1
masthead
Ručník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, ve středu 30. října 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpál. HIst,
předpláeí ne
v Praze v aiministrae
na něsie. . . . . S R —
na čtvrt lota
je
na čřvit 144a . . . . 7 K 60h
ve Glislkácke
na měsíe . . . . . . 9 K 00
Peštent
s měet
E e . . . . s k oo
s dvají zísllkou
na pi-
.. . K e
Praha
E e
5
title
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranách
Praha
6
article
Z říše pořádku a bázně boži
Z říše pořádku a bázně boži
V soudní síni u Moabitů v Berlíně v
nesen byl včera osvobozující rozsudek o ža
lobě bývalého tamního místního velitele, ge
nerála a císařova pobočníka hr. Moltka proti
Maxmilianu Hardenovi, vydavateli týdenníku
»Zukunft« pro utrhání na cti. Před soudem,
sestávajícím ze soudce z povolání a dvou
přísedících občanů, z nichž jeden jest řezník
a druhý mlékař, rozvinul se ve čtyřdenním
líčení obraz, jak svým mravním pozadím
ohyzdný, tak svým odhalením z kruhů vo-
jenských a politických tak dalekosáhlý, že se
právem líčení toto řadí k událostem významu
dějiuného.
Ve veřejnosti německé, a nejen v této.
již od let se vyskytovaly narážky na to,
že v okolí německého panovníka projevují
se vlivy politické, jež dle ústavního pořádku
jsou nepřípustné, a jež označují se obyčejně
jakožto působení »kamarily«. Již železný
kaneléř Bismark nesl těžce takovéto po-
stranní zasahování do záležitostí politických
a nynější kancléř, kníže Bülow, v jednéz
prvých řečí po svém nastoupení, dotkl se
významně této stránky, ovšem že ve smyslu
pro osobu panovníkovu a jeho čilost co nej-
příznivějším.
Harden
Bülow
síň u Moabit
Berlín
7
article
Zůstaveno však bylo Hardenovi a ny
nějšímu přelíčení, aby do otázek těchto přišlo
více, a to velmi ostrého světla. Harden sám
byl patrně pouhým mluvčím jedné ze sku-
pin, kteréž zápasily o vliv při dvoře něme
ckém; vlastně se mluví pouze o dvou mu-
žích, kteří zaujímali vysoká postavení, zne
užívajíce jich, jsou to někdejší německý ví
deňský velevyslanec kn. Eulenburg a jeho
někdejší přítel a spojenec, nyní však odpůrce
sv. p. Holstein. Na tohoto se ukazuje, jako
na vlastního původce vystoupení Hardenova.
ač není vyloučeno, že paměti kancléře kní
žete Chlodvíka Hohenlohe poskytly první
materiál k odhalení »neůstavních vlivů«, jež
vykonávali Eulenburg a Holstein. Novinářská
kampaň, již zabájil Harden v »Zukunftu«
směřovala zvláště proti vlivu kn. Eulenburga
V čísle ze dne 14. června t. r. zvláště se
sílil svá obvinění proti kruhu osob, podezře
lého života mravního, kteréž zneužívaly přá
telských svých styků u dvora. Harden vy
slovil hlavní své obvinění následujícími slovy:
Harden
Holstein
Hardenův
Chlodvík Hohenlohe
8
article
»Když na nejvýznačnějším místě ve
státě tvoří muži abnormního cítění kraha
snaží se obklíčiti duši, zkušenostmi nevystří-
hanou, jest to nezdravý stav. Stav tento jest
nanejvýše nebezpečný, když do tohoto kruhu
náladového pojat jest spolu zástupce cizích
zájmů mocenských.« Při tom zároveň uvedl
§ 175. tr. zák. jednající o hnusném zločinu
homosexuálním.
Články Hardenovy, čelící politicky proti
knižeti Eulenburgovi a francouzskému vysla-
neckému radovi Lecomtovi, dostaly se přiči-
něním korunního prince do rukou císařových
s přiměřeným vysvětlením. Nynější žalobce
hrabě Moltke poměrně nejlépe pochodil, byv
označen pouze jako »nenormální (byť pouze
duševně) přítel mužů«.
Odhalení tato měla za následek, že
všichni účastníci orgií na zámku lieneberg
ském byli svých míst zbaveni, několik vyš-
ších důstojníků skončilo sebevraždou, a pouze
hrabě Moltke pokusil se o to, rehabilitovati
se žalobou na Hardena podanou.
