ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f4660730-7128-11dc-a8d2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 24, person 35, org 7, work 4
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 13. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 133.
4 article
Sa ranní a odpol. list přodplácí se v Praze v administr pt nalrrhi keb nněs droje čengik ve sllalta Poštea ntrrt k e ia drojí slali :k2k
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Tokia, 11. května. (Reuter.) Různé okolnosti nasvědčují, že malé od- dělení ruského vojska nalezá se v Jenpjeně (mezi Aňčžu a Unsa- nem). Sestává pouze z jízdy a m patrně za úkol ohrožovati bok Ja- ponců a jejich spojení jižně o Jenpjena. Z Londýna, 12. května. »Daíly Telegraph« sděluje: Vtržení Ja- ponců do Nuěvanu čeká se zejtra. n. Z Berlína, 12. května. »Local- Anzeiger« sděluje z Jokohamy; Potvrzuje se, že Rusové opou- štějí Nučvan a že boří pev- nosti v Inkou. Podmořské miny zůstávají však nedotčeny. Domněn- ka, že Rusové ničí své lodi v Port Arturu, nesdíli se v Japonsku. Myslí se, že výbuchy, admirálem Togem oznámené, souvisí s niče- ním potopených lodí japonských, aby byl vjezd do přístavu opět uvolněn. (Projevili jsme stejné míněn ji2 včera. Pozn. red.) Port Artur znova bombardován? Z Londýna, 11. května. »Morning Post« dovídá se od svého zvlášt- ního zpravodaje v Čifu, že od vče- rejška je Port Artur s moř- ské strany bombardován. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně4.
Rus Inka Artur Tokio Aňčža Unsa Londýn Berlín Jokohama Port Artur Japonsko Togo Reuter Daíl Telegraph Morning Post LocalAnzeiger
6 article Česká odpověd.
Česká odpověd. Ráz na ráz dali poslanci naši na radě ri ské odpověď německo vládním Farizejeům n jejich křivé a potměšilé žaloby, složené ve spo- lečném osvědčení jejich ze dne 11. t. m. Odpověď našich jest ku podivu klidná, ale strefná a důstojná obhájeův jasného práv a spravedlivě věci národa českého. — Suaviten in modo, fortiter in re — odmítá obvinění. jako bychom my Čechové byli vinni veškerou přilomnou i budoucí politiko u, ústavnl a národohospodářskou mizerií v krásné té Cslajianii, pravíc dle pravdy: »Všechna zodpo- vědnost za nesnesitelné tyto poměry padnouti musí na ty, kdož národu českému a národům slovanským vůbec o d- pírajíprávo a spravedlnost, zákonem slavnostně jim zaručené . . . « Tím udeřeno rázem na vlastní suk cel krise státní. Jaký to neslýchaný anar- ehistický stav ve státě a všem jeho ž- volě veřejném, kde se národu odpírá jeho dobré právo, třebas bylo platnými zákony státními vý- tlovně uznáno a slavně zaručeno ? 1 Čím že jsou říše, ve kterých neplní vláda platných zá- konů základních proti jednotlivým občanům, nidtož proti celým národům ? Ať nám upřou Němci s veškerými svými právníky a se svou vládou Körbrovou, že ne- sědčí našemu požadavku národnímu po úplné tovnoprávnosti našeho jazyka ve všech c. k. úřadech vlastí našich určitě a výslovně platný zákon zemský ze dne 8. dubn 1848, jakož i státní základní zá- kon říšský o všeobecných právech občanů ne dne 21. prosince 1867 2
Čecho Němec
7 article
