1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 10. září 1913.
Praha
4
article
u rannl a večerní llaty
předplácí se
V Praze v administranit
sa města.
aa čtvrt leta
lk=
a dvojl donáškou
něsta
na rtieta : . . . ikei
ve filiálkách
na měsle.
1Ks
Poštou
měste.
ne čevrt fota : . . . 9 K 50
s dvojí zásllkou
na měsíe.
na vrtist: . . . k8l
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6
article
Rakousko a Německo.
Rakousko a Německo.
V rakousko-ruských stycích objevují
se symptomy, ze kterých dá se souditi, že
v poměru obou států nastává potěšitelná
změna. Ve vídeňské žurnalistice mluví se
vůči Rusku klidným tonem, který při jejím
poměru k zahraničnímu úřadu je velmi vý-
znamný, a na ruské straně ujal se slova
sám ministerský předseda Kokovcev a uči-
nil významný projev. Vzpomínaje s povdě-
kem, že se velmocím podařilo urovnati
balkánskou krisi bez vážného ohrožení svě-
tového míru, tak jak on si toho již v únoru
veřejně přál, rozhovořil se obnovitel ru-
ských financí o poměru k Rakousku a pra-
vil, že souhlas oficiosního tisku obou států.
konstatovaný již v zimě, urovnal na obou
stranách cestu i přátelštější výměně názorů
v širší veřejnosti. Zásluhu za to, že světový
mír i v kritických dobách byl zachován.
přičtl pak ministerský předseda především
moudrosti a mírumilovnosti obou panovní-
Pokud jde o veřejnost rakouskou, neni
pochyby, že se nyní dívá na Rusko jinýma
očima nežli před balkánskou válkou. Pří-
činy nejsou lhostejné: spočívají v rozmachu
Ruska a ve vystřízlivění, které nastalo ko-
lem domu na Míčovém náměstí. Na celý
svět působilo hlubokým dojmem, jaký po-
krok učinily v několika posledních letech
ruské finance, jak rozkvetlo národní ho-
spodářství, jak se osvědčilo dílo agrární re-
formy, zahájené Stolypinem, a v neposlední
řadě i to, jak snadně přečkalo rozkvétajíc
Stolypin
Rakousko
Německo
Rusko
míčový náměstí
7
article
Rusko nepokojnou hospodářskou situaci.
trvající teď už bezmála rok. Váha všech
těchto věcí pro rakouskou veřejnost přiro-
zeně ještě vzrostla srovnáním. Hospo-
dářský život Rakousko-Uherska utrpěl řa-
du bolestných otřesů, a velmocenská pre-
stiž rovněž byla oslabena výsledky obou
balkánských válek. Vůči úspěchům své di-
plomacie, které jsou čistě negativní, vůči
nepřátelům, kteří se vzmohli, přátelům.
kteří byli poraženi, a spojencům, kteří byli
zviklání, není divu, že i kruhy, které s Ru-
skem nic nespojuje, počaly uvažovati, zda
byla dosavadní politika vůči Balkánu správ-
na a zda by nebývalo jmenovitě vhodno
chovati se jako dosud i vůči Rusku, když
přece sporné otázky balkánské, které dě-
lily oba státy, jsou rozřešeny, a jiných na-
prosto v popředí není.
V takovém psychologickém okamžiku
ozývá se z Ruska hlas ministra Kokovceva,
ale hned v zápětí také z Německa projevy.
usilující zabrániti, aby mezi Rakouskem
Ruskem naprosto nedošlo k žádné změně.
