlásíli jsme, že vůči Chorvalsku budeme říditi se přísně XXX. zákonem z r. 1867, jsme ocholni také se své strany podporo- vali v zákeně slanovení svobodných inslitucí chor- vatských, avšak snuhu Chorvatů, která je současně také snahou Maďarů, a jest také vyslovena v XXX zákonu z r. 1868, abychom totiž vymáhali opět při- pojení Dalmacie, jsme vyloučili a prohlásili, že to není účelem nynější naší politiky. Nevím ničeho, že bychom bývali schválili resoluci, již se trvá na právech dalekosáhlejších, než jest opělné přivtělení Dalmacie. (Posl. Polit [Srb]: Ale mluvilo se o tom.) Východisko a hlavní účel vyjedmávání bylo, aby reinkorporace Dalmacie nemohla býti během télo doby požudována, Slíbili jsme, že se vynasna žíme v Chorvalsku o svobodné instituce, budeme pod- porovati národohospodářství, a ve všem budeme ne- olomaě státi na XXX. zákonu z r. 1868. Avšak naprosto nebylo vyjednáváno o uznání dalších chor- vatských požndavků aspoň při vyjednávání se mnou.
Chorvat Maďar Posl Srb Dalmacie Chorvalsko
13 article
Min. předseda předčílá odíl programu o Chor- valsku, jejž rozvinul při nasloupení svého úřadu ve sněmovně, a dovozuje, že není naprosto žádného podkladu k lvrzení, že Uhry zaujaly nepřátelské po- slavení proti Chorvalsku. Poukazuje na vládní snahy po spiynulí koalice s býv. národní stranou, na ocholu vlády při jmenování odborového přelnosty z koalice a dovozuje, že, když splněna byla tato plání, chtěli Chorvalé ihned činiti z toho dalekosáhlé důsledky. jakoby v Chorvalsku byla skulečně parlamentní vlá- da. Tato vláda počínala svou činnost tím, že proná- sledovala naše nové přálele i maďarské školy v Chor- valsku a to prostředky umělými, tak totiž, že vláddn proti ustanovení zákona činila ilusorním také právo rodičů, dle něhož dříve mohli svobodně voliti školy. v nichž chtěli by své dítky dáli vyučovati. Chtěla do chorvalských školních knih zařaditi věci, jež jsou v přímém odporu s naším státoprávním pořádkem. Vzhledem na své oblížné poměry mnoho jsme zlrpěl. a chtěli urovnati, na kobk bylo možno. Vláda slíbila vystavění lické dráhy evant. železničního spojení dal- mutského, předpokládajíc, že fond býv. Vojenské Iranice plispěje k uhražení výloh.
Uher Chorvalý
14 article
Zavázali jsme se k tomu pouze v zájmu Chor- valska a požadovali od chorvatských poslanců pouze. abychom pouštějíce se do stavby tak nákladné dráhy, mohli tuto oko nost ve vyrovnacím jednání s Ra- kouskem využitkovati a za ni též značné výhody dosíci. A co se stalo? Důvěrná dohoda, která byla uzavřena mezi chorvatskými poslanci a námi, byla za vyjednávání sdělena Rakušanům. Přinesli jsme velmi značné oběti ve všech oborech, abychom do- stáli závazkům, jež jsme přejali naproti Chorvalsku, neb ť nemáme na zieteli poslance, nýbrž celý chor- vatský národ a dostojíme čestně převzatým závaz- kům v oboru politickém i hospodářském. Také ve služební pragmatice pro železniční zřízence sl jsme dále, než bylo naší povinností, a nyní chtějí chorvatští poslanci vyličovati před Evropou tuto vee tak, jako by šlo o bůh ví jakou ukrutnou konfiskae