2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. září 1913. číslo 251
4
article
štění sněmu a povolání správní komise, čímž
vláda hluboce zasáhla do autonomních práv
království a utvořila velmi vážný prejudic pro
ostatní země. Dr. Kramář vážnými slovy
pádnými argumenty vykládá rozdíly mezi ko-
misí I. a komisí II. i odvažuje vzájemná stano-
viska a důvody české i německé nespokoje-
nosti s nynější zemskou správní komisí. Toto
mimořádné, nad ústavu zasahující opatření vlá
dy nepřineslo toužebně očekávané uklidnění
pro Čechy. „A klid byl by tak nutným,“ praví
se na konci článku, jejž dáváme doslovně,
„zvláště nyní po ostré ekonomické krisi, kte-
rou Čechy, první průmyslová země Rakouska,
následkem peněžní tisně od krise agadirské
pak následkem balkánských válek zažily
Více než kdy jindy byl by postu
obou nejbohatších národů říše
nutným. Ať se řešení balkánské krise posu-
zuje z německého nebo slovanského stano-
viska, jisto jest, že vedle nutných vnitřně po-
litických důsledků, kteréž se následkem války
srbsko-bulharské nestaly zbytečnými, nýbrž
ještě nutnějšími stala se nová hospodářská po-
ttika oproti balkánským národům nezbytnou.
a že by právě zde bylo výhodou, kterou ne-
lze ani dosti vysoko ceniti pro hospodářský
život obou národů, kdyby stejné hospodářské
zájmy, ať průmyslové, agrární, anebo nejlépe
celkově hospodářské, hájeny byly od zástupců
obou národů, aniž by se musilo mysliti na ne-
řešený jazykový problém, anebo nehotové
zemské zřízení. Od bosenské krise byly se
strany vojenské správy podle nároků zahra-
ničného úřadu žádány tak veliké hmotné obě-
ti (aniž by nalezena byla i jen nejmenší ná-
hrada za to aspoň v lepších odbytných pomě-
rech na Balkáně), že jest největší po-
vinností zástupců obou, nejtíže postiže-
ných národů, Čechů a Němců, pomýšleti na
doktor
Kramář
Čecho
Němec
Čechy
Rakousko
Balkán
5
article
to, kterak společnou prací chránit ohrožený
hospodářský život obou národností. Špatná
vnitřní politika, jaká ode vždy v Rakousku
byla provozována a která zná jenom privile-
gované a potlačené, ale nikoli rovnoprávné
občany, takové, na kteréž se pohlíží jako na
hlavní opory státu a ostatní, v nichž spatřo-
vání jsou přes všechnu jich věrnost a oddanost
nebezpeční nepřátelé monarchie, až se k tomu
dostali následkem neodpustitelného útlaku se
jimi skutečně státi, působila také na zahrani-
ční politiku. Samozřejmě musili i v zahranič-
ních soukmenovcích těch, kteří doma mali-
chernou policejní politikou byli k zoufalství
dohnáni, spatřováni býti nepřátelé monarchie,
aneb aspoň tak obávání; a důsledkem toho
jsou politicky a především hospodářsky ža-
lostné výsledky rakouské balkánské politiky.
nad kterými nebude lze utěšití se na dlouhou
dobu vírou v úplné „rozdrcení panslavismu“.
Snad je to, co druhá válka a bukurešťský mín
na Balkáně způsobily, ve skutečnosti ještě ne-
bezpečnější než strašídlo „panslavismu“.—v
každém případě bude zapotřebí velmi prozí-
ravé hospodářské politiky a právě v tomto
směru jest česko-německý společný postap
tím nutnější, že Uhry pod hr. Tiszou zase za-
ujaly tak mocné postavení, že v Cislajtanii
musíme býti právě v hospodářském ohledu
velmi na pozoru.“ Pohříchu jest každý opti-
mismus v Rakousku neodpustitelnou politickou
naivností a naprostou početní chybou. Možno
s určitostí na to počítati, že právě na nejdůle-
žitější hospodářské zájmy nikdo mysliti ne-
bude, jenom vláda bude o tom mluviti, avšak
nikoho nepřesvědčí, neboť všichni budou se
domnívati, že to činí proto, aby odvrátila po-
zornost od své špatné národnostní politiky.
Uher
Rakousko
Balkán
6
article
To snad zní bezútěšně, ale tomu, kdož vše
učinil, aby se došlo k snesitelnému míru, kdož
se domníval, že mohou býti překonány posled-
ní překážky, když již tolik bylo vykonáno
upraveno, a nyní vidí, že jediné východiště
z neblahých zmatků, zemi českou a oba ná-
rody tak hluboko poškozující, zase na delší
dobu jest zataraseno a sice nezodpověditelnou
beztaktností jednoho ministra a nedostatkem
odvahy, přenésti se přes to, a přese vše usku-
tečniti, co vždy bylo nejkrásnějším snem obou
národů, jest zajisté dovoleno říci, že kone
krise v Čechách jest nedohledný. Co se v Če-
chách stalo, jest ovšem krutá rána pro poli-
tiku měšťáckých stran v obou táborech. I není
divu, že se u nich spásy nehledá. Jední spa-
třují ji nahoře, a spokojili by se upravením ná-
rodnostních poměrů přes hlavy korporací k
vyrovnání neschopných, jiní ve vstupu nejšir-
ších lidových vrstev do zemské politiky, ježto
by do sněmu přinesly více porozumění pro
bídu života, třeba však méně pro tajnou vědu
dosavadních politiků v nacionálních věcech
Má se za to, že by i oni, Češí ať Němci, s nej-
větší obětavostí zastupovali skutečné zájmy
národa, ale že by také mohli najíti cesty k
možnému životu obou národů vedle sebe.