Ať nám uprou, mohou-li, že nepřika- zuje vzpomenutý XIX. čl. doslovně: »V ze- mích osídlených více kmeny národní m buďtež veřejné školy zřízeny tak, aby každý z těch kmenů národních obdržel potřebných prostředko ke vzdělání svému v jazyku svém, sniž by byl nucen naučiti se druhému ja- zyku zemskému.« Ve jmenu tohoto zá- kladního zákona domáhá se národ náš od let pro sebe vysokých škol jazyka svého na Mo- navě, aby synové jeho, vycházející ročně z če- tkých gymnasií moravských počtem přehojným, cbdrželi prostředků k dalšímu se vzdělání vyš- šmu jazykem svým v rodné zemi. A hle, oba tyto zákonné požadavky naše
národní m budit veřejný
8 article
opovažují se němečtí kazimírové zdejší zatraco- vati jako prý nesplnitelné, a vláda Kör- brova, místo aby plnila dle svě přísahy úřadní platný zákon, krčí rameny a papouškuje po nich: »nesplnitelné«. Když ale zástupci národa našeho spravedlivě rozhořčení touto hrubou křivdou, tímto čirým bezprávím, páchaným na národě našem již po tolik desítiletí bez ohledu na všechny jeho prolestace — konečně vysáhnou k poslední zbývající zbrani trpicíeh národů, k parlamentní obstrukci, aby ostřim jejím donutili křivditele ke konání práva plnění zákona: hle, tu se s víjejí něme čtí farizejci a — žalují na nás, že jsme tvrdohlaví, nemilosrdní škůdci a rušitelé blaba státního, že svým umíněným a svéhlavým trváním na těchto »nesplnitelnýche požadavelch svých mařime jejich do- brou vůli(!) k poctivému smíru s námi.
9 article
Co je tu nesplnitelného? Mluvte, farizeové proč by nemohla každá řádná vláda rakouská okamžitě splniti ja sne přikázání platných zákonů stát- nich vůči šestimillionovému, vzdě- lanému národu našemu. Proč by ne- mohla zaručiti bez váhání druhé české unive- sity, když pro devět millionů Němcův vydržuje ze společných, tudíž i z našich peněz, s tá pět universit německých? A proč by nemohla ve státní správě zemí koruny če- ské přiznati zemskému jazyku českému, jímž mluví šest millionů obyvatel, rovné právo s jazy- kem německým, jímž mluví v zemích těch jedva tři milliony. Kde tu jakés nemožnosli? Nebyl to sám váš proslulý vůdce dr. Eduard Herbst, jenž jako ministr již r. 1869 uznal a vyslovil nutnost toho, aby c. k. úřadníci v zemích če- ských byli mocni v slově i písmě obou jazyků zemských, poněvadž toho zákon káže a potřeba veřejné správy ve lí. Na čí straně je tedy umíněný, zarytý vzdo a nedostatek dobré vůle ke smíru. Však vreho- lem politické tartufferie, vrcholem nechutného pokrytectví věru jest, skuhrajíh němečlí farizejci dále: ... »Leč při tomto díle dorozumívaclm nemá býti zádných vítězů a žádných přemo- ženců, nýbrž národní požadavky obou stran maji býti bez předcho- zího zatížení položeny souměrne na spravedlivé váhy. Tim chtějí říci, že nemáme se toho do- mábat, aby nám vláda napřed vyplaila ony dve podmínky naše, než upustime od obstrukce usednem ke konferenčnímu stolu s Němci, nýbrž že máme se zřící obstrukce už napře zadarmo a přijít k Němcům na smířovačky s těmito svými přáními v čepici, dožadujíce se jejich lásky a slušnosti, aby nám jedno neb druhé za slušnou náhradu s naší strany po- volili !