Hlavní trumf ponechal si Harden pro
obhajovací svou řeč, již pronesl čtvrtého dne
přelíčení. Do řeči této shrnul veškery poli-
tické stránky, »aby učinil nemožnými osoby
jejichž vliv na císaře považoval za zhoubný«
Dovolával se především pamětí starého kní-
žete Hohenloha, v nichž poukazovalo se na
nesprávnou působnost knížete Eulenburga.
Hardenův
Moltke
Harden
Lecomt
9
article
Pro politika jeho rázu bylo neocenitelnou
výhodou, míti spolehlivou osobu, jež by mu
vše sdělovala z okolí panovníkova. A tako-
véto zprávy, skorem denně, opatřoval knížeti
Eulenburgovi hrabě Moltke, pobočník panov-
níkův. Když se Eulenburg opět vrátil,
nastaly zlé politické dny pro Německo
Tu teprve vystoupil Harden určitěji, a když
císař byl zpraven o jeho článcích korun-
ním princem, nezůstal ani jeden z ozna-
čeného kruhu na svém místě. Pro ob
vinění svá, v příčině mravního života zmí
něného výše kruhu, má prý Harden neob
sáhlý materiál, ale užil jen toho, co bylo
nejnutnější. Harden vzpomíná i pádu Bis
markova, při němž již Eulenburg spolu-
působil, a dodává, že byl Bismark špatným
znalcem lidí, že vada tato zavinila i jeho
pád, protože se věcně před svědky, ovšem
že uctivě, názorům mladého panovníka opřel.
Vedle osoby panovníkovy vyskytla se sku-
pina, jež se snažila dosíci jeho důvěrya
proto chtěla býti v očích jeho hezkou, udr
žovati panovníka vždy v dobré míře a ne
státi se mu odporem nepříjemnou. Tím
vznikly pro Bismarka, v projevech svých
přímého, obrovské potíže vůči chvalořeč-
níkům.
I druhý kancléř Caprivi padl vlivem
kruhu liebenbergského, třetím pak byl Hohen-
lohe. Tento starý pán soptil, jakmile zaslech
jmeno Eulenburgovo; čtvrtý kancléř, jenz
jest ještě v úřadě, rovněž byl povolán vlivem
Eulenburgovým. Bülow sice nechtěl opustiti
velevyslanecké místo v Římě, a ač jeho
choť, rodem Vlaška, osobně dojela do Vídně
k Eulenburgovi, tento svou provedl; důkaz
to, že postranní instance věc tu prová-
děla. Při tom prý řekl Eulenburg: »Chei
krále dělati, nikoli však jím býti.« A nyní
se i čtvrtý kancléř octl v tuhém nepřátelství
s oním mužem, jenž ho učinil kancléřem.
Moltke
Eulenburg
Harden
Caprivi
Eulenburgův
Vlaška
Německo
Řím
Vídeň
10
article
Čtyři kaneléři se pokoušeli zlomiti moc
Eulenburgovi a nepodařilo se jim to. Harde-
novi se pouze podařilo přispéti k jeho pádu,
takže dnes již nemá politického vlivu aže
vyslanecký rada Lecomte v Berlíně se již
rovněž nenachází. A jest to štěstím — děl
Harden — neboť jsme byli již již na prahu
války se dvěma národy. Tak se do-
stalo Německo i do záležitosti marocké.
Nejvyšší osoba v Německu byla upravena
ve víru, že smýšlení ve Francii tak se vy-
vinulo, že jest možné okázalé smíření; ve
Francii pak vznikla taktéž domněnka, že
Německo učiní v Elsasku ústupky a v něčem
upustí od frankfurtského míru. Francouzský
president republiky měl se setkati s něme-
ckým císařem na italském pobřeží. Vše to
ukázalo se býti nemožným až v posledním
okamžiku, a to se pokládalo zde v Berlíně
za urážku a zklamání. A to bylo
dílo člena kruhu liebenbergského, Lecomta.
Setkání jeho s panovníkem v Liebenbergu
jest něco mimořadného, vždyť panovníci jed-
nají jen s náčelníky odborů a nikoli s vy-
slaneckými rady. A tak vznikla otázka
marocká klamem o názorech ve Francii.
