2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
30. října 1907. Číslo 300.
4
article
uvedli deputaci poslanci inž. dr. Kaflan, dr
Srba dr. Vrtal, kteří o úpravě daně činžovní
se zástupci majitelů domů dříve podrobně jed-
nali a přání jejich vyslechli. Deputace česká
byla drem. Srbem uvedena do presidiální lože
poslanecké sněmovny.
Min. dr. Korstowski odvětil deputaci: „Míáte
pravdu, pravíte-li, že již minulé vlády uznaly
pilnou potřebu reformy daně domovní. Jménem
nynější vlády podotýkám a rozhodně prohlašuji,
že slejně jako moji předchůdci uznávám po-
třebu této reformy. Zákon hotový nebyl ještě
sněmovně podán, poněvadž nemohl býti doht-
toven následkem dlouhého jednání vyrovnacího
s Uhrami. Ministerstvo financi po dva roky již
zpravováno jest ankelou znalců o tužbách
spolků majitolů domů. V poslední době opětně
projeveno přání, svolati novou anketu.
(Hlučný odpor mezi členy depu-
tace a hlasy: „Nikoliv, nechceme žádnou!“)
Ministr dr. Korytowski: „Tím lépe. Vítám
radostně projevy, že není třeba opětně ankely.
Mohu vám dáti již teď ujištění, že ihned, jak-
mile zkoncováno bude rakousko-uherské vyrov-
nání, podám parlamentu osnovu zákona o re-
formě daně domovní.
Konference předsedů klubů.
Z Vídně, 29. řijna. Dnes o půl 1 hodině
odpolední sestoupila se konference předsedo
všech stran, ve které ušnesenb: První čten
vyrovnacích předloh zkončí se, pokud možno
zejtra. Potom následovati bude prázdeň, která
potrvá do úterka, tento den již nepočitaje
Ještě zvolí se výbor vyrovnací, který bude 52-
členný.
Za rozpravy zvolal sociálně-demokratický
poslanec Pernerstorfer na ministerského před-
sedu dra. Becka: „Je svrchovaný čas, abyste
podali sněmovně rozpočet.“ Bar. Beck odpo-
věděl: „S neděle bude podán, zároveň s ním
pak zatímní rozpočet na první polovinu příštího
roku.
Ing
doktor
Kaflan
Srba
Vrtal
Srb
Korstowski
Korytowski
Beck
Uhry
Vídeň
poslanecký sněmovna
5
article
Z vídeňského parlamentu.
Z Vídně, 29. října. Podle stavu věcí v
sněmovně, jak se jevil dnes večer po schůzi
skoro devílihodinné, jest málo pravděpodobno,
že uskuteční se tužba, projevená dnes na kon-
ferenci zástupců všech stran, aby zejtra nejen
se skoncovalo I. čtení vyrovnacích předloh
nýbrž aby se pro ně zvolil hned zvláštni 52členný
výbor. Naopak: jednání se podle všeho protáhne
do čtvrtka.
Zejtra o 10. hod. dopol. sejde se rakouská
kvotová deputace, by se ustavila.
Zejíra dopoledne ústaví se ústavní výbon
poslanecké sněmovny. Předsedou jeho jes
pavržen posl. dr. Hlero lie d.
sl
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 29. října. (Pův. telgr. „N.
L.“) Oposičné strany chtěly svolati sem opa-
siční meting z celého Srbska, upustily ale od
toboto záměru, neboť nelze jej uskutečniti.
Zatím radikální strana svolá velký sje z
na 14. listopadu do Bělehradu.
Udátosti v Marokku,ni
M. Z Kolína n R, 29. října. »Kölnische
Zlg« uveřejňuje telegram z Tangeru, ve
kterémž se oznamuje: Markýz Segonz ao
odebere se do Marakeše, aby tam — jak v Casa-
blance vypravoval — jménem sultána Abdula
Azise s Mulej Hafidem vyjednával. — V Mo ga-
doru jsou velmi rozhorčeni na tamějšího fran-
couzského konsula, proto, že poslovi německé
soukromé pošty odebral peaní na konsuly adre-
sované a že je pak zaslal místo adresátům
francouzskému vyslanectvu. Byla prý proto velmi
bouřlivá schůze konsulárního sboru v Moga
doru a protokol o této schůzi zaslán diplomati
ckému sboru.
doktor
Hlero
Marakeš
Azis
Mulej Hafid
Vídeň
Srbsko
Bělehrad
Maroko
Kolín můj R
Tanger
Casa
poslanecký sněmovna
Kölnische Zlgie
6
article
Z říšského sněmu uherského.
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, 29. října. JK. k)
Než poslanecká sněmovna přešla k jedna
címu pořadu, předseda Justh sdělil, že císař je zase
zdráv a navrhl, aby sněmovna tlumočila ve zvláštní
adrase na stupních trůnu blahopřání, naplněné homa-
glálním holdem a předseda sněmovny byl pověře
předloziti tulo adresu způsobem ústavním na slup-
ních trůnu. (Pochvala.)
Návrh předsedův přijat jednomyslně a přešlo s
k jodnacímu pořadu.
Rel. Iloltsy podával zprávu o zatímném
rozpočtu; doporučuje jej vzhledem na důvěru
sněmovny k vládě.
Posl. dr. Mihaly (Rumun) prohlásil jměnen
národnoslní slrany, že předlohu nemůže schváliti
poněvacž jeho strana důvěry k vládě nemá. Uvá
důvady této nedůvěry. Jedním z nejdůležitějších je.
že vláda doposud nedostála povinnosti, aby zavedla
obocné tajné právo hlasovací. Ve volání po zaveden
obocněko volebního práva nejsou národnosti osamo-
ceny. Pres 80 obyvatelstva si přeje, by mohl sejíi
se konečně na základe obecného volebního práva
lidavý parlament. Vytýká, že zástupci národností
byli v poslanecké sněmovně opět ome. ováni ve svo-
bodě slova.
Předseda Justh přerušuje řečníka slovy: T
není pravda. Předsodnictvo počovalo vždy, aby
všicl.ni poslanci, také národnoslní, požívali úplné
svobody slova. (Odpor mezi národnoslními poslanci.
Justh
Posl
doktor
Mihal
Rumun
Pešť
poslanecký sněmovna
7
article
Posl. Mihaly poukazuje na záležilost posl
Vajdy, jež naléná se nyní v imunutním výboru a je
neloliko záležitosti strany národnostní, nýbrž cele
sněmovny. Sněmovna je povinna věc napraviti.