Němcův doktor Herbst Němec
10 article
Tuto poslední arroganci německou měli po- slanci naší co nejostřeji a nejrázněji odmítnouti- však oni domnívali se asi, že tak učinili již jednou dosti důrazně ve svém projevu na po- čátku letošní kampaně, kde pánům Němeům vyložili jasně stanovisko v té příčině, že ne- máme o tom, co nám po právu a zá- konu patří, s nimi dokonce co vy- jednávati a jejich milostivéhe svolení se dožadovati, nýbrž tím ž- jest nám povinna výhradně vlá da a té že se držíme bez ohledu ať se to Némeůn libí nebo ne. Nebylo by tušime bývalo na škodu, kdyby naši byli včera toto své správné stanovisko znovu hezky důrazně Němcům připomenuli- však za to výborně odbyli ono vyšší pokry- tectví jejich o tom »souměrném zatížení spravedlivých vážek«, řkouce: »Není to a n malicherný vzdor, ani nerozvážn umíněnost, která veli českým po slancům žádat bez ohledu n jednání o smír český vniter ní jazyk úřadní a universitu na Moravě — není to neoprávněné po- žadování jakéhosi praecipua, nýbrž přímo podminka zdárného jednání o smír od národa k národu. Obě věci, j ak vniterní jazyk doma, u sebe a nad to ještě v českých okresech, tak nadbytek universitNěmei mají. Ze souboru otázek, které tvoří předměť jednání o smír v Čechách, dostalo se přízni- vého vyřízení jedné z hlav ní ch:
Něme Němec Čechy univerzita na Morava
11 article NILIS
NILIS zastoupení v kurii velkostatkár- ské na sněmu českém, Němcům již jednostranně a bez náhrady. Němci tedy dávno jsou v držení většího praecipua, než jakého kdyČechové se domáhali a čeští poslanci nemohou do- pustiti, aby eventuální jednání o smír stěžováno bylo nerovnocenností obou kompascis- centů, poněvadž jen rovnoprávný s rovnoprávným může uzavříti pevný, trvalý smír. Za- vedení vnilerního jazyka úřadního, který skoro po tři léta byl v úřadech v užívání a osvědčil se jako znamenitý prostředek k zlepšení veřejné správy, stejně jako zřízení české university na Moravě jest povinností vlády«. Než s jakou to vládou — máme česť potěšení? ... České poselsívo zvedá se tu na žalobníka, rysujícího obraz vlády Körbrovy rukou, zvyklou svírat čepel meče nejostřejší opposice.
Nilis Němec Körbrův český univerzita na Morava
12 article
Tak neohroženě nepověděl snad již nikd Körbrovi pravdu o povaze jeho systému vlád- ního v tvář. A po vyčtení dlouhého toho rejstříku fak obviňujících státníka Körbra z nejtěžších hříchů proti právu celých národův, proti říši, jejímu míru, blahu a prospěchu, objevujíeího jej jako malicherného sobce, jenž na nic nemyslí, než aby se co možná nejdéle v křesle udržel, konče projev poslancův českých límto lapidárným do- »České poselstvo vždycky ochotno jest po- dati ruku ke spravedlivému spořádání politi- ckých poměrů v zemích českých a v parlamentu, ale zároveň také odhodláno jest ne- ustativ hoji proti vládě, která vi- tězství německé obstrukce činlti chce trvalým a která plnění svých zákon- ných povinnosti odvislým činí na svolení německé menšiny. Vládě, která konati bude prá v a spravedlnost, neohlizejíe se anin pravo, ani na levo, vládě poctivé, spra- vedlivě a pravdomluvné žádnou českou stranou překážky činěny nebudou. Jsne žádostivi, pronikne-li tato vážná odezv českého práva a české pravdy tam, kdes rozhodují osudy říšel slovem:
Körbr Jsne
