ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f49a0550-8f16-11dd-bb6c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 13, person 39, org 5, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 13. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 251.
4 article
aranni a večerní listy předplácí seo V Praze v administracii na měsle- na čtvrt lst * dvají donáškou a másle na dtvrrt leta - ve dliálkách na měsle 1 K non Postou na čvrtieta : . . . S k ao a dvojí zásilkou a rieta:. k Z
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10, s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha
6 article Po společné schůzi poslanců českých.
Po společné schůzi poslanců českých. Včerejší schůze konala se na pozván posl. Staňka za účasti říšských poslanců z klubů agrárního, našeho, nár.-sociálního a neodvislého a přizvané svazové repre- sentace bývalých zemských poslanců. Schůze tato nesla pečeť nepřipravenosti. protože mezi zastoupenými stranami ne- byl smluven ani program, ani účel, ani ná- vrhy, jakožto podklad jednání. Staloť se již několikráte, že schůze říšských poslanců byly vedeny takovým způsobem bez všeliké přípravy, a že ni- kdy neměly toho účinku, který se od nich očekávati mohl: aby totiž přispěly k ujas- nění o cílech a snahách české delegace ke vzájemné přátelské výměně názorůa ovšem i k usnesením rozváženým. Výsled- kem jejich byl spíše vždy vzrůst pocitu rozháranosti v českém táboře; celé hodi- ny musily pak býti věnovány otázkám rázu formálního, a usnesení, jež z takových schůzí výšla, byla na kvap pořízená ně- jaká resoluce, bezbarvá, nepřesně styliso- vaná, hlavním problémům se vyhýbající. Sepisovala a přijímala se dle zásady, že „se z toho nestřílí“ a veřejnosti nevy- plynul z toho rovněž nijaký povznášející, jednotící účinek, spíše měla veřejnost do- jem, že delegace jest bezradná. Litujeme upřímně, že také ráz včerej- ší schůze, svolané zajisté v době velmi vážné, byl stejný jako ráz schůzí právě vzpomenutých.
Staněk Výsled
7 article
Po dlouhých poradách byla usnesena resoluce, kteráž v prvé své části říká věci, jež jinde byly řečeny včasněji, mnohem lé- pe, přesněji a výrazněji; ve druhé své čá- sti pak připojuje se na usnesení parlamen- tárního svazu bývalých zemských poslan- ců, ačkoliv věci pokročily od té doby mno- hem dále. Říšští poslanci našť strany chtěli vše- možně k tomu přispěti, aby se mohlo dosíc závažné usnesení schůze českých poslanců, do níž po našem názoru měli býti pozváni také sociální demokraté. Schůze zůstala kusou i po té stránce, že moravští národní katolíci se do ní vůbec nedostavili, aniž příčinu toho vysvětlili. Jest přirozeno, že pokus učiněný hned na počátku schůze, prohlásiti ji za shro- máždění jednotlivých poslanců,v kterém by většina nadiktovala svoje mí- nění menšině — musel býti s naší strany potírán, poněvadž svaz bývalých poslanců zemských spočíval na principu, že platí jenom to, na čem se shodnou všecky stra- ny v něm zastoupené, a nemohla tudíž ani schůze říšských poslanců, která měla za- ujati stanovisko k materiím, ve svazu pro- jednávaným, založena býti na prinpcipu jiném než na úplné dohodě stran. Proto musilo býti až ve schůzi samot- né teprve hledáno, co všechny strany by mohlo shrnouti, s čím by všechny mohly souhlasiti. Poslanci naší strany trvali na tom, že přijíti musí do usnesení odstavec, v němž by strany zúčastněné prohlásíly, že „jsou ochotny zúčastniti se případných porado docílení čestného smíru česko-německého.
