ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f45e82f0-8f16-11dd-8300-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 32, person 74, work 4, org 1
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek II. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 249.
4 article
ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administrani Ma měslo a čtvrt ista . . . . 8 K — s dvají donáškou šste šivrt lsta . . . . 7KE ve fllálkácho na měsle .... 1 K Bo Poštou. a měsle, . . . . na čtvrt lsti . . . . 9 K 80Dk s dvojí zásilkoe na měsle na sevrtísti : . . . 8
Pošta Dk Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a » přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6 article Krotké odmítnutí nezaslou- žené výtky.
Krotké odmítnutí nezaslou- žené výtky. Včera bylo tomu čtrnácte dní, co do- stavili se němečtí poslanci dr. Bachman Knirsch, Krützner, Pacher, Roller, Schrei- ner a Wolf k ministerskému předsedovi hr Stürgkhovi, aby mu jako deputovan chomutovského opposičního „Volkstagu ztlumočili stížnosti a požadavky Němcí v Čechách. Přes čtyři hodiny trvala slovní jejick „půtka“ s ministerským předsedou, ale z referátů samých německých listů byla patrna lichost a jalovost německých stíž- ností; týkaly se hlavně působnosti místo- držitele knížete Thuna, na něhož měli ně- mečtí kohouti tak s vrchu, že přímo jeho sesazení požadovali; a potom „českého“ složení c. k. správní komise, kterou po- znamenávali buď jako pouhý nástroj Thu- nův, buď jako holou kopii suspendovaného zemského výboru! Hraběti Stürgkhovi nebylo věru za těžko odbýti tu přehnanost i zunitost ně- meckých nářků a žalob. Zastal se s velikou rozhodností jak kn. Thuna, tak i c. k. správní komisse. Odpověděl prý Němcům doslovně: „Dosud nedošly vlády žádné stížnosti na působnost c. k. správní komis- se. Vláda tudíž nemůže v příčině jejího se- stavení zakročit. Ostatně uložila vláda ne- jen jejímu předsedovi hr. Schönbornovi, nýbrž také úřadníkům správní komisse za povinnost, aby zachovávali nejpřísnější ob- jektivitu.
doktor Bachman Krützner Pacher Roller Wolf Stürgkh Thun Němec Schönborn Čechy Knirsch Schreiner
7 article
Ale na tom hr. Stürgkh nepřestal, nýbrž dodal prý ještě: „Zřízením správní komisse docíleno rychlejšího vyřizování agend, kdežto za úřadování zemského výboru byla se nahromadila přímo neuvěři- telná hojnostrestů.“ („Eine gerade zu unglaubliche Menge von Restanten.“) Tento kámen těžké úřadní důtky vr- žený ministrovou rukou po nedávno mocí odstraněném výboru zemském vzbudil ovšem v Čechách nemalou sensaci. Tím více, když nedávno teprv bývalý nejv. maršálek zemský kn. Ferdinand Lobko- wicz, louče se s úřadnictvem zemským, tak uznale byl pochvaloval jeho vzornou hor- livost, pili a přesnost ve svědomitém ko- nání služby. — Také nikdo z kompetent- ních a v zemské správě obeznalých čini- telův nemohl veřejnosti ničeho stvrdito „hromadách přímo neuvěřitelných restův“ v kancelářích výboru zemského, a proto každý žasl nad nevysvětlitelnou křivdou. jaké se tu vůči bývalému výboru zemské- mu jako celku, tak i vůčí úřadnictvu zem- skému ministerský předseda z čista jasna dopustil. Nebylo lze jinak hádat, nežli že byl kýmsi zúmyslně špatně informován o skutečnosti, že stal se obětí mystifikace, a to tak obmyslné, že dal se jí svésti ku takovému paušálnímu veřejnému ob- vinění a pokárání nejvyššího samospráv- ného úřadu v království Českém. Očekávalo se tudíž s napjetím, brzo-l a s jakou rozhodností ozve se proti mini- sterské důtce jak býv. nejvyšší mar- šálek zem., tak i nynější předseda hr Vojtěch Schönborn, jenž sám býval tušíme přes čtvrt století stále přísedícím zemského výboru a náměstkem již za zvěčnělého kn. Jiřího Lobkowicze. Také památky tohoto vzorně pilnéhoa svědomitě přísného nejv. maršálka zem- ského slušelo se, trváme, ujmouti proti té
Stürgkh Restanten Lobko Schönborn Lobkowicz Čechy
8 article
„přímo neuvěřitelné hojnosti restův nahro- maděných“ prý týmž úřadnictvem zem- ským, které byl většinou on do služeb zemských povolal a s nímž od r. 1871 až do své smrti pracoval. Avšak čekali jsme marně den za dnem, týden za týdnem na patřičnou odezvu toho neb onoho z obou nejpovolanějších svědkův, zatím co kra- jinský německý tisk škodolibě opálal mi- nisterskou důtku, dělaje z ní hroudy po- šklebkův, jimiž házel po „zvrhlém hospo- dářství“ („Misswirtschaft“) v bývalém „českofeudálním“ výboru zemském.
