2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
12. září 1913. číslo 250.
4
article
který přiznal nám bez okolků, že chtěl už na
nás střeliti, jelikož viděl jen samé „švábské
klobouky, dokud nedošel Miloš Popovič. Po-
učili jsme ho, že i lidé se „švábským šeširem“
mohou býti docela dobří přátelé Černé Hory
Již bylo slunce nízko, když dali jsme se
na pochod kratší cestou ke Plavu přes příkrý
sráz do hlubokého údolí, ve kterém ještě až
asi do výše 1500 m zřetelné poznávali jsme
široké koryto ledovce, který někdy s Visitonu
tímto směrem sestupoval v kaskádách k údolí
Limu.
Naši domácí průvodci vrátili se již pře-
dem pro koně a k nim bez našeho vědomí
přidal se kolega dr. Dvorský, který vystoupi
na jiný z vrcholů a požíval s něho nádherného
rozhledu na kotlinu plavskou a na zasněžené
divoké hřebeny a vrcholy Prokletije. Měl
jsme starost o něho, nevědouce, kterým smě-
rem se dal. mohlo se snadno státi, že by se
byl dostal na dostřel někomu, kdo by příšel
v pokušení udělati si terč ze švábského „špl-
juna“
Náš sestup byl dosti obtížný a nebýti Mi-
loše Popoviče, který z dětských let svých vý-
borně se tu vyznal, sotva bychom byli dostali
se do tmy dolů do údolí. Ze širokého údol
bývalého ledovce brzo jsme přešli na poboční
hřeben, s něhož náhle zřeli jsme před sebou
hlubokou, rozsáhlou pánev s pěkným jezerem
uprostřed, s malebným městečkem na tera-
sách za jezerem a s nesmírným amfiteatrem
vysokých hor kolem dokola. Je to jedna z nej-
krásnějších vyhlídek, kterou jsme kdy viděli.
Popovič
doktor
Dvorská
Černá Hora
Plav
Lima
5
article
Sestup k jezeru plavskému, které zdálo se
býti tak blízko pod námi, trval však ještě plné
půldruhé hodiny, na konec po rozsáhlé balva-
nité suťové plavině brezovické Sušice. Po ce-
stě jsme se na krátko zastavili u koliby, kde
byli známí Milošovi, a uhasili žízeň studeným
vařeným mlékem ovčím. Byla již úplná tma.
když sešli jsme až k mostu přes Lim, u něhož
čekali naši průvodci a s nimi kolega Dvorský
Jeden z průvodců, který šel s námi již z An-
drijevice, osvědčoval se velmi dobře a zejmé-
na nám velmi se zamlouvala jeho ochota —u
Černohorce neobyčejná — nositi fotografick
aparáty.
Do Plava dostali jsme se od mostu
za necelou důl hodiny, prošli jsme sko-
ro celým městečkem, než dostali jsme se
k novému srbskému „hotelu“, který leží ažu
potoka za městem při cestě k Peči. Majitel
hotelu byl dlouhá leta ve službách konsulátu
ruského a ministerského předsedy Pašiče,
vynasnažil se ze všech sil, aby skrovných pro-
středků, jimiž vládl, využil k naší spokojeno-
sti. Spalo nás všech pět v jedné místnosti
patře, z něhož pavláčka vedla přímo nad chlé-
vem koňským, kterým se vstupovalo do domu.
Měli jsme aspoň dosti příležitosti dávati na
koně své pozor. Ochotný náš služebník z An-
drijevice, jmenem Mica, se nám tak zalíbil, že
neporadivše se s nikým, najali jsme ho na ne-
určitou dobu za denní plat 4 perperů. Veliké
bylo naše překvapení, když druhého dne z do-
sud tichého a prácí oddaného muže vyklubal
se nesnesitelný žvastal a resonér, který nás
svým neustálým breptáním velmi rozčiloval.
Všichni známí v Plavu i v Gusinji znali ho
dobře jako nenapravitelného pijana. Za tři dny
se nám tak zprotivil, že jsme ho propustili, a
nám věru bylo líto, že nikdo už nebude no-
siti naše aparáty s takovou vytrvalostí, jako
tento nešťastný piják.
Černohorec
Pašič
Sušice
Lima
an
Peč
Plav
6
article
Plav je městečko veskrze mohamedánské
asi s 2000 obyvateli. Je to prastaré obchodní
místo na velké cestě od Skadru k Novému
Pazaru a k Niši, které teprve v pozdní době
tureckého panství ztratilo úplně svůj bývalý
význam pro fanatismus a separatismus svého
obyvatelstva. Toto neztratilo svého mateřské-
ho jazyka srbského, bylo však stejně jako oby-
vatelé Rožaje i sousedního Gusinje, snad je-
ště horším nepřítelem Černé Hory a křesťanů
vůbec nežli mohamedánští Arnauté. Po mnoho
desítiletí žádný cizinec nesměl vstoupiti ani
do okolí Plavu a Gusinje, Černohorci i stare
z okolí znali místa tato jen z pohledu s hor
nikdy nesměli se odvážiti v ně vkročiti. Při tom
vládla v městech nejhroznější anarchie, ture-
cké úřady byly bezmocny, často kajmakam.
okresní správce turecký, vůbec nebyl puštěn
do okresu a mohamedánské obyvatelstvo po-
tíralo se mezi sebou velmi houževnatě. „Bratr
bratra neznal, zabil by ho za několík grošů;
kdes viděl několik mužů v družném hovoru
při černé kávě, byls jist, že smlouvají bud
vraždu nebo loupež; lotrovské peleše, kde by
bylo třeba vyhladiti všechny mužské věkem
starší dvaceti let a mládeži dáti přísné vy-
chování dle jiných zásad,“ tak charakterisoval
své bývalé spoluobčany bývalý gusinjský
hodža, nyní nadšený Černohorec a Srb, Balša
Balšič, hrdý potomek slavného rodu.