Přadseda Justh přerušuje opčt řečníka, pravě-
Je proti jednacímu řádu uváděti dnes na přetřes zá-
ležitosti, jež jsou v imunitním výboru. Bude-li řečník
tímto směrem pokračovati, odejmo se mu slovo.
Posl. Mihaly problačue, že další příčinou
nedůvěry jeho strnoy k vládě je, že při uzavření vy-
rovnání s Rakouskem nehájila dostalečně, zvláště
zvýšením kvoty, zájmů země. Řtečník končí: Pokuo
nebudou vyřízeny nejnaléhavější sociální otázkya
otázka národnostní, nebude lze mduvibi o neodvislých
Uhrách.
Posl. Thaly (str. neodv.) praví, že dosud žádná
vláda za tak krátkou dobu nemůže se výkázali tolika
politickými díly, jako nynější, ač musila zápasili
s oblížnými poměry. Slrana neodvislosli jest si vě-
doma, že nedosáhla všeho, co si vytkla za Hdeál.
Avšak to také není úkolem nynější vlády. Jejím
úkolem je připravovali uskutečnění těchto ideá lů.
urovnávati cesly a položiti základ pro budoucnost.
Posl
Mihal
Vajda
Přadseda Justh
Rakousko
Uhry
Thala
8
article
Tyto úkoly vláda plni, a proto jí strana neodvislosli
plně důvěřuje tím spíše, že jeden člen vlády, Košut,
jest jejím vůdcom. Pro důvěru, jakou chová strana
neodvislosti ve vládu, schvaluje přeďlohu. (Illučná
pochvala.)
Posl. Supilo prohlašuje, že jeho strana zamít
zniímný rozpočet, nemajíc k vládě důvěry. Vykládá
proč. Když chorvatsko-srbská koslice vsloupila do
říšského sněmu, učinila prohlášení, jež talo sněmov-
na svorně vzala na vědomí za velkého nadšení.O
tomto prohlášení věděl již dríve min. předsedaa
důvěrníci strany neodvislosti. Doporučuje pro postup
Chorvatů modus procedendi. Že poslanecká sněmovna
vyslovila souhlas s tímta prohlášením, je to do jislé
míry smlouva mezi Chorvaty a říšským sněmem
uherským. Můžeme říci s klidným svědomím, že
jsme dostáli převzatým závazkům
Ale uherská vláda se toho nedržela a nedbala
stalus quo. Vůči Chorvatům nebyla upřimina. Slu-
žební pra gmatika pro železniční zřízence jest atontá-
tem na stáoprávní indivdualitu Chorvatska. Zod-
povědnast za to padá na ministra obchodu, resp
na jeho zlého ducha Szlerenye. (Předseda volá řeč-
níka pro tento výrok k pořádku.) Kde jest nadšení.
které panovače na všech stranách sněmovny při čtení
oné deklarace? (Voláni v levo: Podvedli nás, zapřol
dokluraci!) Nedostáli jsme snad svému slovu? (Hlasy
v lovo: Nel) Chorvatští poslanci přišli sem s nej-
lopšími úmysly, aby společně s Maďary bojovali z
společnou svobodu a společnou noodvislost, ale zkla-
mali se.
Košut
Posl
Chorvat
Maďar
Chorvatsko
9
article
Jednání vlády svěděí, že sleduje oproti Chorva-
tům politiku vlád dřívějších ve zhoršeném vydání
Nebyli jsme neloyálními, ale nemůžeme dopustili,
aby byla obmezována práva naší vlasti. Uherská
vláda musí sledovali zcela jinou poliliku, chce-li ob-
noviti dobrou vůli mezi Uhrami a Chorvatskem.
(Hlučný odpor na levici.)
Ministr obchodu nechává v Chorvalsku nabývai
plalnosti nezákonné výnosy dřívějších liberálních
vlád; ministr hr. Andrássy láme si hlavu, jak by
zavedl obecné právo hlasovací, ale aby národnosti
byly z něho vyloučeny. IIr. Apponyi nechává v obec-
ných školách prováděti zostřený zákor Berzeviczův
a m.p. dr. Wekerle uzavirá vyrovnání se zvýšenou
kvotou.
Odměnou za lo může býti jen to, že Uhrám dají
se k disposici prostředky, aby uražcný a nespokojený
národ chorvatský učinili povolným. Všechny snahy.
které čelily k neodvislosli Uherska, skončlly vždly
fiaskem, jestliž, zároveň nesledovaly účel podporo-
vati Chorvatsko a respektovati eho práva. Před ně-
kolika dny bylo slyšeti z úst vídloňského slarosty
dra. Luegra, že dnes není hoslom „Pryč od Uher-
ska!“, nýbrž pohlceni Uherska, aby nebylo žádnou
překážkou při provádění velkorakouských snaha
postupu na Východ. Nemohu si představiti, jak chcete
býti holovi s takovými snahomi, jestliže zárovei
válčíle s Chorvatskem. Za těchto okolností nemůže
býti ani řeči o přivtělení Dalmalska.
Andrássy
doktor
Wekerle
Uhry
Chorvatsko
Uhersko
10
article
Pokud Maďaři nehudou se přesně říditi zákonem
o uhersko-chorvatském vyrovnání, nedá se mysliti
mír mezi Uhrami a Chorvatskem. (Velký hluk a od-
por na levich.) Chorvatsko-slavonskký národ se vzcho-
pí a smele tuto politiku i s jejimi zastanci. (Opě
velký hluk a výkřiky na levicí: Jak se tu opovažu-
jete mluviti?) Použe spokojené Chorvatsko může
býti Uhrám oporou, neboť jinak v čas nebezpečenstv
nebude po boku Uher. (Velký hluk.)
Posl. Ugron: Velezvádčel
Posl Supilo: Charvaté zastávali se vždy svor-
nosti, byli však vyprovokováni. Svých národních
práv nevzduží se nikdy (Hlučná pochvala.)