práv. Místo, aby se naše činnost uznávala, vnášejí se takto do chorvatské politíky v nejnovější dob zcela nové tendence. Tak na př. mluví se v no- vější debě o chorvatském národě jako o chorvatsko- zrbském. Poslanec Polit: Je to zločin? M -p. dr. Wekerle: Není to zločin, ale není to dle zákona. Známe v Chorvatsku pouze jeden politický národ: chorvatský, právě tak jako v Uhrách známe pouze jediný politický národ: maďarský. Srbové jsou tam právě tak národností jsko u nás. Takovými nomenklaturami chtěli by měniti naše zá- kladní zákony. Politické tendence, které se tam chlěji uplatňovati, nezastavují se na hranicích Chorvalska. nýbrž sahají mnohem dál. Porady, které uslavični máte s daimatskými poslanci a jiné zahraničné styky . .. Poslanec Kmethy: S Rakušany! Dr. Wekerle: ... prozrazují tendenci, že máte dalekosáhlé snahy, což zde chcele odmílnout úsměvy Poslanec Ugron: Jejich tendence je zemé zradal
Rakušan doktor Wekerle Srba Kmethy Evropa Chorvatsko Uhry Chor
15 article
Dr. Wekerle: Nedbám toho, co mluvíle o mně nebo o kabinetu. Chceme v čestné práci své místo uhájiti, a já ani moji ministerští kolegové nechtěj provozovati politiku velkých slov. Ale nesluší se. abyste mluvili zde na příklad o bánovi s takovou nevážností a líčili ho jako nástroj naší politiky. S jistými zákonitými omezeními představuje bán chorvatskou politiku, poctivou, shodnou s uherskými (maďarskými) zájmy, která přes všechny vaše pro livné snahy bude v Chorvatsku také platiti. (Dloubo- trvající pochvala a pollesk.) P. poslanec vylíčil nás také, jako bychom byli hráli naproti Rakousku nejponíženější úlohu, jen abychom měli volnou ruku při provádění svých ma- ďarisačních snah v Chorvatsku, nebo naproti národ- nostem. Pokud máme maďarisační snahy, jest obsa- ženo v našich zákonech. Jich účelem je pouze, aby si každý mohl osvojiti státní řeč. Dalších a násil ných maďarisačních snah v Uhrách není. (Hlučná pochvala.) Vaše obviňování je tudíž nespravedlivé. Posl. Polit: Postačí snaha.
doktor Wekerle Posl Chorvatsko Rakousko Uhry
16 article
Dr. Wekerle: Ať mi p. poslanec ukáže Evropě jedinou zemi, kde by se s národnostmi tak jedualo, jako zde. (Hlučný souhlas.) Posl. Brediceanu (Rumun): Není země, kde by se na obecných školách nerespeklovala mateř- ština. (Velký hluk.) Dr. Wekerle: Ať jde p. poslanec do Rumun ska. (Hlučná pochvala; bluk a výkřiky odporu mez národnostními poslanci.) Nemusí jít ani do Rumun ska, ať podívá se jen do Chorvatska, jaké požadavky se tam kladou 300.000 Maďarům. Mohl by se pře- svědčiti, že naše zákony jsou nejliberálnější. Nemáme dvojí program, veřejný a tajný. Pp. poslanci jdou tak daleko, že nás urážejí i zde ve sněmovně. Právě jako já, tak i moji ministerští kolegové mají svoji politickou minulost, v níž naše politické názory často se různily, ale vždy prováděli jsme čestnou ener gickou politiku a zvláště, pokud se týče Chorvatska, čestnou chorvatskou politiku. (Dlouhotrvající hlučný souhlas a potlesk.) Prosím za přijetí předlohy. Posl. Aurel Vlad opřel se předloze, načež roko vání přeručeno. Příští schůze bude z ejtra.