Černohorec
Srb
Plav
Nový Pazar
Niš
Černá Hora
Gusinj
Černohorec
Balšo Balšič
7
article
Plav nechtěl se vzdáti, když pohraniční
karauly byly Turky opuštěny, došlo ke straš-
né řeži, která trvala i v ulicích města, čaršija
byla vypleněna a mnoho koní, postrojů a jiné-
ho majetku stalo se válečnou kořistí, kterou
vystrojili se dobyvatelé pro další postup. Gu-
sinje dopadlo lépe, obyvatelé jeho viděli mar-
nost odporu a vzdalí se bez boje. Tím zacho-
vali si obyvatelé jeho majetek svůj neporuše-
ný, neboť Černohorci nevzali ničeho těm, kdo
vzdali se bez odporu.
Takový byl však strach z černohorskéh
panství a ještě snaad větší před budoucím po-
stavením jako „ráje“ porobené, že dosud tak
fanatické obyvatelstvo mohamedánské takřka
šmahem dalo se pokřestiti hned v prvních
dnech po výboji. Nebylo k tomu třeba násil
skutečného se strany Černohorců, tak byla
velká panika, tak hluboké přesvědčení, že
islam naprosto ztratil ceny. Vidíce z toho nej-
lépe, že islam měl tu pro své srbské vyzna-
vače jen potud cenu, pokud jim zaručoval pan-
ství — zpanštělé obyvatelstvo vždycky držívá
se té víry, která zabezpečuje mu vládu a moc
proto tak šmahem přiznávali se zdejší k nové
víře, aby nestali se „rájou“, které by Černo-
horci mohli se mstíti za dlouhá leta příkoří.
Několik měsíců po tomto aktu změny víry
města Plav i Gusinje vypadala jako pravá
srbská městečka od starodávna, obyvatelstvo
dlouho do noci se veselilo a zejména bývalé
„buly“, ženy někdy mohamendánské, radovaly
se ze svého osvobození a zejména rády tan-
čily „kolo“. Najednou však přišla změna v ná-
zorech černohorské vlády, mohamedánům bý-
valým raděno, aby vrátili se ke své bývalé
víře a dnes Plav i Gusinje jsou zase jako za-
pupeny, znovu jich staré obyvatelstvo vrátilo
Turek
Černohorec
Černo
Gusinj
Plav
8
article
se za přehradu, která dělí je od kultury a o
jich přirozených rodných bratří srbských
K událostem spojeným s tímto neblahým obra-
tem v politice černohorské a s jich důsledky
vrátím se později.
V okolí Plava čekala nás hojná žeň p
stránce badatelské. Zevrubným studiem celé
pánve i kopců ze ssuti navršených, které po
stranách do ní vnikají a při výtoku Limuji
uzavírají, přišli jsme ku přesvědčení úplnému
že jedná se tu o nesmírné morény ledovcové
které sneseny sem byly velikými ledovci
z Prokletije s vysokých hor, které spojují Pro-
kletiji a Komy, nejvyšší vrcholy v jihovýchod-
ní Černé Hoře. Plavské jezero jest morénové
jezero, které v nedlouhé době (ve smyslu geo-
logickém) bude vysušeno. Dříve nesporně bý-
valo mnohem větší a hlubší; jednak postupné
prohlubování odtoku jeho, řeky Limu, jednak
hojný nános, který deltou hlavního přítoku
Ljuče víc a více jezero vyplňuje, působí spo-
jenými silami na jeho konečném zničení. Oby-
vatelstvo okolí bylo překvapeno, že největš
hloubka činí pouze 9.5 m. Měření hloubek
několika profilech provedl pan Lazič, zatím
co my ostatní procházeli jsme okolní kopce.
Lazič
Lima
Ob
9
article
Měření jezera bylo spojeno s jistými obtí-
žemi. Primitivní obyvatelstvo plavské nedo-
vedlo oceniti správně bohatství ryb v jezeře
a tak na hladině byla pouze dvě plavidla,
kanoe hrubě vytesaná z bukových kmenů,
těžká, neforemná, houpající se nebezpečně
nabírající vody při nejmenším větru.
Pro měření hloubky bylo třeba oba „čam-
ce“ spojiti latěmi, aby plavidlo mělo dosta-
tečnou stabilitu pro pohyby osoby, zaměstna-
né při hloubkoměrném aparátu. V přítom-
nosti a za čilé účasti vojenského velitele plav-
ského i starosty (predsjednika) obce měli se
mohamedánští rybáři dosti číle k nezvyklému
dílu. Účelu měření naprosto nechápali a od-
dávali se různým velmi směšným pro nás kom-
binacím.
Blízko Limu asi půl hodiny pod jeho vý-
tokem z jezera stojí stará crkva obce Brez-
nice, několikráte Turky zpustošená a vypále-
ná, primitivní stavba mohutných zdí, upomí-
nající na naše nejstarší kostelíky románské
Popem při této crkvi je otec Milošův, který
teprve s vojskem černohorským vrátil se do
své osady, zle Turky a Arnauty zpustošené.
