ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f489cd50-7682-11dc-8966-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 45, person 62, org 7, work 4
1 masthead
Ručník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, ve středu 30. října 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 300.
4 article
Na ranní a odpál. HIst, předpláeí ne v Praze v aiministrae na něsie. . . . . S R — na čtvrt lota je na čřvit 144a . . . . 7 K 60h ve Glislkácke na měsíe . . . . . . 9 K 00 Peštent s měet E e . . . . s k oo s dvají zísllkou na pi- .. . K e
Praha E e
5 title
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranách
Praha
6 article Z říše pořádku a bázně boži
Z říše pořádku a bázně boži V soudní síni u Moabitů v Berlíně v nesen byl včera osvobozující rozsudek o ža lobě bývalého tamního místního velitele, ge nerála a císařova pobočníka hr. Moltka proti Maxmilianu Hardenovi, vydavateli týdenníku »Zukunft« pro utrhání na cti. Před soudem, sestávajícím ze soudce z povolání a dvou přísedících občanů, z nichž jeden jest řezník a druhý mlékař, rozvinul se ve čtyřdenním líčení obraz, jak svým mravním pozadím ohyzdný, tak svým odhalením z kruhů vo- jenských a politických tak dalekosáhlý, že se právem líčení toto řadí k událostem významu dějiuného. Ve veřejnosti německé, a nejen v této. již od let se vyskytovaly narážky na to, že v okolí německého panovníka projevují se vlivy politické, jež dle ústavního pořádku jsou nepřípustné, a jež označují se obyčejně jakožto působení »kamarily«. Již železný kaneléř Bismark nesl těžce takovéto po- stranní zasahování do záležitostí politických a nynější kancléř, kníže Bülow, v jednéz prvých řečí po svém nastoupení, dotkl se významně této stránky, ovšem že ve smyslu pro osobu panovníkovu a jeho čilost co nej- příznivějším.
Harden Bülow síň u Moabit Berlín
7 article
Zůstaveno však bylo Hardenovi a ny nějšímu přelíčení, aby do otázek těchto přišlo více, a to velmi ostrého světla. Harden sám byl patrně pouhým mluvčím jedné ze sku- pin, kteréž zápasily o vliv při dvoře něme ckém; vlastně se mluví pouze o dvou mu- žích, kteří zaujímali vysoká postavení, zne užívajíce jich, jsou to někdejší německý ví deňský velevyslanec kn. Eulenburg a jeho někdejší přítel a spojenec, nyní však odpůrce sv. p. Holstein. Na tohoto se ukazuje, jako na vlastního původce vystoupení Hardenova. ač není vyloučeno, že paměti kancléře kní žete Chlodvíka Hohenlohe poskytly první materiál k odhalení »neůstavních vlivů«, jež vykonávali Eulenburg a Holstein. Novinářská kampaň, již zabájil Harden v »Zukunftu« směřovala zvláště proti vlivu kn. Eulenburga V čísle ze dne 14. června t. r. zvláště se sílil svá obvinění proti kruhu osob, podezře lého života mravního, kteréž zneužívaly přá telských svých styků u dvora. Harden vy slovil hlavní své obvinění následujícími slovy:
Harden Holstein Hardenův Chlodvík Hohenlohe
8 article
»Když na nejvýznačnějším místě ve státě tvoří muži abnormního cítění kraha snaží se obklíčiti duši, zkušenostmi nevystří- hanou, jest to nezdravý stav. Stav tento jest nanejvýše nebezpečný, když do tohoto kruhu náladového pojat jest spolu zástupce cizích zájmů mocenských.« Při tom zároveň uvedl § 175. tr. zák. jednající o hnusném zločinu homosexuálním. Články Hardenovy, čelící politicky proti knižeti Eulenburgovi a francouzskému vysla- neckému radovi Lecomtovi, dostaly se přiči- něním korunního prince do rukou císařových s přiměřeným vysvětlením. Nynější žalobce hrabě Moltke poměrně nejlépe pochodil, byv označen pouze jako »nenormální (byť pouze duševně) přítel mužů«. Odhalení tato měla za následek, že všichni účastníci orgií na zámku lieneberg ském byli svých míst zbaveni, několik vyš- ších důstojníků skončilo sebevraždou, a pouze hrabě Moltke pokusil se o to, rehabilitovati se žalobou na Hardena podanou. Hlavní trumf ponechal si Harden pro obhajovací svou řeč, již pronesl čtvrtého dne přelíčení. Do řeči této shrnul veškery poli- tické stránky, »aby učinil nemožnými osoby jejichž vliv na císaře považoval za zhoubný« Dovolával se především pamětí starého kní- žete Hohenloha, v nichž poukazovalo se na nesprávnou působnost knížete Eulenburga.
