ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 3d961e70-8fd4-11dd-ab05-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 36 celkem · entity: person 58, place 95, org 15, work 3
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
12. září 1913. číslo 250.
4 article
který přiznal nám bez okolků, že chtěl už na nás střeliti, jelikož viděl jen samé „švábské klobouky, dokud nedošel Miloš Popovič. Po- učili jsme ho, že i lidé se „švábským šeširem“ mohou býti docela dobří přátelé Černé Hory Již bylo slunce nízko, když dali jsme se na pochod kratší cestou ke Plavu přes příkrý sráz do hlubokého údolí, ve kterém ještě až asi do výše 1500 m zřetelné poznávali jsme široké koryto ledovce, který někdy s Visitonu tímto směrem sestupoval v kaskádách k údolí Limu. Naši domácí průvodci vrátili se již pře- dem pro koně a k nim bez našeho vědomí přidal se kolega dr. Dvorský, který vystoupi na jiný z vrcholů a požíval s něho nádherného rozhledu na kotlinu plavskou a na zasněžené divoké hřebeny a vrcholy Prokletije. Měl jsme starost o něho, nevědouce, kterým smě- rem se dal. mohlo se snadno státi, že by se byl dostal na dostřel někomu, kdo by příšel v pokušení udělati si terč ze švábského „špl- juna“ Náš sestup byl dosti obtížný a nebýti Mi- loše Popoviče, který z dětských let svých vý- borně se tu vyznal, sotva bychom byli dostali se do tmy dolů do údolí. Ze širokého údol bývalého ledovce brzo jsme přešli na poboční hřeben, s něhož náhle zřeli jsme před sebou hlubokou, rozsáhlou pánev s pěkným jezerem uprostřed, s malebným městečkem na tera- sách za jezerem a s nesmírným amfiteatrem vysokých hor kolem dokola. Je to jedna z nej- krásnějších vyhlídek, kterou jsme kdy viděli.
Popovič doktor Dvorská Černá Hora Plav Lima
5 article
Sestup k jezeru plavskému, které zdálo se býti tak blízko pod námi, trval však ještě plné půldruhé hodiny, na konec po rozsáhlé balva- nité suťové plavině brezovické Sušice. Po ce- stě jsme se na krátko zastavili u koliby, kde byli známí Milošovi, a uhasili žízeň studeným vařeným mlékem ovčím. Byla již úplná tma. když sešli jsme až k mostu přes Lim, u něhož čekali naši průvodci a s nimi kolega Dvorský Jeden z průvodců, který šel s námi již z An- drijevice, osvědčoval se velmi dobře a zejmé- na nám velmi se zamlouvala jeho ochota —u Černohorce neobyčejná — nositi fotografick aparáty. Do Plava dostali jsme se od mostu za necelou důl hodiny, prošli jsme sko- ro celým městečkem, než dostali jsme se k novému srbskému „hotelu“, který leží ažu potoka za městem při cestě k Peči. Majitel hotelu byl dlouhá leta ve službách konsulátu ruského a ministerského předsedy Pašiče, vynasnažil se ze všech sil, aby skrovných pro- středků, jimiž vládl, využil k naší spokojeno- sti. Spalo nás všech pět v jedné místnosti patře, z něhož pavláčka vedla přímo nad chlé- vem koňským, kterým se vstupovalo do domu. Měli jsme aspoň dosti příležitosti dávati na koně své pozor. Ochotný náš služebník z An- drijevice, jmenem Mica, se nám tak zalíbil, že neporadivše se s nikým, najali jsme ho na ne- určitou dobu za denní plat 4 perperů. Veliké bylo naše překvapení, když druhého dne z do- sud tichého a prácí oddaného muže vyklubal se nesnesitelný žvastal a resonér, který nás svým neustálým breptáním velmi rozčiloval. Všichni známí v Plavu i v Gusinji znali ho dobře jako nenapravitelného pijana. Za tři dny se nám tak zprotivil, že jsme ho propustili, a nám věru bylo líto, že nikdo už nebude no- siti naše aparáty s takovou vytrvalostí, jako tento nešťastný piják.
Černohorec Pašič Sušice Lima an Peč Plav
6 article
Plav je městečko veskrze mohamedánské asi s 2000 obyvateli. Je to prastaré obchodní místo na velké cestě od Skadru k Novému Pazaru a k Niši, které teprve v pozdní době tureckého panství ztratilo úplně svůj bývalý význam pro fanatismus a separatismus svého obyvatelstva. Toto neztratilo svého mateřské- ho jazyka srbského, bylo však stejně jako oby- vatelé Rožaje i sousedního Gusinje, snad je- ště horším nepřítelem Černé Hory a křesťanů vůbec nežli mohamedánští Arnauté. Po mnoho desítiletí žádný cizinec nesměl vstoupiti ani do okolí Plavu a Gusinje, Černohorci i stare z okolí znali místa tato jen z pohledu s hor nikdy nesměli se odvážiti v ně vkročiti. Při tom vládla v městech nejhroznější anarchie, ture- cké úřady byly bezmocny, často kajmakam. okresní správce turecký, vůbec nebyl puštěn do okresu a mohamedánské obyvatelstvo po- tíralo se mezi sebou velmi houževnatě. „Bratr bratra neznal, zabil by ho za několík grošů; kdes viděl několik mužů v družném hovoru při černé kávě, byls jist, že smlouvají bud vraždu nebo loupež; lotrovské peleše, kde by bylo třeba vyhladiti všechny mužské věkem starší dvaceti let a mládeži dáti přísné vy- chování dle jiných zásad,“ tak charakterisoval své bývalé spoluobčany bývalý gusinjský hodža, nyní nadšený Černohorec a Srb, Balša Balšič, hrdý potomek slavného rodu.