Nedaleko crkve proti proudu je dravýa
dosti hluboký brod v Limu, při přechodu jen
Milošův kůň a můj „zelenko“ se osvědčili
prof. Cvijičovi jeho „djogat“ a „dorat“ kolegy
Dvorského nechtěli se pustiti do proudu na
pohled nebezpečného. Bylo nám tedy vrátiti
se až k mostu, kde druhové naši mohli se
zase s námi spojiti.
Turek
Milošův
Cvijič
Dvorský
Lima
Breza
10
title
Prof. dr. J. V. Daneš.
profesor
doktor
J V Daneš
11
title
X. mezinárodní bytový
kongres.
(Pův. dopis „N. L-
N L
12
article
V ševeninkách, 9. září.
13
article
V pondělí večer byli účastníci kongresu při-
jati slavnostně zástupci nizozemské vlády v Haagu
„Ridderzaslu“. Rakouští příslušníci byli před-
staveni rakouskému vyslanci bar. Giskrovi. V úte-
rý pokračováno v rokování sjezdovém. Na řade
přišla druhá otázka; zlepšování bytových poměro
na venkově, o níž za Rakousko podal písemnou
zprávu předseda Českého zemského spolku pro re-
formu bytovou pan ředitel dr. Lošťák. Pan dr. Lo-
šťák ujal se v průběhu rokování slova, aby, pokud
to omezený čas pouhých 10 minut dovolil, poněkud
objasnil bytové poměry zvláště v Čechách. Řečník
uvedl, že v naší zemí směřují snahy k tomu, aby
umožnilo se venkovskému lidu a to nejen čeledi
nádeníkům, ale jmenovitě též malým řemeslníkům
i učitelům postaviti si domek a přikoupiti kus po-
zemku na zahradu nebo role. Tím založily by se
kolonie malých venkovských usedlostí. Pro Rakou-
sko a zvláště pro Čechy má řešení bytové otázky
zvláštní význam, neboť jde přece o zemi převážně
zemědělskou. Z vývodů ostatních řečníků zajímalo
nás zvláště sdělení pana Emericha Ferencziho
z Pešti. V Uhrách byl vydán bytový zákon roku
1907. Obce vládnou velikými plochami pozemků
které na malobytové stavby prodávají za 2—3 K
za 1 m. Stát poskytuje 20leté osvobození od daní
a z amortisace vypůjčeného kapitálu platí 2%%. Na
vlastníka domu případne pak jen 3—31/4% amorti-
sace. Věcné jednání sjezdové potrvalo celý den.
doktor
Lošťák
Lo
Ferenczi
Haag
Rakousko
Čechy
Pešť
Uhry
14
article
Večer uspořádala haagská městská rada velkolepý
banket v Kurhause v Ševeninkách. Ve středu
dopoledne pokračuje se v rokování a v poledne
odjíždíme na exkursi do Rotterdamu. — Dodáváme.
že sjezdu zúčastní se také dr. Mayer s chotí za Nä-
rodohospodářskou společnost, tajemník města
Plzně p. Pavlík, advokát dr. Hála z Bučovic na
Moravě, zástupce moravského zemského výboru
dr. Janík s chotí, lékař dr. Štancl z Uh. Hradíště.
doktor
Mayer
Pavlík
Hála
Janík
Štancl
Hradíště
Rotterdam
Plzeň
Bučovice
Morava
15
title
Manevry v jižních Čechách.
Čechy
16
article
V Táboře, 11. září 1913.
V Táboře, 11. září 1913.
(Zvláštní telef. zpr. „N. L.“.
Krásný pahorkatý kraj, rozkládající se od Be
nešova na jih, vzal na se v těchto dnech obraz bi-
tevního pole, Ráno, kdy dýchají v kraj mlhy, po-
háněné větry, vanoucími ze strnisk a úvalů luč-
ních, plných vůně otav, ozývá se již kraj rachotem
pušek a praskotem střelby z pušek strojových
i duněním děl. Po cestách, kde aleje jeřábů sklá-
nějí rudé kytice svých plodů, táhnou se ještě z
šera dlouhé kolony pěchoty, ozývá se dunivý ra-
chot děl, drkotají povozy vozatajské a v zorani-
štích dusotají koně jízdy. Do pozdního odpoledne
ozývá se pak střelba — dnes, kdy měkké slunce
zalévalo kraj, zatím co v Praze pršelo — až do
druhé hodiny odpoledne.
Hned za Benešovem předjíždíme ve voz
„Praga“, daném nám k disposici laskavostí Česko-
moravské strojírny, dlouhé kolony povozů a rekvi-
rovaných koní a nedlouho později vjíždíme do ruš-
ného života kol sídla velitelství 8. armádního sbo-
ru. Hulánské hlídky projíždějí oddíly automobilo-
vými, důstojníci přebíhají po schodech školy
vzhůru a dolů, opodál pracuje již jiskrová telegra-
fie, všady ruch a kvap. Zase sledujeme koleje, vy-
tlačené automobily, vezoucími oddělení aviatické.
