ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f4787390-8f16-11dd-8fdc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 26, work 1, person 31, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v pátek 12. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 250.
4 article
ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administracki a mésle na čtvrt leta sk- s dvojl donáškou na mésle na tvrtíena: . . . ke ve liálkách“ , K mo na měsle Poštou. na čtvrt ieta . . . B K a0oh s dvojí zásílko něsle 52i na čevrt lecai
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10, s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha
6 title
In memorlam.
7 article Článek druhý)
Článek druhý) Zdá se mi, že nelze dále mlčet. Odpovídat různým pánům, kteří si na ohníčku všeobec- ného rozhořčení chtěli také přiohřát svou vo- dovou polivku, ovšem nebudu. Proto opravdu nestálo by za to, vyrušovat se z klidu. Ale mám dojem, že se česká politika sama zatla- čila do začarovaného kruhu a nemůže z něho ven. A čím déle přešlapuje na jednom místě. tím více se zarývá do nemožné posice. Je zase nutno, promluviti otevřené slovo, ať se komu líbí čili nic, a ať třeba narušuje tu dra- hou svornost českého tábora, která u nás vždycky jen znamená, abychom my Mlado- češi dělali, co ti druzí chtějí. Situace je velmi nebezpečná, o tom ne- smí nikdo se klamati. Kdykoliv radil jsem k opatrnosti, byl jsem zakřikován, abych ne- pouštěl na českou veřejnost zbytečně strašá- ky. Dnes mám smutné zadostiučinění, že jsem nestrašil na plano, a snad se mi nyní spíše uvěří, řeknu-li, že je potřebí, abychom zby- tečně a samovolně nevyzývali stát k dalším mimořádným krokům na zjednání pořádku ... Ce nlest que le premier pas, qui coúte... Jen první krok je těžký. Zejména když se vidí, co slámy hoří v tom rozhořčení... My ovšemu nás máme lék proti každému nebezpečí: ostře nadávat na vládu a hlásat nejradikálnější po- litiku. Což teprve, když se z nedostatku no- vých myšlenek sáhne na voličské schůzi kté nej—horší staré, k heslu: bez českého sněmu žádnou říšskou radu. Myslil jsem, že už i ten nejnaivnější politik v Čechách se přesvědčil. že toto heslo znamená jen splnění nejtoužeb- nějšího přání německé Excellence, pana dra.
Čechy já Mlada
8 article
Schreinera, že znamená odevzdati rozhodování o české politice do ruky Němcům z Čech umožniti jim, aby jejich obstrukce ve sněmu našla alespoň jeden velký positivní úspěch, totiž aby přenechán byl výhradný vliv na vlá- du ve Vídni Němcům, a toho aby bylo plně využito proti vídeňským obstrukčníkům — Čechům, na prospěch pražských obstrukč- níků — Němců. Jak pravím, myslil jsem, že jsme se z furiantského hesla: „Bez sněmu žád- nou říšskou radu“ konečně vyléčili, ale člověk nikdy nezná všecky záhyby srdce politiků z veřejných schůzí... „Všecko rozbit!“ je arcit nejbezpečnější cestou ke všemi radikály při- znanému vůdcovství v Čechách, zejména dá-l člověku svědomí pokoj, že je při tom přede- vším někdo jiný „rozbit“, než vláda a Němci Zejména pak, když Němci prohlašují, že chtějí být ve Vídni při moci, aby mohli působiti na věci v Čechách, hlavně ovšem na jednání ko- mise správní, je to přímo dojemně duchaplné, vháněti vládu úplně do rukou Němců, posilo- vati tak útok českých Němců proti hraběti Stürgkhovi a knížeti Thunovi, kterému se alp- ští Němci sotva ubraňují, aby vláda mohl svou blahosklonnost k Němcům eventuelně bez knížete Thuna ukazovati nejen v sestát- něné samosprávě, nýbrž také ve splnění staré jejich touhy, totiž aby jim zjednala v Čechách bez sněmu a proti Čechům „právo na samo- statný národní život“. Tomu se snad říká v Čechách dalekozírná politika... Je už nejvyšší čas, podívati se na věci hodně střízlivě, jinak všecko může skončiti pro nás velmi smutně. Kdo je vinen na všem, co se v Čechách stalo? Jen vláda? Nalhávati si nevinnostje
Němec Čecho Stürgkh Thun Čechy Vídeň
9 article
