1
masthead
12. září 1913. Číslo 250.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
někdo z našich radikálů, že by se mohla na-
jíti vláda, která by přinutila panovníka, aby
sám se přiznal k neprávu, odstranil komisariát.
nastolil starý zemský výbor třeba s novým
maršálkem z nově zvolené a k jednání opčt
nezpůsobilé sněmovny a ponechal k tomu piv-
ní dávku v platnosti? Anebo věří někdo u nás.
že by Němci ve sněmu zvoleném podle našeho
přání jen k projednání volební opravy připu-
stili jakékoliv jednání, neřku-li zvolení zemské-
ho výboru a volební opravu? Širokým vrstvám
lidovým se ukáže opravdová vážnost požado-
vání volební reformy jen tím, že se k ni chee
po schůdné cestě — jinak je to prostě nedů-
stojná hra se spravedlivým jich požadavkem.
Co tedy kromě toho, že pomůžeme Němcům.
dokážeme ve svých českých věcech ostrou
opposicí vládě? Nic, leč že ohrozíme svou po-
sici v komisi. Ne, to všecko bylo by neroz-
umem a hříchem na prospěchu národa, zejmé-
na v době, kdy přes všecko zaříkání se nové
oktrojírky nejsou vyloučeny.
Němec
5
article
Pro nás jediná politika může býti pro-
spěšnou a rozumnou: Trpělivost a vytrvalost.
Je staré osvědčené pravidlo v politice, že je-
nom ten vyhrává, kdo déle vydrží. A zrovna
v našem případě platí to víc, než kde jinde.
Opakuji, my můžeme s klidem čekat a přene-
chat rozčilování se Němcům. Jen nedonuťme
sami vládu ku krokům proti nám. Alpští Němci
přes slavnostní resoluce by si velmi rozmyslíli,
podporovati do krajnosti české Němce, kdyby
věděli, že vláda eventuelně může počítait na
české hlavy. Víc než kdy jindy potřebujeme
politiku volné ruky, chceme-li, aby se křižové
tažení českých Němců potkalo s neúspěchem.
A řekněme si docela nepokrytě, bez bázněa
strachu, že jsou jen dvě česty, po kterých do-
jdeme znovuzavedení konstitučního životav
Čechách: narovnání s Němci, nebo oktroj.
Tertium non datur. A pro jedno i druhé je
v prospěchu národa nevyhnutelno, abychom
svou vlastní politikou nezatlačili vládu do po-
sice proti nám. Proto však je také nutno, aby-
chom, chceme-li se vyhnouti oktroji, byli od-
hodláni vstoupiti do jednání o skončení česko-
německého vyjednávání, v prvé řadě do porad
o otázce jazykové u státních úřadů v Čechách.
A zároveň je nezbytno, abychom znovu s nej-
větší rozhodností opakovali, že pro nás je vo-
lební reforma absolutně integrující částí zem-
ského zřízení, jak to také bylo sjednáno a před-
sedou komise hr. Clamem konstatováno. Jestl
Němci na to nepřistoupí, zejména pak budou-i
chtíti vylučovati z jednání otázku jazykovou.
odepřeme veškeré jednání, a budeme klidně
čekat. Zemské finance nás k níčemu víe
nenutí.
Němec
Čechy
6
article
Kdo však myslí, že našel kámen moudro-
sti tím, že chce napřed volební refor-
mu, a pak vyrovnání s Němci, dokazuje prostě.
že chce jen demonstrovat, anebo že nechce
ani volební reformu ani dohodu s Němci. K vo-
lebni reformě je bez oktroje jediná cesta po-
mocí vyrovnání. Mysliti si, že by Němci svolil
k projednání volební reformy bez opravy zem-
ského zřízení, je zrovna tak, jako pomyšlení.
že bychom my dopustili projednání zemského
zřízení bez současného rozřešení jazykové
otázky. Proto buďme buď odhodláni k rychlé-
mu dokončení česko-německého jednání na
staré basi, s volební reformou a jazykovým
zákonem, anebo počítejme s možností, že po-
řádek udělá někdo jiný. Platonické bouře po
zavedení komisariátu č. II. dojista nikoho od
dalších kroků neodstrašily. Pro dokončení jed-
nání je naše posíce výhodnější, než byla, po-
něvadž nás netíží více starost o zemské hospo-
dářství, a k tomu, aby nikomu nenapadlo za-
vésti nové pořádky v Čechách bez nás proti
nám, je jenom zapotřebí, abychom rozumnou
politikou ve Vídni zabránili opakování se vlá-
dy Bienerthovy a pracovní většiny bez Čechů
a proti Čechům.
Němec
Bienerthův
Čecho
Čechy
Vídeň
7
article
Dají-li se však opět zodpovědní činitelé
u nás unésti hněvem, nebo ovládati strachem.
aby nevypadali méně statečně, než ti druzí
anebo, co bylo by ještě horšího, strachem
mandáty, pak může býti zadostiučinění těch.
kteří i tentokráte v čas varovali, ještě smut-
nější, než bylo po zavedení komise č. II. Tento-
krát jde totiž o rozhodnutí, která by trvale
a hluboce mohla poškoditi náš národ a celou
jeho budouenost.