svaz projednávaný
8 article
a eventuálně porad o docílení dělnosti sněmu království Českého“; vycházeliť z toho názoru: žádá-li se zvolení sněmua provedení volební opravy, že musíme býti ochotni jednati o tom, jakým způsobem by věc na novém sněmu mohla býti pro- vedena. Kompromisní návrhy, činěné zá- stupci českého klubu v této věci, nebyly přijaty ostatními stranami; některé proto nebyly přijaty, že je nepokládaly za včas- né, jiné pak proto, že jsou proti jakémukoli jednání o dělnosti sněmu. Následkem toho usnesl se český klub jednomyslně podati jako dodatek k reso- luci tento návrh, přednesený p. poslancem Maštálkou: „Uznává se potřeba čest- ného smíru česko-německého na základě úplné rovnoprávnosti, jednoty a nedílnosti království Českého ve správě i zákono- dárství a zúčastněné strany se zavazují. kdyby vláda před svoláním sněmu se po- kusila svolati porady česko-německé obeslati tyto porady“; a zároveň usneseno. že by se neprovedly z toho konsekvence. kdyby druhé strany nechtěly návrh tento přijati do resoluce, usnese-li se schůze, že bude v některé pozdější schůzi o něm roz- hodnuto.
Maštálka
9 article
Poslanec dr. Viškovský doporučil, aby návrh byl vzat na vědomi, rozhodnutío něm aby však bylo odloženo na dobu po- zdější; poslanci českého klubu pak osvěd- čili, kdyby návrh poslance dra. Viškov- ského byl zamítnut, že by nemohli zúčast- niti se hlasování o resoluci. Schůze však zamítla návrh dra. Viškovského a o me- ritu návrhu českého klubu vůbec neroko- vala a usnesení neučinila, takže poslanci českého klubu hlasování o resoluci se zdrželi, nepřijímajíce, jak přirozeno, odpo- vědnosti za její obsah. A tak se schůze včerejší vyhnula to- mu, jednati v pozdější době o otázce pro další politický vývoj velmi důležité, eventuálních konferencích smiřovacích. které byly ohlášeny ve vlastnoručním li- stě panovníkově předsedovi ministerstva. daném v Lázních Išlu dne 26. července t. r., a jež také ministerský předseda ohla- šoval pro dobu pozdější. Chceme dáti postupu schůze jen ten výklad, že všicci čeští poslanci nechtějí vzíti na se rozhodování o tom.
doktor Viškovský
10 article
Oficielní komuniqué, vydané o této schůzi, pokud uvádí, že resoluce byla při- jata bez námítek, není tudíž ani správné. ani přesné, a konstatujeme opětně, že po- slanci naší strany i předseda schůze velmi jasně sdělili shromáždění, že se nezúčastní hlasování o resoluci, bude-li zamítnut ná- vrh dra. Viškovského a že bezprostředně před hlasováním znovu to prohlásil za če- ský klub poslanec Maštálka. Máme za to, že jest třeba tyto okol- nosti konstatovati, poněvadž oficielní ko- muniqué snaží se vzbuzovati dojem, že pro resoluci hlasovali ti, kdož výslovně pro- hlásili, že pro ni nebudou hlasovati a že se zdrží hlasování. S touto opravou přinášíme usnesen schůze: K vyzvání stálého užšího výboru Svazu býv. českých poslanců na sněmu král. České- ho svolal poslanec Staněk říšské poslance če- ské ku poradě, které zúčastnili se členové permanentní komise Svazu. Porada tato ko- nala se dne 12. září o 11. hodině dopolední
Maštálek Staněk svaz bývalý
11 article
v Obecním domě. Schůzi, která byla velice četně navštívena, předsedal poslanec Staněk a místopředsedy zvoleni J. E. poslanec dr. Fiedler a poslanec V. Klofáč. Předseda posl. Staněk předložil v předchozí užší poradě vy- pracovanou resoluci, kterou poslanec dr. Viškovský odůvodňoval delší řečí. Poslanec Švehla podal zprávu o jednání užšího stálého výboru Svazu býv. českých poslanců na sněmu král. Českého. Potom rozpředla se věcná živá debata, které zúčastníli se pp. Maštálka, Staněk. Sedlák, Rašín, Švehla, Žďárský, Udržal. Zahradník, Choc, Kalina. Po skončené debatě zvolena komise k úpravě projednané resoluce, sestávající z pp. Žďárského, Bukvaje, Masa- ryka, Maštálky. Rašína, Choce, Švíhy a refe- renta dra. Viškovského. V pokračování ple- nární schůze jednáno o upravené resoluci která přijata bez námitek i s dodatkem posl Kaliny. Resoluce zní: „Poslanci čeští na radě říšské společně s permanentní komisí býv. Svazu poslanců českých na sněmu král. Českého, shromáždě- ní ve výroční den vydání královského re- skriptu ze dne 12. září 1871, prohlašujeme. že trváme neochvějně a z přesvědčení na základním požadavku politického programu českého, státoprávního vyrovnání s náro- dem českým, jak korunou samou slavnostně reskriptem byl uznán a splnění jeho slovem královským slíbeno.