velmi špatné sebevychování. Ze stejné psy- chosy, jako dnes, utloukli jsme Becka. Tehdy mohli jsme míti dělný sněm za zvolení per- manentní komise. Radikalismus však triumfo- val. Baron Bienerth a dr. Biliňski odmítli prodlužovati prozatímně pivní dávku, což bylo tehdy možno prostým potvrzením usnesení zemského výboru, stejným, ja- kým se potvrzovalo další vybírání dosavad- ních přírážek — a pro budoucnost bylo roz- hodnuto. Znovu zavésti pivní dávku, když už definitivně přestala, možno bylo jen samostat- ným zákonodárným aktem panovníkovým, který se nemohl více opírati o legální usne- sení sněmovní a prostě je prodlužovati, a sice s tím odůvodněním, že vis major, obstrukce. zabraňuje, aby se tak stalo pravidelnou ce- stou zákonodárnou, a že nelze dopustiti, aby bylo rozrušeno finanční hospodářství zemské. zejména proto, poněvadž dávka pivní zave- dena byla ke specielnímu účelu, na úhradu nově upravených platů učitelských, a ke krytí zákonného, právního tohoto závazku království nebylo by bez pivní dávky jiných prostředků, kromě dluhů. Kdežto Bienerth- Biliňski mohli pivní dávku prodloužiti pou- hým potvrzením usnesení zemského výboru beze strachu před jakýmkoliv soudem, správ- ním, říšským nebo obyčejným, mohla býti po- tom, po zrušení kontinuity, jako nová dávka.
Beck Baron Bienerth doktor Biliňski Bienerth zemský výbor
10 article
zejména 4korunová, zavedena už jen proti zásadě ústavnosti, proti zří- zení zemskému, absolutistickým aktem panovnickým. A třeba je zrovna tak mým pře- svědčením, jako názorem celé české veřejno- sti, že vláda byla povinna pivní dávku pro- dloužiti nebo později přímo na žádost zem- ského výboru znovu zavésti a v zájmu spo- řádaných financí zemských odhodlati se tře- ba ke kroku mimozákonnému, poněvadž tu opravdu platilo, že je salus publica suprem lex, tož přece jen musím opakovati, že poli- ticky žádná vláda, i vláda nám nejpřátel- štější nemohla se odhodlati k takové ráně proti německé obstrukci právnicky a konsti- tučně daleko méně omluvitelné, když jednou ministerstvo Bienerthovo prohlásilo dokonce jen prodloužení bývalé pivní dávky za zá- konně nemožné, poněvadž my Němce vládě na říšské radě nahraditi nemůžeme, zejména když se v Čechách tak všeobecně myslí, že se oposicí na říšské radě nejlépe zachraňuj a získávají — mandáty. Jistou satisfakci vlá- da také Němcům musila dáti, už pro dojem. který by to jinak učinilo na ostatní Němce, jimž se sice tak neudržitelně k vůli českým
Bienerthův Němec Čechy
11 article
Němcům do oposice nechce, ale kteří by do- jista podlehli výkřikům zoufalosti z něme- ckých Čech, kdyby nemohli ukázati alespoř na nějakou náplast. A když už každý, kdo chtěl viděti, kdo nebyl dost naivním nebo nesvědomitým, aby si nalhával, že zemský výbor může do nekonečna vypůjčovati si pe. níze, musil si říci, že to přijíti musí k nějaké- mu rozuzlení, které leží mimo pravidelnou cestu usnesení sněmovního, obstrukcí znemož- něného, zejména když jednání s Němci zma- řeno nejen p. Hochenburgrem, nýbrž také nej- více rozhodující politickou silou na české straně: strachem před voliči, tu bylo přece povinností české politiky, s touto „náplastí Němcům počítati, a vybrati ze všech jen tako- vou, která nejméně a hlavně ne trvale zna- menala by jistou nepříjemnost pro českou po- Vláda měla dvě cesty před sebou, když podle daných poměrů na radě říšské nemohla prostě potvrditi usnesení bývalého zemského výboru o zavedení nové, čtyřkorunove litiku. dávky pivní. Buď vyhověti přání Němců p
Němec Hochenburgr Čechy
12 article
