ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f443f610-8f16-11dd-85d8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 59, person 33, org 6, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 10. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 248.
4 article
u rannl a večerní llaty předplácí se V Praze v administranit sa města. aa čtvrt leta lk= a dvojl donáškou něsta na rtieta : . . . ikei ve filiálkách na měsle. 1Ks Poštou měste. ne čevrt fota : . . . 9 K 50 s dvojí zásllkou na měsíe. na vrtist: . . . k8l
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6 article Rakousko a Německo.
Rakousko a Německo. V rakousko-ruských stycích objevují se symptomy, ze kterých dá se souditi, že v poměru obou států nastává potěšitelná změna. Ve vídeňské žurnalistice mluví se vůči Rusku klidným tonem, který při jejím poměru k zahraničnímu úřadu je velmi vý- znamný, a na ruské straně ujal se slova sám ministerský předseda Kokovcev a uči- nil významný projev. Vzpomínaje s povdě- kem, že se velmocím podařilo urovnati balkánskou krisi bez vážného ohrožení svě- tového míru, tak jak on si toho již v únoru veřejně přál, rozhovořil se obnovitel ru- ských financí o poměru k Rakousku a pra- vil, že souhlas oficiosního tisku obou států. konstatovaný již v zimě, urovnal na obou stranách cestu i přátelštější výměně názorů v širší veřejnosti. Zásluhu za to, že světový mír i v kritických dobách byl zachován. přičtl pak ministerský předseda především moudrosti a mírumilovnosti obou panovní- Pokud jde o veřejnost rakouskou, neni pochyby, že se nyní dívá na Rusko jinýma očima nežli před balkánskou válkou. Pří- činy nejsou lhostejné: spočívají v rozmachu Ruska a ve vystřízlivění, které nastalo ko- lem domu na Míčovém náměstí. Na celý svět působilo hlubokým dojmem, jaký po- krok učinily v několika posledních letech ruské finance, jak rozkvetlo národní ho- spodářství, jak se osvědčilo dílo agrární re- formy, zahájené Stolypinem, a v neposlední řadě i to, jak snadně přečkalo rozkvétajíc
Stolypin Rakousko Německo Rusko míčový náměstí
7 article
Rusko nepokojnou hospodářskou situaci. trvající teď už bezmála rok. Váha všech těchto věcí pro rakouskou veřejnost přiro- zeně ještě vzrostla srovnáním. Hospo- dářský život Rakousko-Uherska utrpěl řa- du bolestných otřesů, a velmocenská pre- stiž rovněž byla oslabena výsledky obou balkánských válek. Vůči úspěchům své di- plomacie, které jsou čistě negativní, vůči nepřátelům, kteří se vzmohli, přátelům. kteří byli poraženi, a spojencům, kteří byli zviklání, není divu, že i kruhy, které s Ru- skem nic nespojuje, počaly uvažovati, zda byla dosavadní politika vůči Balkánu správ- na a zda by nebývalo jmenovitě vhodno chovati se jako dosud i vůči Rusku, když přece sporné otázky balkánské, které dě- lily oba státy, jsou rozřešeny, a jiných na- prosto v popředí není. V takovém psychologickém okamžiku ozývá se z Ruska hlas ministra Kokovceva, ale hned v zápětí také z Německa projevy. usilující zabrániti, aby mezi Rakouskem Ruskem naprosto nedošlo k žádné změně. V Německu velmi dobře vědí, co se rakouské veřejnosti teď už nejen od slo- vanských, nýbrž i jiných politiků a orgánů proti nim namítá. Uznávají, že Rakousko jako spojenec Německa je ohrožováno ne- přátelstvím mocností, se kterými by jinak samo žilo v nejlepším míru. Balkánský spo- lek byl jenom zdánlivě namířen proti němu, kdyby nebylo spojeno s Německem, ne- ozbrojila by proti němu francouzská finance Srby, kdyby bylo jenom neutrální, mělo by francouzsko-anglický finanční trh ihned k disposici a panslavismus by na ně také ne- útočil, kdyby je nepovažoval jenom za etapu na pochodu proti Gemánstvu. Za to