Staněk doktor Fiedler V Klofáč Viškovský Švehla Maštálek Sedlák Rašín Žďárský Udržal Zahradník Choc Bukvaj Švíha Kalina svaz bývalý obecní dům
12 article
Hluboko zasahující politické událost poslední doby, hlavně bezohledné porušen ústavnosti v král. Českém vládou hraběte Stürgkha, dovršily napětí v zemské a říšské politice, způsobené zmarem vyrovnavacíc jednání, jež zaviněn byl nejprve osudnou taktikou samé vlády a potom výstupem ně- meckých poslanců z vyrovnavacího jednání Tento čin dotýká se tím hlouběji citů ce- lého národa, ježto nemůže býti omluven t. zv právem nouzovým, neboť nutné opatření oboru finančním nevyžadovalo nikterak za- sažení do zemské ústavy, jímž poměry poli- tické byly nebezpečně komplikovány. Po- selstvo české odmítá s rozhořčením tento samovolný, absolutistický čin vlády tím více ježto vláda jím poznovu kapitulovala pře německou obstrukcí, jejímuž udržení dala raději všanc ústavu král. Českého, nežli aby před skončením období sněmovního pokusila se ještě všemi prostředky o zajištění dělno- sti sněmovní. Litujeme a činíme vládu zodpovědnou za každé důsledky kroku, jímž do politiky zemské i říšské vnesena byla nová příčina zápasů a zmatků v době, kdy spíše zapo- třebí bylo politického uklidnění ku prová- dění důležitých zadrželých úkolů ve sboreel ústavních. S politováním seznáváme dále, že vlá- da sleduje ve státní správě trvale národnost- ní stranictví, a že takto klade v cestu pře- kážky příznivému a klidnému vývoji věc v budoucnosti.
Stürgkh
13 article
Stejně sledujeme s důvodným roztrpče- ním, že zemská správní komise, ustavená jen k dočasnému dalšímu vedení agendy zemského výboru, zavádí proti ustanovením zemského zřízení novou praxi v obsazování úřadních míst a sice i sílami jazykově ne- kvalifikovanými a že snaží se mimo to pro- váděti zcela jednostranně jeden z německých požadavků zmařeného jednání dohodovací- ho, aniž by na druhé straně splněny byly české podmínky národnostní dohody. Vážné nebezpečí, které pro královstv i stát vyplývá z trvajícího porušení ústav- nosti v král. Českém, může býti odstraněno jedině nejrychlejším návratem k ústavním poměrům, jak toho vyžadují nejen politické ale i neodkladné hospodářské, sociální a kul- turní potřeby obyvatelstva a jednotlivých jeho stavů, jichž řešení bylo německou ob- strukcí sněmovní zadrženo. Souhlasíme proto plně s projevem per- manentní komise Svazu býv. českých po- slanců na sněmu král. Českého, v němž žádá se navrácení se k ústavnímu stavu nepro- dleným vypsáním voleb sněmovních a pro- jednáním volebního řádu v nově zvoleném sněmu. Prohlašujeme se solídárními s dosavad- ním postupem permanentní komise co do taktického postupu proti neústavnímu jed nání vlády a v jednání o zabezpečení ústav- ních poměrů v král. Českém a jsme připra veni — připisujíce vládě právem zodpověd- nost za dnešní nezákonný stav — zařídít v případě trvání protiústavních poměrův král. Českém dle toho svoji politickou taktiku.