Černohorec Srb Plav Nový Pazar Niš Černá Hora Gusinj Černohorec Balšo Balšič
7 article
Plav nechtěl se vzdáti, když pohraniční karauly byly Turky opuštěny, došlo ke straš- né řeži, která trvala i v ulicích města, čaršija byla vypleněna a mnoho koní, postrojů a jiné- ho majetku stalo se válečnou kořistí, kterou vystrojili se dobyvatelé pro další postup. Gu- sinje dopadlo lépe, obyvatelé jeho viděli mar- nost odporu a vzdalí se bez boje. Tím zacho- vali si obyvatelé jeho majetek svůj neporuše- ný, neboť Černohorci nevzali ničeho těm, kdo vzdali se bez odporu. Takový byl však strach z černohorskéh panství a ještě snaad větší před budoucím po- stavením jako „ráje“ porobené, že dosud tak fanatické obyvatelstvo mohamedánské takřka šmahem dalo se pokřestiti hned v prvních dnech po výboji. Nebylo k tomu třeba násil skutečného se strany Černohorců, tak byla velká panika, tak hluboké přesvědčení, že islam naprosto ztratil ceny. Vidíce z toho nej- lépe, že islam měl tu pro své srbské vyzna- vače jen potud cenu, pokud jim zaručoval pan- ství — zpanštělé obyvatelstvo vždycky držívá se té víry, která zabezpečuje mu vládu a moc proto tak šmahem přiznávali se zdejší k nové víře, aby nestali se „rájou“, které by Černo- horci mohli se mstíti za dlouhá leta příkoří. Několik měsíců po tomto aktu změny víry města Plav i Gusinje vypadala jako pravá srbská městečka od starodávna, obyvatelstvo dlouho do noci se veselilo a zejména bývalé „buly“, ženy někdy mohamendánské, radovaly se ze svého osvobození a zejména rády tan- čily „kolo“. Najednou však přišla změna v ná- zorech černohorské vlády, mohamedánům bý- valým raděno, aby vrátili se ke své bývalé víře a dnes Plav i Gusinje jsou zase jako za- pupeny, znovu jich staré obyvatelstvo vrátilo
Turek Černohorec Černo Gusinj Plav
8 article
se za přehradu, která dělí je od kultury a o jich přirozených rodných bratří srbských K událostem spojeným s tímto neblahým obra- tem v politice černohorské a s jich důsledky vrátím se později. V okolí Plava čekala nás hojná žeň p stránce badatelské. Zevrubným studiem celé pánve i kopců ze ssuti navršených, které po stranách do ní vnikají a při výtoku Limuji uzavírají, přišli jsme ku přesvědčení úplnému že jedná se tu o nesmírné morény ledovcové které sneseny sem byly velikými ledovci z Prokletije s vysokých hor, které spojují Pro- kletiji a Komy, nejvyšší vrcholy v jihovýchod- ní Černé Hoře. Plavské jezero jest morénové jezero, které v nedlouhé době (ve smyslu geo- logickém) bude vysušeno. Dříve nesporně bý- valo mnohem větší a hlubší; jednak postupné prohlubování odtoku jeho, řeky Limu, jednak hojný nános, který deltou hlavního přítoku Ljuče víc a více jezero vyplňuje, působí spo- jenými silami na jeho konečném zničení. Oby- vatelstvo okolí bylo překvapeno, že největš hloubka činí pouze 9.5 m. Měření hloubek několika profilech provedl pan Lazič, zatím co my ostatní procházeli jsme okolní kopce.
Lazič Lima Ob
9 article
Měření jezera bylo spojeno s jistými obtí- žemi. Primitivní obyvatelstvo plavské nedo- vedlo oceniti správně bohatství ryb v jezeře a tak na hladině byla pouze dvě plavidla, kanoe hrubě vytesaná z bukových kmenů, těžká, neforemná, houpající se nebezpečně nabírající vody při nejmenším větru. Pro měření hloubky bylo třeba oba „čam- ce“ spojiti latěmi, aby plavidlo mělo dosta- tečnou stabilitu pro pohyby osoby, zaměstna- né při hloubkoměrném aparátu. V přítom- nosti a za čilé účasti vojenského velitele plav- ského i starosty (predsjednika) obce měli se mohamedánští rybáři dosti číle k nezvyklému dílu. Účelu měření naprosto nechápali a od- dávali se různým velmi směšným pro nás kom- binacím. Blízko Limu asi půl hodiny pod jeho vý- tokem z jezera stojí stará crkva obce Brez- nice, několikráte Turky zpustošená a vypále- ná, primitivní stavba mohutných zdí, upomí- nající na naše nejstarší kostelíky románské Popem při této crkvi je otec Milošův, který teprve s vojskem černohorským vrátil se do své osady, zle Turky a Arnauty zpustošené. Nedaleko crkve proti proudu je dravýa dosti hluboký brod v Limu, při přechodu jen Milošův kůň a můj „zelenko“ se osvědčili prof. Cvijičovi jeho „djogat“ a „dorat“ kolegy Dvorského nechtěli se pustiti do proudu na pohled nebezpečného. Bylo nám tedy vrátiti se až k mostu, kde druhové naši mohli se zase s námi spojiti.