V Červeném Záhoří, ve dvoře bar. Nádherné-
ho, v zahradě nájemce p. Poláka, umístěno je
velitelství ubytovacího oddělení pro manévrové
hosty ve 4 prostých, primitivních barácích, jichž
Nádherná
Polák
Tábor
Praha
Benešov
Červený Záhoří
Praga
Českomoravský strojírna
17
article
zařízení připomíná, jako vše v letošních mané-
vrech, skutečné poměry válečné doby. Zase prázd-
ná silnice bez známky, že bytují tu oddíly vojen-
ské, vše skryto, jako ve skutečné válce v blízkostí
nepřítele. Blížíme se k Táboru, tonoucímu již v
podvečerní mlze, zatím co na ochoze kostelní věže
plají signály světelného telegrafu. Po ulicích, jimi
proudí zástupy domácího obyvatelstva i cizinců.
drkotají řady povozů a do nevšedního ruchu
šumu v tichém městě nad Lužnicí zaznívají hou-
kačky automobilů... Pomalu se stmívá, ruch zdán-
livě tichne, zatím co velké oddíly připravují s
k zejtřejšímu cvičení.
Tábor
tichý město nad Lužnice
18
article
Z Dražic, 11. září.
Dražice
19
article
(Od našeho zvl. zpravodaje.)
V Dražicích ubytován byl v těchto dnech hlav.
ní stan cizích vojenských attaché, jehož velitelem
je plukovník generálního štábu Urbaňski šl. Ostry-
miesz, místním velitelem pak setník Krajezowien
od pěšího pluku č. 77. Attaché bydlí v privátníc
domech a mají pouze společný barák pro stravo-
vání, který je ovšem komfortně zařízen. Z cizích
attaché dostavili se doposud: zástupce Unie se-
veroamerické, Belgie, Turecka, švýcarska, Srbska
Japonska. Rumunska, Švédska, Italie, Velké Br-
tanie, Francie, Chile, Siamu a Německa.
Z Tábora, 11. září.
(Zvl. tel. zpráva „Nár. L.“.
Na táborském nádraží bylo vyloženo dne
12 vagonů aeroplánového oddělení. Materiál od-
vezen byl v povozech, ráno pak budou budovány
hangary. Park řáditelných balonů umístěn je ve
Vlašimi. Dohromady vzduchoplavecké oddělení při-
vezeno bylo na 60 vagonech z Ošprů. Do dneška
bylo aviatické oddělení ve Voticích.
Z Vídně, 11. září. (K. k.) Sborový velitel ge-
nerál pěchoty ryt. Ziegler odebere se 13. t. m
k větším manévrům do Čech a vrátí se po jejlck
skončení zase do Vídně.
Ziegler
Dražice
Ostra
Belgie
Turecko
Srbsko
Japonsko
Rumunsko
Švédsko
Velká Britain
Francie
Chile
Siam
Německo
Tábor
táborský nádraží
Vlašim
Votice
Vídeň
Čechy
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Německé národní shromáždění pro
čechy«. »Brüxer Zeitung« přinesla ve svém
čísle ze dne 10. září zajímavé podrobnosti
k ustavující schůzi, v Praze v pátek minulého
týdne konané, výboru, pověřeného vybudová-
ním stálého sboru důvěrnického pro »Deutach-
böhmen«. Jak jsme již oznámili, byl předse-
dou tohoto výboru zvolen předseda »Volks-
ratu« dr. Titta. Tato okolnost, jakož i celé
zvolení představenstva tohoto výboru na-
svědčovaly tomu, že »Volksrat« s ústřednami
německé samosprávy tuto nově tvořící se
německou organisaci ovládly; nezasedáť ve
výboru ani jediný poslanec. Dle informací
mosteckého listu v oné páteční schůzi na-
vrhl jednatel, magistrátní ředitel z Liberce
dr. Ringlhan, aby stálý sbor německých
důvěrníků přijal jméno »Deutsche National-
versammlung für Böhmen«. Návrh stanov
a jednacího řádu, rovněž drem. Ringlhanem
navržený, prý nedoznal plného souhlasu po-
litických stran. Zejména prý strana německo-
radikální a agrární mají proti nim některé
vážné námitky, jež vyjádří na svých sjez-
dech, dne 15. září Chomutově konaných.
doktor
Titt
Ringlhan
Praha
Liberec
Chomutov
Brüxer Zeitung
Deutsche National
für Böhmen
21
article
Projektované »volkstagy« budou se konati
až při zahájení říšského parlamentu. »Brü-
xer Zeitung« tlumočí obavy, aby těchto
»volkstagů« se nezmocnila jedna strana, my-
šlena patrně německo-radikální, pročež vy-
slovuje se pro to, aby se staly společným
projevem všech stran. Zdá se, že proces po-
litický, který se odehrává v německé veřej-
nosti v Čechách, vyzní na konec proti ně-
meckým radikálům, v již zajetí německá
politika z Čech je už 5 roků. Německá stran
agrární, jak čteme v »Reichenberger Volks-
zeitungu«, žádá ve výboru národního shro-
máždění větší počet svých zástupců a z
hlavní podmínku svého setrvání v tomto
sboru činí to, že ve výboru národ-
ního shromáždění nesmějí se či-
niti závazná usnesenípolitická,
pokud by politické strany k otáz-
kám těm nezaujaly stanovisko.
Setrvají tudíž němečtí agrárníci v národním
shromáždění jen tehdy, když jejich zástup-
cům v něm bude přiznáno strannické
veto. Tyto snahy německých agrárníků do-
svědčují, že národní shromážděn
německé ani neodstraní ani neoslabí
strannické rozdíly v německém voličstvu.