A tak žádána jest především volební oprava.
Co a zdali se vůbec něco stane, lze těžko říci
ještě méně, pomůže-li to, co se stane. Jenom
to možno s naprostou jistotou tvrditi, že jest
jenom jediná skutečná bezpečná pomoc pro
Čechy: poctivé, oběma národům přijatelné vy-
rovnání. K tomu však schází hlavní podmínka
odvaha k míru. Zejména před volbami do no-
vého sněmu. A tak není nemožno, že nej-
novější provisorium v Rakousku, zemská auto.
nomie od místodržitelství převzatá, potrvá
déle, než tomu chtěli i ti, kdož úřadnickou
správní komisi stvořili.“
Němec
Čechy
Rakousko
7
article
„Ministerská vyrovnací jednání“.
„V nejbližších dnech — tak píše „N. F
Presse“ — bude konána první ministerská
rada po letních prázdninách. V poslední mini-
sterské radě dne 19. srpna bylo usneseno, že
v poradě nejbližší hlavním předmětem jednán
bude česko-německé vyrovnání. Předseda mi-
nisterstva hr. Stürgkh vyzval tenkráte resortn
ministry, aby vyrovnací látku propracovali
s odbornými referenty v ministerstvech uči-
nili náležité přípravy. O ostatních disposicích
nebylo rozhodnuto. Předseda ministerstva te-
prve v nejbližší ministerské radě učiní návrhy.
jakým způsobem a jakou methodou mají býti
nová vyrovnací jednání zahájena. Prvním kro-
kem k tomu bude asi, aby ministerstvo samo
dospělo k jednotnému názoru o nejdůležitějších
sporných bodech. Nejbližší přípravná práce
bude tedy v tom záležeti, že se budou v lůně
kabinetu konati ministerská vyrovna-
cí jednání. Pomýšlí se na to, podle vzoru
Koerbrových dorozumívacích konferencí vy-
pracovati hotové předlohy, aneb aspoř
zásadní základy pro takovéto
předlohy, kteréž by pak tvořily
basis pro vyjednávání poslanců samotných. z
potíží těchto přípravných prací vidí se, že vy-
rovnací jednání se zástupci lidu nikterak ne-
může býti zahájeno v době blízké. Jestliže se
obě strany usnesou konference obeslati, což
se má za pravděpodobno, případne první vy-
rovnací den teprve do pozdního podzimku.“
N F
Stürgkh
8
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Rozmnožení rakouské armády
Slyšení ministra honvédů u panovníka za-
vdalo opět podnět k úvahám o novém roz-
množení braneckých kontingentů v Rakousku
a Uhersku. O věci té dovídá se „N. W. Tagbl.
z pramene nejlépe informovaného, že otázka
zvýšení braneckých kontingentů nepřekročila
ještě stadium předběžného jednání. Obě vlády
obdržely sice již zprávu, že vrchní správa vo-
jenská po dosavadních zkušenostech, nabytých
během prvého roku po zavedení vojenské re-
formy, předstoupí před ně s novými poža-
davky, které odůvodní potřebnou pohotovost
armády a dobudováním vojenské reformy, ale
nebylo dosud jmenováno nijaké určité číslo
O všem tom se teprve vyjednává mezi mini-
strem vojenství a oběma ministry zemských
obran. Proto byl také Hazai ve Vídni. Až se
dohodnou vojenští ministři, předstoupí spo-
lečný ministr s přesným požadavkem před oba
kabinety, aby k němu zaujaly stanovisko. An
rakouský, ani uherský kabinet se zvýšením
braneckého kontingentu dosud nezabýval, po-
něvadž o té věci vědí jen tolik, jako celá ve-
řejnost, že se totiž armáda má rozmnožiti, al
nevědí, o mnoho-li a kdy. Přesné návrhy vo-
jenské správy obdrží oba kabinety již v ně-
kterém z nejbližších týdnů a pak bude třeba
aby promluvili oba ministřifinancí. Ne-
boť od nich bude z největší částí záviseti, na-
jde-li se finanční úhrada na nové rozmnožen
armády.
V Pešti mají za to, že požadavky vojen-
ské správy nedojdou před koncem září. Oba
kabinety projednají je pak samostatně, což ne-
vylučuje, že hr. Tisza se dorozumí také
hr. Stürgkhem. Bude-li se tou otázkou zabý-
vati také společná ministerská rada, můž
její jednání míti jen význam akademický, po-
něvadž rozhodnouti o ní mohou jen kabinety
rakouský a uherský.