13 article Než bude pozdě ... (Vážné slovo z krůhů lékařských)
Než bude pozdě ... (Vážné slovo z krůhů lékařských) Je zvykem lidí rozšafných, dvakráte měři a jednou řrznout, či jinými slovy: přikročit k dílu po zralé úvaze. Zkušenost učí, že neděje se vždy tak a z pravidla, když již vše hotovo, objeví se teprve chyba, mnohdy nenapravitelná. Netřeh chodit daleko pro příklady, neboť hemží se ko- lem nás snad ve všech oborech lidské činnosti ale je přímo povinnosti a právem každého, aby, věda předem o možném pochybení, rozhodné faktory na ně upozornil. A tu, jako lékař, mám za svou povinnost, sine ira el studio upozorniti na věc velmi důležitou, nalezající se téměř v stadiu uzrání Není tajno, že na pozemeích slupských, jež asi před desíti roky přešly takořka za babku v majetek státu, po dlouhém otálení se strany vlády konečně má dojíti ke zbudování několika nejnutnějších ústavů pro vysoké školy pražské. české i německé. Nemůže býti sporu o tom, že každý intelligent uvítá tento celkem nepatrný krůček vlády rakouské s potěšením. Ale věe tato má svůj rub a lic, neboť právě tento krůček ne ve všema všudy je správný. Především není správným, protože nedodržen jím vládou daný slib. Zástupci vlády, kupující pozemky za o sminu skutečné ceny, ujišťovali, že po- zemků těch má býti použito předevšim ke stavbám pro nedostatečně vypravené ústavy české university. Roku 1898 učiněn byl roz- vrh, dle kterého mělo býti na pozemeích slup- ských postaveno šest českých ústavů universit- ních, pět německých a kromě toho budova ně- mecké techniky. Avšak ministerstvo kultu pro- jekt tento změnilo — nota bene — bez uvědo- mění dřívějšího projektanta, totiž technického oddělení zemského výboru a místo šesti ústavů českých navrhlo v novém plánu, jenž co nej- dříve má býti proveden, pouze tři, kdežto
český univerzita
14 article
Němcům vedle techniky ponechalo ještě č ty ř ústavy! Macečské jednání vlády k české uni- versitě ukázalo se však ve vládním projektu i po jiné, velice závažné a takořka proti- zákonné stránce. Ústavům německým vykázána totiž na pozemeích slupských ta n ej- krásnější, přímo ideálná místa. kdežto české tři ústavy umístěny být mají na místech nejnepřihodnější ch. nejvzdálenějších a konečně i se stano- viska hygienického nepřípustných. Tak český úsťav chemický má dle pro- jektu vládního vytlačen býti do zastrčené stezky — Horské ulice — vedoucí za Karlovem do údolí nuselského; druhé dva ústavy české. fysiologický a mathematicko-fy- sikální pak mají frontou tváří v tván býti postaveny na dva metry za zeď zemské porodnice proti nove- mu zemskému nalezinci! Laiku nezdá se to býti snad žádným neštěstím, ale lékai každý vi, že kdyby se tak mělo státi, že uči- něna by byla vědomá a nenapravitelná chyba. Z následujících řádek porozumí se snadno v čem spočívá kardinální vada vládního pro- jektu, resp. vad několik. Ústavy mathematicko- fysikální a fysiologický mají frontou svou — každý o 38 metrech — vyrůsti ve vzdálenosti asi 16 metrů od fronty zemského nalezince a na druhé straně zacloniti na jih zadni trakt zemské porodnice. Že nové ústavy tyto nebudou pod jedno patro, jest pochopitelno. Co to bude mít za následek? Až dosud měl zomský nalezinec jedinou tuto stranu, do slupských zahrad volnou.