Hardem
Harden
Berlín
Německo
Francie
Lecomte
11
article
Podobný zjev se opakoval v době marocké
konference: po půl čtvrta měsíce provozo
vala se v Německu dvojí politika, z nichž
jedna nevěděla o druhé. Politika nejvyšší
osoby a politika kancléřova. Až konečně
řekl francouzský velevyslanec státnímu ta-
jemníku zahraničných věcí: »Co mi vypra
vujete jest velmi zajímavo, ale císař smýšlí
jinak.« Jak to věděl francouzský velevysla-
nec! Vyslanecký rada Lecomte mu to sdělil
A tento rada, jenž byl tak dlouho v Berlíně.
jenž vykonal vládě své neocenitelné služby.
náležel do kruhu liebenbergského a byl dů-
věrným přítelem Eulenburgovým.
Taková jest podstata odhalení Harde
nových, a to jest také vlastní příčina,že
vystoupil v »Zukunftu« proti neoprávněným
vlivům politickým v okoli panovníkově.
A jak se chová k tomu veřejné mínění
v Německu? Stotožňuje se s rozsudkem
včera vyneseným?
Pokud se týče mravních stránek, jimiž
byla zle pošramocena vyšší německá společ-
nost i kruhy vojenské (zvláště v Postupimi).
ovšem litují německé časopisy, že se pře-
líčení nevedlo s úplným vyloučením veřej-
nosti a snaží se dokazovati, že pohroma
mravní není tak veliká, jak by se dle života
kruhu liebenbergského mohlo předpokládati
a jsou potěšeny, že panovník rychle a rázně
odstranil všecky kompromitované osoby.
Pokud se však týká politické stránky
přelíčení a počinu Hardenova, skoro vesměs
připouštějí, že se nachází v souhlase s poli-
tickými událostmi doby minulé. Tak dí »Köl.
Eulenburgův
Hardem
Hardenův
Německo
Berlín
Postupim
12
article
Zig«: »Jest všeobecný dojem, že má Harden
pravdu, pokud jde o obsah článku ze
14. června. Jest to nezdravý stav, když lidé
blízcí císařovi, jsou abnormního cítění a stav
ten stává se velmi nebezpečným, když muži
ti jsou i přáteli francouzského vyslaneckého
rady. Ač jediný hr. Moltke byl dosti sta-
tečný a dovolal se soudu, jest nicméně odů-
vodněno podezření, že se dal nevědomky
zneužiti za nástroj politického vlivu, což
opravňuje tvrzení, že jest to nezdravý
stav.«
Bismarkovské »Hamb. Nachr. « pak pravíá
»I v národně liberálních kruzích vyskytá se
názor, že vliv Eulenburgův jak v politickém,
tak monarchickém vzhledě byl nepříznivýa
mohl se snadno státi osudným. Ve svém
celku přelíčení toto, kteréž daleko za hrani-
cemi Německa způsobilo největší zájem.
vzbuzuje pocity nejtrapnější.«
»Frankf. Zig«, kterýž odhalení Harde-
novo rázu politického, provází vzpomínkami
na zahraniční politiku Německa posledních
let, potvrzuje takto jejich správnost, dodává
Nyní se pochopí aspoň z části, proč byl
politika německá bezmála po dvě desetilet
tak pustá a neplodná, ba plná nebezpečía
neúspěchů, až dovedla k dočasnému osamo-
cení říše. Co Harden vypravoval, zní pravdě
podobně a hodí se ke všemu, co se kdy
o vlivu Eulenburgově vyprávělo. A naučení
Kdo před národem jest odpovědným za
vládu (kancléř), nemá trpěti žádné vlády
vedlejší, a není-li s to ji svrhnouti, nech
jde sám.
Harden
Moltke
Hamb
Hardem
Zig
Německo
13
article
Vyhubit!
Vyhubit!
V Telči na Moravě nákladem knihkupee
Emila Šulce vyšla brožura »Vyhubit! Obraz
slovenského utrpení«, již napsal R. Targó. Knl-
žka, jak se v úvodu oznamuje, vyjde v několika
jazycích, také maďarsky. Účelem jejím je odha
liti před celým světem maďarské hříchy a uká-
zati mu v pravé podobě ty »rytiře svobody«,
za které se svělu vydávají.