Kokovcev Srba Rusko Rakousko Uhersko Balkán Německo
8 article
vše je ale Německo nejenom nepodporo- valo tak, jak si toho ve Vídni přáli, nýbrž ještě je stále i zdržovalo, zastrašovalo, ano i zahanbilo, a to všecko jenom z krátkozra- ké obchodní politiky a proto, aby z toho vytlouklo jakési zlepšení svého poměru k Anglii. Jestliže Rakousko oslabilo svou prestiž i svoje hospodářství, jestliže je mu Balkán, jeho jediný trh, zavřen, jestliže při své pasivní obchodní bilanci musí na sebe přece ještě bráti nová vojenská břemena, jestliže vedle toho, že přirozeně nemůže svým národům poskytnouti plné národní vyžití, není teď ani s to, aby jim zjednalo výhody velmocenské zájmové politiky —v Německu velmi dobře vědí, že jim rakouská veřejnost dává na tom vinu. Je ovšem novým svědectvím, jak si tam zvykli pohlížeti na Rakousko, když tyto stížnosti jednoduše nazývají — politikou citů. Avšak poněvadž projevy citů nezůstá- vají tentokrát samy, nýbrž jsou provázeny také úvahami o změně poměru k Rusku. která by pak rázem cenu německého spo- jenectví pošinula, sahají v Německu zas jednou k strašidlu svaté alliance, aby všecky myšlenky na spolek s Ruskem za- hladili hned v zárodku. „Frankfuter Ztg. prohlašuje, že by takový spolek tří císařů byl spiknutím proti všem idejím pokroku a svobody svědomí, a její vídeňský dopiso- vatel volá už proti němu do zbraně všecky svobodomyslné živly. To je však argument. kterému nejméně věří právě ti, kdo ho užívají. Svobodomyslné živly, které má ně- mecký list na mysli, jsou vždycky náramně pohotově, když se dělá zahraniční politika proti Slovanům, ale zalezou jako krtcí, když se ve vnitřní politice na národecha ústavě pášou hříchy sebe křiklavější. Proti
Frankfuter Ztg Německo Vídeň Anglie Rakousko Balkán Rusko
9 article
Rusku jsou ve jménu pokroku, ale jeden z nich, právě dopisovatel „Frankfurter Ztgu.“, spolupodepsal prohlášení pro pana Kányu, kterého by v Rusku redakce s jeho výrobky nestrpěly ani den. A tytéž živly v Německu konečně nemají nic proti tomu. když jejich vlastní stát je s Ruskem v nej- lepším poměru a když s ním v Postupimi ujedná neutralitu pro případ cizího, tedy také rakouského útoku. To je patrně něco jiného. Když Německo Rusko potřebuje, nikdo tam nic proti tomu nenamítá. Když na to ale pomýšlejí v Rakousku, nazve se to politikou citů. Kdyby řekli, že isolované Rakousko je v zájmu Německa, poněvadž je pak na ně odkázáno a musí mu za to krýti záda v jeho světové politice, ač mu do ní nic není, byli by pravdě blíže Události na poloostrově bal kánském. Černohorsko-srbské vyjednávání o hranice. Z Cetyně, 9. září. (K. k.) Ve zdejších di plomatických kruzích prohlašují, že vyjedná vání se Srbskem o srbsko-černohorských hra nicích nebylo přerušeno, nýbrž jen odročeno Jest pevná naděje, že bude brzo odbyto. Ne- shody v názorech týkají se toliko území 150 čtverečních kilometrů. Z Berlína, 9. září. „Berl. Tageblatt“ ozna- muje z Petrohradu: Srbsko-černohorský po- hraniční spor donutil ruskou vládu k energi- ckému zakročení. Ministerstvo zahraničních věcí dalo bělehradskému vyslanci příslušné in- strukce a vyslanec měl kenferenci s náměst- kem ministra. V zakročení Ruska spatřuje se zde záruka smírného rozřešení záležitosti v nejkratší době.
