2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. května 1904. Císlo 13
4
article
kromě svých pravidelných funkci — český aus-
kultant. Ten překládá referentům češtiny nezna-
lým česká podání do němčiny a jejich německá
usnesení do češtiny, volán jest ke stáním s če-
skými stranami a svědky, aby jejich výpovědi
tlumočil atd.
A nad těmito svými českými kollegy na-
dýmá se tam arogantní německý auskultant.
jemuž nikdo nezazlivá, že jako státní úřadník
je členem štváčských spolků, že při slavnost-
ních přiležitostech chodí s kulérovou čapkou na
hlavě a vymýšlí nejopovržlivější slova pro vše,
co je českého. Naopak, tito lidé právě pro tulo
svoji činnost jsou přede všemi výborně kvali-
fikovanými Čechy krajskosoudními senáty vý-
lučně navrhováni na místa adjunktská, jsou
schückrovci co nejúčinněji podporováni a vláda
vídeňská jde jim ochotně vstříc, poněvadž ji
pomáhají zřizovati německé území. Jak se
mají zachovati mladší jejich ná-
sledníci, když vidí, že předchůdei
jejich jako alldajčové adj. Pompe,
Rössler, dr. Czech a j., z nichž jed-
nomu udělena byla za příliš ná-
padné agitátorské vystupování
důtka přimo presidentem vrchního
zemského soudu, přeskakuji v o-
měnu za tuto činnost a bez zvlášt-
ních jiných zásluh a se zcela pro-
střední odbornou kvalifikací pa-
desátky a osmdesátky výtečn
kvalifikovaných, obě zemské řeč
většinou dokonale ovládajíclch
Čechů? Všechny známky a všeche
jásot mezi německým úřadnictve
tomu nasvědčují, že německá mlá-
dež soudcovská, která teď valem
k soudu nastupuje, mluvě dra.
Körbra úplně porozuměla.
Pomp
Rössler
doktor
Czech
Čecho
Čechy
5
article
Neboť nikoliv nedostatek dokonale němčiny
znalých úřadníků, jak to omlouvaly při loňském
letním jmenování okr. soudců vládní noviny.
nýbrž snaha posílití a rozmnožiti
německou byrokracii v uzavřeném
ú zemí jest přičinou nynější anarchie a ture-
ckého hospodářství při jmenováních soudních,
která se stala důležitým bodem v politických
dějinách českých, aniž se jim v českých polit-
ckých kruzích přikládá zvláštní váhy. Jimi
ale do opravdy se téměř nepozor-
vaně, jakousi japonskou lstí usku-
tečňuje v oboru soudnictví bez
zákona, přes hlavu české obstrukce
v objemu Němcům co nejprospěš
nějším pomocí německého ch a uvi-
nistického úřadnictva rozdělen
Čech současně s očišťováním ně-
meckého kraje od úřadnictva če-
ského a zaváděním zvláštního sta-
tusu německého a českého, v němi
budou příští rok na řadě sedmiletí
čekanci čeští a tříletí němečt
mezi auskultanty a podobným po-
měrem i ve všech vyšších kate-
gorif ch.
Proto nelze považovati s dobráckým klidem
jmenovací anarchii Körbrovu prostě jen z
trest obstrukce české. Proč si docela jmak po-
číná při jmenováních moravských?
Jedná se však o to, zdali činnost ministra
spravedlnosti není vyloženým přečinem ve
smyslu zákona o ministerské zod-
povědnosti, který praví, že ministr může
býti pohnán k zodpovědnosti pro všechny činy
a opomenutí, kterými by týž v oboru své čin-
nosti úmyslně nebo hrubou nedbalostí, porušil
zákon atd. A zákonem v Rakousku do dnes
není, že se jmenují na uprázdněná místa úřad-
níci od zadu podle stupně alldajčského smýšlen
a že se k vůli takovým musí přeskakovati sl
lidí s nejlepší odbornou i jazykovou kvalifikací.
Tyto kvalifikace budou nejlepším svědkem viny
nezákonné činnosti chefa ministerstva spravedi-
nosti.
Čo
Rakousko
6
article
Česká a moravská
osnova zemského zákona o zájmových společen-
stvech zemědělských s hlodiska národních menšin.
Napsal dr. Karel Viškovský.
(Dokončení.)
Pokračujme však ještě dále, jak by se po-
měry dle návrhu moravského, p. Hubkou dopo-
ručovaného, utvořily v jiných okresech.