V Německu velmi dobře vědí, co se
rakouské veřejnosti teď už nejen od slo-
vanských, nýbrž i jiných politiků a orgánů
proti nim namítá. Uznávají, že Rakousko
jako spojenec Německa je ohrožováno ne-
přátelstvím mocností, se kterými by jinak
samo žilo v nejlepším míru. Balkánský spo-
lek byl jenom zdánlivě namířen proti němu,
kdyby nebylo spojeno s Německem, ne-
ozbrojila by proti němu francouzská finance
Srby, kdyby bylo jenom neutrální, mělo by
francouzsko-anglický finanční trh ihned k
disposici a panslavismus by na ně také ne-
útočil, kdyby je nepovažoval jenom za
etapu na pochodu proti Gemánstvu. Za to
Kokovcev
Srba
Rusko
Rakousko
Uhersko
Balkán
Německo
8
article
vše je ale Německo nejenom nepodporo-
valo tak, jak si toho ve Vídni přáli, nýbrž
ještě je stále i zdržovalo, zastrašovalo, ano
i zahanbilo, a to všecko jenom z krátkozra-
ké obchodní politiky a proto, aby z toho
vytlouklo jakési zlepšení svého poměru k
Anglii. Jestliže Rakousko oslabilo svou
prestiž i svoje hospodářství, jestliže je mu
Balkán, jeho jediný trh, zavřen, jestliže při
své pasivní obchodní bilanci musí na sebe
přece ještě bráti nová vojenská břemena,
jestliže vedle toho, že přirozeně nemůže
svým národům poskytnouti plné národní
vyžití, není teď ani s to, aby jim zjednalo
výhody velmocenské zájmové politiky —v
Německu velmi dobře vědí, že jim rakouská
veřejnost dává na tom vinu.
Je ovšem novým svědectvím, jak si tam
zvykli pohlížeti na Rakousko, když tyto
stížnosti jednoduše nazývají — politikou
citů. Avšak poněvadž projevy citů nezůstá-
vají tentokrát samy, nýbrž jsou provázeny
také úvahami o změně poměru k Rusku.
která by pak rázem cenu německého spo-
jenectví pošinula, sahají v Německu zas
jednou k strašidlu svaté alliance, aby
všecky myšlenky na spolek s Ruskem za-
hladili hned v zárodku. „Frankfuter Ztg.
prohlašuje, že by takový spolek tří císařů
byl spiknutím proti všem idejím pokroku
a svobody svědomí, a její vídeňský dopiso-
vatel volá už proti němu do zbraně všecky
svobodomyslné živly. To je však argument.
kterému nejméně věří právě ti, kdo ho
užívají. Svobodomyslné živly, které má ně-
mecký list na mysli, jsou vždycky náramně
pohotově, když se dělá zahraniční politika
proti Slovanům, ale zalezou jako krtcí,
když se ve vnitřní politice na národecha
ústavě pášou hříchy sebe křiklavější. Proti
Frankfuter Ztg
Německo
Vídeň
Anglie
Rakousko
Balkán
Rusko
9
article
Rusku jsou ve jménu pokroku, ale jeden
z nich, právě dopisovatel „Frankfurter
Ztgu.“, spolupodepsal prohlášení pro pana
Kányu, kterého by v Rusku redakce s jeho
výrobky nestrpěly ani den. A tytéž živly
v Německu konečně nemají nic proti tomu.
když jejich vlastní stát je s Ruskem v nej-
lepším poměru a když s ním v Postupimi
ujedná neutralitu pro případ cizího, tedy
také rakouského útoku. To je patrně něco
jiného. Když Německo Rusko potřebuje,
nikdo tam nic proti tomu nenamítá. Když
na to ale pomýšlejí v Rakousku, nazve se
to politikou citů. Kdyby řekli, že isolované
Rakousko je v zájmu Německa, poněvadž
je pak na ně odkázáno a musí mu za to
krýti záda v jeho světové politice, ač mu
do ní nic není, byli by pravdě blíže
Události na poloostrově bal
kánském.
Černohorsko-srbské vyjednávání o hranice.
Z Cetyně, 9. září. (K. k.) Ve zdejších di
plomatických kruzích prohlašují, že vyjedná
vání se Srbskem o srbsko-černohorských hra
nicích nebylo přerušeno, nýbrž jen odročeno
Jest pevná naděje, že bude brzo odbyto. Ne-
shody v názorech týkají se toliko území 150
čtverečních kilometrů.
Z Berlína, 9. září. „Berl. Tageblatt“ ozna-
muje z Petrohradu: Srbsko-černohorský po-
hraniční spor donutil ruskou vládu k energi-
ckému zakročení. Ministerstvo zahraničních
věcí dalo bělehradskému vyslanci příslušné in-
strukce a vyslanec měl kenferenci s náměst-
kem ministra. V zakročení Ruska spatřuje se
zde záruka smírného rozřešení záležitosti v
nejkratší době.