14 title
Politický přehled.
15 article Země české.
Země české. „Ústavní krise v Čechách.“ Pod tímto záhlavím uveřejňuje Hardenov „Zukunít“ v Berlíně obšírný, 14 stran čítající informativný článek posl. dra. K. Kramáře jenž vycházeje časově od původu boje za roz- dělení království Českého, objasňuje zevrubně zásadní stanovisko české oproti tomuto poža. davku jakožto „vášnivý nepřemoži- telný odpor“. Češi nepřipustí národní roz- dělení země a to tím méně, že není ne- možno za úplného dochování jed- noty země vyhověti oprávněným přáním obou národů po jisté ná- rodní autonomii a provésti stej- nou platnost obou jazyků u všech státních úřadů v celé zemi, aniž by národní karakter některého okresu aneb mě- sta byl ohrožen. Autor líčí na to pragmaticky vznik německé obstrukce, kterouž umožnil nejv. maršálek kn. Jiří Lobkowicz tím, že ne- odmítal svou absolutní dískretní mocí něme- cké obstrukční návrhy a limine, a tím že je připouštěl k hlasování, utvořil precedenční případy, jimiž sám zbavil se plné mocí, císa- řem mu propůjčené, i nebyl později s to, aby svá práva přivedl ku platnosti. Němci prohlá- sili ve Vídni princip, že nesmějí býti národní ústupky vynuceny obstrukcí, pro Čechy však ten princip platiti nesměl. Článek líčí na to, kterak bar. Bienerth a jeho finanční ministr
K Kramář Čech Lobkowicz Němec Bienerth Čechy Berlín Vídeň
16 article
Biliňski Němcům úplně povolili v příčině pivní dávky, i zhoubné účinky jejího zastavení na zemské finance, kulturní a hospodářské ústavy obou zemí, dále neochotu vlády vzhle- dem ke zvýšení zemských přirážek, z čehož vznikla situace řádnou cestou neřešitelná. Je- diná rozumná cesta z této situace, česko- německé vyrovnání, jest dnes těžko schůdna. Po dlouhou dobu byla naděje, že co zdála se nemožno, stane se možným. Téměř všechn bylo k tomu hotovo, až ta ministr Hochen- burger zasáhl do vyrovnání způsobem nezod- pověditelným a zmařil obtížnou, po dlouh měsíce trvající práci mužů, na obou stranách míru přející, tím, že porušil zásadu nezasaho- vati za jednání do držav obou stran a vydal výnos., umožňující odstranění posledních zbyt- ků platnosti českého jazyka u německých sou- dů. Toto zasáhnutí do treuga dei působilo na vyjednání přímo ničivě, což autor článku ze-
Němec
17 article
V drobném prodejlr ranní čtslo o sobě . za sn za 4p Va fliálkách na venkove ranní čislo . . . . . . i0 večerní večornl lnaeráty plati se hotově napřed. Předplanení a inserty přijím administrace v Marianské ul., k Tam nacházejí se táž vedakce, tiskárna a xpedine „Národnich Listů“. Rukoplay so nevracei
Virginie
18 article
vrubně dokládá. Nálada vyrovnání příznivá byla ta tam, k tomu přistoupil ještě stále bližší termin zemských voleb a tím také úzkost poslanců před zodpovědností za kon- cese, bez nichž ovšem žádné vyrovnání mož- ným není. Ačkoli pak na hrdost mužů před královskými trůny v Rakousku nejsme u im- muních poslanců, zvláště u těch, kdož při nej- lepší vůli ničím býti nemohou, zvláště chudí, avšak hrdost mužů před voličskými hlasy stává se stále vzácnější bylinou. Také v