Hardenův Moltke Harden Lecomt
9 article
Pro politika jeho rázu bylo neocenitelnou výhodou, míti spolehlivou osobu, jež by mu vše sdělovala z okolí panovníkova. A tako- véto zprávy, skorem denně, opatřoval knížeti Eulenburgovi hrabě Moltke, pobočník panov- níkův. Když se Eulenburg opět vrátil, nastaly zlé politické dny pro Německo Tu teprve vystoupil Harden určitěji, a když císař byl zpraven o jeho článcích korun- ním princem, nezůstal ani jeden z ozna- čeného kruhu na svém místě. Pro ob vinění svá, v příčině mravního života zmí něného výše kruhu, má prý Harden neob sáhlý materiál, ale užil jen toho, co bylo nejnutnější. Harden vzpomíná i pádu Bis markova, při němž již Eulenburg spolu- působil, a dodává, že byl Bismark špatným znalcem lidí, že vada tato zavinila i jeho pád, protože se věcně před svědky, ovšem že uctivě, názorům mladého panovníka opřel. Vedle osoby panovníkovy vyskytla se sku- pina, jež se snažila dosíci jeho důvěrya proto chtěla býti v očích jeho hezkou, udr žovati panovníka vždy v dobré míře a ne státi se mu odporem nepříjemnou. Tím vznikly pro Bismarka, v projevech svých přímého, obrovské potíže vůči chvalořeč- níkům. I druhý kancléř Caprivi padl vlivem kruhu liebenbergského, třetím pak byl Hohen- lohe. Tento starý pán soptil, jakmile zaslech jmeno Eulenburgovo; čtvrtý kancléř, jenz jest ještě v úřadě, rovněž byl povolán vlivem Eulenburgovým. Bülow sice nechtěl opustiti velevyslanecké místo v Římě, a ač jeho choť, rodem Vlaška, osobně dojela do Vídně k Eulenburgovi, tento svou provedl; důkaz to, že postranní instance věc tu prová- děla. Při tom prý řekl Eulenburg: »Chei krále dělati, nikoli však jím býti.« A nyní se i čtvrtý kancléř octl v tuhém nepřátelství s oním mužem, jenž ho učinil kancléřem.
Moltke Eulenburg Harden Caprivi Eulenburgův Vlaška Německo Řím Vídeň
10 article
Čtyři kaneléři se pokoušeli zlomiti moc Eulenburgovi a nepodařilo se jim to. Harde- novi se pouze podařilo přispéti k jeho pádu, takže dnes již nemá politického vlivu aže vyslanecký rada Lecomte v Berlíně se již rovněž nenachází. A jest to štěstím — děl Harden — neboť jsme byli již již na prahu války se dvěma národy. Tak se do- stalo Německo i do záležitosti marocké. Nejvyšší osoba v Německu byla upravena ve víru, že smýšlení ve Francii tak se vy- vinulo, že jest možné okázalé smíření; ve Francii pak vznikla taktéž domněnka, že Německo učiní v Elsasku ústupky a v něčem upustí od frankfurtského míru. Francouzský president republiky měl se setkati s něme- ckým císařem na italském pobřeží. Vše to ukázalo se býti nemožným až v posledním okamžiku, a to se pokládalo zde v Berlíně za urážku a zklamání. A to bylo dílo člena kruhu liebenbergského, Lecomta. Setkání jeho s panovníkem v Liebenbergu jest něco mimořadného, vždyť panovníci jed- nají jen s náčelníky odborů a nikoli s vy- slaneckými rady. A tak vznikla otázka marocká klamem o názorech ve Francii.
