ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f490d230-7682-11dc-96d7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 109, place 59, work 2, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
30 října 1907
4 masthead
Číslo 300.
5 article
musí být udán i jeho věk. Notár prostě jména voličů, kteří jsou spolehlivými stvůrami vlády, zapíše bez chyby, ale při jmenech voličů ná- rodních nadělá chyby pravopisné a v udání věku, a z té příčiny jsou od volebního osudí odmítnuti. Vydatnými vládními korteši jsou židé (str. 29). Hrozí občanům, nebudou-li voliti vládního kandidáta, že jim bned musejí dluhy zaplatit. V židovských krčmách se konají sehůze voličů. A zde je nejsmutnější kapitola, vrhající černý stin na sám slovenský lid. I ženy a děti přicházejí, aby se napily; v poslední době před volbou se nic nedělá, než pije (str. 30). V Růžomberku váleli se voliči vládní v bez- vědomí, jinde v opilosti umírali (str. 32). Ná- rodní voliči před volbou dělají testament, nebot nevědi, vráti-li se živi (str. 33). Soudy nejsou lepší politických úřadů, ubí- její slovenský lid nejen maďarštinou, nýbrž křivdou (str. 37). Maďar vidí spravedlivým, má-li nad Slovákem vrch i maje křivdu. Slováci i jiné národnosti jsou vyloučení z porot. Svědei přísahají v Uhrách teprve po svědeství (str. 40). Za takových poměrů při soudech nemůže býti jinak, nežli že Slováci jso a utiskováni také na dráze, při telegrafu, na poště (pošty nedoru- čují listy slovenským předplatitelům), v obchodě. průmyslu, ve věcech tiskových, slovem ve všem. »Panslavism« prohlášen v Uhrách za zemězradu. a v důsledcích každý Slovák, který mluví svým mateřským jazykem, je »panslávem« a patří do kriminálu, ne-li na šibenici.
Maďar Slovák Růžomberk Uhry
6 article
Každé tvrzení spisovatel dokazuje fakty jmeny. Spisovatel vůbec nepronáší žádných úvah a dává mluviti holé a suché skutečnosti. A sku- tečnost maďarská je strašná, hrozná a — bez- nadějná. Beznadějná je z dvojí příčiny: nejprve že se vyvinula historicky z podmínek, kleré na- staly, když se Maďaři odřekli závěli sv. Štépána (sunius linguae regnum imbecille et fragile«), druhé, že maďarský brutalism přítomnosti má kořeny v silném, náruživém politickém idealismu. Idealism tento je bludný a zvrhlý, založený na omylu a lží u jedněch a na ignoranci u dru- hých. Maďaři totiž provozují úžasný útisk ne proto, že by byli od přirozenosti tak zli a krutí, nýbrž prolo, že jej pokládají za vlasteneckou povinnost. Nechtějí mit už stát uherský, jenž býval společnou domácností Maďarů s ostatními národnostmi, nýbrž usilují o zřízení státu je- dinojazvěného, maďarského, domnivajíce se, že jedinojazyčnost je pramenem a nezbytnou pod- mínkou státní mohutnosti. Tím si vytkli úkol nedosažitelný a bláhový. Čím větší jest jejich úsili, čím bezohlednější jejich násilí, tím dále cil jejich uniká. Nikdy toho nebude, aby Maďaři nárednosti vyhubili, v sebe přenárodnili, už proto ne, že samo maďarství ve smyslu národo- slovném kráčí neodvratné záhubě vstříc — vy- mírá. Maďarský jazyk je šibolelem panujíeí kasty, ale sama madarská národnost v Uhráe panující není, jsouc hospodářsky vyssávána jako národnosti nemaďarské. Tím je Maďary podán nejlepší důkaz, že jazyk sám netvoří národnost Dočkáme se bohdá, že sám maďarský náro v Uhrách přidá se k utištěným národnostem, aby smelena byla vládnoucí kasta.
Maďar svatý . Štépat Uhry
7 article
Kdyby vládnoucí kasta byla méně zasle pena a mohla zdravě pozorovat i uvažovt viděla by, že ani Francie není dosud prost jinonárodních prvků, jež se znova přihlašuj k životu. Vládnoucí kasta maďarská ráda se dovolává Ruska, že prý ono tak bezohledně jiné národy vyhlazuje a tím maďarům přiklad dává. Dovo- lávajíce se Ruska, Maďaři mysli, že vyrazí Slo vákům z ruky zbraň. Ne Rusko Maďaři napo- dobí, nýbrž Prusko. Sám spisovatel brožury, o níž je řeč, pan Targo myslí, že Maďaři v tom mají pravdu dovozuje, když Čechové sympatisují s Finy utiskovanými od Rusů, že musejí sympatisovat i se Slováky. Cizi jméno spisovatelovo snad je vysvětlením. jak taková nepravda o Rusku mohla býti na psána jazykem českým. V Čechách každé dílě vl, že Finové v Rusku od samého počátku přivtělení k říši carské, zaujímají z dobre vůle, z milosti carů privilegované položení v jaké Alexandr I. kromě Fmnů postavil take Poláky. Z carů, kteří se na trůně ruském vy střídali v stol. XIX., jen Mikuláš I. byl Finům nepřízniv, ale ani on Finům neodňal práv, da rovaných jeho předehůdcem. Za Mikuláše m pak Finové dosáhli takově náplně dobrodiní svobod, že v některých příčinách ani Madar tolik nezískali na Rakousku.