8
article
mrtvoly své matky. Musela zaplatit oněch šest
korun, které dal sluha za mrtvolu, 2 K za umyti
mrtvoly a ještě několik korun za různé jiné věcl.
a na konec nejen že jí mrtvolu nevydali, ale lékař
u něhož si stěžovala, ukázal jí dvéře.
= Krokoměr při tanci. Mladé americké milio-
nářky našly si nový sport, který dlouho dovedly
uchovati v naprosté tajnosti. Gardedámy, dívajíc
se na tančíci párky, neměly ani tušení, že mladé
dámy netančí jen pro požitek z tance a proto, aby
se mohly baviti s tanečníky, ale také, nebo snad
hlavně proto, aby dosáhly tanečního rekordu. Věc
byla objevena náhodou. Na večírku jisté novo-
yorské milionářky pozorovala s podivením jedna
z gardedám, že párky se tu a tam vytratí a za
chvíli se vrátí. Mladé dívky byly po návratu bud
veselé nebo stísněné, ale vždy se pustily do tance
s novou chutí. Svěřila své pozorování paní domu,
která nepozorovaně šla za jedním párkem, který
zamířil k šatně. Mladá dáma vešla, vykasala šat
nad kolena a divala se na jakýsi předmět, připev-
něný na noze. Paní domu se jí ptala, co to vše
znamená a dívka jí po delším zdráhání svěřila své
a svých družek tajemství. Předmět na noze byl
malý krokoměr, na který se po každém tanci cho-
díly dámy dívat a pak tvěřovaly svým tanečníkům.
mnoho-li už „utančily“. Ta, jež měla po skončení
tance největší číslici utančených kilometrů, dostal
pak od tanečníků cenu. Při zmíněném večírku do-
sáhla rekordu deera nejbohatšího ocelového krále
která utančila toho večera-100 km.
km
9
article
= Nová vodní dráha v Rusku. V ruském mi-
nisterstvu dopravnictví pracují právě o velkolepém
projektu vodního spojení oblastí volžské a obské.
čímž by se dosáhlo nepřetržitého vodního spojen
z evropského Ruska na Sibiř. Počátkem zimního
zasedání dumy bude prý podána příslušná zákonná
osnova. Vodní dráha půjde od ústí řeky Čusové
do Kamy, přítoku Volhy, nedaleko od Permi po
město Tobolsk na řece Irtyši, v délce 1438 verst.
Náklad je vypočítán na 165 milionů rublů. Na
této dráze bude prý zřízeno 117 zdýmadel takové
velikosti, aby mohly proplavat volžské bárky
zdéli 50 sáhů a 7 sáhů zšíří s nákladem do
20.000.
= Pověrčíví -- popraveni. Z Almerie se ozna-
muje: Zde byli popraveni muž a žena, kteří za-
vraždíli dítě, věříce, že jeho teplou krví mohou
vrátiti zdraví zouchotináři, na němž jim záleželo
nle vvlaha
Rusko
Sibiř
Kama
Volha
Tobolsk
Irtyš
Almerie
10
article
Ponejprv jsem loyálně odešel, mlčel a ne-
chal se smýkat v blátě a od svých přátel dal
jsem si vystavovati vysvědčení, že jsem to
přece jen poctivě myslil... Podruhé se k pasi-
vitě odsouditi nedám. Jde o příliš vážné, ži-
votní zájmy naše. Uvidím-li, že chyby napra-
vovati chceme novými chybami, ještě horšími,
vyrážeti klín klínem, zlé následky zbytečného
radikalismu hojiti radikalismem stupňovaným.
pak půjde alespoň pro mne zájem národa nad
svornost mezi stranami, které jsem v kompro-
misních volbách s národními sociály přinesl
tak těžké oběti osobní, a já s celou silou budu
bojovati proti tomu, aby naše strana poškozo-
vala svůj národ ve spolku s ostatními vejménu
svornosti, a nebudu se báti, žádati na naší
straně, abychom pro dobro národa šli s pomocí
boží třeba sami — proti všeml
Strany se udržují jen odvahou, státi na
vlastní podstatě a věrností vlast-
nímu programu, odhodláním hájiti jej
třeba proti všem, nikdy však bázlivým ohlíže-
ním se po druhých a děláním všeho, co
chtějí největšíjejich odpůrci, jen aby
se jim vzala možnost příliš na stranu útočiti
Žádná strana se neudrží strachem o svou
budoucnost. šiky věrných stranníků chtějí ote-
vřenou, mužnou politiku a nebojí se boje. Na-
opak hájením dobré věci se jen zpevní a zo-
celí a jsou zárukou nového rozkvětu strany.
Toho víc než kdy jindy potřebuje český národ
zrovna nyní. Doufám, že jej naše strana ne-
zklame a že jako nikdy, i nyní neztratí víru
v sebe a ve svou budoucnost.