prosté suspensi zemského zřízení, odstranění zemského výboru a jmenování vládního komi- saře, který by jménem vlády vzal autonomní správu zemskou do rukou, anebo hleděti k to- mu, aby Němci měli sice jisté zadostiučinění. třeba formální vítězství, ale aby co nejméně poškozen byl princip autonomie, a sice tím. že by správu zemskou vedli i dále auto- nomní činitelé, většinou dosavadní zemští výboři, třeba jmenovaní císařem, a země že by byla ochráněna před bankrotem. Vláda ne- vyhověla Němcům, nýbrž byla ochotna ke dru- hému, a sice pod podmínkou, že by se zemšti výboři dobrovolně svých funkcí vzdali, aby tak odstranění zemského výboru, to, co mělo upokojiti Němce za naprostou porážku jich dlouholeté obstrukce, bylo nám co nejméně bolestným, a aby zakročení nejvyšší moci krá- lovské stalo se s nejmenším porušením auto- nomních práv království. V tom vidí logik našich pánů radikálů nepřátelský akt proti nám. Tomu možno jen rozuměti, myslí-li se. že je v politice slabostí nebo hloupostí, počí- tati s poměry. Nepočítati se silou Němců, je ovšem vlastně historie naší politiky a její úžas- ných nezdarů. Bolestně však je, že vzdor všem těm těžkým zkušenostem nedovedou tomu přivyknouti ani ti, kteří se velmi upřím- ně hlásí k positivní politice. Tak těžko je vy- brati menší zlo — když bez jistého zla nelze se nijak obejíti. U nás pořád ještě dovedou říci: ať je to zlo třeba hodně veliké, jen aby se nemohlo říci, že jsme my sami se pro ně rozhodli. Ne, politika přece jen není tak lehká věc, jak tak mnoho lidí to myslí.
Němec
13 article
Vláda, když pro mocenské, nezměnitelné poměry na říšské radě prostě neměla síly, aby vyhověla žádosti zemského výboru, co byle by ovšem pro nás všecky, opakuji a podškrtá- vám: i pro mně jedině odpovídajícím tomu co dovedeme si představiti o povinnostech vlády ve spořádaném státě, hledala tedy ce- stu, která by pro nás byla nejméně bolestná. Němci a hlavně „Neue Freie Presse“ to velmi dobře postihla, co znamenala správní komise č. I. A p. dr. Friedjung to řekl docela upřím- ně, že česká umíněnost spasila Němce od ve- liké porážky. Kdyby se jen už u nás naučili lidé souditi o tom, co udělali, alespoň podle toho, jak dívá se na to odpůrce, s nímž vede- me těžký boj! Jen v jednom se mýlí „N. Fr.
Němec doktor Friedjung Neue Frei Presse I těžký boj
14 article
Presse“. Přiznám se, že nechtěl jsem komisi č. I. jen pro to, aby byli Němci poraženi a po- níženi. Takovou politiku nemůže dělati nikdo. kdo v Čechách myslí na budoucnost a kdo ne- zapomíná, že není jiného východu z věčné krise, leč jisté dorozumění. Doufal jsem, že Němci po porážce své obstrukce musejí do- opravdy chtít vyrovnání a být ochotni k obětem v otázce jazykové za naše koncese v otázce zřízení zemského. Nechtěl jsem, aby nám Němci v jednání mimo vlastní předmět dohody stále mohli líčiti jako neobyčejný úspěch pro nás a jako obromnou koncest se strany Němců, bude-li sněm dělným a králov- ství zachráněno před katastrofou. Chtěl jsem, aby se v jednání kompensovaly jen věcné ústupky s jedné i s druhé strany, a aby se nám upuštění od obstrukce stále nedávalo ja- ko přívažek, který těžce musili bychom platiti. K tomu mně plnou možnost dávala komise č. I. Naši lidé v zemské komisi, staří, zapra- covaní, osvědčení, mohli by sdělávati zemský rozpočet, předkládati jej panovníkovi ke schválení, a my mohli s plnými pokladnami. beze všeho omezování kulturních a humanit- ních účelů klidně čekati, až by Němci u vč- domí naprosté věcné porážky své obstrukce odhodlali se k obětem v jazykovém zákoně. bezpodmínečně nutným, chtějí-li míti zemské
Němec Čechy Presse
15 article
zřízení, jak jsme je smluvili. A bylo by na- prosto lhostejno, jestli by ve Vídni hrozilia bouřili. Neboť změniti takovou komisi, jmeno- vanou z poslanců a starých zemských výborů. nebylo by tak lehko, jak je konečně možno změniti osoby úřadníků, poněvadž složení ko- mise z poslanců znamenalo pro celou ve- řejnost vůli panovníkovu, zacho- vati správní komisi naprosto au- tonomní ráz a musilo proto odpovídat- mocenským poměrům na sněmu českém i. s malou modifikaci, také v bývalém zemském výboru. Konečně pak, kdybychom byli přijal proposice vlády o komisi č. I., kdyby se byli naši lidé dobrovolně vzdali svých úřadů v zem- ském výboru, nebylo by k nepřátelství prot vládě vůbec žádné příčiny — naopak musil bychom ji podporovati proti nespravedlivým nárokům Němců, a vláda by měla tím méně příčiny ke změnám ve složení komise v ná neprospěch.