Maďar Ruska Targo Čecho Fina Rus Slovák Polák Mikuláš Mikuláš m Francie Rusko Prusko Čechy Rakousko
8 article Krveprolití v Černové.
Krveprolití v Černové. Z Pešti, 28. října. Z Ružomberka přibyli do Pešti tři předáe slovenšti, aby podali národním poslancům podrob nou zprávu o krveprolití, způsobeném neústup nosti biskupa Párvy v sousední vesnici Černové Dle líčení očitých svědků udála se věc takto Vesnice Černová, jež jak politickou správou. fak i církevně patři k městu Ružemberku, vy- stavěla si minulého roku svým vlastním nákla. dem na popud bývalého, nyní suspendovaného ružomberského faráře Andreje Hlinky, ko- stelik. Poněvadž na stavbu nepřispělo ani město Ružomberk, ani biskup Párvy, obec si přála, aby se kostelik vysvětil teprve tehdy, až farář Hlinka bude opět uveden na svou farn. Ale vůdcové maďarských koaličných stran v Ružomberce, ktelí celé té věcí chtěli dáti politické pozadí, snažili se ve srozumění se zatímným administrátorem fary ružomberské, aby se kostelik vysvětil na všechen způsob bez účastenství Hlinkova a proli výslovnému přání obyvatelstva vesnice Černové V neděli dne 20. října bylo tedy vysvěcení čer novského kostelika jak v Ružomberce, tak iv sousedních osadách vyhlášeno s kazatelny. Čer- novští obrátili se na to ke kanovníku Kurim skému ve Spiší, jenž měl při svěcení zastupovati biskupa Párva, se žádosti, aby se zbytečně ne- namáhal cestou do Černové, poněvadž obecsi přeje, aby se svěcení odložilo na pozdější dobu.
Černová Hlinka Hlinkův Párv Černo Pešť Ružemberk Ružomberk Ružomberka Spiš
9 article
Kanovník Kurimský přánl tomut vyhověl a na slavnost svěcení ne- přijel. Ružomberský administrator a faráři sousedních obcí prohlásili však, že ko ste vysvětí na svůj vrub, aby maďarské myšlence v Černové dopomohli k ví- tězství. V neděli časně z rána shromáždilo se Černově množství lidu ze sousedních vesnie. Již v sobotu přibylo do Černové oddělení četni- ctva, čítající 16 mužů, aby dbalo o pořádek nemělo však ani v sobotu, ani v neděli z rána přiležilosti zakročiti. V 8 hodin ráno v neděli shromáždil se li u vjezdu do vsi. Po jedné straně vjezdu stojí selský statek, po levé straně naproti němu škola. Mezi témito dvěma budovami četníci utvořili špalir, aby usnadnili vjezd do vsi očekávaným duchovním hostům. Nový kostelík nachází se uprostřed vsi, asi jeden kilometr dalekoo vjezdu. Bylo půl dezáté dopoledne, když se ke vsi přibližily od Ružomberka dva kočáry; v prvém seděli čtyři duchovní, v druhém ružomberský služný Zoldán Pereszlényi. Shromážděného u vjezdu do vsi zástupu zmocnilo se veliké roz- čilení, když zpozoroval, ža mezi duchovními v prvém kočáře sedí také dva, kteří se čest- ným slovem zavázali, že se ne- zúčastní svěcení kostela dříve dokud suspendovaný farář Hlinka nebude zase uveden na svou faru Zvláště rozčiloval příjezd děkana Pazúrika z Liskové.
Kurimský Černův Černo Hlinka Pazúrik Lisek
10 article
Když kočáry již vjížděly do vsi, zástup lidu volal na duchovní: »Vraťte se, na to nási!í!« Duchovní, jichž kočár dojel zatím až k samému lidu, křičeli však na kočího »Jen dále, zrovna dále!« (Csak elöre. azěrt is elöre !«) Někteří sedláci uchopili tedy koně za uzdy a chtěli spřežení obrátiti. V tom okamžiku ozval se v kočáře opě výkřik: »Csak elörel« Současně služný Pereszlényi, vezoucí se druhém kočáře, dal četníkům roz- kaz, aby vystřellli, a nenapomenul dřive ani slovem, ani posunkem zástup, ani jednotlivce k pořádku. Zatřeskly po sobě čtyři salvy, ted bez mála 48 ran. Devět osob ze z- stupu padlo okamžitě, tři jiné byly odneseny do nemocnice umírající, ji- ných šest smrtelně raněných. Leh- čeji ranění, jichž je množství, se dosud nepřihlásili a nacházejí se zatím v domácím ošetřování. Tak líčí černovské krveproliti očití svědkové z Ružomberka, kteří přijeli schválně do Pešti, aby slovenským národním poslancům dali potřebné informace k dotazu, jenž bude v té věci učiněn ve sněmovně.