Barbo, 5. září 1913.
11
article
Dr. Karel Kramář.
doktor
Kramář
12
title
Politický přehled.
13
article
Země české.
Země české.
Vyrovnání přede dveřmi?
Včerejší »Prager Tagblatt« přinesl z Vídně
informace, podle kterýchž prý se od někte-
rého času konají přípravy k uskutečnění na-
rážek, učiněných při dosazení zemské správní
komise a vláda prý vážně hodlá již v nej-
bližších týdnech zahájiti velkou vyrovnací
kampaň. Ovšem prý při tom přes všechno
silné chtění nedošlo se dále než k několika
bezvýznamným návrhům a plánům, za jaký
konec věc popadnouti. Ve vůdčích kruzích
nebylo ještě rozhodnuto, kdy a v jaké formě
má jednání býti zahájeno, a také kdo se
ho má zúčastniti. Prozatím vyhlédnuta lhůta
ke konci září, anebo počátkem října. Pod-
statný rozdíl nastávajících jednání od před-
chozích má se jeviti v tom, že vláda tento-
kráte hodlá aktivně zasáhnouti. Tento aktivní
počin ukáže prý se především v tom, že ve-
dení nebude míti jako v Praze kníže Thun,
nýbrž že bude předsedati osobně předseda
ministerstva hr. Stürgkh. Po jeho boku budou
vyrovnacím jednáním obcovati ministr vnitra
bar. Heinold a místodržitel kníže Thun. Zda-li
vláda vystoupí sama s hotovým vyrovnacím
projektem, není dosud jisto. Prozatím po-
mýšlí se na takový postup, že vláda povolá
zástupce obou stran, aby svá přání a poža-
davky formulovali. Tyto elaboráty budou
prý položeny za základ jednání samému, a
mohly by prý podle pražského vzoru usta-
noveny býti užší výbory a referenti pro
jednotlivé vyrovnací komplexy. Činnost svou
míní vláda zaříditi na podávání kompromis-
ních návrhů ve sporných otázkách. Pod-
statné potíže naskytují se v otázkách osob-
ních. Má prý se za vhodno, aby říšští po-
slanci byli zváni k takovým poradám.
Prager
Thun
Stürgkh
Vídeň
Praha
14
article
v nichž rokováno bude o otázkách přísluš-
ných výhradně kompetenci sněmu. Naprostá
nejistota panuje prý však o tom, jaké zá-
ruky mají býti poskytnuty za to, že pří-
padné dohody budou také dodrženy od mužů
nového zemského sněmu. Časem porady tyto
nemají býti omezeny, nýbrž podle potřeby
trvati budou i za zasedání říšské rady.
Vzhledem k zamyšleným jednáňím byly
oktrojové plány odstaveny a ve vládních
kruzích s důrazem popírá se, že by možno
bylo očekávati v nejbližší době oktroj zem-
ského zřízení, volební opravy, anebo jedna-
cího řádu sněmovního.
Nejsou tyto vídeňské informace »Prager
Tagblattu« nejvlastnějšího pražského pů-
vodu?
Prager
15
article
„Českou hádanku“
16
article
řešiti počal posl. Udržal v serli článků, z nichž u-
veřejněn ve včerejší „Union“ první. Hádankou
jest autoru otázka, proč národ český, který co do
početnosti, kulturní zdatnosti nestojí za žádným
jiným národem v Rakousku, přichází vlivem svým
politickým teprve po Němcích a Maďarech. Posl.
Údržal popírá, že by původ tohoto zjevu tkvěl
důvodech „dynasticko-nacionální provenience“,
jest toho názoru, že žádná dynastie nemůže provo-
zovat politiku citovou, nýbrž snažit se musí o za-
chování a rozkvět majetku a statku svého. Jinak
zpyluje posl. Udržal vlastní českou vínu na tom.
že národ náš nezaujímá ve státu náležité postaven
politické i shledává příčinu především ve shonu
po laciné popularitě. Ti, kdož od levné přízně lidu
žijí, vědí nepochybně velmi dobře, že se v medu
utopí více much než v octě. Opravdovým vlasten-
cům bez rozdílu stran však se už dávno protiv
tento starý medový koláč. Jakožto národní kar-
akteristikon a nervus rerum naší politické malo-
moci označuje posl. Udržal, že provozujeme neu-
stále tutéž politiku přes všechno kaceřování vždy
stejnou s týmiž odchylkami, což jest nepopíratel.