9 article
Konečně včera — tedy po úplných čtrnácti dnech teprv pozvedl předseda c. k. správní komisse pan hrabě Vojtěch Schönborn hlasu svého, aby vydal svědectví pravdě. Dle officiosní zprávy nám dodané, ke konci včerejší schůze c. k komisse správní hr. Schönborn pro- mluvil takto: „Vzhledem k tomu, že úvah, které posledním čase uveřejněny byly v různých časopisecho úřadování zemské- ho výboru království Českého použito bylo v kruzích poměrů ne- znalých na újmu výtečné pově- sti úřadnictva zemského, jež z míst nejpovolanějších opěto- vně uznána byla za plně odůvod- něnou, pokládá president zemské správní komise království Českého jako bý- valý přísedící a náměstek nejvyššího mar- šálka v zemském výboru za svou povinnost na základě své více než 26leté zkušenosti prohlásiti, že úřadní činnost úřadnict v zemského byla vždya vkaždém ohle- du vzorná a že — jak ke cti úřadnictva s obzvláštním důrazem sluší vytknouti — zcela stejnou zůstala též za ny- nějších změněných poměrů. Zá- stalo-li snad při ukončení úřadní čin- nosti posledního zemského výboru a v době přechodní k novým poměrům v někte- rém oddělení služebním více nevy- řízeného materlálu, než za pomérů pravidelných, lze příčinu toho hledati vý- hradně v nesnázích politických a finančních, kterými úřadní činnost bývalého zemského výboru v poslední době trpěla.
Schönborn
10 article
Při poměru v jakém se ociťuje p. před- seda c. k správní komisse ke vládě, bylo ovšem bývalému přísedícímu hr. Vojtěchu Schönbornovi nesnadno, vyvracet přímo J. E. pana ministerského předsedu s jeho nezaslouženou důtkou, a proto vyvracel jen „různé časopisy“ a „kruhy poměrů neznalé“. — Na vrub této fatální situace služební spadá asi též závěrečné to „snad“ páně Schönbornovo, jímž připouští, že při ná- hlém smetení zemského výboru dne 26. července t. r. zůstalo snad v někte- rém oddělení služebním více nevyřízeně- ho materiálu, než za poměrů pravidelných. což lze vysvětliti výhradně nesnázemi po- litíckými a finančními, s nimiž bylo posled- ní dobou výboru zemskému zápoliti. Nevíme, kterého oddělení by se to tý- kati mohlo, ale zábavné by bylo, kdyby se tak na zejtří cítil dotčena — pan dr. Urban, který, jak notoricky známo, nejtěžších krisích finančních prodléval mí- sto v Praze na říšské radě ve Vídni, a ne- dostavoval se přese všechno volání zem- ského výboru v čas do schůzí, kde šloo nejdůležitější finanční operace, nýbrž ne- chával se zastupovati nezasvěceným do materiálu náhradníkem p. Leglerem. To bylo by věru nejveselejší tableau z celé té Stürgkh-Schönbornovy stí- nohry... Ale proč mlčí bývalý nejv. zemský maršálek kn. Ferdinand Lobkovic?