Němec Vídeň
16 article
Poněvadž jsme tedy věděti musili, že k ná- silnému rozuzlení nevyhnutelně dojde, jelikož zemský výbor konečně přijíti musil k pozná- ní, že je další dělání dluhů naprosto nemožno a poněvadž každý politicky zralý člověk mu- sil také očekávati, že vláda pro obavu před nejbezohlednějším odporem Němců starému zemskému výboru nové berně nepovolí a po- voliti nemůže, bylo prostě povinností umož- niti vládě, aby svá opatření učiniti mohla ne proti zemskému zřízení, nýbrž prostě bez něho, vedle něho, aby jen doplnila aktem panovníka, od něhož ostatně také pochází celé zemské zřízení, co v zemském výboru schází totiž obdobné ustanovení § 14. ústavy říšské a aby tak zabezpečila království nejen dosta- tečné finanční prostředky, nýbrž také samo- statnou, nikomu, než podle přísahy panovníku zodpovědnou autonomní správu, ba dokonce možnost nahraditi budžetní právo sněmu správu opatřenou muži, kteří k tomu povolán byli důvěrou lidu, a kterým by panovník dal jen jakousi novou investicí.
Němec
17 article
A nyní se podívejme, co jsme dokázali svým odmítnutím návrhu vládního, a pak už nebude aní tak těžko zodpověděti si otázku máme-li vůbec nějaké právo, stěžovati si jen na někoho jiného, a ne také na sebe samy Volenti non fit injuria — to platí také v poli- tice. A nemůže také nikdo říci, že by neby varován. O věcí se jednalo velmi podrobně všestranně. Ale jakmile kdo stojí na stanovi- sku, že je lépe snášetí největší křivdu než svo- lením k jakémukoliv, třeba jen formálnímu porušení platného práva vyhnouti se všem zlým důsledkům těžké, nezměnitelné situace. jakmile kdo myslí, že raději musí se vzdáti třeba velikých politických výhod v těžkém zápasu s Němci, než by obtížil své svědomí nejmenší povolnosti, jíž by mohlo býti poru- šeno oktrojované nám Schmerlingem zemské zřízení, poněvadž by to byl hřích na autono mii zemské, nemůže dojista říci, že za všecko co přišlo a přijíti musilo, má zodpovědnos jedině vláda. Nic u nás není nového. V do- bě státoprávních bojů těžce jsme se odhodlá- vali i k nejmenší koncesi ve formě proveden našich požadavků, vše chtěli jsme míti i for- málně podobně jako v Uhrách, a pevně se drželi hesla: ať přijde co přijde, jen když ne- zadáme svému právu. A prohráli jsme všecko na celé čáře. Bulhaři také raději nasadili vše- cko, než aby i jen písmenem změnili spojene- ckou smlouvu, a následky vidíme všichni. Po- litika „ryc nebo nic“ je dobrá pro meetingy a vinohradské schůze, ale dobrý bůh chran náš ubohý národ od takové „zásadovosti“ n
Němec Bulhar já Schmerling Uhry
18 article
V drobném prodejlí ranní číslo o sobě . . sa sh večernl . . . na tk Ve fliálkách na venkově ranní čislo večerní Inseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se též cedakce, slskárna a sxpodlee „Národních Listů“ Rakopisy se nevracuj.