Rejstřik maďarských hříchů je nemalý. U
nás jsou celkem známy, ale v jeden obraz dosu
shrnuty nebyly. Obraz je skulečně přišerný
byl by ještě příšernější, kdyby byl rozvinu
všemi směry a ukázal, že v Uhrách všec ky
nemaďarské národnosti souslavně jsou hubeny
Slováci dosud trpěli nejvíe, ne však proto, že
by jich Maďaři více nenáviděli než Srby, Ru-
muny, Rusy, nýbrž z té příčiny, že v nich Ma-
daři spatřují živel, obzvláště hodný, aby byl o
ních národně vyhlazován a v Maďary předělá-
ván. Osud všech nemaďarských národností
Uhrách je týž. Bylo by tedy žádouci, aby tako
kroky, které činí buď ony samy, nebo přátelé
některé z nich na zlepšení jejich smutného losu
byly stejné a společné.
Brožura p. Targó měla již dobrý výsledek
Z ní p Björnaon čerpal poučení o utiskován
Slováků, jichž se nedávno tak skvěle zastal
otevřeném listu hr. Apponyiovi
Spisovatel vykládá a citáty z maďarských
listů a z řečí maďarských politiků dokazuje, že
snaha Maďarů vyhubiti nemaďarské národnost
Uher není nahodilá a přechodná, nýbrž promy
slená, soustavně až do krajnosti provozovaná,
na ní že je založena nová státní myšlenka
maďarská. Zds by bylo bývalo na míste
promluviti o staré státní myšlence uhe
ské, jež byla nesmrtelně vyslovena Štěpánem
Svatým.
Šulc
R Targó
Slovák
Maďar
Srba
Rus
Targó
Apponyi
Svatá
Telč
Morava
Uhry
Ma
14
article
Maďaři si netají, že nemaďarské národnost
chtějí vyhubit. Činí to proto, že vymírají; aby
bez památky nevymizeli, doplňují své řady r
negáty jiného původu. Když by se nechtěli od
rozovati dobrovolné, Maďaři užijí k tomu vš
moci, klerou jsko panující národ mají po ruce
Je to týž způsob, kterým drahnou dobu svou
vojenskou a politickou moc udržovali Turci, dě
lajíce z ukradených srbských chlapců janičary
Ale na konec janičaři rozvrátili tureckou státní
moc a turecká státní moc vyhladila janičary
K podobným koncům jednou dojíti musív
Uhrách, neboť nelze důvěřovati v nerozhornos
budovy, ustavené jen a jen z materialu demo
ralisace.
Terrorism maďarství přestoupil snaduž
svůj vrchol, neboť terroristé jeho, byrokracie.
obracejí se již proti kmenovému lidu maďar-
skému právě tak nepřátelsky, jako proti národ
nostem. Panující maďarství je feudalné (strg
a feudalism neubíjí sice maďarskou lidovos
proto, že by byla jiného jazyka, nýbrž proto.
že je demokratická. Damokratism jednou zblíž
maďarskou národnost s nemaďarskými přes
hlavy feudalismu.
Kde terroristé maďarství jsou všemohou
cími, tam (str. 9) duchovního života není a ne-
může býti. Předstirají, že bojují za »ideu ma
darského státu«, ale státní ideou v praxi jes
jim dostat se do nějakého úřadu a nepracovat
Že Slováci nemají ani jediné školy střední,
jest u nás známo. Spisovatel však v télo kapi-
tole urádí o násilné maďarisaci Slováků pomoe
středních škol některé podrobnosti, které dlužno
i zde zaznamenati. Slovenští studenti jsou z ústavo
Maďar
Turek
Slovák
Uhry
15
article
V drobném prouejí:
ranní číslo o sobě . . . za s
. . . zs 2
odpoladnl
Ve allalkách na venkov
n0
ranní číslo. . . . .
odpolední
Inserátv
plati ne hotově napřel
Fřečplacení a lnserty přijíná »dnlsl
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nachátejí se těl rediben
tlskírna n ezpedice „Národnich Listi“
Iukopisy se novrapsji.
Národnich List
16
article
vylučováni i pro zabvízdanou národní píseň
(str. 10). Slováci, profesorující na těch středních
školách, svým vlastním dětem za živý svět ne-
vyjeví svou národnost, bojíce se následků pro
existenci svou i dítek. Z jednoho ústavu byl
všichni Slováci vyloučeni za to, že se dali po-
hromadě fotografovati. Slovenské knihovny, které
byly při některých školách z doby starší, byly
v poslední době spáleny. Při tom propadly zkáze
také staré knihy české, evangelické. Učitel byl
suspendován pro článek »Co Slovák, to člověk«,
jímž chtěl v útlé mládeži slovenské buditi vě-
domí lidské důstojnosti, již Maďaři Slovákům
upírají příslovím »Tót nem ember«. Maďarisá-
toři došli do těch konců, že odnárodňují slo-
venské děti ještě téměř při prsu materském
v opatrovnách, jež musejí býti zřízeny v každé
obci a do nichž musejí býti posílány všecky
děti od tři do šesti let. Účelem jest, aby slo-
venské děti vůbec nepoznaly materského jazyka
a nepocítily k němu přirozené lásky, která se
pak ničím nedá vyrvati. Když posl. Juriga na
uherském sněmu volal aspoň po jednom sloven-
ském gymnasiu, maďaršti poslanci naň křičeli:
Provazu je vám třeba ! (str. 15).
