5
article
musí být udán i jeho věk. Notár prostě jména
voličů, kteří jsou spolehlivými stvůrami vlády,
zapíše bez chyby, ale při jmenech voličů ná-
rodních nadělá chyby pravopisné a v udání
věku, a z té příčiny jsou od volebního osudí
odmítnuti. Vydatnými vládními korteši jsou židé
(str. 29). Hrozí občanům, nebudou-li voliti
vládního kandidáta, že jim bned musejí dluhy
zaplatit. V židovských krčmách se konají sehůze
voličů. A zde je nejsmutnější kapitola, vrhající
černý stin na sám slovenský lid. I ženy a děti
přicházejí, aby se napily; v poslední době před
volbou se nic nedělá, než pije (str. 30).
V Růžomberku váleli se voliči vládní v bez-
vědomí, jinde v opilosti umírali (str. 32). Ná-
rodní voliči před volbou dělají testament, nebot
nevědi, vráti-li se živi (str. 33).
Soudy nejsou lepší politických úřadů, ubí-
její slovenský lid nejen maďarštinou, nýbrž
křivdou (str. 37). Maďar vidí spravedlivým,
má-li nad Slovákem vrch i maje křivdu. Slováci
i jiné národnosti jsou vyloučení z porot. Svědei
přísahají v Uhrách teprve po svědeství (str. 40).
Za takových poměrů při soudech nemůže
býti jinak, nežli že Slováci jso a utiskováni také
na dráze, při telegrafu, na poště (pošty nedoru-
čují listy slovenským předplatitelům), v obchodě.
průmyslu, ve věcech tiskových, slovem ve všem.
»Panslavism« prohlášen v Uhrách za zemězradu.
a v důsledcích každý Slovák, který mluví svým
mateřským jazykem, je »panslávem« a patří do
kriminálu, ne-li na šibenici.
Maďar
Slovák
Růžomberk
Uhry
6
article
Každé tvrzení spisovatel dokazuje fakty
jmeny. Spisovatel vůbec nepronáší žádných úvah
a dává mluviti holé a suché skutečnosti. A sku-
tečnost maďarská je strašná, hrozná a — bez-
nadějná. Beznadějná je z dvojí příčiny: nejprve
že se vyvinula historicky z podmínek, kleré na-
staly, když se Maďaři odřekli závěli sv. Štépána
(sunius linguae regnum imbecille et fragile«),
druhé, že maďarský brutalism přítomnosti má
kořeny v silném, náruživém politickém idealismu.
Idealism tento je bludný a zvrhlý, založený na
omylu a lží u jedněch a na ignoranci u dru-
hých. Maďaři totiž provozují úžasný útisk ne
proto, že by byli od přirozenosti tak zli a krutí,
nýbrž prolo, že jej pokládají za vlasteneckou
povinnost. Nechtějí mit už stát uherský, jenž
býval společnou domácností Maďarů s ostatními
národnostmi, nýbrž usilují o zřízení státu je-
dinojazvěného, maďarského, domnivajíce se, že
jedinojazyčnost je pramenem a nezbytnou pod-
mínkou státní mohutnosti. Tím si vytkli úkol
nedosažitelný a bláhový. Čím větší jest jejich
úsili, čím bezohlednější jejich násilí, tím dále
cil jejich uniká. Nikdy toho nebude, aby Maďaři
nárednosti vyhubili, v sebe přenárodnili, už
proto ne, že samo maďarství ve smyslu národo-
slovném kráčí neodvratné záhubě vstříc — vy-
mírá. Maďarský jazyk je šibolelem panujíeí
kasty, ale sama madarská národnost v Uhráe
panující není, jsouc hospodářsky vyssávána jako
národnosti nemaďarské. Tím je Maďary podán
nejlepší důkaz, že jazyk sám netvoří národnost
Dočkáme se bohdá, že sám maďarský náro
v Uhrách přidá se k utištěným národnostem,
aby smelena byla vládnoucí kasta.
Maďar
svatý . Štépat
Uhry
7
article
Kdyby vládnoucí kasta byla méně zasle
pena a mohla zdravě pozorovat i uvažovt
viděla by, že ani Francie není dosud prost
jinonárodních prvků, jež se znova přihlašuj
k životu.
Vládnoucí kasta maďarská ráda se dovolává
Ruska, že prý ono tak bezohledně jiné národy
vyhlazuje a tím maďarům přiklad dává. Dovo-
lávajíce se Ruska, Maďaři mysli, že vyrazí Slo
vákům z ruky zbraň. Ne Rusko Maďaři napo-
dobí, nýbrž Prusko.
Sám spisovatel brožury, o níž je řeč, pan
Targo myslí, že Maďaři v tom mají pravdu
dovozuje, když Čechové sympatisují s Finy
utiskovanými od Rusů, že musejí sympatisovat
i se Slováky.
Cizi jméno spisovatelovo snad je vysvětlením.
jak taková nepravda o Rusku mohla býti na
psána jazykem českým. V Čechách každé dílě
vl, že Finové v Rusku od samého počátku
přivtělení k říši carské, zaujímají z dobre
vůle, z milosti carů privilegované položení
v jaké Alexandr I. kromě Fmnů postavil take
Poláky. Z carů, kteří se na trůně ruském vy
střídali v stol. XIX., jen Mikuláš I. byl Finům
nepřízniv, ale ani on Finům neodňal práv, da
rovaných jeho předehůdcem. Za Mikuláše m
pak Finové dosáhli takově náplně dobrodiní
svobod, že v některých příčinách ani Madar
tolik nezískali na Rakousku.
Maďar
Ruska
Targo
Čecho
Fina
Rus
Slovák
Polák
Mikuláš
Mikuláš m
Francie
Rusko
Prusko
Čechy
Rakousko
8
article
Krveprolití v Černové.
