ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3da6e750-8fd4-11dd-9a15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 96, place 66, org 7, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13. září 1913. číslo 251
4 article
štění sněmu a povolání správní komise, čímž vláda hluboce zasáhla do autonomních práv království a utvořila velmi vážný prejudic pro ostatní země. Dr. Kramář vážnými slovy pádnými argumenty vykládá rozdíly mezi ko- misí I. a komisí II. i odvažuje vzájemná stano- viska a důvody české i německé nespokoje- nosti s nynější zemskou správní komisí. Toto mimořádné, nad ústavu zasahující opatření vlá dy nepřineslo toužebně očekávané uklidnění pro Čechy. „A klid byl by tak nutným,“ praví se na konci článku, jejž dáváme doslovně, „zvláště nyní po ostré ekonomické krisi, kte- rou Čechy, první průmyslová země Rakouska, následkem peněžní tisně od krise agadirské pak následkem balkánských válek zažily Více než kdy jindy byl by postu obou nejbohatších národů říše nutným. Ať se řešení balkánské krise posu- zuje z německého nebo slovanského stano- viska, jisto jest, že vedle nutných vnitřně po- litických důsledků, kteréž se následkem války srbsko-bulharské nestaly zbytečnými, nýbrž ještě nutnějšími stala se nová hospodářská po- ttika oproti balkánským národům nezbytnou. a že by právě zde bylo výhodou, kterou ne- lze ani dosti vysoko ceniti pro hospodářský život obou národů, kdyby stejné hospodářské zájmy, ať průmyslové, agrární, anebo nejlépe celkově hospodářské, hájeny byly od zástupců obou národů, aniž by se musilo mysliti na ne- řešený jazykový problém, anebo nehotové zemské zřízení. Od bosenské krise byly se strany vojenské správy podle nároků zahra- ničného úřadu žádány tak veliké hmotné obě- ti (aniž by nalezena byla i jen nejmenší ná- hrada za to aspoň v lepších odbytných pomě- rech na Balkáně), že jest největší po- vinností zástupců obou, nejtíže postiže- ných národů, Čechů a Němců, pomýšleti na
doktor Kramář Čecho Němec Čechy Rakousko Balkán
5 article
to, kterak společnou prací chránit ohrožený hospodářský život obou národností. Špatná vnitřní politika, jaká ode vždy v Rakousku byla provozována a která zná jenom privile- gované a potlačené, ale nikoli rovnoprávné občany, takové, na kteréž se pohlíží jako na hlavní opory státu a ostatní, v nichž spatřo- vání jsou přes všechnu jich věrnost a oddanost nebezpeční nepřátelé monarchie, až se k tomu dostali následkem neodpustitelného útlaku se jimi skutečně státi, působila také na zahrani- ční politiku. Samozřejmě musili i v zahranič- ních soukmenovcích těch, kteří doma mali- chernou policejní politikou byli k zoufalství dohnáni, spatřováni býti nepřátelé monarchie, aneb aspoň tak obávání; a důsledkem toho jsou politicky a především hospodářsky ža- lostné výsledky rakouské balkánské politiky. nad kterými nebude lze utěšití se na dlouhou dobu vírou v úplné „rozdrcení panslavismu“. Snad je to, co druhá válka a bukurešťský mín na Balkáně způsobily, ve skutečnosti ještě ne- bezpečnější než strašídlo „panslavismu“.—v každém případě bude zapotřebí velmi prozí- ravé hospodářské politiky a právě v tomto směru jest česko-německý společný postap tím nutnější, že Uhry pod hr. Tiszou zase za- ujaly tak mocné postavení, že v Cislajtanii musíme býti právě v hospodářském ohledu velmi na pozoru.“ Pohříchu jest každý opti- mismus v Rakousku neodpustitelnou politickou naivností a naprostou početní chybou. Možno s určitostí na to počítati, že právě na nejdůle- žitější hospodářské zájmy nikdo mysliti ne- bude, jenom vláda bude o tom mluviti, avšak nikoho nepřesvědčí, neboť všichni budou se domnívati, že to činí proto, aby odvrátila po- zornost od své špatné národnostní politiky.
