1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v pátek 12. září 1913.
Praha
4
article
ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administracki
a mésle
na čtvrt leta
sk-
s dvojl donáškou
na mésle
na tvrtíena: . . . ke
ve liálkách“ , K mo
na měsle
Poštou.
na čtvrt ieta . . . B K a0oh
s dvojí zásílko
něsle
52i
na čevrt lecai
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10,
s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha
7
article
Článek druhý)
Článek druhý)
Zdá se mi, že nelze dále mlčet. Odpovídat
různým pánům, kteří si na ohníčku všeobec-
ného rozhořčení chtěli také přiohřát svou vo-
dovou polivku, ovšem nebudu. Proto opravdu
nestálo by za to, vyrušovat se z klidu. Ale
mám dojem, že se česká politika sama zatla-
čila do začarovaného kruhu a nemůže z něho
ven. A čím déle přešlapuje na jednom místě.
tím více se zarývá do nemožné posice. Je
zase nutno, promluviti otevřené slovo, ať se
komu líbí čili nic, a ať třeba narušuje tu dra-
hou svornost českého tábora, která u nás
vždycky jen znamená, abychom my Mlado-
češi dělali, co ti druzí chtějí.
Situace je velmi nebezpečná, o tom ne-
smí nikdo se klamati. Kdykoliv radil jsem
k opatrnosti, byl jsem zakřikován, abych ne-
pouštěl na českou veřejnost zbytečně strašá-
ky. Dnes mám smutné zadostiučinění, že jsem
nestrašil na plano, a snad se mi nyní spíše
uvěří, řeknu-li, že je potřebí, abychom zby-
tečně a samovolně nevyzývali stát k dalším
mimořádným krokům na zjednání pořádku ...
Ce nlest que le premier pas, qui coúte... Jen
první krok je těžký. Zejména když se vidí, co
slámy hoří v tom rozhořčení... My ovšemu
nás máme lék proti každému nebezpečí: ostře
nadávat na vládu a hlásat nejradikálnější po-
litiku. Což teprve, když se z nedostatku no-
vých myšlenek sáhne na voličské schůzi kté
nej—horší staré, k heslu: bez českého sněmu
žádnou říšskou radu. Myslil jsem, že už i ten
nejnaivnější politik v Čechách se přesvědčil.
že toto heslo znamená jen splnění nejtoužeb-
nějšího přání německé Excellence, pana dra.
Čechy
já Mlada
8
article
Schreinera, že znamená odevzdati rozhodování
o české politice do ruky Němcům z Čech
umožniti jim, aby jejich obstrukce ve sněmu
našla alespoň jeden velký positivní úspěch,
totiž aby přenechán byl výhradný vliv na vlá-
du ve Vídni Němcům, a toho aby bylo plně
využito proti vídeňským obstrukčníkům
— Čechům, na prospěch pražských obstrukč-
níků — Němců. Jak pravím, myslil jsem, že
jsme se z furiantského hesla: „Bez sněmu žád-
nou říšskou radu“ konečně vyléčili, ale člověk
nikdy nezná všecky záhyby srdce politiků
z veřejných schůzí... „Všecko rozbit!“ je arcit
nejbezpečnější cestou ke všemi radikály při-
znanému vůdcovství v Čechách, zejména dá-l
člověku svědomí pokoj, že je při tom přede-
vším někdo jiný „rozbit“, než vláda a Němci
Zejména pak, když Němci prohlašují, že chtějí
být ve Vídni při moci, aby mohli působiti na
věci v Čechách, hlavně ovšem na jednání ko-
mise správní, je to přímo dojemně duchaplné,
vháněti vládu úplně do rukou Němců, posilo-
vati tak útok českých Němců proti hraběti
Stürgkhovi a knížeti Thunovi, kterému se alp-
ští Němci sotva ubraňují, aby vláda mohl
svou blahosklonnost k Němcům eventuelně
bez knížete Thuna ukazovati nejen v sestát-
něné samosprávě, nýbrž také ve splnění staré
jejich touhy, totiž aby jim zjednala v Čechách
bez sněmu a proti Čechům „právo na samo-
statný národní život“. Tomu se snad říká v
Čechách dalekozírná politika... Je už nejvyšší
čas, podívati se na věci hodně střízlivě, jinak
všecko může skončiti pro nás velmi smutně.