doktor Wekerle Posl Rumun Maďar Vlad Evropa Chorvatsko
17 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Panovníkova choroba Z Vídně, 29. října. (K. k.) Císař procházel se dnes v poledne půl hodiny v obou galeriích. Na to odebral se do tak zvané komorní zahrady schön- brunských sadů, kdež se procházel 20 minut. P procházce v zahradě odpočíval panovník krátkou dobu a pak se opět hodinu procházel v galeriích. Procházka působila na panovníka velice dobřea měla též na jeho chuť k jídlu nejlepší vliv. Z Vídně, 29. října. Čísař jest již úplně zdráv. V 11 hod. dopoledne vyjel si na 10 minut pro- cházkou pod širým nebem. Potom procházel se ještě nějakou chvíli velkou galeril. Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 29. října. (K. k.) Ve sněmovně zabá- jena dnes rozpočtová debata. Návrh socialistů na zrušení podprefektur pro- padl 339 hlasy proti 225. Rozpočty ministerstva vnitra a spravedlnosti byly schváleny a schůze skončena. Změna v norském ministeratvu. Z Kristianis, 28 řijna. (K. k.) Ve večerní schůzi ministerské rady příjul král demisi ministerského před- sedy Michelsena, ministrův zemské obrany, kultu a spravedlnosti. Zároveň jmenoval král ministerským předsedou dosavadního ministra zahraničních věc Lövlanda, jenž ponechá si i tento úřad. Král propůjčil odstupujícímu ministerskému před sedovi Michelsenovi řetěz řádu sv. Olafa. Ve vlastno- ručním listě, zaslaném Michelsenovi, praví král, že loto vyznamenání je znamením vděčnosti všech Nor véžanů za to, čím jim Michelsen byl Z Kristianie, 29. řijna. (»Morgenbladet«.) Krá rozloučil se včera večer ve státní radě s dosavadním ministerským předsedou Michelsenem a děkoval mu vřele za nrocenitelné služby, jež prokázal vlasti v obližných dobách. Doufá, že Michelsen nabyv opšl zdraví, bude ochoten vstoupiti zase do služeb vlasti. jestliže ho zavolá. Studující uspořádají pochodňový průvod, než Michelsen odjede
svatý . Olaf Nora Michelsen Vídeň Paříž 28 řijn Kristiania
18 article
President Falličres do Španělska. Z Madridu, 29. října. (K. k.) »Imparcial« sděluje. že král Alfons pozval presidenta Falličresa, aby příští jaro navštivil Madrid a president prý pozvání přijal, Španělská návštěva v Pařiži. Z Pařiže dne 29. října. (K. k.) V přípitku, pro- neseném při včerejší hostině v paláci elysejském. pravil král Alfons: Vaš povděk, p. presidente, a šlechetného národa francouzského, že nedávno na- vázány byly mezi Spanělskem a Francií nové přá- telské svazky, sdílíme také my i celý národ špa- nělský. Aby společně přispěly ke všeobecnému dílu míru a civilisace, nepotřebují obě vlády nic jiného než dáli se věsti vroucími přáními obou národů. kteří stále více si uvědomují solidaritu svých zájmů jež je spojuje. Skoro mohlo by se věřiti, že sam příroda chtěla současným postižením území obou států živelními katastrofami oba národy sblížiti. Z Poznaně, 29. října. (K. k.) S kompetentního místa se sděluje, že školní stavka nyní přestala úplně též v Poznašsku a ve všech školách odpoví- daji dítky při náboženském vyučování bez odporu německy. Ze Sofije, 29. října. (K. k.) Kníže Ferdi- nand vrátil se z ciziny. Z Paříže, 29. října. (K. k.) President Falliěren a řecký král Jiří se navzájem navštívili. Na- vštěvy měly ráz srdečný. Z Londýna, 29. října. (K. k.) Místokrál indický telegrafuje, že silnace v provineiích postižených su- chem se shoršuje. V jiných čáslech říše vydatně pršelo. Z Cařihradu, 29. října. (K. k.) Předseda st. rady a býv. ministr zahraničních věcí Said paš zemřel. Z Říma, 28. října. (K. k.) U příležitosti zítřej- šího 25letého výročí parlamentní čin- nosti m. p. Giolitta podali mu jeho ministeršti kolegově umělecky vypracovaný stříbrný štít s věno- váním, ve klerém vyjadřují mu svou nezměnitelnou náklonnost.
Falličres Alfons Falličresa Vaš Falliěren Jiří Giolitt Španělsko Madrid Francie Poznaň Sofijá Ferdi Paříž Londýn Cařihrad Řím
19 title
Telegrafické zprávy hospodářské.
20 article Nedostalek vagonů na drahách.
Nedostalek vagonů na drahách. Z Vídně, 29. října. (Zvláštní telegram »Národních Lislů«.) Na zák adě zprávy obchodní komory pražské (»Národními Listy« sdělené) obrátil se poslanec Ma- štálka, jejž o intervenci v téže záležitosti žádaí též středočeský spolek cukrovarníků, na ministra že- leznic dr. Derschattu a žádal jej o odstranění nedostalku vag nů na drahách. O poměrech při dráze pražsko-duchcovské obdržel poslanec Maštálk zprávu, že tam od počálku kampaně jest takový ne- bývalý nedostatek vagonů, že expedice cukru a řepy vázne docela, lakže jest obava, že většina cukrovarů na trati této bude snad nucena zastaviti brzy výrobu.