Hardem Harden Berlín Německo Francie Lecomte
11 article
Podobný zjev se opakoval v době marocké konference: po půl čtvrta měsíce provozo vala se v Německu dvojí politika, z nichž jedna nevěděla o druhé. Politika nejvyšší osoby a politika kancléřova. Až konečně řekl francouzský velevyslanec státnímu ta- jemníku zahraničných věcí: »Co mi vypra vujete jest velmi zajímavo, ale císař smýšlí jinak.« Jak to věděl francouzský velevysla- nec! Vyslanecký rada Lecomte mu to sdělil A tento rada, jenž byl tak dlouho v Berlíně. jenž vykonal vládě své neocenitelné služby. náležel do kruhu liebenbergského a byl dů- věrným přítelem Eulenburgovým. Taková jest podstata odhalení Harde nových, a to jest také vlastní příčina,že vystoupil v »Zukunftu« proti neoprávněným vlivům politickým v okoli panovníkově. A jak se chová k tomu veřejné mínění v Německu? Stotožňuje se s rozsudkem včera vyneseným? Pokud se týče mravních stránek, jimiž byla zle pošramocena vyšší německá společ- nost i kruhy vojenské (zvláště v Postupimi). ovšem litují německé časopisy, že se pře- líčení nevedlo s úplným vyloučením veřej- nosti a snaží se dokazovati, že pohroma mravní není tak veliká, jak by se dle života kruhu liebenbergského mohlo předpokládati a jsou potěšeny, že panovník rychle a rázně odstranil všecky kompromitované osoby. Pokud se však týká politické stránky přelíčení a počinu Hardenova, skoro vesměs připouštějí, že se nachází v souhlase s poli- tickými událostmi doby minulé. Tak dí »Köl.
Eulenburgův Hardem Hardenův Německo Berlín Postupim
12 article
Zig«: »Jest všeobecný dojem, že má Harden pravdu, pokud jde o obsah článku ze 14. června. Jest to nezdravý stav, když lidé blízcí císařovi, jsou abnormního cítění a stav ten stává se velmi nebezpečným, když muži ti jsou i přáteli francouzského vyslaneckého rady. Ač jediný hr. Moltke byl dosti sta- tečný a dovolal se soudu, jest nicméně odů- vodněno podezření, že se dal nevědomky zneužiti za nástroj politického vlivu, což opravňuje tvrzení, že jest to nezdravý stav.« Bismarkovské »Hamb. Nachr. « pak pravíá »I v národně liberálních kruzích vyskytá se názor, že vliv Eulenburgův jak v politickém, tak monarchickém vzhledě byl nepříznivýa mohl se snadno státi osudným. Ve svém celku přelíčení toto, kteréž daleko za hrani- cemi Německa způsobilo největší zájem. vzbuzuje pocity nejtrapnější.« »Frankf. Zig«, kterýž odhalení Harde- novo rázu politického, provází vzpomínkami na zahraniční politiku Německa posledních let, potvrzuje takto jejich správnost, dodává Nyní se pochopí aspoň z části, proč byl politika německá bezmála po dvě desetilet tak pustá a neplodná, ba plná nebezpečía neúspěchů, až dovedla k dočasnému osamo- cení říše. Co Harden vypravoval, zní pravdě podobně a hodí se ke všemu, co se kdy o vlivu Eulenburgově vyprávělo. A naučení Kdo před národem jest odpovědným za vládu (kancléř), nemá trpěti žádné vlády vedlejší, a není-li s to ji svrhnouti, nech jde sám.
Harden Moltke Hamb Hardem Zig Německo
13 article Vyhubit!