M. p. dr. Wekerle ujímá se prý slova prolo
že zástupci národnosti a Chorvatů používaží zbrani
jež namiřeny jsou proti stální existenci Uher, a dů-
sledně umělým způsobem líčí politiku ve falešné
situaci a sami si hrají na mučedníky. Kdežto my
dáváme jim stále víc a vic a stále více raspektujeme
jejich individušlní svobody, dávají oni věcem takový
nátěr, jako bychom my jen pomocí konfiskaci práv
a násilných prostředků byli s to zachovali svůj ná-
rodní stát. Nemají-li Chorvaté k vládě žádné důvěry,
heru to jen s povděkem na vědomi. Po tendencích,
jež zde flumočili, nemohl bych ani přijati žádnou
důvěru. Vyrovnání haní všichni, ko vynaložili všech-
ny síly, aby nebylo uskutečněno tak, jak si přála
strapa neodvislosti.
Promluvíme-li kdys o tomto themalu, posloužím
daly, jaké soupaře jsme měti při vyrovnávacím jed-
nání, ale zůslavme to době, až budeme rokovati
vyrovnání a uvedeme laké okolnosti, proč jsme ne-
mohli docíliti vělších úspěchů.
Maďar
Posl
Charvatý
doktor
Wekerle
Chorvat
Uhry
Chorvatsko
Velezvádčel Posl Supit
11
article
Pokud jde o posl. Supila, může sice mluviti jmě
nem chorvalských resolucienistů, ale nemá práva
mluviti jménem celého Chorvalska. Všek najdeme nit
k dorozumění s Chorvatskem, Jen k vůli historické
pravdě dollu se předehozích událostí. Faktum je.
že v době, kdy národnoslní boj byl již rozvinut, za-
hájli někteří naši přátelé také s chorvatskými reso-
lucianisty jodnání, ahy naše společné zájmy byly
společně nájeny. Když jsme na základé punktací, jež
panovník slanovil, dospěli k vládě, převzali jsme
zachování slatus quo v ten způsob, že jednollivé
strany v tomlo období nebudou své zásady sice pro-
váděti, ale zachovají je neporušené. V nich nebytlo
ani slova o našem postupu naproti Chorvatsku, Tě-
mito punklncemi nebyli jsme ničím zavázáni. „Po-
hnutí) Schválení chorvalského finančního vyrovnáni
bylo v nich ovšem obsaženo, poněvadž te bylo jed-
nou z otázek slatus quo.
Chorvatsko
12
article
Následovaly rozhovory. Prohlásíli jsme, že vůči
Chorvalsku budeme říditi se přísně XXX. zákonem
z r. 1867, jsme ocholni také se své strany podporo-
vali v zákeně slanovení svobodných inslitucí chor-
vatských, avšak snuhu Chorvatů, která je současně
také snahou Maďarů, a jest také vyslovena v XXX
zákonu z r. 1868, abychom totiž vymáhali opět při-
pojení Dalmacie, jsme vyloučili a prohlásili, že to
není účelem nynější naší politiky. Nevím ničeho,
že bychom bývali schválili resoluci, již se trvá na
právech dalekosáhlejších, než jest opělné přivtělení
Dalmacie. (Posl. Polit [Srb]: Ale mluvilo se o tom.)
Východisko a hlavní účel vyjedmávání bylo, aby
reinkorporace Dalmacie nemohla býti během télo
doby požudována, Slíbili jsme, že se vynasna žíme
v Chorvalsku o svobodné instituce, budeme pod-
porovati národohospodářství, a ve všem budeme ne-
olomaě státi na XXX. zákonu z r. 1868. Avšak
naprosto nebylo vyjednáváno o uznání dalších chor-
vatských požndavků aspoň při vyjednávání se mnou.
Chorvat
Maďar
Posl
Srb
Dalmacie
Chorvalsko
13
article
Min. předseda předčílá odíl programu o Chor-
valsku, jejž rozvinul při nasloupení svého úřadu ve
sněmovně, a dovozuje, že není naprosto žádného
podkladu k lvrzení, že Uhry zaujaly nepřátelské po-
slavení proti Chorvalsku. Poukazuje na vládní snahy
po spiynulí koalice s býv. národní stranou, na ocholu
vlády při jmenování odborového přelnosty z koalice
a dovozuje, že, když splněna byla tato plání, chtěli
Chorvalé ihned činiti z toho dalekosáhlé důsledky.
jakoby v Chorvalsku byla skulečně parlamentní vlá-
da. Tato vláda počínala svou činnost tím, že proná-
sledovala naše nové přálele i maďarské školy v Chor-
valsku a to prostředky umělými, tak totiž, že vláddn
proti ustanovení zákona činila ilusorním také právo
rodičů, dle něhož dříve mohli svobodně voliti školy.
v nichž chtěli by své dítky dáli vyučovati. Chtěla do
chorvalských školních knih zařaditi věci, jež jsou
v přímém odporu s naším státoprávním pořádkem.
Vzhledem na své oblížné poměry mnoho jsme zlrpěl.
a chtěli urovnati, na kobk bylo možno. Vláda slíbila
vystavění lické dráhy evant. železničního spojení dal-
mutského, předpokládajíc, že fond býv. Vojenské
Iranice plispěje k uhražení výloh.
Uher
Chorvalý
14
article
Zavázali jsme se k tomu pouze v zájmu Chor-
valska a požadovali od chorvatských poslanců pouze.
abychom pouštějíce se do stavby tak nákladné dráhy,
mohli tuto oko nost ve vyrovnacím jednání s Ra-
kouskem využitkovati a za ni též značné výhody
dosíci. A co se stalo? Důvěrná dohoda, která byla
uzavřena mezi chorvatskými poslanci a námi, byla
za vyjednávání sdělena Rakušanům. Přinesli jsme
velmi značné oběti ve všech oborech, abychom do-
stáli závazkům, jež jsme přejali naproti Chorvalsku,
neb ť nemáme na zieteli poslance, nýbrž celý chor-
vatský národ a dostojíme čestně převzatým závaz-
kům v oboru politickém i hospodářském. Také
ve služební pragmatice pro železniční zřízence sl
jsme dále, než bylo naší povinností, a nyní chtějí
chorvatští poslanci vyličovati před Evropou tuto vee
tak, jako by šlo o bůh ví jakou ukrutnou konfiskae
práv. Místo, aby se naše činnost uznávala, vnášejí
se takto do chorvatské politíky v nejnovější dob
zcela nové tendence. Tak na př. mluví se v no-
vější debě o chorvatském národě jako o chorvatsko-
zrbském.
Poslanec Polit: Je to zločin?