Kányu
Berl
Rusko
Německo
Postupim
Rakousko
Cetyně
Srbsko
Berlín
Petrohrad
Frankfurter Ztg
10
article
Annexe nových srbských krajin.
Z Bělehradu, 9. září. (K. k.) Úřadně s
oznamuje: Královskou proklamací ze 7. t. m.
prohlašuje se annexe nových území. Jejich
hranice jsou stanoveny takto: naproti Bul-
harsku dle bukureštského smíru; naproti
Řecku dle dohody mezi Srbskem a Řeckem;
naproti Albanii dle zatímné rozhraničovací
čáry a dle rozhodnutí vyslanecké konference
londýnské po dobu, až mezinárodní zvláštní
komise ustanoví konečně platné hranice; na-
proti Černé Hoře dle posavadní demar-
kační čáry vojenských operací až ke konečně
platnému ustanovení hranic; naproti Bosně
a Hercegovině zůstávají hranice posa-
vadní.
Postup Turků za Mestu.
Z Cařihradu, 9. září. Zde úřadně potvrzují.
že pravidelná turecká jízda a bašibozuci pře-
kročilí nové řecké hranice na dolním toku Me-
sty. Jest ochota spatřovati v tom pouze ex-
tempore několika tureckých důstojníků.
Německý konsul Schlieben.
Z Frankfurtu, 9. září. („Frankf. Ztg.“) Zprá-
vy, že německý konsul v Bělehradě Schlieben
na zakročení rakousko-uherské vlády byl od-
volán, se co nejenergičtěji na oficiosních ně-
meckých místech popírá. Bylo sice před něko-
lika měsíci usneseno konsula odvolati, ale jen
proto, že mu má býti přidělen širší okruh pů-
sobnosti.
Turek
Bělehrad
Řecko
Srbsko
Albánie
Boseň a Hercegovina
Mesta
Cařihrad
Frankfurt
11
article
Albanská otázka.
Albanská otázka.
Z Athén, 9. září. (K. k.) Zástupci velmoc
odevzdali včera odpoledne řecké vládě s po-
lečnou notu, která obsahuje usnesení vel-
vyslanecké konference v Londýně o jižních
jihovýchodních hranicích Albanska.
Zajatí bašíbozucí.
Ze Soluna, 9. září. (K. k.) Tlupa bašíbo
zuků, která chtěla vypleniti řeckou vesníci v
okolí Xanthi, byla zajata tureckými úřady
Jeden člen roty byl oběšen.
Turci shromáždili v Xanthi řecké obyva-
telstvo zbraně schopné pod prapory.
Turecké dementí.
Z Paříže, 9. září. Zdejší turecké velevy
slanectví uveřejňuje prohlášení, ve kterém po
pírá nejdůrazněji zprávu „Frankf. Ztg.“ o po
stupu tureckých vojsk na Kavalu.
Turek
Frankf
Atény
Londýn
Soluna
Paříž
Xanthi
12
title
Politický přehled.
14
article
Politický ráz sjezdu německých řemeslníků
Politický ráz sjezdu německých řemeslníků
z Rakouska.
Německý tisk s „N. Fr. Presse“ v čel.
vyličoval na týdny napřed „říšský“ sjezd ně
meckých řemeslníků v Chomutově jakožto po-
litickou událost prvního řádu a zárukou toho
že dopadne jako nová manifestace německého
souručenství, bylo německým listům hojné
účastenství alpských poslanců německých. na
něž ještě v šťastný předvečer sjezdový pouka-
zoval v pohnutém článku náčelník německýcl
agrárníků posl. Jos. Mayer. Dle úplných zpráv
o sjezdu včera uveřejněných nebylo to se sou-
ručenstvím a jeho projevy tak přespříliš val-
né. Němečtí řemeslničtí mistři — dí „Boh.“ —
sice sešli se v Chomutově, aby především ob-
starali své stavovské záležitosti, přece všal.
všechny, zejména Němce alpské, přivedlo ta-
ké přání, aby Němce v Čechách posílili pev-
nou oporou v jich boji. Nedošlo k žádným
nadšeným výjevům komersovým.