Turek Milošův Cvijič Dvorský Lima Breza
10 title
Prof. dr. J. V. Daneš.
profesor doktor J V Daneš
11 title
X. mezinárodní bytový kongres. (Pův. dopis „N. L-
N L
12 article
V ševeninkách, 9. září.
13 article
V pondělí večer byli účastníci kongresu při- jati slavnostně zástupci nizozemské vlády v Haagu „Ridderzaslu“. Rakouští příslušníci byli před- staveni rakouskému vyslanci bar. Giskrovi. V úte- rý pokračováno v rokování sjezdovém. Na řade přišla druhá otázka; zlepšování bytových poměro na venkově, o níž za Rakousko podal písemnou zprávu předseda Českého zemského spolku pro re- formu bytovou pan ředitel dr. Lošťák. Pan dr. Lo- šťák ujal se v průběhu rokování slova, aby, pokud to omezený čas pouhých 10 minut dovolil, poněkud objasnil bytové poměry zvláště v Čechách. Řečník uvedl, že v naší zemí směřují snahy k tomu, aby umožnilo se venkovskému lidu a to nejen čeledi nádeníkům, ale jmenovitě též malým řemeslníkům i učitelům postaviti si domek a přikoupiti kus po- zemku na zahradu nebo role. Tím založily by se kolonie malých venkovských usedlostí. Pro Rakou- sko a zvláště pro Čechy má řešení bytové otázky zvláštní význam, neboť jde přece o zemi převážně zemědělskou. Z vývodů ostatních řečníků zajímalo nás zvláště sdělení pana Emericha Ferencziho z Pešti. V Uhrách byl vydán bytový zákon roku 1907. Obce vládnou velikými plochami pozemků které na malobytové stavby prodávají za 2—3 K za 1 m. Stát poskytuje 20leté osvobození od daní a z amortisace vypůjčeného kapitálu platí 2%%. Na vlastníka domu případne pak jen 3—31/4% amorti- sace. Věcné jednání sjezdové potrvalo celý den.
doktor Lošťák Lo Ferenczi Haag Rakousko Čechy Pešť Uhry
14 article
Večer uspořádala haagská městská rada velkolepý banket v Kurhause v Ševeninkách. Ve středu dopoledne pokračuje se v rokování a v poledne odjíždíme na exkursi do Rotterdamu. — Dodáváme. že sjezdu zúčastní se také dr. Mayer s chotí za Nä- rodohospodářskou společnost, tajemník města Plzně p. Pavlík, advokát dr. Hála z Bučovic na Moravě, zástupce moravského zemského výboru dr. Janík s chotí, lékař dr. Štancl z Uh. Hradíště.
doktor Mayer Pavlík Hála Janík Štancl Hradíště Rotterdam Plzeň Bučovice Morava
15 title
Manevry v jižních Čechách.
Čechy
16 article V Táboře, 11. září 1913.
V Táboře, 11. září 1913. (Zvláštní telef. zpr. „N. L.“. Krásný pahorkatý kraj, rozkládající se od Be nešova na jih, vzal na se v těchto dnech obraz bi- tevního pole, Ráno, kdy dýchají v kraj mlhy, po- háněné větry, vanoucími ze strnisk a úvalů luč- ních, plných vůně otav, ozývá se již kraj rachotem pušek a praskotem střelby z pušek strojových i duněním děl. Po cestách, kde aleje jeřábů sklá- nějí rudé kytice svých plodů, táhnou se ještě z šera dlouhé kolony pěchoty, ozývá se dunivý ra- chot děl, drkotají povozy vozatajské a v zorani- štích dusotají koně jízdy. Do pozdního odpoledne ozývá se pak střelba — dnes, kdy měkké slunce zalévalo kraj, zatím co v Praze pršelo — až do druhé hodiny odpoledne. Hned za Benešovem předjíždíme ve voz „Praga“, daném nám k disposici laskavostí Česko- moravské strojírny, dlouhé kolony povozů a rekvi- rovaných koní a nedlouho později vjíždíme do ruš- ného života kol sídla velitelství 8. armádního sbo- ru. Hulánské hlídky projíždějí oddíly automobilo- vými, důstojníci přebíhají po schodech školy vzhůru a dolů, opodál pracuje již jiskrová telegra- fie, všady ruch a kvap. Zase sledujeme koleje, vy- tlačené automobily, vezoucími oddělení aviatické. V Červeném Záhoří, ve dvoře bar. Nádherné- ho, v zahradě nájemce p. Poláka, umístěno je velitelství ubytovacího oddělení pro manévrové hosty ve 4 prostých, primitivních barácích, jichž
Nádherná Polák Tábor Praha Benešov Červený Záhoří Praga Českomoravský strojírna
17 article
zařízení připomíná, jako vše v letošních mané- vrech, skutečné poměry válečné doby. Zase prázd- ná silnice bez známky, že bytují tu oddíly vojen- ské, vše skryto, jako ve skutečné válce v blízkostí nepřítele. Blížíme se k Táboru, tonoucímu již v podvečerní mlze, zatím co na ochoze kostelní věže plají signály světelného telegrafu. Po ulicích, jimi proudí zástupy domácího obyvatelstva i cizinců. drkotají řady povozů a do nevšedního ruchu šumu v tichém městě nad Lužnicí zaznívají hou- kačky automobilů... Pomalu se stmívá, ruch zdán- livě tichne, zatím co velké oddíly připravují s k zejtřejšímu cvičení.