N W Tagbl
Stürgkh
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Pešť
9
article
Haličská volební reforma.
Haličská volební reforma.
Haličská volební reforma uvázla opět na
písku. Když se místodržitel dr. Koryto w-
ski v polovině srpna vracel z Marianských
Lázní do Lvova, tvrdilo se, že započne nejdéle
koncem srpna vyjednávati se stranami, aby
září bylo možno svolati na společnou konfe-
renci Poláky i Malorusy tak, aby se připravila
nová dohoda a mohl se svolati sněm ještěv
druhé polovině září, takže by reforma mohl
býti sněmem vyřízena ještě před podzimním
zasedáním říšské rady. Zatím minul celý
srpen, září je v polovině a o nových dohodo-
vacích konferencích mezi Poláky a Malorusy
neb o jednání ryt. Korytowského se stranam
není ani slechu.
Zatím se poměry v Haliči pro volebn
opravu a dohodu z horšily. V novém sněmě
je silnější oposice proti starému smluvenému
projektu volební opravy, než byla ve starém
sněmě a rozladem v polské straně lidové, již
stále ještě hrozí rozkol, ubylo dalších přátel
vyrovnání a Malorusy. Mezi podolskými kon-
servativci je mimo to odpor proti jakémukol
vyjednávání o volební opravě dříve, než se se-
jde sněm. Ryt. Abrahamowicz prohlásil
tyto dni redaktoru jednoho listu vídeňského
že jediným forem, na kterém se může otázka
ta projednati, jest komise, zvolená za tím úče-
lem sněmem. Sejde-li se brzy sněm a položí-l
se na jeho program jako přvý předmět volební
oprava, může prý býti vyřízena v komisi i v
sněmu ještě na podzim před zahájením podzim-
ního zasedání říšské rady.
Snad by to šlo všechno dle přání ryt
Abrahamowicze, kdyby Ukrajinci se spokojil
tím, co jim autonomní, centrovští a všepolšt
Podoláci nabídnou. Ale poněvadž taková
skromnost Ukrajinců je vyloučena, jest také
vyloučeno, že by haličský sněm mohl volební
reformu vyříditi v podzimním zasedání.
doktor
Polák
Malorus
Ryt
Abrahamowicz
Ukrajinec
Podolák
Lvov
Halič
10
article
Polsko-maďarské sbratřování.
Polsko-maďarské sbratřování.
Dne 7. a 8. září oslavovali ve Lvově vete-
rány z polského povstání r. 1863. Na slavnost
tu vybrala se také maďarská deputace, v jejíž
čele stál prešpurský biskup Komlossy
Biskup Komlossy promluvil ve Lvově maďar-
skou řeč, kterou po něm peštský prof. Diveky
opakoval polsky a která byla přijata s velikou
pochvalou. Řečník pravil, že domohli-li s
svobody malí národové na Balkáně a Evropa
k tomu ochotně svolila, svolí také, aby se do-
stalo svobody velikému, 20milionovému ná-
rodu polskému, majícímu svou dávnou, vysoce
vyspělou kulturu. Národ tak vlastenecký a du
chem svobody proniklý, jako Poláci, nemohl
snášeti pout a byl nucen r. 1863 povstati prot
Rusku. Tehda se to nezdařilo, ale každý Polál
musí věřiti, že bude zase neodvislá Polska
Nechť žije neodvislá Polska! — skončil svou
řeč biskup Komlossy — Nechť žije přátelstv
polsko-maďarské! Žehnej vám bůhl
Komlossy
Diveka
Polák
Balkán
Evropa
Rusko
Polsko
12
article
Nepokojní Albanci.
Nepokojní Albanci.
Albanci neučinili vpád pouze do Tuz, nyn
černohorských, nýbrž současně také na území
které dosud jest obsazeno srbským vojskem
jež se na ně bez meškání obořilo a zahnalo za
hranici Albaníe. Nejsou to tedy Albanci
srbskými státy zabraní, kteří je znepokojují
nýbrž Albanci ze „samostatné Albanie“, za niž
ručí Evropa. Na Evropě jest, aby si je udr-
žela na uzdě; na ní jest i to, aby udržela n
uzdě jisté vídeňské listy, jež albanské buřiče
proti srbským státům podněcují.
Albanský vpád byl šíře zamyšlen. Albanc
„samostatní“ dohovořili se s Albanci podma-
něnými a tito měli se s nimi spojiti pod vede-
ním známého rozbojníka Bajrama Cura a tín
zahájiti povstání proti srbským státům. Avšal
Bajram Cur v poslední chvíli se rozmyslil jinal
a zůstal sedět v Peči, jež připadne Černo-
horcům.