Kdo je vinen na všem, co se v Čechách
stalo? Jen vláda? Nalhávati si nevinnostje
Němec
Čecho
Stürgkh
Thun
Čechy
Vídeň
9
article
velmi špatné sebevychování. Ze stejné psy-
chosy, jako dnes, utloukli jsme Becka. Tehdy
mohli jsme míti dělný sněm za zvolení per-
manentní komise. Radikalismus však triumfo-
val. Baron Bienerth a dr. Biliňski odmítli
prodlužovati prozatímně pivní dávku, což
bylo tehdy možno prostým potvrzením
usnesení zemského výboru, stejným, ja-
kým se potvrzovalo další vybírání dosavad-
ních přírážek — a pro budoucnost bylo roz-
hodnuto. Znovu zavésti pivní dávku, když už
definitivně přestala, možno bylo jen samostat-
ným zákonodárným aktem panovníkovým,
který se nemohl více opírati o legální usne-
sení sněmovní a prostě je prodlužovati, a sice
s tím odůvodněním, že vis major, obstrukce.
zabraňuje, aby se tak stalo pravidelnou ce-
stou zákonodárnou, a že nelze dopustiti, aby
bylo rozrušeno finanční hospodářství zemské.
zejména proto, poněvadž dávka pivní zave-
dena byla ke specielnímu účelu, na
úhradu nově upravených platů učitelských, a
ke krytí zákonného, právního tohoto závazku
království nebylo by bez pivní dávky jiných
prostředků, kromě dluhů. Kdežto Bienerth-
Biliňski mohli pivní dávku prodloužiti pou-
hým potvrzením usnesení zemského výboru
beze strachu před jakýmkoliv soudem, správ-
ním, říšským nebo obyčejným, mohla býti po-
tom, po zrušení kontinuity, jako nová dávka.
Beck
Baron Bienerth
doktor
Biliňski
Bienerth
zemský výbor
10
article
zejména 4korunová, zavedena už jen
proti zásadě ústavnosti, proti zří-
zení zemskému, absolutistickým aktem
panovnickým. A třeba je zrovna tak mým pře-
svědčením, jako názorem celé české veřejno-
sti, že vláda byla povinna pivní dávku pro-
dloužiti nebo později přímo na žádost zem-
ského výboru znovu zavésti a v zájmu spo-
řádaných financí zemských odhodlati se tře-
ba ke kroku mimozákonnému, poněvadž tu
opravdu platilo, že je salus publica suprem
lex, tož přece jen musím opakovati, že poli-
ticky žádná vláda, i vláda nám nejpřátel-
štější nemohla se odhodlati k takové ráně
proti německé obstrukci právnicky a konsti-
tučně daleko méně omluvitelné, když jednou
ministerstvo Bienerthovo prohlásilo dokonce
jen prodloužení bývalé pivní dávky za zá-
konně nemožné, poněvadž my Němce vládě
na říšské radě nahraditi nemůžeme, zejména
když se v Čechách tak všeobecně myslí, že
se oposicí na říšské radě nejlépe zachraňuj
a získávají — mandáty. Jistou satisfakci vlá-
da také Němcům musila dáti, už pro dojem.
který by to jinak učinilo na ostatní Němce,
jimž se sice tak neudržitelně k vůli českým
Bienerthův
Němec
Čechy
11
article
Němcům do oposice nechce, ale kteří by do-
jista podlehli výkřikům zoufalosti z něme-
ckých Čech, kdyby nemohli ukázati alespoř
na nějakou náplast. A když už každý, kdo
chtěl viděti, kdo nebyl dost naivním nebo
nesvědomitým, aby si nalhával, že zemský
výbor může do nekonečna vypůjčovati si pe.
níze, musil si říci, že to přijíti musí k nějaké-
mu rozuzlení, které leží mimo pravidelnou
cestu usnesení sněmovního, obstrukcí znemož-
něného, zejména když jednání s Němci zma-
řeno nejen p. Hochenburgrem, nýbrž také nej-
více rozhodující politickou silou na české
straně: strachem před voliči, tu bylo přece
povinností české politiky, s touto „náplastí
Němcům počítati, a vybrati ze všech jen tako-
vou, která nejméně a hlavně ne trvale zna-
menala by jistou nepříjemnost pro českou po-
Vláda měla dvě cesty před sebou, když
podle daných poměrů na radě říšské nemohla
prostě potvrditi usnesení bývalého zemského
výboru o zavedení nové, čtyřkorunove
litiku.
dávky pivní. Buď vyhověti přání Němců p
Němec
Hochenburgr
Čechy
12
article
prosté suspensi zemského zřízení, odstranění
zemského výboru a jmenování vládního komi-
saře, který by jménem vlády vzal autonomní
správu zemskou do rukou, anebo hleděti k to-
mu, aby Němci měli sice jisté zadostiučinění.
třeba formální vítězství, ale aby co nejméně
poškozen byl princip autonomie, a sice tím.