ji- stých velmi vysokých kruzích ne- bylo vyrovnání a z toho nutně vyplývající možnost jednotného postupu obou nejpokro- čilejších národů říše, kteréž by si byly potom nepochybně dovolily míti vlastní, nikoli od vysoké vlády diktovanou vůli, uvítáno zvlášť sympaticky, a pod rouškou sta- rosti o platnost německého jazyka pro veške- rou správu monarchie bylo toho dosaženo, že od vlády byly žádány prakticky zbytečnéa neužitečné výhrady, neboť to absolutně pro jednotu správy Češi přiznávají. To poskytlo protivníkům vyrovnání mezi Čechy příležitost k úspěšnému útoku na poslední zbytek dobré vůle k vyrovnání. Autor líčí potom, kterak Němci vyrovnání rozbili, takže Čechům nezbý- valo než zříci se ho rovněž formálně. Vyrov- nání zhynulo, jenom bída zemských financí zbyla a byla stále horší. Sněm nemohl býti pro obstrukci svolán, rozpuštění a vypsání nových voleb nejméně by bylo přineslo zem- ským financím spásu i musila vláda konečně na to pomýšleti, aby sama zakročila. Zajíma- vým způsobem líčí autor důvody, které vládu přiměly k zasáhnutí vzhledem k cizině. Ta a zvláště pak široké kruhy majitelů rakou- ských rent nejsou o nádheře vnitřní politiky rakouské tak poučeny, aby rozeznávaly, kdo to vlastně udělal krach, a jaký to byl krach, zda politický či finanční. Každý za hranicemi
Čech Čecho Rakousko
19 article
ví, že Čechy svým bohatstvím tvoří nevysycha- jící pramen hospodářské prosperity říše, a že, nemůže-li tato země platiti, že to musí státi s říší špatně. To nemůže žádná vláda při- pustiti, nejméně pak v době, kdy mezinárod- ními událostmi státní úvěr Rakouska bez toho pozbyl části svého lesku. Na to jedná článek o úmyslu vlády dosaditi v Čechách po dobro- volné demisi zemského výboru správní komisi, většinou z členů jeho sestávající, cesta to pro vládu ještě nejsnáze schůdná. Pro Čechy mohlo vědomí, že země zachráněna bude před bankrotem a že při vyrovnání s Němci ne- budou už státi pod tlakem této obavy, stačiti na zmenšení bolestného pocitu dočasného su- spendování činnosti voleného zemského vý- boru a Němci si mohli říci, že formálně zvítě- zili, poněvadž přišli první s císařským komi- sariátem a že nenáviděný od nich zemský vý- bor, v němž ostatně jich zástupci s českými kolegy po dlouhá léta žili v přátelském po- měru, nucen byl složiti zbraně. Nad věcnou porážkou mohli se pak utěšit svou dávnou zkušeností, že Češí jsou sice ochotni učiniti možné koncese ve prospěch míru v zemi, ale že neučiní ani nejmenší koncesi, nebudou obě- tovati ani nejmenší část své državy, aby zem zachránili před finančním úpadkem, nebot Češi stojí na přesvědčení, že finanční osud ze- mě není jedině jich starostí, nýbrž všech ve zřetel přicházejících činitelů, vlády, Čechůi Němců. Na to líčí článek ztroskotání tohoto plánu, aby léčeny byly zemské finance bez přílišného poškození ústavy a zachovánín autonomie aspoň kontinuitou osob tvořících správní komisi, odstoupení nejvyššího mar- šálka, provedení plánu vládního zachrániti zemské finance před zkázou a tentokráte bez ohledu na autonomní rozpaky stran a všechny další kroky vládní k tomu směřující: rozpu-