Derschatta Vídeň Ma národní Lisl
21 article
Poslanec Mašlálka měl dnes za schůze sněmovny opětnou poradu o záležitosti té s drem. Derscha- tou, který mu dělil, že již v pátek dal příslušná nařízení, by pokud možnů prázdné vozy, zejména z jihu monarchie, byly dirigovány do Čech. Ministr připomenul, že továrny na vagony dodavají každý lýden objednané vagony, kleré ihned se dávají do oběhu. Počet vagonů, jež se posílají do továren na správku, obmezuje se na míru nejmenší. Ministr sva- lal na zejliek do ministersiva železničního poradu chefů příslušných oddělení resertu svého a ředitel- stev drah, aby se s nimi dohodi o opatřeních nej- naléhavějších, která se provedou neprudlsně. Ministr ujistil poslance Maštálku, že se stae, co se za da- ných poměrů státi může. Nelajil však, že nedostatek vagonů jest na všech stranách, ano je již ozývají se laké blasy z jižních zemí, msmo to pak také z Ha- liče, kde kalamita nedostatku vagonů nabývá tvář- nosti hrozivé. Poslanec Maštálka upozorni! mi- nistra, že v čelných případech dala by se zjednati náprava zavedením kývadlového pohonu mezi mí- slem výrobním a místem spolisbným. Opalřením ta- kovým by se zamezilo tak zvané chytání vagonů cizími liniemi železničními a posílání vagonů za hranice, odkud teprve se po dlouhé době vracejl.
Mašlálka Maštálek Čechy
22 article
Bylo by také záhodno, zadávati stavbu vagonů ni- koli rok za rokem, nýbrž opatřiti program investiční. který by byl rozdělen na řadu let tak, aby v létě slévárny a strojovny se mohly na ni zaříditi, po případě rozšířiti svoji výrobu opalřením nových strojů. Ministr dr. Derschatta přiznal správnost těchto důvodů a dal na jevo, že v nejbližší době bude ministerstvo železnic pomýšleti na opatření půjček investičních na rozmnožení voziva. Z Vídně, 29. října. Jak se dovídáme, je st investiční půjčka ministeria želez- ničního na rozmnožení voziva stát- ních drah rozpočtena na 200 milionu korun. Vrchní stavby společnesti slátní dráhy. Z Vldně, 29. října. (»N. Fr. Pr.«) Společnost státní dráhy předložila vládě odpověď na vyzvání dozorčího úřadu o rozsáhlých rekonstrukčních pra- cích, zejména při vrchní stavbě rychlíkové trati Vídeň—Podmokly. Společnost prohlašuje, že požadavkům dozorčího úřadu vyhoví. Kanalisační a regnlační práce na Labi. Z Vídně, 29. října. (K. k.) V tyto dni zadalo min. obchodu kanalisační práce, vypsané letos v červnu pro Labe na 111/2 km. dlouhé trati z Měl- nika do Neratovic, a v srpnu vypsané regulační práce na středním Labi u Hrobic. Rosic a Živanic. Soutěže zúčastnilo se celkem 10 většinou v Čechách sídll- cích firem. Práce byly zadány: Na dolejším zdý- madle u Mělníka firmě A. Lanna v Praze, na bo- řejším zdýmadle zmíněné kanalisační trati podnika- lelství staveb Josef Kindl v Praze; regulační práce u Hrobie dostala firma Kress a Bernard v Praze a regulační práce u Rosic a Živanic podnikatelství Z. Kruliš v Praze. Cena zadaných prací činí přes 91/2 mil. K.
Derschatt A Lanna Kindl Z Kruliš Vídeň Vldno Francie Podmokly Neratovice Labe Hrobice Rosice Živanice Čechy Mělník Praha státní dráha Kress Bernard km
23 article
Plavby Lloydu. Z Terstu, 29. října. (K. k.) Odpluly lloydové parniky: »Vorwärls« 27. 1. m. z Kalkuty do Colomba »Bohemia« 28. t. m. z Adenu do Bombaje, »Thaliae z Gibraltaru do Malagy a »Persia« 29. t. m. z Hon- konu do Singapore. Parník »Austria« přibyl 28 z Port Saidu do Rěky. Na podporn peněžných úslavů. Z Pošti, 29. října. (Pest. Ll.) M.-p. dr. Wekerle doručil zdejším peněžním ústavům vklady 191/2 mil. korun. Toto jednání ministra financí, jenž tentokráte odchylně od dosavadní zvyklosti použil k uložení také menších ústavů, učinilo všude znamenitý dojem. Následkem toho zůstalo podávání směnek tak jako dříve u pešťského hlavního úslavu rakousko-uherské banky v malých rozměrech, činilo 41/2 mil. K, 23/, mil. K bylo splatných.