Němec Horská ulice Karlov
15 article
Jsou to takořka plíce pro tento ústav, který. maje na péči organismy lidské nejútlejší, potře- buje nejvíce v zduchu a světla. Vystaví- se naproti nalezinci nyní mohutná budova, ně- kolikapatrová, o frontě po 38 metrech z každé strany (uprostřed bude ulice), přijde nalezine jak o vzdušnost, tak i o světlo. Tedy na hy- gienickou újmu tohoto ústav mají býti tyto dvě universitní budovy posta- veny! Ale nejen to! Nedaleko příštího math- matieko-ysikálního ústavu nachází se u porod- nice infekční pavillon, nezbytně nutný v bozprostřední blízkosti porodnice, neboť pře- nášejí se sem rodičky, stižené infekci tyfovou, sepsí, tetanem atd. Může tato okolnost býti na prospěch tohoto ústavu? Konečně další a ne- méně závažnou okolností jest věc následující. Třeba že nalezinec opatřen jest dokonalou ven- tilací, nutno, zejmena v létě opatřiti ventilac přirozenou, t. j. okenní. Po celou sezonu letní okna jsou otevřena a z nich ozývá se křik děti jakž tomu ani jinak nemůže být v nalezinci. Okna poslucháren ústavů protějších v létě také asi nebudou uzavřena a lze si představiti, jak by vypadaly přednášky, rušené křikem dětským, nehledě ani k tomu, že by naproti posluchárnám byly — kojné... To týká se tedy důstoj- ného umístění ústavu. Pominu řadu dalších, menších závad, dotýkajících se tohoto sousedstv nalezince a obapolných škod, pro ústavy z toho vzniklých a připomenu jen, že i porod- nice zemská byla by stavem zmíněných budov na dotyčném, vládou projektov-- ném místě po hygienické stráne ohrožena, připravena byvši nejen jako na- lezinec o nutnou vzdušnost, ale i zastavením prostranství o jižní, slunnou stranu! Proto přednostové všech klinik, českých i německých, podali své důtklivé veto, v němž ze zdravotních důvodů energicky prote stuj proti takovémuto nemodernímu stěsnání budov.
Ted
16 article
Zdravotní stav ošetřovaných beztoho není ni- kterak utěšeným za nynějších podmínek a že b se značně zhoršil po tomto vládním kroku, ne- může býti ani na vteřinu pochybnosti. Nehledě k těmto čistě humanním a hygienickým důvo- dům, jež samy sebou jsou tak frappantními, ž stači k rozumnému přepracování projektu, do- pouští se i vláda proti zákonnéh skutku, hřešíc proti svým vlast- ním nařízenim zdravotním. Nalezát se ve sbírce zdravolních nařízení a zákonů z r. 1894 na str. 209. výnos minister- stva vnitra ze dne 21. května 1894 číslo 12.834, pojednávající o šetření záj m ústavů léčebných a humanitní ch při provádění staveb v blízkosti jejich. Tam akcentuje se zejmena otázka vzdušnosti a světl způsobem, jenž projektu vládnímu jest zrovna pěsti do oka. Po přečtení tčchto řádek položí si čtená dojista otázku, jak je tedy možno, vadu pro- jektu odstraniti, aniž by trpěla porodnice a na- lezinec a aniž by poškozeny byly ústavy uni- versitní. Je to možno a to zcela snadně Za těmito budovami — ústavy fysiologiekým mathematicko-fysikálním — nalezá se na pro- jektu vládním rozsáhlý par k. Kdyby tento park posunut byl před obě budovy d v drobném prodej rnaní čelo o stě . . . na lh odpolední Ve dilialkách na venkorě ranní píslo, cdpelední rnseraly plati se hotově zapřel Předplscení a inserty přijímá dmini- struce v Masisuské ulici č.z. turrm esede rnes- Rakopliy se novzteeji.
Masisuský ulice
17 article
ulice kolem nalezince, bude celá řada uvedených vad iedním rázem zmařena. Zvýšení výloh stavebních na urovnání ter- rainu vzniklých jest nepopíratelno; ale těch ně- kolik tisícův, jež k tomu zapotřebí, nesmí vláda litovati, protože nikdy nemohou vyvážiti zdárně důsledky, jež racionální opatření to přinese. Jen trochu dobré vůle třeba, aby důležitá věc tato dopadla prospěšně a odpovídala plnou mě- rou svým účelům... Principiis obsta, sero medicina paraturl Německý osobní status v Čechách. (Z krnhů úřadnických) Nebude nezajímavo poučiti českou veřej nost dle názoru z bezprosiřední zkušenosti čer- paného o smýšlení německých zúčastněných kruhů po nejnovějším monstrosním jmenování soud- ních adjunktů a poukázati na jeho samozřejmé následky.
