ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f47f7870-8f16-11dd-97eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 51, place 67, work 2, org 6
1 masthead
12. září 1913. Číslo 250.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
někdo z našich radikálů, že by se mohla na- jíti vláda, která by přinutila panovníka, aby sám se přiznal k neprávu, odstranil komisariát. nastolil starý zemský výbor třeba s novým maršálkem z nově zvolené a k jednání opčt nezpůsobilé sněmovny a ponechal k tomu piv- ní dávku v platnosti? Anebo věří někdo u nás. že by Němci ve sněmu zvoleném podle našeho přání jen k projednání volební opravy připu- stili jakékoliv jednání, neřku-li zvolení zemské- ho výboru a volební opravu? Širokým vrstvám lidovým se ukáže opravdová vážnost požado- vání volební reformy jen tím, že se k ni chee po schůdné cestě — jinak je to prostě nedů- stojná hra se spravedlivým jich požadavkem. Co tedy kromě toho, že pomůžeme Němcům. dokážeme ve svých českých věcech ostrou opposicí vládě? Nic, leč že ohrozíme svou po- sici v komisi. Ne, to všecko bylo by neroz- umem a hříchem na prospěchu národa, zejmé- na v době, kdy přes všecko zaříkání se nové oktrojírky nejsou vyloučeny.
Němec
5 article
Pro nás jediná politika může býti pro- spěšnou a rozumnou: Trpělivost a vytrvalost. Je staré osvědčené pravidlo v politice, že je- nom ten vyhrává, kdo déle vydrží. A zrovna v našem případě platí to víc, než kde jinde. Opakuji, my můžeme s klidem čekat a přene- chat rozčilování se Němcům. Jen nedonuťme sami vládu ku krokům proti nám. Alpští Němci přes slavnostní resoluce by si velmi rozmyslíli, podporovati do krajnosti české Němce, kdyby věděli, že vláda eventuelně může počítait na české hlavy. Víc než kdy jindy potřebujeme politiku volné ruky, chceme-li, aby se křižové tažení českých Němců potkalo s neúspěchem. A řekněme si docela nepokrytě, bez bázněa strachu, že jsou jen dvě česty, po kterých do- jdeme znovuzavedení konstitučního životav Čechách: narovnání s Němci, nebo oktroj. Tertium non datur. A pro jedno i druhé je v prospěchu národa nevyhnutelno, abychom svou vlastní politikou nezatlačili vládu do po- sice proti nám. Proto však je také nutno, aby- chom, chceme-li se vyhnouti oktroji, byli od- hodláni vstoupiti do jednání o skončení česko- německého vyjednávání, v prvé řadě do porad o otázce jazykové u státních úřadů v Čechách. A zároveň je nezbytno, abychom znovu s nej- větší rozhodností opakovali, že pro nás je vo- lební reforma absolutně integrující částí zem- ského zřízení, jak to také bylo sjednáno a před- sedou komise hr. Clamem konstatováno. Jestl Němci na to nepřistoupí, zejména pak budou-i chtíti vylučovati z jednání otázku jazykovou. odepřeme veškeré jednání, a budeme klidně čekat. Zemské finance nás k níčemu víe nenutí.
Němec Čechy
6 article
Kdo však myslí, že našel kámen moudro- sti tím, že chce napřed volební refor- mu, a pak vyrovnání s Němci, dokazuje prostě. že chce jen demonstrovat, anebo že nechce ani volební reformu ani dohodu s Němci. K vo- lebni reformě je bez oktroje jediná cesta po- mocí vyrovnání. Mysliti si, že by Němci svolil k projednání volební reformy bez opravy zem- ského zřízení, je zrovna tak, jako pomyšlení. že bychom my dopustili projednání zemského zřízení bez současného rozřešení jazykové otázky. Proto buďme buď odhodláni k rychlé- mu dokončení česko-německého jednání na staré basi, s volební reformou a jazykovým zákonem, anebo počítejme s možností, že po- řádek udělá někdo jiný. Platonické bouře po zavedení komisariátu č. II. dojista nikoho od dalších kroků neodstrašily. Pro dokončení jed- nání je naše posíce výhodnější, než byla, po- něvadž nás netíží více starost o zemské hospo- dářství, a k tomu, aby nikomu nenapadlo za- vésti nové pořádky v Čechách bez nás proti nám, je jenom zapotřebí, abychom rozumnou politikou ve Vídni zabránili opakování se vlá- dy Bienerthovy a pracovní většiny bez Čechů a proti Čechům.
Němec Bienerthův Čecho Čechy Vídeň
7 article
Dají-li se však opět zodpovědní činitelé u nás unésti hněvem, nebo ovládati strachem. aby nevypadali méně statečně, než ti druzí anebo, co bylo by ještě horšího, strachem mandáty, pak může býti zadostiučinění těch. kteří i tentokráte v čas varovali, ještě smut- nější, než bylo po zavedení komise č. II. Tento- krát jde totiž o rozhodnutí, která by trvale a hluboce mohla poškoditi náš národ a celou jeho budouenost.
