1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 13. května 1904.
Praha
4
article
Sa ranní a odpol. list
přodplácí se
v Praze v administr
pt
nalrrhi keb
nněs droje čengik
ve sllalta
Poštea
ntrrt k e ia
drojí slali
:k2k
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Tokia, 11. května. (Reuter.) Různé
okolnosti nasvědčují, že malé od-
dělení ruského vojska nalezá se
v Jenpjeně (mezi Aňčžu a Unsa-
nem). Sestává pouze z jízdy a m
patrně za úkol ohrožovati bok Ja-
ponců a jejich spojení jižně o
Jenpjena.
Z Londýna, 12. května. »Daíly
Telegraph« sděluje: Vtržení Ja-
ponců do Nuěvanu čeká se zejtra.
n. Z Berlína, 12. května. »Local-
Anzeiger« sděluje z Jokohamy;
Potvrzuje se, že Rusové opou-
štějí Nučvan a že boří pev-
nosti v Inkou. Podmořské miny
zůstávají však nedotčeny. Domněn-
ka, že Rusové ničí své lodi v Port
Arturu, nesdíli se v Japonsku.
Myslí se, že výbuchy, admirálem
Togem oznámené, souvisí s niče-
ním potopených lodí japonských,
aby byl vjezd do přístavu opět
uvolněn. (Projevili jsme stejné míněn
ji2 včera. Pozn. red.)
Port Artur znova bombardován?
Z Londýna, 11. května. »Morning
Post« dovídá se od svého zvlášt-
ního zpravodaje v Čifu, že od vče-
rejška je Port Artur s moř-
ské strany bombardován.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně4.
Rus
Inka
Artur
Tokio
Aňčža
Unsa
Londýn
Berlín
Jokohama
Port Artur
Japonsko
Togo
Reuter
Daíl Telegraph
Morning Post
LocalAnzeiger
6
article
Česká odpověd.
Česká odpověd.
Ráz na ráz dali poslanci naši na radě ri
ské odpověď německo vládním Farizejeům n
jejich křivé a potměšilé žaloby, složené ve spo-
lečném osvědčení jejich ze dne 11. t. m.
Odpověď našich jest ku podivu klidná,
ale strefná a důstojná obhájeův jasného práv
a spravedlivě věci národa českého. — Suaviten
in modo, fortiter in re — odmítá obvinění.
jako bychom my Čechové byli vinni veškerou
přilomnou i budoucí politiko u, ústavnl
a národohospodářskou mizerií v krásné té
Cslajianii, pravíc dle pravdy: »Všechna zodpo-
vědnost za nesnesitelné tyto poměry padnouti
musí na ty, kdož národu českému
a národům slovanským vůbec o d-
pírajíprávo a spravedlnost, zákonem
slavnostně jim zaručené . . . «
Tím udeřeno rázem na vlastní suk cel
krise státní. Jaký to neslýchaný anar-
ehistický stav ve státě a všem jeho ž-
volě veřejném, kde se národu odpírá jeho dobré
právo, třebas bylo platnými zákony státními vý-
tlovně uznáno a slavně zaručeno ? 1 Čím že
jsou říše, ve kterých neplní vláda platných zá-
konů základních proti jednotlivým občanům,
nidtož proti celým národům ?
Ať nám upřou Němci s veškerými svými
právníky a se svou vládou Körbrovou, že ne-
sědčí našemu požadavku národnímu po úplné
tovnoprávnosti našeho jazyka ve všech c. k.
úřadech vlastí našich určitě a výslovně
platný zákon zemský ze dne 8. dubn
1848, jakož i státní základní zá-
kon říšský o všeobecných právech občanů
ne dne 21. prosince 1867 2
Čecho
Němec
7
article
Ať nám uprou, mohou-li, že nepřika-
zuje vzpomenutý XIX. čl. doslovně: »V ze-
mích osídlených více kmeny národní m
buďtež veřejné školy zřízeny tak,
aby každý z těch kmenů národních
obdržel potřebných prostředko
ke vzdělání svému v jazyku svém,
sniž by byl nucen naučiti se druhému ja-
zyku zemskému.« Ve jmenu tohoto zá-
kladního zákona domáhá se národ náš od let
pro sebe vysokých škol jazyka svého na Mo-
navě, aby synové jeho, vycházející ročně z če-
tkých gymnasií moravských počtem přehojným,
cbdrželi prostředků k dalšímu se vzdělání vyš-
šmu jazykem svým v rodné zemi.