Schönborn Schönbornův doktor Urban Lobkovic Praha Vídeň
11 article
Vždyť při odchodu svém přece ujišťoval že nevzdává se politické činnosti. On by mohl přece vůči špatně zpravenému mini- sterskému panu předsedovi na obranu dů- stojnosti bývalých přísedících zemského výboru a úřadnictva zemského mnohem svobodněji promluvit, ba měl by takovou statečnou obhajobu pokládat za svou čest- nou povinnost. Vzpomínáme tu bezděky na jednoho z jeho předchůdců, na prvního nejv zemského maršálka, jenž byl hned po oktrojírce Schmerlingovy ústavy z 26. úno- ra 1861 postaven v čelo sněmu království Českého. Byl to hrabě Albert Nostic. Když nadcházelo první výročí únorovky, chtěl samolibý otec její, ryt. Antonín Šchmer- ling, aby památný den jejích narozenin byl po celé říši okázale oslavován. Leč vyjma zarytých německých centralistů ni- komu za ten rok únorovka nevloudila se v srdce tak, aby se z trvání jejího radoval Nejméně pak nám Slovanům a národu na- šemu.
Schmerlingův Nostic Šchmer Slovan
12 article
Slovem slavnost únorovky zůstala obmezena výhradně na kruhy úřadní, v ná- rodech utrpěla za to všude dokonalé fia- sko. To popudilo ješitného, všemohoucího ministra státního ryt. Antonína Schmer- linga tou měrou, že počal udílet důtky kde komu. Tak neváhal dáti výraz své nevole i českým biskupům, že nenařídili všu- de bohoslužby na oslavu únorovky, a toli- kéž nejv. maršálku zemskému, že nepodepsal adressu děkovací, na níž byl se usnesl tehdejší německý zem- ský výbor (v němž my měli pouze dva pří- sedící!) — Schmerling žádal hr. Alberta Nostice důtklivě za vysvětlení. Ale hrabě Nostic odpověděl mu na ručest veřej- ným listem, že nemůže se odhodlat, aby chování své vysvětloval, neb jen docela slova k svému ospravedlnění ztrácel; že následkem projevené pochybnosti o své loyalnosti nemůže déle podržet důstoj- nost svou co nejv, maršálek a předseda sněmu. Nemůžeť prý se odhodlat k tomu, aby náhledy své učíni buď bezvýminečně závislým od kruhů vládních, aneb, aby při- pustil, by jako nějaký vládní úřadníl v jednotlivých případech k zodpoví- dání potahován byl. — Statečná odpověď ta stačila, aby pyšný Schmer- ling se zastyděl a celou věc jako nedo- rozumění urovnal. —- Tomu je ovšem již přes půl století. —
Schmer Schmerling Nostic
13 title
Politický přehled.
14 title
Země české.
15 article Ministr spravedlnosti v Chomutově.