V okresu přibyslavském, který
čítá Němců 241, zřízeno by bylo podle návrhu
meravského kromě společenstva českého té
společenstvo německé a sice pro jednu obec
Karlov, čítající asi 240 Němeů.-)
Naproti tomu v okresu mosteckém,
který čítá Čechův 19.218, zřízeno by bylo spo-
lečenstvo české jen pro jednu obec Čouš, tak že
by ztraceno bylo zastoupení Čechův ve všech
ostatních smíšených obeích, čítajících asi 17.697
Čechův!
V okresu Štokách, který čítá 10.342
Němcův a 2225 Čechův, nebylo by však dle mo-
ravského návrhu vůbec místa pro žádné české
společenstvo (a sice proto, že žádná tamni obec
nemá českou většinu, třebas tu byly vydatně če-
ské menšiny).
doktor
Viškovský
Hubka
Němec
Čechův
Němcův
Karlov
Čechův
7
article
Za to v okresu německo-brod-
ském, který čítá Němcův 1989, měli by Něme
německé společenstvo pro obvod 5 obcí.
Podobně měli by Němci společenstvo své
v okresu novopackém, který čítá 2683
Němcův.
V okresu kaplickém, kde je Čechův
1847, bylo by lze zříditi české společenstv
pouze pro 2 obce (asi s 1000 Čechů), kdežtc
ostatní české obyvatelstvo ve smíšených obejch
bylo by pro české společenstvo ztraceno.
V okresu klatovském, který čít
1143 Němců (pouze asi 1/40 obyvatelstva), bylo
by zřízeno německé společenstvo asi pro 520
obyvatel; za to v okresu nýrském byla by
česká menšina nezastoupena
V okresu střibrském, čítajícím 77
Čechův, bylo by lze zříditi české společenstv
pouze pro obec Sulislav, as se 190 Čechy.
Ostatní české obyvatelstvo bylo by zahrnuto ve
společenstvu německém.
V okresu stodském, čítajícím 882
Čechův, bylo by lze zříditi společenstvo pouze
pro Nýřany s 3088 Čechy (kteří však po vět-
šině nejsou rolníky), kdežto v ostatnich smíše-
ných obeích by přes 5000 českého obyvatelstva
Němcův
Němec
Čechův
Čecho
Sulislav
Nýřany
Čechův
8
article
Tyto a následující číslice pojaty jsou dl
břadní ho sčitání, jak tomu chce pávrh moravský
z části rolnického bylo přiděleno ke společenstvu
německému.
A tak to jde dále a dále dle návrhu, do-
poručovaného p. A. Hubkou. Kdežto tedy český
odbor rady zemědělské pro král. české vycházi
se stanoviska, že co možná všecko české oby-
vatelstvo, pokud není menšinou naprosto ne-
patrnou, má ve smíšených okresech zachováno
býti pro český živol, byly by dle návrhu morav-
ského četné smíšené obce šmahem vydány v
šanc společenstvu němockému a při tom vytvo-
řena by byla přesná hraniční čára mezi územím
českým a německým.
Zajímavo jest, že český odbor zemědělské
rady moravské vlastně se tím ani netají, že
návrhem svým zavádí territoriální dělení, nebot
nazývá ve svých motivech princip, jim přijatý,
principem „místnim“ na rozdíl od
principu „osobního“, přijatého v ná-
vrhu rady zemědělské pro král. české. Ač tedy
již slova tato zřejmě vyzrazují, že jedná se o
territoriální dělení, přece chce p. A. Hubka ve-
řejnosti české v článku svém prohlašovati, že
„tato zásada znemožňuje utvoření německého
uzavřeného území, které dle osnovy české dá se
dle příslušenství ke společenstvům znázorni
geograficky do nejmenších detailů.
Jak patrno, jest hledisko p. Hubkovo na
celou věc naprosto zvráceno, neboť on vidí terri-
toriální rozdělení tam, kde o něm není řečia
ve skutečném geografickém dělení territoriálního
rozdělení netuší a je schvaluje.
A Hubka
Hubkův
rada zemědělský pro král
9
article
Od otázky národnostní, která zajisté celou
českou veřejnost bude interessovati, přecházím
k některým otázkám zájmové organisace země-
dělské, které alespoň pro naše kruhy rolnické
budou miti zájem. Pan Hubka ve své kritice mo-
ravské osnovy pokládá za přednost osnovy mo-
ravské, že tato snižuje podmínku členství na
1 ha. půdy a nejméně 35 K katastrálního výnosu,
kdežto osnova česká požaduje rovněž 1 ha.
půdy, avšak 40 K katastrálního výnosu. Toto
tvrzení p. Hubkovo o přednosti osnovy morav-
ské objevuje se však býti falešné, přihlížíme-li
k tomu, že osnova česká pouze z pravidla
stanoví za podmínku členství 1 ha, a nejméně
40 K katastrálního výnosu, neboť výslovně usla-
novuje v § 8., že tato stanovená výměra a kata-
strální výnos může k návrhu zemědělské rady
od c. k. místodržitelství ve shodě s výborem
zemským ještě dálebýtisnížena. Před-
pis tento má právě na zřeteli hlavně okresy jiho-
české a smíšené a jest úmyslem z předpisu
tohoto v praxi vydatně těziti ke snížení pod-
mínky členství ve společenstvech pro takové
okresy.