Němec Čech Čechy Rakousko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Skalka v moři.) Ranní slunce žehne do šedivých, vyhlazených balvanů, rozhoze- ných v štěrku strakatých oblázků, a průzrač- ná voda líže zpěněnou rozlitinou mokrý pí- sek, navršený na břehu v drobounkou hráz. ukládajíc nad její ostře vyznačenou, oblouko- vitou hranu pruh vlhkých dřívek, úlomků ba- revného skla, bledě zelených blánitých chaluh a hustého pletiva vápenaté rostlinné tkáně páchnoucí ostře jodem. Tiché, mihotající se moře vrší se pod roz- žhaveným nebem na obzor, třpytí se jiskřivý- mi hřebénky a rozlévá se hladkými, jak sklen- nými plochami, z nichž vytryskují odlesky slunečních paprsků. Nad pobřežními balvany drolí se suchem červená země pod drobnými tlapkami zelených ještěrek, na obrovských tenkých stvolech trčí žluté okoličnaté květy. plné zučícího a šustícího hmyzu, velké vážky honí se nad nimi a chřestí svými suchými blá- nitými křídly, po zemi mezi dužnatými lístky netřesků cvrčí barevná křidělka sarančat. Břeh se táhne do prava nad tříští balvanů příkrým útesem v protáhlém oblouku nad ko- lísavou hladinou, přechází v zelené úbočí s červenými střechami vil a vníká ostrým ja- zykem do tmavomodré pláně, stoupaje nad ní zarostlými pahorky pod rozeklaný hřbet Jaily, pod nímž vyčnívají minarety Koreizua krčí se chumáčky domků Alupky. Celá ta kra- jinná dekorace nad lesklou hladinou je jako zastřena stříbrným oparem zářivých paprsků. jež srší přes vodu z rozběleného vodního ob- zoru nad přerývanou křivku skalních stěnv Po levé straně z červené, tvrdé hlíny slé- zá do vody obnažená, rozervaná skála, zaví- zajíc výhled. Několik skalisk odlétlo z ní kdyst trochu dál do moře a vyčnívá kostrbatými vymletými hlavami ze zpěněné vody, kolem nich vařící. Je to tuhá; nahnědlá hornina, pro- stoupená bílými třpytnými žilami vápenco- dál.
21 article
vých krystalů, jež na jejím drsném, rozhloda- ném povrchu tvoří jiskřivé povlaky droboun- kých, průsvitných jehlic. Voda vyryla do n drobné sluje, rozštípala ji v táhlé štěrbiny, vy. mlela v základech hluboké, ohlazené laloky a nastříhala do svrchních skulin mikroskopi- cká jezérka zelené vody, v níž se chvějí na dně třásně tmavých chaluh. Voda pod skalou houpe se lehce v ma- lých chobotech, kývá třásněmi vodních rostlin. jež vlají v průzračných vlnkách svými šlahou- ny a propouští zelené světlo až na hladké ka- meny skalnatého dna, po němž chrastivým rythmem haraší oblázky, houpané tichým pří- bojem: S břehu zdá se ta rozbitá hromada skalisk špinavě červeným, zmáčeným rumi- štěm, jdete-li však k ní průhlednou vodou, oživuje, je svým, velmi hybným a velmi ruš- ným světem. V čísté vodě hrají si stáda dro- boulinkých rybiček; vždy hnízdo stejného stáří pohromadě. Hrstka šedých rybek, ne větších než ovesná zrnka, rejdí střelhbitě stej- ným tempem. A pod nimi větší, stříbrné, hou- pají se stejnoměrně, poddávajíce se vlnám. stoupají a klesají jako obláček, ale při prv- ním dotyku hladiny mízí jakoby shasl chumáč jisker, pod tmavou skalou.