Tábor tichý město nad Lužnice
18 article
Z Dražic, 11. září.
Dražice
19 article
(Od našeho zvl. zpravodaje.) V Dražicích ubytován byl v těchto dnech hlav. ní stan cizích vojenských attaché, jehož velitelem je plukovník generálního štábu Urbaňski šl. Ostry- miesz, místním velitelem pak setník Krajezowien od pěšího pluku č. 77. Attaché bydlí v privátníc domech a mají pouze společný barák pro stravo- vání, který je ovšem komfortně zařízen. Z cizích attaché dostavili se doposud: zástupce Unie se- veroamerické, Belgie, Turecka, švýcarska, Srbska Japonska. Rumunska, Švédska, Italie, Velké Br- tanie, Francie, Chile, Siamu a Německa. Z Tábora, 11. září. (Zvl. tel. zpráva „Nár. L.“. Na táborském nádraží bylo vyloženo dne 12 vagonů aeroplánového oddělení. Materiál od- vezen byl v povozech, ráno pak budou budovány hangary. Park řáditelných balonů umístěn je ve Vlašimi. Dohromady vzduchoplavecké oddělení při- vezeno bylo na 60 vagonech z Ošprů. Do dneška bylo aviatické oddělení ve Voticích. Z Vídně, 11. září. (K. k.) Sborový velitel ge- nerál pěchoty ryt. Ziegler odebere se 13. t. m k větším manévrům do Čech a vrátí se po jejlck skončení zase do Vídně.
Ziegler Dražice Ostra Belgie Turecko Srbsko Japonsko Rumunsko Švédsko Velká Britain Francie Chile Siam Německo Tábor táborský nádraží Vlašim Votice Vídeň Čechy
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Německé národní shromáždění pro čechy«. »Brüxer Zeitung« přinesla ve svém čísle ze dne 10. září zajímavé podrobnosti k ustavující schůzi, v Praze v pátek minulého týdne konané, výboru, pověřeného vybudová- ním stálého sboru důvěrnického pro »Deutach- böhmen«. Jak jsme již oznámili, byl předse- dou tohoto výboru zvolen předseda »Volks- ratu« dr. Titta. Tato okolnost, jakož i celé zvolení představenstva tohoto výboru na- svědčovaly tomu, že »Volksrat« s ústřednami německé samosprávy tuto nově tvořící se německou organisaci ovládly; nezasedáť ve výboru ani jediný poslanec. Dle informací mosteckého listu v oné páteční schůzi na- vrhl jednatel, magistrátní ředitel z Liberce dr. Ringlhan, aby stálý sbor německých důvěrníků přijal jméno »Deutsche National- versammlung für Böhmen«. Návrh stanov a jednacího řádu, rovněž drem. Ringlhanem navržený, prý nedoznal plného souhlasu po- litických stran. Zejména prý strana německo- radikální a agrární mají proti nim některé vážné námitky, jež vyjádří na svých sjez- dech, dne 15. září Chomutově konaných.
doktor Titt Ringlhan Praha Liberec Chomutov Brüxer Zeitung Deutsche National für Böhmen
21 article
Projektované »volkstagy« budou se konati až při zahájení říšského parlamentu. »Brü- xer Zeitung« tlumočí obavy, aby těchto »volkstagů« se nezmocnila jedna strana, my- šlena patrně německo-radikální, pročež vy- slovuje se pro to, aby se staly společným projevem všech stran. Zdá se, že proces po- litický, který se odehrává v německé veřej- nosti v Čechách, vyzní na konec proti ně- meckým radikálům, v již zajetí německá politika z Čech je už 5 roků. Německá stran agrární, jak čteme v »Reichenberger Volks- zeitungu«, žádá ve výboru národního shro- máždění větší počet svých zástupců a z hlavní podmínku svého setrvání v tomto sboru činí to, že ve výboru národ- ního shromáždění nesmějí se či- niti závazná usnesenípolitická, pokud by politické strany k otáz- kám těm nezaujaly stanovisko. Setrvají tudíž němečtí agrárníci v národním shromáždění jen tehdy, když jejich zástup- cům v něm bude přiznáno strannické veto. Tyto snahy německých agrárníků do- svědčují, že národní shromážděn německé ani neodstraní ani neoslabí strannické rozdíly v německém voličstvu.