Zajímavo jest, že osnova moravská, pro
kterou se p. Hubka tou měrou rozehřívá, před-
pisu podobného nemá a že tedy na Moravě
podle tamní osnovy pod 35 K katastrálního vý-
nosu jíti nelze. To ovšem p. Hubka veřejnosti
opatrně zatajil!
Hubka
Hubkův
Morava
ha
10
article
Osnova moravská zavádí dále nepřím
volby do výboru společenstev v době, kdy všude
panuje pokrokový proud pro zavedení voleb pří-
mých. Dle osnovy moravské volí členové pouze
delegáty do valné hromady a sice ve (řech sho-
rech z každé obce zvláště; tito teprve voli ze
sebe výbor společenstev. Osnova česká umož-
ňuje však všem členům společenstev voliti
přímo výbor bez prostřednictví volitelů. Že jest
osnova česká v tomto směru mnohem pokroko-
vější, ano, snad jedině pokrokovou oproti osnově
moravské, netřeba nepředpojatým ani doka-
zovati.
Moravská osnova nezná dále valné hro-
mady, ve kteréž by zúčastněni byli veškeří čle-
nové společenstev přímo. Přímý styk členů spo-
lečenstev s vodením společenstva (výborem)v
osnově moravské uplatněn není, neboť na valné
hromadě zastoupení budou tam pouze volení
delegáti členstva. Tato zásada odpovídá
prvotní vládní osnově, proti které zástupci země-
dělské rady české se ohražovali, žádajíce bez-
podmínečně, aby podobně, jak tomu jest nyní ve
spolcích hospodářských, i nadále umožněno bylo
znázorněno, kde leží zájem české národnostiv
otázce menšinových společenstev a který návrh
poměrům českým větší měrou vyhovuje, zda
všem členům zúčastniti se valné hromady spo-
lečenstva. Tím má každému členu zjednati se
volné slovo v záležitostech společenských a má
tak utvořiti se mohutný sbor zemědělců celého
okresu, jehož slovo a rozhodnutí by v důleži-
tých otázkách, stavu zemědělského se týkají-
cích, zajisté plně padala na váhu. Takového
sboru dle moravské osnovy na Moravě býti nemá
a jednotlivý člen je jakožto takový z valné hro-
mady vyloučen. Jest na snadě, která z obou
osnov jest lidovější.
Morava
11
article
Dle osnovy moravské má býti virilisto
ve valné hromadě a ve výboru společenstva ten.
kdo plati alespoň 5% pozemkové daně, všem
členům společenstva v obvodu společenstva
předepsané, nejméně však 5 tisíc korun. Naproti
tomu ustanovuje osnova česká, že virilistou ve
výboru společenstva má býti ten, kdo plat
nejméně 3/2a daně, t. j. alespoň 8.33%% daně.
Pan Hubka, kterýž ostře bojoval proti tomut
předpisu v české osnově, opomíjí činiti výtku
osnově moravské, ač podmínku pro hlas viriln
značně snižuje, neboť ani minimální obno
5 tisíc korun nebude valně na překážku tomu.
aby ve většině okresů moravských dle tamn
osnovy nebyli virilistě zastoupeni, kdežto v Če-
chách dle osnovy české by virilisté byli zastou-
peni jen v menšině okresů.
Volba delegátů do valné hromady společen-
stva provádí se dle osnovy moravské ve třech
sborech voličských, tímže způsobem seslave-
ných jako děje se při volbách do obcí. Sbory
veličské zřizují se výhradně dle poměru daně,
tak že v prvním sboru volí největší poplatníci,
kteří plati 1/s daní, ve druhém sboru další poplat-
níci s 1/s daní, ve třetím sboru nejmenší poplat-
níci se zbývající třetinou daní. Moravská osnova
čini tu jedinou výhradu, že ustanovuje (podobně
jako volební řád obecní), že v každém sboru
musí býti alespoň dvakrát tolik voličů, kolik
volitelů jest voliti. P. Hubka tento předpis úplně
přešel, ačkoliv osnově české zemědělské rady
velmi ostře vytýkal, že její způsob volby do vý-
boru společenstva je zastaralý a nelidový. A hle!