Čechy
18 article
Německé kruhy úřadnické, zvláště však soudní září radostí nad jablkem jim beze všeho očekávání do klína spadlým: německý zvláštní status je definitivně za- ložen a oddělen od českého. Ode dvou let byli o tom Němci alespoň ještě v pa- chybnostech, ježto dr. Körber první své pokusv v tom směru (podzimní jmenování v r. 1902) na úsilovnou tehdejší intervenci českého posel- stva vyrovnal jmenováním preterovaných auskul- tantů adjunkty extra statum. Avšak hned na to pochopily německé personální senáty kraj-kých soudů pokyn Körbrův a od loňského křiklavě nespravedlivého letního jmenování sekretářského a soudcovského navrhují pro své obvody ted již zásadně a výhradně kompetenty německé bez ohledu na prioritu a kvalifikaci a v úsi- lovné, nikoliv tajené snaze, vystrnaditi v době dohledné všecky české adjunkty z uzavřeného území. A podle těchto návrhů dr. Kör- ber jmenuje, to je ten klíč ště- stény, o kterém se německé časo- pisy, omlouvajíce dra. Körbra, při posledním jmenování zmiňují. Po- kud s bezpečností známo, byli všichní nově jmenovaní adjunkti jmenováni dle návrhů kraj- ských senátů personálních. Do těchto návrhů se v německých krajíen nedostane ani jediný Čech, jednak proto, že zde Češi nekompetují a že, i když zažádají, upírá se jim jazyková způsobilost a ovládání dialektů. Českým kandidátům, kteří ze strachu před pre- terováním a bolestným srdcem se odhodlavše, aneb proti své vůli přesazeni byvše, slouží při německých soudech, nedostane se od otčímských představených německých jazykové kvalfikace ani tehdy, když mnohá léta v uzavřeném území sloužili a tím si nejen dostatečnou znalost něm- činy, ale i dialektu zjednali.
Němec doktor Körber Kör Čech Körbro Čechy
19 article
Německé úřadnictvo, i ono vyšší, kteréž jest zúčastněno na návrzích personálních, ne- smíme posuzovati dle našich českých poměrů. To, co zdá se českému presidentovi a radovi, odehovaným protičeskými vládami, přehimatem proti svědomi a úřadní nestrannosti, to Němee pokládá za samozřejmé, jedná-li se o jeho věc národní a zvláště o jeho boj proti všemu če- skému. Kdo měl přiležitost působiti u německých soudů, mohl to denné pozorovati. Zbytečky če- štiny, které nařízenim Gautschovým při vnějším úřadování v uzavřeném území byly zachovány, považují se za nezbytné zlo, jemuž nutno kde jen možná se vyhnouti, pokud právě nehrozí nebezpečí výtky z vyšší instance. Každý písa ohřnuje nos na česká podání a protokoly.A slejným nutným zlem jsou čeští souďcové v uza- vřeném území, nutným proto, že Němcům se zdá kariéra při soudech málo výnosnou. Avšak ani český soudce nemůže v uzavřeném území zjednati jazyku českému zákonnou platnosta stává se téměř pravidlem, že český soude musí sepisovati s krajanem svým protokol ně- mecký, poněvadž — se mu nedostává písaře jazyka českého znalého a aby se mu ho nedo- stalo, o to se již němečtí presidenti a předn- stové soudů postarají. Chauvinistického advokáta. německého uráží každé slovo v soudním sále česky promluvené, volá při každé příležitosti po tlumočníku a ačkoliv platná jazyková nařízen praví, že v Čechách žádný z obou jazyků zem- ských nemá u úřadů potřebí tlumočníka, přece tlumočnictví v území zněmčelém jest takřk pravidlem; a tuto právní stejně jako ná- rodní cit u rážejtel. činnost zastává zde,
Gautschův Němec Čechy