8 article
mrtvoly své matky. Musela zaplatit oněch šest korun, které dal sluha za mrtvolu, 2 K za umyti mrtvoly a ještě několik korun za různé jiné věcl. a na konec nejen že jí mrtvolu nevydali, ale lékař u něhož si stěžovala, ukázal jí dvéře. = Krokoměr při tanci. Mladé americké milio- nářky našly si nový sport, který dlouho dovedly uchovati v naprosté tajnosti. Gardedámy, dívajíc se na tančíci párky, neměly ani tušení, že mladé dámy netančí jen pro požitek z tance a proto, aby se mohly baviti s tanečníky, ale také, nebo snad hlavně proto, aby dosáhly tanečního rekordu. Věc byla objevena náhodou. Na večírku jisté novo- yorské milionářky pozorovala s podivením jedna z gardedám, že párky se tu a tam vytratí a za chvíli se vrátí. Mladé dívky byly po návratu bud veselé nebo stísněné, ale vždy se pustily do tance s novou chutí. Svěřila své pozorování paní domu, která nepozorovaně šla za jedním párkem, který zamířil k šatně. Mladá dáma vešla, vykasala šat nad kolena a divala se na jakýsi předmět, připev- něný na noze. Paní domu se jí ptala, co to vše znamená a dívka jí po delším zdráhání svěřila své a svých družek tajemství. Předmět na noze byl malý krokoměr, na který se po každém tanci cho- díly dámy dívat a pak tvěřovaly svým tanečníkům. mnoho-li už „utančily“. Ta, jež měla po skončení tance největší číslici utančených kilometrů, dostal pak od tanečníků cenu. Při zmíněném večírku do- sáhla rekordu deera nejbohatšího ocelového krále která utančila toho večera-100 km.
km
9 article
= Nová vodní dráha v Rusku. V ruském mi- nisterstvu dopravnictví pracují právě o velkolepém projektu vodního spojení oblastí volžské a obské. čímž by se dosáhlo nepřetržitého vodního spojen z evropského Ruska na Sibiř. Počátkem zimního zasedání dumy bude prý podána příslušná zákonná osnova. Vodní dráha půjde od ústí řeky Čusové do Kamy, přítoku Volhy, nedaleko od Permi po město Tobolsk na řece Irtyši, v délce 1438 verst. Náklad je vypočítán na 165 milionů rublů. Na této dráze bude prý zřízeno 117 zdýmadel takové velikosti, aby mohly proplavat volžské bárky zdéli 50 sáhů a 7 sáhů zšíří s nákladem do 20.000. = Pověrčíví -- popraveni. Z Almerie se ozna- muje: Zde byli popraveni muž a žena, kteří za- vraždíli dítě, věříce, že jeho teplou krví mohou vrátiti zdraví zouchotináři, na němž jim záleželo nle vvlaha
Rusko Sibiř Kama Volha Tobolsk Irtyš Almerie
10 article
Ponejprv jsem loyálně odešel, mlčel a ne- chal se smýkat v blátě a od svých přátel dal jsem si vystavovati vysvědčení, že jsem to přece jen poctivě myslil... Podruhé se k pasi- vitě odsouditi nedám. Jde o příliš vážné, ži- votní zájmy naše. Uvidím-li, že chyby napra- vovati chceme novými chybami, ještě horšími, vyrážeti klín klínem, zlé následky zbytečného radikalismu hojiti radikalismem stupňovaným. pak půjde alespoň pro mne zájem národa nad svornost mezi stranami, které jsem v kompro- misních volbách s národními sociály přinesl tak těžké oběti osobní, a já s celou silou budu bojovati proti tomu, aby naše strana poškozo- vala svůj národ ve spolku s ostatními vejménu svornosti, a nebudu se báti, žádati na naší straně, abychom pro dobro národa šli s pomocí boží třeba sami — proti všeml Strany se udržují jen odvahou, státi na vlastní podstatě a věrností vlast- nímu programu, odhodláním hájiti jej třeba proti všem, nikdy však bázlivým ohlíže- ním se po druhých a děláním všeho, co chtějí největšíjejich odpůrci, jen aby se jim vzala možnost příliš na stranu útočiti Žádná strana se neudrží strachem o svou budoucnost. šiky věrných stranníků chtějí ote- vřenou, mužnou politiku a nebojí se boje. Na- opak hájením dobré věci se jen zpevní a zo- celí a jsou zárukou nového rozkvětu strany. Toho víc než kdy jindy potřebuje český národ zrovna nyní. Doufám, že jej naše strana ne- zklame a že jako nikdy, i nyní neztratí víru v sebe a ve svou budoucnost. Barbo, 5. září 1913.