Vyhubit! V Telči na Moravě nákladem knihkupee Emila Šulce vyšla brožura »Vyhubit! Obraz slovenského utrpení«, již napsal R. Targó. Knl- žka, jak se v úvodu oznamuje, vyjde v několika jazycích, také maďarsky. Účelem jejím je odha liti před celým světem maďarské hříchy a uká- zati mu v pravé podobě ty »rytiře svobody«, za které se svělu vydávají. Rejstřik maďarských hříchů je nemalý. U nás jsou celkem známy, ale v jeden obraz dosu shrnuty nebyly. Obraz je skulečně přišerný byl by ještě příšernější, kdyby byl rozvinu všemi směry a ukázal, že v Uhrách všec ky nemaďarské národnosti souslavně jsou hubeny Slováci dosud trpěli nejvíe, ne však proto, že by jich Maďaři více nenáviděli než Srby, Ru- muny, Rusy, nýbrž z té příčiny, že v nich Ma- daři spatřují živel, obzvláště hodný, aby byl o ních národně vyhlazován a v Maďary předělá- ván. Osud všech nemaďarských národností Uhrách je týž. Bylo by tedy žádouci, aby tako kroky, které činí buď ony samy, nebo přátelé některé z nich na zlepšení jejich smutného losu byly stejné a společné. Brožura p. Targó měla již dobrý výsledek Z ní p Björnaon čerpal poučení o utiskován Slováků, jichž se nedávno tak skvěle zastal otevřeném listu hr. Apponyiovi Spisovatel vykládá a citáty z maďarských listů a z řečí maďarských politiků dokazuje, že snaha Maďarů vyhubiti nemaďarské národnost Uher není nahodilá a přechodná, nýbrž promy slená, soustavně až do krajnosti provozovaná, na ní že je založena nová státní myšlenka maďarská. Zds by bylo bývalo na míste promluviti o staré státní myšlence uhe ské, jež byla nesmrtelně vyslovena Štěpánem Svatým.
Šulc R Targó Slovák Maďar Srba Rus Targó Apponyi Svatá Telč Morava Uhry Ma
14 article
Maďaři si netají, že nemaďarské národnost chtějí vyhubit. Činí to proto, že vymírají; aby bez památky nevymizeli, doplňují své řady r negáty jiného původu. Když by se nechtěli od rozovati dobrovolné, Maďaři užijí k tomu vš moci, klerou jsko panující národ mají po ruce Je to týž způsob, kterým drahnou dobu svou vojenskou a politickou moc udržovali Turci, dě lajíce z ukradených srbských chlapců janičary Ale na konec janičaři rozvrátili tureckou státní moc a turecká státní moc vyhladila janičary K podobným koncům jednou dojíti musív Uhrách, neboť nelze důvěřovati v nerozhornos budovy, ustavené jen a jen z materialu demo ralisace. Terrorism maďarství přestoupil snaduž svůj vrchol, neboť terroristé jeho, byrokracie. obracejí se již proti kmenovému lidu maďar- skému právě tak nepřátelsky, jako proti národ nostem. Panující maďarství je feudalné (strg a feudalism neubíjí sice maďarskou lidovos proto, že by byla jiného jazyka, nýbrž proto. že je demokratická. Damokratism jednou zblíž maďarskou národnost s nemaďarskými přes hlavy feudalismu. Kde terroristé maďarství jsou všemohou cími, tam (str. 9) duchovního života není a ne- může býti. Předstirají, že bojují za »ideu ma darského státu«, ale státní ideou v praxi jes jim dostat se do nějakého úřadu a nepracovat Že Slováci nemají ani jediné školy střední, jest u nás známo. Spisovatel však v télo kapi- tole urádí o násilné maďarisaci Slováků pomoe středních škol některé podrobnosti, které dlužno i zde zaznamenati. Slovenští studenti jsou z ústavo
Maďar Turek Slovák Uhry
15 article
V drobném prouejí: ranní číslo o sobě . . . za s . . . zs 2 odpoladnl Ve allalkách na venkov n0 ranní číslo. . . . . odpolední Inserátv plati ne hotově napřel Fřečplacení a lnserty přijíná »dnlsl strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachátejí se těl rediben tlskírna n ezpedice „Národnich Listi“ Iukopisy se novrapsji.