k žádným hlučným sbratřením. To-
ho však nebylo zapotřebí, aby soukmenovcům
Mayer
Němec
Rakousko
Chomutov
Čechy
15
article
z ostatních korunních zemí bylo vypravováno
o našich požadavcích a očekáváních. Jsou
známa... Četné účastenství ze všech něme-
ckých korunních zemí dokazuje i bez hluž-
ného a vtíravého zdůraznění samo-
zřejmý srdečný poměr atd.“ To zní jako resig-
nace i lze si představiti, jaký nadšením pla-
noucí a opcjný článek by byla „Bohemia“ na-
psala, kdyby bylo došlo k „hlučným a vtíra-
vým“ projevům souručenství, jichž se dnes tal
velkomyslně vzdává. Z našeho referátu včera
uveřejněného vysvítá, že ve veřejném jednán
sjezdu až na několik drobtů posl. Einspinnera
a starosty města Storcha nebylo o nacionáln
politiku takřka ani zavazeno. Té vyhražen by
„slavnostní večer“ v neděli. Lví podíl, to je
slavnostní řeč na něm připadla něm. agrár-
níku posl. Jos. Mayerovi z Chebu, a již tat
volba ukazuje, že ani Němci z Čech neposta-
vili na designované politické řečniště sjezdu
politika první třídy. Posl. Mayer dotkl se sou-
ručenství alpského jenom velmi neurčitě. V
prý, jak podunajští a alpští poslanci na Něm-
cích z Čech visí a jim vždycky po boku stáli
i ví prý také, jak jim to mnohdy — za těž.
ko a hořko bylo. Kdyby boj Němců v Če-
chách měl býti sebe tvrdší, Němci tito vytrvaj
ve vědomí, že alpští poslanci podpůrně stoj
po jich boku. Mohlo by se myslet, že na tate
nabádavá slova povstane některý z těch pře-
četných alpských Němců a přiměřeně odpoví
potvrzením názorů Mayerových. Ale povsta
posl. K. H. Wolf a pojednával o německém
požadavku národní samosprávy v Čechách
Storch
Mayer
Němec
Čo
Posl
Mayerův
Wolf
Cheb
Německo
Čechy
Bohemia
16
article
Schválně prý mluví o politice, poněvadž vše-
chny dosavadní řeči se politice vše-
možně vyhýbaly. U protivníků německého
národa a na vyšších místech mohlo by prý
vzniknout mínění, že si vzhledem na složen
řemeslnického sjezdu nikdo netroufa
rozvinouti tuto důležítou otázku
která se týká nejen Němců v Čechách, ale
všech Němců v Rakousku. Řečník prý douf
že řemeslníci všech německých krajů cítí se
s Němci v Čechách solidárními ve smyslu re-
soluce Nationalverbandu a tuto solidaritu
každém případě dochovají. V tom tónu mluv!
K. H. Wolf ještě chvilku, ale i jeho řeč vy-
zněla bez alpské ozvěny. Ani tentokráte ne-
promluvil nikdo z alpských hostí. Troufalos
k politice, K. H. Wolfem na sjezdu postrádaná
nedostavila se.
Němec
Wolf
Čechy
Rakousko
17
article
Aby tomuto živě pociťovanému nedostat
ku odpomohl, zpravodaj „Pr. Tagbl.“ došel i
na jednotlivé poslance pro výroky, z alpských
však pohnul jenem posl. dra. Stölzela k ře
či. Dr. Stölzel ujistil čilého reportéra, že pří-
tomnost poslanců z něm. Nationalverbandu
Chomutově platí především solidaritě -
v otázkách řemesla. Mimo to ovšem přišli
alpští poslanci ochotně do Chomutova, ježt
tím dokazují také solidaritu Němectva
— v Rakousku. V tom okamžiku ne-
jedná se však o politická usne-
sení, neboť smysl usnesení Nationalverbandu
nemá zapotřebí žádných výkladů, jsou úplně
jasná a bylo by prý si jenom přáti, aby, j ak
se posledně stávalo, usnesení Na-
tionalverbandu nebylo vykládá-
no podle nálady vykladačovy ko-
mentářem, který by později moh
pravý smysl usnesení zatemnit
Nikoli za politickým rozhodováním, ale aby
dokumentovali společenství sve
národnosti, sešli se poslanci z alpských
i sudetských zemí. Důležitější a hlubs
než projevy politické jsou proje-
vy mysli národní a tim větší důraz
dlužno prý klásti právě v nynější politicky
i hospodářsky vážné době na to, že v těch-
to dnech v Chomutově Němci ro-
kovali výhradně o hospodářský ch
Stölzel
doktor
Němec
Chomutov
Rakousko
18
article
V drobném prodejlt
ranní dlsle o sobě
za s
večorni
za lk
Ve fliálkách na venkovš
anní čisle
večerni
lnseráts
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se též
rodaken, tiskárna a sxpodloe
„Národních Listů“
Rakopísy se nevracei
19
article
otázkách. Přes to však zůstávají tyto otáz-
ky hospodářskými otázkami všech
národů ve státě a z této národné-
hospodářské porady vysvítá sou-
časně most k národně-hospodář-
skému dorozumění.