M -p. dr. Wekerle: Není to zločin, ale není
to dle zákona. Známe v Chorvatsku pouze jeden
politický národ: chorvatský, právě tak jako v Uhrách
známe pouze jediný politický národ: maďarský.
Srbové jsou tam právě tak národností jsko u nás.
Takovými nomenklaturami chtěli by měniti naše zá-
kladní zákony. Politické tendence, které se tam chlěji
uplatňovati, nezastavují se na hranicích Chorvalska.
nýbrž sahají mnohem dál. Porady, které uslavični
máte s daimatskými poslanci a jiné zahraničné
styky . ..
Poslanec Kmethy: S Rakušany!
Dr. Wekerle: ... prozrazují tendenci, že máte
dalekosáhlé snahy, což zde chcele odmílnout úsměvy
Poslanec Ugron: Jejich tendence je zemé
zradal
Rakušan
doktor
Wekerle
Srba
Kmethy
Evropa
Chorvatsko
Uhry
Chor
15
article
Dr. Wekerle: Nedbám toho, co mluvíle o mně
nebo o kabinetu. Chceme v čestné práci své místo
uhájiti, a já ani moji ministerští kolegové nechtěj
provozovati politiku velkých slov. Ale nesluší se.
abyste mluvili zde na příklad o bánovi s takovou
nevážností a líčili ho jako nástroj naší politiky.
S jistými zákonitými omezeními představuje bán
chorvatskou politiku, poctivou, shodnou s uherskými
(maďarskými) zájmy, která přes všechny vaše pro
livné snahy bude v Chorvatsku také platiti. (Dloubo-
trvající pochvala a pollesk.)
P. poslanec vylíčil nás také, jako bychom byli
hráli naproti Rakousku nejponíženější úlohu, jen
abychom měli volnou ruku při provádění svých ma-
ďarisačních snah v Chorvatsku, nebo naproti národ-
nostem. Pokud máme maďarisační snahy, jest obsa-
ženo v našich zákonech. Jich účelem je pouze, aby
si každý mohl osvojiti státní řeč. Dalších a násil
ných maďarisačních snah v Uhrách není. (Hlučná
pochvala.) Vaše obviňování je tudíž nespravedlivé.
Posl. Polit: Postačí snaha.
doktor
Wekerle
Posl
Chorvatsko
Rakousko
Uhry
16
article
Dr. Wekerle: Ať mi p. poslanec ukáže
Evropě jedinou zemi, kde by se s národnostmi tak
jedualo, jako zde. (Hlučný souhlas.)
Posl. Brediceanu (Rumun): Není země, kde
by se na obecných školách nerespeklovala mateř-
ština. (Velký hluk.)
Dr. Wekerle: Ať jde p. poslanec do Rumun
ska. (Hlučná pochvala; bluk a výkřiky odporu mez
národnostními poslanci.) Nemusí jít ani do Rumun
ska, ať podívá se jen do Chorvatska, jaké požadavky
se tam kladou 300.000 Maďarům. Mohl by se pře-
svědčiti, že naše zákony jsou nejliberálnější. Nemáme
dvojí program, veřejný a tajný. Pp. poslanci jdou
tak daleko, že nás urážejí i zde ve sněmovně. Právě
jako já, tak i moji ministerští kolegové mají svoji
politickou minulost, v níž naše politické názory často
se různily, ale vždy prováděli jsme čestnou ener
gickou politiku a zvláště, pokud se týče Chorvatska,
čestnou chorvatskou politiku. (Dlouhotrvající hlučný
souhlas a potlesk.) Prosím za přijetí předlohy.
Posl. Aurel Vlad opřel se předloze, načež roko
vání přeručeno.
Příští schůze bude z ejtra.
doktor
Wekerle
Posl
Rumun
Maďar
Vlad
Evropa
Chorvatsko
17
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Panovníkova choroba
Z Vídně, 29. října. (K. k.) Císař procházel se
dnes v poledne půl hodiny v obou galeriích. Na to
odebral se do tak zvané komorní zahrady schön-
brunských sadů, kdež se procházel 20 minut. P
procházce v zahradě odpočíval panovník krátkou
dobu a pak se opět hodinu procházel v galeriích.
Procházka působila na panovníka velice dobřea
měla též na jeho chuť k jídlu nejlepší vliv.
Z Vídně, 29. října. Čísař jest již úplně zdráv.
V 11 hod. dopoledne vyjel si na 10 minut pro-
cházkou pod širým nebem. Potom procházel se ještě
nějakou chvíli velkou galeril.
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 29. října. (K. k.) Ve sněmovně zabá-
jena dnes rozpočtová debata.
Návrh socialistů na zrušení podprefektur pro-
padl 339 hlasy proti 225. Rozpočty ministerstva
vnitra a spravedlnosti byly schváleny a schůze
skončena.
Změna v norském ministeratvu.
Z Kristianis, 28 řijna. (K. k.) Ve večerní schůzi
ministerské rady příjul král demisi ministerského před-
sedy Michelsena, ministrův zemské obrany, kultu
a spravedlnosti. Zároveň jmenoval král ministerským
předsedou dosavadního ministra zahraničních věc
Lövlanda, jenž ponechá si i tento úřad.
Král propůjčil odstupujícímu ministerskému před
sedovi Michelsenovi řetěz řádu sv. Olafa. Ve vlastno-
ručním listě, zaslaném Michelsenovi, praví král, že
loto vyznamenání je znamením vděčnosti všech Nor
véžanů za to, čím jim Michelsen byl
Z Kristianie, 29. řijna. (»Morgenbladet«.) Krá
rozloučil se včera večer ve státní radě s dosavadním
ministerským předsedou Michelsenem a děkoval
mu vřele za nrocenitelné služby, jež prokázal vlasti
v obližných dobách. Doufá, že Michelsen nabyv opšl
zdraví, bude ochoten vstoupiti zase do služeb vlasti.
jestliže ho zavolá.
Studující uspořádají pochodňový průvod, než
Michelsen odjede
svatý . Olaf
Nora
Michelsen
Vídeň
Paříž
28 řijn
Kristiania
18
article
President Falličres do Španělska.
Z Madridu, 29. října. (K. k.) »Imparcial« sděluje.
že král Alfons pozval presidenta Falličresa, aby
příští jaro navštivil Madrid a president prý pozvání
přijal,
Španělská návštěva v Pařiži.