Hubka
P Hubka
12
article
Česká rada zemědělská, ač podržela v zásadě
způsob volby do výboru společenstva dle vzoru
volby do obcí, navrhujíc zřízení tři sborů volič-
ských, přece jen tento způsob volby značně
zdemokratisovala, ustanovujíc, že v prvním
sborumusí zahrnuta býti nejmén
1/12 všech voličů, ve druhém sboru nej-
méně 1/4 všech voličů, kdežto moravské osnově
dostačí, když volí v prvním sboru dvakrát toli
osob, co delegátů zvoliti jest. Uvedeme na při-
kladě, jak značně demokratičtější jest způsoh
volby dle návrhu českého. Počítáme-li, že spo-
lečenstvo má 1500 členů a že jest zvoliti
každém sboru 8 členů výboru (neb na Moravě
„delegátů“), pak by dle moravské osnovy mohl
nastati případ, že by na př. na Moravě v prvém
shoru volilo 16 voličů, t. j. 1/%a celého počtn
členstva, kdežto dle osnovy české musí v témže
případě voliti v prvním shoru alespoň'/1a, tedy
nejméně 125 voličů. Jak značně lidovější jest
tedy předpis osnovy české!
A přece panu Hubkovi líbí se více osnova
moravská!
V osnově moravské rady zemědělské usta-
noveno jest dále, že volby delegátů do valné hro-
mady (kteří jsou zároveň voliteli výboru spole-
čenstva), provádí obecní starosta té které
obce. Antonomie společenstev jest tedy dle mo-
ravské osnovy čistě závislá na autonomii obeení.
Hubka
Morava
Český rada
moravský rada zemědělský usta
13
article
Uvážíme-li, že v četných obeích u nás i na Mo-
ravě samo obecní zastupitelstvo neustavuje se
pravidelně po třech létech, nýbrž úřaduje dvě
až tři periody volební, poněvadž pro různé vo-
lební spory a z jiných známých důvodů k no-
vým volbům dojíti nemůže, jak asi vypadalo by
to s volbami do společenstev, které by podobné
obce měly prováděti. Kolik by as bylo okresních
společenstev, které by v čas timto způsobem
byly ustaveny ?2)
K čemu činiti autonomii společenstev země
dělských závislou na autonomii obecní, když
společenstva sama mohou vhodným způsobem
provedení voleb si zajistiti. A přes to přese vše
konstatuje p. Hubka, že osnova moravská zacho-
vává větší samostatnost rolnické orga-
nisace.
Dle osnovy moravské má ve výboru odbor
zemědělské rady předsodati předseda odboru,
kdežto dle osnovy českého odhoru rady země-
dělské předsedá předseda rady zemědělskéa
vedle něho předseda odboru. Pan Hubka po-
kládá ustanovení osnovy moravské za mnohem
správnější, ač si neuvědomil, že v osncvě české
běželo o to, sesíliti vliv ústředního předsední-
etva, tedy oslabiti důsledky dělení rady země-
dělské.
Hubka
odbor zemědělský rada předsodat
odbor
rada země
14
article
Tak mohli bychom pokračovati dále v této
parallele mezi osnovou českou a osnovou m-
ravskou. Zásadní věcí však zůstává to, že také
moravská osnova přijala rámcový zákon říšský
proti kterému p. Hlubka rozhodně se vyslovuje
a že tedy v této příčině nikterak nepostavilas
na jiné stanovisko, než jaké přijato bylo v
Čechách.
Z toho pak, co jsme zde uvedli, plyne až
příliš jasně, že v pokrokovosti a lidovosti nestojí
osnova moravská, jakkoli si jí jakožtc práce
velmi zajímavé vážime, nikterak před osnovou
českou, naopak, že v leckterých směrech, ze-
jmena pak, pokud se týká způsobu provádění
voleb, pokud se týká zastoupení členstva ve
valně hromadě, pokud se týká zastoupení viri
listů (velkostatkářů) ve společenstvech, pokud
se týká možnosti snižení censu pro členství ve
společenstvu předepsaného atd., stojí osnova če-
ská v lidovosti a pokrokovosti rozhodně dalek
před osnovou moravskou.
Hlubek
Čechy
15
article
Pokud se pak týká otázky nárcdnostn
nemůže zbývati nepředpojatému ani nejmenší
pochyby o tom, že provedení zásady místní, ob-
sažené v osnově moravské, na poměry česk
neznamenalo by nic jiného, nežli ústupek ně-
meckému požadavku territoriálníhc dělení krá-
lovství českého a spolu vydání značné částí na-
šich menšin v šanc společenstvům německým.