Udržal
Němec
Maďar
Posl
Rakousko
17
article
ným důkazem, že tato politika jest určována ná-
rodním karakterem, nikoli náladou té či oné stra-
ny. Tuto politiku nazvati možno politiku citu, po-
litiku ulice. Pisatel zabývá se potom oprávněno-
sti této politiky ulice. Zmatek do davu vnáší se
nikoli z ulice, národního kazimíra dlužno hledati
někde jinde než ve vrozeném temperamentu ná-
roda. Skutečným kazimírem jest u nás nesolidnost
a nedostatek pevnosti karakteru zástupců lidu sa-
motných. Jsou to zvláště živly, jichž druh a pra-
covní potence k produktivným výkonům nestačí.
prácí se vyhýbající živly, kteréž lze najítí v kaž-
dém povolání, které však nikde nepřicházejí k
platnosti tak jako v politice. Jakmile se těmto po-
litickým kejklířům podaří zdvihnouti prach, při-
skočí jim začasté jako ze zálohy na pomoc různé
padlé veličiny, aby se ve všeobecném zmatku vše-
možně zase restaurovaly a etablovaly, chaos, an-
archie jest pak všeobecná. Těžce želí posl. Udržal
odboj proti autoritě, kteréžto v Čechách vždy
vzácné koření bylo již před desetiletími v bratr-
ském boji úplně zničeno, a tam, kde by se ještě
hnouti chtělo, bylo by ihned osobní rivalitou
zárodku udušeno. Má-li býti v Čechách lépe, ne-
má-li býti zmařena všechna naděje na řešení če-
ské otázky, musí býti povznesen především po-
litický karakter jednotlivce. Musí aspoň být
znovu zjednána autorita poctivosti
cena nezištnosti, osobní cti. Heslo, že
všechno v politickém boji dovoleno, musí býti
opovržením odmetenoí
Udržal
Čechy
18
article
Ze Slezska.
Ze Slezska.
(Polské zkušenosti s německým úřad-
nictvem. — Polská škola v Polské
Ostravě. — O Petřvald.)
Odpor proti úřadní germanisaci Slezska pro-
puká i v polských kruzích stále zjevněji a jeví se
způsobem ještě před nedávnem nemyslitelným. Re-
soluce polských voličů v Dědicích, kdež slezšti
poslanci dr. Michejda a Londzin byli vyzváni k
vystoupení z Kola polského ve Vídní, jestliže toto
nezamezí, aby státní úřadnická místa ve Slezsku
obsazována byla nadále zarputilými Němci, jest
toho zřejmým dokladem. Ovšem nedá se předví-
dati, pokud Kolo polské se odhodlá vyhověti po-
žadavku dědické resoluce. Jisto jest, že tento ve-
liký parlamentní útvar v poslední době velmi
se o Slezsko stará a že docílil u vlády splnění
takových požadavků, proti nimž se stavěli Němei
a odpor velmi houževnatý. Snad i tentokráte, aby
bylo zamezeno dalším kritickým poměrům v Kole.
učiní se vše, aby byla odstraněna nespokojenost
jeho slezských členů; jisté to ovšem není, jen prav-
děpodobné. Jak patrno, jsou to slezské události.
které opětovně kalí růžový poměr mezi Poláky
Němci na říšské radě a jsme jisti, že k neshodám
dojde ještě častěji, jakmile Poláci budou se obra-
ceti na místě proti českým úřadníkům, proti úřad-
níkům německým. Nepostrádá zajímavosti, že pol-
ský protest proti německým úřadníkům vyšel prá-
vě z Dědie, jichž polskost vzhledem na nacionáln
působení německého úřadnictva, jest velmi vážně
ohrožena. Když byl dr. Fledler ministrem obchodu
bylo v Dědicích několik českých poštovních úřad-
níků a proti nim i proti dru. Fiedlerovi štval pol-
ský tisk a vytýkal čechisaci. Čeští úřadníci nahra-
žení Němci, a hle, dnes jejich činnost ohrožuje
poměry ve Vídni. Jest tedy přece jenom velm
podstatný rozdíl mezi českými a německými úřad-
níkyl I ve Slezsku.
doktor
Michejda
Londzin
Němec
Polák
Fledler
Fiedler
Slezsko
Ostrava
Petřvald
Re
Vídeň
19
article
Otázka veřejné polské školy v Polské Ostravě
dosud není vyřešena, ač existuje nařízení zemské
školní rady, kterým obci polskoostravské bylo
právoplatně nařízeno zříditi veřejnou polskou školu.
O nové odklady, které působí již trapně i s české-
ho stanoviska, stará se s dojemnou přímo svědo-
mítostí c. k. okresní školní rada frýdecká, která
obecní zastupitelstvo největší české obce ve Slez-
sku považuje patrně za nějaký sobě podřízený
úřad a která obci dle toho diktuje. Obec přiro-
zeně se brání a z toho ty odklady. Nyní asi půjde
záležitost polskoostravské školy opět ke správnímu
soudu, ježto obec jest odhodlána vyprovokovati
zásadní rozhodnutí o tom, zda musí býti na ve-
řejné škole zavedeno povinné vyučování jazyku
německému, jak o to usiluje okresní školní rada.
Povinné vyučování němčině je sice v souhlase se
Zeynkovými utrakvistickými nařízeními, ale jest
v odporu se státními základními zákony. Výrok
správního soudu v této příčině bude zajímavým
po několikeré stránce a bude směrodatným pro
vývoj školských poměrů ve Slezsku vůbec.
Ovšem jest samozřejmo, že rozhodnutí toto
nedá se vyvolati bez odkladu otevření veřejné
polské školy a jest pravděpodobno, že tento od-
klad způsobí opět na polské straně roztrpčení.