že by správu zemskou vedli i dále auto-
nomní činitelé, většinou dosavadní zemští
výboři, třeba jmenovaní císařem, a země že
by byla ochráněna před bankrotem. Vláda ne-
vyhověla Němcům, nýbrž byla ochotna ke dru-
hému, a sice pod podmínkou, že by se zemšti
výboři dobrovolně svých funkcí vzdali, aby
tak odstranění zemského výboru, to, co mělo
upokojiti Němce za naprostou porážku jich
dlouholeté obstrukce, bylo nám co nejméně
bolestným, a aby zakročení nejvyšší moci krá-
lovské stalo se s nejmenším porušením auto-
nomních práv království. V tom vidí logik
našich pánů radikálů nepřátelský akt proti
nám. Tomu možno jen rozuměti, myslí-li se.
že je v politice slabostí nebo hloupostí, počí-
tati s poměry. Nepočítati se silou Němců, je
ovšem vlastně historie naší politiky a její úžas-
ných nezdarů. Bolestně však je, že vzdor
všem těm těžkým zkušenostem nedovedou
tomu přivyknouti ani ti, kteří se velmi upřím-
ně hlásí k positivní politice. Tak těžko je vy-
brati menší zlo — když bez jistého zla nelze
se nijak obejíti. U nás pořád ještě dovedou
říci: ať je to zlo třeba hodně veliké, jen aby
se nemohlo říci, že jsme my sami se pro ně
rozhodli. Ne, politika přece jen není tak lehká
věc, jak tak mnoho lidí to myslí.
Němec
13
article
Vláda, když pro mocenské, nezměnitelné
poměry na říšské radě prostě neměla síly, aby
vyhověla žádosti zemského výboru, co byle
by ovšem pro nás všecky, opakuji a podškrtá-
vám: i pro mně jedině odpovídajícím tomu
co dovedeme si představiti o povinnostech
vlády ve spořádaném státě, hledala tedy ce-
stu, která by pro nás byla nejméně bolestná.
Němci a hlavně „Neue Freie Presse“ to velmi
dobře postihla, co znamenala správní komise
č. I. A p. dr. Friedjung to řekl docela upřím-
ně, že česká umíněnost spasila Němce od ve-
liké porážky. Kdyby se jen už u nás naučili
lidé souditi o tom, co udělali, alespoň podle
toho, jak dívá se na to odpůrce, s nímž vede-
me těžký boj! Jen v jednom se mýlí „N. Fr.
Němec
doktor
Friedjung
Neue Frei Presse
I těžký boj
14
article
Presse“. Přiznám se, že nechtěl jsem komisi
č. I. jen pro to, aby byli Němci poraženi a po-
níženi. Takovou politiku nemůže dělati nikdo.
kdo v Čechách myslí na budoucnost a kdo ne-
zapomíná, že není jiného východu z věčné
krise, leč jisté dorozumění. Doufal jsem, že
Němci po porážce své obstrukce musejí do-
opravdy chtít vyrovnání a být ochotni
k obětem v otázce jazykové za naše koncese
v otázce zřízení zemského. Nechtěl jsem, aby
nám Němci v jednání mimo vlastní předmět
dohody stále mohli líčiti jako neobyčejný
úspěch pro nás a jako obromnou koncest se
strany Němců, bude-li sněm dělným a králov-
ství zachráněno před katastrofou. Chtěl jsem,
aby se v jednání kompensovaly jen věcné
ústupky s jedné i s druhé strany, a aby se
nám upuštění od obstrukce stále nedávalo ja-
ko přívažek, který těžce musili bychom platiti.
K tomu mně plnou možnost dávala komise
č. I. Naši lidé v zemské komisi, staří, zapra-
covaní, osvědčení, mohli by sdělávati zemský
rozpočet, předkládati jej panovníkovi ke
schválení, a my mohli s plnými pokladnami.
beze všeho omezování kulturních a humanit-
ních účelů klidně čekati, až by Němci u vč-
domí naprosté věcné porážky své obstrukce
odhodlali se k obětem v jazykovém zákoně.
bezpodmínečně nutným, chtějí-li míti zemské
Němec
Čechy
Presse
15
article
zřízení, jak jsme je smluvili. A bylo by na-
prosto lhostejno, jestli by ve Vídni hrozilia
bouřili. Neboť změniti takovou komisi, jmeno-
vanou z poslanců a starých zemských výborů.