Albanský vpád předcházelo několik vražd
kterýmžto starodávným barbarským způso-
bem Albanci ohlašují každou „vojnu“. Tak za
vraždili tajemníka obce hornožupské Kojovíče,
dva Albance katolíky na cestě mezi Dakovicou
a Prizrenem, a okresního tajemníka Stelano
viče, jenž byl pozván na oběd do albanského
domu. Z tohoto domu byl zrádně zastřele
právě v okamžiku, když vstupoval na jeho
práh.
Srbská vláda, jako černohorská již uči-
nila, protestuje u velmocí proti albanským
vpádům a zločinům, dodávajíc, budou-li se
opakovati, že bude přinucena dát
rozkaz srbskému vojsku, aby pře-
kročilo hranici Albanie, zločine
vyhledalo a ztrestalo.
V Prizrenu Srbsko znova prohlásilo vý
minečný stav. Srbské úřady odtud oznamuj
do Bělehradu, že se pozoruje v „samostatné
Albanii hnutí, které sahá hluboko do vnitr
země, a má za úkol zjevné i tajné nepřátelstv
naproti oběma srbským státům, zvláště pal
vyvolání revoluce proti nim.
Albanec
Cura
Černo
Tuz
Albánie
Evropa
Peč
Dakovica
Prizren
Prizren Srbsko
Bělehrad
obec hornožupský Kojovíč
Stelano vič
Avšal Bajram Cur
13
article
Za takových okolností Srbsko nemůže
demobilisovati a žádá Černou Horu, aby tak
byla bdělá a zesílila své posádky v místec
dobytých.
Výbuch albanských nepokojů proti Srbůn
nepřekvapuje. On byl zřetelně předpověděn
na nedávné schůzi ve vídeňské kavárn
Prücklově, jíž předsedal „Albanec“ Leopol
Mendl. Na té schůzi makedonští delegáti Mi-
chalčev, Vasiljev, Georgov a Cankov společně
s Albanci, požívajícími vídeňského pohostin-
ství, revolucí proti Srbům ohlásili. My všal
myslíme, že obyvatelstvo Balkánského polo-
ostrova nyní především potřebuje pokoje a že
i obyvatelstvo celého rakouského soustátí, an
i celé Evropy pokoje si přeje a dovede se za-
sadit u svých vlád, aby v Albanii konaly svou
povinnost. Velmoci se na konferenci londýnské
zavázaly, že Albanii uklidní, dobré pořádky
v ní zavedou a její polodivý lid zcivilisují
Nuže, na nich jest, aby jednaly rychle a rázně
a nepřipravovaly svou liknavostí — třetí bal-
kánskou válku.
Dojde na třetí balkánskou válku?
V nejvyšších vládních kruzích srbských
píše bělehradský dopisovatel „Světa“, jsou
přesvědčeni, že třetí balkánská válka je ne-
vyhnutelna. Dovozují to z vleklého vyjedná-
vání o Drinopol a Lozengrad. Bulhaři poslal
do Cařihradu vyjednávat p. Načeviče, jenž je
více Turek než Bulhar, ale ani jemu se dosud
nepodařilo přiměti Turky k ústupnosti. Na-
opak. Turecko se chystá zachvátit i bulhar-
ské pobřeží Egejského moře. Turci velmi
chytře používají okamžité lhostejnosti evrop-
ské diplomacie. Turecko se domnívá, že Evro-
pa je syta balkánských otázek a že zůstav
balkánským národům samým, aby si je rozře-
šily, jak dovedou. Velmoci samy poradily
Mendl
Vasiljev
Georgov
Cankov
Albanec
Srba
Bulhar
Načevič
Turek
Evra
Evropa
Albánie
Drinopol
Cařihrad
Turecko
egejský moře
14
article
Bulharsku, aby se dohodlo přímo s Tureckem
Ale jak může slabé, vyčerpané Bulharsko při-
nutiti Turecko, aby mělo v úctě londýnskou
úmluvu, když velmoci samy považují tento
akt za pouhý papírový cár a nic víc! Proto se
Turecko opovažuje tak nezbedně se chovati
k bulharským požadavkům. Jestliže se Bul-
harsko nevzchopí a nezařinčí zbraní, Turecko
půjde dál a vezme Bulharsku všecko, čeho
na něm dobylo. Ale Bulharsko nemůže s
s lehkým srdcem rozloučiti s ovocem svého
výboje. Ačkoli je vysíleno, přece ještě může
postaviti proti Turecku 250.000 mužů. Ono
tom uvažuje, ano snad se již rozhodlo. Zde se
mluví o nové bulharské mobilisaci.
Bulharsko jest odhodláno na vše
a smířilo se již i s tou myšlenkou,
žesedáúplně vochranu Ruska, bu-
de-li Tureckem poraženo. Rusku nic
jiného nezbude, než Bulharsko obsadit, c
arci bude míti nejvážnější následky pro ce-
lou Evropu.
Pražští Bulhaří o tom, jak se Češí chovalí z
války bulharo-srbské.