A hle, oba tyto zákonné požadavky naše
národní m budit veřejný
8
article
opovažují se němečtí kazimírové zdejší zatraco-
vati jako prý nesplnitelné, a vláda Kör-
brova, místo aby plnila dle svě přísahy úřadní
platný zákon, krčí rameny a papouškuje po
nich: »nesplnitelné«. Když ale zástupci národa
našeho spravedlivě rozhořčení touto hrubou
křivdou, tímto čirým bezprávím, páchaným na
národě našem již po tolik desítiletí bez
ohledu na všechny jeho prolestace — konečně
vysáhnou k poslední zbývající zbrani trpicíeh
národů, k parlamentní obstrukci, aby ostřim
jejím donutili křivditele ke konání práva
plnění zákona: hle, tu se s víjejí něme čtí
farizejci a — žalují na nás, že jsme
tvrdohlaví, nemilosrdní škůdci a rušitelé blaba
státního, že svým umíněným a svéhlavým
trváním na těchto »nesplnitelnýche
požadavelch svých mařime jejich do-
brou vůli(!) k poctivému smíru
s námi.
9
article
Co je tu nesplnitelného? Mluvte, farizeové
proč by nemohla každá řádná vláda
rakouská okamžitě splniti ja sne
přikázání platných zákonů stát-
nich vůči šestimillionovému, vzdě-
lanému národu našemu. Proč by ne-
mohla zaručiti bez váhání druhé české unive-
sity, když pro devět millionů Němcův vydržuje
ze společných, tudíž i z našich peněz, s tá
pět universit německých? A proč by
nemohla ve státní správě zemí koruny če-
ské přiznati zemskému jazyku českému, jímž
mluví šest millionů obyvatel, rovné právo s jazy-
kem německým, jímž mluví v zemích těch jedva
tři milliony. Kde tu jakés nemožnosli? Nebyl to
sám váš proslulý vůdce dr. Eduard Herbst,
jenž jako ministr již r. 1869 uznal a vyslovil
nutnost toho, aby c. k. úřadníci v zemích če-
ských byli mocni v slově i písmě obou jazyků
zemských, poněvadž toho zákon káže
a potřeba veřejné správy ve lí.
Na čí straně je tedy umíněný, zarytý vzdo
a nedostatek dobré vůle ke smíru. Však vreho-
lem politické tartufferie, vrcholem nechutného
pokrytectví věru jest, skuhrajíh němečlí farizejci
dále: ... »Leč při tomto díle dorozumívaclm
nemá býti zádných vítězů a žádných přemo-
ženců, nýbrž národní požadavky
obou stran maji býti bez předcho-
zího zatížení položeny souměrne
na spravedlivé váhy.
Tim chtějí říci, že nemáme se toho do-
mábat, aby nám vláda napřed vyplaila ony dve
podmínky naše, než upustime od obstrukce
usednem ke konferenčnímu stolu s Němci,
nýbrž že máme se zřící obstrukce už napře
zadarmo a přijít k Němcům na smířovačky
s těmito svými přáními v čepici, dožadujíce se
jejich lásky a slušnosti, aby nám jedno neb
druhé za slušnou náhradu s naší strany po-
volili !
Němcův
doktor
Herbst
Němec
10
article
Tuto poslední arroganci německou měli po-
slanci naší co nejostřeji a nejrázněji odmítnouti-
však oni domnívali se asi, že tak učinili již
jednou dosti důrazně ve svém projevu na po-
čátku letošní kampaně, kde pánům Němeům
vyložili jasně stanovisko v té příčině, že ne-
máme o tom, co nám po právu a zá-
konu patří, s nimi dokonce co vy-
jednávati a jejich milostivéhe
svolení se dožadovati, nýbrž tím ž-
jest nám povinna výhradně vlá da
a té že se držíme bez ohledu ať se to Némeůn
libí nebo ne.