nebylo by tak lehko, jak je konečně možno
změniti osoby úřadníků, poněvadž složení ko-
mise z poslanců znamenalo pro celou ve-
řejnost vůli panovníkovu, zacho-
vati správní komisi naprosto au-
tonomní ráz a musilo proto odpovídat-
mocenským poměrům na sněmu českém i.
s malou modifikaci, také v bývalém zemském
výboru. Konečně pak, kdybychom byli přijal
proposice vlády o komisi č. I., kdyby se byli
naši lidé dobrovolně vzdali svých úřadů v zem-
ském výboru, nebylo by k nepřátelství prot
vládě vůbec žádné příčiny — naopak musil
bychom ji podporovati proti nespravedlivým
nárokům Němců, a vláda by měla tím méně
příčiny ke změnám ve složení komise v ná
neprospěch.
Němec
Vídeň
16
article
Poněvadž jsme tedy věděti musili, že k ná-
silnému rozuzlení nevyhnutelně dojde, jelikož
zemský výbor konečně přijíti musil k pozná-
ní, že je další dělání dluhů naprosto nemožno
a poněvadž každý politicky zralý člověk mu-
sil také očekávati, že vláda pro obavu před
nejbezohlednějším odporem Němců starému
zemskému výboru nové berně nepovolí a po-
voliti nemůže, bylo prostě povinností umož-
niti vládě, aby svá opatření učiniti mohla ne
proti zemskému zřízení, nýbrž prostě bez
něho, vedle něho, aby jen doplnila aktem
panovníka, od něhož ostatně také pochází celé
zemské zřízení, co v zemském výboru schází
totiž obdobné ustanovení § 14. ústavy říšské
a aby tak zabezpečila království nejen dosta-
tečné finanční prostředky, nýbrž také samo-
statnou, nikomu, než podle přísahy panovníku
zodpovědnou autonomní správu, ba dokonce
možnost nahraditi budžetní právo sněmu
správu opatřenou muži, kteří k tomu povolán
byli důvěrou lidu, a kterým by panovník dal
jen jakousi novou investicí.
Němec
17
article
A nyní se podívejme, co jsme dokázali
svým odmítnutím návrhu vládního, a pak už
nebude aní tak těžko zodpověděti si otázku
máme-li vůbec nějaké právo, stěžovati si jen
na někoho jiného, a ne také na sebe samy
Volenti non fit injuria — to platí také v poli-
tice. A nemůže také nikdo říci, že by neby
varován. O věcí se jednalo velmi podrobně
všestranně. Ale jakmile kdo stojí na stanovi-
sku, že je lépe snášetí největší křivdu než svo-
lením k jakémukoliv, třeba jen formálnímu
porušení platného práva vyhnouti se všem
zlým důsledkům těžké, nezměnitelné situace.
jakmile kdo myslí, že raději musí se vzdáti
třeba velikých politických výhod v těžkém
zápasu s Němci, než by obtížil své svědomí
nejmenší povolnosti, jíž by mohlo býti poru-
šeno oktrojované nám Schmerlingem zemské
zřízení, poněvadž by to byl hřích na autono
mii zemské, nemůže dojista říci, že za všecko
co přišlo a přijíti musilo, má zodpovědnos
jedině vláda. Nic u nás není nového. V do-
bě státoprávních bojů těžce jsme se odhodlá-
vali i k nejmenší koncesi ve formě proveden
našich požadavků, vše chtěli jsme míti i for-
málně podobně jako v Uhrách, a pevně se
drželi hesla: ať přijde co přijde, jen když ne-
zadáme svému právu. A prohráli jsme všecko
na celé čáře. Bulhaři také raději nasadili vše-
cko, než aby i jen písmenem změnili spojene-
ckou smlouvu, a následky vidíme všichni. Po-
litika „ryc nebo nic“ je dobrá pro meetingy
a vinohradské schůze, ale dobrý bůh chran
náš ubohý národ od takové „zásadovosti“ n
Němec
Bulhar
já Schmerling
Uhry
18
article
V drobném prodejlí
ranní číslo o sobě . . sa sh
večernl
. . . na tk
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večerní
Inseráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se též
cedakce, slskárna a sxpodlee
„Národních Listů“
Rakopisy se nevracuj.