Uher Rakousko Balkán
6 article
To snad zní bezútěšně, ale tomu, kdož vše učinil, aby se došlo k snesitelnému míru, kdož se domníval, že mohou býti překonány posled- ní překážky, když již tolik bylo vykonáno upraveno, a nyní vidí, že jediné východiště z neblahých zmatků, zemi českou a oba ná- rody tak hluboko poškozující, zase na delší dobu jest zataraseno a sice nezodpověditelnou beztaktností jednoho ministra a nedostatkem odvahy, přenésti se přes to, a přese vše usku- tečniti, co vždy bylo nejkrásnějším snem obou národů, jest zajisté dovoleno říci, že kone krise v Čechách jest nedohledný. Co se v Če- chách stalo, jest ovšem krutá rána pro poli- tiku měšťáckých stran v obou táborech. I není divu, že se u nich spásy nehledá. Jední spa- třují ji nahoře, a spokojili by se upravením ná- rodnostních poměrů přes hlavy korporací k vyrovnání neschopných, jiní ve vstupu nejšir- ších lidových vrstev do zemské politiky, ježto by do sněmu přinesly více porozumění pro bídu života, třeba však méně pro tajnou vědu dosavadních politiků v nacionálních věcech Má se za to, že by i oni, Češí ať Němci, s nej- větší obětavostí zastupovali skutečné zájmy národa, ale že by také mohli najíti cesty k možnému životu obou národů vedle sebe. A tak žádána jest především volební oprava. Co a zdali se vůbec něco stane, lze těžko říci ještě méně, pomůže-li to, co se stane. Jenom to možno s naprostou jistotou tvrditi, že jest jenom jediná skutečná bezpečná pomoc pro Čechy: poctivé, oběma národům přijatelné vy- rovnání. K tomu však schází hlavní podmínka odvaha k míru. Zejména před volbami do no- vého sněmu. A tak není nemožno, že nej- novější provisorium v Rakousku, zemská auto. nomie od místodržitelství převzatá, potrvá déle, než tomu chtěli i ti, kdož úřadnickou správní komisi stvořili.“
Němec Čechy Rakousko
7 article
„Ministerská vyrovnací jednání“. „V nejbližších dnech — tak píše „N. F Presse“ — bude konána první ministerská rada po letních prázdninách. V poslední mini- sterské radě dne 19. srpna bylo usneseno, že v poradě nejbližší hlavním předmětem jednán bude česko-německé vyrovnání. Předseda mi- nisterstva hr. Stürgkh vyzval tenkráte resortn ministry, aby vyrovnací látku propracovali s odbornými referenty v ministerstvech uči- nili náležité přípravy. O ostatních disposicích nebylo rozhodnuto. Předseda ministerstva te- prve v nejbližší ministerské radě učiní návrhy. jakým způsobem a jakou methodou mají býti nová vyrovnací jednání zahájena. Prvním kro- kem k tomu bude asi, aby ministerstvo samo dospělo k jednotnému názoru o nejdůležitějších sporných bodech. Nejbližší přípravná práce bude tedy v tom záležeti, že se budou v lůně kabinetu konati ministerská vyrovna- cí jednání. Pomýšlí se na to, podle vzoru Koerbrových dorozumívacích konferencí vy- pracovati hotové předlohy, aneb aspoř zásadní základy pro takovéto předlohy, kteréž by pak tvořily basis pro vyjednávání poslanců samotných. z potíží těchto přípravných prací vidí se, že vy- rovnací jednání se zástupci lidu nikterak ne- může býti zahájeno v době blízké. Jestliže se obě strany usnesou konference obeslati, což se má za pravděpodobno, případne první vy- rovnací den teprve do pozdního podzimku.“
N F Stürgkh
8 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Rozmnožení rakouské armády Slyšení ministra honvédů u panovníka za- vdalo opět podnět k úvahám o novém roz- množení braneckých kontingentů v Rakousku a Uhersku. O věci té dovídá se „N. W. Tagbl. z pramene nejlépe informovaného, že otázka zvýšení braneckých kontingentů nepřekročila ještě stadium předběžného jednání. Obě vlády obdržely sice již zprávu, že vrchní správa vo- jenská po dosavadních zkušenostech, nabytých během prvého roku po zavedení vojenské re- formy, předstoupí před ně s novými poža- davky, které odůvodní potřebnou pohotovost armády a dobudováním vojenské reformy, ale nebylo dosud jmenováno nijaké určité číslo O všem tom se teprve vyjednává mezi mini- strem vojenství a oběma ministry zemských obran. Proto byl také Hazai ve Vídni. Až se dohodnou vojenští ministři, předstoupí spo- lečný ministr s přesným požadavkem před oba kabinety, aby k němu zaujaly stanovisko. An rakouský, ani uherský kabinet se zvýšením braneckého kontingentu dosud nezabýval, po- něvadž o té věci vědí jen tolik, jako celá ve- řejnost, že se totiž armáda má rozmnožiti, al nevědí, o mnoho-li a kdy. Přesné návrhy vo- jenské správy obdrží oba kabinety již v ně- kterém z nejbližších týdnů a pak bude třeba aby promluvili oba ministřifinancí. Ne- boť od nich bude z největší částí záviseti, na- jde-li se finanční úhrada na nové rozmnožen armády. V Pešti mají za to, že požadavky vojen- ské správy nedojdou před koncem září. Oba kabinety projednají je pak samostatně, což ne- vylučuje, že hr. Tisza se dorozumí také hr. Stürgkhem. Bude-li se tou otázkou zabý- vati také společná ministerská rada, můž její jednání míti jen význam akademický, po- něvadž rozhodnouti o ní mohou jen kabinety rakouský a uherský.