Čechy
xer Zeitung
výbor národní Jethro
Reichenberger Volk
22
article
— Národnostní klíč úřadnický u zemskéh
inspektorátu pivního. Z kruhů organisovaného
úřadnictva se nám píše: „Německé noviny a kruhy
vedoucí spustily korybantský pokřik pro domně-
lou křivdu, učiněnou prý nedodržením národnost-
ního klíče při dosazení úřadnictva v zemském piv-
ním inspektorátě. Příčina ke steskům byla všal
jedině na české straně, neboť jednak není vůbe
ještě zákonitého podkladu pro klíč národnostní
jednak dle obapolných učiněných ujednání klíč ná-
rodnostní platiti má až po uzákonění a jedině pre
nově zřízovaná místa v nejnižších hodnost-
ních třídách a platech, kdežto všechna ostatn
místa mají býti vyhražena postupu a jmeno-
vání stávajícího plně kvalifikovaného úřad-
nictva dle služebního pořadí a stáří. Touto dohodou
měli býti chránění starší, plně způsobilí úřadníe
proti jakémukoli poškozování libovolným protek-
cionářstvím národnostním a osobním. Místa v plv-
ním inspektorátě (zvláště pak místa úřadníků vrch-
ních) spojena jsou se značnými přídavky a výho-
damí a měla tedy v každém případě alespoň míst
23
article
úřadníků starších — i kdybychom se chtěli snad
chovati zcela trpně ku přijímání úplně nových sil
v nejnižších třídách hodnostních a platových —
v každém případě a bezpodmnínečně obsazena býti
nikoli dle ohledů národnostních a osobních, nýbrž
jedině a výhradně dle služebního pořadí plně kvali-
fikovaných uchazečů. Proti této jedině spravedlivé
zásadě dle našich informací zvláště hrubě hřešeno
při obsazení míst vrchních úřadníků účetních, kdo
na úkor výtečně kvalifikovaných uchazečů pořadím
i stářím služebním přednějších dosazeni 2 úřadníc
mladší, z nichž 1 Němec a 1 Čech. Z toho je nej-
lépe patrno, že německá protekce národnostn
právě jako česká slouží jen za pláštík proteko
osobní a že naprosto nesprávným je tvrzení zem-
ské komise správní, jakoby české stesky na obsa-
zování míst v zemském pivním inspektorátě byly
neoprávněny a jakoby zemská komise správní za-
chovávala úplnou nestrannost k oběma národno-
stem i k uchazečům. Či snad o tom ani zemská ko-
mise správní neví? Kde je právní bezpečnost
Němec
Čo
24
article
ochrana služebního postavení poškozených úřad-
níků starších, kteří jsou upřímnými Čechy a úřad-
níky výtečně kvalifikovanými?“
— Prázdnínová manifestace za druhou českou
universitu. Manifestační schůze za druhou českou
universitu v Brně v neděli dne 21. září t. r. pořá-
dají se ve všech čelných městech venkovských
Čechách, na Moravě a ve Slezsku. (Seznam příště.)
Ve městech, jež jsou sídly vysokých škol a spolu
federovaných Svazů studentských (v Praze, Pří-
brami, Brně a Vídni) uspořádány budou manife
stační schůze za druhou českou universitu v měsíe
říjnu po příjezdu akademiků do těchto míst. České
vysokoškolské studentstvo volá všechen český ná-
rod, bez rozdílu politické nebo stavovské přísluš-
nosti, do boje proti nevšímavosti, lhostejnosti a lze
říci — přímo odporu — rozhodujících činitelů k
nejpřednějšímu požadavku vzdělaného a kulturně
značně vyspělého českého národa. Máme jedinou
universitu, která ani zdaleka není zařízena a vy-
pravena tak, aby vyhovovala základním moderním
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
Brno
Vídeň
český univerzita v Brno
25
article
požadavkům vědeckým, aesthetickým a hygieni-
ckým. Jak o vysoké školství v Rakousku vůbe
nemluvě ani o slovanském a specielně českém, jest
postaráno, vysvitne nejlépe z několika statistických
dat. švýcary mají 7 universit, takže jedna připadá
na půl mil. obyvatelů. V jiných státech (Belgie
univ., Nizozemí 7 univ., Španělsko 11 univ., Italie
21 univ.) případá 1 univeraita průměrně asi na je-
den a půl mil. obyvatelů. V žádném jiném kulturním
státě (Anglie 16 univ., Francie 16 univ., Německo
22 univ., průměrně jedna universita na dva a půl
mil. obyv.) není však takového nedostatku vyso-
kých škol jako v Rakousku, kde osm universit
v Předlitavsku připadá na 26 milionů obyvatelů
čili jedna universita pro více než tři a čtvrt mil
obyvatelů. Ještě hůře dopadne však srovnání počtr
universit v Rakousku dle jednotlivých národností
o němž podáme příště několik stručných dat k in-
formaci české veřejnosti, na níž po celých 25 le
páše se beztrestně kruté bezpráví, zastíran
rouškou čirých nepravd a lichých protidůvodů na-
šich odpůrců.