19
article
útraty národa! V soukromém životě se jde na
kompromisy, tam je takových odhodlanců mé-
ně, a když jsou, ukazují na ně jako na odstra-
šující příklad tvrdohlavců, kteří prohráli sta-
tek — ale v životě veřejném, na útraty ná-
roda je prý taková neústupná zásadovost do-
konce zásluhou. Ve veřejném životě, který je
vůbec jen řadou kompromisů, je ovšem přední
povinností, aby se slabostí nebo ústupností ne-
poškodily životní prospěchy národa, ale jinak
není politika než uměním, řadou kompromisů
dojíti co nejbezpečněji a nejrychleji ke všemu,
čeho se vůbec pro národ docíliti dá. Kompro-
misy v politice nejsou slabostí, nýbrž — poli-
tikou. Ovšem před voliči je to ničím nenahra-
ditelná posa, moci se uhoditi v prsa a říci: já
jsem ani na píď neustoupil! To působí tak zá-
zračně, že se v bouři potlesku voličové zapo-
menou ptáti, co je ta páně poslancova kuráž
stála. Až na schodech, když se jde ze schůze
Tentokráte přišlo naučení, že národu a
jeho zájmům málo pomůže politíka „ryc nebo
nic“ velmi rychle a bylo bohužel tak důklad-
né, že snad mnohým bylo z jejich odhodlanosti
úzko. A musili jsme se my v Čechách v úloze
obhajců Schmerlingovské ústavy opravdu vyjí-
mati hodně komicky, zejména pro staré cen-
tralisty ve Vídni, a dojista tam sotva věřili
svým očím, když viděli, jak národ, který ke
svým právům přijíti může přece jen nejspíše
cestou mimoústavní, poněvadž ústavně je vše-
cko různými kvalifikovanými většinami úplně
zataraseno, s rozhořčením zamítá každý mimo-
ústavní krok ve svůj prospěch, poněvadž ne-
chce dopustit, aby se něco stalo té drahé jeho
Schmerlingovce ...
Čechy
Vídeň
20
article
Podívejme se však blíže na rozdíly mezi
komisí č. I. a č. II. Kdyby se byli členové zem-
ského výboru sami poděkovali, nastalo by
vacuum. Vláda by sněm rozpustila, nový vý-
bor zvoliti by možno nebylo, ani kdyby sněm
rozpuštěn nebyl, ani kdyby se nový sněm se-
šel, poněvadž by to Němci nepřipustili a vy-
plniti toto vacuum nebylo by porušením zem-
ského zřízení, nýbrž prostě jeho nezbytným
doplněním, ustanovením z nouze. Panovníko-
vým jmenováním většinou obnovený starý
zemský výbor — až na malé změny — měl
a mohl by míti klidné vědomí, že jeho působ-
nost má právně pevný základ, třeba mimo-
ústavní, a dostatečné prostředky ke správě
zemských věcí mohly dáti takovému jmeno-
vanému zemskému výboru nejen naprostou
neodvislost vůči vládě, vědomí vlastní zod-
povědnosti, nýbrž dokonce vědomí zodpověd-
nosti vůči lidu, z jehož volby členové takové
správní komise dříve přece jen vyšli. To dalo
by nám ve všem jednání také možnost jisté
klidné ustálenosti, které tolik potřebujeme,
abychom jednání s Němci mohli dokončiti bez
každého vnějšího i vnitřního nátlaku.
Němec
21
article
My jsme odmítli vzdáti se zemského vý-
borství, já byl docela slavnostně desauován.
ostatně stejně jako vůdce agrárníků, a roz-
hodnutím většiny poslaneckých našich sborů
znemožněno vládě, aby bez porušení zemské
ústavy pomohla království Českému, aby za-
chovala ze zemské autonomie všecko, co se
vůbec zachovati dalo, a aby dokonce volbou
osob ukázala, že nechce sáhnouti na nejvyšší
úřad autonomní víc, než by bylo nezbytno,
mělo-li býti království České spaseno od bank-
rotu, ale také aby vůči úřadnictvu zemskému
zachována byla jistá kontinuita hierarchických
zvyklostí, a staří úřadníci zemští nebyli po-
staveni pod úřadníky státní. A jak výborně
bylo řečeno, tím že vláda chtěla a žádala ti-
chý souhlas zemského výboru ke svému mi-
moústavnímu kroku, sama otupila pro budou-
cnost nebezpečné ostří oktroje, neboť utvořiía
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Paříří, 2. září.