N W Tagbl Stürgkh RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Vídeň Pešť
9 article Haličská volební reforma.
Haličská volební reforma. Haličská volební reforma uvázla opět na písku. Když se místodržitel dr. Koryto w- ski v polovině srpna vracel z Marianských Lázní do Lvova, tvrdilo se, že započne nejdéle koncem srpna vyjednávati se stranami, aby září bylo možno svolati na společnou konfe- renci Poláky i Malorusy tak, aby se připravila nová dohoda a mohl se svolati sněm ještěv druhé polovině září, takže by reforma mohl býti sněmem vyřízena ještě před podzimním zasedáním říšské rady. Zatím minul celý srpen, září je v polovině a o nových dohodo- vacích konferencích mezi Poláky a Malorusy neb o jednání ryt. Korytowského se stranam není ani slechu. Zatím se poměry v Haliči pro volebn opravu a dohodu z horšily. V novém sněmě je silnější oposice proti starému smluvenému projektu volební opravy, než byla ve starém sněmě a rozladem v polské straně lidové, již stále ještě hrozí rozkol, ubylo dalších přátel vyrovnání a Malorusy. Mezi podolskými kon- servativci je mimo to odpor proti jakémukol vyjednávání o volební opravě dříve, než se se- jde sněm. Ryt. Abrahamowicz prohlásil tyto dni redaktoru jednoho listu vídeňského že jediným forem, na kterém se může otázka ta projednati, jest komise, zvolená za tím úče- lem sněmem. Sejde-li se brzy sněm a položí-l se na jeho program jako přvý předmět volební oprava, může prý býti vyřízena v komisi i v sněmu ještě na podzim před zahájením podzim- ního zasedání říšské rady. Snad by to šlo všechno dle přání ryt Abrahamowicze, kdyby Ukrajinci se spokojil tím, co jim autonomní, centrovští a všepolšt Podoláci nabídnou. Ale poněvadž taková skromnost Ukrajinců je vyloučena, jest také vyloučeno, že by haličský sněm mohl volební reformu vyříditi v podzimním zasedání.
doktor Polák Malorus Ryt Abrahamowicz Ukrajinec Podolák Lvov Halič
10 article Polsko-maďarské sbratřování.
Polsko-maďarské sbratřování. Dne 7. a 8. září oslavovali ve Lvově vete- rány z polského povstání r. 1863. Na slavnost tu vybrala se také maďarská deputace, v jejíž čele stál prešpurský biskup Komlossy Biskup Komlossy promluvil ve Lvově maďar- skou řeč, kterou po něm peštský prof. Diveky opakoval polsky a která byla přijata s velikou pochvalou. Řečník pravil, že domohli-li s svobody malí národové na Balkáně a Evropa k tomu ochotně svolila, svolí také, aby se do- stalo svobody velikému, 20milionovému ná- rodu polskému, majícímu svou dávnou, vysoce vyspělou kulturu. Národ tak vlastenecký a du chem svobody proniklý, jako Poláci, nemohl snášeti pout a byl nucen r. 1863 povstati prot Rusku. Tehda se to nezdařilo, ale každý Polál musí věřiti, že bude zase neodvislá Polska Nechť žije neodvislá Polska! — skončil svou řeč biskup Komlossy — Nechť žije přátelstv polsko-maďarské! Žehnej vám bůhl
Komlossy Diveka Polák Balkán Evropa Rusko Polsko
11 title
Za hranicemi.
12 article Nepokojní Albanci.
Nepokojní Albanci. Albanci neučinili vpád pouze do Tuz, nyn černohorských, nýbrž současně také na území které dosud jest obsazeno srbským vojskem jež se na ně bez meškání obořilo a zahnalo za hranici Albaníe. Nejsou to tedy Albanci srbskými státy zabraní, kteří je znepokojují nýbrž Albanci ze „samostatné Albanie“, za niž ručí Evropa. Na Evropě jest, aby si je udr- žela na uzdě; na ní jest i to, aby udržela n uzdě jisté vídeňské listy, jež albanské buřiče proti srbským státům podněcují. Albanský vpád byl šíře zamyšlen. Albanc „samostatní“ dohovořili se s Albanci podma- něnými a tito měli se s nimi spojiti pod vede- ním známého rozbojníka Bajrama Cura a tín zahájiti povstání proti srbským státům. Avšal Bajram Cur v poslední chvíli se rozmyslil jinal a zůstal sedět v Peči, jež připadne Černo- horcům. Albanský vpád předcházelo několik vražd kterýmžto starodávným barbarským způso- bem Albanci ohlašují každou „vojnu“. Tak za vraždili tajemníka obce hornožupské Kojovíče, dva Albance katolíky na cestě mezi Dakovicou a Prizrenem, a okresního tajemníka Stelano viče, jenž byl pozván na oběd do albanského domu. Z tohoto domu byl zrádně zastřele právě v okamžiku, když vstupoval na jeho práh. Srbská vláda, jako černohorská již uči- nila, protestuje u velmocí proti albanským vpádům a zločinům, dodávajíc, budou-li se opakovati, že bude přinucena dát rozkaz srbskému vojsku, aby pře- kročilo hranici Albanie, zločine vyhledalo a ztrestalo. V Prizrenu Srbsko znova prohlásilo vý minečný stav. Srbské úřady odtud oznamuj do Bělehradu, že se pozoruje v „samostatné Albanii hnutí, které sahá hluboko do vnitr země, a má za úkol zjevné i tajné nepřátelstv naproti oběma srbským státům, zvláště pal vyvolání revoluce proti nim.