Pešť
11 article
Dle došlých sem telegraflických zpráv z Ružomberka byli včera četnickými střelami skoleni Pavel Janči, Michal Polička, Kateřina Danko, Antonie Lejko, Josef Lejko, Andrej Uhrina, Rozalie Baga Josef Danko a Josef Hlinka. Smrteln zraněni Ignác Janček, vdova Kateřina Debnár a Karel Otiepka. Těžce zra- něni Josef Lajějak, Kateřina Kubač ka, Andrej Smeška, Anna Urbanová, Andrej Sulik-Kučera, Antonie Bopko - Milá nova, Marie Cibulkova, Juraj Remen, Josef Fula, Terezie Demko-Babina, Jakub Sulik a Jan Urban- Černe k. Z Levoče přibilo do Černové, nad níž vy- hlášeno stanné právo, 400 mužů pěchoty, 100 mužů z Ružomberka a další posily povolány z Košice. V celé vsi zavládl však mrtvý klid. Hrůza nad nenadálým, ničím než láskou k rodněmu jazyku a jeho obránci, milo- vanému faráři Hlinkovi, nezaviněným krvepro- litím způsobila ztrnutí v celé slovenské osadě. jež stojí bezbranná proti smrtícím zbraním vojska a četnictva a vzhlíží udéšeně ke koste- liku, vystavěnému k úetě boha, který dal všem lidem přikázání: Nezabiješ! Stavěli kostelik, aby se přibližili k bohu, ale dříve než jim byl možno se v něm pomodliti, napojili cestu k němu svou vlastní krví. Či ani tato nevinně prolitá slovenská krev nedovolá se pomsty ?
Pavel Janč Michal Polička Danko Lejko Uhrin Hlinka Janček Debnár Otiepka Lajějak Kubač Smeška Urbanová Sulik Kučera Bopko Cibulkův Juraj Remen Fula Demko Urban Černe Ružomberk Babina Levoča Černo Košice Rozalie bago
12 article
Ze Slaného. Užaslí nad bestialními vraždami jichž se dopouštějí sveřepí Maďaři na ubohých Slo- vácích, žádáme současně Narodní radu českou, aby po vyšetření věci vydala co nejdříve ve všech ro šl- řenějších jazycích evropských krátký spisek s vylí- čením případu a zaslala jej všem čelným časopisům evropským a městským radám, aby učinily projevy na prospěch ubohých Slováků. Snad se tak dá do cíliti, aby vzdělaní národové Evropy přerušili své kulturní styky s divochy maďarskými. Současně sklá- dám ve prospěch sirotků po zastřelených Slovacích jménem spolku 10 K a jménem svým rovněž 10 K. Znamenám se v úelě veškeré za výbor »Politického spolku pro okres slánský« dr. Hohlweg, předseda.
Maďar Slovák doktor Hohlweg Slaný Evropa spolek 10 K
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 28.) Ve Vídni, 29. října (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.) Ministerský předseda baron Beck promlu vil dnes o vyrovnacích předlohách ve sněmovně poslanecké podruhé. Hlasitěji a také rozhodněji než ponejprv. Ba dovolával se na svůj prospěch úsudků, jež o osnovách těch vysloveny byly v za- stupitelstvu lidovém. Když ujal se slova, byl na ministerské lavici docela sám. Teprve později přisedl tam ministr vyučování dr. Ma rch et. člen kabinetu tedy, kterého se tato záležitost ne- týká pranic. Žádný chef ani jediného resortu př vyrovnání zúčastněného nebyl té chvíle ve sně- movně. Dr. Pacák byl tehdy sice v zasedae síni, ale na svém křesle poslaneckém, které pak brzy opustil. Teprve když bar. Beck, domluviv, usedl, vešel ministr železnic dr. Dersch atta Velké posluchačstvo shrnulo se kolem bar. Becka a vyslechlo jej z amlkle až do konce Čekalo mnohem více, když jal se řečniti. Myslilo, že učiní nějaké osvědčení povahy všeobecné a po- litické a že bude rengovati na všechny výtky a dotazy, které se za dosavadní debaly staly Ale bar. Beck vykládal toliko státoprávní stránku vyrovnacích smluv, vykládal o smlouvách ob- chodních, jak budou se příště uzavírati s obéma polovinami říše, vykládal o konversi společné renty, vykládal o kvotě a konečně vyzýval sně- movnu, by zjednala schválením vyrovnacích před- loh mír a práci obyvatelstvu.
Beck ma doktor Pacák Dersch Vídeň poslanecký sněmovna
14 article
Poslanec P. dr. Zahradník pojedna onehdy za klub českých agrárníků o rakousko uherském vyrovnání se stanoviska politického dnes poslanec Udrža! se stanoviska hospo dářského. S velikým zájmem čekalo se na projev předsedy kola polského, Davida Abraha mo- wicze. Ale vůdce Poláků zklamal všechny kdož domýšleli se, že bude dnešní jeho řeč odrazem neshod, jež se vyskytly mezi kolem polským a vládou. Polská delegace trvá vůč předlohám vyrovnacím na téže čáře, kterou k akci té zachovávali Poláci za časů mi nulých. Posl. Iro mluvil dnes jménem tři vše- německých poslanců: stejně, jako mluvívali Vše- němci, když jich bylo na 20, totiž ve smyslu úplné unie personální. Víme, proč Némci tohoto kalibru jsou pro ni: protože byla by nikoliv snad prvním, nýbrž posledním krokem k unii předlitavských zemí s Německem Z Vídně, 29. října. (K. k) Přodseda dr. Weisskirchner zahájil schůz v 11.10 hod. dop. Mezi došlými spisy je návrh posl. Bö můllera a sp. o zařadění města Jablonce do m tř. aktivních přídavků; dále dotazy poslanců: šl Stránského po jmenování německých šk. inspek- torů pro školní okresy Znojmo město a venkov: — dra. Lechera a sp. po trestním stíhůní obchod- ního zpravodajství. Sněmovna pokračuje v 1. čtení vvrovnávacích předloh.