Ministr spravedlnosti v Chomutově. Jak již sděleno, navštívil ministr sprave- dlnosti dr. Hochenburger na cestě z Plzně „zemskou obhlídku“, jak Němci říkají své chomutovské výstavě i zúčastnil se slavnost- ního banketu sjezdu německých průmyslníků Přítomnosti jeho použil posl. Pacher k na- rážce, politicky velmi pikantní. Vítaje jménem německých poslanců sjezd německého průmy slu, ujišťoval jeho zástupce, že němečtí po- slanci jsou ku práci ochotní a odmítal zodpo- vědnost za neplodnost parlamentu, od jiných zaviněnou. Německá výstava v Chomutově nepo- chybně prý přispěje k tomu, aby pánům ve vídeňských ministerstvech, kdež německé kraje v Čechách prý jsou příliš málo známy, zjednala jasno o tom, že tyto kraje jich lid mají právo na své určení a samosprá- vu. Přání průmyslníků a živnostníků, aby na ně byl vzat zřetel případnou reformou zem- ského volebního řádu, budou prý němečtí po- slanci rádi zastávatí, úplně uznávajíce vysoký
doktor Hochenburger Němec Pacher Chomutov Plzeň Čechy
16 article
význam průmyslu. Že ministr spravedlnosti šl. dr. Hochonburger jest přímo vybraným adresátem takovéto apostrofy, o tom není nejmenší pochyby. Je tak úplně mužem Pache- rova programu o samosprávě „Deutschböh- men“, že v české části Čech jest ministrem spravedlnosti pouze pro soudní budovuv Plzní a pro trestníci na Borech, mimo tuto posvátnou půdu svého resortu vystupovalv Plzni i na celé cestě českými Čechy v do- minu nejpřísnější zapřené, kterouž ihned od- hodíl, jakmile překročil rozmezí na mapě krá- lovství vytýčené výborem pro rozdělení Čech Co by na ministra Hochenburgera přišlo a kdy- by bylo možno uskutečniti provincii Němců v Čechách pouhým nařízením ministra spra- vedlnosti, dnes už by ji naši Němci dávno měli. Svými výnosy jazykovými ukázal s do- statek, jaké představy chová o jazykovém právu v „německé vlasti“ v Čechách, o níž mluvil také purkmistr Storch. Právě z té pří- činy jest nutně zapotřebí nových jednání o vyrovnání v Čechách a neodlučitelné od něho úpravy jazykových poměrů u zeměpanských úřadů v království, aby zkorigovány byly ju- stíční omyly Hochenburgerovy a německá vlast v Čechách stala se vlastí také českým jejím menšinám.
doktor Hochonburger Pache Čo Němec Storch Hochenburgerův Čechy
17 article
Němečtí agrárnící a Volkstag. O stanovisku německoagrární strany k za- mýšlenému prý „německému národnímu shro- máždění pro Čechy“ vyjádřil se jistý vůdčí ně- mecký agrárník, že se jeho strana ovšem ne- postaví proti zřízení organisace, kteráž by mohla zájmům němectví v Čechách býti ku prospěchu, avšak musí prý se vynasnažiti, aby uvnitř této organisace nabyla vlivu přiměře- ného významu strany agrární. Agrární strana německá nemůže prý dopustiti, aby se dala, jak tomu již několikráte bylo, od ostatních stran majorisovat. V organisačním statutu pro „národní shromáždění německé“ vykázáno venkovským obcím příliš nepatrné zastoupe- ní. Tři agrární členové organisačního 24člen- ného výboru musí dostaviti se před nejbližší jeho schůzí do porady agrární strany, kde jim budou dány určité direktivy pro jich jed- nání v tomto výboru. Podle všeho jim bude uloženo, aby v organisačním výboru prohlá- sili, že jich další setrvání v něm bude učiněno závislým na tom, bu- de-li straně německoagrární při- znáno veto.