Albanec Cura Černo Tuz Albánie Evropa Peč Dakovica Prizren Prizren Srbsko Bělehrad obec hornožupský Kojovíč Stelano vič Avšal Bajram Cur
13 article
Za takových okolností Srbsko nemůže demobilisovati a žádá Černou Horu, aby tak byla bdělá a zesílila své posádky v místec dobytých. Výbuch albanských nepokojů proti Srbůn nepřekvapuje. On byl zřetelně předpověděn na nedávné schůzi ve vídeňské kavárn Prücklově, jíž předsedal „Albanec“ Leopol Mendl. Na té schůzi makedonští delegáti Mi- chalčev, Vasiljev, Georgov a Cankov společně s Albanci, požívajícími vídeňského pohostin- ství, revolucí proti Srbům ohlásili. My všal myslíme, že obyvatelstvo Balkánského polo- ostrova nyní především potřebuje pokoje a že i obyvatelstvo celého rakouského soustátí, an i celé Evropy pokoje si přeje a dovede se za- sadit u svých vlád, aby v Albanii konaly svou povinnost. Velmoci se na konferenci londýnské zavázaly, že Albanii uklidní, dobré pořádky v ní zavedou a její polodivý lid zcivilisují Nuže, na nich jest, aby jednaly rychle a rázně a nepřipravovaly svou liknavostí — třetí bal- kánskou válku. Dojde na třetí balkánskou válku? V nejvyšších vládních kruzích srbských píše bělehradský dopisovatel „Světa“, jsou přesvědčeni, že třetí balkánská válka je ne- vyhnutelna. Dovozují to z vleklého vyjedná- vání o Drinopol a Lozengrad. Bulhaři poslal do Cařihradu vyjednávat p. Načeviče, jenž je více Turek než Bulhar, ale ani jemu se dosud nepodařilo přiměti Turky k ústupnosti. Na- opak. Turecko se chystá zachvátit i bulhar- ské pobřeží Egejského moře. Turci velmi chytře používají okamžité lhostejnosti evrop- ské diplomacie. Turecko se domnívá, že Evro- pa je syta balkánských otázek a že zůstav balkánským národům samým, aby si je rozře- šily, jak dovedou. Velmoci samy poradily
Mendl Vasiljev Georgov Cankov Albanec Srba Bulhar Načevič Turek Evra Evropa Albánie Drinopol Cařihrad Turecko egejský moře
14 article
Bulharsku, aby se dohodlo přímo s Tureckem Ale jak může slabé, vyčerpané Bulharsko při- nutiti Turecko, aby mělo v úctě londýnskou úmluvu, když velmoci samy považují tento akt za pouhý papírový cár a nic víc! Proto se Turecko opovažuje tak nezbedně se chovati k bulharským požadavkům. Jestliže se Bul- harsko nevzchopí a nezařinčí zbraní, Turecko půjde dál a vezme Bulharsku všecko, čeho na něm dobylo. Ale Bulharsko nemůže s s lehkým srdcem rozloučiti s ovocem svého výboje. Ačkoli je vysíleno, přece ještě může postaviti proti Turecku 250.000 mužů. Ono tom uvažuje, ano snad se již rozhodlo. Zde se mluví o nové bulharské mobilisaci. Bulharsko jest odhodláno na vše a smířilo se již i s tou myšlenkou, žesedáúplně vochranu Ruska, bu- de-li Tureckem poraženo. Rusku nic jiného nezbude, než Bulharsko obsadit, c arci bude míti nejvážnější následky pro ce- lou Evropu. Pražští Bulhaří o tom, jak se Češí chovalí z války bulharo-srbské. Sofijská „Večerna Pošta“ uveřejňuje článe „Čechitě po vojnata ni s Srbitě“, pod nímž jsou podepsáni: N. Šejtanov, A. Simeonov. K. Markov K. Tabakov. Chr. Trikjakin, Z. Toušek, Ch. Iva nov. A. Danailov. R. Dimitrov. In. Nikolov, Iv. De mitrov. R. Popov. St. Drudarova, S. Stefanov. S Šipkov. L. Vasilev. M. Drasov. L.. Paraškevova, I Kostova, G. Ivančev. V. Kerteva, N. Bučkova, To plužanov Úvod tvoří dopis k redaktorovi, jenž zní-