Nutno však konstatovati, že docela bezdůvodné.
neboť jest přece i v zájmu Poláků samotných, aby
ve věcí tak důležité, jako jsou Zeynkova školská
nařízení, známo bylo stanovisko správního soudu.
Zeynkův
Ostrava
Slezsko
20
article
Vždyť přece jest jisto, že Poláci nebudou chtíti
snad jen veřejné školy v Polské Ostravě, Radva-
nicích, Malých Kunčicích, Heřmanicích atd., ale
že je budou chtíti také v obcích německých, a při
neupravení celé této otázky bylo by možno, že
zde stala by se polskost polských škol velmi po-
chybnou, kdyby měla býti odvisla od okresních
školních rad a obecních zastupitelstev. Ostatně
sluší v této příčině konstatovati ještě jedno: mají-li
Poláci dosti času na školu ve Frýštátě, jehož větší
polovina obyvatelstva jest polská, mohou ještě ně-
kolik dní posečkati se školou v Polské Ostravě.
kdež tvoří velmi pochybnou pětinu obyvatelstva.
Polák
Ostrava
Heřmanice
21
article
Obecní volby v Petřvaldě nebyly zrušeny
celé, jak svého času bylo oznámeno, ale jen z čá-
sti a také nebylo frýštátské okresní hejtmanství
pověřeno provedením voleb nových, jak si přáli
Němci. Zemská vláda ustoupila ve svých původ-
ních úmyslech před energickými protesty české
žurnalistiky a zrušila jen mandáty čtyř zvolených
ve druhém sboru a provedení nových voleb po-
nechala v rukou dosavadního starosty. Němci, jak
se zdá, počínají chápati, že ani při nové volbě ne-
získají většiny a tak nabízejí prý české straně
kompromis v tom smyslu, aby na místě volebního
boje byli nyní dohodou kandidováni dva kandidáti
čeští a dva kandidáti němečtí. Jak se vedení
Čechů petřvaldských k tomuto návrhu zachová.
nelze ovšem dnes ještě říci, ale jisto jest, že sotva
bude moci přistoupiti na dohodu o mandátech a
ponechati Němcům volnou ruku v maření všech
počinů většiny v obecní síni. „Dziennik Cieszyn-
ski“ ohražuje se proti paktu české strany se zá-
vody a praví, že do věci mají co mluviti také
Poláci. Zajisté, ale budou-li mluviti tak, jako je-
den z vůdců polského učitelstva, Kotas, jenž pol-
ské volíče přemlouvá, aby české straně v nových
volbách zveřejnění polské školy místní odplatili
volením kandidátů německých, pak nesmí se jme-
novaný polský list diviti, nebylo-li by na české
straně dosti ochoty, bráti ve věci budoucího osudu
Petřvaldu na radu bratry Poláky.
Němec
Čecho
Polák
Kotas
Petřvald
Dziennik Cieszyn
22
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
23
article
Maďarská práce na Slovensku.
Maďarská práce na Slovensku.
Maďarský „hornouherský kulturný spo-
lek“, známý pod jmenem „Femka“, jehož úče-
lem jest pomaďařiti Slováky, měl tyto dniv
Píšťanech 31. výroční valnou hromadu. Před-
seda spolku Crausz dal se v Píšťanech na
nádraží vítati slovenskými dětmi z maďar-
ských škol a na uvítání několika maďaronů
promluvil hned útočnou řeč proti panslávům
a Čechoslovanům. V řeči, své se zármutkem
přiznal, že balkánská válka značně posilnila
sebevědomí nemaďarských národů v Uhrách
a že i Slováci jsou nyní troufalejší než bývali
Sesílil v nich cit plemenné sounáležitosti a
stali se i proti Maďarům smělejšími. Proto
„Femka“ musí prý napnouti sily, aby odrazil
útoky slovenské. Hnutí československé a uve-
řejněný nedávno národně-politický program
Slováků jsou mu povážlivým zjevem na Slo-
vensku a vyžadují protitlaku se strany maďar-
ské. Proti národnímu hnutí slovenskému, kte-
ré prý uráží státní sebevědomí a národní city
maďarské, musí se spolek nejen bránit, nýbrž
musí i výbojně postupovat. Musí tedy rozší-
řiti svou organisaci místními odbory, aby se
jeho činnost decentralisovala. Má si všímati
hlavně hospodářského povznesení lidu, aby
jeho snahy pronikly do srdcí nemaďarských
lidí. „Femka“ musí zejména konkurovat se
slovenskými peněžními ústavy a bdíti nad tím
aby slovenské děti ve škole i mimo
školu byly vychovávány v duchu
vlastenecko-maďarské m.