Sofijská „Večerna Pošta“ uveřejňuje článe
„Čechitě po vojnata ni s Srbitě“, pod nímž jsou
podepsáni: N. Šejtanov, A. Simeonov. K. Markov
K. Tabakov. Chr. Trikjakin, Z. Toušek, Ch. Iva
nov. A. Danailov. R. Dimitrov. In. Nikolov, Iv. De
mitrov. R. Popov. St. Drudarova, S. Stefanov. S
Šipkov. L. Vasilev. M. Drasov. L.. Paraškevova, I
Kostova, G. Ivančev. V. Kerteva, N. Bučkova, To
plužanov
Úvod tvoří dopis k redaktorovi, jenž zní-
Šejtanov
A Simeonov
K Markov
K Tabakov
Toušek
Ch
Iva nov
A Danailov
R Dimitrov
Nikolov
Iva
R Popov
S Stefanov
L Vasilev
M Drasov
Kostův
G Ivančev
V Kertev
N Bučkův
Bulharsko
Turecko
Rusko
Evropa
St . Drudarov
15
article
Pane redaktore! Češi se chovali za naší války
se Srby prostě zrádně. Noviny jejich po celou do-
bu sporu a války buď o nás mlčely, nebo nás tu-
pily. My, bulharští studenti a studentky v Praze.
máme z toho dojem, že s tím národem budoucně
nemůžeme miti nic společného. Proto vystupujeme
s tímto výkladem, aby i náš národ, jenž v těchto
trudných dobách poznal své nepřátele, ustanovil
svůj poměr i k těmto „našim bratrům“. Ohled, že
není třeba odhalovati širokým vrstvám našeho
národa všecky hořké pravdy, nesnese kritikyt
pravdu třeba znátil
Něco jiného. My víme, že Češi, tito „slovanští
Židé“, budou se starat, aby se známými zákulisní-
mi prostředky rehabilitovali v našich očích. Ale
pevně věříme, že Vy, představitelé našeho tisku.
kteříž jste tak skvěle dostáli své povinnosti, že
Vy jste a zůstanete Bulhary. My vykládáme prav-
du a žádáme od svých soukmenovců, aby nám vě-
řili: mladí jsme a proto jsme upřímní milovníei
svého národa, idealisté jsme, a proto přezíráme
Ve jmeno našich všenárodních úkolů prosíme
vás: uveřejněte v jednom z nejbližších čísel svého
listu tento náš článekl
Článek sám nebudeme ani reprodukovat, ani roz-
bírat, ani s ním polemisovat. Není snad českého listu
který by byl za války bulharo-arbské psal zdejším
bulharským studentům a studentkám po chuti. Neza-
vděčilo se jim ani „České Slovo“, ani „Čas“, aní
„Právo Lidu“, ano i českobrodské „Naše Hlasy
Bulhary „zradily“. V „Národních Listech“ je zradi
pan Slepánek, jejž nejčastěji citují
Čech
Srba
Bulhar
Slepánek
Praha
anit „ práv Lido
16
article
My pro sebe i pro všechen český tisk rekla-
mujeme úplnou svobodu slova i myšlenky a upřím-
ně radíme mladým pánům a dámám bulharským
aby se hlouběji zamyslili nad tím, co český tisk
při konfliktu bulharo-srbském při Bulharech ne-
schvaloval. Oetne-li se někdo v krisi, předevšímv
sobě samém musí hledati její příčiny, a najde-li je
bude naděje, že je i napraví; ale bude-li příčiny
svých nezdarů hledati a sváděti na jiné než na se-
be, neprovede na sobě nevyhnutelné nápravy av
paďání svém se nezastaví. My. Češi, jsme až v dru-
hé řadě domnělými vinníky bulharského neštěstí
Za prvního a hlavního vinníka ve svém poblouzen
považují — Rusko, na něž nedávno sofijský „Dnev-
nik“ vázanou řečí volali
O Rus pravoslavna, prokleta budil
My z hloubi srdce litujeme poblouzení ducha,
které se projevuje i naproti Čechům, i naproti Ru-
sům, a doufáme, že č a s je napraví.
lež.
Bulharské rusofobstvo.
Bulhaří stěžují si, že cizina za doby
isolace Bulharska od ostatního světa byla
zle zpravována o bulharských snahách a po-
měrech a proto že z věcné neznalosti se
obrátila proti Bulharům. Zdá se spíše opráv-
něnou opačná výtka: že Bulhaři za svého
osamění byli špatně zpraveni o snahách ci-
ziny a proto špatně o nich soudí. V Bulharsku
často teď slyšet hlasy nevole proti Čechům
a ještě častějí proti Rusům, kteří prý je
zrádně opustili. Ruští novinářští dopisovatelé
stále píšou ze Sofije o rostouci nespokoje-
nosti s Ruskem. Někteří vyhrožují, že přejdou
ke katolicismu nebo k protestantismu, jen
aby projevili svůj protest proti pravoslavné
Rusi. Bulharští studenti pražští podobný pro-
test posílají Čechům.
Bulhar
Čech
Rus
Čecho
Rusko
Bulharsko
17
article
Zaznamenáváme několik hlasů ruských
novin, aby bylo zřejmo, jaké právo mají
Bulhaři ke svým úsudkům.