Krveprolití v Černové.
Z Pešti, 28. října.
Z Ružomberka přibyli do Pešti tři předáe
slovenšti, aby podali národním poslancům podrob
nou zprávu o krveprolití, způsobeném neústup
nosti biskupa Párvy v sousední vesnici Černové
Dle líčení očitých svědků udála se věc takto
Vesnice Černová, jež jak politickou správou.
fak i církevně patři k městu Ružemberku, vy-
stavěla si minulého roku svým vlastním nákla.
dem na popud bývalého, nyní suspendovaného
ružomberského faráře Andreje Hlinky, ko-
stelik. Poněvadž na stavbu nepřispělo ani město
Ružomberk, ani biskup Párvy, obec si přála, aby
se kostelik vysvětil teprve tehdy, až farář Hlinka
bude opět uveden na svou farn. Ale vůdcové
maďarských koaličných stran v Ružomberce, ktelí
celé té věcí chtěli dáti politické pozadí, snažili
se ve srozumění se zatímným administrátorem
fary ružomberské, aby se kostelik vysvětil na
všechen způsob bez účastenství Hlinkova a proli
výslovnému přání obyvatelstva vesnice Černové
V neděli dne 20. října bylo tedy vysvěcení čer
novského kostelika jak v Ružomberce, tak iv
sousedních osadách vyhlášeno s kazatelny. Čer-
novští obrátili se na to ke kanovníku Kurim
skému ve Spiší, jenž měl při svěcení zastupovati
biskupa Párva, se žádosti, aby se zbytečně ne-
namáhal cestou do Černové, poněvadž obecsi
přeje, aby se svěcení odložilo na pozdější dobu.
Černová
Hlinka
Hlinkův
Párv
Černo
Pešť
Ružemberk
Ružomberk
Ružomberka
Spiš
9
article
Kanovník Kurimský přánl tomut
vyhověl a na slavnost svěcení ne-
přijel. Ružomberský administrator a faráři
sousedních obcí prohlásili však, že ko ste
vysvětí na svůj vrub, aby maďarské
myšlence v Černové dopomohli k ví-
tězství.
V neděli časně z rána shromáždilo se
Černově množství lidu ze sousedních vesnie.
Již v sobotu přibylo do Černové oddělení četni-
ctva, čítající 16 mužů, aby dbalo o pořádek
nemělo však ani v sobotu, ani v neděli z rána
přiležilosti zakročiti.
V 8 hodin ráno v neděli shromáždil se li
u vjezdu do vsi. Po jedné straně vjezdu stojí
selský statek, po levé straně naproti němu škola.
Mezi témito dvěma budovami četníci utvořili
špalir, aby usnadnili vjezd do vsi očekávaným
duchovním hostům. Nový kostelík nachází se
uprostřed vsi, asi jeden kilometr dalekoo
vjezdu.
Bylo půl dezáté dopoledne, když se ke vsi
přibližily od Ružomberka dva kočáry; v prvém
seděli čtyři duchovní, v druhém ružomberský
služný Zoldán Pereszlényi. Shromážděného
u vjezdu do vsi zástupu zmocnilo se veliké roz-
čilení, když zpozoroval, ža mezi duchovními v
prvém kočáře sedí také dva, kteří se čest-
ným slovem zavázali, že se ne-
zúčastní svěcení kostela dříve
dokud suspendovaný farář Hlinka
nebude zase uveden na svou faru
Zvláště rozčiloval příjezd děkana Pazúrika
z Liskové.
Kurimský
Černův
Černo
Hlinka
Pazúrik
Lisek
10
article
Když kočáry již vjížděly do vsi, zástup
lidu volal na duchovní: »Vraťte se, na
to nási!í!« Duchovní, jichž kočár dojel zatím
až k samému lidu, křičeli však na kočího
»Jen dále, zrovna dále!« (Csak elöre.
azěrt is elöre !«) Někteří sedláci uchopili tedy
koně za uzdy a chtěli spřežení obrátiti. V tom
okamžiku ozval se v kočáře opě
výkřik: »Csak elörel« Současně
služný Pereszlényi, vezoucí se
druhém kočáře, dal četníkům roz-
kaz, aby vystřellli, a nenapomenul
dřive ani slovem, ani posunkem
zástup, ani jednotlivce k pořádku.
Zatřeskly po sobě čtyři salvy, ted
bez mála 48 ran. Devět osob ze z-
stupu padlo okamžitě, tři jiné byly
odneseny do nemocnice umírající, ji-
ných šest smrtelně raněných. Leh-
čeji ranění, jichž je množství, se
dosud nepřihlásili a nacházejí se
zatím v domácím ošetřování.
Tak líčí černovské krveproliti očití
svědkové z Ružomberka, kteří přijeli
schválně do Pešti, aby slovenským národním
poslancům dali potřebné informace k dotazu,
jenž bude v té věci učiněn ve sněmovně.
Pešť
11
article
Dle došlých sem telegraflických zpráv
z Ružomberka byli včera četnickými střelami
skoleni Pavel Janči, Michal Polička,
Kateřina Danko, Antonie Lejko, Josef
Lejko, Andrej Uhrina, Rozalie Baga
Josef Danko a Josef Hlinka. Smrteln
zraněni Ignác Janček, vdova Kateřina
Debnár a Karel Otiepka. Těžce zra-
něni Josef Lajějak, Kateřina Kubač ka,
Andrej Smeška, Anna Urbanová, Andrej
Sulik-Kučera, Antonie Bopko - Milá
nova, Marie Cibulkova, Juraj Remen,
Josef Fula, Terezie Demko-Babina,
Jakub Sulik a Jan Urban- Černe k.