Nechci pronášeli svůj soud o úpravě ná
rodnostních poměrů moravských, avšak jest
třeba, aby alespoň české veřejnosti bylo jasně
návrh český či moravský. Naše názory o po
třebách českých menšin trpí již tak dosti zmat
kem veřejného mínění, že bylo by již na čase,
aby vážně myslíci duchové věci této blíže se
ujali a aby zabráněno bylo tomu, by věci men-
šinové staly se předmětem podobně zaslepené
a vášnivé agitace, jak se o to stal pokus v tomto
případě. Neboť nemohlo by býti většího hřichu
na českých menšinách, než aby z agitace osobní
neb politické a vůbec z osobního velikášství ubí-
jeny byly zdravě projekty ve prospěeh českých
menšin a aby na druhé straně doporučovány byly
z týchž důvodů projekty, kteréž zřejmě zname-
naji politický i faktický ústupek náš v otázce
menšinové. A takovým projektem jest dozajista
návrh „Samostatnosti“ na přenesení moravské
místní soustavy do poměrů českých, proti kte-
rému musí veřejnost česká — pokud cítí oprav
dově s českými menšinami — hned v zápěl
rozhodně se ohraditi.
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. května. (Po říšské radě
Za doby jarního zasedání říšské rady nastala
patrnější změna jen ve stanovisku polského
kola, nemluvíme-li o ukvapeném činu českých
radikálů, kteří ohlásili své vystoupení ze slo-
vanského souručenstva. Pokud se týče polského
kola, nastala v jeho stýšlení v zasedání po
velikonočním změna dosti příkrá. »Před svátky«
— píše »Kur. Lw.« — polské kolo, sbliživš
se z Čechy, vystoupilo z dávné reservy, stanulo
výslovně po straně skromných českých poža-
davků, odmitlo německý návrh, aby se česká
obstrukce zlomila násilným výkladem jednacího
řádu, podporovalo požadavek obstrukce, aby se
odročily volby do delegace, dalo dru. Körbrovi
na srozuměnou, že by bylo s to připojiti se
k opposici, bude li se vláda chovati odmitavě
k českým požadavkům a konečně usvědčilo
dra. Körbra z nepravdy známou konferencí
ministrem vnějších věcí. Po svátcích vrátilo
však polské kolo na své bývalé stanovisko ne-
utrality, příznivé Němcům i vládě, a kdežto z
svátečních prázdnin poměr Poláků k vládě
i Němcům byl dosti napjatý, nyní rozcházejí se
jak s drem. Körbrem, tak i s německými kluby
ve shodě a dobrém přátelství. Ovšem význam
polského kola, který před svátky ve Vídni
značně vzrostl, sklesl nyní opět na bývalou
úroveň« — na úroveň strany, vždy hotov
k službám každé vlády.
A vláda? Až do poslední schůze říšsk
rady mohla se, majíc po ruce § 14., tvářiti.
jakoby by ji česká obstrukce byla úplně lho-
stejna, jen když nezmařila voleb do delegace
a kvotové deputace. Ale předloha finančního
) Kdyby šlo dle osnovy moravské, sestavova
by městský úřad budějovický seznam voličů a pro-
váděl by volby do českého společenstva zájmového
za město Budějovice. Jak by volby ty byly provedeny
aneb došlo-li by k nim vůbec, o tom může každý sán
učiniti si vhodný úsudek.
Němec
Praha
Čechy
Vídeň
Budějovice
17
article
ministra, žádajícího za nový úvěr na železniční
stavby, ukázala vládu před samým odročením
říšské rady v celé její zuboženosti. Přiznání
vlády, že se v železničních rozpočtech zmýlil
o celých 80 millionů, dovršilo, jak píšou »Lid.
Nov.«, vládní krach i po stránce hospodářské-
Co se stane nyní? Dr. Körber na několik mě-
síců je pojištěn paragrafem čtrnáctým. A pak ?
Vláda konečně musí zjednati dělný parlament.
neboť potřebuje peněz a zkoncovati má rakou-
sko-uherské vyrovnání. Dr. Körber kojí se na-
dějí, že většinu pro tyto věci ve sněmovně
zjedná. Jde jen o zlomení odporu Čechů. A tu
dnes Němci unisono volají: Svou obstrukcí na
sněmu českém zlomíme českou obstrukci ve
vídeňské sněmovně. — A na tu kartu patrně
vláda vsadí celou svou existenci. Jak pochyb-
nou je její výhra, o tom jasně svědčí i projev
německého klerikálního středu, v němž se praví,
že jen od dorozumění Němců s Čechy v Če-
chách a na Moravě lze očekávati nápravu po-
měrů ve vídeňském parlamentě. Dorozu nění
tomto případě však vynutiti se nedá. Cesta
k němu je jediná: poctivě vyhověti našim nej-
spravedlivějším požadavkům jazykovým a kul-
turním.