11 article
Dr. Karel Kramář.
doktor Kramář
12 title
Politický přehled.
13 article Země české.
Země české. Vyrovnání přede dveřmi? Včerejší »Prager Tagblatt« přinesl z Vídně informace, podle kterýchž prý se od někte- rého času konají přípravy k uskutečnění na- rážek, učiněných při dosazení zemské správní komise a vláda prý vážně hodlá již v nej- bližších týdnech zahájiti velkou vyrovnací kampaň. Ovšem prý při tom přes všechno silné chtění nedošlo se dále než k několika bezvýznamným návrhům a plánům, za jaký konec věc popadnouti. Ve vůdčích kruzích nebylo ještě rozhodnuto, kdy a v jaké formě má jednání býti zahájeno, a také kdo se ho má zúčastniti. Prozatím vyhlédnuta lhůta ke konci září, anebo počátkem října. Pod- statný rozdíl nastávajících jednání od před- chozích má se jeviti v tom, že vláda tento- kráte hodlá aktivně zasáhnouti. Tento aktivní počin ukáže prý se především v tom, že ve- dení nebude míti jako v Praze kníže Thun, nýbrž že bude předsedati osobně předseda ministerstva hr. Stürgkh. Po jeho boku budou vyrovnacím jednáním obcovati ministr vnitra bar. Heinold a místodržitel kníže Thun. Zda-li vláda vystoupí sama s hotovým vyrovnacím projektem, není dosud jisto. Prozatím po- mýšlí se na takový postup, že vláda povolá zástupce obou stran, aby svá přání a poža- davky formulovali. Tyto elaboráty budou prý položeny za základ jednání samému, a mohly by prý podle pražského vzoru usta- noveny býti užší výbory a referenti pro jednotlivé vyrovnací komplexy. Činnost svou míní vláda zaříditi na podávání kompromis- ních návrhů ve sporných otázkách. Pod- statné potíže naskytují se v otázkách osob- ních. Má prý se za vhodno, aby říšští po- slanci byli zváni k takovým poradám.
Prager Thun Stürgkh Vídeň Praha
14 article
v nichž rokováno bude o otázkách přísluš- ných výhradně kompetenci sněmu. Naprostá nejistota panuje prý však o tom, jaké zá- ruky mají býti poskytnuty za to, že pří- padné dohody budou také dodrženy od mužů nového zemského sněmu. Časem porady tyto nemají býti omezeny, nýbrž podle potřeby trvati budou i za zasedání říšské rady. Vzhledem k zamyšleným jednáňím byly oktrojové plány odstaveny a ve vládních kruzích s důrazem popírá se, že by možno bylo očekávati v nejbližší době oktroj zem- ského zřízení, volební opravy, anebo jedna- cího řádu sněmovního. Nejsou tyto vídeňské informace »Prager Tagblattu« nejvlastnějšího pražského pů- vodu?
Prager
15 article
„Českou hádanku“
16 article
řešiti počal posl. Udržal v serli článků, z nichž u- veřejněn ve včerejší „Union“ první. Hádankou jest autoru otázka, proč národ český, který co do početnosti, kulturní zdatnosti nestojí za žádným jiným národem v Rakousku, přichází vlivem svým politickým teprve po Němcích a Maďarech. Posl. Údržal popírá, že by původ tohoto zjevu tkvěl důvodech „dynasticko-nacionální provenience“, jest toho názoru, že žádná dynastie nemůže provo- zovat politiku citovou, nýbrž snažit se musí o za- chování a rozkvět majetku a statku svého. Jinak zpyluje posl. Udržal vlastní českou vínu na tom. že národ náš nezaujímá ve státu náležité postaven politické i shledává příčinu především ve shonu po laciné popularitě. Ti, kdož od levné přízně lidu žijí, vědí nepochybně velmi dobře, že se v medu utopí více much než v octě. Opravdovým vlasten- cům bez rozdílu stran však se už dávno protiv tento starý medový koláč. Jakožto národní kar- akteristikon a nervus rerum naší politické malo- moci označuje posl. Udržal, že provozujeme neu- stále tutéž politiku přes všechno kaceřování vždy stejnou s týmiž odchylkami, což jest nepopíratel.