Čechy xer Zeitung výbor národní Jethro Reichenberger Volk
22 article
— Národnostní klíč úřadnický u zemskéh inspektorátu pivního. Z kruhů organisovaného úřadnictva se nám píše: „Německé noviny a kruhy vedoucí spustily korybantský pokřik pro domně- lou křivdu, učiněnou prý nedodržením národnost- ního klíče při dosazení úřadnictva v zemském piv- ním inspektorátě. Příčina ke steskům byla všal jedině na české straně, neboť jednak není vůbe ještě zákonitého podkladu pro klíč národnostní jednak dle obapolných učiněných ujednání klíč ná- rodnostní platiti má až po uzákonění a jedině pre nově zřízovaná místa v nejnižších hodnost- ních třídách a platech, kdežto všechna ostatn místa mají býti vyhražena postupu a jmeno- vání stávajícího plně kvalifikovaného úřad- nictva dle služebního pořadí a stáří. Touto dohodou měli býti chránění starší, plně způsobilí úřadníe proti jakémukoli poškozování libovolným protek- cionářstvím národnostním a osobním. Místa v plv- ním inspektorátě (zvláště pak místa úřadníků vrch- ních) spojena jsou se značnými přídavky a výho- damí a měla tedy v každém případě alespoň míst
23 article
úřadníků starších — i kdybychom se chtěli snad chovati zcela trpně ku přijímání úplně nových sil v nejnižších třídách hodnostních a platových — v každém případě a bezpodmnínečně obsazena býti nikoli dle ohledů národnostních a osobních, nýbrž jedině a výhradně dle služebního pořadí plně kvali- fikovaných uchazečů. Proti této jedině spravedlivé zásadě dle našich informací zvláště hrubě hřešeno při obsazení míst vrchních úřadníků účetních, kdo na úkor výtečně kvalifikovaných uchazečů pořadím i stářím služebním přednějších dosazeni 2 úřadníc mladší, z nichž 1 Němec a 1 Čech. Z toho je nej- lépe patrno, že německá protekce národnostn právě jako česká slouží jen za pláštík proteko osobní a že naprosto nesprávným je tvrzení zem- ské komise správní, jakoby české stesky na obsa- zování míst v zemském pivním inspektorátě byly neoprávněny a jakoby zemská komise správní za- chovávala úplnou nestrannost k oběma národno- stem i k uchazečům. Či snad o tom ani zemská ko- mise správní neví? Kde je právní bezpečnost
Němec Čo
24 article
ochrana služebního postavení poškozených úřad- níků starších, kteří jsou upřímnými Čechy a úřad- níky výtečně kvalifikovanými?“ — Prázdnínová manifestace za druhou českou universitu. Manifestační schůze za druhou českou universitu v Brně v neděli dne 21. září t. r. pořá- dají se ve všech čelných městech venkovských Čechách, na Moravě a ve Slezsku. (Seznam příště.) Ve městech, jež jsou sídly vysokých škol a spolu federovaných Svazů studentských (v Praze, Pří- brami, Brně a Vídni) uspořádány budou manife stační schůze za druhou českou universitu v měsíe říjnu po příjezdu akademiků do těchto míst. České vysokoškolské studentstvo volá všechen český ná- rod, bez rozdílu politické nebo stavovské přísluš- nosti, do boje proti nevšímavosti, lhostejnosti a lze říci — přímo odporu — rozhodujících činitelů k nejpřednějšímu požadavku vzdělaného a kulturně značně vyspělého českého národa. Máme jedinou universitu, která ani zdaleka není zařízena a vy- pravena tak, aby vyhovovala základním moderním
Čechy Morava Slezsko Praha Brno Vídeň český univerzita v Brno
25 article
požadavkům vědeckým, aesthetickým a hygieni- ckým. Jak o vysoké školství v Rakousku vůbe nemluvě ani o slovanském a specielně českém, jest postaráno, vysvitne nejlépe z několika statistických dat. švýcary mají 7 universit, takže jedna připadá na půl mil. obyvatelů. V jiných státech (Belgie univ., Nizozemí 7 univ., Španělsko 11 univ., Italie 21 univ.) případá 1 univeraita průměrně asi na je- den a půl mil. obyvatelů. V žádném jiném kulturním státě (Anglie 16 univ., Francie 16 univ., Německo 22 univ., průměrně jedna universita na dva a půl mil. obyv.) není však takového nedostatku vyso- kých škol jako v Rakousku, kde osm universit v Předlitavsku připadá na 26 milionů obyvatelů čili jedna universita pro více než tři a čtvrt mil obyvatelů. Ještě hůře dopadne však srovnání počtr universit v Rakousku dle jednotlivých národností o němž podáme příště několik stručných dat k in- formaci české veřejnosti, na níž po celých 25 le páše se beztrestně kruté bezpráví, zastíran rouškou čirých nepravd a lichých protidůvodů na- šich odpůrců.