doktor
Körber
Čecho
Němec
Čechy
Morava
Lido
18
article
V Praze, 12. května. (Krise ve straně
Apponyově.) Vznik pověstí o tom, že hrabě
Apponyi hodlá se vzdáti politické činnosti, vy-
kládá »Budapesti Hirlap« krisí, jež se vyskytla
v lůně Apponyovy strany. V době, kdy hr. Tisz
násilným výkladem jednacího řádu usmyslilsi
zlomiti uherskou obstrukci, přívrženci hr. Appo-
nya, vystoupivší z liherální strany, opět ustavili
se pod jménem strany národní a zvolili i před-
sednictvo. Spolu zvolen výbor, jenž měl vypra-
covati politický program nově ustavené
strany, ale tu nastaly oblíže. Ukázalo se již
v prvě poradě výborové, že mezi odštěpenci za-
vládly příliš různé názory. Někteří členové strany
byli z nenávisti k hr. Tiszovi pro pokračován
v obstrukci; jiní přimlouvali se za sloučení s no-
vou stranou Banffvovou; třelí prohlásili, že by
raději podporovali hr. Tiszu než Banffa; v celk
pak ukázalo se, že odštěpenci jsou z valné části
tak rozmrzelí událostmi posledních let, že mnozi
z nich při nových volbách nehodlají vůbec ani
kandidovati, jiní vědí předem, že při volbách
propadnou. Toho všeho jest si hr. Apponyi vě-
dom a poněvadž své politické názory nikomu
vnucovati nechce, jest možno, že v nedaleké době
skutečné odstoupí s politického jeviště.
Kris
Apponyův
Appa
Tisza
Banff
Praha
Apponyov
Apponyi
Budapest Hirlap
19
article
Ze Lvova, 10. května. (Trest za pře-
chod na pravoslaví.) V Husztě, v ma-
marošské stolici v Uhrách, ukončeno přelíčen
s 22 ruskými rolníky ze vsi Izy, kteří přestoupil
na pravoslaví, prolo že jim vnucován maďarský
jazyk bohoslužebný. Přelíčení trvalo devět dnl.
za kterých se obžalovaní měli zodpovídati »ze
štvaní proti řecko katolické víře a z rušení ve-
řejného pořádku,« jehož se prý dopustili svým
přechodem na pravoslaví. Soud v jich jednání
neshledal nijakého přečinu rušení veřejného po-
řádku, odsoudiv však sedm obžalovaných pro
štvaní proti řecko katolické víře a sice Maxima
Pleska na rok do státního vězení, Vakarova,
V. Lazara a V. Kemeně na čtrnáct měsíců vě-
zení a každého mimo to k 500 K pokuty; jiné
tři soudruhy k dvouměsíčnímu vězení. Státní zá-
stupce domáhal se, aby všichni obžalovaní byli
odsouzeni dokonce i pro zradu. Státní zástupce
i obhájci odsouzených podali odvolání.
Z Pešti, 11. května. (Nový maďarský
ú spěch.) V jedně z posledních schůzí sně-
movních stěžoval si posl. Madarasz, že kabi-
netní kancelář zodpověděla jakousi žádost ča-
nadské stolice jazykem německým. Hr. Tisz
informoval se v té věci a byl s to už ve vče-
rejší schůzi oznámiti sněmovně, že kabinetní
kancelář skutečně až dosud rozesílala panov-
nikovy milodary, používajíe k tomu německých
blanketů. Nyní však panovník sám učinil opa-
tření, aby se pro Uhry uživalo na příště blan-
ketů maďarských. Tento nový ústupek ko
runy přijat sněmovnou s potěšením na vědomí.
Vakarův
Lazar
Kemena
Tisza
Lvov
Uhry
Iza
Pešť
Hradec
20
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. května.
Polská otázka v Rusku)
»Novoje Vremja« uveřejnilo stať Vladim a
Spasoviče, jenž dokazuje, že polskému jazyku
v 10 povislanských guberniích náleží zákonné
právo, aby ho bylo užíváno v městské samo-
správě. »Novoje Vremja« článek Spasovičův do-
poručuje a jiné ruské listy činí o něm sympa
tické zmínky.
Slovanské hnutí v Americe.
Dopis »N. L«
Orgán soc.-dem. strany v Čechách »Práv
Lidu« uveřejnil dne 24. března článek »Čeští
moskovité« v Nov. Yorku«.
Dopis tento, nějakým F. C. dne 11. března
zaslaný, spílá všemožně akci všeslovanské, což
činí bez ohledu na pravdu. Resoluce slovanských
zástupců novo-yorských byla teprve 18. března
přijata a pisatel již 11. března, tedy o týden
dřive, obsah resoluce »Právu Lidu« zaslal.
