ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3d76fdb0-8fd4-11dd-8dfe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 72, place 53, org 13, work 5
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10. září 1913. Číslo 249.
4 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Změna v rakouské díplomacií. Dle souhlasných zpráv vídeňských listů rakouský posel v Petrohradě, hr. Thurn- Valsássina, odstoupí už v nejbližší době jeho nástupcem stane se hr. Friedrich Szá- páry. „N. W. Tagbl.“, nynější orgán literárn kanceláře zahraničního ministerstva, vysvětlu- je při té příležitosti, že hr. Thurn-Valsássina požádal už před delší dobou, abý byl z důvodů rodinných a zdravotních sproštěn svého odpo- vědného úřadu. Je skutečně známo, že se „zdravotní poměry“ rakouského posla v Pe- trohradě povážlivě zhoršily od toho dne, co ruské listy přinesly jako doplněk k mírumilov- nému projevu, smluvenému mezi rakouskýma ruským kabinetem, významnou zprávičku, že Rakousko-Uhersko nemá nijakých dobývač- ných plánů na Balkáně a na poplach, způso- bený ve Vídni, se ukázalo, že k tomuto doda- tečnému prohlášení zmocnil pana Sazonova rakouský posel, hr. Thurn-Valsássina, nevyžá dav si dříve svolení hr. Berchtolda. Hr. Duglas Thurn-Valsássina stal se ra- kouským poslem u ruského dvora dne 25. břez- na 1911 místo hr. Berchtolda, jenž byl z Petro- hradu povolán do Vídně, aby místo nemocného hr. Aehrenthala převzal správu ministerstva vnějších věcí. Byl tedy petrohradským poslem jen dva a půl roku. Jeho nástupce, hr. Friedr Szápáry, narozený r. 1869, vstoupil do di- plomatické služby teprve r. 1895, byl přidělen nějaký čas velevyslanectvu v Římě a Berlíně a od r. 1907 slouží v ministerstvě vnějších věcí Hr. Aehrenthal, jenž vysoce cenil diplomatické schopnosti hr. Szápáryho, jmenoval jej v pro- sinci r. 1909 presidiálním šefem a za hr. Berch- tolda stal se odborovým přednostou minister- stva. Nyní odchází na jedno z nejdůležitějších pro Rakousko díplomatických míst. V brzku asi uvidíme, jak se osvědčí v Petrohradě poli- tika nového maďarského velevyslance.
Thurn Valsássin Szá N W Tagbl Sazonov Berchtold Aehrenthal Szápáry RakouskoUhersko Petrohrad Rakousko Uhersko Balkán Vídeň Hradec Petrahrad Řím Berlín Friedr Szápára Duglas Thurn
5 article
Zmízelý patriarcha Bogdanovíč. Dle zpráv, docházejících z Gastýna, sotva už možno pochybovati o tom, že karlovecký srbsko-pravoslavný patriarcha Lukián Bog- danovič nalezl předčasnou smrt v dravýcl vodách gastýnské Aachy. Je tomu již týden co zmizel, pátrání po něm nevedlo dosud k cíli ale to, co na březích gastýnské bystřiny nale- zeno z jeho majetku (části obleku), svědčí, že výpravy, po něm pátrající, najdou už jen jeho mrtvolu. Nerozřešenou zůstane asi otázka, vy- hledal-li smrt v alpské bystřině úmyslně,č vrhla-li ho v náruč smrti nešťastná náhoda. Tolik zdá se jistým, že patriarcha Bogdanovi nebyl v poslední době duševně zcela normál- ní. Léčíl se v Karlových Varech a odtud zajel si na dodatečné léčení do Gastýna. Tam pře- kvapil některé jeho známé zanedbaný jeho vnějšek, tím více překvapující, že věděli, jal dříve vystupoval vždy elegantně oděný. Jeden z jeho známých se ho optal, cítí-li se chura- vým. Patriarcha mu odvětil: „O, více nei churavýml Jsem unaven životem jsem synem smrti.“ Podobnou odpověd dal už v Jáchymově uherskému říšskému po- slanci Pázmándymu, když se tam s ním se- tkal.
Bogdanovíč Lukián Bog Bogdanov Karlová Vary Jáchymov
6 article
Osud patriarchy Bogdanoviče není ještě vyjasněn, ale některé maďarské listy použily záhadného jeho zmizení k podlému nařčení, že „snad ho dali zákeřným způsobe zavražditi národně smýšlejíc Srbové, poněvadž patriarcha Bogdanovič stál ve službách maďarské vlády, s jeho svo- lením byla církevní samospráva srbská zasta- vena a Bogdanovič byl jmenován komisařem srbské církevní autonomie.“ Takové nařčen proti Srbům uveřejnil „A Nap“ a po něm je opakují i jiné maďarské listy. „Slov. Den.“, za- znamenávaje tuto novou podlost maďarského tisku, dodává: „Všechny zprávy i maďarských listů shodují se v tom, že na patriarchovi v po- slední době jevily se příznaky těžkomyslnosti. jakéhosi duševního bolu, jakoby byl nespoko- jen sám sebou. Dost možná, že události posled- ních měsíců, kdy srbská myšlenka tak vysoko vzplála a přinesla národu srbskému vítězství
Bogdanovič Srba
7 article
na Balkáně, probudily v duší nešťastného arcí- pastýře svědomí a z tohoto těžkého duševního rozvratu hledal snad úlevu v smrti, vrhnuv se v horách Vysokých Tur do propasti. Patriarcha Bogdanovič je teprve 46 le stár.