Šejtanov A Simeonov K Markov K Tabakov Toušek Ch Iva nov A Danailov R Dimitrov Nikolov Iva R Popov S Stefanov L Vasilev M Drasov Kostův G Ivančev V Kertev N Bučkův Bulharsko Turecko Rusko Evropa St . Drudarov
15 article
Pane redaktore! Češi se chovali za naší války se Srby prostě zrádně. Noviny jejich po celou do- bu sporu a války buď o nás mlčely, nebo nás tu- pily. My, bulharští studenti a studentky v Praze. máme z toho dojem, že s tím národem budoucně nemůžeme miti nic společného. Proto vystupujeme s tímto výkladem, aby i náš národ, jenž v těchto trudných dobách poznal své nepřátele, ustanovil svůj poměr i k těmto „našim bratrům“. Ohled, že není třeba odhalovati širokým vrstvám našeho národa všecky hořké pravdy, nesnese kritikyt pravdu třeba znátil Něco jiného. My víme, že Češi, tito „slovanští Židé“, budou se starat, aby se známými zákulisní- mi prostředky rehabilitovali v našich očích. Ale pevně věříme, že Vy, představitelé našeho tisku. kteříž jste tak skvěle dostáli své povinnosti, že Vy jste a zůstanete Bulhary. My vykládáme prav- du a žádáme od svých soukmenovců, aby nám vě- řili: mladí jsme a proto jsme upřímní milovníei svého národa, idealisté jsme, a proto přezíráme Ve jmeno našich všenárodních úkolů prosíme vás: uveřejněte v jednom z nejbližších čísel svého listu tento náš článekl Článek sám nebudeme ani reprodukovat, ani roz- bírat, ani s ním polemisovat. Není snad českého listu který by byl za války bulharo-arbské psal zdejším bulharským studentům a studentkám po chuti. Neza- vděčilo se jim ani „České Slovo“, ani „Čas“, aní „Právo Lidu“, ano i českobrodské „Naše Hlasy Bulhary „zradily“. V „Národních Listech“ je zradi pan Slepánek, jejž nejčastěji citují
Čech Srba Bulhar Slepánek Praha anit „ práv Lido
16 article
My pro sebe i pro všechen český tisk rekla- mujeme úplnou svobodu slova i myšlenky a upřím- ně radíme mladým pánům a dámám bulharským aby se hlouběji zamyslili nad tím, co český tisk při konfliktu bulharo-srbském při Bulharech ne- schvaloval. Oetne-li se někdo v krisi, předevšímv sobě samém musí hledati její příčiny, a najde-li je bude naděje, že je i napraví; ale bude-li příčiny svých nezdarů hledati a sváděti na jiné než na se- be, neprovede na sobě nevyhnutelné nápravy av paďání svém se nezastaví. My. Češi, jsme až v dru- hé řadě domnělými vinníky bulharského neštěstí Za prvního a hlavního vinníka ve svém poblouzen považují — Rusko, na něž nedávno sofijský „Dnev- nik“ vázanou řečí volali O Rus pravoslavna, prokleta budil My z hloubi srdce litujeme poblouzení ducha, které se projevuje i naproti Čechům, i naproti Ru- sům, a doufáme, že č a s je napraví. lež. Bulharské rusofobstvo. Bulhaří stěžují si, že cizina za doby isolace Bulharska od ostatního světa byla zle zpravována o bulharských snahách a po- měrech a proto že z věcné neznalosti se obrátila proti Bulharům. Zdá se spíše opráv- něnou opačná výtka: že Bulhaři za svého osamění byli špatně zpraveni o snahách ci- ziny a proto špatně o nich soudí. V Bulharsku často teď slyšet hlasy nevole proti Čechům a ještě častějí proti Rusům, kteří prý je zrádně opustili. Ruští novinářští dopisovatelé stále píšou ze Sofije o rostouci nespokoje- nosti s Ruskem. Někteří vyhrožují, že přejdou ke katolicismu nebo k protestantismu, jen aby projevili svůj protest proti pravoslavné Rusi. Bulharští studenti pražští podobný pro- test posílají Čechům.
