1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 13. září 1913.
Praha
4
article
aranni a večerní listy
předplácí seo
V Praze v administracii
na měsle-
na čtvrt lst
* dvají donáškou
a másle
na dtvrrt leta -
ve dliálkách
na měsle
1 K non
Postou
na čvrtieta : . . . S k ao
a dvojí zásilkou
a rieta:. k Z
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10,
s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha
6
article
Po společné schůzi poslanců
českých.
Po společné schůzi poslanců
českých.
Včerejší schůze konala se na pozván
posl. Staňka za účasti říšských poslanců
z klubů agrárního, našeho, nár.-sociálního
a neodvislého a přizvané svazové repre-
sentace bývalých zemských poslanců.
Schůze tato nesla pečeť nepřipravenosti.
protože mezi zastoupenými stranami ne-
byl smluven ani program, ani účel, ani ná-
vrhy, jakožto podklad jednání.
Staloť se již několikráte, že schůze
říšských poslanců byly vedeny takovým
způsobem bez všeliké přípravy, a že ni-
kdy neměly toho účinku, který se od nich
očekávati mohl: aby totiž přispěly k ujas-
nění o cílech a snahách české delegace ke
vzájemné přátelské výměně názorůa
ovšem i k usnesením rozváženým. Výsled-
kem jejich byl spíše vždy vzrůst pocitu
rozháranosti v českém táboře; celé hodi-
ny musily pak býti věnovány otázkám
rázu formálního, a usnesení, jež z takových
schůzí výšla, byla na kvap pořízená ně-
jaká resoluce, bezbarvá, nepřesně styliso-
vaná, hlavním problémům se vyhýbající.
Sepisovala a přijímala se dle zásady, že
„se z toho nestřílí“ a veřejnosti nevy-
plynul z toho rovněž nijaký povznášející,
jednotící účinek, spíše měla veřejnost do-
jem, že delegace jest bezradná.
Litujeme upřímně, že také ráz včerej-
ší schůze, svolané zajisté v době velmi
vážné, byl stejný jako ráz schůzí právě
vzpomenutých.
Staněk
Výsled
7
article
Po dlouhých poradách byla usnesena
resoluce, kteráž v prvé své části říká věci,
jež jinde byly řečeny včasněji, mnohem lé-
pe, přesněji a výrazněji; ve druhé své čá-
sti pak připojuje se na usnesení parlamen-
tárního svazu bývalých zemských poslan-
ců, ačkoliv věci pokročily od té doby mno-
hem dále.
Říšští poslanci našť strany chtěli vše-
možně k tomu přispěti, aby se mohlo dosíc
závažné usnesení schůze českých poslanců,
do níž po našem názoru měli býti pozváni
také sociální demokraté. Schůze zůstala
kusou i po té stránce, že moravští národní
katolíci se do ní vůbec nedostavili, aniž
příčinu toho vysvětlili.
Jest přirozeno, že pokus učiněný hned
na počátku schůze, prohlásiti ji za shro-
máždění jednotlivých poslanců,v
kterém by většina nadiktovala svoje mí-
nění menšině — musel býti s naší strany
potírán, poněvadž svaz bývalých poslanců
zemských spočíval na principu, že platí
jenom to, na čem se shodnou všecky stra-
ny v něm zastoupené, a nemohla tudíž ani
schůze říšských poslanců, která měla za-
ujati stanovisko k materiím, ve svazu pro-
jednávaným, založena býti na prinpcipu
jiném než na úplné dohodě stran.
Proto musilo býti až ve schůzi samot-
né teprve hledáno, co všechny strany by
mohlo shrnouti, s čím by všechny mohly
souhlasiti.
Poslanci naší strany trvali na tom, že
přijíti musí do usnesení odstavec, v němž
by strany zúčastněné prohlásíly, že „jsou
ochotny zúčastniti se případných porado
docílení čestného smíru česko-německého.
svaz projednávaný
8
article
a eventuálně porad o docílení dělnosti
sněmu království Českého“; vycházeliť z
toho názoru: žádá-li se zvolení sněmua
provedení volební opravy, že musíme býti
ochotni jednati o tom, jakým způsobem
by věc na novém sněmu mohla býti pro-
vedena. Kompromisní návrhy, činěné zá-
stupci českého klubu v této věci, nebyly
přijaty ostatními stranami; některé proto
nebyly přijaty, že je nepokládaly za včas-
né, jiné pak proto, že jsou proti jakémukoli
jednání o dělnosti sněmu.