19 article
útraty národa! V soukromém životě se jde na kompromisy, tam je takových odhodlanců mé- ně, a když jsou, ukazují na ně jako na odstra- šující příklad tvrdohlavců, kteří prohráli sta- tek — ale v životě veřejném, na útraty ná- roda je prý taková neústupná zásadovost do- konce zásluhou. Ve veřejném životě, který je vůbec jen řadou kompromisů, je ovšem přední povinností, aby se slabostí nebo ústupností ne- poškodily životní prospěchy národa, ale jinak není politika než uměním, řadou kompromisů dojíti co nejbezpečněji a nejrychleji ke všemu, čeho se vůbec pro národ docíliti dá. Kompro- misy v politice nejsou slabostí, nýbrž — poli- tikou. Ovšem před voliči je to ničím nenahra- ditelná posa, moci se uhoditi v prsa a říci: já jsem ani na píď neustoupil! To působí tak zá- zračně, že se v bouři potlesku voličové zapo- menou ptáti, co je ta páně poslancova kuráž stála. Až na schodech, když se jde ze schůze Tentokráte přišlo naučení, že národu a jeho zájmům málo pomůže politíka „ryc nebo nic“ velmi rychle a bylo bohužel tak důklad- né, že snad mnohým bylo z jejich odhodlanosti úzko. A musili jsme se my v Čechách v úloze obhajců Schmerlingovské ústavy opravdu vyjí- mati hodně komicky, zejména pro staré cen- tralisty ve Vídni, a dojista tam sotva věřili svým očím, když viděli, jak národ, který ke svým právům přijíti může přece jen nejspíše cestou mimoústavní, poněvadž ústavně je vše- cko různými kvalifikovanými většinami úplně zataraseno, s rozhořčením zamítá každý mimo- ústavní krok ve svůj prospěch, poněvadž ne- chce dopustit, aby se něco stalo té drahé jeho Schmerlingovce ...
Čechy Vídeň
20 article
Podívejme se však blíže na rozdíly mezi komisí č. I. a č. II. Kdyby se byli členové zem- ského výboru sami poděkovali, nastalo by vacuum. Vláda by sněm rozpustila, nový vý- bor zvoliti by možno nebylo, ani kdyby sněm rozpuštěn nebyl, ani kdyby se nový sněm se- šel, poněvadž by to Němci nepřipustili a vy- plniti toto vacuum nebylo by porušením zem- ského zřízení, nýbrž prostě jeho nezbytným doplněním, ustanovením z nouze. Panovníko- vým jmenováním většinou obnovený starý zemský výbor — až na malé změny — měl a mohl by míti klidné vědomí, že jeho působ- nost má právně pevný základ, třeba mimo- ústavní, a dostatečné prostředky ke správě zemských věcí mohly dáti takovému jmeno- vanému zemskému výboru nejen naprostou neodvislost vůči vládě, vědomí vlastní zod- povědnosti, nýbrž dokonce vědomí zodpověd- nosti vůči lidu, z jehož volby členové takové správní komise dříve přece jen vyšli. To dalo by nám ve všem jednání také možnost jisté klidné ustálenosti, které tolik potřebujeme, abychom jednání s Němci mohli dokončiti bez každého vnějšího i vnitřního nátlaku.
Němec
21 article
My jsme odmítli vzdáti se zemského vý- borství, já byl docela slavnostně desauován. ostatně stejně jako vůdce agrárníků, a roz- hodnutím většiny poslaneckých našich sborů znemožněno vládě, aby bez porušení zemské ústavy pomohla království Českému, aby za- chovala ze zemské autonomie všecko, co se vůbec zachovati dalo, a aby dokonce volbou osob ukázala, že nechce sáhnouti na nejvyšší úřad autonomní víc, než by bylo nezbytno, mělo-li býti království České spaseno od bank- rotu, ale také aby vůči úřadnictvu zemskému zachována byla jistá kontinuita hierarchických zvyklostí, a staří úřadníci zemští nebyli po- staveni pod úřadníky státní. A jak výborně bylo řečeno, tím že vláda chtěla a žádala ti- chý souhlas zemského výboru ke svému mi- moústavnímu kroku, sama otupila pro budou- cnost nebezpečné ostří oktroje, neboť utvořiía
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Paříří, 2. září.
23 title
Letní měsíc.