K tomu podotýkám, že akce šlovanská za-
hájena byla klenotníkem panem J. A. Pulpitem,
svobodářem na slovo vzatým, jenž letáky vy
zývá občany americké všech slovanských ná-
rodností bez rozdilu politického neb nábožen-
ského přesvědčení ke společné obraně proti zlu-
tému tisku.
Spasovič
pulpit
Praha
Rusko
Spasovičův
Amerika
Čechy
York
Vladi
Novoj Vremja
21
article
Pisatel dopisu do »Práva Lidu« útočí ne-
japně též na pana Tomáše Čapka, předsedu
právě založeného slovanského sdružení a také
na pana V. Šnajdra, redaktora clevelandsk
»Dennice Novověku«, od něhož je náčrtek reso-
luce. Bylo by směšné nad takovým žvastems
pozastavit, ale tvrdím, kdybychom zde v Ame-
rice měli více takových charakterů, jako jsou
Čapek a Šnajdr, že bychom byli dospěli již
o něco dále. Podotýkám, že dopisovatel » Práva
Lidu« poměry ani osoby dotyčné nezná a schůz
přítomen nebyl a teprve krátkou dobu v Ame-
rice mešká.
V Nov. Yorku zahájena akce k založení
všeslovanského časopisu, jenž bude vydáván
v anglickém jazyku, aby mohl obeznamovati s
snahami slovanskými také neslovanské národ-
nosti severní Ameriky a učiniti z podniku toho
časopis světový. Zároveň s tím má býti spojen
kanclelář informační a zpravodaj-
ská pro slovanské časopisy na
celé zeměko uli. Doufáme, že limi způ-
sobem přispějeme k duchovnému spojení vš
Slovanů světa, k jich vzájemnosti a poznání.
L. P.
Čapek
V Šnajdr
Šnajdr
York
ame
severní Amerika
22
article
Ještě k obecním volbám ve Francii.
Výsledek obecních voleb ve Francii
přece do té míry skvělým pro nynější vlie
Combesovu, jak její orgány byly lii
Pravda jest, že strany rozhodně opposičali
nacionalistické pozbyly většiny v 29 měsle
okresních a krajských, ale je-li nyní 102 zi
těch rozhodně opposičních, v ostatních 260 n
přes tvrzení vládních listů většina combesonl
nýbrž závisí ze značné části, jež od stoupe
těch dosavadních skupin vládních (Serrienor
Doumerovcův a p.), kteří se politiky Combestn
nasytili a čekají na první příležitost, aby on
stili nynější vládní tábor, ač-li nebude Coml
záhy nahražen jiným ministr- presidentem. Takée
cialistické obecní zastupitelstvo lze čítati k vlál
straně jen potud, pokud nepomůže si k vílěns
snaha přečetných soeialistův, aby poslanecl
frakce socialistická vymkla se Jaurěsově dielt
tuře a tím i službám vládním.
Francie
23
article
V Paříži pak samé odevzdáno byloj
užších volbách pro vládu o 400 hlasů více,
jelikož v dotyčných okresích jest několik ts
osob od vlády úplně odvislých, je zjera
pokud si tu vláda může připisovati nějaké an
rální« vítězství, většinu neodvislých liei
měla v Paříži proti sobě. Ovšem na politi
ekých důsledcích vítězství toho nic ton
změní: z těch bude moci vláda kořistiti
nelze podceňovati, že tak velikého činitele, jaka
jest správa millionového města, bude míti tedk
své disposici. Na tom nezmění nic ani úlěcl
nacionalistického »Echa de Paris«, že sp
lehlivá a pevná nynější menšina nacionalistich
jest lepší než bývala dřivější rozháraná vělšu
nacionalistická. Případnějším jest, když »Figa
těší se aspoň z některých citelných neúspěel
vládních v jiných velikých městech francom
ských. Tak byla nepravdiva původní oficiou
zpráva, jakoby vládní socialisté byli znovuč
byli Marseillu, před čtyřmi léty ztracenáh
Vládní strany sice dobyly Orle ans u
Troyesu a uhájili Toulousu, Lyonn
Brestu, ale ztratily veliká měst
Lille, Roubaix a Havre, a v Ber
deaux počet hlasů vládních pak klesl. Vlad
většina v pařížském zastupitelstvu obecním bni
činiti celkem 44 hlasů proti 36 hlasům nae
nalistickým. Jednotnou ale vládní většina tan
bude nikterak, neboť sestávati bude z 19 r
kálův a 25 socialistů. Rozštěpila by se nap
ihned při hlasováních o věcech, alliance sp
skem se dotýkajících.
Africká povstání proti Němcům.
Brutálnosti Němců proti domorodeům alr
ckým neohrozily jen jiho-afriekou osadu jejich
Také v Kamerunu vzplanulo povstání.