Bulhar Čech Rus Čecho Rusko Bulharsko
17 article
Zaznamenáváme několik hlasů ruských novin, aby bylo zřejmo, jaké právo mají Bulhaři ke svým úsudkům. Sofijský dopisovatel »Ruského Slova« Kalina píše o legendě, která v Bulharsku rychle se šíří, o legendě, že Rusko opustilo v rozhodné chvíli Bulharsko, protože se bálo jeho úspěchů. Jiní říkají, že Rusko opustilo Bulharsko pro jeho neposlušnost a samo- statnost. Bulhaři prý tvrdí, že Rusko zabrá- nilo Bulharsku za Gešova dohodnout se s Rumunskem, které potom v rozhodné chvíli »pustílo« za Dunaj. Rumunsko prý několikrát nabízelo spolek Bulharsku proti Srbsku a Řecku, ale Gešovu dávala prý ruská diplo- macie znát, že by to v Petrohradě považovali za nepřátelský krok a »rusofil« Gešov proti Rusku si netroufal. Kalina naopak zjišťuje, že ruská diplo- macie autoritativně několikrát vystříhala Ge- šova i Daneva před nebezpečím ze severu radila vyvarovat se ho dohodou s Rumun- skem. Ministr Gennadiev prý mu potvrdil, že je to dokumentárně dokázáno. Začátkem července poslal petrohradský vyslanec zprávu o své rozmluvě se Sazonovem, který velmi důtklivě doporučoval dohodu s Rumunskem. které jinak se dorozumí se Srbskem a Řeckem a Bulharsko v tom případě ztratí Dobrudžu i Makedonii. Stejně mluvil ruský vyslane v Bukurešti, Šebeko, s bulharským vyslancem Kalinkovem. Šebeko prohlásil pouze, že by Rusko nedopustilo bulharsko-rumunské smlouvy o rozdělení nebo zničení Srbska,
Bulhar Kalina Rumun Sazonov Bulharsko Rusko Rumunsko Dunaj Srbsko Řecko Petrohrad Dobrudža Makedonie Bukurešť Šebeko
18 article
vody, mlhy a deště, jimiž zde na tom zázrač- ném koutku pozemského ráje Příroda, lhostej- ná k lidským osudům, vyrovnává po tisiciletí drsnosti zemského povrchu, jež jsou nám ce- lým světem. V jedné minutě věčnosti, jež znamená život lidstva, vyrovnají slunce, voda a vítr rozdíl mezi zemí a mořem a spláchnou zázračné plody lidské práce na čarovném po- březí i s lidskými sny v nové útvary — na nichž snad rozkvete nový život nových by- tostí, jež budou se veselit v zářivém sluneč- ním jasu a choulit teskně pod přívalem vod hřmícího nebe, naslouchajíce s tlukoucím srd- cem projevům neznámého života.
19 article Z divadla.
Z divadla. + [Samobav). Na konec prázdnin také divadlo v Šárce dočkalo se žádoucího pa- prsku slunce. Minulou neděli množství obe- censtva, které se sešlo na Jana Výra vu, mělo svoji radost z jeho selské bouře az tisíců hlaviček, které při tom byly svědky. Další rozvoj divadla v přírodě je už zabez- pečen. Ředitelstvo má své rozpočty už ho- tovy a také autor Výravy zkušeným zrakem už odhadl, kde a jak třeba v klaviatuře přitlačit, kde stlumit, aby dramatism pod širým nebem přišel k svému. Kostru velké vlastenecké hry, určené výhradně pro je- viště přírodní, nosí už jistě v hlavě. Takové hry, která by mocně zabavila obraznost davu shluklého po svazích a stráních ši- rého dolu. — Co se zábavy dotýče, měli jsme prvním představení Výravy v šárce také svojil — To přece úplně zmoklo. — Nevadí. Výborně jsme se bavili S nebe jen lilo po celý čas, ale obecenstvo se nehnulo ze svých míst. Divná bytost, takové obecenstvo, když se sejdel — Asi novota věci tak působila. Velko- lepá scenerie a všecko živé, stromy, skály ..
Jan Velko
20 article
— Vidět nebylo, než roztažené dešt- níky. Divák měl jedinou černou plochu před očima . .. — Ale slyšet bylo jistě. Akustika v tom přírodním divadle je výtečná. — Ani slyšet nebylo nic, jenom šum a pleskot deště bubnujícího vůkol na roz- tažené plátno. — Nic nevidět a neslyšet v dívadle obecenstvo přece se bavilo? — Do poslední chvíle vytrvalo. — A známky netrpělivosti nedávalo? — Naopak, zuřivě tleskalo a známky svrchované spokojenosti a nadšení vydávalo — Jak to vysvětlit? — Čert ví! Snad mělo radost samo ze sebe, že se tak sešlo a dovedlo vzdorovat všem živlům. Jisto je, bavilo se. Samo sebe bavilo . .. Výjev soběstačnosti! Jsou takové skryté síly v přírodě. Dají se vybavit, roztočíta přimět, aby hrály samy sobě, jakoby na ně hrál někdo jiný. Je právě móda, je vybavo- vat. Doba samohybů, samochodů, soběhledů. Obecenstvo si sedí v divadle, nevidí a ne- slyší, co se hraje a přece se baví. Samo- bav!