Udržal Němec Maďar Posl Rakousko
17 article
ným důkazem, že tato politika jest určována ná- rodním karakterem, nikoli náladou té či oné stra- ny. Tuto politiku nazvati možno politiku citu, po- litiku ulice. Pisatel zabývá se potom oprávněno- sti této politiky ulice. Zmatek do davu vnáší se nikoli z ulice, národního kazimíra dlužno hledati někde jinde než ve vrozeném temperamentu ná- roda. Skutečným kazimírem jest u nás nesolidnost a nedostatek pevnosti karakteru zástupců lidu sa- motných. Jsou to zvláště živly, jichž druh a pra- covní potence k produktivným výkonům nestačí. prácí se vyhýbající živly, kteréž lze najítí v kaž- dém povolání, které však nikde nepřicházejí k platnosti tak jako v politice. Jakmile se těmto po- litickým kejklířům podaří zdvihnouti prach, při- skočí jim začasté jako ze zálohy na pomoc různé padlé veličiny, aby se ve všeobecném zmatku vše- možně zase restaurovaly a etablovaly, chaos, an- archie jest pak všeobecná. Těžce želí posl. Udržal odboj proti autoritě, kteréžto v Čechách vždy vzácné koření bylo již před desetiletími v bratr- ském boji úplně zničeno, a tam, kde by se ještě hnouti chtělo, bylo by ihned osobní rivalitou zárodku udušeno. Má-li býti v Čechách lépe, ne- má-li býti zmařena všechna naděje na řešení če- ské otázky, musí býti povznesen především po- litický karakter jednotlivce. Musí aspoň být znovu zjednána autorita poctivosti cena nezištnosti, osobní cti. Heslo, že všechno v politickém boji dovoleno, musí býti opovržením odmetenoí
Udržal Čechy
18 article Ze Slezska.
Ze Slezska. (Polské zkušenosti s německým úřad- nictvem. — Polská škola v Polské Ostravě. — O Petřvald.) Odpor proti úřadní germanisaci Slezska pro- puká i v polských kruzích stále zjevněji a jeví se způsobem ještě před nedávnem nemyslitelným. Re- soluce polských voličů v Dědicích, kdež slezšti poslanci dr. Michejda a Londzin byli vyzváni k vystoupení z Kola polského ve Vídní, jestliže toto nezamezí, aby státní úřadnická místa ve Slezsku obsazována byla nadále zarputilými Němci, jest toho zřejmým dokladem. Ovšem nedá se předví- dati, pokud Kolo polské se odhodlá vyhověti po- žadavku dědické resoluce. Jisto jest, že tento ve- liký parlamentní útvar v poslední době velmi se o Slezsko stará a že docílil u vlády splnění takových požadavků, proti nimž se stavěli Němei a odpor velmi houževnatý. Snad i tentokráte, aby bylo zamezeno dalším kritickým poměrům v Kole. učiní se vše, aby byla odstraněna nespokojenost jeho slezských členů; jisté to ovšem není, jen prav- děpodobné. Jak patrno, jsou to slezské události. které opětovně kalí růžový poměr mezi Poláky Němci na říšské radě a jsme jisti, že k neshodám dojde ještě častěji, jakmile Poláci budou se obra- ceti na místě proti českým úřadníkům, proti úřad- níkům německým. Nepostrádá zajímavosti, že pol- ský protest proti německým úřadníkům vyšel prá- vě z Dědie, jichž polskost vzhledem na nacionáln působení německého úřadnictva, jest velmi vážně ohrožena. Když byl dr. Fledler ministrem obchodu bylo v Dědicích několik českých poštovních úřad- níků a proti nim i proti dru. Fiedlerovi štval pol- ský tisk a vytýkal čechisaci. Čeští úřadníci nahra- žení Němci, a hle, dnes jejich činnost ohrožuje poměry ve Vídni. Jest tedy přece jenom velm podstatný rozdíl mezi českými a německými úřad- níkyl I ve Slezsku.
doktor Michejda Londzin Němec Polák Fledler Fiedler Slezsko Ostrava Petřvald Re Vídeň
19 article
Otázka veřejné polské školy v Polské Ostravě dosud není vyřešena, ač existuje nařízení zemské školní rady, kterým obci polskoostravské bylo právoplatně nařízeno zříditi veřejnou polskou školu. O nové odklady, které působí již trapně i s české- ho stanoviska, stará se s dojemnou přímo svědo- mítostí c. k. okresní školní rada frýdecká, která obecní zastupitelstvo největší české obce ve Slez- sku považuje patrně za nějaký sobě podřízený úřad a která obci dle toho diktuje. Obec přiro- zeně se brání a z toho ty odklady. Nyní asi půjde záležitost polskoostravské školy opět ke správnímu soudu, ježto obec jest odhodlána vyprovokovati zásadní rozhodnutí o tom, zda musí býti na ve- řejné škole zavedeno povinné vyučování jazyku německému, jak o to usiluje okresní školní rada. Povinné vyučování němčině je sice v souhlase se Zeynkovými utrakvistickými nařízeními, ale jest v odporu se státními základními zákony. Výrok správního soudu v této příčině bude zajímavým po několikeré stránce a bude směrodatným pro vývoj školských poměrů ve Slezsku vůbec. Ovšem jest samozřejmo, že rozhodnutí toto nedá se vyvolati bez odkladu otevření veřejné polské školy a jest pravděpodobno, že tento od- klad způsobí opět na polské straně roztrpčení. Nutno však konstatovati, že docela bezdůvodné. neboť jest přece i v zájmu Poláků samotných, aby ve věcí tak důležité, jako jsou Zeynkova školská nařízení, známo bylo stanovisko správního soudu.