Zahradník Udrža Abrah Polák Posl Přodseda doktor Weisskirchner Stránský Lecher Německo Vídeň Jablonec Znojmo
15 article
M.-p. bar. Beck praví, že přijetí, jehož vyrovnán se dostalo, není celkem neuspokojivě. Avšak chce záhy opraviti některé názory a nedorozumění. To třeba zejména v příčině olázek stáloprávních. Jes ovšem pravda, že historický spolek celní a obchodní byl nahražen smluvou, avšak s celým praktickým účinkem této historické formy Neboť dle slovního znění § 61. uherskéh zákona vyrovnávacího byl starý spolek také jen vzájemnou smluvou. Učinily-li Uhry nezbytnou podmínkou silnější zdůraznění své hospodářské samo- slatnosti, vyslovené nepochybně v uherském zákonu vyrovnávacím, musila si rakouská vláda předložit otázku, má-li výhod stálosti a trvalosti hospodářských poměrů a s tím spojeného sesílení vážnosti a moe celého mocnářství vzdáti se jen proto, že Uhry nové formě přikládaly význam, aby ostřeji vyjadřovala to o čem beztoho nikdo nemůže pochybovati. Zodpově- dění této olázky mohlo býti pro vládu pochybnějším tím méně, protože v rakouském zákoně vůbec nen slova „celní a obchodní spolek“, neboť tento zákon nikde nečiní požadavek celního a obchodního spolku nýbrž spiše mluví jen o „zásadách, jež mají býti čas od času smluveny“, dále o „smlouvě“ a o „ná- vrhu“. Dle zákona jest oběma stranám úplně veln dohodnouti se v období mezi uzavřením cel- ního a obchodního spolku a slavem bezesmluvním o všech možnostech, pokud se týče jak formy tak roz- sahu konkretního obsahu, smlouvy
Beck Uher
16 article
Není tudíž uzavření smlouvy v rozporu s právní situací, nastalou zákonodárstvím z r. 1867, a poně- vadž ve smlouvě stanoví se dle jejího obsahu celní a obchodní regime, jenž se stanoviska mezinárodníh smluvního práva vylučuje úplně každý nárok ne největší výhody, nelze důvodně ničeho namífati též se zřetelem na lunotné zájmy proti označení: smlou- va. V tom, že ministr zahraničních věcí má podpi- sovati celní a obchodní smlouvy, projevuje se se- mknutí obou států, a uznává se, že uzavření smlouvy je činem společné vlády. V podpisu vyjádrena jednal přislušnost ministra zahraničních věcí, avšak i práve obou vlád v součinnosti.
17 article
Min. předseda nepopírá, že talo forma podpise- vání smlouvy je cenným kompromisem mezi tužbam Uher, usilujícím, aby i naproti cizím státům byla zřejma jich státoprávní neodvislost, a mezi potřebou aby reální existence mocnářství, zahrnujícího oba státy, uznaná též v uherském vyrovnávacím zákoně byla dle mezinárodního práva prokázána. Jednota mezinárodního práva a státní samostatnost projevuj se zde stejným způsobem Tento kompromis nesměla vážná politika, pro- tože — jak z důkazů mnou uvedených zřejmo — pra- ze přijala dokonce bez námitek dalekosá hlejší for- mu, nikoliv proto jen odmitnouti, poněvadž činí ob- tíže konstrukci theorie. Soudím, že možno s větším právem žádati, by se theorie dle praktických státníc útvarů změnila, než aby se prováděla piéaktická politika dle sporných ostatně konstrukcí theorie. Pokud se týče námitky, že podle čl. 3. hospo- dářské smlouvy mají býti projednány a uzaví- rány správní účinnosti pro oba státy ministrem za- hraničních věcí, poukazuje min. předseda na to, že dosavadní ustanovení čl. II. celních a obchodních spolků, dle něhož smlouvy o celních a obchodních záležiloslech, jež mají býti projednány po vzájemném dorozumění, mají pro obě části stejně závaznou moc, bylo doslovně přejato do nové smlouvy, a že v příčině čl. III. nebyl vytvořen žádný nový stav právní, nýbrž uznána byla toliko právní situace, ob- sažená ve čl. II. V tom je cenná záruka, že v obor
Uhry
18 article
mozinárodní obchodní politiky mohou obě částí po- stupovati jen společně Mnozi řečníci, zejména také starosla vídeňský, zabrali také armádní otázku do okruhu svých vývodů a při tom tlumočili jisté obavy. Ujišťuje, že smlouva o vyrovnání není v žádné souvisl osti sotázkou vojenskou a není příčiny k obavám, že osvědčené základy armády budou otřeseny nebo ohroženy. Posl. dr. Fiedler soudl, že jsme byli tímto roz řešením poškozeni. To není pravda. Jak známo, zá- leželo uherské stanovisko při vyjednávání v r. 1902 a 1903 v tom, že placení uherského příspěvku na státní dluh má se díti 5, po případě 4.65 pro- centy, a že nesmíme podíl všeobecného státního dlu- hu, na Uhry připadající, konvertovati bez jich svo- lení, z čehož plynul nepřímo nárok Uher na nodíl v zisku za konverse tak zv. uherského bloku, pro případ, že by konverse byla provedena. Dle nové úmluvy jsme ke konversi uherského bloku oprávněni bez další dohody s uherskou vládou a zisk z konver- se přapadá výhradně Rakousku. Mimo to se nám po- dařilo dosáhnouti závazku zemí uherské koruny ke kapitálovému splácení uherského pří- spěvku na státní dluh, závazku to, jehož posu nebylo a jenž ve všech obdobích příslušných vy- jednávání platil nesporně za svrchovaně cenný, ba vlastně jako stěžejní bod uspořádání téte velmi ebtíž- né otázky. Poskytli-li jame za tyto výhody beni- fikaci v úrokové míře, ovšem jen v tom případě, že Uhry v desiti lelech po provedení konverse by platily úrokovou míru 4.325% proli 4.2, připadajícím na Uhry dle našeho právního ná- zoru, nelze v tom — v té příčině shodují se s posl.