Sofijský dopisovatel »Ruského Slova«
Kalina píše o legendě, která v Bulharsku
rychle se šíří, o legendě, že Rusko opustilo
v rozhodné chvíli Bulharsko, protože se bálo
jeho úspěchů. Jiní říkají, že Rusko opustilo
Bulharsko pro jeho neposlušnost a samo-
statnost. Bulhaři prý tvrdí, že Rusko zabrá-
nilo Bulharsku za Gešova dohodnout se
s Rumunskem, které potom v rozhodné chvíli
»pustílo« za Dunaj. Rumunsko prý několikrát
nabízelo spolek Bulharsku proti Srbsku a
Řecku, ale Gešovu dávala prý ruská diplo-
macie znát, že by to v Petrohradě považovali
za nepřátelský krok a »rusofil« Gešov proti
Rusku si netroufal.
Kalina naopak zjišťuje, že ruská diplo-
macie autoritativně několikrát vystříhala Ge-
šova i Daneva před nebezpečím ze severu
radila vyvarovat se ho dohodou s Rumun-
skem. Ministr Gennadiev prý mu potvrdil,
že je to dokumentárně dokázáno. Začátkem
července poslal petrohradský vyslanec zprávu
o své rozmluvě se Sazonovem, který velmi
důtklivě doporučoval dohodu s Rumunskem.
které jinak se dorozumí se Srbskem a Řeckem
a Bulharsko v tom případě ztratí Dobrudžu
i Makedonii. Stejně mluvil ruský vyslane
v Bukurešti, Šebeko, s bulharským vyslancem
Kalinkovem. Šebeko prohlásil pouze, že
by Rusko nedopustilo bulharsko-rumunské
smlouvy o rozdělení nebo zničení Srbska,
Bulhar
Kalina
Rumun
Sazonov
Bulharsko
Rusko
Rumunsko
Dunaj
Srbsko
Řecko
Petrohrad
Dobrudža
Makedonie
Bukurešť
Šebeko
18
article
vody, mlhy a deště, jimiž zde na tom zázrač-
ném koutku pozemského ráje Příroda, lhostej-
ná k lidským osudům, vyrovnává po tisiciletí
drsnosti zemského povrchu, jež jsou nám ce-
lým světem. V jedné minutě věčnosti, jež
znamená život lidstva, vyrovnají slunce, voda
a vítr rozdíl mezi zemí a mořem a spláchnou
zázračné plody lidské práce na čarovném po-
březí i s lidskými sny v nové útvary — na
nichž snad rozkvete nový život nových by-
tostí, jež budou se veselit v zářivém sluneč-
ním jasu a choulit teskně pod přívalem vod
hřmícího nebe, naslouchajíce s tlukoucím srd-
cem projevům neznámého života.
19
article
Z divadla.
Z divadla.
+ [Samobav). Na konec prázdnin také
divadlo v Šárce dočkalo se žádoucího pa-
prsku slunce. Minulou neděli množství obe-
censtva, které se sešlo na Jana Výra vu,
mělo svoji radost z jeho selské bouře az
tisíců hlaviček, které při tom byly svědky.
Další rozvoj divadla v přírodě je už zabez-
pečen. Ředitelstvo má své rozpočty už ho-
tovy a také autor Výravy zkušeným zrakem
už odhadl, kde a jak třeba v klaviatuře
přitlačit, kde stlumit, aby dramatism pod
širým nebem přišel k svému. Kostru velké
vlastenecké hry, určené výhradně pro je-
viště přírodní, nosí už jistě v hlavě. Takové
hry, která by mocně zabavila obraznost
davu shluklého po svazích a stráních ši-
rého dolu.
— Co se zábavy dotýče, měli jsme
prvním představení Výravy v šárce také
svojil
— To přece úplně zmoklo.
— Nevadí. Výborně jsme se bavili
S nebe jen lilo po celý čas, ale obecenstvo
se nehnulo ze svých míst. Divná bytost,
takové obecenstvo, když se sejdel
— Asi novota věci tak působila. Velko-
lepá scenerie a všecko živé, stromy, skály ..
Jan
Velko
20
article
— Vidět nebylo, než roztažené dešt-
níky. Divák měl jedinou černou plochu před
očima . ..
— Ale slyšet bylo jistě. Akustika v tom
přírodním divadle je výtečná.
— Ani slyšet nebylo nic, jenom šum
a pleskot deště bubnujícího vůkol na roz-
tažené plátno.
— Nic nevidět a neslyšet v dívadle
obecenstvo přece se bavilo?
— Do poslední chvíle vytrvalo.
— A známky netrpělivosti nedávalo?
— Naopak, zuřivě tleskalo a známky
svrchované spokojenosti a nadšení vydávalo
— Jak to vysvětlit?
— Čert ví! Snad mělo radost samo ze
sebe, že se tak sešlo a dovedlo vzdorovat
všem živlům. Jisto je, bavilo se. Samo sebe
bavilo . ..
Výjev soběstačnosti! Jsou takové skryté
síly v přírodě. Dají se vybavit, roztočíta
přimět, aby hrály samy sobě, jakoby na ně
hrál někdo jiný. Je právě móda, je vybavo-
vat. Doba samohybů, samochodů, soběhledů.