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Potkání s Čerkesy. Z mapy turistovy podává V. L. Fáček. Vojenská cesta z Tiflisu na přič horskéh řetězu do Vladikavkazu, bohata je na velikolep básy přírodní. Kdo může šedesát rublů oběto- vati, jede po silnici kavkazské dosti příjemně tpí „nádherně“ Nám dvěma spolucestovatelům nebyla do- pána odvaha takového přepychu. Zbývalo nám rublů toliko čtyřicet, jež jsme si z Nižního Nov- produ telegrafieky dali poukázati a z těch bylo nám ještě zaplatiti dva dny pobytu v tiflisském předním hótelu. Kdo ví, co všecko se tak při počítá k noclehu v exolickém hötelu, uzná, že unoho rublů už nezbývalo. Platí se z komnaty, z poslele, za použití matrace, prostěradla, po- dušky, přikrývky, platí se za obslubu, které ne- bylo, za svíčků, která se nerozžehla. Jiných poplaíků dosud nevynalezeno. Předložen nám účet, z něhož „šla hlava kolem Odebrali jsme se k Ivanu Rudákovi na Peškách před Karganovským mostem, aby nám pronajal povoz. Slyšeli jsme o Ivanu Rudákovi, že je Malakán, vypovězenec, zámožný povozník vvědomělý Slovan. Přijal nás velice laskavě něž jsnie počali vyjednávati, prosil, abychiom s ním posnídali. Povoz slíben na radostné pře- kvapení za nepatrný doplatek šesti rublů i s tě- lesnou stráží, opravdovým Čerkesem. Vystlán vysoký žebřiňák, vystlán dosti pohodlně, aě ne tak na výsost, abychom chtice si pohověti, ne- potřebovali jíti pěšky.
Čerkes Fáček Rudák Pešek Tiflis Vladikavkaz nižní Nova Karganovský most
21 article
Jízda byla pravá muka. Do vrchu byla ješte obstojná, s vrchu šlo o život. Zcela zllučeným nezbývalo nám, k vůli narovnání údů, než slézt s rachotiny a delším pochodem „občerstviti“ síly k další jizdě. Seskakovati s vozu bylo radno tak před každým mýtem, aby kočí něco uspořil, ja- kési zpropitné s naší strany. Rádi používáme ta- kových platidel. Evropsky zařízené stanice po- štovné pyšně jsme míjeli. Za to v poledních nočních hodinách odpočívali jsme ve hrozných duchanech, buď labužnicky rozloženi na prknech šikmě položených, naznačujících polohu lůžka. nebo přímo na našem žebřiňáku zatáhnutém pod špatně krytou kůlnou. Ráno po vyspání porovná- vali jsme podle pocitů ve zkřivených údech, který noclech je příjemnější, na prkně nebo na že- břináku Co je duchan? Duchan je zájezdná hospoda lidová, příliš lidová! Od juchtových bot až k kartáčku na zuby, od prostých šlí až do poražené ovce všeeko a lacině tu možno dostati. Host po- slouží si sám, sám si uřízne libovolný kus pově- šené ovce, rozdmýchiá si oheň pod roštemí primi
Duchan
22 article
mitivně zařízeným, sám si rozkrájí maso „staro- dávným“ mečem, na němž označen nemožný letopočet. Maso pak si napíchá na pohozenou vedle železnou tyč, sám ji nad ohněm otáčí, roz- krájí cibulku, pokreje cibulkou maso narovnané na hromádku, opepří je upečené a osolí, přikryje všecko na chvíli, je-li po ruce nádoba neb střep. aby maso cibulkou „natáhlo“ a oběd je připra- ven. K tomu kus výtečného bílého chleba a z všecko zaplatí se 15 až 20 kopějek. Kočí, též Malakán, skoro nic nespotřebuje. Podivu- hodná u něho síla idey! Z našich na cestu nakoupených zásob, různých salámů a vodky. na Kavkaze as o polovinu lacinější než v nitru Ruska, nepožil ničeho. Přisada vepřoviny v sa- lámech zabraňuje Malakáncům, je požívati. Té pití vodky je Malakánei zakázáno. Jediné, co při- jal, byl samovar s vodou as na 20 sklenic čaje.