Patnáct až dvacet tisle domorodců uchopl
se zbraní proti Němcům. Osadní sbor africio
jest proti nim malomocným.
Prine Jáchym Albrecht, syn pruského prin
Albrechta, odebrati se má dle »Deut. Koloni
zigu.« záhy na bojiště jiho africké.
Paris
Figa
Vlad
Němec
Jáchym Albrecht
Albrecht
Kolon
Paříž
Marseille
Toulouse
Lille
Roubaix
Havre
Kamerun
Troyes
Lyonn Brest
24
article
Mezi spojenci.
25
article
Římská, italské vládě velmi blízká »T
buna« pojednává o případu ve Rěce, o něnl
již na jiném místě jsme byli zprávu podsl.
»Tribuna« praví, že Rakousko zajisté nyníd
provésti šetření o oné řeži, při níž i konst
italský zakročil, že podá prohlášení klidná
sliby ochotné, to však že již nestat
Bude třeba mimo obvyklé tresty a obyčej
zadostučinění postarati se o to, aby se přípa
tak nebezpečné příště neopakovaly.
směru tom přeje si oficiosní list římský, abya
ochrana veřejného pořádku a péče o bezpečnt
v přístavních městech rakouských svěřily »inl
ligentnějším« a »nestrannějším« živlům.
Nezní to poněkud, jako by vměšování
do vnitřních záležitostí cizího státu? Ovšt
jak vidno, poměr mezi oběma spojenci stal
již velice těsným a důvěrný m
Rakousko
26
article
Všestudentská slavnost v květnu 19
Všestudentská slavnost v květnu 19
Jak již oznámeno, bude jednou z atírakci sk
studentské slavností sumělecký cabaret«, ns
řádaný v části levého křídla průmyslového pali
Stalo se u nás již mnoho pokusů při pořádání zál
a zejmena národních slavností, aby toto odvětví z
bavy povzneseno bylo nad obvykiou nízkou úroni.
kam nevkusem a triviálností bylo strženo. Avšt
zdar pravidelně ztroskotal o nedoslatek vhodna
programu a uměleckých sil; vždy bylo nutno pom
si starou šablonou. Tentokráte chopil se výbor vi-
studentské slavnosti opět této myšlénky a zapo
přípravné práce s horlivostí, jež až po dnes dospi
již k takovým výsledkům, že možno předvídati jie
zdar. Program cabaretu nebude kopií cizích podai
toho druhu, jež pravidelně jsou temperamentu našk
obecenstva cizí a ani by nedoznaly obliby; půj
svojí vlastní cestou, řízenou vkusem i rozman
odchylnou od zábav pod toutéž firmou u nás
dosud pořádaných. Dokladem toho budou shul
rysy programu, s nimiž v nejbližších dnech b
veřejnost seznámena, Dle rámce programu provei
se i úprava místnosti i způsob reklamy po výs-
višti. Prozatím jest účelem těchto řádků, upozori
na tuto svéráznou součásť umělecké slavnosti, j
možná bude velmi milým překvapením — doj
však osvěžující zábavou.
27
article
Intimní společenský večírek ku poctě host-
studentských deputací uspořádá některý ze slavn
ních dnů Akademický čtenářský spolek za účastens
»starých pánů«, dam i příznivců. Členové uví
s radostí tento návrh a každý dle sil svých vrn
snaží se, aby přátelský večírek vydařil se co nej
a milí hosté, kteří i z ciziny se ke slavnostem
staví, odnesli si z Prahy i ze spolkového života at
dentského dojem i upomínky v pravdě nezapome
telné. Členové spolku vezmou na se též pořadstele
akci při elitním rautu v sobotu večer na Žofině.
Slavnostního představení »Jan Hus« v Národnin
divadle zúčastní se spolek korporativně a s odznatj
Všichni, kdo ještě by si přáli křesel, nechť phili
se nejdéle do 15. t. m. ve spolku, poněvadž byee
četných záznamech nebylo lze pozdním žádosn
Dámy a páni, přihlášení k tanci u hanáckei
odboru, zvou se ke cvičení hanáckých tanců da
13. května t. r. do restaurace su Čížků« v Jet
ulici. Začátek přesně o 3. hodině odpolední. Ún
všech přihlášených nutna.
Odbor pro pořádání všestudentské výstavy kot
svou pravidelnou schůzi dnes v pátek o 1/28. bot
v Klementinu čís. V. — Kollegové technici, klej
přihlásili ke zpracování sludentské statistiky, nr
se dostaví dnes do informační kanceláře »Odbora
nacházející se v místnostech »Historického klubo
vyhověti.
Hus
Praha