Mnohem štědřejší se souručenstvím k „P.
Tagblattu“ byli podunajští němečtí politikové,
jako posl. Wedra, posl. dr. Waber, zemský
poslanec Tamussino, kteří nešetřili vřelými
výrazy, neméně i frázovitý Bachmann. Závě-
rek okruhu „Pr. Tagbl.“ dotázaných poslanců
připadl střízlivému poslanci Pacherovi, který
nic lepšího neuměl pověděti, leč že po skvě-
lém usnesení Nationalverbandu ve Vídni dne
29. srpna nebylo zapotřebí žádných no-
vých porad a žádných nových pro-
jevů se strany poslanců. Jich návště-
va, která v první řadě platila výsta-
vě a řemeslnickému sjezdu, jest prý
novým potvrzením usnesení ve Vídní učině-
ných. Tento výrok Pacherův není v podstatě
však ničím jiným, než potvrzením poli-
tického fiaska německo-řemesl-
nického sjezdu v Chomutově. Jest
příliš eklatantní, než aby bylo zapotřebí při-
dávati ještě něco k citovaným výrokům na
doklad.
doktor
Waber
Tamussino
Bachmann
Pacher
Pacherův
Vídeň
Chomutov
Nationalverband
20
article
Posl. Lípka o vyrovnání.
Na voličské schůzi v Ústí n. L. prohlásil
posl. Lipka, jak známo, jeden ze vzácnějších
idealistů v otázkách vyrovnacích, že uzavříti
vyrovnání ještě dnes od národa k národu jest
téměř nemožností. Jinak odsuzoval řečník do-
cela fanaticky sanování zemských financl
protiprávně (!) prý zamýšlené a projevil ná-
zor, že se k němu proto přistupuje, poněvadž
prý feudálnímu velkostatkářstvu část dlužných
břemen, za něž převzalo spolu garancií (!l).
jest nepříjemna, čímž vystavil posl. Lipka své-
mu politickému geniu vysvědčení chudoby,
neboť se zcela patrně domnívá, že za nezalo-
žené dluhy ručí kurie poslanecké, anebo ty
jich části, jichž zástupci v zemském výboru
hlasovali pro uzavření nezaložených půjček.
Také včerejší „Prager Tagblatt“ byl po-
jat hrůzou ze sanace zemských financí, kte-
rouž prý zemská správní komise podniká. Je-
jím účelem jest prý podle instrukcí jí daných.
činiti nutná opatření pro další vedení zemské-
ho hospodářství, a k těmto opatřením podle
„P. Tagblattu“ nenáleží placení nezaložených
zemských dluhův. Toť prý politická akce proti
Němcům naměřená, neboť zaplatí-li zemská
komise dluhy, ubírá se Němcům sanací zem-
ských financí možnost ku pozdějšímu odporu
proti sanaci. Řekne-li posl. Lipka, či napíše-lí
něco podobného p. dv. rada Bachmann, je to
pro politiky milá zábava, ale list, který si za-
kládá něco na svém národohospodářském roz-
hledu, neměl by pěstovati takováto axiomata.