Kányu Berl Rusko Německo Postupim Rakousko Cetyně Srbsko Berlín Petrohrad Frankfurter Ztg
10 article
Annexe nových srbských krajin. Z Bělehradu, 9. září. (K. k.) Úřadně s oznamuje: Královskou proklamací ze 7. t. m. prohlašuje se annexe nových území. Jejich hranice jsou stanoveny takto: naproti Bul- harsku dle bukureštského smíru; naproti Řecku dle dohody mezi Srbskem a Řeckem; naproti Albanii dle zatímné rozhraničovací čáry a dle rozhodnutí vyslanecké konference londýnské po dobu, až mezinárodní zvláštní komise ustanoví konečně platné hranice; na- proti Černé Hoře dle posavadní demar- kační čáry vojenských operací až ke konečně platnému ustanovení hranic; naproti Bosně a Hercegovině zůstávají hranice posa- vadní. Postup Turků za Mestu. Z Cařihradu, 9. září. Zde úřadně potvrzují. že pravidelná turecká jízda a bašibozuci pře- kročilí nové řecké hranice na dolním toku Me- sty. Jest ochota spatřovati v tom pouze ex- tempore několika tureckých důstojníků. Německý konsul Schlieben. Z Frankfurtu, 9. září. („Frankf. Ztg.“) Zprá- vy, že německý konsul v Bělehradě Schlieben na zakročení rakousko-uherské vlády byl od- volán, se co nejenergičtěji na oficiosních ně- meckých místech popírá. Bylo sice před něko- lika měsíci usneseno konsula odvolati, ale jen proto, že mu má býti přidělen širší okruh pů- sobnosti.
Turek Bělehrad Řecko Srbsko Albánie Boseň a Hercegovina Mesta Cařihrad Frankfurt
11 article Albanská otázka.
Albanská otázka. Z Athén, 9. září. (K. k.) Zástupci velmoc odevzdali včera odpoledne řecké vládě s po- lečnou notu, která obsahuje usnesení vel- vyslanecké konference v Londýně o jižních jihovýchodních hranicích Albanska. Zajatí bašíbozucí. Ze Soluna, 9. září. (K. k.) Tlupa bašíbo zuků, která chtěla vypleniti řeckou vesníci v okolí Xanthi, byla zajata tureckými úřady Jeden člen roty byl oběšen. Turci shromáždili v Xanthi řecké obyva- telstvo zbraně schopné pod prapory. Turecké dementí. Z Paříže, 9. září. Zdejší turecké velevy slanectví uveřejňuje prohlášení, ve kterém po pírá nejdůrazněji zprávu „Frankf. Ztg.“ o po stupu tureckých vojsk na Kavalu.
Turek Frankf Atény Londýn Soluna Paříž Xanthi
12 title
Politický přehled.
13 title
Země české.
14 article Politický ráz sjezdu německých řemeslníků
Politický ráz sjezdu německých řemeslníků z Rakouska. Německý tisk s „N. Fr. Presse“ v čel. vyličoval na týdny napřed „říšský“ sjezd ně meckých řemeslníků v Chomutově jakožto po- litickou událost prvního řádu a zárukou toho že dopadne jako nová manifestace německého souručenství, bylo německým listům hojné účastenství alpských poslanců německých. na něž ještě v šťastný předvečer sjezdový pouka- zoval v pohnutém článku náčelník německýcl agrárníků posl. Jos. Mayer. Dle úplných zpráv o sjezdu včera uveřejněných nebylo to se sou- ručenstvím a jeho projevy tak přespříliš val- né. Němečtí řemeslničtí mistři — dí „Boh.“ — sice sešli se v Chomutově, aby především ob- starali své stavovské záležitosti, přece všal. všechny, zejména Němce alpské, přivedlo ta- ké přání, aby Němce v Čechách posílili pev- nou oporou v jich boji. Nedošlo k žádným nadšeným výjevům komersovým. k žádným hlučným sbratřením. To- ho však nebylo zapotřebí, aby soukmenovcům