24
article
Tak odchází a mizí nám nejletnější měsíc roku
Byl mírný a vlídný, jako dobrý náš přítel. Věděl
že může nás potrápiti úpalem, změniti Paříž v ho-
tovou výheň, kdy rozžhavené budovy a dlažby
pálí stejně jako mechanicky klidné slunce, a neučiní
toho. Zdálo se, jakoby se bavil, vida nás, očeká-
vající jeho hrůzy a pak překvapené jeho vlídným
pohledem, v němž nebylo ani stínu nemilosrdné
přísnosti. Mohl neútěšně sužovati celé město. Mal
právo zpustošiti zeleň sadů a alejí, pokrýti pra-
chem záhony květin, proměniti vodu v jakýsi vlaž-
ný louh, a zatím hospodařil jako dobrý zahradník
jakoby chtěl míti sám největší potěšení ze své letnt
Paříže v jejím svěžím, květovaném šatu. Až teprve
v posledním týdnu jsme jej poznali v jeho obvyklé
podobě. Uznal za nutno, objeviti se takovým, ja-
kým jest zpravidla očekáván. Rozpoutal žár léta
a den ode dne jej stupňoval, ale nevydržel dlouho
vtěto neúprosné póse soudce. Rychle změnil svou
taktiku, a když jednoho z posledních ranních pro-
buzení, jež mu byla vyměřena, si byl přispíšil, aby
nám podal ukázku také svých bouřlivých nevrlostí
rozloučil se s námi v posledních svých dnech způ-
sobem zcela nevlídným, zaplavuje nás lijáky, jež
smetly zlatohnědé listí kaštanů, pocuchaly sku-
piny květin, znevlídnily naše nálady, pohasily guir-
landy barevných světel, jimiž jsou ověšena ka-
ždého večera divadla na Elysejských polích,
připomenuly první dojmy podzimu. Tak odcházel
tento vlídný srpen s taškářskými úsměvy dobro-
srdečného ironika, jemuž se dokonale podařilo
nás zmásti a překvapiti.
Paříž
25
article
Ovšem, i když měl pro nás veškeru shovíva-
vost svého dobrého srdce, nemohl nás ušetřiti jed-
né nepříjemnosti. I Paříž využívá léta, aby se
věnovala výročnímu poklízení, a aby upravila svou
toilettu. Je těžko říci, zda jsme v tom hůře nyní.
než kdykoli v roce, pokud se týče rozkopaných
ulic, vytrhaných kolejí, dřevěných pažení, hromad
materiálu a všech těch lešení, přenosných dílen
a bud, jež zdají se býti nezbytnostmi pařížské ulice.
Je pravda, že to všechno jest provisorní, ale jsou
provisoria, která trvají půl věčnosti zde, jako jinde.
Paříž
26
article
Ovšem v tomto směru bude brzy Paříž vysvobo-
zena, jakmile bude dokončeno zelektrisování všech
linif tramwaye a hlavně, jakmile bude dokončeno
vybudování celé navržené sítě podzemní dráhy
jež v poslední době se bralo skutečně rychlým
tempem, nejsouc rušeno ani stávkami, ani ne-
hodami. Proti těmto velkým pracím, jež působí
v tak frekventovaných ulicích, jako jsou pařížské
značné potíže i při veškeré rozvážnosti provisor-
ního opatření, jsou ovšem nějaká kladení rour.
opravy dlažeb a asfaltování jen nevinnými hrami.
jež se nám nezdají už ani překážeti. Tak si člověk
zvyká na podobná nepohodlí, jako jsme si zvykli
viděti stále Náměstí svornosti pobourané, takže
když po krátkém období klidu zase byly vztýčeny
zelené prkenné ploty na tomto prý nejkrásnějším
náměstí světa nebo aspoň Evropy, připadlo nám
že vlastně tak s těmi dřevčnými hradbami a vě-
žemi, s těmi pahorkatinami země a kamení jest
teprve správný jeho obraz, jak jej známe už po
léta. Ale buďsi! Nyní Pařížané nejsou doma, ať si
město přispíší se svým novým zařízením. Má k
tomu dvojnásobné právo v tyto dny a pohodlí, je-
hož tím získáme, nám vynahradí, klopýtáme-li
dneska a jsme-li vysazeni více než jindy v roce
nástrahám, které nahrazují v malém nějaké horské
tury těm, kteří byli odsouzeni tráviti léto v městě.