Nebylo by tušime bývalo na škodu, kdyby
naši byli včera toto své správné stanovisko
znovu hezky důrazně Němcům připomenuli-
však za to výborně odbyli ono vyšší pokry-
tectví jejich o tom »souměrném zatížení
spravedlivých vážek«, řkouce: »Není to a n
malicherný vzdor, ani nerozvážn
umíněnost, která veli českým po
slancům žádat bez ohledu n
jednání o smír český vniter ní
jazyk úřadní a universitu na
Moravě — není to neoprávněné po-
žadování jakéhosi praecipua, nýbrž
přímo podminka zdárného jednání
o smír od národa k národu. Obě věci, j ak
vniterní jazyk doma, u sebe a nad
to ještě v českých okresech, tak
nadbytek universitNěmei mají. Ze
souboru otázek, které tvoří předměť jednání
o smír v Čechách, dostalo se přízni-
vého vyřízení jedné z hlav ní ch:
Něme
Němec
Čechy
univerzita na Morava
11
article
NILIS
NILIS
zastoupení v kurii velkostatkár-
ské na sněmu českém, Němcům již
jednostranně a bez náhrady. Němci
tedy dávno jsou v držení většího
praecipua, než jakého kdyČechové
se domáhali a čeští poslanci nemohou do-
pustiti, aby eventuální jednání o smír stěžováno
bylo nerovnocenností obou kompascis-
centů, poněvadž jen rovnoprávný s rovnoprávným
může uzavříti pevný, trvalý smír. Za-
vedení vnilerního jazyka úřadního, který skoro
po tři léta byl v úřadech v užívání a osvědčil
se jako znamenitý prostředek k zlepšení veřejné
správy, stejně jako zřízení české university na
Moravě jest povinností vlády«.
Než s jakou to vládou — máme česť
potěšení? ... České poselsívo zvedá se tu na
žalobníka, rysujícího obraz vlády Körbrovy
rukou, zvyklou svírat čepel meče nejostřejší
opposice.
Nilis
Němec
Körbrův
český univerzita na Morava
12
article
Tak neohroženě nepověděl snad již nikd
Körbrovi pravdu o povaze jeho systému vlád-
ního v tvář.
A po vyčtení dlouhého toho rejstříku fak
obviňujících státníka Körbra z nejtěžších hříchů
proti právu celých národův, proti říši, jejímu
míru, blahu a prospěchu, objevujíeího jej jako
malicherného sobce, jenž na nic nemyslí, než
aby se co možná nejdéle v křesle udržel, konče
projev poslancův českých límto lapidárným do-
»České poselstvo vždycky ochotno jest po-
dati ruku ke spravedlivému spořádání politi-
ckých poměrů v zemích českých a v parlamentu,
ale zároveň také odhodláno jest ne-
ustativ hoji proti vládě, která vi-
tězství německé obstrukce činlti chce
trvalým a která plnění svých zákon-
ných povinnosti odvislým činí na svolení německé
menšiny. Vládě, která konati bude prá v
a spravedlnost, neohlizejíe se anin
pravo, ani na levo, vládě poctivé, spra-
vedlivě a pravdomluvné žádnou českou
stranou překážky činěny nebudou.
Jsne žádostivi, pronikne-li tato vážná odezv
českého práva a české pravdy tam, kdes
rozhodují osudy říšel
slovem:
Körbr
Jsne
13
article
Než bude pozdě ...
(Vážné slovo z krůhů lékařských)
Než bude pozdě ...
(Vážné slovo z krůhů lékařských)
Je zvykem lidí rozšafných, dvakráte měři
a jednou řrznout, či jinými slovy: přikročit k dílu
po zralé úvaze. Zkušenost učí, že neděje se vždy
tak a z pravidla, když již vše hotovo, objeví se
teprve chyba, mnohdy nenapravitelná. Netřeh
chodit daleko pro příklady, neboť hemží se ko-
lem nás snad ve všech oborech lidské činnosti
ale je přímo povinnosti a právem každého, aby,
věda předem o možném pochybení, rozhodné
faktory na ně upozornil. A tu, jako lékař, mám
za svou povinnost, sine ira el studio upozorniti
na věc velmi důležitou, nalezající se téměř v
stadiu uzrání
Není tajno, že na pozemeích slupských, jež
asi před desíti roky přešly takořka za babku
v majetek státu, po dlouhém otálení se strany
vlády konečně má dojíti ke zbudování několika
nejnutnějších ústavů pro vysoké školy pražské.