Národnich List
16 article
vylučováni i pro zabvízdanou národní píseň (str. 10). Slováci, profesorující na těch středních školách, svým vlastním dětem za živý svět ne- vyjeví svou národnost, bojíce se následků pro existenci svou i dítek. Z jednoho ústavu byl všichni Slováci vyloučeni za to, že se dali po- hromadě fotografovati. Slovenské knihovny, které byly při některých školách z doby starší, byly v poslední době spáleny. Při tom propadly zkáze také staré knihy české, evangelické. Učitel byl suspendován pro článek »Co Slovák, to člověk«, jímž chtěl v útlé mládeži slovenské buditi vě- domí lidské důstojnosti, již Maďaři Slovákům upírají příslovím »Tót nem ember«. Maďarisá- toři došli do těch konců, že odnárodňují slo- venské děti ještě téměř při prsu materském v opatrovnách, jež musejí býti zřízeny v každé obci a do nichž musejí býti posílány všecky děti od tři do šesti let. Účelem jest, aby slo- venské děti vůbec nepoznaly materského jazyka a nepocítily k němu přirozené lásky, která se pak ničím nedá vyrvati. Když posl. Juriga na uherském sněmu volal aspoň po jednom sloven- ském gymnasiu, maďaršti poslanci naň křičeli: Provazu je vám třeba ! (str. 15). Cirkve katolická i evangalická násilnou maďarisaci podporují. Biskupové v ryze sloven- ských krajich neznají jazyka lidu. Semináře jsou maďarské. Učitelky jeptišky (str. 17.) jsou po- věstny tvrdostí a fanatismem naproti slovenským žákyním. Kněží byli od biskupů káráni, dali-li détem, ne svým, na křtu jmeno Cyril. Umělým seskupením distriktů Maďaři dosáhli, že Slováci aug purského vyznání nemají v žádném distriktu většiny, ačkoli maďaršli souvěrci jsou naproti ním v nepatrné menšině (100.000 : 650 000).
Slovák Maďar Tót Cyril zabvízdaný národní píseň
17 article
Ministr Vlašič před několika lety (str. 21) roze- slal po katolických biskupech tajné nařizení, aby mu označili osm odrodilých kněží, že je pošle do Ameriky za vystěhovalými Slováky. aby je i daleko za okeánem madarisovali. Ame- rická vláda se proti tomu ohradila. Nejsmutněji proslul spišský biskup Párvy, o němž maďarské listy psaly, že páše se svým kanovníkem neřest. Tento arcipaslýř svým maďarským násilím do- nutil lid (str. 22), že přestal chodit do kostela, mrtvé sám pochovává, děti nedává křuit. Farát Rovder (str. 23) sekal bičem slovenské ženy a vytloukal okna národnímu knězi Hlinkovi. Uhry mají starodávnou župní a obecní samosprávu. Maďarisace i této samosprávy užívá k svým špatným účelům. Jazyková otázka obecní samosprávy byla by celkem zákonem z r. 1868 upravena právě tak, jako v školství, ale sku- tečnost i zde je výsměchem zákonu. Vlády se přičiňují, aby do stoličných výborů nepřišla ani pětina uvědomělých Slováků. Obce jsou vydány v šane obecním písařům (»notárům«, »fiškálům «), kteři jsou slepými nástroji politických úřadů obce si tyto metly musejí platit, tak jako vůbec všechen náklad na maďarisaci Slováků vláda bere z jejich vlastních kapes. Notárovi pomabá farář, lékař, rychtář — »co inteligent, to ne- přítel lidu a národa« (str. 25). V posledních lelech přibyl ještě matrikář a pěstounka Maďark (jež maďarisuje děti od prsu). Úradní kariera se dělá útiskem lidu slovenského. Spolčovací právo pro Slováky neplatí. V Tisovci žádají z povolení zpěváckého spolku od r. 1879. Je pa pochopitelno, že slovenský lid se úřadů šti (str. 29) Jak je možná, že ryze slovenská obec ne- může se nikterak dobyti zpod jarma notáraa politického úřadu? Takto! Notár má právo zdělávati seznamy voličů. Při každém volič
Slovák Párva Rovder Hlinka Uher Amerika Tisovec Vlašič obecní písař
18 article FEUILLETON
FEUILLETON Výlet k africkému jihu. Dr. Jaro Flašner. Snad málo válek vykazují dějiny, při nichž sympatie nezúčastněných byly tak hladce roz- čísnuty, při nichž obdiv pro jednu stranu zápa- sicích byl tak neličený a uctivý, jako za války bursko-anglické. „Na celém světě nemáme je dineh přítele,“ v oné době zvolal jeden stát ník v anglickém parlamentě. Začátkem listopadu r. 1900 jsem vyje z Terstu do jihovýchodní Afriky. Kdo v posled- ních málo letech k podobné exkursi se vybral užasl nad frekvencí, postrostí a živostí pasažerů jimiž se plnily salony rychloparníků a mezi palubí se hemžilo vystěhovalci. Tehdy nelákalo nikoho vydat se na dalekou pouť, neb kordony anglick, h vojsk střehly hranice Transvaalu ..