24 article
Tak odchází a mizí nám nejletnější měsíc roku Byl mírný a vlídný, jako dobrý náš přítel. Věděl že může nás potrápiti úpalem, změniti Paříž v ho- tovou výheň, kdy rozžhavené budovy a dlažby pálí stejně jako mechanicky klidné slunce, a neučiní toho. Zdálo se, jakoby se bavil, vida nás, očeká- vající jeho hrůzy a pak překvapené jeho vlídným pohledem, v němž nebylo ani stínu nemilosrdné přísnosti. Mohl neútěšně sužovati celé město. Mal právo zpustošiti zeleň sadů a alejí, pokrýti pra- chem záhony květin, proměniti vodu v jakýsi vlaž- ný louh, a zatím hospodařil jako dobrý zahradník jakoby chtěl míti sám největší potěšení ze své letnt Paříže v jejím svěžím, květovaném šatu. Až teprve v posledním týdnu jsme jej poznali v jeho obvyklé podobě. Uznal za nutno, objeviti se takovým, ja- kým jest zpravidla očekáván. Rozpoutal žár léta a den ode dne jej stupňoval, ale nevydržel dlouho vtěto neúprosné póse soudce. Rychle změnil svou taktiku, a když jednoho z posledních ranních pro- buzení, jež mu byla vyměřena, si byl přispíšil, aby nám podal ukázku také svých bouřlivých nevrlostí rozloučil se s námi v posledních svých dnech způ- sobem zcela nevlídným, zaplavuje nás lijáky, jež smetly zlatohnědé listí kaštanů, pocuchaly sku- piny květin, znevlídnily naše nálady, pohasily guir- landy barevných světel, jimiž jsou ověšena ka- ždého večera divadla na Elysejských polích, připomenuly první dojmy podzimu. Tak odcházel tento vlídný srpen s taškářskými úsměvy dobro- srdečného ironika, jemuž se dokonale podařilo nás zmásti a překvapiti.
Paříž
25 article
Ovšem, i když měl pro nás veškeru shovíva- vost svého dobrého srdce, nemohl nás ušetřiti jed- né nepříjemnosti. I Paříž využívá léta, aby se věnovala výročnímu poklízení, a aby upravila svou toilettu. Je těžko říci, zda jsme v tom hůře nyní. než kdykoli v roce, pokud se týče rozkopaných ulic, vytrhaných kolejí, dřevěných pažení, hromad materiálu a všech těch lešení, přenosných dílen a bud, jež zdají se býti nezbytnostmi pařížské ulice. Je pravda, že to všechno jest provisorní, ale jsou provisoria, která trvají půl věčnosti zde, jako jinde.
Paříž
26 article
Ovšem v tomto směru bude brzy Paříž vysvobo- zena, jakmile bude dokončeno zelektrisování všech linif tramwaye a hlavně, jakmile bude dokončeno vybudování celé navržené sítě podzemní dráhy jež v poslední době se bralo skutečně rychlým tempem, nejsouc rušeno ani stávkami, ani ne- hodami. Proti těmto velkým pracím, jež působí v tak frekventovaných ulicích, jako jsou pařížské značné potíže i při veškeré rozvážnosti provisor- ního opatření, jsou ovšem nějaká kladení rour. opravy dlažeb a asfaltování jen nevinnými hrami. jež se nám nezdají už ani překážeti. Tak si člověk zvyká na podobná nepohodlí, jako jsme si zvykli viděti stále Náměstí svornosti pobourané, takže když po krátkém období klidu zase byly vztýčeny zelené prkenné ploty na tomto prý nejkrásnějším náměstí světa nebo aspoň Evropy, připadlo nám že vlastně tak s těmi dřevčnými hradbami a vě- žemi, s těmi pahorkatinami země a kamení jest teprve správný jeho obraz, jak jej známe už po léta. Ale buďsi! Nyní Pařížané nejsou doma, ať si město přispíší se svým novým zařízením. Má k tomu dvojnásobné právo v tyto dny a pohodlí, je- hož tím získáme, nám vynahradí, klopýtáme-li dneska a jsme-li vysazeni více než jindy v roce nástrahám, které nahrazují v malém nějaké horské tury těm, kteří byli odsouzeni tráviti léto v městě.