Následkem toho usnesl se český klub
jednomyslně podati jako dodatek k reso-
luci tento návrh, přednesený p. poslancem
Maštálkou: „Uznává se potřeba čest-
ného smíru česko-německého na základě
úplné rovnoprávnosti, jednoty a nedílnosti
království Českého ve správě i zákono-
dárství a zúčastněné strany se zavazují.
kdyby vláda před svoláním sněmu se po-
kusila svolati porady česko-německé
obeslati tyto porady“; a zároveň usneseno.
že by se neprovedly z toho konsekvence.
kdyby druhé strany nechtěly návrh tento
přijati do resoluce, usnese-li se schůze, že
bude v některé pozdější schůzi o něm roz-
hodnuto.
Maštálka
9
article
Poslanec dr. Viškovský doporučil, aby
návrh byl vzat na vědomi, rozhodnutío
něm aby však bylo odloženo na dobu po-
zdější; poslanci českého klubu pak osvěd-
čili, kdyby návrh poslance dra. Viškov-
ského byl zamítnut, že by nemohli zúčast-
niti se hlasování o resoluci. Schůze však
zamítla návrh dra. Viškovského a o me-
ritu návrhu českého klubu vůbec neroko-
vala a usnesení neučinila, takže poslanci
českého klubu hlasování o resoluci se
zdrželi, nepřijímajíce, jak přirozeno, odpo-
vědnosti za její obsah.
A tak se schůze včerejší vyhnula to-
mu, jednati v pozdější době o otázce pro
další politický vývoj velmi důležité,
eventuálních konferencích smiřovacích.
které byly ohlášeny ve vlastnoručním li-
stě panovníkově předsedovi ministerstva.
daném v Lázních Išlu dne 26. července
t. r., a jež také ministerský předseda ohla-
šoval pro dobu pozdější.
Chceme dáti postupu schůze jen ten
výklad, že všicci čeští poslanci nechtějí
vzíti na se rozhodování o tom.
doktor
Viškovský
10
article
Oficielní komuniqué, vydané o této
schůzi, pokud uvádí, že resoluce byla při-
jata bez námítek, není tudíž ani správné.
ani přesné, a konstatujeme opětně, že po-
slanci naší strany i předseda schůze velmi
jasně sdělili shromáždění, že se nezúčastní
hlasování o resoluci, bude-li zamítnut ná-
vrh dra. Viškovského a že bezprostředně
před hlasováním znovu to prohlásil za če-
ský klub poslanec Maštálka.
Máme za to, že jest třeba tyto okol-
nosti konstatovati, poněvadž oficielní ko-
muniqué snaží se vzbuzovati dojem, že pro
resoluci hlasovali ti, kdož výslovně pro-
hlásili, že pro ni nebudou hlasovati a že
se zdrží hlasování.
S touto opravou přinášíme usnesen
schůze:
K vyzvání stálého užšího výboru Svazu
býv. českých poslanců na sněmu král. České-
ho svolal poslanec Staněk říšské poslance če-
ské ku poradě, které zúčastnili se členové
permanentní komise Svazu. Porada tato ko-
nala se dne 12. září o 11. hodině dopolední
Maštálek
Staněk
svaz bývalý
11
article
v Obecním domě. Schůzi, která byla velice
četně navštívena, předsedal poslanec Staněk
a místopředsedy zvoleni J. E. poslanec dr.
Fiedler a poslanec V. Klofáč. Předseda posl.
Staněk předložil v předchozí užší poradě vy-
pracovanou resoluci, kterou poslanec dr.
Viškovský odůvodňoval delší řečí. Poslanec
Švehla podal zprávu o jednání užšího stálého
výboru Svazu býv. českých poslanců na sněmu
král. Českého. Potom rozpředla se věcná
živá debata, které zúčastníli se pp. Maštálka,
Staněk. Sedlák, Rašín, Švehla, Žďárský, Udržal.