21 article Hudba.
Hudba. + Paříž o české hudbě. Srpnové číslo známe hudební revue „Musica“, vycházející za vrchní redakce p. Xa viera Leroux a, ná- kladem p. P. Lafitta, přináší zase stati plné uznání české hudbě. Je známá akce, kterou v hu- debních kruzích zdejších podnikli pp. Leroux a Delange, aby „Prodaná nevěsta“ byla konečně provedena na některém divadle paříž- ském, státem subvencovaném. Byli jsme již pře- svědčení, že dojde ku provedení „Prodané nevě- sty“ a „Dalibora“ v nádherném Astrucově divadle na Champs-Elysées. Neklidné poměry nedovolo- valy tehdy, kojme se však nadějí, že ředitelství Národního divadla letos splní daný slib. Divadlo v Šárce vzrušilo Paříž. Ani redakci „Musicy“ ne- ušel netušený úspěch díla Smetanova, provedeného pod širým nebem v nebývalých rozměrech. A zásluhou Českého zemského spolku pro po- vznesení návštěvy cizinců, jehož činnost nedo- vedeme věru ani dostatečně oceniti, obdržel i p Leroux k výslovné žádosti krásnou serii fotogra- fických snímků s výjevy šáreckého divadla. Tak setkáváme se v nejnovějším čísle „Musicy“ opět s „Prodanou“ aspoň na obrázku. S jakou radostí uvítali jsme nové číslo „Mu sicy“, kterým pp. Leroux a Delange si nás opět k nové vděčnosti zavázall.
Musica Leroux Lafitt Delange Dalibor Smetanův Paříž Elysées Astrucov divadlo na Champs šárecký divadlo
22 article
Jsou zdařilé tyto reprodukce: Vstupn scéna, Věrné milování, Tanec z I. jed- nání a Celkový výjev (F. 185X 460). Pa Delange doprovází obrázky těmito slovy, jež jsou lichotivým uznáním jak pořadatelům, tak účast- níkům: „Prodaná nevěsta“ v divadle v přírodě v Pra ze. Několik výjevů nejkrásnějšího díla B. Smetany V blízkém okolí hlavního města Čech, v čaro- krásném údolí, provedeno bylo dosud největší di- vadlo v přírodě světa, uprostřed lesnatých svahů a pahorků granitových skal. Sehrána „Prodan nevěsta“ B. Smetany a není nic půvabnějšího, nen nic poutavějšího tohoto představení, o čemž pře svědčují nás fotografické snímky, které reprodu- kujeme (na dvou celých stranách) a jež dovoluj plně vytvořiti si představu o malebnosti i kráse dekorace a dovedného seénování. Toto dílo provedeno bylo sborem Národníh divadla českého a hlavní role našly v sl. Šlechtové Miřiovské, Pivoňkové a pp. Durovi. Pollertovi Krössingovi výborné představitele. Ocherstr řízen byl p. Zamrzlou. Na jiném místě najdete s uspokojením obsažný článek p. J. Zemana (omylem vytištěno J. Ze- mar): Le Choral des Instituteurs Tchě- ques de Prague. Pisatel zdařile vystihl postavení našeho ná roda, který, zbaven jsa práv politických, věnoval se hudbě a dosáhl v ní prvého místa v Rakousku Do lidových písní český člověk bezděky vložil všech no své bohatství, všechny tužby a stesky jeho uštvané duše a dnes nenajde se ani vesničky, kte- rá by neměla svůj zpěvácký spolek neb hudebn sbor. Přivedeny k platnosti i zpěvy chorálové, zvlá- ště když mladý skladatel Fr. Spilka, profesor pražské konservatoře, sdružil kol sebe padesátku pražských učitelů. Úspěch jich byl však dobře za- sloužený a byli uznání od největších skladatelů
Delange Smetan Šlechta Miřiovský Pivoňka Duro Pollert Krössing Zamrzla J Zeman Spilka Čechy krásný údolí Rakousko Francie Národníh divadlo Le Choral desátník Instituteurs Tch que jít Prague
23 article
kritiků hudebních světa. Skladatelé jmen tak zvuč- ných, jako Saint-Sačns, Laurent de Ril- 1é, Debussy. Tanějev, Sibelices, He gar a j. a j. napsali a věnovali sdružení své skladby. Přinesli jsme v „N. L.“ nejednou zprávy o p- sobnosti P. S. P. U. a doufám, že mluvím z duš všech pařížských Čechů, tlumočím-li jim srdečný upřímný dík za ty vzácné chvíle požitku, za po vzbuzení národního sebevědomí, jež srazilo ko- nečně kolonii naši v Paříži v jeden šik: ve stále Český výbor našich spolků a umožnil nám prvé společné vystoupení. Byli jsme opravdu hrdi na naši hudbu, na krá su české písně a s pýchou jsme ukázali pa- řížskému světu na členy sdružení: „Hleďte, to jsou učitelé naši mládeže“. Vzpomínám často na ty krásné dny a doufáme, že i oni jso myšlenkami často v městě nad Sekvanou a v brz ku zas si zaletí do našeho náručí. — Cr—