Rakousko
Belgie
Nizozemí
Španělsko
Anglie
Německo
Předlitavsko
Italia 21
26
article
Ministr spravedlnosti dr. Hochenburger
v Praze. Nejvyšší chef rakouské justice dosud ni-
kdy nepobyl návštěvou v budovách soudních
Praze. Pokud pamět sahá, dlel před čtvrtstoletín
v Praze ministr spravedlnosti, ale tenkrát neza-
vítal ani do téca dvou soudních budov, které byly
uvnitř města, v „generálu“ na Ovocném trhu a na
Karláku. Od té doby postavena byla nová soudn
budova ve Spálené ulici, přesídlil obchodní soud
okresní soudy pro hořejší a dolejší Nové město
pro Malou stranu atd., ale veškeré to opatření
nedostačovalo, poněvadž ve Vídni písemným stiž-
nostem, návrhům a přáním nevěnovali sluchu. Ko-
nečně tedy přijel ministr justice do Prahy a mohl
se přesvědčit, že tak, jak jsou opatřeny místnosti
soudní, jsou přece naprosto nedostatečny. Nejvyšší
soudní hodnostář v království, president vrchního
soudu baron Wessely, dlel na dovolené, kterou
ihned přerušil a do Prahy spěchal, aby svého chef
uvítal a jemu průvod poskyll. Včera po 8. hodině
ranní odjel ministr, provázen minist. radou drem
Wessel
Praha
Karlák
Vídeň
ko
27
article
Mayerem a státním zástupcem Solnařem, do trest-
nice na Pankráci, kde byl uvítán prvním státním
zástupcem drem. Šandmannem a vrchním řed. trest-
nice Lehmannem. Byl doprovozen do kanceláře
kde shromážděno bylo veškeré úřadnictvo trest-
nice. Dvě hodiny trvala prohlídka, kterou minist-
věnoval celám zlosyná, pracovním síním, nemoc-
nici ústavu, pekárně ald. Deputace dozorců vězňů
přednesla ministrovi žádost ve příčině zřízení dom-
ků pro dozorce. Ministr potom prohlédl dům vě-
zeňských dozorců, stojící na silnici k Nuslím, na-
čež se vrátil do hotelu „Modrá hvězda“. Po oběde
přijal zástupce advokátní komory s presidentem
drem. Kaufmannem, polícejního presidenta Křikave
a j. Po té odjel ministr do budovy vrchního zem-
ského soudu na Malé straně, kde byl uvítán presi-
dentem bar. Wesselym v čele gremia. Byl uveden
do místnosti presidia, načež vykonal prohlídku
jednacích siní v prvém a druhém patře, místnosti
kancelářských a účetních. O 1. hod. odpol. odjel
ministr do paláce místodržitelství, kde odevzdal
navštívenku. K návštěvě okresního soudu na Malé
straně nedošlo, čehož dlužno litovati, neboť mi-
nistr byl by zde užasl nad místnostmi, v nichž
soudní úřadníci jsou nuceni působit. O půl 4. hod
odpolední přijel ministr, provázen min. radou drem
Mayer
Solnař
Lehmann
Kaufmann
Křikave
Wessely
Pankrác
Nusle
28
article
Maverem a presidentem bar. Wesselym, do bu-
dovy trestního soudu ve Spálené ulici, kde byl uví-
tán vrch. radou Šabatou a ředitelem kanceláří Ba
rešem a správcem věznice Kochem. Prohlédl se-
nátní síně, porotní sál, věznici, místnosti státního
zastupitelství a přestupkového soudu, kde mu by
průvodčím přednosta vrch. rada Hanuš. Necelist-
vost a roztrhanost místností přestupkového soudu
zajisté nevzbudila u ministra žádného nadšení.
5. hod. odpolední odjel ministr do budovy zemské-
ho soudu na Ovocném trhu, kde byl uvítán senát-
ním presidentem Rineschem a presidiálním radou
Wessely
Šabata
Koch
Hanuš
Rinesch
Spálená ulice
29
article
Drbálkem. Prohlédl místnosti, žel, že v tu dobu
prázdné. Tím nepostihl obraz pravého úřadování
kdy v jedné místnosti tísní se několik úřadníků
kteří jsou při jednání se stranami vyrušováni. Při
prohlídce staroměstského okresního soudu civil-
ního přejal provázení ministra přednosta p. vrch
rada Spěšný. Po prohlídce pro soudní účely nedo-
statečné budovy vrátil se ministr do hotelu. Veče-
zúčastnil se ministr diner, uspořádaného v leto-
hrádku místodržitele v Bubenči
— Z pražské komise hospodářské, konané
včera na radnici staroměstské za předsednictví
náměstka starostova cís. rady p. J. Schröttra
Před palácem „Koruna“ na Vádlavském náměstí
postavený kiosk přemístí se dle návrhu místní ko-
mise poněkud výše, aby uvolněn byl vjezd do to-
hoto domu. — Na opravu bytu v domě čp. 515-III.
povoluje se náklad dle žádosti městského úřadu
stavebního. — Místnosti bývalého sirotčince n
Spěšná
J Schröttra
Bubeneč
Vádlavský náměstí
30
article
Hradčanech čp. 111-IV. příkázány byly některým
institucím obecním a korporacím a náklad n
opravy místností, věnovaných účelům obecním, pak
na udržení dobrého stavu tohoto domu, činiti bude
4410 K. Úpravy tyto mají se provésti ihned v režii
obecní a ony spolky a korporace, jimž místnosti
byly propůjčeny, mají žádoucí úpravy provéstis
vlastním nákladem. — Žádosti družstva pro po-
stavení všesportovního stadionu, aby
mu pronajaty byly nějaké pozemky, se nevyho-
vuje, ježto obec pražská nemůže vázati se n
dlouhou lhůtu výpovědní — Do nekropení stezek
v sadech na Petříně a na Letné vzneseny byly
stížnosti a vyšetří se, z jakého důvodu neprovádi
se pravidelné jejich kropení. — Ředitelství měst-
ských elektrických podniků opětně se doporučí
aby směr trati čís. 9 zařídilo k nádraží západní
dráhy za účelem výhodného a osvědčeného spo-
jení města s nádražím. — Z obecenstva bylo pou-
kázáno k tomu, že topírny na nádraží severozá-
padní dráhy kouřem okolí velice znečišťují a bude
požádáno ředitelství této dráhy za zjednání od-
pomoci
Hradčany
Petřín
Letná
31
article
— Podpory Národohospodářského ústavu při
České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy
slovesnost a umění v Praze pro pobyt a zaměst-
nání v cízině. Národohospodářský ústav při České
Akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slo-
vesnost a umění, jehož účelem jest usilovati o zve-
lebování národohospodářské činnosti lidu českého
ve směrech praktických, chce dle čl. I. odst. 3.