Rakousko Belgie Nizozemí Španělsko Anglie Německo Předlitavsko Italia 21
26 article
Ministr spravedlnosti dr. Hochenburger v Praze. Nejvyšší chef rakouské justice dosud ni- kdy nepobyl návštěvou v budovách soudních Praze. Pokud pamět sahá, dlel před čtvrtstoletín v Praze ministr spravedlnosti, ale tenkrát neza- vítal ani do téca dvou soudních budov, které byly uvnitř města, v „generálu“ na Ovocném trhu a na Karláku. Od té doby postavena byla nová soudn budova ve Spálené ulici, přesídlil obchodní soud okresní soudy pro hořejší a dolejší Nové město pro Malou stranu atd., ale veškeré to opatření nedostačovalo, poněvadž ve Vídni písemným stiž- nostem, návrhům a přáním nevěnovali sluchu. Ko- nečně tedy přijel ministr justice do Prahy a mohl se přesvědčit, že tak, jak jsou opatřeny místnosti soudní, jsou přece naprosto nedostatečny. Nejvyšší soudní hodnostář v království, president vrchního soudu baron Wessely, dlel na dovolené, kterou ihned přerušil a do Prahy spěchal, aby svého chef uvítal a jemu průvod poskyll. Včera po 8. hodině ranní odjel ministr, provázen minist. radou drem
Wessel Praha Karlák Vídeň ko
27 article
Mayerem a státním zástupcem Solnařem, do trest- nice na Pankráci, kde byl uvítán prvním státním zástupcem drem. Šandmannem a vrchním řed. trest- nice Lehmannem. Byl doprovozen do kanceláře kde shromážděno bylo veškeré úřadnictvo trest- nice. Dvě hodiny trvala prohlídka, kterou minist- věnoval celám zlosyná, pracovním síním, nemoc- nici ústavu, pekárně ald. Deputace dozorců vězňů přednesla ministrovi žádost ve příčině zřízení dom- ků pro dozorce. Ministr potom prohlédl dům vě- zeňských dozorců, stojící na silnici k Nuslím, na- čež se vrátil do hotelu „Modrá hvězda“. Po oběde přijal zástupce advokátní komory s presidentem drem. Kaufmannem, polícejního presidenta Křikave a j. Po té odjel ministr do budovy vrchního zem- ského soudu na Malé straně, kde byl uvítán presi- dentem bar. Wesselym v čele gremia. Byl uveden do místnosti presidia, načež vykonal prohlídku jednacích siní v prvém a druhém patře, místnosti kancelářských a účetních. O 1. hod. odpol. odjel ministr do paláce místodržitelství, kde odevzdal navštívenku. K návštěvě okresního soudu na Malé straně nedošlo, čehož dlužno litovati, neboť mi- nistr byl by zde užasl nad místnostmi, v nichž soudní úřadníci jsou nuceni působit. O půl 4. hod odpolední přijel ministr, provázen min. radou drem
Mayer Solnař Lehmann Kaufmann Křikave Wessely Pankrác Nusle
28 article
Maverem a presidentem bar. Wesselym, do bu- dovy trestního soudu ve Spálené ulici, kde byl uví- tán vrch. radou Šabatou a ředitelem kanceláří Ba rešem a správcem věznice Kochem. Prohlédl se- nátní síně, porotní sál, věznici, místnosti státního zastupitelství a přestupkového soudu, kde mu by průvodčím přednosta vrch. rada Hanuš. Necelist- vost a roztrhanost místností přestupkového soudu zajisté nevzbudila u ministra žádného nadšení. 5. hod. odpolední odjel ministr do budovy zemské- ho soudu na Ovocném trhu, kde byl uvítán senát- ním presidentem Rineschem a presidiálním radou
Wessely Šabata Koch Hanuš Rinesch Spálená ulice
29 article
Drbálkem. Prohlédl místnosti, žel, že v tu dobu prázdné. Tím nepostihl obraz pravého úřadování kdy v jedné místnosti tísní se několik úřadníků kteří jsou při jednání se stranami vyrušováni. Při prohlídce staroměstského okresního soudu civil- ního přejal provázení ministra přednosta p. vrch rada Spěšný. Po prohlídce pro soudní účely nedo- statečné budovy vrátil se ministr do hotelu. Veče- zúčastnil se ministr diner, uspořádaného v leto- hrádku místodržitele v Bubenči — Z pražské komise hospodářské, konané včera na radnici staroměstské za předsednictví náměstka starostova cís. rady p. J. Schröttra Před palácem „Koruna“ na Vádlavském náměstí postavený kiosk přemístí se dle návrhu místní ko- mise poněkud výše, aby uvolněn byl vjezd do to- hoto domu. — Na opravu bytu v domě čp. 515-III. povoluje se náklad dle žádosti městského úřadu stavebního. — Místnosti bývalého sirotčince n
Spěšná J Schröttra Bubeneč Vádlavský náměstí
30 article
Hradčanech čp. 111-IV. příkázány byly některým institucím obecním a korporacím a náklad n opravy místností, věnovaných účelům obecním, pak na udržení dobrého stavu tohoto domu, činiti bude 4410 K. Úpravy tyto mají se provésti ihned v režii obecní a ony spolky a korporace, jimž místnosti byly propůjčeny, mají žádoucí úpravy provéstis vlastním nákladem. — Žádosti družstva pro po- stavení všesportovního stadionu, aby mu pronajaty byly nějaké pozemky, se nevyho- vuje, ježto obec pražská nemůže vázati se n dlouhou lhůtu výpovědní — Do nekropení stezek v sadech na Petříně a na Letné vzneseny byly stížnosti a vyšetří se, z jakého důvodu neprovádi se pravidelné jejich kropení. — Ředitelství měst- ských elektrických podniků opětně se doporučí aby směr trati čís. 9 zařídilo k nádraží západní dráhy za účelem výhodného a osvědčeného spo- jení města s nádražím. — Z obecenstva bylo pou- kázáno k tomu, že topírny na nádraží severozá- padní dráhy kouřem okolí velice znečišťují a bude požádáno ředitelství této dráhy za zjednání od- pomoci
Hradčany Petřín Letná
31 article