Čechy
18 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Bar. Skerlecz a chorvatská koalice. Orgán chorvatské koalice, „Pokret“, rea- guje na některé zprávy o chystaném řešení chorvatské krise, jež byly uveřejněny v „Zei- tu“ a „Pester Lloydu“. „Pokret“ potvrzuje, že zprávy ony nejsou přesné a jsou spíše proje- vem přání svých autorů. Chorvatsko-srbská koalice — píše „Pokret“ — prohlásila, že prvou podmínkou rozřešení krise jsou svo- bodné volby a že může pracovati spo- lečně pouze s těmi stranami a skupinami, kte- ré vyjdou ze svobodných voleb. Padnou tu na váhu ovšem i osobní vlastnosti zvo- lených. S bar. Skerleczem koalice vůbee nemluvila o žádné kooperaci s jakýmikoliv unionisty a také není pravda, že by byla u nějaká úmluva koalice s některou unionisti- ckou skupinou. Podobně nesprávné jsou no- vinářské zprávy o různých podmínkách řešení krise a spíše prý se podobá, že pocházejí o osob, které by rozřešehí krise nejradějí pro- táhly. Pokud jde o železniční pragma ti- ku, sděluje nejmenovaný člen koalice, že ani nenapadlo diktovati uherskému parlamen- tu, jak má tuto otázku vyříditi. Koalice bude ovšem za všech okolností trvati na tom, aby se napravily křivdy, spáchané na uhersko- chorvatském vyrovnání z r. 1868 a tedy také na změně železníční pragmatiky. Nebude to
Lloyd RakouskoUhersko
19 article
V drobném prodejlr ranní číslo a sobě sa vašerní lk Ve Bliálkách na venkové ranní čislo večerní . . . sb Inserátv plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se táš redakce. Mskárna a oxpediee „Národních Listů“ Eukopisy se nevracsi
20 article
však činiti z nějakých důvodů strannických, nýbrž v zájmu Chorvatska a jeho státní po- spolitosti s Uhrami. Proto koalice očekává, že v otázkách těch nalezne porozumění jak u vlády uherské, tak i v uherské veřejnosti. Patriarcha Bogdanovíč. Patriarcha Lukián Bogdanovič, o němž není už pochybnosti, že v Gastýně utonul, na- rodil se r. 1867 v Báji, vystudoval v Karlov- cích bohosloví a v Rábu práva. Na pokyn své- ho blízkého příbuzného, patriarchy Branko- viče, dal se r. 1891 postřihnouti za mnichav Beočíně, r. 1897 stal se administratorem osi- řelého biskupství budínského a koncem téhož roku, jsa teprve 31 rok stár, zvolen bískup- skou synodou za biskupa budínského. Po smrti patriarchy Brankoviče byl r. 1908 jme- nován administrátorem karlovecké metro- polie. Církevní sněm srbský, ač věděl, že Bogdanovič je vládním kandidátem na stolec patriarší, zvolil za patriarchu vršeckého bi- skupa Zmejanoviče. Wekerlova vláda však volbu jeho nedoporučila k sankci. Sněm zvolil pak biskupa báčského ševiče, ale tento se vzdal sám volby, věda, že potvrzen nebude.
Bogdanovíč Lukián Bogdanovič Brankovič Wekerlův Chorvatsko Uhry Karlov Rába
21 article
Tu tehdejší radikální sněmovní většina, vi- douc, že patriarchou bude jen Bogdanovič, dala se do vyjednávání s vládním kandidátem a když slíbil, že bude hájiti církevní samo- správy, postará se o nový klášterní řáda bude ze svých velikých příjmů odvádět 2095 na církevní a školské národní účely, dala mu při nové volbě své hlasy. Za deset dní byla jeho volba panovníkem schválena. „Zastava“, orgán radíkální strany srbské, píše o Bogdanoviči: Při instalaci slíbil, že ve ve všem přidrží autonomných řádů a bude pracovati v dorozumění s národem. Ale slibů nedodržel. Naproti vládě byl poslušný do krajnosti a každý její rozkaz plnil bez odmlu- vy. Zavedl synodální statut bez sněmu a tím zavinil zrušení srbské církevní autonomie. Při- jal úřad královského komisara v srbské cír- kevní autonomii. Slíbil, že bude pracovat pro národní osvětu, ale naváděl srbské obce, aby se domáhaly státní subvence pro školy a tím své školy pomaďařily. Dal dokonce své pože- hnání k založení maďarského pravoslav- ného biskupství v Uhrách. Z národního fondu, do něhož měl platit 20% svých příjmů, vy- půjčil si opět 120.000 K, které bude musit za- platit jeho nástupce. Veliké byly jeho hříchy — dodává „Zastava“ — a není divu, že přišlo hryzení svědomí . . „Budap. Tagblatt“ má dnes zprávu, žev Pešti si už vyhlédli nového patriarchu. Má jím prý býti temešvárský biskup, Jiří Letič. stejně oddaný maďarské vládě, jako býval Bogdanovič. Je mu nyní 41 let.