české i německé. Nemůže býti sporu o tom, že
každý intelligent uvítá tento celkem nepatrný
krůček vlády rakouské s potěšením. Ale věe
tato má svůj rub a lic, neboť právě tento krůček
ne ve všema všudy je správný. Především
není správným, protože nedodržen jím vládou
daný slib. Zástupci vlády, kupující pozemky
za o sminu skutečné ceny, ujišťovali, že po-
zemků těch má býti použito předevšim ke
stavbám pro nedostatečně vypravené ústavy
české university. Roku 1898 učiněn byl roz-
vrh, dle kterého mělo býti na pozemeích slup-
ských postaveno šest českých ústavů universit-
ních, pět německých a kromě toho budova ně-
mecké techniky. Avšak ministerstvo kultu pro-
jekt tento změnilo — nota bene — bez uvědo-
mění dřívějšího projektanta, totiž technického
oddělení zemského výboru a místo šesti ústavů
českých navrhlo v novém plánu, jenž co nej-
dříve má býti proveden, pouze tři, kdežto
český univerzita
14
article
Němcům vedle techniky ponechalo ještě č ty ř
ústavy! Macečské jednání vlády k české uni-
versitě ukázalo se však ve vládním projektu i po
jiné, velice závažné a takořka proti-
zákonné stránce. Ústavům německým
vykázána totiž na pozemeích slupských ta n ej-
krásnější, přímo ideálná místa.
kdežto české tři ústavy umístěny být
mají na místech nejnepřihodnější ch.
nejvzdálenějších a konečně i se stano-
viska hygienického nepřípustných.
Tak český úsťav chemický má dle pro-
jektu vládního vytlačen býti do zastrčené stezky
— Horské ulice — vedoucí za Karlovem
do údolí nuselského; druhé dva ústavy české.
fysiologický a mathematicko-fy-
sikální pak mají frontou tváří v tván
býti postaveny na dva metry za
zeď zemské porodnice proti nove-
mu zemskému nalezinci! Laiku nezdá
se to býti snad žádným neštěstím, ale lékai
každý vi, že kdyby se tak mělo státi, že uči-
něna by byla vědomá a nenapravitelná chyba.
Z následujících řádek porozumí se snadno
v čem spočívá kardinální vada vládního pro-
jektu, resp. vad několik. Ústavy mathematicko-
fysikální a fysiologický mají frontou svou —
každý o 38 metrech — vyrůsti ve vzdálenosti asi
16 metrů od fronty zemského nalezince a na
druhé straně zacloniti na jih zadni trakt zemské
porodnice. Že nové ústavy tyto nebudou pod
jedno patro, jest pochopitelno. Co to bude mít
za následek? Až dosud měl zomský nalezinec
jedinou tuto stranu, do slupských zahrad volnou.
Němec
Horská ulice
Karlov
15
article
Jsou to takořka plíce pro tento ústav, který.
maje na péči organismy lidské nejútlejší, potře-
buje nejvíce v zduchu a světla. Vystaví-
se naproti nalezinci nyní mohutná budova, ně-
kolikapatrová, o frontě po 38 metrech z každé
strany (uprostřed bude ulice), přijde nalezine
jak o vzdušnost, tak i o světlo. Tedy na hy-
gienickou újmu tohoto ústav
mají býti tyto dvě universitní budovy posta-
veny! Ale nejen to! Nedaleko příštího math-
matieko-ysikálního ústavu nachází se u porod-
nice infekční pavillon, nezbytně nutný
v bozprostřední blízkosti porodnice, neboť pře-
nášejí se sem rodičky, stižené infekci tyfovou,
sepsí, tetanem atd. Může tato okolnost býti na
prospěch tohoto ústavu? Konečně další a ne-
méně závažnou okolností jest věc následující.