Mayer Němec Rakousko Chomutov Čechy
15 article
z ostatních korunních zemí bylo vypravováno o našich požadavcích a očekáváních. Jsou známa... Četné účastenství ze všech něme- ckých korunních zemí dokazuje i bez hluž- ného a vtíravého zdůraznění samo- zřejmý srdečný poměr atd.“ To zní jako resig- nace i lze si představiti, jaký nadšením pla- noucí a opcjný článek by byla „Bohemia“ na- psala, kdyby bylo došlo k „hlučným a vtíra- vým“ projevům souručenství, jichž se dnes tal velkomyslně vzdává. Z našeho referátu včera uveřejněného vysvítá, že ve veřejném jednán sjezdu až na několik drobtů posl. Einspinnera a starosty města Storcha nebylo o nacionáln politiku takřka ani zavazeno. Té vyhražen by „slavnostní večer“ v neděli. Lví podíl, to je slavnostní řeč na něm připadla něm. agrár- níku posl. Jos. Mayerovi z Chebu, a již tat volba ukazuje, že ani Němci z Čech neposta- vili na designované politické řečniště sjezdu politika první třídy. Posl. Mayer dotkl se sou- ručenství alpského jenom velmi neurčitě. V prý, jak podunajští a alpští poslanci na Něm- cích z Čech visí a jim vždycky po boku stáli i ví prý také, jak jim to mnohdy — za těž. ko a hořko bylo. Kdyby boj Němců v Če- chách měl býti sebe tvrdší, Němci tito vytrvaj ve vědomí, že alpští poslanci podpůrně stoj po jich boku. Mohlo by se myslet, že na tate nabádavá slova povstane některý z těch pře- četných alpských Němců a přiměřeně odpoví potvrzením názorů Mayerových. Ale povsta posl. K. H. Wolf a pojednával o německém požadavku národní samosprávy v Čechách
Storch Mayer Němec Čo Posl Mayerův Wolf Cheb Německo Čechy Bohemia
16 article
Schválně prý mluví o politice, poněvadž vše- chny dosavadní řeči se politice vše- možně vyhýbaly. U protivníků německého národa a na vyšších místech mohlo by prý vzniknout mínění, že si vzhledem na složen řemeslnického sjezdu nikdo netroufa rozvinouti tuto důležítou otázku která se týká nejen Němců v Čechách, ale všech Němců v Rakousku. Řečník prý douf že řemeslníci všech německých krajů cítí se s Němci v Čechách solidárními ve smyslu re- soluce Nationalverbandu a tuto solidaritu každém případě dochovají. V tom tónu mluv! K. H. Wolf ještě chvilku, ale i jeho řeč vy- zněla bez alpské ozvěny. Ani tentokráte ne- promluvil nikdo z alpských hostí. Troufalos k politice, K. H. Wolfem na sjezdu postrádaná nedostavila se.
Němec Wolf Čechy Rakousko
17 article
Aby tomuto živě pociťovanému nedostat ku odpomohl, zpravodaj „Pr. Tagbl.“ došel i na jednotlivé poslance pro výroky, z alpských však pohnul jenem posl. dra. Stölzela k ře či. Dr. Stölzel ujistil čilého reportéra, že pří- tomnost poslanců z něm. Nationalverbandu Chomutově platí především solidaritě - v otázkách řemesla. Mimo to ovšem přišli alpští poslanci ochotně do Chomutova, ježt tím dokazují také solidaritu Němectva — v Rakousku. V tom okamžiku ne- jedná se však o politická usne- sení, neboť smysl usnesení Nationalverbandu nemá zapotřebí žádných výkladů, jsou úplně jasná a bylo by prý si jenom přáti, aby, j ak se posledně stávalo, usnesení Na- tionalverbandu nebylo vykládá- no podle nálady vykladačovy ko- mentářem, který by později moh pravý smysl usnesení zatemnit Nikoli za politickým rozhodováním, ale aby dokumentovali společenství sve národnosti, sešli se poslanci z alpských i sudetských zemí. Důležitější a hlubs než projevy politické jsou proje- vy mysli národní a tim větší důraz dlužno prý klásti právě v nynější politicky i hospodářsky vážné době na to, že v těch- to dnech v Chomutově Němci ro- kovali výhradně o hospodářský ch