Posl
Prager
Němec
Bachmann
Lipka
21
article
Avšak řečený list jde ve své klasičnosti ještě
dále, neboť ujímaje se s falešnou a předstíra-
nou horlivostí učitelstva a zemského úřadni-
ctva a zřízenectva a jich požadavků, burácí
proti zaslepené politice justamentu v zemském
výboru, který nadělal dluhy, jež prý nyní
hodlá zemská komise platit, na místě aby
zlepšila platy učitelům a zemskému úřadni-
ctvu. Tento dětinný pokus, setřásti s německé
obstrukce zodpovědnost za osud všech, kdož
jím záviseli na dělném sněmu, nemůže se
ovšem nikdy zdařiti: nebýti zločinné německé
taktiky, nebylo dnes ani nezaložených dluhů,
ani nesanovaných zemských financí, ani strá-
dajícího učitelstva a zemského zřízenectva.
Kromě toho mohlo býti vyrovnání, za kteréž
„P. Tagblatt“ sám zlomil leckterý rytířský
oštěp, faktem.
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Staré noviny.) V době parlament-
ních a divadelních prázdnin, kdy celý svět je
na cestách a denní listy jeví živý intereso
přírodopisné, zeměpisné a jiné neaktuální sen.
sace, objevuje se mezi zprávami o telegrafin
bez drátu, kterou možno zapalovati na dálku
prach na nepřátelských válečných lodích,o
zeleném paprsku po západu slunce, o projek-
tech na zavodnění Sahary a lécích proti moř-
ské nemoci, také dojemný příběh o starém ka-
pitánu na zapomenutém mysu u severního po-
lu. Mys sám se mění rok za rokem, také ka-
pitán bývá vystřídán hlídačem majáku, ob-
chodníkem se sobími kůžemi neb eskymáckým
náčelníkem, ale dojemný přiběh vrací se s ne-
klamnou pravidelností: osamělý ten muž sedí
tedy kdesi za polárním kruhem a čeká tou-
žebně, až se zjeví na obzoru moře loď, vezouci
nové zásoby a balík denních listů, jež pro něj
schránili pečlivě v bureau námořního úřadu
den za dnem, zabalili pak nepromokavým plát-
nem a přídali k bednám konserv, krabicím
sucharů, balíčkům tabáku a kartonům patron.
Stará novina
23
article
Konečně se zjeví kouř na obzoru, loď přijede,
uhostí mořského poustevníka horkým grogem
a zanechá mu na celý dlouhý rok s dostatek
tělesné i duševní potravy. A pak následuje
pohnutlivá scena, jak starý muž sedí u lampy.
naplněné velrybím tukem, kouří čerstvý tabák
a přečítá svému pomocníku, soudruhu v pu-
stině polární noci, první číslo novin, právě
rok starých, o událostech ve vlasti. Oba muži
probírají politický úvodník, denní zprávy, si-
tuaci na burse i prognosy povětrnosti a de-
batují o těch minulých věech jako o součas-
ných aktualitách. Hrozí-li válečné nebezpečí.
nebo jedná-li se o postup sensačního procesu,
dohadují obšírně všechny možné výsledky.
ale ani na okamžik jim nenapadá, aby poru-
šili přesně stanovený pořad čísel a podívali
se o několik dní dále na výsledek. Den jak
den berou jen jediné číslo, s běžným datem
24
article
dne — jen ovšem o rok starší — a těší se, co
jim příští den přinese nového z jejich domo-
viny. Tak pokračují celý rok, a když se chýli
balík potištěného papíru ke konci, objeví se
opět kouř na modrém pruhu uvolněného mo-
ře, přijíždí loď, přiváží nový, právě uplynulý
rok života vlasti, zašitý v nepromokavém plát-
ně, zatím co časopisy tam doma vyhrabávaji
znovu ze starých ročníků zprávu o osamělém
kapitánu, čtoucím postupně noviny o rok po-
zději.
25
article
Připadala mi vždy příšerně groteskní tato
novinářská idyla, letos však pocítil jsem s tím
věčným kapitánem živější, srdečnější zájem
Octl jsem se také trochu mimo naši otčinu.
ovšem ne v ledovém moři, ale v rajském kout-
ku země pod rozkošným jižním nebem, kam
český list putuje celý týden — dojde-li vůbec
— přinášeje ozvěnu uplynulého českého ži-
vota. Po čtrnáct dní nezvěděl jsem ani slůvka.
co se děje ve vlasti, a když jsem nalezl pak
tu hromádku žloutnoucího, potištěného papíru.