Lloyd Persius doktor Wekerle Terst Kalkuta Colombo Aden Bombaj Gibraltar Port Said Rěky Pošť Bohemia Austria
24 article
Kartel továrníků podešvio. Z Vídně, 29. října. (»N. Fr. Pr.«) Přípravný výbor rakouských továrníků podešvic vstoupil ve styky se skupinou čtyř velkých vídeňských bankov- ních ústavů, která ve spojení se třemi obchodniky s kůžemi a výborem továrníků má převzíti veškerý prodej kartelovaných továren. K tomuto účeli po- mýšlí se na založení obchodvedoucí společnosti s ob- mezeným ručením. Z Híšské banky německé. Z Berlína, 29. října. (K. k.) Ve dnešní schůzi hlavního výborn dovozoval president Koch, že na- pjatá situace banky naproti dřívějším letům dále s zhoršila. Obnos nekrytých bankovek se zvětšil, pe- něžní zásoba se zmenšila. Také zlato, třeba v ma- lých obnosech, plynulo za hranice. Mimo to očekává se k posledním dnům měsíce další silné napjetí banky. Okolnost, že soukromý diskont na berlinské burse stoupl na 51/2 proc. a zvláště zvýšení zahra- ničního kursu směnečního, zvláště na Paříž, Amstero- dam, Nový York, Italii a také na Londýn donutily zvýšiti diskonto. Aby toto opatření bylo účinným, třeba zvýšit o celé jedno procento. Úatšední výbor projevil jednohlasně souhlas s těmíto vývody.
Koch Vídeň Francie Berlín Paříž Amstero Nová York Londýn Híšský banka
25 article
Finanční krise v Americe. Z Nového Yorku, 28. října. (K. k.) Ostře se uka- zující nedostatek peněz ovládal dnes veškerý život obchodní. Den minul celkem klidně, aniž propuklo n'jaké nové vzrušení. Úhrnný obnos zlata, k jehož vývozu učiněny byly přípravy, odhaduje se na 27,500.000 dol. Všechny banky v městě Oklahomě byly vy hláškou guvernérovou dočasně zavřeny pro nedostatek peněz. Z Washingtonu, 29. října. (K. k.) Na včerejší ve- černí konferenci v Bílém domě prohlásil tajemník státního pokladu Cortelyon opět, že se finanční situace podstatně změnila. Vláda uložila u národních bank 230,650 242 dol. deposit. Bude-li třeba dáť jim k disposici ještě další prostředky, mohlo by se po- užiti stavebního fondu pro panamský průplav. S tímto návrhem president Roosevelt souhlasil. Vídeňský trh na vepřový dobylek. Z Vídně, 29. října. Přívezeno 14.707 prasat, 4484 tučných těžkých a 2927 prostředních a lehkýcha 7296 masných. Mezi přihlášenými, jež hned z po- čátku nebyla na trhu, bylo 347 tučných a 649 mas- ných. Tučných bylo tenkrát měně o 400 a proto byl obchod čilejší než minulý týden. Udržely se tehdejší ceny. Masných prasat bylo méně o 800, ale nabídka stačila a tendence za cen ostatně nezměněných byla spíše klidna Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 112—114. prostřední K 106——110, lehká a špatnější K 100—104. masná K 74—110 za 100 kg. Ceny sádla byly pevné, protože výroba sotva na potřebu stačí. Vídeňské městské sádlo la. platilo K 77.—, IIa. K. 75.— Po slanině byla skrovná poptávka a spadla jí 1 K naproti minulému týdnu. Těžká nedosolená znamenala K 68 69, těžká bílá tabulová K 66—77 ve velkém za 50 kg skutečné výlohy, bez obalu.