Stölzel doktor Němec Chomutov Rakousko
18 article
V drobném prodejlt ranní dlsle o sobě za s večorni za lk Ve fliálkách na venkovš anní čisle večerni lnseráts platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se též rodaken, tiskárna a sxpodloe „Národních Listů“ Rakopísy se nevracei
19 article
otázkách. Přes to však zůstávají tyto otáz- ky hospodářskými otázkami všech národů ve státě a z této národné- hospodářské porady vysvítá sou- časně most k národně-hospodář- skému dorozumění. Mnohem štědřejší se souručenstvím k „P. Tagblattu“ byli podunajští němečtí politikové, jako posl. Wedra, posl. dr. Waber, zemský poslanec Tamussino, kteří nešetřili vřelými výrazy, neméně i frázovitý Bachmann. Závě- rek okruhu „Pr. Tagbl.“ dotázaných poslanců připadl střízlivému poslanci Pacherovi, který nic lepšího neuměl pověděti, leč že po skvě- lém usnesení Nationalverbandu ve Vídni dne 29. srpna nebylo zapotřebí žádných no- vých porad a žádných nových pro- jevů se strany poslanců. Jich návště- va, která v první řadě platila výsta- vě a řemeslnickému sjezdu, jest prý novým potvrzením usnesení ve Vídní učině- ných. Tento výrok Pacherův není v podstatě však ničím jiným, než potvrzením poli- tického fiaska německo-řemesl- nického sjezdu v Chomutově. Jest příliš eklatantní, než aby bylo zapotřebí při- dávati ještě něco k citovaným výrokům na doklad.
doktor Waber Tamussino Bachmann Pacher Pacherův Vídeň Chomutov Nationalverband
20 article
Posl. Lípka o vyrovnání. Na voličské schůzi v Ústí n. L. prohlásil posl. Lipka, jak známo, jeden ze vzácnějších idealistů v otázkách vyrovnacích, že uzavříti vyrovnání ještě dnes od národa k národu jest téměř nemožností. Jinak odsuzoval řečník do- cela fanaticky sanování zemských financl protiprávně (!) prý zamýšlené a projevil ná- zor, že se k němu proto přistupuje, poněvadž prý feudálnímu velkostatkářstvu část dlužných břemen, za něž převzalo spolu garancií (!l). jest nepříjemna, čímž vystavil posl. Lipka své- mu politickému geniu vysvědčení chudoby, neboť se zcela patrně domnívá, že za nezalo- žené dluhy ručí kurie poslanecké, anebo ty jich části, jichž zástupci v zemském výboru hlasovali pro uzavření nezaložených půjček. Také včerejší „Prager Tagblatt“ byl po- jat hrůzou ze sanace zemských financí, kte- rouž prý zemská správní komise podniká. Je- jím účelem jest prý podle instrukcí jí daných. činiti nutná opatření pro další vedení zemské- ho hospodářství, a k těmto opatřením podle „P. Tagblattu“ nenáleží placení nezaložených zemských dluhův. Toť prý politická akce proti Němcům naměřená, neboť zaplatí-li zemská komise dluhy, ubírá se Němcům sanací zem- ských financí možnost ku pozdějšímu odporu proti sanaci. Řekne-li posl. Lipka, či napíše-lí něco podobného p. dv. rada Bachmann, je to pro politiky milá zábava, ale list, který si za- kládá něco na svém národohospodářském roz- hledu, neměl by pěstovati takováto axiomata.