Slovák
Čechoslovan
Maďar
Slovensko
Píšťany
Uhry
Crausz
24
article
Po této cynicky maďarské řeči předse-
dově promluvil trenčínský župan Szal av-
szký, který doporučil, aby vláda zakládala
na Slovensku co možno nejvíce průmyslových
obchodních a hospodářských maďarský ch
škol. Jen takovým způsobem může prý čeliti
návštěvě slovenských dětí v českých školách
na Moravě a v Čechách o oslabiti jich vliv
na Slováky. Proti českým odborným školám
možno bojovati jen maďarskými odbor-
nými školami.
Ve valné hromadě oznámil hlavní slúžný
Jan Machovič radostný účinek „Femky“ na
Píšťansku. Celé sto píšťanských Slováků dalo
si na počest valné hromady „Femky“ v Píšťa-
nech své poctivé, po otcích zděděné sloven-
ské příjmení pomaďařit.
„Slov. Den.“, podávaje zprávu o této po-
slední valné hromadě „Femky“, dodává k ni
Kus slovenské tragedie se odehrál toho roku
v Píšťanechl
Slovák
Machovič
Slovensko
Morava
Čechy
hospodářský maďarský ch škola
26
article
O rusko-tureckém zblížení.
O rusko-tureckém zblížení.
Cařihradský dopisovatel »Golosu Mo-
skvy« oznamuje, že turecké časopisectvo
horlivě propaguje rusko-turecké zblížení.
»Tanin« na př. píše:
Nadešel příznivý okamžik, kdy turecko-
ruské přátelství mělo by se uskutečnit. Nen
tomu ještě tak dávno, co se Rusko vyna-
snažovalo o utvoření balkánského spolku
s Tureckem v čele; ale svaz obešel se bez
nás a byl namířen proti nám. Nyní se okol-
nosti složily jinak. Bez Turecka budoucí
balkánský svaz nemůže počítati na dlouhé
trvání. Ruská politika byla by si získala
nesčíslných přátel, kdyby byla tento svaz
i ve vlastním zájmu učinila skutkem.
»Sabbah« vyslovuje se v týž smysl:
Osmané si přejí, aby všechna politická
Evropa hleděla na ně jako na nejpokojnější
živel Balkánského poloostrova, neboť každá
myšlenka se nese jen k vnitřnímu obrození
naší vlasti. Nic nám není tak žádoucí, jako
přátelství s Ruskem, jež mezi všemi našimi
sousedy zaujímá dominující položení. Přímé
dohovory beze všech prostředníků usnadnily
by dohodu. Turecko Rusku dlužno nezů-
stane a dovede se mu odvděčiti důstojně.
Roku 1876 intriky velmocí překazily těsné
zblížení Ruska a Turecka; ale všichni intri-
káni myslili při tom pouze na své egoistické
»Tanin« a »Sabbah« píší jen to, co jim
přikazuje vláda, ale vládě je známo, že
Anglie staví se mezi Turecko a Rusko vy-
sokou zdí a že zapověděla Mladoturkům
domlouvati se s Ruskem o otázce Dardanel
hrozíc jim mořskou demonstrací.
Turecko hledá si přátele, ale spoutáno
na rukou i nohou všemožnými smluvami, jež
jsou následkem jeho žalostného bezpenězí
Turecko již není svým pánem a musí po-
slouchati, jak mu poručí dnes ten, zítra onen
věřitel.
Pravda, Turecko v poslední době znova-
dobytím Thrakie obrátilo k sobě sympatie
moslemského světa, zvláště v Indii, ale sym-
patie ty je finančně nevytrhnou.
cíle.
Rusko
Turecko
Evropa
Anglie
Dardanely
Indie
27
article
Rusové a Francouzí.
Balkánské události beze sporu zamíchaly
ustálenými diplomatickými poměry. Došlo ne-
jen k rozmíšce mezi Rakouskem a Německem
ale také mezi Ruskem a Francií. Politíka obou
spojenců v otázce Kavaly se rozcházela: Ru-
sko bylo pro Bulharsko, Francie protežovala
Řecko. Dnes ovšem mnoho kyselosti mezi obě-
ma státy nezbylo. Vděčnost obou protežova-
ných států byla stejná. Bulharsko usilovně za-
stírá stopy ruské péče o bulharské zájmy,
řecký král ostentativně klaní se německému
strategickému geniu jako jedinému učiteli vi-
tězného Řecka.
Z Ruska právě se vrátila delegace fran-
couzského generálního štábu, která velmi de-
tailně se radila s ruskými vedoucími kruhy
vojenskými o budoucím společném postupu
přišla s projevem, že ve všech podrobnostec
dosáhla dohody a že nové plány ruské mobili-
sace urychlí zahájení válečných operací mim
očekávání.
Avšak možnost neshody mezi francouz-
skými a ruskými zájmy není vyloučena, jme-
novitě ne v Malé Asii. O vykořistění tohoto
jádra tureckého panství starají se teď všechny
velmoci. Přirozeně na severu, na pobřeží Čer-
ného moře, a na východě má největší zájmy
Rusko, s nímž nebezpečně tam soupeří jen Nč-
mecko, které od svého snu o Bagdadě tak
snadno neupustí. Různé německé banky
podniky domáhají se od turecké vlády kon-
cesí na černomořském pobřeží a jsou houžev-
natě podporovány německou vládou. Rušti
podnikatelé nemohou dostatečně paralysovat
německé podnikání, protože nevládnou náleži-
tým kapitálem.