Zeynkův Ostrava Slezsko
20 article
Vždyť přece jest jisto, že Poláci nebudou chtíti snad jen veřejné školy v Polské Ostravě, Radva- nicích, Malých Kunčicích, Heřmanicích atd., ale že je budou chtíti také v obcích německých, a při neupravení celé této otázky bylo by možno, že zde stala by se polskost polských škol velmi po- chybnou, kdyby měla býti odvisla od okresních školních rad a obecních zastupitelstev. Ostatně sluší v této příčině konstatovati ještě jedno: mají-li Poláci dosti času na školu ve Frýštátě, jehož větší polovina obyvatelstva jest polská, mohou ještě ně- kolik dní posečkati se školou v Polské Ostravě. kdež tvoří velmi pochybnou pětinu obyvatelstva.
Polák Ostrava Heřmanice
21 article
Obecní volby v Petřvaldě nebyly zrušeny celé, jak svého času bylo oznámeno, ale jen z čá- sti a také nebylo frýštátské okresní hejtmanství pověřeno provedením voleb nových, jak si přáli Němci. Zemská vláda ustoupila ve svých původ- ních úmyslech před energickými protesty české žurnalistiky a zrušila jen mandáty čtyř zvolených ve druhém sboru a provedení nových voleb po- nechala v rukou dosavadního starosty. Němci, jak se zdá, počínají chápati, že ani při nové volbě ne- získají většiny a tak nabízejí prý české straně kompromis v tom smyslu, aby na místě volebního boje byli nyní dohodou kandidováni dva kandidáti čeští a dva kandidáti němečtí. Jak se vedení Čechů petřvaldských k tomuto návrhu zachová. nelze ovšem dnes ještě říci, ale jisto jest, že sotva bude moci přistoupiti na dohodu o mandátech a ponechati Němcům volnou ruku v maření všech počinů většiny v obecní síni. „Dziennik Cieszyn- ski“ ohražuje se proti paktu české strany se zá- vody a praví, že do věci mají co mluviti také Poláci. Zajisté, ale budou-li mluviti tak, jako je- den z vůdců polského učitelstva, Kotas, jenž pol- ské volíče přemlouvá, aby české straně v nových volbách zveřejnění polské školy místní odplatili volením kandidátů německých, pak nesmí se jme- novaný polský list diviti, nebylo-li by na české straně dosti ochoty, bráti ve věci budoucího osudu Petřvaldu na radu bratry Poláky.
Němec Čecho Polák Kotas Petřvald Dziennik Cieszyn
22 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
23 article Maďarská práce na Slovensku.
Maďarská práce na Slovensku. Maďarský „hornouherský kulturný spo- lek“, známý pod jmenem „Femka“, jehož úče- lem jest pomaďařiti Slováky, měl tyto dniv Píšťanech 31. výroční valnou hromadu. Před- seda spolku Crausz dal se v Píšťanech na nádraží vítati slovenskými dětmi z maďar- ských škol a na uvítání několika maďaronů promluvil hned útočnou řeč proti panslávům a Čechoslovanům. V řeči, své se zármutkem přiznal, že balkánská válka značně posilnila sebevědomí nemaďarských národů v Uhrách a že i Slováci jsou nyní troufalejší než bývali Sesílil v nich cit plemenné sounáležitosti a stali se i proti Maďarům smělejšími. Proto „Femka“ musí prý napnouti sily, aby odrazil útoky slovenské. Hnutí československé a uve- řejněný nedávno národně-politický program Slováků jsou mu povážlivým zjevem na Slo- vensku a vyžadují protitlaku se strany maďar- ské. Proti národnímu hnutí slovenskému, kte- ré prý uráží státní sebevědomí a národní city maďarské, musí se spolek nejen bránit, nýbrž musí i výbojně postupovat. Musí tedy rozší- řiti svou organisaci místními odbory, aby se jeho činnost decentralisovala. Má si všímati hlavně hospodářského povznesení lidu, aby jeho snahy pronikly do srdcí nemaďarských lidí. „Femka“ musí zejména konkurovat se slovenskými peněžními ústavy a bdíti nad tím aby slovenské děti ve škole i mimo školu byly vychovávány v duchu vlastenecko-maďarské m.