Posl Prager Němec Bachmann Lipka
21 article
Avšak řečený list jde ve své klasičnosti ještě dále, neboť ujímaje se s falešnou a předstíra- nou horlivostí učitelstva a zemského úřadni- ctva a zřízenectva a jich požadavků, burácí proti zaslepené politice justamentu v zemském výboru, který nadělal dluhy, jež prý nyní hodlá zemská komise platit, na místě aby zlepšila platy učitelům a zemskému úřadni- ctvu. Tento dětinný pokus, setřásti s německé obstrukce zodpovědnost za osud všech, kdož jím záviseli na dělném sněmu, nemůže se ovšem nikdy zdařiti: nebýti zločinné německé taktiky, nebylo dnes ani nezaložených dluhů, ani nesanovaných zemských financí, ani strá- dajícího učitelstva a zemského zřízenectva. Kromě toho mohlo býti vyrovnání, za kteréž „P. Tagblatt“ sám zlomil leckterý rytířský oštěp, faktem.
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Staré noviny.) V době parlament- ních a divadelních prázdnin, kdy celý svět je na cestách a denní listy jeví živý intereso přírodopisné, zeměpisné a jiné neaktuální sen. sace, objevuje se mezi zprávami o telegrafin bez drátu, kterou možno zapalovati na dálku prach na nepřátelských válečných lodích,o zeleném paprsku po západu slunce, o projek- tech na zavodnění Sahary a lécích proti moř- ské nemoci, také dojemný příběh o starém ka- pitánu na zapomenutém mysu u severního po- lu. Mys sám se mění rok za rokem, také ka- pitán bývá vystřídán hlídačem majáku, ob- chodníkem se sobími kůžemi neb eskymáckým náčelníkem, ale dojemný přiběh vrací se s ne- klamnou pravidelností: osamělý ten muž sedí tedy kdesi za polárním kruhem a čeká tou- žebně, až se zjeví na obzoru moře loď, vezouci nové zásoby a balík denních listů, jež pro něj schránili pečlivě v bureau námořního úřadu den za dnem, zabalili pak nepromokavým plát- nem a přídali k bednám konserv, krabicím sucharů, balíčkům tabáku a kartonům patron.
Stará novina
23 article
Konečně se zjeví kouř na obzoru, loď přijede, uhostí mořského poustevníka horkým grogem a zanechá mu na celý dlouhý rok s dostatek tělesné i duševní potravy. A pak následuje pohnutlivá scena, jak starý muž sedí u lampy. naplněné velrybím tukem, kouří čerstvý tabák a přečítá svému pomocníku, soudruhu v pu- stině polární noci, první číslo novin, právě rok starých, o událostech ve vlasti. Oba muži probírají politický úvodník, denní zprávy, si- tuaci na burse i prognosy povětrnosti a de- batují o těch minulých věech jako o součas- ných aktualitách. Hrozí-li válečné nebezpečí. nebo jedná-li se o postup sensačního procesu, dohadují obšírně všechny možné výsledky. ale ani na okamžik jim nenapadá, aby poru- šili přesně stanovený pořad čísel a podívali se o několik dní dále na výsledek. Den jak den berou jen jediné číslo, s běžným datem
24 article
dne — jen ovšem o rok starší — a těší se, co jim příští den přinese nového z jejich domo- viny. Tak pokračují celý rok, a když se chýli balík potištěného papíru ke konci, objeví se opět kouř na modrém pruhu uvolněného mo- ře, přijíždí loď, přiváží nový, právě uplynulý rok života vlasti, zašitý v nepromokavém plát- ně, zatím co časopisy tam doma vyhrabávaji znovu ze starých ročníků zprávu o osamělém kapitánu, čtoucím postupně noviny o rok po- zději.