Flašner Terst jihovýchodní Afrika Transvaal
19 article
Bylo mi teskno na palubě „Styrie“, men- šího parníku jednošroubového, běhouna prů- měrných 12 uzlů za hodinu. Ač rychlejší srdce tluk a světlejší myšlenky budila zvědavost, že poprvé uzřím onu „cilnou čáru taženou circum- ferencí globu“ a zvanou equatorem, přece těžko, velmi těžko se odjíždělo z vlasti. Sedáva jsem dlouho do noci vlahé moře středozemního a jako v sugesci kataleptické upíral zraky k vel- kému stigmatu severního nebe útvaru W, zná- mému pod jménem Kassiopei. A často dvě z nejjasnějších hvě:d její se proměnily v polo- snicím mozku mém ve dvě zářicí a za mnou hledící černé oči, plny jižního úsměvu a lá- skání, a tesknoty mě spíše přibývalo Již příjezd do Port - Saidu vytáhl časně z lože matného melancholika. Přístav pln lodi velkých národů, lodí obchodních i válečných. Žhouci, vše do běla osvětlující africké slunee zářilo na šum a ruch a shon pestré směsice na nábřeží, odkudž z jednoho „eafé-concertuí zaznívala hudba. Mnohé z lodí braly uhlí, a tu v koších z „maon“ rychle se mihající černě postavy Arabů přinášely zpívajíce od skladišt lodních černé diamanty. Vyšel jsem si do města. Pel-měl národů a pronárodů. Obchod ponejvíce v rukou Řeků,
Řek PortSaid Kassiopei
20 article
egyptských i jiných Zidů, levantských Italů. N nábřeží hned mne zaujala firma „Slavick“. velkoobchod, dodavatel potřeb lodních (t. zv. shípehandler). Seznámil jsem se později se sy- nem majitelky. Otec pocházel prý z Malty, ale podivno: snad znal on sám, proč je jméno jeho tak znění slovanského, či dokonce če- ského, neboť — jsa již dosti zámožným a ma- jitelem domu — zamiloval se do chudé hous- listky české a pojal ji za ženu. Bývala krásna, dnes je to důstojná, elegantní matrona statné postavy. A nedalo mi: zaslechl jsem, jda hlavní (a snad jedinou lepší) třídou z prvního poschodi domu zdobeného ohromným nápisem „Eldo- rado“, zvuky hudby, písní mi nějak příliš zná- mých... A neseděl jsem ani čtvrt hodiny, když kapela smíšená ze čtyř asi mužů a většiný dívek spustila tak zvané potpouri národníeh písní českých. Bylo několik spanilých, lepo- okých krajanek z „Nechanic“. Hrály dobře, zdálo se, že mají lepší aspirace, neb studovali nové a dobré věci.
Italos Malta Nechanice
21 article
Při vjezdu do Port-Saidu stojí na vysokém podstavci socha geniálního Lesepse, jak s hrdě vztýčenou hlavou a vzedmutou pyšné hrudí uka- zuje vzepřenou paží k jihu. U vchodu čo ka- nálu suezského, tedy v. ezdu z Port-Saidu, je zbudován dřevěný palác SC = suezcompany anglické společnosti akciové průplavu kanálem kam bez ustání prší zlato. Cesta Červeným mořem je v létě úmorn a vysilující, v zimě nepříjemna pro časté bouře Sírově žluté západy slunce, těžce dýchatelný vzduch noční pro horko a značnou vlhkos vzduchu jsou momenty, jež dávají vzrůstati me lancholii ... A den se vynoří téměř náhle zraku jak divadelní dekorace v posledním jednání „Hippc damie“. Půda je sopečného původu, neviděo stromku a zeleně, jen ostré, černé hroty kopců a černé úvaly, v jejichž stínu vystaveny fak- torie usedlých tam Angličanů. Něco dále při- stav nevelký, pak kruh evropsky vypadajícíeh budov, obchodních domů Parsiů a hotelů. Život pro Evropana je tam vyhnanstvím. Bylo mi ře- čeno v anglickém klubu, že celá jich kolonie nečitá víc než jen dvě dámy, statečné, obětavé průvodkyně svých mužů. Úřadníci po pětileté službě mají celý rok prázdniny, v pravdě nutné.