Z Levoče přibilo do Černové, nad níž vy-
hlášeno stanné právo, 400 mužů pěchoty,
100 mužů z Ružomberka a další posily
povolány z Košice. V celé vsi zavládl však
mrtvý klid. Hrůza nad nenadálým, ničím než
láskou k rodněmu jazyku a jeho obránci, milo-
vanému faráři Hlinkovi, nezaviněným krvepro-
litím způsobila ztrnutí v celé slovenské osadě.
jež stojí bezbranná proti smrtícím zbraním
vojska a četnictva a vzhlíží udéšeně ke koste-
liku, vystavěnému k úetě boha, který dal všem
lidem přikázání: Nezabiješ! Stavěli kostelik,
aby se přibližili k bohu, ale dříve než jim byl
možno se v něm pomodliti, napojili cestu
k němu svou vlastní krví. Či ani tato nevinně
prolitá slovenská krev nedovolá se pomsty ?
Pavel Janč
Michal Polička
Danko
Lejko
Uhrin
Hlinka
Janček
Debnár
Otiepka
Lajějak
Kubač
Smeška
Urbanová
Sulik
Kučera
Bopko
Cibulkův
Juraj Remen
Fula
Demko
Urban
Černe
Ružomberk
Babina
Levoča
Černo
Košice
Rozalie bago
12
article
Ze Slaného. Užaslí nad bestialními vraždami
jichž se dopouštějí sveřepí Maďaři na ubohých Slo-
vácích, žádáme současně Narodní radu českou, aby
po vyšetření věci vydala co nejdříve ve všech ro šl-
řenějších jazycích evropských krátký spisek s vylí-
čením případu a zaslala jej všem čelným časopisům
evropským a městským radám, aby učinily projevy
na prospěch ubohých Slováků. Snad se tak dá do
cíliti, aby vzdělaní národové Evropy přerušili své
kulturní styky s divochy maďarskými. Současně sklá-
dám ve prospěch sirotků po zastřelených Slovacích
jménem spolku 10 K a jménem svým rovněž 10 K.
Znamenám se v úelě veškeré za výbor »Politického
spolku pro okres slánský« dr. Hohlweg, předseda.
Maďar
Slovák
doktor
Hohlweg
Slaný
Evropa
spolek 10 K
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 28.)
Ve Vídni, 29. října
(Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.)
Ministerský předseda baron Beck promlu
vil dnes o vyrovnacích předlohách ve sněmovně
poslanecké podruhé. Hlasitěji a také rozhodněji
než ponejprv. Ba dovolával se na svůj prospěch
úsudků, jež o osnovách těch vysloveny byly v za-
stupitelstvu lidovém. Když ujal se slova, byl na
ministerské lavici docela sám. Teprve později
přisedl tam ministr vyučování dr. Ma rch et.
člen kabinetu tedy, kterého se tato záležitost ne-
týká pranic. Žádný chef ani jediného resortu př
vyrovnání zúčastněného nebyl té chvíle ve sně-
movně. Dr. Pacák byl tehdy sice v zasedae
síni, ale na svém křesle poslaneckém, které pak
brzy opustil. Teprve když bar. Beck, domluviv,
usedl, vešel ministr železnic dr. Dersch atta
Velké posluchačstvo shrnulo se kolem bar.
Becka a vyslechlo jej z amlkle až do konce
Čekalo mnohem více, když jal se řečniti. Myslilo,
že učiní nějaké osvědčení povahy všeobecné a po-
litické a že bude rengovati na všechny výtky
a dotazy, které se za dosavadní debaly staly
Ale bar. Beck vykládal toliko státoprávní stránku
vyrovnacích smluv, vykládal o smlouvách ob-
chodních, jak budou se příště uzavírati s obéma
polovinami říše, vykládal o konversi společné
renty, vykládal o kvotě a konečně vyzýval sně-
movnu, by zjednala schválením vyrovnacích před-
loh mír a práci obyvatelstvu.
Beck
ma
doktor
Pacák
Dersch
Vídeň
poslanecký sněmovna
14
article
Poslanec P. dr. Zahradník pojedna
onehdy za klub českých agrárníků o rakousko
uherském vyrovnání se stanoviska politického
dnes poslanec Udrža! se stanoviska hospo
dářského.
S velikým zájmem čekalo se na projev
předsedy kola polského, Davida Abraha mo-
wicze. Ale vůdce Poláků zklamal všechny
kdož domýšleli se, že bude dnešní jeho řeč
odrazem neshod, jež se vyskytly mezi kolem
polským a vládou. Polská delegace trvá vůč
předlohám vyrovnacím na téže čáře, kterou
k akci té zachovávali Poláci za časů mi
nulých.
Posl. Iro mluvil dnes jménem tři vše-
německých poslanců: stejně, jako mluvívali Vše-
němci, když jich bylo na 20, totiž ve smyslu
úplné unie personální. Víme, proč Némci tohoto
kalibru jsou pro ni: protože byla by nikoliv
snad prvním, nýbrž posledním krokem k unii
předlitavských zemí s Německem
Z Vídně, 29. října. (K. k)
Přodseda dr. Weisskirchner zahájil schůz
v 11.10 hod. dop.
Mezi došlými spisy je návrh posl. Bö
můllera a sp. o zařadění města Jablonce do m
tř. aktivních přídavků; dále dotazy poslanců: šl
Stránského po jmenování německých šk. inspek-
torů pro školní okresy Znojmo město a venkov: —
dra. Lechera a sp. po trestním stíhůní obchod-
ního zpravodajství.
Sněmovna pokračuje v 1. čtení
vvrovnávacích předloh.