svých stanov mimo jiné též mladým mužům i že-
nám národnosti české, kteří osvědčili již i prak-
ticky kromobyčejnou schopnost v nějakém oboru
výroby (zemědělství, průmyslu, hornictví) nebo
obchodu, usnadňovati podporou mravní i hmotnou
pobyt ve vynikajících místech výrobních neb ob-
chodních za tím účelem, aby se zaměstnánímv
závodech zvláště pokročilých a bezprostředním
vnímáním života a ruchu těchto středisk výrob-
ních i obchodních utužili v příslušné odborné tech-
nice a spolu získali rozhledu i zvýšení schopnosti
podnikatelské, tak aby potom mohli nabytých zku-
šeností ve vlasti své plodně využitkovati. Ti, kdo
zamýšlejí ucházeti se v tomto smyslu o hmotnou
podporu Národohospodářskho ústavu k dalšímu
odbornému zdokonalení v určitém oboru výrobní
techniky nebo obchodu na vynikajících místech
výrobního nebo obchodního ruchu, podejtež své
žádosti do 20. září 1913 presidiu Národohospodář-
ského ústavu při České Akademii v Praze-lI, (bu-
dova musea král. Českého). Žádostí musí obsaho-
vati zevrubné vylíčení žadatelova běhu života
František Josef
Praha
Český akademie
32
article
(curriculum vitae), jakož i záměru žadatelova a
způsobu, jakým ho žadatel docíliti míní, doklady
o potřebné znalosti jazykové a udání, jak možno
přesné o výši potřebné podpory hmotné. Podpory
udílejí se zpravidla pouze na jeden rok. Zásadně
vyloučeny jsou podpory k účelům vědeckým, ba-
datelským, ryze naukovým nebo literárním, pod-
pory na kratší t. zv. studijní cesty a pod. Pod-
pory vyplácejí se ve lhůtách jakožto pravidelný
důchod stipendistů po dobu jejich pobytu a za-
městnání v cizině. Komu se podpory dostane, bu-
de povinen podávati o způsobu použití podpory
výsledcích Národohospodářskému ústavu zprávy.
a po návratu dle možnosti se příčiniti, aby na-
bytých znalostí a zkušeností doma uplatnil. Aby
se podávání žádostí uchazečům usnadnilo, presi-
dium ústavu vydalo jednotné formuláře, jichž při
podávání těchto žádostí použiti dlužno a jež kan-
celář Národohospodářského ústavu v Praze-II. (bu-
dova zem. musea) zašle na požádání každému, kdož
o stipendium cestovní ucházeti se hodlá.
— Z musen království Českého. Společnost
musejní ztrácí v zesnulém dvorním radovi p. Ad
Hofmannovi, řádném profesoru báňské vysoké
školy v Příbrami n. o., svého nejvýš obětavého
příznivce a člena správního výboru. Pp. členové
společnosti se žádají, aby zúčastnili se pohřbu
zvěčnělého, který se koná v pátek 12. září o 3.
hod. odpolední z farního chrámu sv. Ludmily na
hřbitov vinohradský
Hofmann
svatý . Ludmila
národohospodářský ústav v Praga
II
báňský vysoký škola v Příbram
33
article
— Proti volbě hudby jako životního povolání
vydala „Slovanská hudební unie v Praze“ výstrahu
ve kteréž praví: „Poslední dobou činěny byly v ně-
kterých denních listech výzvy k rodičům, aby své
dítky věnovali povolání hudebnímu a zejména so-
ciální poměry hudebníků na dechové nástroje li-
čeny byly jako přímo ideální. Slovanská hudební
unie, organisace českých hudebníků z povolání.
při níž zřízena je kancelář sprostředkovací, dovo-
luje si tyto výzvy, jichž účelem jest jedině získání
přílivu žactva konservatoři, bez ohledu na zavlád-
nuvší poměry uvést na pravou míru. Není pravdou,
že by vyhlídky hudebníků na dechové nástroje,
tím méně ovšem hudebníků na nástroje strunové
byly příznivy a snad dokonce lákavy. Naopakt
sekretariát Únie, v němž pojí se veškeré nitky
hudebního života a to jak po stránce umělecké
tak hlavně se zřetelem na poměry sociální, je s to
doložiti pravý opak onoho tvrzení. Jeť příliv hu-
debnictva ve všech oborech hudby daleko větší
než přirostek nových odbytišť. Následkem nebý-
valé nadprodukce jest hudebnictvu naprosto ne-
možno, uvésti své hmotné poměry do poněkud jen
obstojných kolejí, neboť každý hudebník, jenž
hodlá svému zaměstnavateli klásti nové, byť sebe
více oprávněné požadavky, musí počítati s okol-
ností, že za jeho zády vynoří se na povrch celá
legie nezaměstnaného hladovícího hudebnictva,
nichž jednotlivci jsou vždy ochotní zaskočiti svého
Únie
Praha
34
article
druha v povolání za těchže, po případě i za hor-
ších gážovních i smluvních podmínek. Kondiční
kancelář Unie může podati věrnou statistiku o ne-
zaměstnaném hudebnictvu a také o smutných po-
měrech oné „šťastnější“ části, které se sice poda-
řilo míst dosíci, jejíž jednotlivcí však nepřestávají
naříkati, že se buď dobrovolně nebo pod vlivem
svých rodičů, pěstounů a rádců rozhodli pro povo-
lání hudební. Každý sebe menší řemeslník, i ten
nejnepatrnější obchodníček, může mluviti s větší
rozhodností o zabezpečení a trvalosti své existen-
ce, než příslušník stavu hudebního. Hudebník zů-
stává jak ve švém domově, tak i v cizině psan-
cem, jenž živ jest téměř jen od náhody, neví, co
to jest definitiva v povolání, neví, co to je pense
v stáří, neví, co jest zaopatření rodiny v případě
jeho úmrtí. Proto voláme ještě v poslední chvíli
k rozumným rodíčům: Nevydávejte své dítky v ne-
bezpečí, že budou jednou vysazeny těmže zbědova-
ným poměrům, v jakých dnes hudebnictvo tone.