Rus
Rakousko
Německo
Rusko
Francie
Bulharsko
Řecko
Asie
Nč
Bagdád
28
article
Nyní vystupuje i francouzský kapitál v
těchto krajích se svými požadavky. Vynořila
se otázka francouzské koncese na stavbu drak
v oblasti ruského vlivu, na trati ze Samsun
přes Sivas do Diarbekiru s pokračováním do
Erzerumu a Trapezundu, dále se jedná o fran-
couzskou exploataci přístavů Ineboli a He-
raklie.
„Golos Moskvy“ doporučuje, aby se ru-
ská a francouzská vláda předem přesně do-
hodly o hospodářských koncesích v tomto
kraji, aby jmenovitě francouzští podnikatelé
zabezpečili i Rusům účast. Rusko nemůže prý
nezištně ustupovat pole svému spojenci, pro-
tože ani Anglie přes „srdečnou dohodu“ nen
ochotna zříci se hospodářských výhod v Ma-
rokku ve prospěch Francie. Doba pro takové
ujednání jest tím příhodnější, že právě se jed-
ná o úpravě účasti francouzsko-německého
kapitálu na bagdadské železnici; Němci by
rádi celou dráhu převzali do své režie.
Golos
Rus
Němec
Samsun
Sivas
Diarbekir
Erzerum
Moskva
Rusko
Anglie
Ma
Francie
Heraklie
29
article
Rakousko-ruský poměr.
Projev ruského prvního ministra Kokov-
cova pro sblížení rakousko-ruské neušel ovšem
pozornosti ruského tisku. „Novoje Vremja“
odpovídá naň jaksi nepřímo, poukazem na roz-
ladění mezi Berlínem a Vídní. „Rěč“ pozna-
menává ku projevu Kokovcova, že je diplo-
maticky nejasný, že ničeho neříká o konkrét-
ních výsledcích činnosti obou vlád v „ony těž-
ké dni“, kterou Kokovcov tak vysoko cení
ačkoli právě větší nebo menší plodnost rusko-
rakouské „kooperace“ na blízkém východ
bude mít vliv na další rozvoj styků mezi Ra-
kouskem a Ruskem.
„Birževyja Vědomosti“ soudí, že by ne-
bylo dobře již předem chovat se odmítavěk
možné součinnosti Rakouska a Ruska. „Jde
o to, že nejen Rakousko, i Rusko by mělo
zrevidovat základy své balkánské politiky.
Iluse našich slovanofilů starého typu, které se
zachovaly až do balkánské války, byly krutě
rozmetány v dýmu zbraní a za zeleným sto-
lem v Bukurešti. Při té revisi snad místo dří-
vějších odpudivých sil vzniknou síly přítažlivé
a rusko-rakouské styky nabudou normálného
rázu, třeba takového, jako jsou mezi Ruskem
a Německem. Na víc nelze myslit. Ale
uskutečnění takové skromné tužby nezdá se
lehkým. Nejprvé třeba, aby rakousko-uherská
politika podala důkazy změny své politikya
potom i v ruské diplomatické práci musí se
projevit životný pohyb. Ale je-li takové hnutí
a jaké je? Na tuto otázku nemáme, žel, od-
povědi. Proto zpráva, kterou ve Vídni nazý-
vají „radostnou“, přijímáme zdrželivě. fo
proto, že široké společenské kruhy u nás stojí
mimo politiku, nemají ani chuti, ani možnosti
připravit cesty k jakémukoli sblížení.“
Popřené cestovní plány německého císaře.
Kokov
Kokovcův
Kokovcov
Rakousko
Berlín
Vídeň
blízký východ
Rusko
Bukurešť
Německo
Novoj Vremja
30
article
Anglickým tiskem zase prošla zpráva,
že německý císař na podzim navštíví Anglii.
Německý tisk na základě informací pravi, že
»na německých místech, které by o tom
musily věděti, není o anglické cestě císařově
letošního roku nic známo.« — Stejně roz-
hodně vyvrací německý tisk zprávu, kterou
onehdy uveřejnil »N. W. T.«, že německý
císař v říjnu navštíví Vídeň.
Generál Eydoux o řečí krále Konstantina.
General Eydoux, chef francouzské vo-
jenské komise v Řecku, posuzuje králův pro-
jev velmi klidně a zejména odporuje roz-
hodně žádosti, vyslovené v některých fran-
couzských listech, aby se už (Eydoux) nevracel
do Athen. Generál prohlašuje králova slova
za pochopitelná a přiměřená okolnostem
»rodinné slavnosti«. Řeč prý nezmění plány
francouzské vlády a on (generál Eydoux) se
brzy vrátí do Athen pokračovat v reorgani-
sační své práci.
Mrs. Pankhurstová nebude puštěna do
Ameriky.