Bogdanovič Letič Uhry Pešť Z národní fond Zastava
22 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Otázka srbsko-černohorské hranice. Od několika dní objevují se v novinách telegramy o „srbsko-černohorském sporu“ o hranice. Aby se české obecenstvo neobávalo, že z toho hrozí nový úraz slovanské myšlence. nutno prohlásiti, že tu skutečně nejde o žádný spor a rozpor zásad, jako bylo mezi Bulhar- skem a Srbskem, nýbrž pouze o dohoduo tom, má-li město Prizren s okolím 590 čtv. kilom. připadnouti Srbsku nebo Černé Hoře. Ani na jedné, ani na druhé straně nejeví se tu „hlad země“. Úvahy, které zdržují rozře- šení prizrenské otázky, jsou jiného druhu. Aby Prizren připadl Černé Hoře, pro to mluví důvod čistě idealný. Českému obecen- stvu je dobře známa píseň krále Nikoly „Onam“ onamo“, již složil bez mála půl století tomua jež se stala heslem jeho panování jemu osobně i všem Černohorcům. Verše: „Onam onamo da vidju Prizren, ta to je moje, doma ču do po desítky let nadychovaly všechny Černo- horce a všechen srbo-chorvatský národ. Toto
Bulhar Prizren Srbsko Prizren Černá hoře král Nikola
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Fresky Reinerovy ve Zbraslavi. Reinerova výstava je přede dveřmi. Bude novou revisí jeho díla, a byť snad i ne úplnou, přece jen nutnou. důležitou a ne bezvýslednou. Za doplněk k originělům do- stane se jí v dobrých fotografiích, nově po- řízených, dostatečný počet mistrových fresk. K těm vždycky hlavně, ne-ki jedině, upínala se všechna pozornost a přece ani tent svět Reinerův není ještě znám v celém svém rozsahu, ani co do zjištění, ani co do hod- nocení. Nebyly dosud zkontrolovány všechny údaje jeho starých biografů, aniž prohledány jiné fresky, zda-li některé z nich nepatři také do jeho díla. Monografie J. Kampera se ani do těchto otázek nepouštěla. Ke staré zprávě o freskách v bývalém klášteře na Zbraslavi přičinil J. Kamper jen otazník, po- chybující o jich existenci. Byly pouze nepří- stupné v knížecím zámku, ale zachovalé v první svěžesti a téměř neporušené, aspoř pod některou povrchní vysprávkou, kterou bylo možno snadno odstraniti. Hrají svými barvami na stropích komnat a síní druhdy opatských v bývalé prelatuře, kterou roku 1825 přeměnil kníže Oettingen-Wallerstein na zámecké sídlo a tak zabránil zkáze, kterou vzala budova konventu. V té řádili barbaři s neuvěřitelnou surovostí tak, že celý vnitřek zničili. Velikou síň zkrálov- skou» zanechali nám podobnou monumen- tální udírně, až se srdce svírá. Malby na stropě a stěnách, obrovských rozměrů, roz- bité, začazené a spálené dlouhou žhavou bezohlednou prací varny cukerní rafinerie, na niž tuto barokní velkolepost přeměnili
Reinerův J Kamper Zbraslav
24 article