Cirkve katolická i evangalická násilnou
maďarisaci podporují. Biskupové v ryze sloven-
ských krajich neznají jazyka lidu. Semináře jsou
maďarské. Učitelky jeptišky (str. 17.) jsou po-
věstny tvrdostí a fanatismem naproti slovenským
žákyním. Kněží byli od biskupů káráni, dali-li
détem, ne svým, na křtu jmeno Cyril. Umělým
seskupením distriktů Maďaři dosáhli, že Slováci
aug purského vyznání nemají v žádném distriktu
většiny, ačkoli maďaršli souvěrci jsou naproti
ním v nepatrné menšině (100.000 : 650 000).
Slovák
Maďar
Tót
Cyril
zabvízdaný národní píseň
17
article
Ministr Vlašič před několika lety (str. 21) roze-
slal po katolických biskupech tajné nařizení,
aby mu označili osm odrodilých kněží, že je
pošle do Ameriky za vystěhovalými Slováky.
aby je i daleko za okeánem madarisovali. Ame-
rická vláda se proti tomu ohradila. Nejsmutněji
proslul spišský biskup Párvy, o němž maďarské
listy psaly, že páše se svým kanovníkem neřest.
Tento arcipaslýř svým maďarským násilím do-
nutil lid (str. 22), že přestal chodit do kostela,
mrtvé sám pochovává, děti nedává křuit. Farát
Rovder (str. 23) sekal bičem slovenské ženy
a vytloukal okna národnímu knězi Hlinkovi.
Uhry mají starodávnou župní a obecní
samosprávu. Maďarisace i této samosprávy užívá
k svým špatným účelům. Jazyková otázka obecní
samosprávy byla by celkem zákonem z r. 1868
upravena právě tak, jako v školství, ale sku-
tečnost i zde je výsměchem zákonu. Vlády se
přičiňují, aby do stoličných výborů nepřišla ani
pětina uvědomělých Slováků. Obce jsou vydány
v šane obecním písařům (»notárům«, »fiškálům «),
kteři jsou slepými nástroji politických úřadů
obce si tyto metly musejí platit, tak jako vůbec
všechen náklad na maďarisaci Slováků vláda
bere z jejich vlastních kapes. Notárovi pomabá
farář, lékař, rychtář — »co inteligent, to ne-
přítel lidu a národa« (str. 25). V posledních
lelech přibyl ještě matrikář a pěstounka Maďark
(jež maďarisuje děti od prsu). Úradní kariera
se dělá útiskem lidu slovenského. Spolčovací
právo pro Slováky neplatí. V Tisovci žádají z
povolení zpěváckého spolku od r. 1879. Je pa
pochopitelno, že slovenský lid se úřadů šti
(str. 29)
Jak je možná, že ryze slovenská obec ne-
může se nikterak dobyti zpod jarma notáraa
politického úřadu? Takto! Notár má právo
zdělávati seznamy voličů. Při každém volič
Slovák
Párva
Rovder
Hlinka
Uher
Amerika
Tisovec
Vlašič
obecní písař
18
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Výlet k africkému jihu.
Dr. Jaro Flašner.
Snad málo válek vykazují dějiny, při nichž
sympatie nezúčastněných byly tak hladce roz-
čísnuty, při nichž obdiv pro jednu stranu zápa-
sicích byl tak neličený a uctivý, jako za války
bursko-anglické. „Na celém světě nemáme je
dineh přítele,“ v oné době zvolal jeden stát
ník v anglickém parlamentě.
Začátkem listopadu r. 1900 jsem vyje
z Terstu do jihovýchodní Afriky. Kdo v posled-
ních málo letech k podobné exkursi se vybral
užasl nad frekvencí, postrostí a živostí pasažerů
jimiž se plnily salony rychloparníků a mezi
palubí se hemžilo vystěhovalci. Tehdy nelákalo
nikoho vydat se na dalekou pouť, neb kordony
anglick, h vojsk střehly hranice Transvaalu ..