Zahradník, Choc, Kalina. Po skončené debatě
zvolena komise k úpravě projednané resoluce,
sestávající z pp. Žďárského, Bukvaje, Masa-
ryka, Maštálky. Rašína, Choce, Švíhy a refe-
renta dra. Viškovského. V pokračování ple-
nární schůze jednáno o upravené resoluci
která přijata bez námitek i s dodatkem posl
Kaliny. Resoluce zní:
„Poslanci čeští na radě říšské společně
s permanentní komisí býv. Svazu poslanců
českých na sněmu král. Českého, shromáždě-
ní ve výroční den vydání královského re-
skriptu ze dne 12. září 1871, prohlašujeme.
že trváme neochvějně a z přesvědčení na
základním požadavku politického programu
českého, státoprávního vyrovnání s náro-
dem českým, jak korunou samou slavnostně
reskriptem byl uznán a splnění jeho slovem
královským slíbeno.
Staněk
doktor
Fiedler
V Klofáč
Viškovský
Švehla
Maštálek
Sedlák
Rašín
Žďárský
Udržal
Zahradník
Choc
Bukvaj
Švíha
Kalina
svaz bývalý
obecní dům
12
article
Hluboko zasahující politické událost
poslední doby, hlavně bezohledné porušen
ústavnosti v král. Českém vládou hraběte
Stürgkha, dovršily napětí v zemské a říšské
politice, způsobené zmarem vyrovnavacíc
jednání, jež zaviněn byl nejprve osudnou
taktikou samé vlády a potom výstupem ně-
meckých poslanců z vyrovnavacího jednání
Tento čin dotýká se tím hlouběji citů ce-
lého národa, ježto nemůže býti omluven t. zv
právem nouzovým, neboť nutné opatření
oboru finančním nevyžadovalo nikterak za-
sažení do zemské ústavy, jímž poměry poli-
tické byly nebezpečně komplikovány. Po-
selstvo české odmítá s rozhořčením tento
samovolný, absolutistický čin vlády tím více
ježto vláda jím poznovu kapitulovala pře
německou obstrukcí, jejímuž udržení dala
raději všanc ústavu král. Českého, nežli aby
před skončením období sněmovního pokusila
se ještě všemi prostředky o zajištění dělno-
sti sněmovní.
Litujeme a činíme vládu zodpovědnou
za každé důsledky kroku, jímž do politiky
zemské i říšské vnesena byla nová příčina
zápasů a zmatků v době, kdy spíše zapo-
třebí bylo politického uklidnění ku prová-
dění důležitých zadrželých úkolů ve sboreel
ústavních.
S politováním seznáváme dále, že vlá-
da sleduje ve státní správě trvale národnost-
ní stranictví, a že takto klade v cestu pře-
kážky příznivému a klidnému vývoji věc
v budoucnosti.
Stürgkh
13
article
Stejně sledujeme s důvodným roztrpče-
ním, že zemská správní komise, ustavená
jen k dočasnému dalšímu vedení agendy
zemského výboru, zavádí proti ustanovením
zemského zřízení novou praxi v obsazování
úřadních míst a sice i sílami jazykově ne-
kvalifikovanými a že snaží se mimo to pro-
váděti zcela jednostranně jeden z německých
požadavků zmařeného jednání dohodovací-
ho, aniž by na druhé straně splněny byly
české podmínky národnostní dohody.
Vážné nebezpečí, které pro královstv
i stát vyplývá z trvajícího porušení ústav-
nosti v král. Českém, může býti odstraněno
jedině nejrychlejším návratem k ústavním
poměrům, jak toho vyžadují nejen politické
ale i neodkladné hospodářské, sociální a kul-
turní potřeby obyvatelstva a jednotlivých
jeho stavů, jichž řešení bylo německou ob-
strukcí sněmovní zadrženo.
Souhlasíme proto plně s projevem per-
manentní komise Svazu býv. českých po-
slanců na sněmu král. Českého, v němž žádá
se navrácení se k ústavnímu stavu nepro-
dleným vypsáním voleb sněmovních a pro-
jednáním volebního řádu v nově zvoleném
sněmu.