Roosevelt Tučná Amerika Nový York Oklahoma Washington Vídeň bílý dům K 106 K 74 kg
26 article
st. Z Pešti, 29. října. [Zvl. telegram » Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 q. Smý- šlení pevné. Platila za 50 kg: psleni ce tisská 78.5 kg K 12 25, 765 kg K 12 05 75 kg K 1170, pešťská 78 kg K 11 95, 75 kg K 11.70, adská 76 kg K 12 071%, horňácká 77 kg K 11.421, hartská 78 kg K 12.224. stolno-bělehradská 78 kg K 12.—, bačská 76 5 kg K 12.50; žito K 10 90 až 12.— ječmen K 7.75; oves K 7.85 až 8.15- kukuřice K 7.10 až 7.15. Termlnový obchod byl dobrý. K večeru znamenala: pše nice na říjen K —.—, na duben 1908 K 12.45; žito na řijen K 1056, na duben 1908 K 11. 64; o ves na říjen K 0 —, na duben 1908 K 8.49; kuku- řice na květen K 7.15, řepka na srpen K 17 30. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Pochmurno Z Pařike, 29. října. (Telegr. závěrečné kursy.) Sproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 94. 27. 3aproc. renta —.—, italská renta 101.45, rakouský pozemkový úvěrní ústav —, státní dráha —. — lombardy —.—, cheky na Londýn 25.13, rakou- ská zlatá renta 95.57. uherská zlatá renta 93.45 otomanská banka 690.—, tabáková režie 425 — turecké losy 168.—. Smýšlení uslálené. z Livorpoolu, 29 října. 4 hod. 10 min. (Telegr.) Obraty 8000 žoků. Denní dovoz —— žoků. A ner. dodávky na říjen 5.51, na říjen-listopad 5 50, na listopad prosinec 5 45, na prosinec leden 544, na leden únor 544, na únor-březen 5.44, na březen- duben 5.44, na duben-kvělen 5.44, na květen- červen 545, na červen-červenoc 5.44, na červenec- srpen 5.43, srpen září U.—. Tenders —. Smnýšlen stálé. Americké kabelově telegrnmy. (Závěrečné kursy z dnešního dne ) Z Nového Yorku, 29. října. (Peněžní bursa. Zárěrečné smýšloní peněžní bursy slabě. Obrat akelí 630.000 (360.000). Union Taelfle 106.50 (1091,.). Kanada Paeilte 148 75 (156.—). United States Steel Corporman 23.25 (231/2). Baltlmore and Ohio 79.25 (811/%).
Platil Pešť Pařike Londýn Livorpool 29 říjen Nový York Kanada Union Taelfle 106.50 Steel Corporman kg Paeilte 148 75 Baltlmore and Ohio 79.25
28 article
29. října 28. října Rlo čis. 7. . . . . . . 6.25 6.25 na říjen . . . . . . . 5.55 5.55 na prosinee . . . . . . 5.65 5.70 29. října 28 října Cukr (Falr Muse.) . . . 3.40 3.40 Tuky Western Steam . . 9.15 9.25 Tuky známka Wileex . . 9. 35 9. 45
Cukr 28 říjen rlův Falr Musa Tuka western Steam Tuka známka
29 title
Z Nového Yorku, 29. října. (Obilní bursa.) Smý- šlení obilní bursy pevné.
Nový York
31 article
29 řijna 28. října 108.75 110.— pohotová . . . . . . . 109- na proslnce . . . . . . 1103/2 na květen . . . . . . 1113/% Kukuřiee na prosinec . . . . . . 697 na květen . . . . . . 67.— na červenec . . . . . . Petrolej
32 title
10.90
33 article 10.90
10.90 rafinovaný, kesonový rafinovaný Standard White s75 Kovy. 29. října 28. října. Měď. . . . . 13.75 14.25 13.— 13.25 . . 32.50 33.— 32.50 33.— Cín . Železe čís. 2. . 19 25 20.— Bavlna. Z Nového Yorku, 29. října (Bavlnářská bursa.) Bavlna byla z počátku na zprávy liverpoolské, způsobivší sklamání, ochablá, později rozsáhlými koupěmi zahraničními zotavená. Závěrek stálý. 29. října 28. října 26. října pohotová . . . . 10.80 10.80 10 95 na říjen . . . . 9.86 9.85 10.13. na prosinec . . . 10.16 10.08 10.31 9.89 10.10 na leden . . . . 9.87 Závěročné smýšlení pevné. Z Nového Orleanu, 29. října. Na říjen 9.96 (10.10), na prosinec 9.98 (9.92).