Třeba že nalezinec opatřen jest dokonalou ven-
tilací, nutno, zejmena v létě opatřiti ventilac
přirozenou, t. j. okenní. Po celou sezonu letní
okna jsou otevřena a z nich ozývá se křik děti
jakž tomu ani jinak nemůže být v nalezinci.
Okna poslucháren ústavů protějších v létě také
asi nebudou uzavřena a lze si představiti, jak
by vypadaly přednášky, rušené křikem dětským,
nehledě ani k tomu, že by naproti posluchárnám
byly — kojné... To týká se tedy důstoj-
ného umístění ústavu. Pominu řadu dalších,
menších závad, dotýkajících se tohoto sousedstv
nalezince a obapolných škod, pro ústavy
z toho vzniklých a připomenu jen, že i porod-
nice zemská byla by stavem zmíněných budov
na dotyčném, vládou projektov--
ném místě po hygienické stráne
ohrožena, připravena byvši nejen jako na-
lezinec o nutnou vzdušnost, ale i zastavením
prostranství o jižní, slunnou stranu! Proto
přednostové všech klinik, českých
i německých, podali své důtklivé veto, v němž
ze zdravotních důvodů energicky prote stuj
proti takovémuto nemodernímu stěsnání budov.
Ted
16
article
Zdravotní stav ošetřovaných beztoho není ni-
kterak utěšeným za nynějších podmínek a že b
se značně zhoršil po tomto vládním kroku, ne-
může býti ani na vteřinu pochybnosti. Nehledě
k těmto čistě humanním a hygienickým důvo-
dům, jež samy sebou jsou tak frappantními, ž
stači k rozumnému přepracování projektu, do-
pouští se i vláda proti zákonnéh
skutku, hřešíc proti svým vlast-
ním nařízenim zdravotním. Nalezát
se ve sbírce zdravolních nařízení a zákonů
z r. 1894 na str. 209. výnos minister-
stva vnitra ze dne 21. května 1894 číslo
12.834, pojednávající o šetření záj m
ústavů léčebných a humanitní ch
při provádění staveb v blízkosti jejich. Tam
akcentuje se zejmena otázka vzdušnosti a světl
způsobem, jenž projektu vládnímu jest zrovna
pěsti do oka.
Po přečtení tčchto řádek položí si čtená
dojista otázku, jak je tedy možno, vadu pro-
jektu odstraniti, aniž by trpěla porodnice a na-
lezinec a aniž by poškozeny byly ústavy uni-
versitní.
Je to možno a to zcela snadně
Za těmito budovami — ústavy fysiologiekým
mathematicko-fysikálním — nalezá se na pro-
jektu vládním rozsáhlý par k. Kdyby tento
park posunut byl před obě budovy d
v drobném prodej
rnaní čelo o stě . . . na lh
odpolední
Ve dilialkách na venkorě
ranní píslo,
cdpelední
rnseraly
plati se hotově zapřel
Předplscení a inserty přijímá dmini-
struce v Masisuské ulici č.z.
turrm esede rnes-
Rakopliy se novzteeji.
Masisuský ulice
17
article
ulice kolem nalezince, bude celá
řada uvedených vad iedním rázem
zmařena.
Zvýšení výloh stavebních na urovnání ter-
rainu vzniklých jest nepopíratelno; ale těch ně-
kolik tisícův, jež k tomu zapotřebí, nesmí vláda
litovati, protože nikdy nemohou vyvážiti zdárně
důsledky, jež racionální opatření to přinese.
Jen trochu dobré vůle třeba, aby důležitá věc
tato dopadla prospěšně a odpovídala plnou mě-
rou svým účelům... Principiis obsta, sero
medicina paraturl
Německý osobní status v Čechách.
(Z krnhů úřadnických)
Nebude nezajímavo poučiti českou veřej
nost dle názoru z bezprosiřední zkušenosti čer-
paného o smýšlení německých zúčastněných kruhů
po nejnovějším monstrosním jmenování soud-
ních adjunktů a poukázati na jeho samozřejmé
následky.