Zdá se, že jen Anglie jest zemí »bojují-
cích sufražetek«. Severoamerická unie se
aspoň ukazuje velmi nehostinnou to-
muto hnutí. »Daily Chronicle« oznamuje
k úmyslu náčelnice anglických sufražetek
Mrs Pankhurstové zajeti do Ameriky, že vy-
stěhovalecký úřad novoyorský rozhodl, že
Mrs Pankhurstovou nepustí do země jakožto
»nevítaného cizince«.
Eydoux
Konstantinos
Pankhurstová
Anglie
Vídeň
Řecko
Amerika
General Eydoux
31
article
Z cesty po osvobozených ze-
mích balkánských.
Z cesty po osvobozených ze-
mích balkánských.
VII. Plavská kotlina.?)
Údolí Limu nad Andrijevicí má stejně při-
větivý ráz jako směrem k Beranům. Málo jest
skalnatých útesů vápencových, měkčí břidlice
tvoří svahy povlovnější, na nichž obyvatelstvo
nachází dosti půdy zejména pro svůj hojný
dobytek drobný. Na terasách pěstuje se hojně
již i kukuřice, ač poloha jest vysoká, mezi
800—900 metry nad mořem. Údolí Limu celé
sluje svým příznivým podnebím, v okolí Be-
ran děly se pokusy i o zavedení vinné révya
jen pozdní jinovatky jsou často na úkor dobré
úrodě ovocných stromů, které se zálibou se
pěstují. Obyvatelé Polimlje i v těchto místech
jsou „Srbjáci“ nemilí Vasojevičům.
Původně měli jsme v úmyslu zastaviti se
jen při ústí některých potoků ku prohlídce
štěrku a sseti, kterou s sebou přinášejí, při
zastávce však v kafaně u vesnice Murine do-
věděli jsme se, že na svahu vrchu Vískoru,
který ční do výše přes 2100 m. mezi údolím
potoka tu ústícího a plavskou pánví, nacháí
se malé jezírko blízko horní hranice lesů. Tu-
šení, že jezírko to jest zbytkem činnosti le-
dovce, svedlo nás od původního plánu a dali
jsme se na výstup. Mimo dva občany murin-
ské byl nám terénu znalým průvodcem, Miloš
Popovič, mladý učitel a bývalý komita, který
přidružil se k nám v Andrijevici a byl nám
podobně užitečným a milým druhem jako Niko
Cemovič, který z Andrijevice navrátil se do
Beran.
Beran
Murin
Vískor
Popovič
Cemovič
Lima
Be
32
article
Do výše až asi 1200 m stoupali jsme vel-
mi pohodlně po pěkné stezce, kterou černo-
horští junáci za jediný den upravili, aby po ní
vytáhli vzhůru děla, která rozbila pak ture-
cké karauly, bránící přístup ke plavské ko-
tlině. Od polosbořené malé karauly „Džamija“
užili jsme velmi instruktivního rozhledu po
Polimlji a vysokých planinách je obklopují-
cích. Další výstup kozími stezkami byl daleko
únavnější; konečně zanechali jsme koně pod
dozorem jednoho z místních průvodců a dali
se hustým lesem, napřed bukovým, pak
smrkovým na cestu k jezeru. Jen profesor
33
article
Cvijič zůstal na koni a prodíral se houštinami
větví nízko nad cestou se svírajícími. Obtíže
srdeční nedovolují mu stoupání do kopce. Na
svém výborném koni mohl se odvážiti výstupu
i po nejobtížnějších stezkách. Dosti unaveni
dlouhou rychlou chůzí a prodíráním se houšti-
nami a přelézáním padlých velikánů lesních
octli jsme se konečně na loučce, po níž bubla-
ly potůčky k jezírku, lesem zakrytému. Je-
zírko má sotva 30 m v průměru a jest nepo-
chybně památkou malého ledovce neb velké-
ho sněhového pole, které tu na dolním svém
konci zůstavilo val morénový, jenž stal se při-
rozenou hrází nádrži vodní. Voda jezírka byla
teplá a marně hledali jsme osvěžujícího
doušku u potůčků na palouku, teprve vysoko
ná svahu nad jézerem u samých zdrojů pra-
menů mohli jsme obnoviti síly na další výstup
po bezlesém až příkrém travnatém svahu, na
který slunce pralo nemilosrdně. Octli jsme se
konečně na výšině, oddělené hlubokým širo-
kým údolím od hlavního hřebenu Visitonu,
který čněl nad námi ještě jistě o 200 m výše.
Na jeho západním svahu zřeli jsme příkladný
malý cirk ledovcový se všemi stopami ledov-
cové činnosti; cirk ten ústil do onoho údolí,
které končilo k jihovýchodu ostrým skalním
srázem do hlubiny lesem porostlé. Pozorová-
ní podrobností zajímavého obrazu nás dlouho
zdrželo. Mezitím přistoupil k nám puškou vy-
zbrojený pastýř stád v údolí se pasoucích
Cvijič
Pozorová
34
title
Viz zNár. Listy« ze 7., 12., 13., 14., 26. srpna
5. září.