25 article
Připadala mi vždy příšerně groteskní tato novinářská idyla, letos však pocítil jsem s tím věčným kapitánem živější, srdečnější zájem Octl jsem se také trochu mimo naši otčinu. ovšem ne v ledovém moři, ale v rajském kout- ku země pod rozkošným jižním nebem, kam český list putuje celý týden — dojde-li vůbec — přinášeje ozvěnu uplynulého českého ži- vota. Po čtrnáct dní nezvěděl jsem ani slůvka. co se děje ve vlasti, a když jsem nalezl pak tu hromádku žloutnoucího, potištěného papíru. jenž znamenal řadu dní horečného politického zápasu, divadelních a literárních novineka denní kroniky tam doma, byl jsem na chvíli v pokušení, napodobit starého polárního ka- pitána a pročítat denně jedno číslo čtrnáct dní staré, abych náležitým postupem zažil mi- nulý domácí život. Je to vskutku podivuhod- ný pocit, čísti staré politické úvodníky, jejichž kombinace jsou už dávno předstiženy novou skutečností, prožívat polemiky, na které se patrně vystřídaly již ostré odpovědi, sledovat sensační příběhy, na které domácí čtenář již zapomněl, probírat se denními zprávami, jež jsou již historií, chutnat v divadelních a kon- certních buletinech přípravné chvalozpěvy chystaných premier, jež jsou kritikou již ně- kolik dní popraveny, stopovat chystaný match světových profesionálů, z nichž jeden dojista již pozbyl svého championatu, představovat si vábivě oznamované divadlo v přírodě, které už je dávno odřeknuto, a opakovat si tak všechny velké i drobné události našeho světa beze všeho aktuálního zájmu, jako ozvěnu skutečného sice, ale již minulého života. Je
26 article
to nový a zvláštní dojem, ta klidná lhostei- nost k živému obrazu skutečnosti, zapadlé již v neskutečnu minulosti, ale vyrůstající z ti. skařské černi tak, jakoby právě se ještě roz- víjela. Je to podobný pocit jako v kinemato- grafu, kde neodvratně zmizelé výjevy vracejí se poslušně na plátno pohyblivým stínem, roz- víjejí se rychleji, pomaleji, i nazpět, dle vůle managera a klamou lidskou duší svou zdánli- vou aktualitou, ač již jsou dávno nahraženy novým prchavým proudem života. Doma bych se marně pokoušel vyvolat ten podivný dojem čtením odložených starých novin. Tam jsou jen bezcenným cárem, ale zde, kam proběhly jako opožděná vlna živých dějů, přinášejí sebou ještě životní záchvě- vy, a jejich zprávy, doma odbyté a zapome- nuté, dorážejí na mysl zcela živě a vyvolá- vají čerstvé účinky. Zachycovat tyto účinky z politických a denních událostí, bylo by opravdu směšné, zvláště když uběhne opět týden, než dolétnou do listu — bylo by vů- bec možno bez útrpného pohrdlivého úsměvu čísti názor o politické události čtrnáct dní staré? Ale jsou přece drobnosti našeho živo- ta, na něž jsme doma tak zvyklí, že se nás an netknou, dojdou-li však k nám z dáli a pozdě nabývají v té prostorové a časové perspek- tivě nových a určitějších tvarů. A tak probí- rám-li ten starý, nahromaděný papír — př čemž je mi zcela lhostejno, v jakém časovém pořadu se mi dostává do rukou — zastavuji se u drobných zpráv, jež mimoděk zůstávají tkvět v mysli.
27 article
Čtu malou lokálku, přejatou z vídeňských listů: vídeňská universita bude stavět novou. nádhernou knihovnu nákladem osmi milionů korun. Místo již je koupeno, plány hotovy, do čtyř let bude stát výstavný palác, vystrojený nejmodernějšími pokroky bibliotéční vědy Vídeň má ohromnou knihovnu dvorní, má mo- derně zřízenou knihovnu techniky a dnešní knihovna universitní, ovšem nešťastně zasta- vená do universitní budovy, je přece jen ne- poměrně lépe a účelněji vystrojena než naše knihovna pražská. Pražská veřejná knihovna.