Prohlašujeme se solídárními s dosavad-
ním postupem permanentní komise co do
taktického postupu proti neústavnímu jed
nání vlády a v jednání o zabezpečení ústav-
ních poměrů v král. Českém a jsme připra
veni — připisujíce vládě právem zodpověd-
nost za dnešní nezákonný stav — zařídít
v případě trvání protiústavních poměrův
král. Českém dle toho svoji politickou
taktiku.
14
title
Politický přehled.
15
article
Země české.
Země české.
„Ústavní krise v Čechách.“
Pod tímto záhlavím uveřejňuje Hardenov
„Zukunít“ v Berlíně obšírný, 14 stran čítající
informativný článek posl. dra. K. Kramáře
jenž vycházeje časově od původu boje za roz-
dělení království Českého, objasňuje zevrubně
zásadní stanovisko české oproti tomuto poža.
davku jakožto „vášnivý nepřemoži-
telný odpor“. Češi nepřipustí národní roz-
dělení země a to tím méně, že není ne-
možno za úplného dochování jed-
noty země vyhověti oprávněným
přáním obou národů po jisté ná-
rodní autonomii a provésti stej-
nou platnost obou jazyků u všech
státních úřadů v celé zemi, aniž by
národní karakter některého okresu aneb mě-
sta byl ohrožen. Autor líčí na to pragmaticky
vznik německé obstrukce, kterouž umožnil
nejv. maršálek kn. Jiří Lobkowicz tím, že ne-
odmítal svou absolutní dískretní mocí něme-
cké obstrukční návrhy a limine, a tím že je
připouštěl k hlasování, utvořil precedenční
případy, jimiž sám zbavil se plné mocí, císa-
řem mu propůjčené, i nebyl později s to, aby
svá práva přivedl ku platnosti. Němci prohlá-
sili ve Vídni princip, že nesmějí býti národní
ústupky vynuceny obstrukcí, pro Čechy však
ten princip platiti nesměl. Článek líčí na to,
kterak bar. Bienerth a jeho finanční ministr
K Kramář
Čech
Lobkowicz
Němec
Bienerth
Čechy
Berlín
Vídeň
16
article
Biliňski Němcům úplně povolili v příčině
pivní dávky, i zhoubné účinky jejího zastavení
na zemské finance, kulturní a hospodářské
ústavy obou zemí, dále neochotu vlády vzhle-
dem ke zvýšení zemských přirážek, z čehož
vznikla situace řádnou cestou neřešitelná. Je-
diná rozumná cesta z této situace, česko-
německé vyrovnání, jest dnes těžko schůdna.
Po dlouhou dobu byla naděje, že co zdála se
nemožno, stane se možným. Téměř všechn
bylo k tomu hotovo, až ta ministr Hochen-
burger zasáhl do vyrovnání způsobem nezod-
pověditelným a zmařil obtížnou, po dlouh
měsíce trvající práci mužů, na obou stranách
míru přející, tím, že porušil zásadu nezasaho-
vati za jednání do držav obou stran a vydal
výnos., umožňující odstranění posledních zbyt-
ků platnosti českého jazyka u německých sou-
dů. Toto zasáhnutí do treuga dei působilo na
vyjednání přímo ničivě, což autor článku ze-
Němec
17
article
V drobném prodejlr
ranní čtslo o sobě . za sn
za 4p
Va fliálkách na venkove
ranní čislo . . . . . . i0
večerní
večornl
lnaeráty
plati se hotově napřed.
Předplanení a inserty přijím
administrace v Marianské ul., k
Tam nacházejí se táž
vedakce, tiskárna a xpedine
„Národnich Listů“.