Posl doktor Fiedler Uher Uhry Rakousko uherský blok
19 article
Kumndou — spatřovati žádnou poměrně velkou oběť, a to tím méně, poněvadž též při úrokové míře šlo o spornou otázku a prolože povalená námi in eventum nejvyšší míra kapitalisační úrokevé míry nesrovnává se ještě daleko s uherským stanoviskem. Oslatně odhaduje se oběť na bonifikaci úroků, jak zřejmě vyplývá ze čl. II. odst. 2. smlouvy, okrouhle na 40 a ne na 50 nebo dokonce 57 mi. Zejména tato poslední cifra vychází z předpokladu, že čásť všeobecného dluhu státního, který v r. 1903 byl vyňat z konverse — 1405 mil. — představuje přesně uherský podíl kapitálový na slálním dluhu, jak se odhaduje dle našeho právního stanoviska. Tato domněnka je však úplně mylná, poněvadž pro zjištění bloku, který vyňat byl z konverse, svého času padala — jak známo — na váhu také technická hlediska. Také uspořádání olázky uherského podílu na zúrokování tak zv. doménové půjčkv dalo podnět k nedorozumění, zejména po stránce ci- ferní. Při této otázce jedná se o to, jaká kvota uher- ského příspěvku ke státnímu dluhu může odpad- nouti pro umoření doménové půjčky v r. 1912.
20 article
Dle původního stanoviska rak. vlády, jež jsme ještě ve vyjednávání hájili, byla tato po umoření uherské půjčky na státní statky připadající část uherského příspěvku slanovena na 783.598 zl., kdežto uherská vláda vypočetla ji na 1,554.939 zl. Avšak již rak. ministr fiancí Breslel vypočetl v r. 1869 příslušný podil uherský na 30% veškerého zúroko- vání zápůjčky na státní statky, totiž na 990.000 zl. Uzavřeli-li jsme, pokud jde o tento obnos, kompro- mis, jest to jen správným, zejména uváží-li se, že znění zákona neposkytovalo skutečně zde našemu stanovisku příliš pevné opory, paněvadž dle znění jeho je půjčka téměř z polovice zapsána na uherské statky. Oběl, již přinášíme v olázce statků — dá-li se vůbec v této situaci a oběti mluviti — záleži tudíž v tom, že po umoření této půjčky odpadá ještě asi o 400.000 K vyšší dílčí obnos uherského příspěvku, než jeme původně vypočetli, pokud se týče, že podil uherského příspěvku ke státnímu dluhu, jejž třeba zaplatiti, se o tento obnos menší.
21 article
Za této situace mohu snad plným právem tvrdili, že ústupky, povolené námi v otázce slálního dluhu, jsou v této dohodě samy úplně vyrovnány, a nemohu nikterak připustiti, aby vůčí aktivní položce, vyplý- vající pro nás ze zmíněné kvoty, uváděl se jako protiváha úbytek, vyplývající z případné bonifikace úrokové, neboť při takové konstrukci pozbývaly by naprosta významu ostatní značné slátně finanční vý- hody, vyplývající z uspořádání otázky státního diuhu. Rovněž není správným, že získ, jenž dá se očekávati z konverse uherského bloku, bude vyvážen obětmi kapitálovými. Neboť i kdyby na krásně talo cběť páčila se v plné výši na 40 mil., což však sotva lze připustiti při správném posuzování zlepšení, jež vyplývá z naší státně finanční a úvěrně-politické situace, jeví se přec úrokový úbytek ročně jen 1,600.000 K, proii němuž však stojí úroková úspora, vyplývající z kon- verse, v obnosu okrouhlém 2,800.000 K. Považoval bych to sice za přiměřené, aby aktivum v obnosu 1,200.000 K, vyplývající pro nás ze smlouvy o stát- ním dluhu, bylo připočteno k onomu cifernímu zlep- šeni finančnímu, které pro nás vyplývá z nové úpra- vy kvoty, poněvadž, jak bylo řečeno, úmluva o stát- ním dluhu dle své povahy má býti považována za naprosto samoslatnou a finanění důsledky, vyplýva- jící z ní pro obě části, vyrovnávají se ve smiouvě samotné. Vždycky však bylo by toto vzájemné srov- nání početně spíše přípustné, než ono, při němž čby- tek úrokový v obnosu 1,600.000 staví se jednoduše oproti zmenšení příspěvku ročního asi 5 mil. K
uherský blok
22 article
Pokud se týče kritiky úmluvy, již obě vlády uza- vřely o kvotě, soudím, že netřeba se pouštěti do podrobností, poněvadž bude nejdřív věcí kvotových depulací, aby o tomto problému daly patřiěné vy- světlení a zjednaly nulnou jasnost. Tvrdí-li se však namnoze, že nová úprava kvoly a z ní vyplývající výhody jsou kompensovány zachováním pospolifosti celních příjmů, musím naproti tomu doznati, že tot tvrzení vychází z domněnky, že cla, vybraná na na- šich hranicích a připuštěná k našim spoločným financím, skulečně jsou totožná se zatížením celním jež Rakousko ve společném celním území má sku- lečně něsti. To však — jak známo — není pravda. Zlepšení naší státně-Iinanční situace, které vyplývé z nového rozdělení společných břemen, není podslat- ně zkráceno žádným jiným ustanovením vyrovnáva- cích smluv. Zvláště, pokud jde o polravní daně, nepřinášíme žádných oběti a ústupek ve příčině rentové daně byl stanoven jednak ve vyrovnání z r. 1903 bez zvý- šení kvoty, jednak nemá ve slátně-finančním ohledu zajisté žádného rozhodujícího významu a má býti spojen s ostatními úmluvami o zdanění. Končím a chtěl bych k předlohám, než dostanou se do pomd. výboru, přičiniti několik slov. Sám-li jsem si nejlépe vědom, že vyrovnání toto jest ne- dokonalé jako kazdé dílo lidské a kritika bude moci — bude-li chtíti — v jednollivostech úspěšně lecce vytýkati. Má-li býti však správnou, musí užíti nor- málního měřitka, jaké naskytuje se jedině z onoho stavu bez vyrovnání, jenž by byl nastal, kdyby vy- jednávání bylo bývalo bezvýsledným. Zajisté bylo by potom bývalo možným užíti zásady volné ruky, avšak přece — to přehlíží se vělšinou na straně agrární — jen s dalekosáhlými omezeními, jež dána jsou obchodními smluvami a resultující z nich vá- zaností.