Zahradník
Udrža
Abrah
Polák
Posl
Přodseda
doktor
Weisskirchner
Stránský
Lecher
Německo
Vídeň
Jablonec
Znojmo
15
article
M.-p. bar. Beck praví, že přijetí, jehož vyrovnán
se dostalo, není celkem neuspokojivě. Avšak chce
záhy opraviti některé názory a nedorozumění. To
třeba zejména v příčině olázek stáloprávních. Jes
ovšem pravda, že historický spolek celní a obchodní
byl nahražen smluvou, avšak s celým praktickým
účinkem této historické formy
Neboť dle slovního znění § 61. uherskéh
zákona vyrovnávacího byl starý spolek také
jen vzájemnou smluvou. Učinily-li Uhry nezbytnou
podmínkou silnější zdůraznění své hospodářské samo-
slatnosti, vyslovené nepochybně v uherském zákonu
vyrovnávacím, musila si rakouská vláda předložit
otázku, má-li výhod stálosti a trvalosti hospodářských
poměrů a s tím spojeného sesílení vážnosti a moe
celého mocnářství vzdáti se jen proto, že Uhry nové
formě přikládaly význam, aby ostřeji vyjadřovala to
o čem beztoho nikdo nemůže pochybovati. Zodpově-
dění této olázky mohlo býti pro vládu pochybnějším
tím méně, protože v rakouském zákoně vůbec nen
slova „celní a obchodní spolek“, neboť tento zákon
nikde nečiní požadavek celního a obchodního spolku
nýbrž spiše mluví jen o „zásadách, jež mají býti
čas od času smluveny“, dále o „smlouvě“ a o „ná-
vrhu“. Dle zákona jest oběma stranám úplně veln
dohodnouti se v období mezi uzavřením cel-
ního a obchodního spolku a slavem bezesmluvním
o všech možnostech, pokud se týče jak formy tak roz-
sahu konkretního obsahu, smlouvy
Beck
Uher
16
article
Není tudíž uzavření smlouvy v rozporu s právní
situací, nastalou zákonodárstvím z r. 1867, a poně-
vadž ve smlouvě stanoví se dle jejího obsahu celní
a obchodní regime, jenž se stanoviska mezinárodníh
smluvního práva vylučuje úplně každý nárok ne
největší výhody, nelze důvodně ničeho namífati též
se zřetelem na lunotné zájmy proti označení: smlou-
va. V tom, že ministr zahraničních věcí má podpi-
sovati celní a obchodní smlouvy, projevuje se se-
mknutí obou států, a uznává se, že uzavření smlouvy
je činem společné vlády. V podpisu vyjádrena jednal
přislušnost ministra zahraničních věcí, avšak i práve
obou vlád v součinnosti.
17
article
Min. předseda nepopírá, že talo forma podpise-
vání smlouvy je cenným kompromisem mezi tužbam
Uher, usilujícím, aby i naproti cizím státům byla
zřejma jich státoprávní neodvislost, a mezi potřebou
aby reální existence mocnářství, zahrnujícího oba
státy, uznaná též v uherském vyrovnávacím zákoně
byla dle mezinárodního práva prokázána. Jednota
mezinárodního práva a státní samostatnost projevuj
se zde stejným způsobem
Tento kompromis nesměla vážná politika, pro-
tože — jak z důkazů mnou uvedených zřejmo — pra-
ze přijala dokonce bez námitek dalekosá hlejší for-
mu, nikoliv proto jen odmitnouti, poněvadž činí ob-
tíže konstrukci theorie. Soudím, že možno s větším
právem žádati, by se theorie dle praktických státníc
útvarů změnila, než aby se prováděla piéaktická
politika dle sporných ostatně konstrukcí theorie.
Pokud se týče námitky, že podle čl. 3. hospo-
dářské smlouvy mají býti projednány a uzaví-
rány správní účinnosti pro oba státy ministrem za-
hraničních věcí, poukazuje min. předseda na to, že
dosavadní ustanovení čl. II. celních a obchodních
spolků, dle něhož smlouvy o celních a obchodních
záležiloslech, jež mají býti projednány po vzájemném
dorozumění, mají pro obě části stejně závaznou
moc, bylo doslovně přejato do nové smlouvy, a že
v příčině čl. III. nebyl vytvořen žádný nový stav
právní, nýbrž uznána byla toliko právní situace, ob-
sažená ve čl. II. V tom je cenná záruka, že v obor
Uhry
18
article
mozinárodní obchodní politiky mohou obě částí po-
stupovati jen společně
Mnozi řečníci, zejména také starosla vídeňský,
zabrali také armádní otázku do okruhu svých
vývodů a při tom tlumočili jisté obavy. Ujišťuje, že
smlouva o vyrovnání není v žádné souvisl osti
sotázkou vojenskou a není příčiny k obavám,
že osvědčené základy armády budou otřeseny nebo
ohroženy.
Posl. dr. Fiedler soudl, že jsme byli tímto roz
řešením poškozeni. To není pravda. Jak známo, zá-
leželo uherské stanovisko při vyjednávání v r. 1902
a 1903 v tom, že placení uherského příspěvku
na státní dluh má se díti 5, po případě 4.65 pro-
centy, a že nesmíme podíl všeobecného státního dlu-
hu, na Uhry připadající, konvertovati bez jich svo-
lení, z čehož plynul nepřímo nárok Uher na nodíl
v zisku za konverse tak zv. uherského bloku, pro
případ, že by konverse byla provedena. Dle nové
úmluvy jsme ke konversi uherského bloku oprávněni
bez další dohody s uherskou vládou a zisk z konver-
se přapadá výhradně Rakousku. Mimo to se nám po-
dařilo dosáhnouti závazku zemí uherské koruny ke
kapitálovému splácení uherského pří-
spěvku na státní dluh, závazku to, jehož posu
nebylo a jenž ve všech obdobích příslušných vy-
jednávání platil nesporně za svrchovaně cenný, ba
vlastně jako stěžejní bod uspořádání téte velmi ebtíž-
né otázky. Poskytli-li jame za tyto výhody beni-
fikaci v úrokové míře, ovšem jen
v tom případě, že Uhry v desiti lelech po provedení
konverse by platily úrokovou míru 4.325% proli
4.2, připadajícím na Uhry dle našeho právního ná-
zoru, nelze v tom — v té příčině shodují se s posl.