Z Pařiže dne 29. října. (K. k.) V přípitku, pro-
neseném při včerejší hostině v paláci elysejském.
pravil král Alfons: Vaš povděk, p. presidente, a
šlechetného národa francouzského, že nedávno na-
vázány byly mezi Spanělskem a Francií nové přá-
telské svazky, sdílíme také my i celý národ špa-
nělský. Aby společně přispěly ke všeobecnému dílu
míru a civilisace, nepotřebují obě vlády nic jiného
než dáli se věsti vroucími přáními obou národů.
kteří stále více si uvědomují solidaritu svých zájmů
jež je spojuje. Skoro mohlo by se věřiti, že sam
příroda chtěla současným postižením území obou
států živelními katastrofami oba národy sblížiti.
Z Poznaně, 29. října. (K. k.) S kompetentního
místa se sděluje, že školní stavka nyní přestala
úplně též v Poznašsku a ve všech školách odpoví-
daji dítky při náboženském vyučování bez odporu
německy.
Ze Sofije, 29. října. (K. k.) Kníže Ferdi-
nand vrátil se z ciziny.
Z Paříže, 29. října. (K. k.) President Falliěren
a řecký král Jiří se navzájem navštívili. Na-
vštěvy měly ráz srdečný.
Z Londýna, 29. října. (K. k.) Místokrál indický
telegrafuje, že silnace v provineiích postižených su-
chem se shoršuje. V jiných čáslech říše vydatně
pršelo.
Z Cařihradu, 29. října. (K. k.) Předseda st. rady
a býv. ministr zahraničních věcí Said paš
zemřel.
Z Říma, 28. října. (K. k.) U příležitosti zítřej-
šího 25letého výročí parlamentní čin-
nosti m. p. Giolitta podali mu jeho ministeršti
kolegově umělecky vypracovaný stříbrný štít s věno-
váním, ve klerém vyjadřují mu svou nezměnitelnou
náklonnost.
Falličres
Alfons
Falličresa
Vaš
Falliěren
Jiří
Giolitt
Španělsko
Madrid
Francie
Poznaň
Sofijá
Ferdi
Paříž
Londýn
Cařihrad
Řím
19
title
Telegrafické zprávy hospodářské.
20
article
Nedostalek vagonů na drahách.
Nedostalek vagonů na drahách.
Z Vídně, 29. října. (Zvláštní telegram »Národních
Lislů«.) Na zák adě zprávy obchodní komory pražské
(»Národními Listy« sdělené) obrátil se poslanec Ma-
štálka, jejž o intervenci v téže záležitosti žádaí
též středočeský spolek cukrovarníků, na ministra že-
leznic dr. Derschattu a žádal jej o odstranění
nedostalku vag nů na drahách. O poměrech při
dráze pražsko-duchcovské obdržel poslanec Maštálk
zprávu, že tam od počálku kampaně jest takový ne-
bývalý nedostatek vagonů, že expedice cukru a řepy
vázne docela, lakže jest obava, že většina cukrovarů
na trati této bude snad nucena zastaviti brzy výrobu.
Derschatta
Vídeň
Ma
národní Lisl
21
article
Poslanec Mašlálka měl dnes za schůze sněmovny
opětnou poradu o záležitosti té s drem. Derscha-
tou, který mu dělil, že již v pátek dal příslušná
nařízení, by pokud možnů prázdné vozy, zejména
z jihu monarchie, byly dirigovány do Čech. Ministr
připomenul, že továrny na vagony dodavají každý
lýden objednané vagony, kleré ihned se dávají do
oběhu. Počet vagonů, jež se posílají do továren na
správku, obmezuje se na míru nejmenší. Ministr sva-
lal na zejliek do ministersiva železničního poradu
chefů příslušných oddělení resertu svého a ředitel-
stev drah, aby se s nimi dohodi o opatřeních nej-
naléhavějších, která se provedou neprudlsně. Ministr
ujistil poslance Maštálku, že se stae, co se za da-
ných poměrů státi může. Nelajil však, že nedostatek
vagonů jest na všech stranách, ano je již ozývají se
laké blasy z jižních zemí, msmo to pak také z Ha-
liče, kde kalamita nedostatku vagonů nabývá tvář-
nosti hrozivé. Poslanec Maštálka upozorni! mi-
nistra, že v čelných případech dala by se zjednati
náprava zavedením kývadlového pohonu mezi mí-
slem výrobním a místem spolisbným. Opalřením ta-
kovým by se zamezilo tak zvané chytání vagonů
cizími liniemi železničními a posílání vagonů za
hranice, odkud teprve se po dlouhé době vracejl.
Mašlálka
Maštálek
Čechy
22
article
Bylo by také záhodno, zadávati stavbu vagonů ni-
koli rok za rokem, nýbrž opatřiti program investiční.
který by byl rozdělen na řadu let tak, aby v létě
slévárny a strojovny se mohly na ni zaříditi, po
případě rozšířiti svoji výrobu opalřením nových
strojů. Ministr dr. Derschatta přiznal správnost
těchto důvodů a dal na jevo, že v nejbližší době
bude ministerstvo železnic pomýšleti na opatření
půjček investičních na rozmnožení voziva.
Z Vídně, 29. října. Jak se dovídáme, je st
investiční půjčka ministeria želez-
ničního na rozmnožení voziva stát-
ních drah rozpočtena na 200 milionu
korun.
Vrchní stavby společnesti slátní dráhy.
Z Vldně, 29. října. (»N. Fr. Pr.«) Společnost
státní dráhy předložila vládě odpověď na vyzvání
dozorčího úřadu o rozsáhlých rekonstrukčních pra-
cích, zejména při vrchní stavbě rychlíkové trati
Vídeň—Podmokly. Společnost prohlašuje, že
požadavkům dozorčího úřadu vyhoví.
Kanalisační a regnlační práce na Labi.
Z Vídně, 29. října. (K. k.) V tyto dni zadalo
min. obchodu kanalisační práce, vypsané letos v
červnu pro Labe na 111/2 km. dlouhé trati z Měl-
nika do Neratovic, a v srpnu vypsané regulační práce
na středním Labi u Hrobic. Rosic a Živanic. Soutěže
zúčastnilo se celkem 10 většinou v Čechách sídll-
cích firem. Práce byly zadány: Na dolejším zdý-
madle u Mělníka firmě A. Lanna v Praze, na bo-
řejším zdýmadle zmíněné kanalisační trati podnika-
lelství staveb Josef Kindl v Praze; regulační práce
u Hrobie dostala firma Kress a Bernard v Praze
a regulační práce u Rosic a Živanic podnikatelství
Z. Kruliš v Praze. Cena zadaných prací činí přes
91/2 mil. K.