Angličan Evropan Port Said SC Parsia PortSaid
22 article
Vidíte řady velbloudů s vychrtlými žlutým Araby asijské „šťastné Arabie“, nejvíce však z protějšího divokého břehu země Somali jaré černochy, štíhlé, překrásných bílých zubů. Pro mořeplavce je to země neblahá, neb na jejin pobřeží není majáků, a běda lodi stroskolané Drancování a smrt ji očekává s jistotou v ru- kou sveřepých domorodců. Mys Guardafui je nejstrašnější pro uragany neobyčejné síly, huste mlhy a bouře. Jinak cesta až do Zanzibaru byla bez událostí. Kdo hledá ještě lidstvo civilisae nenatřené, potěší se z černochů suahetských. jimž vladne sultán zanzibarský. Zanzibar jes pod protektorátem Anglie, mince je rupie (= 80 kop.) anglická, Angličané jsou pravými pány tam. A nutno uznati, že jich zásluhou se staí kraj ten obyvatelným. Ještě před několika roky rozsáhlé močály v blízkosti nádherných hájů mangosových vysílaly armády mikrobů, zvláště malarie, na niž umírali houfně zvláště nově přistěhovalí. Viděl jsem na vlastní oči melicri saci půdy, vysoušení stagnujících vod v okoli, a jenom podivní pavouci, podobní našim rakům. druh krabů mořských, půl těla červeného, půl černého hemží se v děrách schnoucí půdy jako zbývajácí svědci mokrého živlu. A efektivně poměry zdravotní rok od roku se lepší. Za t přístav je originální. Lodi jsou nuceny zako- tviti aspoň v dálce 1/4 hodiny a ani kocábkou nelze se dostati až k pevnině. V mělčině se za- staví bárka a několik polonahých sunhelskýel výrostků na svalnaté páže uchopí bílého pří chozího a odnesou ho, brodíce se po kolena vodou, až na suchou písčinu.
Arab Angličan Arabia Zanzibar Anglie
23 article
Byl jsem nad míru rád, setkav se se zástup cem konsula rakouského p. M. Ač ve vlasti s němčině pečlivě vyhýbáme, v daleké cizině skoro člověku připadá jako poloviční mateř- ština. Je chybou našich vzdělávacích ústavů. že nelze po kolikaletých studiích nabýti kon- versační schopnosti angličiny nebo frančiny A tak v cizině aspoň německy mluvící občen je nám kotvou spásy. Beira je písečnatý přístav jako Zanzibar. jen s výjimkou, že na té písčině ani osada ne- vzrostla, ale právě několik stavení, jichž oby- vatelé mají s přistavujícími loděmi styky. A Beira je z málo přístupných míst pobřeží por tugalské Afriky jedno, kde lze i s válečnjm loděmi přistáti. Z dějin je známo, jak Portugale zradili své transvaalské sousedy, dovolivše an- glickým transportním lodím zde vyloditi vojsko. které netušeně, neočekávaně od severovýchodu niklo a Burům padlu v zad. Portugalci kolo nisující jihovýchodní čásť Afriky, mně připadal cabalery velmi v dekadenci upadlými. Ne proto. že prodali za vic asi než třicet stříbrných Trans vaalské, ale pro vše to, co se zove duchem energií a aspiracemi národa v jisté časové jed notce, a jak se mi právě zjevili v hlavnin přístavním městě svého území v Delagoabay či Lorenzo Marquez, nazvat bych směl úpad kem. Vzpomeňte si na výborné popisy vznika jících zlatokovkopských míst u Bret Harta
Portugalec Marquez Hart Beira Zanzibar Afrika Delagoabay
24 article