Slovák Čechoslovan Maďar Slovensko Píšťany Uhry Crausz
24 article
Po této cynicky maďarské řeči předse- dově promluvil trenčínský župan Szal av- szký, který doporučil, aby vláda zakládala na Slovensku co možno nejvíce průmyslových obchodních a hospodářských maďarský ch škol. Jen takovým způsobem může prý čeliti návštěvě slovenských dětí v českých školách na Moravě a v Čechách o oslabiti jich vliv na Slováky. Proti českým odborným školám možno bojovati jen maďarskými odbor- nými školami. Ve valné hromadě oznámil hlavní slúžný Jan Machovič radostný účinek „Femky“ na Píšťansku. Celé sto píšťanských Slováků dalo si na počest valné hromady „Femky“ v Píšťa- nech své poctivé, po otcích zděděné sloven- ské příjmení pomaďařit. „Slov. Den.“, podávaje zprávu o této po- slední valné hromadě „Femky“, dodává k ni Kus slovenské tragedie se odehrál toho roku v Píšťanechl
Slovák Machovič Slovensko Morava Čechy hospodářský maďarský ch škola
25 title
Za hranicemi.
26 article O rusko-tureckém zblížení.
O rusko-tureckém zblížení. Cařihradský dopisovatel »Golosu Mo- skvy« oznamuje, že turecké časopisectvo horlivě propaguje rusko-turecké zblížení. »Tanin« na př. píše: Nadešel příznivý okamžik, kdy turecko- ruské přátelství mělo by se uskutečnit. Nen tomu ještě tak dávno, co se Rusko vyna- snažovalo o utvoření balkánského spolku s Tureckem v čele; ale svaz obešel se bez nás a byl namířen proti nám. Nyní se okol- nosti složily jinak. Bez Turecka budoucí balkánský svaz nemůže počítati na dlouhé trvání. Ruská politika byla by si získala nesčíslných přátel, kdyby byla tento svaz i ve vlastním zájmu učinila skutkem. »Sabbah« vyslovuje se v týž smysl: Osmané si přejí, aby všechna politická Evropa hleděla na ně jako na nejpokojnější živel Balkánského poloostrova, neboť každá myšlenka se nese jen k vnitřnímu obrození naší vlasti. Nic nám není tak žádoucí, jako přátelství s Ruskem, jež mezi všemi našimi sousedy zaujímá dominující položení. Přímé dohovory beze všech prostředníků usnadnily by dohodu. Turecko Rusku dlužno nezů- stane a dovede se mu odvděčiti důstojně. Roku 1876 intriky velmocí překazily těsné zblížení Ruska a Turecka; ale všichni intri- káni myslili při tom pouze na své egoistické »Tanin« a »Sabbah« píší jen to, co jim přikazuje vláda, ale vládě je známo, že Anglie staví se mezi Turecko a Rusko vy- sokou zdí a že zapověděla Mladoturkům domlouvati se s Ruskem o otázce Dardanel hrozíc jim mořskou demonstrací. Turecko hledá si přátele, ale spoutáno na rukou i nohou všemožnými smluvami, jež jsou následkem jeho žalostného bezpenězí Turecko již není svým pánem a musí po- slouchati, jak mu poručí dnes ten, zítra onen věřitel. Pravda, Turecko v poslední době znova- dobytím Thrakie obrátilo k sobě sympatie moslemského světa, zvláště v Indii, ale sym- patie ty je finančně nevytrhnou. cíle.
Rusko Turecko Evropa Anglie Dardanely Indie
27 article
Rusové a Francouzí. Balkánské události beze sporu zamíchaly ustálenými diplomatickými poměry. Došlo ne- jen k rozmíšce mezi Rakouskem a Německem ale také mezi Ruskem a Francií. Politíka obou spojenců v otázce Kavaly se rozcházela: Ru- sko bylo pro Bulharsko, Francie protežovala Řecko. Dnes ovšem mnoho kyselosti mezi obě- ma státy nezbylo. Vděčnost obou protežova- ných států byla stejná. Bulharsko usilovně za- stírá stopy ruské péče o bulharské zájmy, řecký král ostentativně klaní se německému strategickému geniu jako jedinému učiteli vi- tězného Řecka. Z Ruska právě se vrátila delegace fran- couzského generálního štábu, která velmi de- tailně se radila s ruskými vedoucími kruhy vojenskými o budoucím společném postupu přišla s projevem, že ve všech podrobnostec dosáhla dohody a že nové plány ruské mobili- sace urychlí zahájení válečných operací mim očekávání. Avšak možnost neshody mezi francouz- skými a ruskými zájmy není vyloučena, jme- novitě ne v Malé Asii. O vykořistění tohoto jádra tureckého panství starají se teď všechny velmoci. Přirozeně na severu, na pobřeží Čer- ného moře, a na východě má největší zájmy Rusko, s nímž nebezpečně tam soupeří jen Nč- mecko, které od svého snu o Bagdadě tak snadno neupustí. Různé německé banky podniky domáhají se od turecké vlády kon- cesí na černomořském pobřeží a jsou houžev- natě podporovány německou vládou. Rušti podnikatelé nemohou dostatečně paralysovat německé podnikání, protože nevládnou náleži- tým kapitálem.