Derschatt
A Lanna
Kindl
Z Kruliš
Vídeň
Vldno
Francie
Podmokly
Neratovice
Labe
Hrobice
Rosice
Živanice
Čechy
Mělník
Praha
státní dráha
Kress
Bernard
km
23
article
Plavby Lloydu.
Z Terstu, 29. října. (K. k.) Odpluly lloydové
parniky: »Vorwärls« 27. 1. m. z Kalkuty do Colomba
»Bohemia« 28. t. m. z Adenu do Bombaje, »Thaliae
z Gibraltaru do Malagy a »Persia« 29. t. m. z Hon-
konu do Singapore. Parník »Austria« přibyl 28
z Port Saidu do Rěky.
Na podporn peněžných úslavů.
Z Pošti, 29. října. (Pest. Ll.) M.-p. dr. Wekerle
doručil zdejším peněžním ústavům vklady 191/2 mil.
korun. Toto jednání ministra financí, jenž tentokráte
odchylně od dosavadní zvyklosti použil k uložení
také menších ústavů, učinilo všude znamenitý dojem.
Následkem toho zůstalo podávání směnek tak jako
dříve u pešťského hlavního úslavu rakousko-uherské
banky v malých rozměrech, činilo 41/2 mil. K, 23/,
mil. K bylo splatných.
Lloyd
Persius
doktor
Wekerle
Terst
Kalkuta
Colombo
Aden
Bombaj
Gibraltar
Port Said
Rěky
Pošť
Bohemia
Austria
24
article
Kartel továrníků podešvio.
Z Vídně, 29. října. (»N. Fr. Pr.«) Přípravný
výbor rakouských továrníků podešvic vstoupil ve
styky se skupinou čtyř velkých vídeňských bankov-
ních ústavů, která ve spojení se třemi obchodniky
s kůžemi a výborem továrníků má převzíti veškerý
prodej kartelovaných továren. K tomuto účeli po-
mýšlí se na založení obchodvedoucí společnosti s ob-
mezeným ručením.
Z Híšské banky německé.
Z Berlína, 29. října. (K. k.) Ve dnešní schůzi
hlavního výborn dovozoval president Koch, že na-
pjatá situace banky naproti dřívějším letům dále s
zhoršila. Obnos nekrytých bankovek se zvětšil, pe-
něžní zásoba se zmenšila. Také zlato, třeba v ma-
lých obnosech, plynulo za hranice. Mimo to očekává
se k posledním dnům měsíce další silné napjetí
banky. Okolnost, že soukromý diskont na berlinské
burse stoupl na 51/2 proc. a zvláště zvýšení zahra-
ničního kursu směnečního, zvláště na Paříž, Amstero-
dam, Nový York, Italii a také na Londýn donutily
zvýšiti diskonto. Aby toto opatření bylo účinným,
třeba zvýšit o celé jedno procento. Úatšední výbor
projevil jednohlasně souhlas s těmíto vývody.
Koch
Vídeň
Francie
Berlín
Paříž
Amstero
Nová York
Londýn
Híšský banka
25
article
Finanční krise v Americe.
Z Nového Yorku, 28. října. (K. k.) Ostře se uka-
zující nedostatek peněz ovládal dnes veškerý život
obchodní. Den minul celkem klidně, aniž propuklo
n'jaké nové vzrušení. Úhrnný obnos zlata, k jehož
vývozu učiněny byly přípravy, odhaduje se na
27,500.000 dol.
Všechny banky v městě Oklahomě byly vy
hláškou guvernérovou dočasně zavřeny pro nedostatek
peněz.
Z Washingtonu, 29. října. (K. k.) Na včerejší ve-
černí konferenci v Bílém domě prohlásil tajemník
státního pokladu Cortelyon opět, že se finanční
situace podstatně změnila. Vláda uložila u národních
bank 230,650 242 dol. deposit. Bude-li třeba dáť jim
k disposici ještě další prostředky, mohlo by se po-
užiti stavebního fondu pro panamský průplav. S tímto
návrhem president Roosevelt souhlasil.
Vídeňský trh na vepřový dobylek.
Z Vídně, 29. října. Přívezeno 14.707 prasat, 4484
tučných těžkých a 2927 prostředních a lehkýcha
7296 masných. Mezi přihlášenými, jež hned z po-
čátku nebyla na trhu, bylo 347 tučných a 649 mas-
ných. Tučných bylo tenkrát měně o 400 a proto byl
obchod čilejší než minulý týden. Udržely se tehdejší
ceny. Masných prasat bylo méně o 800, ale nabídka
stačila a tendence za cen ostatně nezměněných byla
spíše klidna
Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 112—114.
prostřední K 106——110, lehká a špatnější K 100—104.
masná K 74—110 za 100 kg.
Ceny sádla byly pevné, protože výroba sotva
na potřebu stačí. Vídeňské městské sádlo la. platilo
K 77.—, IIa. K. 75.—
Po slanině byla skrovná poptávka a spadla
jí 1 K naproti minulému týdnu. Těžká nedosolená
znamenala K 68 69, těžká bílá tabulová K 66—77
ve velkém za 50 kg skutečné výlohy, bez obalu.
Roosevelt
Tučná
Amerika
Nový York
Oklahoma
Washington
Vídeň
bílý dům
K 106
K 74
kg
26
article
st. Z Pešti, 29. října. [Zvl. telegram » Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 q. Smý-
šlení pevné. Platila za 50 kg: psleni ce
tisská 78.5 kg K 12 25, 765 kg K 12 05
75 kg K 1170, pešťská 78 kg K 11 95, 75 kg
K 11.70, adská 76 kg K 12 071%, horňácká
77 kg K 11.421, hartská 78 kg K 12.224.
stolno-bělehradská 78 kg K 12.—, bačská
76 5 kg K 12.50; žito K 10 90 až 12.—
ječmen K 7.75; oves K 7.85 až 8.15-
kukuřice K 7.10 až 7.15.
Termlnový obchod byl dobrý.