jenž znamenal řadu dní horečného politického
zápasu, divadelních a literárních novineka
denní kroniky tam doma, byl jsem na chvíli
v pokušení, napodobit starého polárního ka-
pitána a pročítat denně jedno číslo čtrnáct
dní staré, abych náležitým postupem zažil mi-
nulý domácí život. Je to vskutku podivuhod-
ný pocit, čísti staré politické úvodníky, jejichž
kombinace jsou už dávno předstiženy novou
skutečností, prožívat polemiky, na které se
patrně vystřídaly již ostré odpovědi, sledovat
sensační příběhy, na které domácí čtenář již
zapomněl, probírat se denními zprávami, jež
jsou již historií, chutnat v divadelních a kon-
certních buletinech přípravné chvalozpěvy
chystaných premier, jež jsou kritikou již ně-
kolik dní popraveny, stopovat chystaný match
světových profesionálů, z nichž jeden dojista
již pozbyl svého championatu, představovat
si vábivě oznamované divadlo v přírodě, které
už je dávno odřeknuto, a opakovat si tak
všechny velké i drobné události našeho světa
beze všeho aktuálního zájmu, jako ozvěnu
skutečného sice, ale již minulého života. Je
26
article
to nový a zvláštní dojem, ta klidná lhostei-
nost k živému obrazu skutečnosti, zapadlé
již v neskutečnu minulosti, ale vyrůstající z ti.
skařské černi tak, jakoby právě se ještě roz-
víjela. Je to podobný pocit jako v kinemato-
grafu, kde neodvratně zmizelé výjevy vracejí
se poslušně na plátno pohyblivým stínem, roz-
víjejí se rychleji, pomaleji, i nazpět, dle vůle
managera a klamou lidskou duší svou zdánli-
vou aktualitou, ač již jsou dávno nahraženy
novým prchavým proudem života.
Doma bych se marně pokoušel vyvolat
ten podivný dojem čtením odložených starých
novin. Tam jsou jen bezcenným cárem, ale
zde, kam proběhly jako opožděná vlna živých
dějů, přinášejí sebou ještě životní záchvě-
vy, a jejich zprávy, doma odbyté a zapome-
nuté, dorážejí na mysl zcela živě a vyvolá-
vají čerstvé účinky. Zachycovat tyto účinky
z politických a denních událostí, bylo by
opravdu směšné, zvláště když uběhne opět
týden, než dolétnou do listu — bylo by vů-
bec možno bez útrpného pohrdlivého úsměvu
čísti názor o politické události čtrnáct dní
staré? Ale jsou přece drobnosti našeho živo-
ta, na něž jsme doma tak zvyklí, že se nás an
netknou, dojdou-li však k nám z dáli a pozdě
nabývají v té prostorové a časové perspek-
tivě nových a určitějších tvarů. A tak probí-
rám-li ten starý, nahromaděný papír — př
čemž je mi zcela lhostejno, v jakém časovém
pořadu se mi dostává do rukou — zastavuji se
u drobných zpráv, jež mimoděk zůstávají tkvět
v mysli.
27
article
Čtu malou lokálku, přejatou z vídeňských
listů: vídeňská universita bude stavět novou.
nádhernou knihovnu nákladem osmi milionů
korun. Místo již je koupeno, plány hotovy, do
čtyř let bude stát výstavný palác, vystrojený
nejmodernějšími pokroky bibliotéční vědy
Vídeň má ohromnou knihovnu dvorní, má mo-
derně zřízenou knihovnu techniky a dnešní
knihovna universitní, ovšem nešťastně zasta-
vená do universitní budovy, je přece jen ne-
poměrně lépe a účelněji vystrojena než naše
knihovna pražská. Pražská veřejná knihovna.