Rakousko
23 article
Tulíž svoboda vázanosli! Kdo sleduje lulo even- tualitu až do nejzazších jejich důsledků, nebude snad moci popíruti, že třena dáti přednost vyrovnání, jež sammo o sobě je méně příznivým, než slav bez vy- rovnání. Ovšem samozřejmě nesmí se již předem dílo vyrovnávací posuzovati se stanoviska jednostranných zájmů. Jedna skupina zájmů nepřemohla skupinu druhou, jedna vláda nezvítězila nad oruhou, nýbrž zvítězily velké hospodářské potřeby mocnářství na Dunaji, zvítězila nezměnitelná fakta jejich hospodář- ského složení, nad vším zatemňováním, vášněmia polilikou jednostranných zájmů zvítězilo prostéa přece tak plodné poznání, že oboustranná nárední hospodářství se vzájemně doplňují a — při vzájem- ném obchodu ročních dvou miliard K mohu to snad bez nadsázky říci — budou i budoucně na sebe od- kázána. Jsem odhodlán nésti úplně a zeela, ba ochotně velkou a těžkou zodpovědnost, již ukládá mi uzavření tohoto vyrovnání. Větší a vážnější zodpovědnost tohc, kdo by chtěl hospodářský poměr obou států porušiti nebo dokonce zničiti, takovou zodpovědnost nechtěl bych vzili na sebe. I při nejskromnějším ocenění našeho díla my- slím, že mohu říci, že zkoumáno z jednotných a vyš- ších hledisek obstojí i před sebe přísnější kritikou. O takové pečlivé a spravodlivé zkoumání vás pro- síme. Vidíme v tom významné řízení osudu, že první
Dunaj
24 article
širokých ulic, tramwaye, žinrikší (na způsob činské a japonské řikšó), velkolepých výklad- ních skříni, až oči leskem děmantů afrických přecházejí, sklady lvích a pardalích srsti, elitní hotely s hudbou v galeriích skrytou... Přístav již mluví o bohatství místa a kolonie, jsa na- pěehován cizími parníky všech národů. Na ni- čem téměř nebylo lze pozorovati, že ve státě vedlojším, nedaleko se pálí, vraždí a loupí, že teče krev nepřátel i bratři. Tlustí zde domo- rodci Kafiři ( v L. Marquezu vychrtlí a žebro- nici) tahají vozíky, dvoukolky, za ozdobu ma- jíce ve kudrnaté hřívě nad čelem nalepeny rohy volské. Obchod a řemeslo vše šlo svým klidným postupem, jenom hostince a bary zavírány byly o půl 9. hod. večerni. Okolí města, poněkud hornaté, s roztroušenými vískami mezi zelení. letními bydlišti zámožných tříd... Klima není zcela tropické. Často za léta sprchne, a žáry sluneční nejsou přece tak excessivní. Město nadbytku, zlata, drahokamů a spokojenosti. Vše dýše svěžestí a zdravím. Malarie známa, pokud zanesena ze sousedních infekčních pařenišť.
Tlustý
25 article
Věřím, že není dáno každému být silným, výbojným, vytrvalým a úspěšným. Romanské racy mnohé mají nad sebou zapadající slunce a skládají ruce v klín. Racy severní však jdou za úspěchem, a Durban jest svědectvím, jaký kousek ráje si může vykouzliti podnikavy duch s pracovitou dlaní a houževnatou myslí. Jsem u konce. Když jsem se vracel, nesl náš parník několik Burů, kteří odnášeli co mohli s sebou do Evropy. Tázal jsem se jednoho z nich, oblečeného ještě ve válečné své khaki, co myslí, jak válka dopadne, zda se jeho kra- jané vzdají? Na vyhublých licích bledých mu vyskočila náhlá červeň, oko modré se zasmu- šilo, rty odvětily: „Nikdy se nepoddáme!“ A přece železné kolo brutálního osudu je rozdrtilo. A loni tuším jsem jednoho z jich výborných atamanů viděl v new-yorském Prá- teru, zvaném Cony Island, jak dává představení za vstupné s tlupou Burů, představení, jal. vál čili a guerily vedli . ..