K večeru znamenala: pše nice na říjen
K —.—, na duben 1908 K 12.45; žito na
řijen K 1056, na duben 1908 K 11. 64; o ves
na říjen K 0 —, na duben 1908 K 8.49; kuku-
řice na květen K 7.15, řepka na srpen
K 17 30.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Pochmurno
Z Pařike, 29. října. (Telegr. závěrečné kursy.)
Sproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 94. 27.
3aproc. renta —.—, italská renta 101.45, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —, státní dráha —. —
lombardy —.—, cheky na Londýn 25.13, rakou-
ská zlatá renta 95.57. uherská zlatá renta 93.45
otomanská banka 690.—, tabáková režie 425 —
turecké losy 168.—. Smýšlení uslálené.
z Livorpoolu, 29 října. 4 hod. 10 min. (Telegr.)
Obraty 8000 žoků. Denní dovoz —— žoků. A ner.
dodávky na říjen 5.51, na říjen-listopad 5 50, na
listopad prosinec 5 45, na prosinec leden 544, na
leden únor 544, na únor-březen 5.44, na březen-
duben 5.44, na duben-kvělen 5.44, na květen-
červen 545, na červen-červenoc 5.44, na červenec-
srpen 5.43, srpen září U.—. Tenders —. Smnýšlen
stálé.
Americké kabelově telegrnmy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne )
Z Nového Yorku, 29. října. (Peněžní bursa.
Zárěrečné smýšloní peněžní bursy slabě.
Obrat akelí 630.000 (360.000).
Union Taelfle 106.50 (1091,.).
Kanada Paeilte 148 75 (156.—).
United States Steel Corporman 23.25 (231/2).
Baltlmore and Ohio 79.25 (811/%).
Platil
Pešť
Pařike
Londýn
Livorpool
29 říjen
Nový York
Kanada
Union Taelfle 106.50
Steel Corporman
kg
Paeilte 148 75
Baltlmore and Ohio 79.25
28
article
29. října
28. října
Rlo čis. 7. . . . . . . 6.25
6.25
na říjen . . . . . . . 5.55
5.55
na prosinee . . . . . . 5.65
5.70
29. října 28 října
Cukr (Falr Muse.) . . .
3.40
3.40
Tuky Western Steam . .
9.15
9.25
Tuky známka Wileex . . 9. 35
9. 45
Cukr
28 říjen
rlův
Falr Musa
Tuka western Steam
Tuka známka
29
title
Z Nového Yorku, 29. října. (Obilní bursa.) Smý-
šlení obilní bursy pevné.
Nový York
31
article
29 řijna
28. října
108.75
110.—
pohotová . . . . . . . 109-
na proslnce . . . . . . 1103/2
na květen . . . . . . 1113/%
Kukuřiee
na prosinec . . . . . . 697
na květen . . . . . . 67.—
na červenec . . . . . .
Petrolej
33
article
10.90
10.90
rafinovaný, kesonový
rafinovaný Standard White
s75
Kovy.
29. října
28. října.
Měď. . . . . 13.75 14.25 13.— 13.25
. . 32.50 33.— 32.50 33.—
Cín .
Železe čís. 2. . 19 25 20.—
Bavlna.
Z Nového Yorku, 29. října (Bavlnářská bursa.)
Bavlna byla z počátku na zprávy liverpoolské,
způsobivší sklamání, ochablá, později rozsáhlými
koupěmi zahraničními zotavená. Závěrek stálý.
29. října 28. října 26. října
pohotová . . . . 10.80 10.80 10 95
na říjen . . . . 9.86 9.85 10.13.
na prosinec . . . 10.16 10.08 10.31
9.89 10.10
na leden . . . . 9.87
Závěročné smýšlení pevné.
Z Nového Orleanu, 29. října. Na říjen 9.96
(10.10), na prosinec 9.98 (9.92).
Nový York
Nový Orlean
10.08
na
34
article
Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv.
Armádní věslník. Generál jízdy Vilém Klo-
bušar imenován vrch. velitelem uher. zeměbrany,
podplukovník arcikniže Petr Ferdinand plu-
kovníkem, podmaršálek šl. Alíréc Ma.l, odb. před-
nosta v min. vojenství, polním zbrojmistrem, pod-
maršálky: generálmajoři Josof Schleiss, svob.
pán Arnošt Leithner, Huge Holimann, šl.
Eduard Böhm-Ermolli, svob. pán Karel Pílan-
zer-Baltin, svob. pán Oskar Weber, šl. Eduard
Gangl, Viktor Dankl, svob. pán Arthur Giesl-
Gieslingen, Dedidér Kolosvarv de Kolosvar,
šl. Emil Rukavina, Adam Debicki a Otlo
Frank; generálmajory plukovníci: ryl. Emil Zle-
gler. šl. Viktor Scheuchenstuel, Hugo Kal-
liwoda, Mořie Czibulka, Jindř. Krauss, Molc
Cheraldini, ryt. Th. Grasern, ryt. Zikmund
Benigni, Al. Žobel, Fr. Holzner, ryt. k.
Froschmair, St. Sarkotič, šl. Bed?. Drach-
sel, ryt. Bedř. Wildmoser, ryt. K. Durski, šl.
K. Berg, šl. Jindř. Brilli, Beno Schmidt, Leo
Gregorovič a Lazar Cvitkovič.
Vilém Kt
Petr Ferdinand
Josof Schleiss
Leithner
Böhm
Ermolli
Pílan
Baltin
Weber
Gangl
Dankl
Giesl Gieslingen
Dedidér
Kolosvar
Rukavin
Debický
Otla Frank
Emil
Scheuchenstuel
Hugo
Mořie Czibulka
Jindřichův
Krauss
Molc Cheraldini
Benigni
Al
Holzner
K Durski
K Berg
Schmidt
Gregorovič
Cvitkovič
Francie
St . Sarkotič
Alíréce Ma
Huge SF
35
article
Plukovníky jmenováno: v hl. štábu 9, v ženij-
ním 2, u pěchoty myslivců a zákopníků, u pl. že-
lezničního a telegrafního 19, u jizdy 6. u polního
dělostřelectva 6, u hřebčinského oddělení v armádním
stavu 2 podplukovnici; podplukovníky: v hl. štábu 7,
u pěchoty, myslivců a zákopníků, u želez. a telegr.
pluku 63, u jízdy 10, u pol. dělostřelectva 8, u pev-
nostního 1, v armádním stavu 8 majorů; majory:
u osobní strůže uherské 1, u hl. štábu 16, u ženijního
E, u pěchoty, myslivců, zákopníků a u pluku želez.