Nový York Nový Orlean 10.08 na
34 article Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv. Armádní věslník. Generál jízdy Vilém Klo- bušar imenován vrch. velitelem uher. zeměbrany, podplukovník arcikniže Petr Ferdinand plu- kovníkem, podmaršálek šl. Alíréc Ma.l, odb. před- nosta v min. vojenství, polním zbrojmistrem, pod- maršálky: generálmajoři Josof Schleiss, svob. pán Arnošt Leithner, Huge Holimann, šl. Eduard Böhm-Ermolli, svob. pán Karel Pílan- zer-Baltin, svob. pán Oskar Weber, šl. Eduard Gangl, Viktor Dankl, svob. pán Arthur Giesl- Gieslingen, Dedidér Kolosvarv de Kolosvar, šl. Emil Rukavina, Adam Debicki a Otlo Frank; generálmajory plukovníci: ryl. Emil Zle- gler. šl. Viktor Scheuchenstuel, Hugo Kal- liwoda, Mořie Czibulka, Jindř. Krauss, Molc Cheraldini, ryt. Th. Grasern, ryt. Zikmund Benigni, Al. Žobel, Fr. Holzner, ryt. k. Froschmair, St. Sarkotič, šl. Bed?. Drach- sel, ryt. Bedř. Wildmoser, ryt. K. Durski, šl. K. Berg, šl. Jindř. Brilli, Beno Schmidt, Leo Gregorovič a Lazar Cvitkovič.
Vilém Kt Petr Ferdinand Josof Schleiss Leithner Böhm Ermolli Pílan Baltin Weber Gangl Dankl Giesl Gieslingen Dedidér Kolosvar Rukavin Debický Otla Frank Emil Scheuchenstuel Hugo Mořie Czibulka Jindřichův Krauss Molc Cheraldini Benigni Al Holzner K Durski K Berg Schmidt Gregorovič Cvitkovič Francie St . Sarkotič Alíréce Ma Huge SF
35 article
Plukovníky jmenováno: v hl. štábu 9, v ženij- ním 2, u pěchoty myslivců a zákopníků, u pl. že- lezničního a telegrafního 19, u jizdy 6. u polního dělostřelectva 6, u hřebčinského oddělení v armádním stavu 2 podplukovnici; podplukovníky: v hl. štábu 7, u pěchoty, myslivců a zákopníků, u želez. a telegr. pluku 63, u jízdy 10, u pol. dělostřelectva 8, u pev- nostního 1, v armádním stavu 8 majorů; majory: u osobní strůže uherské 1, u hl. štábu 16, u ženijního E, u pěchoty, myslivců, zákopníků a u pluku želez. a telegr. 75, u pol. dělostřelectva 18, u pevnostního 4, u armádního stavu 13 setníků I. Iřídy. U jízdy 14, u vozalajstva 3 rylmistři I. tř. Setníky (rylmistry l. tř.): v hl. štábu 17, v ženijním 3, u pěchoty, mysliv- ců, zákopníků a u želez. a telegr. pluku 64 selníei II. Ir., u arcierské stráže 1 rytmistr II. Uř.: setníky II. tř.: u věchoty, myslivců, zákopníků a i želez. a telegr. pluku 177 nadporučíků; nadporučíky: u pě- choty, myslivců a zákopníků, u želez. a telegr. pluku 130 poručíků; poručiky: u pěchoty, myslivců a zá- kopníků a u želez. a telegr. pluku 53 kadetů-důstoj- nických zástupců. U jízdy: rytmistry I. tř. 7 rytmistrů Il. tř. Rytmistry II. tr. 15 nadporučíků; nadporu- číky: 39 poručíků. U pol. dělostřelectva setníky I tř. 9 selníků II. tř. Setníky II. Iř. 12 nadporučíků.