Posl
doktor
Fiedler
Uher
Uhry
Rakousko
uherský blok
19
article
Kumndou — spatřovati žádnou poměrně velkou
oběť, a to tím méně, poněvadž též při úrokové míře
šlo o spornou otázku a prolože povalená námi in
eventum nejvyšší míra kapitalisační úrokevé míry
nesrovnává se ještě daleko s uherským stanoviskem.
Oslatně odhaduje se oběť na bonifikaci úroků,
jak zřejmě vyplývá ze čl. II. odst. 2. smlouvy,
okrouhle na 40 a ne na 50 nebo dokonce 57 mi.
Zejména tato poslední cifra vychází z předpokladu,
že čásť všeobecného dluhu státního, který v r. 1903
byl vyňat z konverse — 1405 mil. — představuje
přesně uherský podíl kapitálový na slálním dluhu,
jak se odhaduje dle našeho právního stanoviska.
Tato domněnka je však úplně mylná, poněvadž pro
zjištění bloku, který vyňat byl z konverse, svého
času padala — jak známo — na váhu také technická
hlediska.
Také uspořádání olázky uherského podílu na
zúrokování tak zv. doménové půjčkv
dalo podnět k nedorozumění, zejména po stránce ci-
ferní. Při této otázce jedná se o to, jaká kvota uher-
ského příspěvku ke státnímu dluhu může odpad-
nouti pro umoření doménové půjčky v r. 1912.
20
article
Dle původního stanoviska rak. vlády, jež jsme
ještě ve vyjednávání hájili, byla tato po umoření
uherské půjčky na státní statky připadající část
uherského příspěvku slanovena na 783.598 zl., kdežto
uherská vláda vypočetla ji na 1,554.939 zl. Avšak
již rak. ministr fiancí Breslel vypočetl v r. 1869
příslušný podil uherský na 30% veškerého zúroko-
vání zápůjčky na státní statky, totiž na 990.000 zl.
Uzavřeli-li jsme, pokud jde o tento obnos, kompro-
mis, jest to jen správným, zejména uváží-li se, že
znění zákona neposkytovalo skutečně zde našemu
stanovisku příliš pevné opory, paněvadž dle znění
jeho je půjčka téměř z polovice zapsána na uherské
statky. Oběl, již přinášíme v olázce statků — dá-li
se vůbec v této situaci a oběti mluviti — záleži tudíž
v tom, že po umoření této půjčky odpadá ještě asi
o 400.000 K vyšší dílčí obnos uherského příspěvku,
než jeme původně vypočetli, pokud se týče, že podil
uherského příspěvku ke státnímu dluhu, jejž třeba
zaplatiti, se o tento obnos menší.
21
article
Za této situace mohu snad plným právem tvrdili,
že ústupky, povolené námi v otázce slálního dluhu,
jsou v této dohodě samy úplně vyrovnány, a nemohu
nikterak připustiti, aby vůčí aktivní položce, vyplý-
vající pro nás ze zmíněné kvoty, uváděl se jako
protiváha úbytek, vyplývající z případné bonifikace
úrokové, neboť při takové konstrukci pozbývaly by
naprosta významu ostatní značné slátně finanční vý-
hody, vyplývající z uspořádání otázky státního diuhu.
Rovněž není správným, že získ, jenž dá se očekávati
z konverse uherského bloku, bude vyvážen obětmi
kapitálovými.
Neboť i kdyby na krásně talo cběť páčila se
v plné výši na 40 mil., což však sotva lze připustiti
při správném posuzování zlepšení, jež vyplývá z naší
státně finanční a úvěrně-politické situace, jeví se
přec úrokový úbytek ročně jen 1,600.000 K, proii
němuž však stojí úroková úspora, vyplývající z kon-
verse, v obnosu okrouhlém 2,800.000 K. Považoval
bych to sice za přiměřené, aby aktivum v obnosu
1,200.000 K, vyplývající pro nás ze smlouvy o stát-
ním dluhu, bylo připočteno k onomu cifernímu zlep-
šeni finančnímu, které pro nás vyplývá z nové úpra-
vy kvoty, poněvadž, jak bylo řečeno, úmluva o stát-
ním dluhu dle své povahy má býti považována za
naprosto samoslatnou a finanění důsledky, vyplýva-
jící z ní pro obě části, vyrovnávají se ve smiouvě
samotné. Vždycky však bylo by toto vzájemné srov-
nání početně spíše přípustné, než ono, při němž čby-
tek úrokový v obnosu 1,600.000 staví se jednoduše
oproti zmenšení příspěvku ročního asi 5 mil. K
uherský blok
22
article
Pokud se týče kritiky úmluvy, již obě vlády uza-
vřely o kvotě, soudím, že netřeba se pouštěti do
podrobností, poněvadž bude nejdřív věcí kvotových
depulací, aby o tomto problému daly patřiěné vy-
světlení a zjednaly nulnou jasnost. Tvrdí-li se však
namnoze, že nová úprava kvoly a z ní vyplývající
výhody jsou kompensovány zachováním pospolifosti
celních příjmů, musím naproti tomu doznati, že tot
tvrzení vychází z domněnky, že cla, vybraná na na-
šich hranicích a připuštěná k našim spoločným
financím, skulečně jsou totožná se zatížením celním
jež Rakousko ve společném celním území má sku-
lečně něsti. To však — jak známo — není pravda.
Zlepšení naší státně-Iinanční situace, které vyplývé
z nového rozdělení společných břemen, není podslat-
ně zkráceno žádným jiným ustanovením vyrovnáva-
cích smluv.