Flašner
Terst
jihovýchodní Afrika
Transvaal
19
article
Bylo mi teskno na palubě „Styrie“, men-
šího parníku jednošroubového, běhouna prů-
měrných 12 uzlů za hodinu. Ač rychlejší srdce
tluk a světlejší myšlenky budila zvědavost, že
poprvé uzřím onu „cilnou čáru taženou circum-
ferencí globu“ a zvanou equatorem, přece
těžko, velmi těžko se odjíždělo z vlasti. Sedáva
jsem dlouho do noci vlahé moře středozemního
a jako v sugesci kataleptické upíral zraky k vel-
kému stigmatu severního nebe útvaru W, zná-
mému pod jménem Kassiopei. A často dvě
z nejjasnějších hvě:d její se proměnily v polo-
snicím mozku mém ve dvě zářicí a za mnou
hledící černé oči, plny jižního úsměvu a lá-
skání, a tesknoty mě spíše přibývalo
Již příjezd do Port - Saidu vytáhl časně
z lože matného melancholika. Přístav pln lodi
velkých národů, lodí obchodních i válečných.
Žhouci, vše do běla osvětlující africké slunee
zářilo na šum a ruch a shon pestré směsice
na nábřeží, odkudž z jednoho „eafé-concertuí
zaznívala hudba. Mnohé z lodí braly uhlí, a tu
v koších z „maon“ rychle se mihající černě
postavy Arabů přinášely zpívajíce od skladišt
lodních černé diamanty.
Vyšel jsem si do města. Pel-měl národů
a pronárodů. Obchod ponejvíce v rukou Řeků,
Řek
PortSaid
Kassiopei
20
article
egyptských i jiných Zidů, levantských Italů. N
nábřeží hned mne zaujala firma „Slavick“.
velkoobchod, dodavatel potřeb lodních (t. zv.
shípehandler). Seznámil jsem se později se sy-
nem majitelky. Otec pocházel prý z Malty, ale
podivno: snad znal on sám, proč je jméno
jeho tak znění slovanského, či dokonce če-
ského, neboť — jsa již dosti zámožným a ma-
jitelem domu — zamiloval se do chudé hous-
listky české a pojal ji za ženu. Bývala krásna,
dnes je to důstojná, elegantní matrona statné
postavy. A nedalo mi: zaslechl jsem, jda hlavní
(a snad jedinou lepší) třídou z prvního poschodi
domu zdobeného ohromným nápisem „Eldo-
rado“, zvuky hudby, písní mi nějak příliš zná-
mých... A neseděl jsem ani čtvrt hodiny, když
kapela smíšená ze čtyř asi mužů a většiný
dívek spustila tak zvané potpouri národníeh
písní českých. Bylo několik spanilých, lepo-
okých krajanek z „Nechanic“. Hrály dobře,
zdálo se, že mají lepší aspirace, neb studovali
nové a dobré věci.
Italos
Malta
Nechanice
21
article
Při vjezdu do Port-Saidu stojí na vysokém
podstavci socha geniálního Lesepse, jak s hrdě
vztýčenou hlavou a vzedmutou pyšné hrudí uka-
zuje vzepřenou paží k jihu. U vchodu čo ka-
nálu suezského, tedy v. ezdu z Port-Saidu, je
zbudován dřevěný palác SC = suezcompany
anglické společnosti akciové průplavu kanálem
kam bez ustání prší zlato.
Cesta Červeným mořem je v létě úmorn
a vysilující, v zimě nepříjemna pro časté bouře
Sírově žluté západy slunce, těžce dýchatelný
vzduch noční pro horko a značnou vlhkos
vzduchu jsou momenty, jež dávají vzrůstati me
lancholii ...
A den se vynoří téměř náhle zraku jak
divadelní dekorace v posledním jednání „Hippc
damie“. Půda je sopečného původu, neviděo
stromku a zeleně, jen ostré, černé hroty kopců
a černé úvaly, v jejichž stínu vystaveny fak-
torie usedlých tam Angličanů. Něco dále při-
stav nevelký, pak kruh evropsky vypadajícíeh
budov, obchodních domů Parsiů a hotelů. Život
pro Evropana je tam vyhnanstvím. Bylo mi ře-
čeno v anglickém klubu, že celá jich kolonie
nečitá víc než jen dvě dámy, statečné, obětavé
průvodkyně svých mužů. Úřadníci po pětileté
službě mají celý rok prázdniny, v pravdě nutné.