Rukoplay so nevracei
Virginie
18
article
vrubně dokládá. Nálada vyrovnání příznivá
byla ta tam, k tomu přistoupil ještě stále
bližší termin zemských voleb a tím také
úzkost poslanců před zodpovědností za kon-
cese, bez nichž ovšem žádné vyrovnání mož-
ným není. Ačkoli pak na hrdost mužů před
královskými trůny v Rakousku nejsme u im-
muních poslanců, zvláště u těch, kdož při nej-
lepší vůli ničím býti nemohou, zvláště chudí,
avšak hrdost mužů před voličskými hlasy
stává se stále vzácnější bylinou. Také v ji-
stých velmi vysokých kruzích ne-
bylo vyrovnání a z toho nutně vyplývající
možnost jednotného postupu obou nejpokro-
čilejších národů říše, kteréž by si byly potom
nepochybně dovolily míti vlastní, nikoli od
vysoké vlády diktovanou vůli, uvítáno
zvlášť sympaticky, a pod rouškou sta-
rosti o platnost německého jazyka pro veške-
rou správu monarchie bylo toho dosaženo, že
od vlády byly žádány prakticky zbytečnéa
neužitečné výhrady, neboť to absolutně pro
jednotu správy Češi přiznávají. To poskytlo
protivníkům vyrovnání mezi Čechy příležitost
k úspěšnému útoku na poslední zbytek dobré
vůle k vyrovnání. Autor líčí potom, kterak
Němci vyrovnání rozbili, takže Čechům nezbý-
valo než zříci se ho rovněž formálně. Vyrov-
nání zhynulo, jenom bída zemských financí
zbyla a byla stále horší. Sněm nemohl býti
pro obstrukci svolán, rozpuštění a vypsání
nových voleb nejméně by bylo přineslo zem-
ským financím spásu i musila vláda konečně
na to pomýšleti, aby sama zakročila. Zajíma-
vým způsobem líčí autor důvody, které vládu
přiměly k zasáhnutí vzhledem k cizině. Ta
a zvláště pak široké kruhy majitelů rakou-
ských rent nejsou o nádheře vnitřní politiky
rakouské tak poučeny, aby rozeznávaly, kdo
to vlastně udělal krach, a jaký to byl krach,
zda politický či finanční. Každý za hranicemi
Čech
Čecho
Rakousko
19
article
ví, že Čechy svým bohatstvím tvoří nevysycha-
jící pramen hospodářské prosperity říše, a že,
nemůže-li tato země platiti, že to musí státi
s říší špatně. To nemůže žádná vláda při-
pustiti, nejméně pak v době, kdy mezinárod-
ními událostmi státní úvěr Rakouska bez toho
pozbyl části svého lesku. Na to jedná článek
o úmyslu vlády dosaditi v Čechách po dobro-
volné demisi zemského výboru správní komisi,
většinou z členů jeho sestávající, cesta to pro
vládu ještě nejsnáze schůdná. Pro Čechy
mohlo vědomí, že země zachráněna bude před
bankrotem a že při vyrovnání s Němci ne-
budou už státi pod tlakem této obavy, stačiti
na zmenšení bolestného pocitu dočasného su-
spendování činnosti voleného zemského vý-
boru a Němci si mohli říci, že formálně zvítě-
zili, poněvadž přišli první s císařským komi-
sariátem a že nenáviděný od nich zemský vý-
bor, v němž ostatně jich zástupci s českými
kolegy po dlouhá léta žili v přátelském po-
měru, nucen byl složiti zbraně. Nad věcnou
porážkou mohli se pak utěšit svou dávnou
zkušeností, že Češí jsou sice ochotni učiniti
možné koncese ve prospěch míru v zemi, ale
že neučiní ani nejmenší koncesi, nebudou obě-
tovati ani nejmenší část své državy, aby zem
zachránili před finančním úpadkem, nebot
Češi stojí na přesvědčení, že finanční osud ze-
mě není jedině jich starostí, nýbrž všech ve
zřetel přicházejících činitelů, vlády, Čechůi
Němců. Na to líčí článek ztroskotání tohoto
plánu, aby léčeny byly zemské finance bez
přílišného poškození ústavy a zachovánín
autonomie aspoň kontinuitou osob tvořících
správní komisi, odstoupení nejvyššího mar-
šálka, provedení plánu vládního zachrániti
zemské finance před zkázou a tentokráte bez
ohledu na autonomní rozpaky stran a všechny
další kroky vládní k tomu směřující: rozpu-
Němec
Čech
Čechy
Rakousko
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Skalka v moři.) Ranní slunce žehne
do šedivých, vyhlazených balvanů, rozhoze-
ných v štěrku strakatých oblázků, a průzrač-
ná voda líže zpěněnou rozlitinou mokrý pí-
sek, navršený na břehu v drobounkou hráz.
ukládajíc nad její ostře vyznačenou, oblouko-
vitou hranu pruh vlhkých dřívek, úlomků ba-
revného skla, bledě zelených blánitých chaluh
a hustého pletiva vápenaté rostlinné tkáně
páchnoucí ostře jodem.