snad se jednou aspoň z části podaří přivést k novému životu. Do té doby nemožno z nich co určitého vyslabikovati. Naděje do budoucnosti lepší a už nedaleké tu je. Z rukou cizineckých a ničivých přešel bý- valý klášter bílých mnichů do pietních opravných rukou domácích. Nový majitel. pan Cyril Bartoň ryt. z Dobenína, dal už sejmouti ledabylý a neúhledný povlak z pre- latury, zevně i vně, a nyní je také konvent na řadě, aby se vrátil cele do podoby stavu, v jakém jej zbraslavští mniši 179 byli nuceni opustiti. Prelatura téměř skromně stojí vedle im- posantní architektury konventu, díla Maxm. Kaňky, která už v ničem nepřipomíná středo- věkou klausuru, jejíž místo zaujala. Mnišské řády po pohromách války třicetileté a ko- nečném vítězství katolicismu, zvedají se na roveň velkému panstvu. Z trosek a spáleništ vyrůstají klášterní zámky veliké rozlohou i architekturou, která celá dýše zdravím bo- hatého baroku. Všechen jejich umělecký ruch všude přímo horečný, uvádějí opatové, vysoké mysle, v pohyb jako v závodění se svět- ským panstvem. Nejlepší umělecké síly do- mácí dovedou si vybrati a zaměstnávati Jejich podnikavost není o nic menší nežl nákladnost, s jakou ji řídí, obracejíce na ni sumy stejně obdivuhodné, jako je umělecká produkce jimi vyvolaná. Netušili, jak blízký je konec. Byli přesvědčeni, že pracují pro šťastné, dlouhé věky. Skoro všechny klá- štery v Čechách mění se na rozhraní sedm- náctého a osmnáctého věku v řádové paláce. z nichž mnohé reforma josefinská s chladnou myslí odevzdala úžasné zkáze. Na Zbraslavi se spokojili s malým a nevzhledným kostelikem, ale mniší s opatem usadili se v zámeckých budovách. Zahladili
Bartoň Max Dobenín Kaňk Čechy Zbraslav
25 article
všechny stopy starého kláštera. Jen v pre- latuře možno tu onde vyšetřiti, že nové rostlo na starém třemi slohy a že Kaňka pevnou rukou staré zbytky sevřel a podro- bil svému dílu. Severní frontou v prvním patře jde enfilada šesti prostorných komnat. Střední je už velký sál. Opatové odtud měli stále před očima krásné a vlidné panorama žírné roviny v rámci řetězů chlumových a se stříbrnými širokými stuhami řek. Dva pokoje k východu mají jinou, mladší výzdobu nežli ostatní. Hrubý rokokový štukový ornament na stropě vroubí dva obrazy pestře tvrdých barev. Ostatní čtyry stropy jsou, jedním slo- vem, znamenité kusy umělecké dekorace. jejíž štukatury v bohaté hravosti, vytvořené rukou delikátního virtuosa, vroubí velká pole obrazová. Krouží kolem nich, obepínají je- jejich vykrajované plochy, rozvíjejí svoji orna- mentiku, prokládají ji polo světskými a polo nábožnými alegoriemi, jejichž čistotná bělost dává tím důrazněji vynikati koloristním sym- foniím maleb. J. Q. Jahu praví, že Reiner maloval ve zbraslavském opatství »sál«. To by byla velká prostřední místnost. Reinerův mono- gram nalezá se v obraze místnosti vedlejší a všecky ostatní vykazují tutéž ruku kon- cepční, tutéž silnou, virtuosní, ale nikde se vysmekávající kresbu, tutéž energickou zdisciplinovanou škálu barevnou, tutéž tech- niku štětcovou. Hlavně týž společný rys dekorativné pompesnosti, kterou prodchnuty jsou jak silné plastičnosti forem tak jejich podtrhávané gesto; jak efektní sklad dra- perií tak slavnostní akordy purpurů a zlato- žlutých šatů a výzdob; jak mocné sloupové a obloukové architektury, tak vábná krají- nová pozadí měkce nadýchaných kovu
Kaňka Jah Reiner Reinerův
26 article