Angličan
Evropan
Port
Said
SC
Parsia
PortSaid
22
article
Vidíte řady velbloudů s vychrtlými žlutým
Araby asijské „šťastné Arabie“, nejvíce však
z protějšího divokého břehu země Somali jaré
černochy, štíhlé, překrásných bílých zubů. Pro
mořeplavce je to země neblahá, neb na jejin
pobřeží není majáků, a běda lodi stroskolané
Drancování a smrt ji očekává s jistotou v ru-
kou sveřepých domorodců. Mys Guardafui je
nejstrašnější pro uragany neobyčejné síly, huste
mlhy a bouře. Jinak cesta až do Zanzibaru byla
bez událostí. Kdo hledá ještě lidstvo civilisae
nenatřené, potěší se z černochů suahetských.
jimž vladne sultán zanzibarský. Zanzibar jes
pod protektorátem Anglie, mince je rupie (=
80 kop.) anglická, Angličané jsou pravými pány
tam. A nutno uznati, že jich zásluhou se staí
kraj ten obyvatelným. Ještě před několika roky
rozsáhlé močály v blízkosti nádherných hájů
mangosových vysílaly armády mikrobů, zvláště
malarie, na niž umírali houfně zvláště nově
přistěhovalí. Viděl jsem na vlastní oči melicri
saci půdy, vysoušení stagnujících vod v okoli,
a jenom podivní pavouci, podobní našim rakům.
druh krabů mořských, půl těla červeného, půl
černého hemží se v děrách schnoucí půdy jako
zbývajácí svědci mokrého živlu. A efektivně
poměry zdravotní rok od roku se lepší. Za t
přístav je originální. Lodi jsou nuceny zako-
tviti aspoň v dálce 1/4 hodiny a ani kocábkou
nelze se dostati až k pevnině. V mělčině se za-
staví bárka a několik polonahých sunhelskýel
výrostků na svalnaté páže uchopí bílého pří
chozího a odnesou ho, brodíce se po kolena
vodou, až na suchou písčinu.
Arab
Angličan
Arabia
Zanzibar
Anglie
23
article
Byl jsem nad míru rád, setkav se se zástup
cem konsula rakouského p. M. Ač ve vlasti s
němčině pečlivě vyhýbáme, v daleké cizině
skoro člověku připadá jako poloviční mateř-
ština. Je chybou našich vzdělávacích ústavů.
že nelze po kolikaletých studiích nabýti kon-
versační schopnosti angličiny nebo frančiny
A tak v cizině aspoň německy mluvící občen
je nám kotvou spásy.
Beira je písečnatý přístav jako Zanzibar.
jen s výjimkou, že na té písčině ani osada ne-
vzrostla, ale právě několik stavení, jichž oby-
vatelé mají s přistavujícími loděmi styky. A
Beira je z málo přístupných míst pobřeží por
tugalské Afriky jedno, kde lze i s válečnjm
loděmi přistáti. Z dějin je známo, jak Portugale
zradili své transvaalské sousedy, dovolivše an-
glickým transportním lodím zde vyloditi vojsko.
které netušeně, neočekávaně od severovýchodu
niklo a Burům padlu v zad. Portugalci kolo
nisující jihovýchodní čásť Afriky, mně připadal
cabalery velmi v dekadenci upadlými. Ne proto.