— Podpory Národohospodářského ústavu při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění v Praze pro pobyt a zaměst- nání v cízině. Národohospodářský ústav při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slo- vesnost a umění, jehož účelem jest usilovati o zve- lebování národohospodářské činnosti lidu českého ve směrech praktických, chce dle čl. I. odst. 3. svých stanov mimo jiné též mladým mužům i že- nám národnosti české, kteří osvědčili již i prak- ticky kromobyčejnou schopnost v nějakém oboru výroby (zemědělství, průmyslu, hornictví) nebo obchodu, usnadňovati podporou mravní i hmotnou pobyt ve vynikajících místech výrobních neb ob- chodních za tím účelem, aby se zaměstnánímv závodech zvláště pokročilých a bezprostředním vnímáním života a ruchu těchto středisk výrob- ních i obchodních utužili v příslušné odborné tech- nice a spolu získali rozhledu i zvýšení schopnosti podnikatelské, tak aby potom mohli nabytých zku- šeností ve vlasti své plodně využitkovati. Ti, kdo zamýšlejí ucházeti se v tomto smyslu o hmotnou podporu Národohospodářskho ústavu k dalšímu odbornému zdokonalení v určitém oboru výrobní techniky nebo obchodu na vynikajících místech výrobního nebo obchodního ruchu, podejtež své žádosti do 20. září 1913 presidiu Národohospodář- ského ústavu při České Akademii v Praze-lI, (bu- dova musea král. Českého). Žádostí musí obsaho- vati zevrubné vylíčení žadatelova běhu života
František Josef Praha Český akademie
32 article
(curriculum vitae), jakož i záměru žadatelova a způsobu, jakým ho žadatel docíliti míní, doklady o potřebné znalosti jazykové a udání, jak možno přesné o výši potřebné podpory hmotné. Podpory udílejí se zpravidla pouze na jeden rok. Zásadně vyloučeny jsou podpory k účelům vědeckým, ba- datelským, ryze naukovým nebo literárním, pod- pory na kratší t. zv. studijní cesty a pod. Pod- pory vyplácejí se ve lhůtách jakožto pravidelný důchod stipendistů po dobu jejich pobytu a za- městnání v cizině. Komu se podpory dostane, bu- de povinen podávati o způsobu použití podpory výsledcích Národohospodářskému ústavu zprávy. a po návratu dle možnosti se příčiniti, aby na- bytých znalostí a zkušeností doma uplatnil. Aby se podávání žádostí uchazečům usnadnilo, presi- dium ústavu vydalo jednotné formuláře, jichž při podávání těchto žádostí použiti dlužno a jež kan- celář Národohospodářského ústavu v Praze-II. (bu- dova zem. musea) zašle na požádání každému, kdož o stipendium cestovní ucházeti se hodlá. — Z musen království Českého. Společnost musejní ztrácí v zesnulém dvorním radovi p. Ad Hofmannovi, řádném profesoru báňské vysoké školy v Příbrami n. o., svého nejvýš obětavého příznivce a člena správního výboru. Pp. členové společnosti se žádají, aby zúčastnili se pohřbu zvěčnělého, který se koná v pátek 12. září o 3. hod. odpolední z farního chrámu sv. Ludmily na hřbitov vinohradský
Hofmann svatý . Ludmila národohospodářský ústav v Praga II báňský vysoký škola v Příbram
33 article
— Proti volbě hudby jako životního povolání vydala „Slovanská hudební unie v Praze“ výstrahu ve kteréž praví: „Poslední dobou činěny byly v ně- kterých denních listech výzvy k rodičům, aby své dítky věnovali povolání hudebnímu a zejména so- ciální poměry hudebníků na dechové nástroje li- čeny byly jako přímo ideální. Slovanská hudební unie, organisace českých hudebníků z povolání. při níž zřízena je kancelář sprostředkovací, dovo- luje si tyto výzvy, jichž účelem jest jedině získání přílivu žactva konservatoři, bez ohledu na zavlád- nuvší poměry uvést na pravou míru. Není pravdou, že by vyhlídky hudebníků na dechové nástroje, tím méně ovšem hudebníků na nástroje strunové byly příznivy a snad dokonce lákavy. Naopakt sekretariát Únie, v němž pojí se veškeré nitky hudebního života a to jak po stránce umělecké tak hlavně se zřetelem na poměry sociální, je s to doložiti pravý opak onoho tvrzení. Jeť příliv hu- debnictva ve všech oborech hudby daleko větší než přirostek nových odbytišť. Následkem nebý- valé nadprodukce jest hudebnictvu naprosto ne- možno, uvésti své hmotné poměry do poněkud jen obstojných kolejí, neboť každý hudebník, jenž hodlá svému zaměstnavateli klásti nové, byť sebe více oprávněné požadavky, musí počítati s okol- ností, že za jeho zády vynoří se na povrch celá legie nezaměstnaného hladovícího hudebnictva, nichž jednotlivci jsou vždy ochotní zaskočiti svého
Únie Praha
34 article
druha v povolání za těchže, po případě i za hor- ších gážovních i smluvních podmínek. Kondiční kancelář Unie může podati věrnou statistiku o ne- zaměstnaném hudebnictvu a také o smutných po- měrech oné „šťastnější“ části, které se sice poda- řilo míst dosíci, jejíž jednotlivcí však nepřestávají naříkati, že se buď dobrovolně nebo pod vlivem svých rodičů, pěstounů a rádců rozhodli pro povo- lání hudební. Každý sebe menší řemeslník, i ten nejnepatrnější obchodníček, může mluviti s větší rozhodností o zabezpečení a trvalosti své existen- ce, než příslušník stavu hudebního. Hudebník zů- stává jak ve švém domově, tak i v cizině psan- cem, jenž živ jest téměř jen od náhody, neví, co to jest definitiva v povolání, neví, co to je pense v stáří, neví, co jest zaopatření rodiny v případě jeho úmrtí. Proto voláme ještě v poslední chvíli k rozumným rodíčům: Nevydávejte své dítky v ne- bezpečí, že budou jednou vysazeny těmže zbědova- ným poměrům, v jakých dnes hudebnictvo tone. Dáte-li dítky buď na studie, na řemeslo, k obchodu či kamkoliv jinam, vždy jste se o jejich budoucnost léne postarali, než když jimi rozmnožíte umělecký proletariát. Jako řádná organisace považujeme z svoji povinnost, sděliti Vám pravý stav věci a tím prospěti ncjen vám samotným a vašim dítkám, ale i celému národu, jenž v jednotlivcích, věnovavších se hudbě, ztrácí namnoze platné činitele na jiném svém poli.