Pařížan Paříž Evropa
27 article
Ale toto pozemní a podzemní inženýrství nemi vše, čím nás léto zneklidní. Paříž má také své tot- letní starosti a letní měsíce se zdají jako stvořeny k vyřizování jich. Zákon předepisuje zde jako jinde věnovati v určitém období pozornost průčelí domů a zbaviti je patiny, již léta a období naná- šejí. A tak nezbývá než občas ověsiti fagadu visu- tými lešeními, omývati a oškrabávati její kamen- nou tvář, osvěžiti její rysy a její nalíčenou a na- pudrovanou škrabošku. Všechno to se děje na va- še útraty. Chcete se projíti klidně ulicí v onom bezstarostném oddání se své procházce, jakoby vám patřilo půl Paříže, a co chvíli vás zahání chodníku do jízdné dráhy jeden z oněch obřadní- ků takového čištění fagady, kteří jsou rekrutován bůh ví z jakých všemožných povolání, kde to při- vedli k jistému stupní inyalidity, a kteří nyní dá- vají pokyny chodcům s důstojností a obezřetností jakoby skutečně každé přiblížení se znamenalc ztrátu nejméně jednoho lidského života. A zatím co poslušni jsouce této autority, jejíž představitel jest zpravidla znamenitým typem z říše „drobných řemesel“ pařížských, se vzdalujete, nekřesťanské skřípání rašplí, sjíždějících po oškrabovaném ka- meni vám pobouří všechny nervy a vy zapomenete nadobro svá žehnání klidu a slastem léta.
Paříž
28 article
To všechno jsou ovšem jen vnější starosti. Ko- lik je vnitřních, jež se ozvou ve svědomí města,a jak důkladným účtováním a pořádáním domácno- sti se často stávají. Snad mnohé z nich by jindy míjely bez valné pozornosti. Nyní však, kdy tak málo věcí se děje, jsou vítanou látkou hovorů a sensacemi dne. Srpen byl štědrý v tomto směru nezapomínal nás častovati aférami zcela vyni- kajícího řádu. Měl vždy po ruce něco, aby za- žehnal nudu, a jakmile začala stárnouti jedna udá- lost, s obratností dobrého správce demu předklá- dal v pravou chvíli neočekávanou novinku své ta- jemné kuchyně.
ko
29 article
Stalo se jednoho dne, že policie zatkla jednu z nejhřmotnějších osobností pařížských. Armanda Deperdussina. Celá Paříž velkého života jej znale jako boháče, podnikavého průmyslníka a obchod- níka, nepostrádatelného účastníka všech velko- světských událostí a zajímavého marnotratníka. Ni- kde nescházel tento znamenitý „brasseur d'affaires“ Měl své rozsáhlé hedvábnické obchody, byl podí- níkem boulevardních divadel, získal si značnou pů- sobnost v aviatice, měl své vynikající maitressy. své zámky a koně. Objevoval se na závodištích, klubech, na premiérách, ve velkých restaurantech a kde kdo si ukazoval onoho muže kupecké tváře a přesycených očí jako osobnost nejvyššího zájm Byl zatčen a celá Paříž přijala zprávu jako něco samozřejmého, jakoby vlastně se to bylo rozuměle už od vždycky. Vždyť vlastně ani nemohla jinak končiti tato překotná kariera naboba. Začínal jako obchodní cestující v Belgii, byl kabaretním zpěvá- kem, podnikatelem kinematografu, a nabyv konečně malého jmění, začal obchodování s hedvábím, jež se mu stalo výhodnou záminkou vylákati na Prů- myslové a koloniální bance, s níž pracoval, ohrom- né sumy svým obratným podvodným jednáním, jež
Deperdussin Paříž Belgie
30 article
bylo kryto jeho bohatýrským vystupováním, tvoří- cím kol něho ninibus nedotknutelnosti, Miliony z miliony procházely týdně jeho rukama a Deper- dussin je stejně utápěl ve svých průmyslových zá- vodech aviatických jako ve svém bezuzdném hý- ření, o němž se vypravují legendy a jež zajisté mělo přehlušiti jakékoliv výčitky, jež mohly vyvo- lávati všechny krkolomnosti jeho podníkání, budo- vaného s krajní odvahou a smělostí na klamných podvržených základech. Není nic, co by budilo soustrast s tímto typem nenasytné prospěchářské lačnosti. A byl to příliš banální zjev povýšence. než aby mohl získati vůbec nějaké sympathie při svém úpadku. Bylo marno bouřiti pro něj nějaké vlastenecké city, jakoby prý byl vykonal svými aeroplany, na něž mu bylo ministerstvo války nej- větším zákazníkem, veliké služby obraně vlasti, jakoby byl zachránil čest Francie, háje se obratně v konkurenci s Německem. Deperdussin je z rodu Humbertové. Dueze a ostatních a jest zrůdným vyvrcholením onoho rysu příznačného Francouzům. jenž se projevuje touhou uchvátiti jmění odvážnou hrou a obratným obchodem, nikoliv získávati je pozvolným, rovnoměrným výtěžkem.