Debussy Tanějev Sibelice P U Čecho SaintSačns Laurent jít Rila Paříž Sekvana
24 article
+ »Šelma sedlák« od Ant. Dvořáka, kter v novém nastudování dnes se dává v Nár. divadle vyšel v klavírním výtahu letos na jaře nákladen Hudební Matice Umělecké besedy v Praze Ii. Jungmannova tř. 39 n. za K 9.— (pro členy U. K 7.50), poštou o 60 h dražší. + Palestrini v opeře. H. Pfitzner, který v dra matické komposici na několik let se odmlčel pracuje právě na nové tříaktové opeře, její text sám si napsal. Obsah děje této opery tvoř život S. P. Palestriního, slavného mistra chrámove hudby. Nová tato opera Pfitznerova vyjde nákla- dem Ad. Fürstnera a sice nejprve v Paříži, pal v Berlíně. + Hudba chrámová. Dne 14. t. m. o půl šest hod. več. provedeny budou násl. novi ky v basi- lice smíchovské: Te Deum pro sbor osmihlasý varhany a orkestr, složil Jos. Renner ml., op. 50 Renner jest přední moderní skladatel německý jest profesorem hry varhanní a kontrapunktu v Řezně. Litanie k P. Ježiší pro sola, sbor varhany od Vojt. Říhovského. Pange ling u a moll šestihlasé od Jos. Wintra.
Antonín Dvořák Jungmannův H Pfitzner Palestriní Pfitznerův Renner Říhovský Winter Paříž Berlín Řezno Jos národní umělecký beseda v Praga ia drahý . + Palestrini T Deum
25 article Modní hlídka.
Modní hlídka. Ulstr a svrchník. Dříve než počnu o podzimních novinkách, do- volím si podati rozmarnou episodku, jež se mně přihodila minulý měsíc. Zmínil jsem se tehd o měkkých límcích a pravil jsem výslovně, ž k takovému límci patří pouze pas a nikoliv. sle. Myslil jsem, že není potřebí dodávati, že ani vesta se k měkkému límci nehodí. že by si to mohl ně- kdo jinak vysvětlovati, mne tehdy nenapadlo. Ně- jaký den na to sešel jsem se s jedním pánem a spo- zoroval jsem ku svému úžasu, že má měkký líme a — vestu. Upozornil jsem jej na to, co jsem byl uvedl, a tu s roztomilým úsměvem rozepjal vesta a — — — 1 Pravda, měl pas. Leč když jsem mu vysvětlo- val, že vesta zde není naprosto na místě, nedal to vymluviti, řka, že „elegantní člověk neběhá po ulici bez vesty“ . Když jsem tenkráte o tomto thematu psal, věděl jsem, že bude mnoho těch, kdož se těžko budou loučiti s vestou, leč nebyl jsem připraven na to, že by některý z pánů byl schopen dopustiti se takovéto nevkusnosti a ještě ji obhajovati.
26 article
Nosíte-li americké boty, dáváte-li si šíti americké šaty, kupujete-li americké klobouky, musíte se též přizpůsobiti duchu, který tyto pra- ktieky založené, vším zbytečným, nepohodlným p- hrdající Američany ovládá. Nemůžete-li se ale zbaviti starých předsudků. tož zůstaňte věrni tomu, co jsté dříve nosili, umíte-li se vkusně obléknout, nebudete prot méně elegantní. Vesta a měkký límec, cylindr a žluté boty. frak a bílé punčochy — to vše zůstává si přiblizne stejným. Posouzení přenechávám našim pánům samým. Nyní přihlédněme k podzimním novínkám. Především něco o ulstru, který za nynějšího, chlad- ného počasí přijde k platnosti. Rozdíl mezi ulstrem a svrchníkem spočívá v tom, že onen postrádá sametového límce a pod- šívky, jež u tohoto jsou nezbytny. Mohl by někdo namítati, že největší rozdíl tvoří materiál, t.j. látka. Neprávem, neb dnes šijí se ulstry z tmavě- modrých ano i černých látek, často z těchže, kteé se používají na svrchník. Jelikož ale ulstr má býti především praktický, musí se voliti taková látka, která tomuto účelu nejlépe vyhovuje. Ulstershire — hrabství ulsterské (jemuž tato
Američan Vesta