Vídeň
28 article
sloužící universitě, je málem v tomtéž stavu jako před sto lety. Sídlí v starém klášteře- řidali jí během let trochu chodeb a pokojů, ale celá ta budova hodíla by se všemu mož- nému spík než veřejné knihovně, jež má být zásobárnou vědeckého života obou národností v Praze, zásobovat literaturou celé Čechy, sloužit běžným potřebám širokých vrsteva stačit deseti tisícům posluchačů vysokých škol. Nemá aspoň snesitelné čítárny, nemá bezpečných skladišť na knihy, její správa se zoufalým úsilím musí vyhledávat každý tmavý koutek starých klášterních chodeb, aby v nich uložila materiál rok za rokem vzrůstající, všechny prosby, všechny návrhy, plány, roz- klady jsou marny. Nezdá se, že by vůbec v do- hledné době na rozhodných místech pomýšlel na to, aby ústav, na němž závisí valnou mě- rou rozkvět vědeckého a literárního života v Čechách, nalezl aspoň dostatečný útulel pro své staré vzácnosti a nové přírostky, ne- řku-li, aby se stal opravdu moderním ústavem literatury a vědy. Ve Vídní stačí, že knihovna. určená jen potřebám universitním, trpí nedo- statkem místa, aby provedena byla nová milio- nová stavba, v Čechách jediný téměř pramen vědecké a literární práce obou národnost hrozí stát se v málu letech pouhým neužíva- telným skladištěm, a všechno úsilí universi i bibliotéční správy o novostavbu vyznívá na- darmo.
Praha Čechy Vídeň
29 article
Přecházím drobnou lokálku, která svým nevinnými řádky tak nápadně prozrazuje ne- utěšenou situaci kulturního života v Čechách a čtu v divadelních zprávách kritiku jakéhosi úřadního výnosu, jímž bylo zakázáno činohře Národního divadla pořádat představení po če- ských a moravských městech, poněvadž prý si stěžovali ředitelé kočovných divadelních společností na tuto „nekalou soutěž“. Domní- val jsem se, že je to nějaký skrytý žert, ně. jaký vtip na veselé nedorozumění, ale zpráva se opakuje a potvrzuje. Po léta jsme usilovalí o to, aby Národní divadlo podnikalo občasné návštěvy ve venkovských městech, jež mají dnes již svá stálá a pěkná divadla, aby po- vznesena byla úroveň ochotnického a kočov- ného scénického umění, jež živě a rychle vy- růstá, ale nerozvíjí se současně umělecky. Zajeti si do Prahy nestačí. Je nutno vidět ensemble Národního dívadla v tom domácím venkovském prostředí, aby srovnáváním na místě divadelní vkus mohl být povznesen.
Čechy Praha národní divadlo
30 article
Činohra Národního divadla není ovšem nikte- rak naším ideálem dramatické reprodukce, ale je to přece jen poměrně nejvyspělejší naše družina — a když se konečně odhodlala uká- zat se po českých vlastech, objevuje se po- jednou, že páše „nekalou soutěž“, která má být úřadním výnosem překažena! Je to cosi tak podivného, že je těžko si to opravdově představit. Divadelní návštěvy, jež by měly být našemu venkovu svátkem, jsou záminkou ku protestům, volajícím po úřadním zakroče- ní. Opravdu hořko pomyslit. Tovární boty lze prodávat po celých Čechách, tovární mýdlo cikorka zaplavují všechny vesnice, hospodář- ské stroje nabízejí a předvádějí se volně od statku ke statku, alo pražské divadelní umění několika výlety ruší prý divadelní obchod po venkově. Kdybych seděl v Praze, možno že bych přelétl ráno při snídani takovou zprávu stejně lhostejně, jako mnoho jiných, podobných, ale zde, když ke mně dolétá opožděná, vzbuzuje podivný, bezmocný smutek a zošklivuje čtení těch tištěných ozvěn z domova. Oč lépe te ukládat ty tenké balíčky novinářského papíru nečtené na okno a jít se raději koupat do mo- ře, procházet se parkem pod rozevlanými kédry a v řadách cypřiší. A přece — ať sebe půvabněji září jižní nebe, ať sebe rozkošněji voní pinie a tuberosy, ať sebe čileji zučí tisíce včel v kvetoucích břečtanech, kdykoliv přijda ten opožděný posel z otčiny, trhám dy- chtivě pomačkanou pásku a sleduji ozvěnu toho žití tam doma, vzpomínaje teskně na dialog belgického literáta: „Po čem poznáváš svojí otčinu?“ — „Po smutku, který z nl cítím.
Čechy Praha národní divadlo