Obecenstvo si sedí v divadle, nevidí a ne-
slyší, co se hraje a přece se baví. Samo-
bav!
21
article
Hudba.
Hudba.
+ Paříž o české hudbě. Srpnové číslo známe
hudební revue „Musica“, vycházející za vrchní
redakce p. Xa viera Leroux a, ná-
kladem p. P. Lafitta, přináší zase stati plné
uznání české hudbě. Je známá akce, kterou v hu-
debních kruzích zdejších podnikli pp. Leroux
a Delange, aby „Prodaná nevěsta“ byla
konečně provedena na některém divadle paříž-
ském, státem subvencovaném. Byli jsme již pře-
svědčení, že dojde ku provedení „Prodané nevě-
sty“ a „Dalibora“ v nádherném Astrucově divadle
na Champs-Elysées. Neklidné poměry nedovolo-
valy tehdy, kojme se však nadějí, že ředitelství
Národního divadla letos splní daný slib. Divadlo
v Šárce vzrušilo Paříž. Ani redakci „Musicy“ ne-
ušel netušený úspěch díla Smetanova, provedeného
pod širým nebem v nebývalých rozměrech.
A zásluhou Českého zemského spolku pro po-
vznesení návštěvy cizinců, jehož činnost nedo-
vedeme věru ani dostatečně oceniti, obdržel i p
Leroux k výslovné žádosti krásnou serii fotogra-
fických snímků s výjevy šáreckého divadla. Tak
setkáváme se v nejnovějším čísle „Musicy“ opět
s „Prodanou“ aspoň na obrázku.
S jakou radostí uvítali jsme nové číslo „Mu
sicy“, kterým pp. Leroux a Delange si nás opět
k nové vděčnosti zavázall.
Musica
Leroux
Lafitt
Delange
Dalibor
Smetanův
Paříž
Elysées
Astrucov divadlo na Champs
šárecký divadlo
22
article
Jsou zdařilé tyto reprodukce: Vstupn
scéna, Věrné milování, Tanec z I. jed-
nání a Celkový výjev (F. 185X 460). Pa
Delange doprovází obrázky těmito slovy, jež jsou
lichotivým uznáním jak pořadatelům, tak účast-
níkům:
„Prodaná nevěsta“ v divadle v přírodě v Pra
ze. Několik výjevů nejkrásnějšího díla B. Smetany
V blízkém okolí hlavního města Čech, v čaro-
krásném údolí, provedeno bylo dosud největší di-
vadlo v přírodě světa, uprostřed lesnatých svahů
a pahorků granitových skal. Sehrána „Prodan
nevěsta“ B. Smetany a není nic půvabnějšího, nen
nic poutavějšího tohoto představení, o čemž pře
svědčují nás fotografické snímky, které reprodu-
kujeme (na dvou celých stranách) a jež dovoluj
plně vytvořiti si představu o malebnosti i kráse
dekorace a dovedného seénování.
Toto dílo provedeno bylo sborem Národníh
divadla českého a hlavní role našly v sl. Šlechtové
Miřiovské, Pivoňkové a pp. Durovi. Pollertovi
Krössingovi výborné představitele. Ocherstr řízen
byl p. Zamrzlou.
Na jiném místě najdete s uspokojením obsažný
článek p. J. Zemana (omylem vytištěno J. Ze-
mar): Le Choral des Instituteurs Tchě-
ques de Prague.
Pisatel zdařile vystihl postavení našeho ná
roda, který, zbaven jsa práv politických, věnoval
se hudbě a dosáhl v ní prvého místa v Rakousku
Do lidových písní český člověk bezděky vložil všech
no své bohatství, všechny tužby a stesky jeho
uštvané duše a dnes nenajde se ani vesničky, kte-
rá by neměla svůj zpěvácký spolek neb hudebn
sbor.
Přivedeny k platnosti i zpěvy chorálové, zvlá-
ště když mladý skladatel Fr. Spilka, profesor
pražské konservatoře, sdružil kol sebe padesátku
pražských učitelů. Úspěch jich byl však dobře za-
sloužený a byli uznání od největších skladatelů
Delange
Smetan
Šlechta Miřiovský
Pivoňka
Duro
Pollert Krössing
Zamrzla
J Zeman
Spilka
Čechy
krásný údolí
Rakousko
Francie
Národníh divadlo
Le Choral desátník Instituteurs Tch
que jít Prague
23
article
kritiků hudebních světa. Skladatelé jmen tak zvuč-
ných, jako Saint-Sačns, Laurent de Ril-
1é, Debussy. Tanějev, Sibelices, He
gar a j. a j. napsali a věnovali sdružení své
skladby.
Přinesli jsme v „N. L.“ nejednou zprávy o p-
sobnosti P. S. P. U. a doufám, že mluvím z duš
všech pařížských Čechů, tlumočím-li jim srdečný
upřímný dík za ty vzácné chvíle požitku, za po
vzbuzení národního sebevědomí, jež srazilo ko-
nečně kolonii naši v Paříži v jeden šik: ve stále
Český výbor našich spolků a umožnil
nám prvé společné vystoupení.