Kavkaz Rusko kopějka
23 article
Vytápění samovaru stoji as 10 kopějek. Cesta naše trvala čtyři dny. Přese vši slotu a svízel bylí jsme ustavičně v náladě výtečné. Odbočili jsme od silnice k řečištím, sbírali ka- ménky a mušle; prohlíželi jednoduché a přece praktické zařízení zdejších „mlýnů“, nakukovali do opuštěných tatarských příbytků, trhali cestou liskové oříšky, druh ovoce naším brusinkám po- dobný, zapíjeli jsme vše kříšťalovou z ledoveů vodou, hledali po skalách i místech nesnadno do- stupných podnisy krajanů, kteří tudy tahli „.J. Procháska“, „J. F. Pavlíček“, a tak cesta pří- jemně ubíhala. Až poslední den potkala nás pří- hodu, která na vždy nám utkví v pamětil Vstali jsme o 4. hodině z rána. Jitro záříjov v plné čerstvotě a kráse vzešlo, chladný vzduch znenáhla teplal v paprscích vycházejícího slunce. Abychom po přestálě noci a „blabo- dárném“ spánku poněkud pookřáli a trochus pohovořili, brali jsme se pěšky silnicí. Na velko zatáčce náhle pozorujeme proti nám oddil jízdy Čerkesů! Napřed plukovník; krásný, mladý muž. širokých plecí, útlých boků, provázen dvěma staršími důstojníky. Za ním trochu po turecku sestavená hudební kapela, velký buben, činely. štěbenec, píšťaly, zvonečky. Za hudbou jeli na pěkných ořich statný praporečník, starý muž pak mladý důstojník. Nevím, jak se stalo, maně smekám před praporem divokých Čerkesů. Moj soudruh následuje mého příkladu.
Procháska Pavlíček Čerkes Moja kopějka
24 article
Důstojník děkuje šavlí za pozdrav, a po- bídnuv koně předejel kapelu a plukovníkovi něco hlásí. Dle všeho, týká se to nás. Plukovník veli stát!“, usměvavě poblíží na nás, promluví něco s oběma staršími důstojníky. Dán povel, signál trubkou a už pádí oddíl přes strniště, přes pa- horky a zarosené louky k zatáčce silnice, kde jsme vojsko poprvé byli uzřeli. Co pak to znamená? Oddíl zůstal na silnici. Proti nám přibližuje se plukovník s oběma důstojniky. Všichni tři šavl pozdravují. V rozpacích smekáme klobouky. Cválá kolem nás hudební kapela, hraje nějakou kostelní píseň, kluše kolem praporečník s mla- dým důstojníkem. Všecko pozdravuje. Kýho výraí Co to za ceremonie? Oddil na silnici dosud jako přimrazen. Plukovník s důstojníky a hudbou od nás as na 200 kroků zarazili Zase signál trubky a teď celý roj žene se po silnici. Ale v jakém zmatku! Polekáni odska- kujeme ze silnice a kolem nás fiči, leti evaká, bouří mračno jízdy jaké jsme nikdy před tím ne- víděli, a snad nikdy neuvidíme! To není vojsko! To jsou krásojezdei obrom- ného cirku. Jako zjevy z jiného světa letěli kolem nás někteří jezdci stojíce na svých koních, jin kleče, a zase jiní na příč položení tělem přes koně, zbraň v zubech, své vysoké čapky neb pušky do vzduchu vymršťujíce, zručně je za- chycujíce, jiní zase metají čepice před sebe na cestu a schnuti s koně je zase lelem uchvacují ze země. Jen se kolem kmitli a už rázem jako přimrazeni staví se vedle u hudby. Důstojníci cpět pozdravili. Plukovník se nám cizincům za pozdrav pra- poru tak revanchoval. Ukázal udiveným, co Čer- kesové dovedou. Podškrtávám si červeně tu zvláštní episodku ve své turistické mapě.
Dán