Con Island Bur Durban Evropa
26 article
+ Divadle a koncert. V neděli debutoval na Ná- rodním divadle nový tenorista. Zvolil si dona Ottavia a již tím ukázal, kam tihne: k lyrice, k zpěvu umě- lému a — hudebnímu. Je totiž bobužel i nehudební zpěv, ba čím dále, tím je ho více. Pan Zdeněk David, jejž dosud znali jsme jako spolehtivého pianistu, přináší si na jeviště pěkný materiál. Je bezky vzrostlý mladík, inteligentní tváře a patrně i opravdové inteligence. Hudební dojista, neboť tu bylo znáti na jeho zpěvu, jenž přinesl Mozartovy lahodné frase v recitativu i v arii přesně, zaokrou- hleně, rozumně. Hudebnost je tedy nepopíratelnou předností nového aspiranta tenorové slávy. Zda také jeho tenor jest náležité kvality? Není to hlas ješte vyvinulý, potřebuje dosud dalšího výcviku. Ale jesb přijemný, lebký, má timbr a zní dostatečně, třeb dosud síly jeho nebyly zcela pevny a zápasiti mu bylo ještě tu a tam s křehkostí jednotlivých, zvláště vyšších ténů, s nimiž musí opatrně zacházeti. Než právě hudebnosti své dékuje, že ač tenky, netrhají se mu, a že může kteroukoli frasi uzavříli slabším sice tónem, ale okrouhle. Leccos dusí ještě tréma která i pohyby pěvcovy na jevišti činí značně stís- něnými a dřevěnými. Don Ottavio nepolřebuje mnoho hry, ale přes to patrno, že bude nováčkovi konati v tom směru mnoho studia, aby přiučil se, co není.
Ottavio Zdeněk David Mozartův + divadlo
27 article
jak se zdá, přáno lemperameniu a nadání. Na menši scéně, nežli jest Národní divadlo, bylo by k tomuto učení se více a vhodnějšího místa. Jedno však mělo býti odstraněno dříve, nežli pěvec připuštěn byl ne jeviště, neboť podlamuje to hned v zárodku úspěel jinak sympalických jeho ostatních dobrých vlaslno- stí: totiž vada v řečí. Zdravá řeč je podmínkou jak herce, lak zpěváka, nemá li se státi komickým a ne- možným. Tedy napřed k lékaři — odborníku zajisté podaří se odsíraniti vadné sykavky — a pak teprv znovu na jeviště. V sobotu vrátila se opět koncertnímu podiu pí.
národní divadlo
28 article
Marie Heritesova-Kohnová, jež jako slč. Heritesova ješiě před několika málo roky získávala pěkných úspěchů v Praze, Paříži, Londýně i Petro- hradu. Šťastný život rodinný nedavedl utlumiti tužby umělecké a tak vydala se Marie Heritesova- Kohnová jež od nejůtlejšího mládí vždy vynikala pevnou vůl a energi, přes daleký oceán i s malým roztomilým svým robátkem, aby z Prahy, kterou nepřestal milovati, začala koncertní cestu, k níž angažovalji americký impresario. Jeť Praha již od dob Mozarto- vých jakousi Mekkou hudebníků, kám jdou si pro požebnání. Úspěch pražský doporučuje do ciziny. Můžeme doporučení to odepříti krajance, jež se svým chotěm, známým spisovatelem a mecenášem Kohnem- Kornem, pro českou věc již mnoho dobrého vyko- nala zde i za oceánem? Marie Heritesova je žačkou Ševčikovou a tim řečeno dosti. Béře-li tak věhlasný učitel zodpovědnost za hru virtuosčinu, může kritik s dobrým svědomím ustoupiti do jeho stínu. Koncer Marie Heritesovy-Kohnové měl distingovaný ráz. Po
Heritesův Kohnová Kohn Korn Ševčiková Praha Paříž Londýn Petrahrad Mozarto
29 article
řadem, jenž vykazoval jména největšl a skýta i orchestrální výkony, i obecenstvem, jež sešlo se co nejhojněji a nejvybranější. V čelo pořadu posta- víla si vírluoska Besthovenův koncert. Čin velké od- vahy, ale také svědčící o výši a rozpjetí umělecké snahy. Následoval Paganiniův D-dur konceri, načež Sarasatova efektní fantasie na motivy z »Carmen«a potleskem vynucené přídavky vděčně doplnily vý- kony koncerlisčiny. Hra její jeví rozhodný pokrok. ténu zůstala dívčí něha, jak jmenovitě v Sarasatově fantasii bylo zřejmo, ale životní zkušenosti přinesly v celek více zralosti a uvědomění. V memorování intonaci zbývá ještě pracovati dále na nastoupené dráze, která i tu hlásá proti děívějšku pokrok. Uměl- kyní dostalo se hojně potlesku a množství květino vých darů. My přejeme ji zdaru na další pouti. — Choulustivý úkol průvodu případl České Filharmonii, kteráž obezřelým řízením dra. Zemánka, ukázavšího, jak dobře umí vše pohromadě udržeti, přednesla těž Fibichovu rozkošnou selanku »V podvečer« a Griegův »Norský svatební průvod«.
Besthovenův Paganiniův Sarasatův Carmen Zemánek Fibichův Griegův Český filharmonie
30 title
Hudba.