22 article
Skála ve všech svých vyleptaných jam- kách a záhybech je poseta hrbolky přissátých mušli, zbarvených stejně olivově, jako oslizlý hlenem hladký kámen. Osadily celé skalisko i tam, kde vlny za bouří nejvíce bijí; zdvihaj neznatelně okraje lastur a nevšímají si nárazu vln. Dotknete-li se však povrchu lastury, při- ssaje se tvrdý příklop tak pevně ke skále jako by to byl pouhý hrbolek stěny. Hromád- ky slavek, ne větších než hrách, rozvírají mezi nimi své černé chlopně, a bledě žluté řasy splývají s nich do vln. V příčných prasklinách skály, vyložených bílými krystalky vápence, je tajemná říše krabů: malinkých krabů s tu- hým štítkem, z něhož vyčnívají na stopkách dvě udivené oči, pod nímž třesou se neustále nervosním pohybem kusadla, a jenž se pohy- buje se zázračnou hbitostí dvěma vějíři chlu- patých nožek. Zdá se mi, že ten obrněný rytíř přitisknutý ke skále a hledící upřeně na mne má v celém svém úžasně čílém tělíčku jisty duševní výraz, jimž projevuje svoji spokoje- nost, hněv i úžas. Sedí přede mnou pod po- vrchem hladiny na malém výběžku, podává hbitě jedno klepeto po druhém k široké tla- mičce, jakoby pohodlně pojídal. Mimo něj plyne nějaký drobný, třaslavý rosol. Celé tělo se naježí na pavoučích nohách, oči vyhrknou na vrch pancíře, klepeta záludným skokem uchvátí kořist a lupič jen se s ní mihne po skále do tmavé praskliny. Ale ve skulině od- počíval jiný, větší zápasník. Vylétne jako stře- la, v tom mrštném pohybu je znát hněv vy- rušeného bohatýra, klepeta a nohy se na oka- mžik zapletou, a slabší protivník uskakuje bez kořisti na skálu, zatím co jeho soupeř se usa- zuje v díře se svým lupem. Hnul jsem trochu
Skála
23 article
vodou, oba mne shlédli, na mžik se zastavili ztrnulí, a pak mizí do vody, nejen oni, ale celé stádo těch pavoučích bytostí, jež dříve bez hnutí čněly z různých štěrbinek rozpuka- ného skaliska. Jen stříbrolesklá, krásná ry- bička s vějířovitými ploutvemi pod žábrami zůstala pokojně přitisknuta ke kamenu právě u vodní hladiny. Houpavé vlnky ji zalévají chvílemi vodou, chvílemi zůstává na mokré skále zachycena pružným tílkem, stočeným v půvabnou křivku a vybřívá se na slunci. O čas švihne sebou do vody a zas vyskakuje, hrajíc si v zářivém světle, jež se rozlévá po širé hladině. Slunce vystoupilo již vysoko nad obzor a celý svět kolem hoří jasem. Nebe zbělelo hladina ztemněla modravým přísvitem, a třpy- tí se zlatými odlesky. Na obzoru dvě lodi s bí- lými plachtami, jež se rýsují na nebi jako útržky něžných krajek, honí se, jakobys hrály v tom žhavém, letním jase, z klidné hladiny za poslední skalkou vymršťují se černá, lesklá těla delfínů, spadající krátkým obloukem zpět do vody. Občas obracejí se je- jich světlá břicha k slunci a pleskají pak těžce do vodní tůně, někdy mihne se rozeklaný ocas neb hrubá hlava a rozvlní tmavou vodu. Ná- hle zmizeli, a po vodě hrčí údery parního šroubu. Nad zálivem u Alupky kouří obláček dýmu, a po chvíli houpavá „Vova“ nese se kolem se zdvíženým kýlem, plašíc racky, ky- mácející se nad vodou. Její paluba, plná lidí ruší na okamžik tichou idylu přírody, a zmizí za skalou, zanechávajíc po sobě lesklý pruh rozbrázděné vody a ozvěnu šroubových úhozů, chvějící se po hladině.