Deperdussin Humbert Francouz Francie Německo
31 article
Zatčení Deperdussinovo vyvolalo rozpory ve zdejším Aéro-Clubu. Na remešském aerodromu De- perdussinově měla se rozhodnouti koncem září cena Gordon-Bennettova a nyní šlo o to, má-li še po- užítí skutečně letiště, opatřeného kradenými pe- nězi. A zároveň bylo zahájeno jednání v záleži- tosti přejati ddny neblahého konstruktéra. A př- šly jiné otázky na přetřes a na denním pořádku jednání výboru a správní rady se octly problémy a návrhy, jež záhy rozdělily mínění, zejména kdyi s některých stran se dostalo diskusi přiostření kon- kurenční žárlivostí. Byly vyměněny dopisy, den co den se objevovaly nové demise vynikajícíc členů a krise klubovní se rozpoutala stejně v osob- ních jednáních, zejména se strany Blériotovy, jako v odborném tisku.
Blériotův Aéro GordonBennettův
32 article
Zatím co affaira onoho nešťastného žonglére s milíony přesídlila z veřejného zájmu do Aéro- Clubu, poskytla jiná affaira látku denním staro- stem. Civilní strážníci z pátého okresu se ocita í před soudem pro svá zločinná jednání. Tato poli- cejní instituce, založená před třiceti lety. nezískal nikdy valně sympatií ani u obecenstva ani u svých uniformovaných kolegů. Žaloby, které se sesypaly nyní na osm jejích členů a jež mohou býti v menším neb větším dosahu prý vedeny i v jiných čtvrtích, směřují do jisté míry přímo ke zrušení této policie. Oni civilní strážníci dopouštěli se skutečných zlo- činů ať z pohodlnosti nebo z touhy po premiích nebo z obavy nekompromitovati se mylným za- tčením. Zatkli na příklad nevinného mladíka, po- kládajíce jej omylem za revertenta, a aby dosvěd- čili za každou cenu jeho trestnost, vsunuli mu do kapsy zakázaný dýkový nůž. Jinde podobně vpa- šovaná peněženka usvědčila bezbrannou jejich obět z krádeže. A nebyla to odsouzení jen nepatrná a jen v několika málo případech. Jednalo se o tresty několikaměsíční a kolikaleté zakázání Pařížea o celou řadu nevinných lidí. Na intervenci poslance Painlevéa byly okamžitě zrušeny aspoň některé rozsudky, pokud nebylo ovšem pozdě. Jsou to trud- né historie, jež se dovídáme denně z listů postupem vyšetřování a jež bouří nitro odporem proti těmto netvorům cynicky shánějícím a tyranisujícím své oběti. Jest zajímavo, že právě uniformovaní stráž- níci sami činí přítrž tomuto řádění svých civilních kolegů, usvědčujíce je z jejich neblahých skutků.
Painlevé Aéro
33 article
Jest jen s podivením, že bylo možno po léta ne- viděti těchto nepořádků. Ale zdá se, že v zemi takové vzájemné nedůvěry, jako jest Francie, často podřimuje velmi místná kontrola. Poslední affatra z dneška o tom svědčí. Na pařížské poště bylo pět telefonistek ve službách velkého obchodníkaa obilím, jemuž dostávalo se výhod. nejen že v době bursy obdržel okamžitě spojení, zatím co jeho kole- gové musili čekati, nýbrž že mohl dokonce vyslech- nouti vyjednávání svých konkurentů s jejich klien- ty a pak uzavírati ovšem velmi dobré obchody. Tentokráte bylo léto štědré na událosíi a Paříž bude míti se v zimě čím bavit, neboť zde všechna velikost a všechna ubohost, všechna sláva a všech- na hanba se konec konců obrací v žert a smích. A tak všechny letní affairy se octnou obratnou rukou autorů divadelních revut záhy na jevištích Rudoli Kepl. music-hallů. ta Vta sN
Rudoli Kepl Francie Paříž