Tiché, mihotající se moře vrší se pod roz-
žhaveným nebem na obzor, třpytí se jiskřivý-
mi hřebénky a rozlévá se hladkými, jak sklen-
nými plochami, z nichž vytryskují odlesky
slunečních paprsků. Nad pobřežními balvany
drolí se suchem červená země pod drobnými
tlapkami zelených ještěrek, na obrovských
tenkých stvolech trčí žluté okoličnaté květy.
plné zučícího a šustícího hmyzu, velké vážky
honí se nad nimi a chřestí svými suchými blá-
nitými křídly, po zemi mezi dužnatými lístky
netřesků cvrčí barevná křidělka sarančat.
Břeh se táhne do prava nad tříští balvanů
příkrým útesem v protáhlém oblouku nad ko-
lísavou hladinou, přechází v zelené úbočí
s červenými střechami vil a vníká ostrým ja-
zykem do tmavomodré pláně, stoupaje nad
ní zarostlými pahorky pod rozeklaný hřbet
Jaily, pod nímž vyčnívají minarety Koreizua
krčí se chumáčky domků Alupky. Celá ta kra-
jinná dekorace nad lesklou hladinou je jako
zastřena stříbrným oparem zářivých paprsků.
jež srší přes vodu z rozběleného vodního ob-
zoru nad přerývanou křivku skalních stěnv
Po levé straně z červené, tvrdé hlíny slé-
zá do vody obnažená, rozervaná skála, zaví-
zajíc výhled. Několik skalisk odlétlo z ní kdyst
trochu dál do moře a vyčnívá kostrbatými
vymletými hlavami ze zpěněné vody, kolem
nich vařící. Je to tuhá; nahnědlá hornina, pro-
stoupená bílými třpytnými žilami vápenco-
dál.
21
article
vých krystalů, jež na jejím drsném, rozhloda-
ném povrchu tvoří jiskřivé povlaky droboun-
kých, průsvitných jehlic. Voda vyryla do n
drobné sluje, rozštípala ji v táhlé štěrbiny, vy.
mlela v základech hluboké, ohlazené laloky
a nastříhala do svrchních skulin mikroskopi-
cká jezérka zelené vody, v níž se chvějí na
dně třásně tmavých chaluh.
Voda pod skalou houpe se lehce v ma-
lých chobotech, kývá třásněmi vodních rostlin.
jež vlají v průzračných vlnkách svými šlahou-
ny a propouští zelené světlo až na hladké ka-
meny skalnatého dna, po němž chrastivým
rythmem haraší oblázky, houpané tichým pří-
bojem: S břehu zdá se ta rozbitá hromada
skalisk špinavě červeným, zmáčeným rumi-
štěm, jdete-li však k ní průhlednou vodou,
oživuje, je svým, velmi hybným a velmi ruš-
ným světem. V čísté vodě hrají si stáda dro-
boulinkých rybiček; vždy hnízdo stejného
stáří pohromadě. Hrstka šedých rybek, ne
větších než ovesná zrnka, rejdí střelhbitě stej-
ným tempem. A pod nimi větší, stříbrné, hou-
pají se stejnoměrně, poddávajíce se vlnám.
stoupají a klesají jako obláček, ale při prv-
ním dotyku hladiny mízí jakoby shasl chumáč
jisker, pod tmavou skalou.