Vídeň
28
article
sloužící universitě, je málem v tomtéž stavu
jako před sto lety. Sídlí v starém klášteře-
řidali jí během let trochu chodeb a pokojů,
ale celá ta budova hodíla by se všemu mož-
nému spík než veřejné knihovně, jež má být
zásobárnou vědeckého života obou národností
v Praze, zásobovat literaturou celé Čechy,
sloužit běžným potřebám širokých vrsteva
stačit deseti tisícům posluchačů vysokých
škol. Nemá aspoň snesitelné čítárny, nemá
bezpečných skladišť na knihy, její správa se
zoufalým úsilím musí vyhledávat každý tmavý
koutek starých klášterních chodeb, aby v nich
uložila materiál rok za rokem vzrůstající,
všechny prosby, všechny návrhy, plány, roz-
klady jsou marny. Nezdá se, že by vůbec v do-
hledné době na rozhodných místech pomýšlel
na to, aby ústav, na němž závisí valnou mě-
rou rozkvět vědeckého a literárního života
v Čechách, nalezl aspoň dostatečný útulel
pro své staré vzácnosti a nové přírostky, ne-
řku-li, aby se stal opravdu moderním ústavem
literatury a vědy. Ve Vídní stačí, že knihovna.
určená jen potřebám universitním, trpí nedo-
statkem místa, aby provedena byla nová milio-
nová stavba, v Čechách jediný téměř pramen
vědecké a literární práce obou národnost
hrozí stát se v málu letech pouhým neužíva-
telným skladištěm, a všechno úsilí universi
i bibliotéční správy o novostavbu vyznívá na-
darmo.
Praha
Čechy
Vídeň
29
article
Přecházím drobnou lokálku, která svým
nevinnými řádky tak nápadně prozrazuje ne-
utěšenou situaci kulturního života v Čechách
a čtu v divadelních zprávách kritiku jakéhosi
úřadního výnosu, jímž bylo zakázáno činohře
Národního divadla pořádat představení po če-
ských a moravských městech, poněvadž prý
si stěžovali ředitelé kočovných divadelních
společností na tuto „nekalou soutěž“. Domní-
val jsem se, že je to nějaký skrytý žert, ně.
jaký vtip na veselé nedorozumění, ale zpráva
se opakuje a potvrzuje. Po léta jsme usilovalí
o to, aby Národní divadlo podnikalo občasné
návštěvy ve venkovských městech, jež mají
dnes již svá stálá a pěkná divadla, aby po-
vznesena byla úroveň ochotnického a kočov-
ného scénického umění, jež živě a rychle vy-
růstá, ale nerozvíjí se současně umělecky.
Zajeti si do Prahy nestačí. Je nutno vidět
ensemble Národního dívadla v tom domácím
venkovském prostředí, aby srovnáváním na
místě divadelní vkus mohl být povznesen.
Čechy
Praha
národní divadlo
30
article
Činohra Národního divadla není ovšem nikte-
rak naším ideálem dramatické reprodukce,
ale je to přece jen poměrně nejvyspělejší naše
družina — a když se konečně odhodlala uká-
zat se po českých vlastech, objevuje se po-
jednou, že páše „nekalou soutěž“, která má
být úřadním výnosem překažena! Je to cosi
tak podivného, že je těžko si to opravdově
představit. Divadelní návštěvy, jež by měly
být našemu venkovu svátkem, jsou záminkou
ku protestům, volajícím po úřadním zakroče-
ní. Opravdu hořko pomyslit. Tovární boty lze
prodávat po celých Čechách, tovární mýdlo
cikorka zaplavují všechny vesnice, hospodář-
ské stroje nabízejí a předvádějí se volně od
statku ke statku, alo pražské divadelní umění
několika výlety ruší prý divadelní obchod po
venkově.
Kdybych seděl v Praze, možno že bych
přelétl ráno při snídani takovou zprávu stejně
lhostejně, jako mnoho jiných, podobných, ale
zde, když ke mně dolétá opožděná, vzbuzuje
podivný, bezmocný smutek a zošklivuje čtení
těch tištěných ozvěn z domova. Oč lépe te
ukládat ty tenké balíčky novinářského papíru
nečtené na okno a jít se raději koupat do mo-
ře, procházet se parkem pod rozevlanými
kédry a v řadách cypřiší. A přece — ať sebe
půvabněji září jižní nebe, ať sebe rozkošněji
voní pinie a tuberosy, ať sebe čileji zučí
tisíce včel v kvetoucích břečtanech, kdykoliv
přijda ten opožděný posel z otčiny, trhám dy-
chtivě pomačkanou pásku a sleduji ozvěnu
toho žití tam doma, vzpomínaje teskně na
dialog belgického literáta: „Po čem poznáváš
svojí otčinu?“ — „Po smutku, který z nl
cítím.
Čechy
Praha
národní divadlo