Zvláště, pokud jde o polravní daně, nepřinášíme
žádných oběti a ústupek ve příčině rentové daně byl
stanoven jednak ve vyrovnání z r. 1903 bez zvý-
šení kvoty, jednak nemá ve slátně-finančním ohledu
zajisté žádného rozhodujícího významu a má býti
spojen s ostatními úmluvami o zdanění.
Končím a chtěl bych k předlohám, než dostanou
se do pomd. výboru, přičiniti několik slov. Sám-li
jsem si nejlépe vědom, že vyrovnání toto jest ne-
dokonalé jako kazdé dílo lidské a kritika bude moci
— bude-li chtíti — v jednollivostech úspěšně lecce
vytýkati. Má-li býti však správnou, musí užíti nor-
málního měřitka, jaké naskytuje se jedině z onoho
stavu bez vyrovnání, jenž by byl nastal, kdyby vy-
jednávání bylo bývalo bezvýsledným. Zajisté bylo
by potom bývalo možným užíti zásady volné ruky,
avšak přece — to přehlíží se vělšinou na straně
agrární — jen s dalekosáhlými omezeními, jež dána
jsou obchodními smluvami a resultující z nich vá-
zaností.
Rakousko
23
article
Tulíž svoboda vázanosli! Kdo sleduje lulo even-
tualitu až do nejzazších jejich důsledků, nebude snad
moci popíruti, že třena dáti přednost vyrovnání, jež
sammo o sobě je méně příznivým, než slav bez vy-
rovnání.
Ovšem samozřejmě nesmí se již předem dílo
vyrovnávací posuzovati se stanoviska jednostranných
zájmů. Jedna skupina zájmů nepřemohla skupinu
druhou, jedna vláda nezvítězila nad oruhou, nýbrž
zvítězily velké hospodářské potřeby mocnářství na
Dunaji, zvítězila nezměnitelná fakta jejich hospodář-
ského složení, nad vším zatemňováním, vášněmia
polilikou jednostranných zájmů zvítězilo prostéa
přece tak plodné poznání, že oboustranná nárední
hospodářství se vzájemně doplňují a — při vzájem-
ném obchodu ročních dvou miliard K mohu to snad
bez nadsázky říci — budou i budoucně na sebe od-
kázána. Jsem odhodlán nésti úplně a zeela, ba
ochotně velkou a těžkou zodpovědnost, již ukládá
mi uzavření tohoto vyrovnání.
Větší a vážnější zodpovědnost tohc, kdo by chtěl
hospodářský poměr obou států porušiti nebo dokonce
zničiti, takovou zodpovědnost nechtěl bych vzili na
sebe. I při nejskromnějším ocenění našeho díla my-
slím, že mohu říci, že zkoumáno z jednotných a vyš-
ších hledisek obstojí i před sebe přísnější kritikou.
O takové pečlivé a spravodlivé zkoumání vás pro-
síme. Vidíme v tom významné řízení osudu, že první
Dunaj
24
article
širokých ulic, tramwaye, žinrikší (na způsob
činské a japonské řikšó), velkolepých výklad-
ních skříni, až oči leskem děmantů afrických
přecházejí, sklady lvích a pardalích srsti, elitní
hotely s hudbou v galeriích skrytou... Přístav
již mluví o bohatství místa a kolonie, jsa na-
pěehován cizími parníky všech národů. Na ni-
čem téměř nebylo lze pozorovati, že ve státě
vedlojším, nedaleko se pálí, vraždí a loupí, že
teče krev nepřátel i bratři. Tlustí zde domo-
rodci Kafiři ( v L. Marquezu vychrtlí a žebro-
nici) tahají vozíky, dvoukolky, za ozdobu ma-
jíce ve kudrnaté hřívě nad čelem nalepeny rohy
volské. Obchod a řemeslo vše šlo svým klidným
postupem, jenom hostince a bary zavírány byly
o půl 9. hod. večerni. Okolí města, poněkud
hornaté, s roztroušenými vískami mezi zelení.
letními bydlišti zámožných tříd... Klima není
zcela tropické. Často za léta sprchne, a žáry
sluneční nejsou přece tak excessivní. Město
nadbytku, zlata, drahokamů a spokojenosti. Vše
dýše svěžestí a zdravím. Malarie známa, pokud
zanesena ze sousedních infekčních pařenišť.
Tlustý
25
article
Věřím, že není dáno každému být silným,
výbojným, vytrvalým a úspěšným. Romanské
racy mnohé mají nad sebou zapadající slunce
a skládají ruce v klín. Racy severní však jdou
za úspěchem, a Durban jest svědectvím, jaký
kousek ráje si může vykouzliti podnikavy duch
s pracovitou dlaní a houževnatou myslí.
Jsem u konce. Když jsem se vracel, nesl
náš parník několik Burů, kteří odnášeli co mohli
s sebou do Evropy. Tázal jsem se jednoho
z nich, oblečeného ještě ve válečné své khaki,
co myslí, jak válka dopadne, zda se jeho kra-
jané vzdají? Na vyhublých licích bledých mu
vyskočila náhlá červeň, oko modré se zasmu-
šilo, rty odvětily: „Nikdy se nepoddáme!“
A přece železné kolo brutálního osudu je
rozdrtilo. A loni tuším jsem jednoho z jich
výborných atamanů viděl v new-yorském Prá-
teru, zvaném Cony Island, jak dává představení
za vstupné s tlupou Burů, představení, jal. vál
čili a guerily vedli . ..