Unia
35 article
— Sjezd česko-amerických žurnalistů v Chl- cagu. (Pův. dopis „N. L.“) Sjezd konal se ve dnech 25, až 28. srpna za účastenství asi deseti procent českých redaktorů v Americe. Svolavatelem a po- řadatelem byl spolek českých žurnalistů v Nov. Yorku, jenž má v samotném Chicagu asi půl tuctu členů, z nichž ani jedíný do schůzí se nedo- stavil. Třídenní jednání vrcholilo v tom, že s má utvořiti odborová organisace, která by vymá- hala pro redaktory plat dle tak zv. uniové škály a listům, které s organisací uzavřou smlouvu, bude dovoleno užívati unlové známky. Nevím, zdali čte- náři v Čechách vystihnou smysl tohoto amerického významu, ale mohl bych snad vyjádřiti jej pocho- pitelnějším rčením „štempl od partaje“. Mezi pří- jatými resolucemi jsou některé zajímavé. Redaktoř se usnášejí, že se nemají sami mezí sebou urážet. a nadávat si osobně v novinách. Jiná vyzývá če- skéspolky, aby žádaly od redaktorů věcné ki- tiky a neočekávaly jen šablonovitou chválu. Bylo vysloveno uznání dělnickému pěveckému sboru. jenž žádal, aby pro neschopnost českých redaktorů psáti správné kritiky bylo mu dovoleno ustanoviti si kritika samostatného, který by listům dodával objektivní zprávy. V Chicagu jsou vydávány čtyři denní listy: od dvou bralo na sjezdu účast 5 red- aktorů z dvaceti, socialistický list, ač ani jediný z jeho redaktorů na sjezdu se neukázal, vyslal zpra- vodaje a přinášel o jednání podrobné zprávy. Z to se mu dostalo pochvaly a ony dva listy, jichž redaktoři brali na sjezdu účast, ostře kritisovány pro ignorování sjezdu. Mají býti založeny místní
Chl Amerika York Chicago Čechy
36 article
Unie všude, kde české časopisy jsou vydávány ústřední úřadovna bude v Nov.-Yorku, kde se má konati také příští sjezd. Prozatím jest v Americe jen jeden spolek, new-yorský. — V Chicagu, 31. srpna 1913. Just A M an. — česká trpělivost praskla rodičům českých dětí, když jim o svátcích ve slezském Rychvaldě počal přednášeti v české matiční škole něme- cky tajemník ústředí starostovských sborů slez- ských z Pol. Ostravy p. B. Lepař, dokazuje jim povýšenost němčiny a oprávněnost nerozumných snah nevyspělých českých rodičů po cizojazyčné výchově šulferajnské. Řečník s potěšením konsta- toval odpor a protesty, které proti němu se zvedly a navázal na úkazy ty pak v české řeči, kterak těší ho, že drasticky mohl provésti důkaz, kterak ani dospělí nemohou trpělivě poslouchati roz- hovory, jimž nerozumějí. Jak asi musí býti útlému dítěti, když takovéto experimenty cizojazyčné zkoušeti mají den jak den a rok jak rok jeho trpělivost? — trpělivost, kterou ani dospělí ne- mají, aby hodinu vyslechli nesrozumitelnou jim deklamacil Řečník velice zdařile předvedl komi- cké výsledky šulferajnské výchovy, ukázal k ne- nahraditelným škodám na těle i duši při nedohoni- telné ztrátě času, kterou nerozumem rodičů české dítě ve škole šulferajnské utrpěti musí, aby naučilo se papouškovati několik německých vět, jejichž smysl ani řádně nechápe. Zajímavá a názorná před- náška, na níž navázal se čilý debatní hovor, při-
Lepař York Amerika Chicago Rychvald Pola . Ostrava Just A M an