22
article
Skála ve všech svých vyleptaných jam-
kách a záhybech je poseta hrbolky přissátých
mušli, zbarvených stejně olivově, jako oslizlý
hlenem hladký kámen. Osadily celé skalisko
i tam, kde vlny za bouří nejvíce bijí; zdvihaj
neznatelně okraje lastur a nevšímají si nárazu
vln. Dotknete-li se však povrchu lastury, při-
ssaje se tvrdý příklop tak pevně ke skále
jako by to byl pouhý hrbolek stěny. Hromád-
ky slavek, ne větších než hrách, rozvírají mezi
nimi své černé chlopně, a bledě žluté řasy
splývají s nich do vln. V příčných prasklinách
skály, vyložených bílými krystalky vápence,
je tajemná říše krabů: malinkých krabů s tu-
hým štítkem, z něhož vyčnívají na stopkách
dvě udivené oči, pod nímž třesou se neustále
nervosním pohybem kusadla, a jenž se pohy-
buje se zázračnou hbitostí dvěma vějíři chlu-
patých nožek. Zdá se mi, že ten obrněný rytíř
přitisknutý ke skále a hledící upřeně na mne
má v celém svém úžasně čílém tělíčku jisty
duševní výraz, jimž projevuje svoji spokoje-
nost, hněv i úžas. Sedí přede mnou pod po-
vrchem hladiny na malém výběžku, podává
hbitě jedno klepeto po druhém k široké tla-
mičce, jakoby pohodlně pojídal. Mimo něj
plyne nějaký drobný, třaslavý rosol. Celé tělo
se naježí na pavoučích nohách, oči vyhrknou
na vrch pancíře, klepeta záludným skokem
uchvátí kořist a lupič jen se s ní mihne po
skále do tmavé praskliny. Ale ve skulině od-
počíval jiný, větší zápasník. Vylétne jako stře-
la, v tom mrštném pohybu je znát hněv vy-
rušeného bohatýra, klepeta a nohy se na oka-
mžik zapletou, a slabší protivník uskakuje bez
kořisti na skálu, zatím co jeho soupeř se usa-
zuje v díře se svým lupem. Hnul jsem trochu
Skála
23
article
vodou, oba mne shlédli, na mžik se zastavili
ztrnulí, a pak mizí do vody, nejen oni, ale
celé stádo těch pavoučích bytostí, jež dříve
bez hnutí čněly z různých štěrbinek rozpuka-
ného skaliska. Jen stříbrolesklá, krásná ry-
bička s vějířovitými ploutvemi pod žábrami
zůstala pokojně přitisknuta ke kamenu právě
u vodní hladiny. Houpavé vlnky ji zalévají
chvílemi vodou, chvílemi zůstává na mokré
skále zachycena pružným tílkem, stočeným
v půvabnou křivku a vybřívá se na slunci. O
čas švihne sebou do vody a zas vyskakuje,
hrajíc si v zářivém světle, jež se rozlévá po
širé hladině.
Slunce vystoupilo již vysoko nad obzor
a celý svět kolem hoří jasem. Nebe zbělelo
hladina ztemněla modravým přísvitem, a třpy-
tí se zlatými odlesky. Na obzoru dvě lodi s bí-
lými plachtami, jež se rýsují na nebi jako
útržky něžných krajek, honí se, jakobys
hrály v tom žhavém, letním jase, z klidné
hladiny za poslední skalkou vymršťují se
černá, lesklá těla delfínů, spadající krátkým
obloukem zpět do vody. Občas obracejí se je-
jich světlá břicha k slunci a pleskají pak těžce
do vodní tůně, někdy mihne se rozeklaný ocas
neb hrubá hlava a rozvlní tmavou vodu. Ná-
hle zmizeli, a po vodě hrčí údery parního
šroubu. Nad zálivem u Alupky kouří obláček
dýmu, a po chvíli houpavá „Vova“ nese se
kolem se zdvíženým kýlem, plašíc racky, ky-
mácející se nad vodou. Její paluba, plná lidí
ruší na okamžik tichou idylu přírody, a
zmizí za skalou, zanechávajíc po sobě lesklý
pruh rozbrázděné vody a ozvěnu šroubových
úhozů, chvějící se po hladině.
Ná
24
article
Je ticho opět mezi nebem a vodou: ležím
na chřestících oblázcích v průhledné vodě
hledím k čistému nebi, na němž postupuje
slunce k horám, zatíženým černým pruhem
mraků, přelévajících se sotva znatelně na kol-
mé útesy, čnící v dáli nad pobřežím. Nehybný
vzduch jen se tetelí horkem, a na břehu n
polosvadlých keřích praskají tenké lusky, prý-
skajíce tvrdá seménka do drobivé hlíny. Na
pobřežním balvanu stojí strnule bosonohý Ta-
tar s pestrým opaskem kolem děravé košile,
s kulatou čapkou z černého beránka na hla-
vě, na rameni drží síť, zatíženou olověnými
kroužky a hledí na hladinu, číhaje na ryby
Na skalce zaskvěl se zářivě modrý ledňáček
lesklé peří třpytí se jako průsvitný safír, útlý
zobák je obrácen kolmo k vodě, a hladká hla-
vička hledí úkosem do vlnek pod skalou.