Ná
24 article
Je ticho opět mezi nebem a vodou: ležím na chřestících oblázcích v průhledné vodě hledím k čistému nebi, na němž postupuje slunce k horám, zatíženým černým pruhem mraků, přelévajících se sotva znatelně na kol- mé útesy, čnící v dáli nad pobřežím. Nehybný vzduch jen se tetelí horkem, a na břehu n polosvadlých keřích praskají tenké lusky, prý- skajíce tvrdá seménka do drobivé hlíny. Na pobřežním balvanu stojí strnule bosonohý Ta- tar s pestrým opaskem kolem děravé košile, s kulatou čapkou z černého beránka na hla- vě, na rameni drží síť, zatíženou olověnými kroužky a hledí na hladinu, číhaje na ryby Na skalce zaskvěl se zářivě modrý ledňáček lesklé peří třpytí se jako průsvitný safír, útlý zobák je obrácen kolmo k vodě, a hladká hla- vička hledí úkosem do vlnek pod skalou. Mhouřím mimoděk oči proti žhoucímu slunci, přes něž táhnou přímočárně divoké kachny, celý obzor nabývá ze zdola kouzel- ných rysů snové vidiny, a řecký zámek, vy- růstající za mnou z tropického parku, kouzli v mysli vzpomínky na řecké sny, jež kdysi oživovaly tajemný Pontus Euxinus, dokud n jeho tmavých vlnách se projížděli Tritoni Nereidky, a za bouřných nocí ve zpěněném příboji se vzpinalo Poseidonovo spřežení. Po lesklé hladině, jejíž zážehy hoří přede mnou ve slunečních paprscích, plula pyšná lod Argonautů pro zlaté rouno, po ní prchala z Kolchidy Medea s uděšeným Jasonem, za- nechávajíc za kýlem lodi krvavou brázdu, po tom zářivém obzoru sunula se, stejně jako dnes, bílá plachta, když Odysseova loď uni- kala ze zátoky krutých obrů u dnešní Bala- klavy; a tam, v světlé dáli za Alupkou, u mysu Fiolente, stál pod kolmým, ostrým balvanem oltář Ifigenie. Světlé stíny řeckých snů hasnou zároveř se žhavou září, která se skrývá za mračnem, postupujícím od hřebenu Jaily a v šedém sti-
Euxinus Triton nereidka Poseidonův Odysseův Bala Kolchida Medea
25 article
nu, jenž přelétl po hladině, vystupují z moře tiché, barevné vidiny gruzinských pohádek. Maurská architektura bílého Dulberu, vyzíra- jící zubatými zídkami a kulatými hlavicemi ze zeleni nad Oleizem, mění se v pološeru v po- hádkový palác z Tisíc a jedné noci, k němuž vzplývají z vln postavy ve světlých turbanech a zelených chalátech; vynášejí z mořev útlých rukou hrsti drahokamů a růženec perel, hovoří tichou, neznámou řečí a klesají zpět do čarovných zahrad a podivných měst, jimiž východní fantasie zalidnila podmořské hlu- Co lidských snů vykvetlo z té tiché hlou- bi, kde miliony bytostí prožívají ve skrytu svůj vlastní život, plný zápasů, rozkoší a bo- lestí. Zbloudilá ryba, stáda krabů, hrsti cha- luh a hromádky mušlí jsou to jediné, co se z onoho světa ocitá na pomezí naší lidské říše, a naše ubohá fantasie, kulhajíc za těmi úžas- nými projevy života nedostupných krajů pod neklidným povrchem, oživuje si ten neznámý svět svými vlastními přízraky, jež, ač nejsou ani stínem skutečných zázraků života, skry- tého před námi, rozzařují se v lidské mysli čarovnou krásou, vyvolanou dotykem s tajem- stvím neznámé přírody.
bílý Dulber
26 article
Houpavý pohyb táhlých vln změnil sev tvrdé nárazy, pěna stříká přes horké kameny. a západní vítr duje nad znepokojeným mořem. S Aj Petri snášejí se již špinavé pruhy dešti- vých oblak do obrazu pobřežní krajiny, za vodní plání, kdesi nad Synopem rozzařují se z oblačných hradů tiché blesky, a po rozhou- pané hladině prchají loďky se vzdutými plach. tami do zálivu. Nekonečný obzor ztemněl pod nažloutlým příkrovem, a než jsem dostihl pi- niový lesík, zastřel břeh hustý déšť, bijící do vyprahlé půdy, nad Jailou v černém nebí lí- ným rachotem duněl bez přestávky hrom,a v úbočí mezi zahradami hřměl skalním kory- tem blátivý příval, unášeje s bouřlivým řevem balvany a kmeny do husté mlhy, která po- hltila celý ten smavý, slunečný svět nad mo- Všechna krása tropických parků, skvělých zámků, půvabných zátok zmizela v proudech
Petri slunečný svět
27 article
biny. řem.