Pařížan
Paříž
Evropa
27
article
Ale toto pozemní a podzemní inženýrství nemi
vše, čím nás léto zneklidní. Paříž má také své tot-
letní starosti a letní měsíce se zdají jako stvořeny
k vyřizování jich. Zákon předepisuje zde jako
jinde věnovati v určitém období pozornost průčelí
domů a zbaviti je patiny, již léta a období naná-
šejí. A tak nezbývá než občas ověsiti fagadu visu-
tými lešeními, omývati a oškrabávati její kamen-
nou tvář, osvěžiti její rysy a její nalíčenou a na-
pudrovanou škrabošku. Všechno to se děje na va-
še útraty. Chcete se projíti klidně ulicí v onom
bezstarostném oddání se své procházce, jakoby
vám patřilo půl Paříže, a co chvíli vás zahání
chodníku do jízdné dráhy jeden z oněch obřadní-
ků takového čištění fagady, kteří jsou rekrutován
bůh ví z jakých všemožných povolání, kde to při-
vedli k jistému stupní inyalidity, a kteří nyní dá-
vají pokyny chodcům s důstojností a obezřetností
jakoby skutečně každé přiblížení se znamenalc
ztrátu nejméně jednoho lidského života. A zatím
co poslušni jsouce této autority, jejíž představitel
jest zpravidla znamenitým typem z říše „drobných
řemesel“ pařížských, se vzdalujete, nekřesťanské
skřípání rašplí, sjíždějících po oškrabovaném ka-
meni vám pobouří všechny nervy a vy zapomenete
nadobro svá žehnání klidu a slastem léta.
Paříž
28
article
To všechno jsou ovšem jen vnější starosti. Ko-
lik je vnitřních, jež se ozvou ve svědomí města,a
jak důkladným účtováním a pořádáním domácno-
sti se často stávají. Snad mnohé z nich by jindy
míjely bez valné pozornosti. Nyní však, kdy tak
málo věcí se děje, jsou vítanou látkou hovorů a
sensacemi dne. Srpen byl štědrý v tomto směru
nezapomínal nás častovati aférami zcela vyni-
kajícího řádu. Měl vždy po ruce něco, aby za-
žehnal nudu, a jakmile začala stárnouti jedna udá-
lost, s obratností dobrého správce demu předklá-
dal v pravou chvíli neočekávanou novinku své ta-
jemné kuchyně.
ko
29
article
Stalo se jednoho dne, že policie zatkla jednu
z nejhřmotnějších osobností pařížských. Armanda
Deperdussina. Celá Paříž velkého života jej znale
jako boháče, podnikavého průmyslníka a obchod-
níka, nepostrádatelného účastníka všech velko-
světských událostí a zajímavého marnotratníka. Ni-
kde nescházel tento znamenitý „brasseur d'affaires“
Měl své rozsáhlé hedvábnické obchody, byl podí-
níkem boulevardních divadel, získal si značnou pů-
sobnost v aviatice, měl své vynikající maitressy.
své zámky a koně. Objevoval se na závodištích,
klubech, na premiérách, ve velkých restaurantech
a kde kdo si ukazoval onoho muže kupecké tváře
a přesycených očí jako osobnost nejvyššího zájm
Byl zatčen a celá Paříž přijala zprávu jako něco
samozřejmého, jakoby vlastně se to bylo rozuměle
už od vždycky. Vždyť vlastně ani nemohla jinak
končiti tato překotná kariera naboba. Začínal jako
obchodní cestující v Belgii, byl kabaretním zpěvá-
kem, podnikatelem kinematografu, a nabyv konečně
malého jmění, začal obchodování s hedvábím, jež
se mu stalo výhodnou záminkou vylákati na Prů-
myslové a koloniální bance, s níž pracoval, ohrom-
né sumy svým obratným podvodným jednáním, jež
Deperdussin
Paříž
Belgie
30
article
bylo kryto jeho bohatýrským vystupováním, tvoří-
cím kol něho ninibus nedotknutelnosti, Miliony z
miliony procházely týdně jeho rukama a Deper-
dussin je stejně utápěl ve svých průmyslových zá-
vodech aviatických jako ve svém bezuzdném hý-
ření, o němž se vypravují legendy a jež zajisté
mělo přehlušiti jakékoliv výčitky, jež mohly vyvo-
lávati všechny krkolomnosti jeho podníkání, budo-
vaného s krajní odvahou a smělostí na klamných
podvržených základech. Není nic, co by budilo
soustrast s tímto typem nenasytné prospěchářské
lačnosti. A byl to příliš banální zjev povýšence.
než aby mohl získati vůbec nějaké sympathie při
svém úpadku. Bylo marno bouřiti pro něj nějaké
vlastenecké city, jakoby prý byl vykonal svými
aeroplany, na něž mu bylo ministerstvo války nej-
větším zákazníkem, veliké služby obraně vlasti,
jakoby byl zachránil čest Francie, háje se obratně
v konkurenci s Německem. Deperdussin je z rodu
Humbertové. Dueze a ostatních a jest zrůdným
vyvrcholením onoho rysu příznačného Francouzům.
jenž se projevuje touhou uchvátiti jmění odvážnou
hrou a obratným obchodem, nikoliv získávati je
pozvolným, rovnoměrným výtěžkem.