že prodali za vic asi než třicet stříbrných Trans
vaalské, ale pro vše to, co se zove duchem
energií a aspiracemi národa v jisté časové jed
notce, a jak se mi právě zjevili v hlavnin
přístavním městě svého území v Delagoabay
či Lorenzo Marquez, nazvat bych směl úpad
kem. Vzpomeňte si na výborné popisy vznika
jících zlatokovkopských míst u Bret Harta
Portugalec
Marquez
Hart
Beira
Zanzibar
Afrika
Delagoabay
24
article
Svahy, louže, pár stavení, hromady písku, ulice
na to s řadou starých, patricijsky vzhlížejícíeh
domů, opět lány se šírokými, dobře upěchova-
nými cestami, skupiny domů, skryté v zahra-
dách stísněných košatými stromy, opět nečisté
uličky, italské osterie, nějaký krám a zase úhor
Na to — směrem k západu jda od moře stále
— stavení se stávají charakterističtějšími bou-
dami, ulice cestami jako v zapadlých vsích na
horách, začínáme býti ve čtvrti domorodců. Tu
a tam Evropan prodávající silné lihoviny a záhy
jsme v polích. Na obzoru se modrají lesnaté
výšiny, vidíme hranice transvaalské, a za těm
horami odehrával se snad poslední akt války
či jak u anglo-amerických boxerů „last gang“
poslední vzehopení štvaných hrdin na koních in
teligentních, v zemi rozedrané a znouctěné bru-
tálnostmi bez vší příčiny mravní odvety. Ku
poznání poměrů v Delagonbayi mi posloužilo
doporučení na krajana našeho tam dlícího pana
P., rodáka z Labské Týnice, který po dobro-
družné pouti zde rozbil svůj stánek. Absolvent
střední průmyslové školy odešel z vlasti do
Terstu, kde záhy fungoval jako kreslič v arse-
nále Lloydu. Malým postavením volného po-
stupu znechucen, přeplavil se do Egypta. Odtu
se pustil do Bombaye, z Bombaye pak za ne-
dlouho do Lorenco Marquez, kde si zařídil to
várnu na sodové vody a různé spiritučsy. Do
mek, jenž si postavil, byl na najatém pozomku
od ex-královny kaferské, kterou jsem s nim
navštívil. Tučná matrona, její palác útvaru naš
lepší stodoly, apartamenty dřevěnými zdm
oddělené, podlaha jako mlat upěchovaná. Uetila
Evropan
Lloyd
Labská Týnice
Terst
Egypt
Bombay
Lorenco Marquez
25
article
mno ihned jakýmsi obilním kvasem, v ohromně
velké skleněné nádobě, ne příliš čisté, nápojem
vskutku chladieím a excitujícím, na fermen-
tace působí kvašení alkoholické. Její dvorn
černě dámy, spanilé, štíhlé Kaferky, dlely
v horizontátní poloze na slaměných rohožích na
mlatě vedlejších „komnat“, kamž jsem se
ztratil a snažil přátelsky, ač mimikou, se s nim
dohodnout. Ale přítel P. přišel brzy za mnou
a prosil mne, abych upustil od dvorností, a
„královna“ nemá podobné rokokové scény ráda.
Vrátili jsme se na rychlých našich mezcích do
plechového jeho domu.
26
article
Byl jsem při návratu našem svědkem svla-
žování ulie: dělo se to vodou z kanálů! Jaký
div při také hygieně, že zuří malarie, že lidé
až dosud zdravi ve čtyřech dnech podlehnou
infekci a že 80 obyvatelstva trpí bez ustání
chronickými záchvaty zimnice. Lenost, špína,
nepořádek, zastavení témě? tepny životni — tot
portugalské. Otylí, svému pohodlí a lakomému
výdělku holdující, udržují v tak důležitém
života schopném městě hospodářství rozkladu
a infekec. Nad přístavem je výšina, kde si Ev-
ropané postavili vily, a také zámožnější, lepší
třída Němců a Angličanů do „údolí““ přichází
jen při příjezdu parníků. Můj krajan, přítel p.
je bohužel nucen vysazovati se nebezpeči,
vždyť má v údolí živnost. Zaujaly mne velmi
rozsáhlé písárny německé firmy, která tehdy
byla agencií společnou rakouským a německým
parníkům. Před málo lety přišli s nepatrným
kapitálem na jih a dnes budou asi milionáři
Burové uložili u této firmy mnoho vydolova-
ného zlata, liber zlatých Kruegerových na tisíce.
Firma tato dodávala jim, pokud to šlo, viktualie.
Věřili ji Burové, spoléhajíce v sympatie ně-
mecko-burské. Nechci podezřívati, věřím,že
Burům se dostalo po právu, ale odměna za to
byla královská!
Pouze za 24 hodin nerychlé jízdy z L
Marquezu se příbude do anglického Port Natálu
a jeho krásného města pobřežního Durbanu.
Totéž území, táž půda, titiž domorodci, ale
jak, to rozdil, co uhnětli ze hmoty stejné Portu
galci a něco jižněji Angličané. Skvostný, úpln
krytý přístav, do něhož bez lodivoda místníhe
nemůže žádná loď vniknouti. Město krásných,
Eva
Němec
Angličan
Burová
Bur
Durban
Natál