Con Island
Bur
Durban
Evropa
26
article
+ Divadle a koncert. V neděli debutoval na Ná-
rodním divadle nový tenorista. Zvolil si dona Ottavia
a již tím ukázal, kam tihne: k lyrice, k zpěvu umě-
lému a — hudebnímu. Je totiž bobužel i nehudební
zpěv, ba čím dále, tím je ho více. Pan Zdeněk
David, jejž dosud znali jsme jako spolehtivého
pianistu, přináší si na jeviště pěkný materiál. Je
bezky vzrostlý mladík, inteligentní tváře a patrně
i opravdové inteligence. Hudební dojista, neboť tu
bylo znáti na jeho zpěvu, jenž přinesl Mozartovy
lahodné frase v recitativu i v arii přesně, zaokrou-
hleně, rozumně. Hudebnost je tedy nepopíratelnou
předností nového aspiranta tenorové slávy. Zda také
jeho tenor jest náležité kvality? Není to hlas ješte
vyvinulý, potřebuje dosud dalšího výcviku. Ale jesb
přijemný, lebký, má timbr a zní dostatečně, třeb
dosud síly jeho nebyly zcela pevny a zápasiti mu
bylo ještě tu a tam s křehkostí jednotlivých, zvláště
vyšších ténů, s nimiž musí opatrně zacházeti. Než
právě hudebnosti své dékuje, že ač tenky, netrhají
se mu, a že může kteroukoli frasi uzavříli slabším
sice tónem, ale okrouhle. Leccos dusí ještě tréma
která i pohyby pěvcovy na jevišti činí značně stís-
něnými a dřevěnými. Don Ottavio nepolřebuje mnoho
hry, ale přes to patrno, že bude nováčkovi konati
v tom směru mnoho studia, aby přiučil se, co není.
Ottavio
Zdeněk David
Mozartův
+ divadlo
27
article
jak se zdá, přáno lemperameniu a nadání. Na menši
scéně, nežli jest Národní divadlo, bylo by k tomuto
učení se více a vhodnějšího místa. Jedno však mělo
býti odstraněno dříve, nežli pěvec připuštěn byl ne
jeviště, neboť podlamuje to hned v zárodku úspěel
jinak sympalických jeho ostatních dobrých vlaslno-
stí: totiž vada v řečí. Zdravá řeč je podmínkou jak
herce, lak zpěváka, nemá li se státi komickým a ne-
možným. Tedy napřed k lékaři — odborníku zajisté
podaří se odsíraniti vadné sykavky — a pak teprv
znovu na jeviště.
V sobotu vrátila se opět koncertnímu podiu pí.
národní divadlo
28
article
Marie Heritesova-Kohnová, jež jako slč.
Heritesova ješiě před několika málo roky získávala
pěkných úspěchů v Praze, Paříži, Londýně i Petro-
hradu. Šťastný život rodinný nedavedl utlumiti tužby
umělecké a tak vydala se Marie Heritesova- Kohnová
jež od nejůtlejšího mládí vždy vynikala pevnou vůl
a energi, přes daleký oceán i s malým roztomilým
svým robátkem, aby z Prahy, kterou nepřestal
milovati, začala koncertní cestu, k níž angažovalji
americký impresario. Jeť Praha již od dob Mozarto-
vých jakousi Mekkou hudebníků, kám jdou si pro
požebnání. Úspěch pražský doporučuje do ciziny.
Můžeme doporučení to odepříti krajance, jež se svým
chotěm, známým spisovatelem a mecenášem Kohnem-
Kornem, pro českou věc již mnoho dobrého vyko-
nala zde i za oceánem? Marie Heritesova je žačkou
Ševčikovou a tim řečeno dosti. Béře-li tak věhlasný
učitel zodpovědnost za hru virtuosčinu, může kritik
s dobrým svědomím ustoupiti do jeho stínu. Koncer
Marie Heritesovy-Kohnové měl distingovaný ráz. Po
Heritesův
Kohnová
Kohn
Korn
Ševčiková
Praha
Paříž
Londýn
Petrahrad
Mozarto
29
article
řadem, jenž vykazoval jména největšl a skýta
i orchestrální výkony, i obecenstvem, jež sešlo se
co nejhojněji a nejvybranější. V čelo pořadu posta-
víla si vírluoska Besthovenův koncert. Čin velké od-
vahy, ale také svědčící o výši a rozpjetí umělecké
snahy. Následoval Paganiniův D-dur konceri, načež
Sarasatova efektní fantasie na motivy z »Carmen«a
potleskem vynucené přídavky vděčně doplnily vý-
kony koncerlisčiny. Hra její jeví rozhodný pokrok.
ténu zůstala dívčí něha, jak jmenovitě v Sarasatově
fantasii bylo zřejmo, ale životní zkušenosti přinesly
v celek více zralosti a uvědomění. V memorování
intonaci zbývá ještě pracovati dále na nastoupené
dráze, která i tu hlásá proti děívějšku pokrok. Uměl-
kyní dostalo se hojně potlesku a množství květino
vých darů. My přejeme ji zdaru na další pouti. —
Choulustivý úkol průvodu případl České Filharmonii,
kteráž obezřelým řízením dra. Zemánka, ukázavšího,
jak dobře umí vše pohromadě udržeti, přednesla těž
Fibichovu rozkošnou selanku »V podvečer« a Griegův
»Norský svatební průvod«.
Besthovenův
Paganiniův
Sarasatův
Carmen
Zemánek
Fibichův
Griegův
Český filharmonie
31
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= Výstava »Baterie mrtvých«. Z Vídně, 29. října
Obraz Václava Sochora »Baterie mrtvých« pro
hlédl si dnes, přišed pěšky, arcivévoda Rerner
Sochor jej uvítal a vysvětloval mu dílo své. Arci-
vévoda vzdal mu nelíčenou pochvalu. Obraz přišli s
prohlédnouti také četní účastníci války z roku 186e
vůbec a bitvy králové-hradecké zvláště, kteří zápasil
poblíže »baterie mrtvých«, mezi nimi prine E ster-
házy, nynější kapitán uh. gardy hr. Niemptse
a podmaršálek Benkö. Přišel také člen »batetie
mrtvých«, vídeňský restauratér Bischol. Dnes byl
přítomen též účastník bitvy u Sadové polní zbroj
mistr Vivenot. Včera dostavil se preside nt panské
sněmovny kn. Alfred Windischgrätz a Zdenko
princ Lobkovic, podplukovník a nynější hofmisl
arcivévody Karla Františka Josela.