Byli jsme opravdu hrdi na naši hudbu, na krá
su české písně a s pýchou jsme ukázali pa-
řížskému světu na členy sdružení: „Hleďte, to
jsou učitelé naši mládeže“. Vzpomínám
často na ty krásné dny a doufáme, že i oni jso
myšlenkami často v městě nad Sekvanou a v brz
ku zas si zaletí do našeho náručí.
— Cr—
Debussy
Tanějev
Sibelice
P U
Čecho
SaintSačns
Laurent jít Rila
Paříž
Sekvana
24
article
+ »Šelma sedlák« od Ant. Dvořáka, kter
v novém nastudování dnes se dává v Nár. divadle
vyšel v klavírním výtahu letos na jaře nákladen
Hudební Matice Umělecké besedy v Praze Ii.
Jungmannova tř. 39 n. za K 9.— (pro členy U.
K 7.50), poštou o 60 h dražší.
+ Palestrini v opeře. H. Pfitzner, který v dra
matické komposici na několik let se odmlčel
pracuje právě na nové tříaktové opeře, její
text sám si napsal. Obsah děje této opery tvoř
život S. P. Palestriního, slavného mistra chrámove
hudby. Nová tato opera Pfitznerova vyjde nákla-
dem Ad. Fürstnera a sice nejprve v Paříži, pal
v Berlíně.
+ Hudba chrámová. Dne 14. t. m. o půl šest
hod. več. provedeny budou násl. novi ky v basi-
lice smíchovské: Te Deum pro sbor osmihlasý
varhany a orkestr, složil Jos. Renner ml., op. 50
Renner jest přední moderní skladatel německý
jest profesorem hry varhanní a kontrapunktu
v Řezně. Litanie k P. Ježiší pro sola, sbor
varhany od Vojt. Říhovského. Pange ling u
a moll šestihlasé od Jos. Wintra.
Antonín
Dvořák
Jungmannův
H Pfitzner
Palestriní
Pfitznerův
Renner
Říhovský
Winter
Paříž
Berlín
Řezno
Jos
národní
umělecký beseda v Praga ia
drahý . + Palestrini
T Deum
25
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
Ulstr a svrchník.
Dříve než počnu o podzimních novinkách, do-
volím si podati rozmarnou episodku, jež se mně
přihodila minulý měsíc. Zmínil jsem se tehd
o měkkých límcích a pravil jsem výslovně, ž
k takovému límci patří pouze pas a nikoliv. sle.
Myslil jsem, že není potřebí dodávati, že ani vesta
se k měkkému límci nehodí. že by si to mohl ně-
kdo jinak vysvětlovati, mne tehdy nenapadlo. Ně-
jaký den na to sešel jsem se s jedním pánem a spo-
zoroval jsem ku svému úžasu, že má měkký líme
a — vestu. Upozornil jsem jej na to, co jsem byl
uvedl, a tu s roztomilým úsměvem rozepjal vesta
a — — — 1
Pravda, měl pas. Leč když jsem mu vysvětlo-
val, že vesta zde není naprosto na místě, nedal
to vymluviti, řka, že „elegantní člověk neběhá
po ulici bez vesty“ .
Když jsem tenkráte o tomto thematu psal,
věděl jsem, že bude mnoho těch, kdož se těžko
budou loučiti s vestou, leč nebyl jsem připraven
na to, že by některý z pánů byl schopen dopustiti
se takovéto nevkusnosti a ještě ji obhajovati.
26
article
Nosíte-li americké boty, dáváte-li si šíti
americké šaty, kupujete-li americké klobouky,
musíte se též přizpůsobiti duchu, který tyto pra-
ktieky založené, vším zbytečným, nepohodlným p-
hrdající Američany ovládá.
Nemůžete-li se ale zbaviti starých předsudků.
tož zůstaňte věrni tomu, co jsté dříve nosili,
umíte-li se vkusně obléknout, nebudete prot
méně elegantní.
Vesta a měkký límec, cylindr a žluté boty.
frak a bílé punčochy — to vše zůstává si přiblizne
stejným. Posouzení přenechávám našim pánům
samým.
Nyní přihlédněme k podzimním novínkám.
Především něco o ulstru, který za nynějšího, chlad-
ného počasí přijde k platnosti.
Rozdíl mezi ulstrem a svrchníkem spočívá
v tom, že onen postrádá sametového límce a pod-
šívky, jež u tohoto jsou nezbytny. Mohl by někdo
namítati, že největší rozdíl tvoří materiál, t.j.
látka. Neprávem, neb dnes šijí se ulstry z tmavě-
modrých ano i černých látek, často z těchže, kteé
se používají na svrchník. Jelikož ale ulstr má býti
především praktický, musí se voliti taková látka,
která tomuto účelu nejlépe vyhovuje.
Ulstershire — hrabství ulsterské (jemuž tato
Američan
Vesta