Rus Rakousko Německo Rusko Francie Bulharsko Řecko Asie Nč Bagdád
28 article
Nyní vystupuje i francouzský kapitál v těchto krajích se svými požadavky. Vynořila se otázka francouzské koncese na stavbu drak v oblasti ruského vlivu, na trati ze Samsun přes Sivas do Diarbekiru s pokračováním do Erzerumu a Trapezundu, dále se jedná o fran- couzskou exploataci přístavů Ineboli a He- raklie. „Golos Moskvy“ doporučuje, aby se ru- ská a francouzská vláda předem přesně do- hodly o hospodářských koncesích v tomto kraji, aby jmenovitě francouzští podnikatelé zabezpečili i Rusům účast. Rusko nemůže prý nezištně ustupovat pole svému spojenci, pro- tože ani Anglie přes „srdečnou dohodu“ nen ochotna zříci se hospodářských výhod v Ma- rokku ve prospěch Francie. Doba pro takové ujednání jest tím příhodnější, že právě se jed- ná o úpravě účasti francouzsko-německého kapitálu na bagdadské železnici; Němci by rádi celou dráhu převzali do své režie.
Golos Rus Němec Samsun Sivas Diarbekir Erzerum Moskva Rusko Anglie Ma Francie Heraklie
29 article
Rakousko-ruský poměr. Projev ruského prvního ministra Kokov- cova pro sblížení rakousko-ruské neušel ovšem pozornosti ruského tisku. „Novoje Vremja“ odpovídá naň jaksi nepřímo, poukazem na roz- ladění mezi Berlínem a Vídní. „Rěč“ pozna- menává ku projevu Kokovcova, že je diplo- maticky nejasný, že ničeho neříká o konkrét- ních výsledcích činnosti obou vlád v „ony těž- ké dni“, kterou Kokovcov tak vysoko cení ačkoli právě větší nebo menší plodnost rusko- rakouské „kooperace“ na blízkém východ bude mít vliv na další rozvoj styků mezi Ra- kouskem a Ruskem. „Birževyja Vědomosti“ soudí, že by ne- bylo dobře již předem chovat se odmítavěk možné součinnosti Rakouska a Ruska. „Jde o to, že nejen Rakousko, i Rusko by mělo zrevidovat základy své balkánské politiky. Iluse našich slovanofilů starého typu, které se zachovaly až do balkánské války, byly krutě rozmetány v dýmu zbraní a za zeleným sto- lem v Bukurešti. Při té revisi snad místo dří- vějších odpudivých sil vzniknou síly přítažlivé a rusko-rakouské styky nabudou normálného rázu, třeba takového, jako jsou mezi Ruskem a Německem. Na víc nelze myslit. Ale uskutečnění takové skromné tužby nezdá se lehkým. Nejprvé třeba, aby rakousko-uherská politika podala důkazy změny své politikya potom i v ruské diplomatické práci musí se projevit životný pohyb. Ale je-li takové hnutí a jaké je? Na tuto otázku nemáme, žel, od- povědi. Proto zpráva, kterou ve Vídni nazý- vají „radostnou“, přijímáme zdrželivě. fo proto, že široké společenské kruhy u nás stojí mimo politiku, nemají ani chuti, ani možnosti připravit cesty k jakémukoli sblížení.“ Popřené cestovní plány německého císaře.
Kokov Kokovcův Kokovcov Rakousko Berlín Vídeň blízký východ Rusko Bukurešť Německo Novoj Vremja
30 article
Anglickým tiskem zase prošla zpráva, že německý císař na podzim navštíví Anglii. Německý tisk na základě informací pravi, že »na německých místech, které by o tom musily věděti, není o anglické cestě císařově letošního roku nic známo.« — Stejně roz- hodně vyvrací německý tisk zprávu, kterou onehdy uveřejnil »N. W. T.«, že německý císař v říjnu navštíví Vídeň. Generál Eydoux o řečí krále Konstantina. General Eydoux, chef francouzské vo- jenské komise v Řecku, posuzuje králův pro- jev velmi klidně a zejména odporuje roz- hodně žádosti, vyslovené v některých fran- couzských listech, aby se už (Eydoux) nevracel do Athen. Generál prohlašuje králova slova za pochopitelná a přiměřená okolnostem »rodinné slavnosti«. Řeč prý nezmění plány francouzské vlády a on (generál Eydoux) se brzy vrátí do Athen pokračovat v reorgani- sační své práci. Mrs. Pankhurstová nebude puštěna do Ameriky. Zdá se, že jen Anglie jest zemí »bojují- cích sufražetek«. Severoamerická unie se aspoň ukazuje velmi nehostinnou to- muto hnutí. »Daily Chronicle« oznamuje k úmyslu náčelnice anglických sufražetek Mrs Pankhurstové zajeti do Ameriky, že vy- stěhovalecký úřad novoyorský rozhodl, že Mrs Pankhurstovou nepustí do země jakožto »nevítaného cizince«.