Sochor
Rerner
Benkö
Windischgrätz
Zdenko
Lobkovic
Karel
František
Josel
Vídeň
Bateria
panská sněmovna
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Princezna Monika. Z Drážďan, 29. října.
Z ministerstva krátovského domu se zděluje, že prin-
cezna Monika bude vydána v nejbližší době a snad
již dnes bude odevzdána zástupcům královým.
H. Z Florencie, 29. října. Dnes odjíždí hr. Matla-
roli s malou princeznou Monikou a její bonnou
do Německa. V Tyrolsku odevzdá princeznu paní
která ji přijede vstříc z Drážďan. Paní Toselliová
obdrží vyjednanou roční rentu 40.000 lir. Král vy-
hradil si rozhodnutí, bude-li paní Toselliové dovo-
leno, spatřiti každoročně své dítky.
= Nemoc velkovévody Toskánského. Ze Salc-
purku, 28. října. (K. k.) O stavu velkovévody To-
skánského byl dnes o 1/210. hod. dopol. vydán ná-
sledující buletín: Katarální zjevy o něco skrovnější.
Monika
Matl
Toselliová
Drážďany
Florencie
Německo
Tyrolsko
Salc
Toselliová dovo
33
title
Tepna 64, pravidelná. Teplota 36. Bolesti ustály
34
article
Slabost ještě velice značná. Spavost skrovnější. Kožní
a podkožní lkanivo buničné naběhlé. Přijímání po-
travin nedostatečné a stížené následkem částečného
ochromení svalu žvýkacího a polykacího. Podepsá
primář dr. Minnich
= Požár v telafonní centrále. Z Antverp, 28
října. (K. k.) Dnes v noci vypukl požár, jenž zniči
úplně kanceláře telsfonní centrály a rozšířil se těž
na velký obchod, umístěný v téže budově. Telefonní
spojení bude asi na několik dní přerušeno.
= Zemětřesení v Calabrii. Z Brancaleone
28. října. (K. k.) Včera k 6. hod. večerní byl v Monte
leone, San Eufemia, Bagnaře a Sinopili pocítěn silný
otřeu země. Obyvatelstva zmocnilo se velké zděšení
= Žádný mor. Z Lillu, 29. října. (K. k.) Ana
lyson Pasteurova ústavu zjistilo se, že při nedávnýci
podezřelých případech onemocnění v Dunkerque, jez
skončily smrtí, nejedná se nikterak o mor.
= Vlak se španělskými královskými manžely
vyjel z kolejí. Z Cherbourgu, 29. října. (K. k.
Nepatrná nehoda, která se stala vlaku, vezoucímu špa
nělské královské manžely, byla zaviněna tím, že by
vůz pro zavazadla na konci vlaku částečně vyzdvížen
s kolejí prudkým nárazem lokomotivy, která měl
vlak posunouti na arsenálovou kolej. Zranění prů
vodčího vyšinutého vlaku pro zavazadla je zcela ne
patrné. — Z Cherbourgu, 29. října. (K. k.
Spanělšti královští manželé odpluli o 10. hodině do-
polední na křižníku »Renown« do Anglie.
doktor
Minnich
Požár
Sinopit
Ana
Pasteurův
Antverpy
28 říjen
Calabrie
Monte leone
San Eufemia
Lill
Dunkerque
Cherbourg
Anglie
35
article
= Parnik poškozen. Z Doveru, 28. října
(K. k.) Parník »Finsko«, přijíždějící z Nového Yorku
a patřící společnosti »Red Star Line«, narazil veče
na lamače vln. Poněvadž parník raketovými signály
žádal o vyslaní ochranných člunů, panují obavy, že
je silně poškozen. — Z Doveru, 28. října. (K. k.
Parník »Finsko« byl pozdějí dopraven do příslavu
Jeho pancéře na přídě jsou promáčknuty a následkem
toho musí parník zůstati zde v prozatímné opravě
až do zejtřejšího odpoledne.
= Zpronevěra v berlínské restauraci. H. Z Ber
lína, 29. října. Pokladník Rheingoldova reslaurantu
22letý Julius Michl, v Mnichově zrozený, uprchl se
svým přítelem, 21letým obchodním pomocníkem, tele-
fonistou akciové společnosti Aschingrovy, zpronevěřiv
37.000 marek.
= Pokus vraždy a sebevražda za žárlivost
H. Z Berlína, 29. ríjna. Dnes v poledne postřeli
číšník bez zamě-tnání Perger v hoslinci Liselly Pro-
chaskové číšnici Himmelfortovou a sám se zastřelil
Příčinou strašlivého skutku byla žárlivost. Děvče
utrpělo jen lehké zranění.
= Skandál v Italii. Z Říma, 28. října. Poslanee
Isolati vyzývá v milánském listě ministra vnitra
aby uveřejnil výsledky vyšotřování o rozdělení při
spěvků, došlých po zemětřesení v r. 1905 pro Cala
brii. Jest prý mu známo, že purkmistři, obecní ra-
dové a osoby ve vysokém postavení veřejném po
užili přispěvků pro sebe a obyvalelstvo o ně zkrátili
lidová sněmovna rakouská nalézá vyrovnání jako
Julius Michl
Dover
Finsko
Nový York
Mnichov
Berlín
Řím
Reda star Lin
Aschingrův