31 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. = Výstava »Baterie mrtvých«. Z Vídně, 29. října Obraz Václava Sochora »Baterie mrtvých« pro hlédl si dnes, přišed pěšky, arcivévoda Rerner Sochor jej uvítal a vysvětloval mu dílo své. Arci- vévoda vzdal mu nelíčenou pochvalu. Obraz přišli s prohlédnouti také četní účastníci války z roku 186e vůbec a bitvy králové-hradecké zvláště, kteří zápasil poblíže »baterie mrtvých«, mezi nimi prine E ster- házy, nynější kapitán uh. gardy hr. Niemptse a podmaršálek Benkö. Přišel také člen »batetie mrtvých«, vídeňský restauratér Bischol. Dnes byl přítomen též účastník bitvy u Sadové polní zbroj mistr Vivenot. Včera dostavil se preside nt panské sněmovny kn. Alfred Windischgrätz a Zdenko princ Lobkovic, podplukovník a nynější hofmisl arcivévody Karla Františka Josela.
Sochor Rerner Benkö Windischgrätz Zdenko Lobkovic Karel František Josel Vídeň Bateria panská sněmovna
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Princezna Monika. Z Drážďan, 29. října. Z ministerstva krátovského domu se zděluje, že prin- cezna Monika bude vydána v nejbližší době a snad již dnes bude odevzdána zástupcům královým. H. Z Florencie, 29. října. Dnes odjíždí hr. Matla- roli s malou princeznou Monikou a její bonnou do Německa. V Tyrolsku odevzdá princeznu paní která ji přijede vstříc z Drážďan. Paní Toselliová obdrží vyjednanou roční rentu 40.000 lir. Král vy- hradil si rozhodnutí, bude-li paní Toselliové dovo- leno, spatřiti každoročně své dítky. = Nemoc velkovévody Toskánského. Ze Salc- purku, 28. října. (K. k.) O stavu velkovévody To- skánského byl dnes o 1/210. hod. dopol. vydán ná- sledující buletín: Katarální zjevy o něco skrovnější.
Monika Matl Toselliová Drážďany Florencie Německo Tyrolsko Salc Toselliová dovo
33 title
Tepna 64, pravidelná. Teplota 36. Bolesti ustály
34 article
Slabost ještě velice značná. Spavost skrovnější. Kožní a podkožní lkanivo buničné naběhlé. Přijímání po- travin nedostatečné a stížené následkem částečného ochromení svalu žvýkacího a polykacího. Podepsá primář dr. Minnich = Požár v telafonní centrále. Z Antverp, 28 října. (K. k.) Dnes v noci vypukl požár, jenž zniči úplně kanceláře telsfonní centrály a rozšířil se těž na velký obchod, umístěný v téže budově. Telefonní spojení bude asi na několik dní přerušeno. = Zemětřesení v Calabrii. Z Brancaleone 28. října. (K. k.) Včera k 6. hod. večerní byl v Monte leone, San Eufemia, Bagnaře a Sinopili pocítěn silný otřeu země. Obyvatelstva zmocnilo se velké zděšení = Žádný mor. Z Lillu, 29. října. (K. k.) Ana lyson Pasteurova ústavu zjistilo se, že při nedávnýci podezřelých případech onemocnění v Dunkerque, jez skončily smrtí, nejedná se nikterak o mor. = Vlak se španělskými královskými manžely vyjel z kolejí. Z Cherbourgu, 29. října. (K. k. Nepatrná nehoda, která se stala vlaku, vezoucímu špa nělské královské manžely, byla zaviněna tím, že by vůz pro zavazadla na konci vlaku částečně vyzdvížen s kolejí prudkým nárazem lokomotivy, která měl vlak posunouti na arsenálovou kolej. Zranění prů vodčího vyšinutého vlaku pro zavazadla je zcela ne patrné. — Z Cherbourgu, 29. října. (K. k. Spanělšti královští manželé odpluli o 10. hodině do- polední na křižníku »Renown« do Anglie.
doktor Minnich Požár Sinopit Ana Pasteurův Antverpy 28 říjen Calabrie Monte leone San Eufemia Lill Dunkerque Cherbourg Anglie
35 article
= Parnik poškozen. Z Doveru, 28. října (K. k.) Parník »Finsko«, přijíždějící z Nového Yorku a patřící společnosti »Red Star Line«, narazil veče na lamače vln. Poněvadž parník raketovými signály žádal o vyslaní ochranných člunů, panují obavy, že je silně poškozen. — Z Doveru, 28. října. (K. k. Parník »Finsko« byl pozdějí dopraven do příslavu Jeho pancéře na přídě jsou promáčknuty a následkem toho musí parník zůstati zde v prozatímné opravě až do zejtřejšího odpoledne. = Zpronevěra v berlínské restauraci. H. Z Ber lína, 29. října. Pokladník Rheingoldova reslaurantu 22letý Julius Michl, v Mnichově zrozený, uprchl se svým přítelem, 21letým obchodním pomocníkem, tele- fonistou akciové společnosti Aschingrovy, zpronevěřiv 37.000 marek. = Pokus vraždy a sebevražda za žárlivost H. Z Berlína, 29. ríjna. Dnes v poledne postřeli číšník bez zamě-tnání Perger v hoslinci Liselly Pro- chaskové číšnici Himmelfortovou a sám se zastřelil Příčinou strašlivého skutku byla žárlivost. Děvče utrpělo jen lehké zranění. = Skandál v Italii. Z Říma, 28. října. Poslanee Isolati vyzývá v milánském listě ministra vnitra aby uveřejnil výsledky vyšotřování o rozdělení při spěvků, došlých po zemětřesení v r. 1905 pro Cala brii. Jest prý mu známo, že purkmistři, obecní ra- dové a osoby ve vysokém postavení veřejném po užili přispěvků pro sebe a obyvalelstvo o ně zkrátili lidová sněmovna rakouská nalézá vyrovnání jako
Julius Michl Dover Finsko Nový York Mnichov Berlín Řím Reda star Lin Aschingrův