Čechy
18
article
Německé kruhy úřadnické, zvláště však
soudní září radostí nad jablkem jim beze všeho
očekávání do klína spadlým: německý
zvláštní status je definitivně za-
ložen a oddělen od českého. Ode
dvou let byli o tom Němci alespoň ještě v pa-
chybnostech, ježto dr. Körber první své pokusv
v tom směru (podzimní jmenování v r. 1902)
na úsilovnou tehdejší intervenci českého posel-
stva vyrovnal jmenováním preterovaných auskul-
tantů adjunkty extra statum. Avšak hned na to
pochopily německé personální senáty kraj-kých
soudů pokyn Körbrův a od loňského křiklavě
nespravedlivého letního jmenování sekretářského
a soudcovského navrhují pro své obvody ted
již zásadně a výhradně kompetenty německé
bez ohledu na prioritu a kvalifikaci a v úsi-
lovné, nikoliv tajené snaze, vystrnaditi v době
dohledné všecky české adjunkty z uzavřeného
území. A podle těchto návrhů dr. Kör-
ber jmenuje, to je ten klíč ště-
stény, o kterém se německé časo-
pisy, omlouvajíce dra. Körbra, při
posledním jmenování zmiňují. Po-
kud s bezpečností známo, byli všichní nově
jmenovaní adjunkti jmenováni dle návrhů kraj-
ských senátů personálních.
Do těchto návrhů se v německých krajíen
nedostane ani jediný Čech, jednak proto, že zde
Češi nekompetují a že, i když zažádají, upírá
se jim jazyková způsobilost a ovládání dialektů.
Českým kandidátům, kteří ze strachu před pre-
terováním a bolestným srdcem se odhodlavše,
aneb proti své vůli přesazeni byvše, slouží při
německých soudech, nedostane se od otčímských
představených německých jazykové kvalfikace
ani tehdy, když mnohá léta v uzavřeném území
sloužili a tím si nejen dostatečnou znalost něm-
činy, ale i dialektu zjednali.
Němec
doktor
Körber
Kör
Čech
Körbro
Čechy
19
article
Německé úřadnictvo, i ono vyšší, kteréž
jest zúčastněno na návrzích personálních, ne-
smíme posuzovati dle našich českých poměrů.
To, co zdá se českému presidentovi a radovi,
odehovaným protičeskými vládami, přehimatem
proti svědomi a úřadní nestrannosti, to Němee
pokládá za samozřejmé, jedná-li se o jeho věc
národní a zvláště o jeho boj proti všemu če-
skému. Kdo měl přiležitost působiti u německých
soudů, mohl to denné pozorovati. Zbytečky če-
štiny, které nařízenim Gautschovým při vnějším
úřadování v uzavřeném území byly zachovány,
považují se za nezbytné zlo, jemuž nutno kde
jen možná se vyhnouti, pokud právě nehrozí
nebezpečí výtky z vyšší instance. Každý písa
ohřnuje nos na česká podání a protokoly.A
slejným nutným zlem jsou čeští souďcové v uza-
vřeném území, nutným proto, že Němcům se
zdá kariéra při soudech málo výnosnou. Avšak
ani český soudce nemůže v uzavřeném území
zjednati jazyku českému zákonnou platnosta
stává se téměř pravidlem, že český soude
musí sepisovati s krajanem svým protokol ně-
mecký, poněvadž — se mu nedostává písaře
jazyka českého znalého a aby se mu ho nedo-
stalo, o to se již němečtí presidenti a předn-
stové soudů postarají. Chauvinistického advokáta.
německého uráží každé slovo v soudním sále
česky promluvené, volá při každé příležitosti po
tlumočníku a ačkoliv platná jazyková nařízen
praví, že v Čechách žádný z obou jazyků zem-
ských nemá u úřadů potřebí tlumočníka, přece
tlumočnictví v území zněmčelém jest takřk
pravidlem; a tuto právní stejně jako ná-
rodní cit u rážejtel. činnost zastává zde,
Gautschův
Němec
Čechy
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Potkání s Čerkesy.
Z mapy turistovy podává V. L. Fáček.