Mhouřím mimoděk oči proti žhoucímu
slunci, přes něž táhnou přímočárně divoké
kachny, celý obzor nabývá ze zdola kouzel-
ných rysů snové vidiny, a řecký zámek, vy-
růstající za mnou z tropického parku, kouzli
v mysli vzpomínky na řecké sny, jež kdysi
oživovaly tajemný Pontus Euxinus, dokud n
jeho tmavých vlnách se projížděli Tritoni
Nereidky, a za bouřných nocí ve zpěněném
příboji se vzpinalo Poseidonovo spřežení. Po
lesklé hladině, jejíž zážehy hoří přede mnou
ve slunečních paprscích, plula pyšná lod
Argonautů pro zlaté rouno, po ní prchala
z Kolchidy Medea s uděšeným Jasonem, za-
nechávajíc za kýlem lodi krvavou brázdu, po
tom zářivém obzoru sunula se, stejně jako
dnes, bílá plachta, když Odysseova loď uni-
kala ze zátoky krutých obrů u dnešní Bala-
klavy; a tam, v světlé dáli za Alupkou, u mysu
Fiolente, stál pod kolmým, ostrým balvanem
oltář Ifigenie.
Světlé stíny řeckých snů hasnou zároveř
se žhavou září, která se skrývá za mračnem,
postupujícím od hřebenu Jaily a v šedém sti-
Euxinus
Triton nereidka
Poseidonův
Odysseův
Bala
Kolchida Medea
25
article
nu, jenž přelétl po hladině, vystupují z moře
tiché, barevné vidiny gruzinských pohádek.
Maurská architektura bílého Dulberu, vyzíra-
jící zubatými zídkami a kulatými hlavicemi ze
zeleni nad Oleizem, mění se v pološeru v po-
hádkový palác z Tisíc a jedné noci, k němuž
vzplývají z vln postavy ve světlých turbanech
a zelených chalátech; vynášejí z mořev
útlých rukou hrsti drahokamů a růženec perel,
hovoří tichou, neznámou řečí a klesají zpět
do čarovných zahrad a podivných měst, jimiž
východní fantasie zalidnila podmořské hlu-
Co lidských snů vykvetlo z té tiché hlou-
bi, kde miliony bytostí prožívají ve skrytu
svůj vlastní život, plný zápasů, rozkoší a bo-
lestí. Zbloudilá ryba, stáda krabů, hrsti cha-
luh a hromádky mušlí jsou to jediné, co se
z onoho světa ocitá na pomezí naší lidské říše,
a naše ubohá fantasie, kulhajíc za těmi úžas-
nými projevy života nedostupných krajů pod
neklidným povrchem, oživuje si ten neznámý
svět svými vlastními přízraky, jež, ač nejsou
ani stínem skutečných zázraků života, skry-
tého před námi, rozzařují se v lidské mysli
čarovnou krásou, vyvolanou dotykem s tajem-
stvím neznámé přírody.
bílý Dulber
26
article
Houpavý pohyb táhlých vln změnil sev
tvrdé nárazy, pěna stříká přes horké kameny.
a západní vítr duje nad znepokojeným mořem.
S Aj Petri snášejí se již špinavé pruhy dešti-
vých oblak do obrazu pobřežní krajiny, za
vodní plání, kdesi nad Synopem rozzařují se
z oblačných hradů tiché blesky, a po rozhou-
pané hladině prchají loďky se vzdutými plach.
tami do zálivu. Nekonečný obzor ztemněl pod
nažloutlým příkrovem, a než jsem dostihl pi-
niový lesík, zastřel břeh hustý déšť, bijící do
vyprahlé půdy, nad Jailou v černém nebí lí-
ným rachotem duněl bez přestávky hrom,a
v úbočí mezi zahradami hřměl skalním kory-
tem blátivý příval, unášeje s bouřlivým řevem
balvany a kmeny do husté mlhy, která po-
hltila celý ten smavý, slunečný svět nad mo-
Všechna krása tropických parků, skvělých
zámků, půvabných zátok zmizela v proudech
Petri
slunečný svět