a telegr. 75, u pol. dělostřelectva 18, u pevnostního
4, u armádního stavu 13 setníků I. Iřídy. U jízdy 14,
u vozalajstva 3 rylmistři I. tř. Setníky (rylmistry l.
tř.): v hl. štábu 17, v ženijním 3, u pěchoty, mysliv-
ců, zákopníků a u želez. a telegr. pluku 64 selníei
II. Ir., u arcierské stráže 1 rytmistr II. Uř.: setníky
II. tř.: u věchoty, myslivců, zákopníků a i želez.
a telegr. pluku 177 nadporučíků; nadporučíky: u pě-
choty, myslivců a zákopníků, u želez. a telegr. pluku
130 poručíků; poručiky: u pěchoty, myslivců a zá-
kopníků a u želez. a telegr. pluku 53 kadetů-důstoj-
nických zástupců. U jízdy: rytmistry I. tř. 7 rytmistrů
Il. tř. Rytmistry II. tr. 15 nadporučíků; nadporu-
číky: 39 poručíků. U pol. dělostřelectva setníky I
tř. 9 selníků II. tř. Setníky II. Iř. 12 nadporučíků.
Ir
Uř
36
article
Nadporučíky 28 poručíků. Poručíky 10 kadetů-důstoj-
nických zástupců. U pevn. děloslřelectva: Setníky I
tř. 2 setnici II. tř. Setníkem II. tř. 1 nadporučík. Nad-
poručíky 4 poručici. Poručíky 4 kadeti -důstojničtí
zástupci. Ve vozatajstvu: Rytmistry I. tř. 4 rytmistli
II. tř. Rytmistrem II. tř. jeden nadporučík. Nadporu-
číky 19 poručíků. Ve zdravotním sboru setníkem
II. tř. jeden nadporučík. Poručíkem 1 kadet-důstojni-
cký zástupce. Ve vojensko-lékařském sboru důstoj-
nickém byl vrchní štábní lékař I. tř. dr. Julius K u sý
zdravotní přednosta VIII. sboru, jmenován lékařem
generálního štábu. Dále byli jmenováni vrchními
štábními lékaři I. tř.: 9 vrch. štábních lékařů II. tř.
vrch. štábními lékaři II. tř. 14 štáb. lékařů. Štábními
lékaři I. tř.: 20 plukovních lékařů II. tř., a plukov-
ními lékaři II. tř. 20 nadlékařů. U vojenského námoř-
nictva byli jmenováni: kapitáni řad. lodí šl. Al. K un-
sti, Lazar Šukič a Bedřich Müller ryt. Elblein
kontradmirály. Dále bylo jmenováno 7 fregatních
kapitánů kapitány řadových lodí, 6 korvetních kapi-
tánů fregatními kapitány, 12 poručíků řad. lodí I. tř.
korvetními kapitány, 20 poručíků řad. lodí II. tř.
poručiky řadových lodí I. tř., 25 praporečníků řad.
lodí poručíky řad lodi II. tř. a 17 námor ních kadetů
doktor
Julius K
Šukič
Müller
uno
VIII . sbor
9 vrch
37
article
I. tř. praporečníky řad. lodi. — Generálmajory jme-
nováni plukovníci: Mořic Gherardin, nadpočelný
v 87. pěším oluku, velitelem 44. zeměhranecké přší
brigády; šl. Benon Sehmidt, nadpočetný v 27.
zeměbraneckém pěš. pluku, velitelem 87. zeměbra-
necké pěší brigády: Lev Gregorovič, nadpočetný
v 94. pěš pluku, velitelem 90. zeměbranecké pěší
brigády. Plukovníky u pěchoty jmenováno 8 pod-
plukovníků, u jízdy 2 podplukovníci. Podplukovníky
u pěchoty 5 majorů. Majory u pěchoty 17 setníků
I. tř. Setníky I. tř. u pěchoty 10 setníků II. tř. Sel-
níky II. tř. 32 nadporučíků. Nadporučiky 8 poručíků.
Poručíky 100 kadetů. U jizdy: Rytmistry I. tř. 5 ryt-
mistrů II. tř. Rytmistry II. tř. 6 nadporučíků. Nad-
poručíky 3 poručíci. Poručíky 13 kadeků
Gherardin
Benon Sehmidt
Selo
Lev Gregorovič
38
article
Lidové divadlo , Urania“ vVII. části Praby.
Lidové divadlo , Urania“ vVII. části Praby.
V zahradě I. pražského měšt. pivovaru.
Začálek o 7. hod.
Ve středu 30. října.
Lidové představení za poloviční ceny.
Opat svatobernardský
Činobra o 5 jedn. Napsal Ant. Ohorn. Přeložila A.
Böhmova. Režisér V. Spurný
Ohorn
A Böhmův
V Spurná
lidový divadlo
Praba
39
title
Lidové divadlo v Praze VIII. LIbei.
lidový divadlo v Praga
40
article
Řteditel J. E. Sedláček.
Řteditel J. E. Sedláček.
Začátek o 1/28. hod.
Ve středu 30. října.
Manžel v base.
Fraška o 4 jedn Napsal A. Gibbon. Přel. J. Kühnel.
20513
Režisér A. Vedral.
Po divadle spojení elektrickou drahou všemi směry.
(bliže Palaokého
Sedláček
Fraško
A Gibbon
J Kühnel
A Vedral
41
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mosto).
Začátek o 7. hod.
Ve středu 30. října.
Ve prospěch režiséra Vlad, Housy.
20498
Novinka. Troje přání.
Operela o 2 jedn. a předebře. Text napsali L. Krenu
a K. Lindau. Hudbu složil C. M. Ziehrer. Přeložil
Jos. Kubik. Dirigent J. Jelfnek. Režisér V. Housa.
na KKtrál.
Vlad
Housa
M Ziehrer
Jos
Kubik
J Jelfnek
V Housa
Smíchov
42
article
Pištěkovo lidové divadlo vnhraes.
Pištěkovo lidové divadlo vnhraes.
Začátek o 7. hod.
Ve středu 30. říjns.
Lidové představení při malých cenách.
Náměsíční.
Fraška se zpěvy a lanci o B od.lěl. Napsal E Holl-
stein. Hudha od C. Antroppa. Režisér K Sot
Fraško
Holl
Pištěkův lidový divadlo