Ir Uř
36 article
Nadporučíky 28 poručíků. Poručíky 10 kadetů-důstoj- nických zástupců. U pevn. děloslřelectva: Setníky I tř. 2 setnici II. tř. Setníkem II. tř. 1 nadporučík. Nad- poručíky 4 poručici. Poručíky 4 kadeti -důstojničtí zástupci. Ve vozatajstvu: Rytmistry I. tř. 4 rytmistli II. tř. Rytmistrem II. tř. jeden nadporučík. Nadporu- číky 19 poručíků. Ve zdravotním sboru setníkem II. tř. jeden nadporučík. Poručíkem 1 kadet-důstojni- cký zástupce. Ve vojensko-lékařském sboru důstoj- nickém byl vrchní štábní lékař I. tř. dr. Julius K u sý zdravotní přednosta VIII. sboru, jmenován lékařem generálního štábu. Dále byli jmenováni vrchními štábními lékaři I. tř.: 9 vrch. štábních lékařů II. tř. vrch. štábními lékaři II. tř. 14 štáb. lékařů. Štábními lékaři I. tř.: 20 plukovních lékařů II. tř., a plukov- ními lékaři II. tř. 20 nadlékařů. U vojenského námoř- nictva byli jmenováni: kapitáni řad. lodí šl. Al. K un- sti, Lazar Šukič a Bedřich Müller ryt. Elblein kontradmirály. Dále bylo jmenováno 7 fregatních kapitánů kapitány řadových lodí, 6 korvetních kapi- tánů fregatními kapitány, 12 poručíků řad. lodí I. tř. korvetními kapitány, 20 poručíků řad. lodí II. tř. poručiky řadových lodí I. tř., 25 praporečníků řad. lodí poručíky řad lodi II. tř. a 17 námor ních kadetů
doktor Julius K Šukič Müller uno VIII . sbor 9 vrch
37 article
I. tř. praporečníky řad. lodi. — Generálmajory jme- nováni plukovníci: Mořic Gherardin, nadpočelný v 87. pěším oluku, velitelem 44. zeměhranecké přší brigády; šl. Benon Sehmidt, nadpočetný v 27. zeměbraneckém pěš. pluku, velitelem 87. zeměbra- necké pěší brigády: Lev Gregorovič, nadpočetný v 94. pěš pluku, velitelem 90. zeměbranecké pěší brigády. Plukovníky u pěchoty jmenováno 8 pod- plukovníků, u jízdy 2 podplukovníci. Podplukovníky u pěchoty 5 majorů. Majory u pěchoty 17 setníků I. tř. Setníky I. tř. u pěchoty 10 setníků II. tř. Sel- níky II. tř. 32 nadporučíků. Nadporučiky 8 poručíků. Poručíky 100 kadetů. U jizdy: Rytmistry I. tř. 5 ryt- mistrů II. tř. Rytmistry II. tř. 6 nadporučíků. Nad- poručíky 3 poručíci. Poručíky 13 kadeků
Gherardin Benon Sehmidt Selo Lev Gregorovič
38 article Lidové divadlo , Urania“ vVII. části Praby.
Lidové divadlo , Urania“ vVII. části Praby. V zahradě I. pražského měšt. pivovaru. Začálek o 7. hod. Ve středu 30. října. Lidové představení za poloviční ceny. Opat svatobernardský Činobra o 5 jedn. Napsal Ant. Ohorn. Přeložila A. Böhmova. Režisér V. Spurný
Ohorn A Böhmův V Spurná lidový divadlo Praba
39 title
Lidové divadlo v Praze VIII. LIbei.
lidový divadlo v Praga
40 article Řteditel J. E. Sedláček.
Řteditel J. E. Sedláček. Začátek o 1/28. hod. Ve středu 30. října. Manžel v base. Fraška o 4 jedn Napsal A. Gibbon. Přel. J. Kühnel. 20513 Režisér A. Vedral. Po divadle spojení elektrickou drahou všemi směry. (bliže Palaokého
Sedláček Fraško A Gibbon J Kühnel A Vedral
41 article Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově mosto). Začátek o 7. hod. Ve středu 30. října. Ve prospěch režiséra Vlad, Housy. 20498 Novinka. Troje přání. Operela o 2 jedn. a předebře. Text napsali L. Krenu a K. Lindau. Hudbu složil C. M. Ziehrer. Přeložil Jos. Kubik. Dirigent J. Jelfnek. Režisér V. Housa. na KKtrál.
Vlad Housa M Ziehrer Jos Kubik J Jelfnek V Housa Smíchov
42 article Pištěkovo lidové divadlo vnhraes.
Pištěkovo lidové divadlo vnhraes. Začátek o 7. hod. Ve středu 30. říjns. Lidové představení při malých cenách. Náměsíční. Fraška se zpěvy a lanci o B od.lěl. Napsal E Holl- stein. Hudha od C. Antroppa. Režisér K Sot
Fraško Holl Pištěkův lidový divadlo