Eydoux Konstantinos Pankhurstová Anglie Vídeň Řecko Amerika General Eydoux
31 article Z cesty po osvobozených ze- mích balkánských.
Z cesty po osvobozených ze- mích balkánských. VII. Plavská kotlina.?) Údolí Limu nad Andrijevicí má stejně při- větivý ráz jako směrem k Beranům. Málo jest skalnatých útesů vápencových, měkčí břidlice tvoří svahy povlovnější, na nichž obyvatelstvo nachází dosti půdy zejména pro svůj hojný dobytek drobný. Na terasách pěstuje se hojně již i kukuřice, ač poloha jest vysoká, mezi 800—900 metry nad mořem. Údolí Limu celé sluje svým příznivým podnebím, v okolí Be- ran děly se pokusy i o zavedení vinné révya jen pozdní jinovatky jsou často na úkor dobré úrodě ovocných stromů, které se zálibou se pěstují. Obyvatelé Polimlje i v těchto místech jsou „Srbjáci“ nemilí Vasojevičům. Původně měli jsme v úmyslu zastaviti se jen při ústí některých potoků ku prohlídce štěrku a sseti, kterou s sebou přinášejí, při zastávce však v kafaně u vesnice Murine do- věděli jsme se, že na svahu vrchu Vískoru, který ční do výše přes 2100 m. mezi údolím potoka tu ústícího a plavskou pánví, nacháí se malé jezírko blízko horní hranice lesů. Tu- šení, že jezírko to jest zbytkem činnosti le- dovce, svedlo nás od původního plánu a dali jsme se na výstup. Mimo dva občany murin- ské byl nám terénu znalým průvodcem, Miloš Popovič, mladý učitel a bývalý komita, který přidružil se k nám v Andrijevici a byl nám podobně užitečným a milým druhem jako Niko Cemovič, který z Andrijevice navrátil se do Beran.
Beran Murin Vískor Popovič Cemovič Lima Be
32 article
Do výše až asi 1200 m stoupali jsme vel- mi pohodlně po pěkné stezce, kterou černo- horští junáci za jediný den upravili, aby po ní vytáhli vzhůru děla, která rozbila pak ture- cké karauly, bránící přístup ke plavské ko- tlině. Od polosbořené malé karauly „Džamija“ užili jsme velmi instruktivního rozhledu po Polimlji a vysokých planinách je obklopují- cích. Další výstup kozími stezkami byl daleko únavnější; konečně zanechali jsme koně pod dozorem jednoho z místních průvodců a dali se hustým lesem, napřed bukovým, pak smrkovým na cestu k jezeru. Jen profesor
33 article
Cvijič zůstal na koni a prodíral se houštinami větví nízko nad cestou se svírajícími. Obtíže srdeční nedovolují mu stoupání do kopce. Na svém výborném koni mohl se odvážiti výstupu i po nejobtížnějších stezkách. Dosti unaveni dlouhou rychlou chůzí a prodíráním se houšti- nami a přelézáním padlých velikánů lesních octli jsme se konečně na loučce, po níž bubla- ly potůčky k jezírku, lesem zakrytému. Je- zírko má sotva 30 m v průměru a jest nepo- chybně památkou malého ledovce neb velké- ho sněhového pole, které tu na dolním svém konci zůstavilo val morénový, jenž stal se při- rozenou hrází nádrži vodní. Voda jezírka byla teplá a marně hledali jsme osvěžujícího doušku u potůčků na palouku, teprve vysoko ná svahu nad jézerem u samých zdrojů pra- menů mohli jsme obnoviti síly na další výstup po bezlesém až příkrém travnatém svahu, na který slunce pralo nemilosrdně. Octli jsme se konečně na výšině, oddělené hlubokým širo- kým údolím od hlavního hřebenu Visitonu, který čněl nad námi ještě jistě o 200 m výše. Na jeho západním svahu zřeli jsme příkladný malý cirk ledovcový se všemi stopami ledov- cové činnosti; cirk ten ústil do onoho údolí, které končilo k jihovýchodu ostrým skalním srázem do hlubiny lesem porostlé. Pozorová- ní podrobností zajímavého obrazu nás dlouho zdrželo. Mezitím přistoupil k nám puškou vy- zbrojený pastýř stád v údolí se pasoucích
Cvijič Pozorová
34 title
Viz zNár. Listy« ze 7., 12., 13., 14., 26. srpna 5. září.