Vojenská cesta z Tiflisu na přič horskéh
řetězu do Vladikavkazu, bohata je na velikolep
básy přírodní. Kdo může šedesát rublů oběto-
vati, jede po silnici kavkazské dosti příjemně
tpí „nádherně“
Nám dvěma spolucestovatelům nebyla do-
pána odvaha takového přepychu. Zbývalo nám
rublů toliko čtyřicet, jež jsme si z Nižního Nov-
produ telegrafieky dali poukázati a z těch bylo
nám ještě zaplatiti dva dny pobytu v tiflisském
předním hótelu. Kdo ví, co všecko se tak při
počítá k noclehu v exolickém hötelu, uzná, že
unoho rublů už nezbývalo. Platí se z komnaty,
z poslele, za použití matrace, prostěradla, po-
dušky, přikrývky, platí se za obslubu, které ne-
bylo, za svíčků, která se nerozžehla. Jiných
poplaíků dosud nevynalezeno. Předložen nám
účet, z něhož „šla hlava kolem
Odebrali jsme se k Ivanu Rudákovi na
Peškách před Karganovským mostem, aby nám
pronajal povoz. Slyšeli jsme o Ivanu Rudákovi, že
je Malakán, vypovězenec, zámožný povozník
vvědomělý Slovan. Přijal nás velice laskavě
něž jsnie počali vyjednávati, prosil, abychiom
s ním posnídali. Povoz slíben na radostné pře-
kvapení za nepatrný doplatek šesti rublů i s tě-
lesnou stráží, opravdovým Čerkesem. Vystlán
vysoký žebřiňák, vystlán dosti pohodlně, aě ne
tak na výsost, abychom chtice si pohověti, ne-
potřebovali jíti pěšky.
Čerkes
Fáček
Rudák
Pešek
Tiflis
Vladikavkaz
nižní Nova
Karganovský most
21
article
Jízda byla pravá muka. Do vrchu byla ješte
obstojná, s vrchu šlo o život. Zcela zllučeným
nezbývalo nám, k vůli narovnání údů, než slézt
s rachotiny a delším pochodem „občerstviti“ síly
k další jizdě. Seskakovati s vozu bylo radno tak
před každým mýtem, aby kočí něco uspořil, ja-
kési zpropitné s naší strany. Rádi používáme ta-
kových platidel. Evropsky zařízené stanice po-
štovné pyšně jsme míjeli. Za to v poledních
nočních hodinách odpočívali jsme ve hrozných
duchanech, buď labužnicky rozloženi na prknech
šikmě položených, naznačujících polohu lůžka.
nebo přímo na našem žebřiňáku zatáhnutém pod
špatně krytou kůlnou. Ráno po vyspání porovná-
vali jsme podle pocitů ve zkřivených údech, který
noclech je příjemnější, na prkně nebo na že-
břináku
Co je duchan? Duchan je zájezdná hospoda
lidová, příliš lidová! Od juchtových bot až k
kartáčku na zuby, od prostých šlí až do poražené
ovce všeeko a lacině tu možno dostati. Host po-
slouží si sám, sám si uřízne libovolný kus pově-
šené ovce, rozdmýchiá si oheň pod roštemí primi
Duchan
22
article
mitivně zařízeným, sám si rozkrájí maso „staro-
dávným“ mečem, na němž označen nemožný
letopočet. Maso pak si napíchá na pohozenou
vedle železnou tyč, sám ji nad ohněm otáčí, roz-
krájí cibulku, pokreje cibulkou maso narovnané
na hromádku, opepří je upečené a osolí, přikryje
všecko na chvíli, je-li po ruce nádoba neb střep.
aby maso cibulkou „natáhlo“ a oběd je připra-
ven. K tomu kus výtečného bílého chleba a z
všecko zaplatí se 15 až 20 kopějek. Kočí, též
Malakán, skoro nic nespotřebuje. Podivu-
hodná u něho síla idey! Z našich na cestu
nakoupených zásob, různých salámů a vodky.
na Kavkaze as o polovinu lacinější než v nitru
Ruska, nepožil ničeho. Přisada vepřoviny v sa-
lámech zabraňuje Malakáncům, je požívati. Té
pití vodky je Malakánei zakázáno. Jediné, co při-
jal, byl samovar s vodou as na 20 sklenic čaje.