Dáte-li dítky buď na studie, na řemeslo, k obchodu
či kamkoliv jinam, vždy jste se o jejich budoucnost
léne postarali, než když jimi rozmnožíte umělecký
proletariát. Jako řádná organisace považujeme z
svoji povinnost, sděliti Vám pravý stav věci a tím
prospěti ncjen vám samotným a vašim dítkám, ale
i celému národu, jenž v jednotlivcích, věnovavších
se hudbě, ztrácí namnoze platné činitele na jiném
svém poli.
Unia
35
article
— Sjezd česko-amerických žurnalistů v Chl-
cagu. (Pův. dopis „N. L.“) Sjezd konal se ve dnech
25, až 28. srpna za účastenství asi deseti procent
českých redaktorů v Americe. Svolavatelem a po-
řadatelem byl spolek českých žurnalistů v Nov.
Yorku, jenž má v samotném Chicagu asi půl tuctu
členů, z nichž ani jedíný do schůzí se nedo-
stavil. Třídenní jednání vrcholilo v tom, že s
má utvořiti odborová organisace, která by vymá-
hala pro redaktory plat dle tak zv. uniové škály
a listům, které s organisací uzavřou smlouvu, bude
dovoleno užívati unlové známky. Nevím, zdali čte-
náři v Čechách vystihnou smysl tohoto amerického
významu, ale mohl bych snad vyjádřiti jej pocho-
pitelnějším rčením „štempl od partaje“. Mezi pří-
jatými resolucemi jsou některé zajímavé. Redaktoř
se usnášejí, že se nemají sami mezí sebou urážet.
a nadávat si osobně v novinách. Jiná vyzývá če-
skéspolky, aby žádaly od redaktorů věcné ki-
tiky a neočekávaly jen šablonovitou chválu. Bylo
vysloveno uznání dělnickému pěveckému sboru.
jenž žádal, aby pro neschopnost českých redaktorů
psáti správné kritiky bylo mu dovoleno ustanoviti
si kritika samostatného, který by listům dodával
objektivní zprávy. V Chicagu jsou vydávány čtyři
denní listy: od dvou bralo na sjezdu účast 5 red-
aktorů z dvaceti, socialistický list, ač ani jediný
z jeho redaktorů na sjezdu se neukázal, vyslal zpra-
vodaje a přinášel o jednání podrobné zprávy. Z
to se mu dostalo pochvaly a ony dva listy, jichž
redaktoři brali na sjezdu účast, ostře kritisovány
pro ignorování sjezdu. Mají býti založeny místní
Chl
Amerika
York
Chicago
Čechy
36
article
Unie všude, kde české časopisy jsou vydávány
ústřední úřadovna bude v Nov.-Yorku, kde se má
konati také příští sjezd. Prozatím jest v Americe
jen jeden spolek, new-yorský. — V Chicagu, 31.
srpna 1913. Just A M an.
— česká trpělivost praskla rodičům českých
dětí, když jim o svátcích ve slezském Rychvaldě
počal přednášeti v české matiční škole něme-
cky tajemník ústředí starostovských sborů slez-
ských z Pol. Ostravy p. B. Lepař, dokazuje jim
povýšenost němčiny a oprávněnost nerozumných
snah nevyspělých českých rodičů po cizojazyčné
výchově šulferajnské. Řečník s potěšením konsta-
toval odpor a protesty, které proti němu se zvedly
a navázal na úkazy ty pak v české řeči, kterak
těší ho, že drasticky mohl provésti důkaz, kterak
ani dospělí nemohou trpělivě poslouchati roz-
hovory, jimž nerozumějí. Jak asi musí býti útlému
dítěti, když takovéto experimenty cizojazyčné
zkoušeti mají den jak den a rok jak rok jeho
trpělivost? — trpělivost, kterou ani dospělí ne-
mají, aby hodinu vyslechli nesrozumitelnou jim
deklamacil Řečník velice zdařile předvedl komi-
cké výsledky šulferajnské výchovy, ukázal k ne-
nahraditelným škodám na těle i duši při nedohoni-
telné ztrátě času, kterou nerozumem rodičů české
dítě ve škole šulferajnské utrpěti musí, aby naučilo
se papouškovati několik německých vět, jejichž
smysl ani řádně nechápe. Zajímavá a názorná před-
náška, na níž navázal se čilý debatní hovor, při-
Lepař
York
Amerika
Chicago
Rychvald
Pola . Ostrava
Just A M an