Svahy, louže, pár stavení, hromady písku, ulice na to s řadou starých, patricijsky vzhlížejícíeh domů, opět lány se šírokými, dobře upěchova- nými cestami, skupiny domů, skryté v zahra- dách stísněných košatými stromy, opět nečisté uličky, italské osterie, nějaký krám a zase úhor Na to — směrem k západu jda od moře stále — stavení se stávají charakterističtějšími bou- dami, ulice cestami jako v zapadlých vsích na horách, začínáme býti ve čtvrti domorodců. Tu a tam Evropan prodávající silné lihoviny a záhy jsme v polích. Na obzoru se modrají lesnaté výšiny, vidíme hranice transvaalské, a za těm horami odehrával se snad poslední akt války či jak u anglo-amerických boxerů „last gang“ poslední vzehopení štvaných hrdin na koních in teligentních, v zemi rozedrané a znouctěné bru- tálnostmi bez vší příčiny mravní odvety. Ku poznání poměrů v Delagonbayi mi posloužilo doporučení na krajana našeho tam dlícího pana P., rodáka z Labské Týnice, který po dobro- družné pouti zde rozbil svůj stánek. Absolvent střední průmyslové školy odešel z vlasti do Terstu, kde záhy fungoval jako kreslič v arse- nále Lloydu. Malým postavením volného po- stupu znechucen, přeplavil se do Egypta. Odtu se pustil do Bombaye, z Bombaye pak za ne- dlouho do Lorenco Marquez, kde si zařídil to várnu na sodové vody a různé spiritučsy. Do mek, jenž si postavil, byl na najatém pozomku od ex-královny kaferské, kterou jsem s nim navštívil. Tučná matrona, její palác útvaru naš lepší stodoly, apartamenty dřevěnými zdm oddělené, podlaha jako mlat upěchovaná. Uetila
Evropan Lloyd Labská Týnice Terst Egypt Bombay Lorenco Marquez
25 article
mno ihned jakýmsi obilním kvasem, v ohromně velké skleněné nádobě, ne příliš čisté, nápojem vskutku chladieím a excitujícím, na fermen- tace působí kvašení alkoholické. Její dvorn černě dámy, spanilé, štíhlé Kaferky, dlely v horizontátní poloze na slaměných rohožích na mlatě vedlejších „komnat“, kamž jsem se ztratil a snažil přátelsky, ač mimikou, se s nim dohodnout. Ale přítel P. přišel brzy za mnou a prosil mne, abych upustil od dvorností, a „královna“ nemá podobné rokokové scény ráda. Vrátili jsme se na rychlých našich mezcích do plechového jeho domu.
26 article
Byl jsem při návratu našem svědkem svla- žování ulie: dělo se to vodou z kanálů! Jaký div při také hygieně, že zuří malarie, že lidé až dosud zdravi ve čtyřech dnech podlehnou infekci a že 80 obyvatelstva trpí bez ustání chronickými záchvaty zimnice. Lenost, špína, nepořádek, zastavení témě? tepny životni — tot portugalské. Otylí, svému pohodlí a lakomému výdělku holdující, udržují v tak důležitém života schopném městě hospodářství rozkladu a infekec. Nad přístavem je výšina, kde si Ev- ropané postavili vily, a také zámožnější, lepší třída Němců a Angličanů do „údolí““ přichází jen při příjezdu parníků. Můj krajan, přítel p. je bohužel nucen vysazovati se nebezpeči, vždyť má v údolí živnost. Zaujaly mne velmi rozsáhlé písárny německé firmy, která tehdy byla agencií společnou rakouským a německým parníkům. Před málo lety přišli s nepatrným kapitálem na jih a dnes budou asi milionáři Burové uložili u této firmy mnoho vydolova- ného zlata, liber zlatých Kruegerových na tisíce. Firma tato dodávala jim, pokud to šlo, viktualie. Věřili ji Burové, spoléhajíce v sympatie ně- mecko-burské. Nechci podezřívati, věřím,že Burům se dostalo po právu, ale odměna za to byla královská! Pouze za 24 hodin nerychlé jízdy z L Marquezu se příbude do anglického Port Natálu a jeho krásného města pobřežního Durbanu. Totéž území, táž půda, titiž domorodci, ale jak, to rozdil, co uhnětli ze hmoty stejné Portu galci a něco jižněji Angličané. Skvostný, úpln krytý přístav, do něhož bez lodivoda místníhe nemůže žádná loď vniknouti. Město krásných,
Eva Němec Angličan Burová Bur Durban Natál