Kavkaz
Rusko
kopějka
23
article
Vytápění samovaru stoji as 10 kopějek.
Cesta naše trvala čtyři dny. Přese vši slotu
a svízel bylí jsme ustavičně v náladě výtečné.
Odbočili jsme od silnice k řečištím, sbírali ka-
ménky a mušle; prohlíželi jednoduché a přece
praktické zařízení zdejších „mlýnů“, nakukovali
do opuštěných tatarských příbytků, trhali cestou
liskové oříšky, druh ovoce naším brusinkám po-
dobný, zapíjeli jsme vše kříšťalovou z ledoveů
vodou, hledali po skalách i místech nesnadno do-
stupných podnisy krajanů, kteří tudy tahli „.J.
Procháska“, „J. F. Pavlíček“, a tak cesta pří-
jemně ubíhala. Až poslední den potkala nás pří-
hodu, která na vždy nám utkví v pamětil
Vstali jsme o 4. hodině z rána. Jitro záříjov
v plné čerstvotě a kráse vzešlo, chladný vzduch
znenáhla teplal v paprscích vycházejícího
slunce. Abychom po přestálě noci a „blabo-
dárném“ spánku poněkud pookřáli a trochus
pohovořili, brali jsme se pěšky silnicí. Na velko
zatáčce náhle pozorujeme proti nám oddil jízdy
Čerkesů! Napřed plukovník; krásný, mladý muž.
širokých plecí, útlých boků, provázen dvěma
staršími důstojníky. Za ním trochu po turecku
sestavená hudební kapela, velký buben, činely.
štěbenec, píšťaly, zvonečky. Za hudbou jeli na
pěkných ořich statný praporečník, starý muž
pak mladý důstojník. Nevím, jak se stalo, maně
smekám před praporem divokých Čerkesů. Moj
soudruh následuje mého příkladu.
Procháska
Pavlíček
Čerkes
Moja
kopějka
24
article
Důstojník děkuje šavlí za pozdrav, a po-
bídnuv koně předejel kapelu a plukovníkovi něco
hlásí. Dle všeho, týká se to nás. Plukovník veli
stát!“, usměvavě poblíží na nás, promluví něco
s oběma staršími důstojníky. Dán povel, signál
trubkou a už pádí oddíl přes strniště, přes pa-
horky a zarosené louky k zatáčce silnice, kde jsme
vojsko poprvé byli uzřeli. Co pak to znamená?
Oddíl zůstal na silnici. Proti nám přibližuje se
plukovník s oběma důstojniky. Všichni tři šavl
pozdravují. V rozpacích smekáme klobouky.
Cválá kolem nás hudební kapela, hraje nějakou
kostelní píseň, kluše kolem praporečník s mla-
dým důstojníkem. Všecko pozdravuje. Kýho výraí
Co to za ceremonie? Oddil na silnici dosud jako
přimrazen. Plukovník s důstojníky a hudbou od
nás as na 200 kroků zarazili
Zase signál trubky a teď celý roj žene se po
silnici. Ale v jakém zmatku! Polekáni odska-
kujeme ze silnice a kolem nás fiči, leti evaká,
bouří mračno jízdy jaké jsme nikdy před tím ne-
víděli, a snad nikdy neuvidíme!
To není vojsko! To jsou krásojezdei obrom-
ného cirku. Jako zjevy z jiného světa letěli kolem
nás někteří jezdci stojíce na svých koních, jin
kleče, a zase jiní na příč položení tělem přes
koně, zbraň v zubech, své vysoké čapky neb
pušky do vzduchu vymršťujíce, zručně je za-
chycujíce, jiní zase metají čepice před sebe na
cestu a schnuti s koně je zase lelem uchvacují
ze země. Jen se kolem kmitli a už rázem jako
přimrazeni staví se vedle u hudby. Důstojníci
cpět pozdravili.
Plukovník se nám cizincům za pozdrav pra-
poru tak revanchoval. Ukázal udiveným, co Čer-
kesové dovedou.
Podškrtávám si červeně tu zvláštní episodku
ve své turistické mapě.
Dán