Obrazy v posledních dvou pokojích, líčíc nášvtěvu Marie Terezie 1743 na Zbraslavi působí skoro surově a brutalně vedle této bujné a přece jen mocně ovládnuté síly ve vypjatém zbarmonisování. Opat Theodor ze Schönfeldu (1738 až 743), který preláturu postavil a konvent vy- zdobil, dal zde Reinerovi malovati první hi- storii kláštera a umělec s ní zacházel ne- jinak než jako Diepolo s historií Friedricha Barbarosy ve Würzburgu. Zdálo se mu úplně dostatečným, jestliže předepsané mu scény architekturou a krojem postavil jen do vzdá- lenosti jednoho století před sebe. Historické ilusí tehdejší stačil úplně tento malý odstup časový. Archaeologických skrupulí nebylo. Klášter zbraslavský měl nejen svoji historii, nýbrž také svojí kroniku, v níz první opatové vypsali počátky velmi ve- vrubně. Ale opat svému malíři z ní ne- předčítal. Konfrontujeme-li kroniku s fres- kami, shledáme, že se všude rozbíhají. Fresky ji sice docela neodpirají, avšak ne- přiléhají k ni. Reiner nemaloval historií nýbrž legendu o vzniku kláštera zbraslav- ského, její volnou, do šíře rozvedenou para- frasi, pověstí zbásněné podání, jaké skoro každý klášter tou dobou opakoval po svých předchůdcích. A tato legenda v obrazích Reinerových nedospěla ani ke konci. Opat i jeho malíř zemřeli v jednom roce. V prvním oválu král Václav II. pluje na loďce po Vltavě, s opatem, hledaje místo pro klášter. Nebe je blankytné a lehké obláčky po něm plynou. Hory do dálky se barví. Druhý obrazi král vychází z paláce na lov s hafany, červenými pážaty. Krásný den nad Havlínem porostlým bledým lesíkem, v němž objevuje se bílý jelen na místě budouciho kláštera. Císterciák upozorňuje
Marie Terezia Theodor Reiner Barbarosa Reinerův Václav II Havlín Zbraslav Schönfeld Würzburg Vltava
27 article
krále na toto zázračné znamení. Kraj je ne- obyčejně půvabný, plný vzdušného kouzla, a jeho klidná silueta dává s močneu přímo- čarou architekturou v popředí a se silnou plastikou a barevnou energií osob dvojzvuk Reinerovi vlastní a zde obraz, který v řadě stojí nejvýše i nad hlavním středním o dvou scénách v jednom okolí, z nichž přední vykládají za vlastní darování Zbraslavi cisterciakům. Než právě při ní vyrůstají pochyby, zdali šedobradý monarcha na zlatém trůně s dvojhlavým orlem a s císař- skou korunou na hlavě, vůbec je ještě Václav II., jehož tvář a podoba se v jedno- tlivých obrazech vůbec mění. Ale zasedání vvětského a duchovního panstva pod moc- ným rudým baldachynem, souzvuk červeně a zlata na jedné a bělí a černí na druhé straně, vážnost celé akce s přídechem baro- kové theatrálnosti a zvučnost akordu svědčí o plné síle umělecké. V. V. Reiner v těchto malbách stojí stále na výši svých fresk v kostele sv. Kateřiny. Ne tak již v posled- ním stropě, kde král s opatem přihlížejí s okna barokního paláce vyhotovu u jeho paty. Postavy polonahých svalnatých rybářů nejsou stejné jakosti v kresbě; mniši gesti- kulují na prázdno, barvy procházejí obrazem bez radosti a zapadají do mrtvé toniny. Zda se tu nepřihlašuje únava nemoci, která mistra schvátila? Opat Adam Aysl byl nucen vybrati si nového malíře. F. Balko dokončil obrazovou výzdobu kláštera zbraslavského a až dojde na očistné práce k freskám v konventě, bude možno usouditi, jaký podíl mu v ní přesně náleží a zdali také v Královské síni kláštera jsou ještě jaké zbytky Reinerova umění. K. B. M.
Reiner cisterciak Václav II V V Reiner svatý . Kateřina Adam Aysl Balka zbraslavský Reinerův Zbraslav