Deperdussin
Humbert
Francouz
Francie
Německo
31
article
Zatčení Deperdussinovo vyvolalo rozpory ve
zdejším Aéro-Clubu. Na remešském aerodromu De-
perdussinově měla se rozhodnouti koncem září cena
Gordon-Bennettova a nyní šlo o to, má-li še po-
užítí skutečně letiště, opatřeného kradenými pe-
nězi. A zároveň bylo zahájeno jednání v záleži-
tosti přejati ddny neblahého konstruktéra. A př-
šly jiné otázky na přetřes a na denním pořádku
jednání výboru a správní rady se octly problémy
a návrhy, jež záhy rozdělily mínění, zejména kdyi
s některých stran se dostalo diskusi přiostření kon-
kurenční žárlivostí. Byly vyměněny dopisy, den
co den se objevovaly nové demise vynikajícíc
členů a krise klubovní se rozpoutala stejně v osob-
ních jednáních, zejména se strany Blériotovy, jako
v odborném tisku.
Blériotův
Aéro
GordonBennettův
32
article
Zatím co affaira onoho nešťastného žonglére
s milíony přesídlila z veřejného zájmu do Aéro-
Clubu, poskytla jiná affaira látku denním staro-
stem. Civilní strážníci z pátého okresu se ocita í
před soudem pro svá zločinná jednání. Tato poli-
cejní instituce, založená před třiceti lety. nezískal
nikdy valně sympatií ani u obecenstva ani u svých
uniformovaných kolegů. Žaloby, které se sesypaly
nyní na osm jejích členů a jež mohou býti v menším
neb větším dosahu prý vedeny i v jiných čtvrtích,
směřují do jisté míry přímo ke zrušení této policie.
Oni civilní strážníci dopouštěli se skutečných zlo-
činů ať z pohodlnosti nebo z touhy po premiích
nebo z obavy nekompromitovati se mylným za-
tčením. Zatkli na příklad nevinného mladíka, po-
kládajíce jej omylem za revertenta, a aby dosvěd-
čili za každou cenu jeho trestnost, vsunuli mu do
kapsy zakázaný dýkový nůž. Jinde podobně vpa-
šovaná peněženka usvědčila bezbrannou jejich obět
z krádeže. A nebyla to odsouzení jen nepatrná a jen
v několika málo případech. Jednalo se o tresty
několikaměsíční a kolikaleté zakázání Pařížea
o celou řadu nevinných lidí. Na intervenci poslance
Painlevéa byly okamžitě zrušeny aspoň některé
rozsudky, pokud nebylo ovšem pozdě. Jsou to trud-
né historie, jež se dovídáme denně z listů postupem
vyšetřování a jež bouří nitro odporem proti těmto
netvorům cynicky shánějícím a tyranisujícím své
oběti. Jest zajímavo, že právě uniformovaní stráž-
níci sami činí přítrž tomuto řádění svých civilních
kolegů, usvědčujíce je z jejich neblahých skutků.
Painlevé
Aéro
33
article
Jest jen s podivením, že bylo možno po léta ne-
viděti těchto nepořádků. Ale zdá se, že v zemi
takové vzájemné nedůvěry, jako jest Francie, často
podřimuje velmi místná kontrola. Poslední affatra
z dneška o tom svědčí. Na pařížské poště bylo pět
telefonistek ve službách velkého obchodníkaa
obilím, jemuž dostávalo se výhod. nejen že v době
bursy obdržel okamžitě spojení, zatím co jeho kole-
gové musili čekati, nýbrž že mohl dokonce vyslech-
nouti vyjednávání svých konkurentů s jejich klien-
ty a pak uzavírati ovšem velmi dobré obchody.
Tentokráte bylo léto štědré na událosíi a Paříž
bude míti se v zimě čím bavit, neboť zde všechna
velikost a všechna ubohost, všechna sláva a všech-
na hanba se konec konců obrací v žert a smích.
A tak všechny letní affairy se octnou obratnou
rukou autorů divadelních revut záhy na jevištích
Rudoli Kepl.
music-hallů.
ta
Vta sN
Rudoli Kepl
Francie
Paříž