Bogdanovič Balkán Vysoký Tura
8 title
Za hranicemi.
9 article Pašíč o úkolech Srbska v nových krajích.
Pašíč o úkolech Srbska v nových krajích. Před svým odjezdem d Marianských Lázní p. Pašič v rozmluvě s bělehradským dopisovatelem ruského »Světa« načrtal kul- turnou práci, kterou Srbsko nyní předse- vezme v nových krajích. V době války Srbsko skvěle složilc zkoušku zralosti. Nyní se jeví prvým nosi telem kultury na Balkánském poloostrově. I naší noví poddaní to uznávají a s plnou důvěrou se mají k opatřením a činům srbské vlády. Ale důvěra obyvatelstva Starého Srbska, novopazarského sandžaku a Make- donie, a zvláště této, jest nám nejkrásnější odměnou za nepřijemnosti v srbsko-bulhar- ském sporu. Pro nás je nejvýš potěšlivým faktem, že noví naší státní občané posílaj k představitelům naší vlády mnohočetné deputace, jež děkují Srbsku za osvobození slibují, že budou věrnými jeho poddanými. Sympatie obyvatelstva jsou zárukou, že srbská administrace nikde se nebude potká- vati s překážkami. Prvou naší starostí vedle dobré správy ovšem bude upravení záleži- tostí církevních a školních. Ze srbské Makedonie. Z dopisu, zaslaného „Trgovinskému Glas niku“ ze Strugy, vyjímáme některá místa, aby si z nich čtenář učinil ponětí o zemi, obyva- telstvu i poměrech v těch krajích Makedonie. kterých dobylo Srbsko. V druhé polovině května byla nesnesitel- ná vedra, taková, že si o nich v severním Srb. sku nemohou učinit ani ponětí. V srpnu byl také tak. Slunce pálilo jak oheň. V noci za- vál z hor chladnější vzduch, ale horko ne- ochablo. V srbské Makedonií, západně od Vardaru jest jediná rovina Pelagonie, kolem Bitolie. Všecky ostatní doliny jsou horské kotliny Takové jsou na př. kolem Ochridu a Strugy.
Pašič Srb Bitolie Srbsko Makedonie Struga Vardar Ochrid
10 article
Jinak je všecko kámen. Směrem k Vardaru, na pohořích Goleši a Babuně, převládá rula: směrem k Drimu a Albanii, na Nerečské, Pe- risteru, Galičici, Petrini, Hlinské, Bystře, Ja- blanici atd., převládá vápenec, holý, rozerva- ný, jenž poskytuje málo potěšitelný pohled Země k obdělávání je tedy málo. Prot se tu nikdy nerodilo dost obilí, jež musilo býti kupováno ze Srbska. Obyvatelstvo jed- nak následkem toho, že nemá dost plodnné půdy, jednak následkem špatné turecké sprá- vy nemělo doma obživy a musilo ji hledat po světě, nejvíce v Rumunsku, Bulharsku, Srb- sku a Americe. Ale co půdy jest, dobře jest obděláváno i hnojeno. Seje se nejvíce kukuřice, pšenice. ječmen, oves, méně fisole, brambory a tabák. Turci umějí zemi dobře kypřit a mívají hoj- nou úrodu. Zřídili si i primitivná zavlažování užívajíce k tomu vody z horských pramenů. Pšenice se letos urodila, že nemůže být lepší. I kukuřice je dobrá, ale vadilo jí, že pro válku byla pozdě zaseta. Při tom je ve- liká drahota. Třicet ok (asi 70 litrů) stoj 18 dinarů (korun). S dychtivostí čekáme, aby nám Srbsko zřídilo lepší spojení s Bitolií nebo Velesem, a nás od drahoty osvobodilo. I zelenina (rajská jablíčka, dýně, melou- ny) je drahá. Je to tím, že nejlepší zahradní půdu drží turečtí statkáři, kteří ji draho pro- najímají. Z nejmenší zahrádky na zeleninu musí se platiti nejméně 20 zlatých lir (240 K ročního nájmu. Co si může bezzemná chudina pomoci? Vinohrady by letos byly urodily výtečně ale dostaly rez. Krásné vinohrady kolem Debru docela jsou zničeny. Z ovoce je tu nej- víc ořechů a jedlých kaštanů; úroda dobrá. Ostatní druhy ovoce! jablka, hrušky a slívy pstují se tu pouze kolem domu. To moh pouze Turek, proto je zde toto ovoce drahé.
Goleš Galičice Petrini Prot Turek Veles Vardar Albánie Srbsko Rumunsko Bulharsko Srb Amerika
11 article
Švestky, z kterých se vaří povidla, jsou zde neznámy. Z dobytka zde chovají buvoly, hovězí do- bytek velmi drobný, koně, mezky, osly, ovce a kozy, méně sviní. Dobytek je velmi drahý. zvláště koně, což jest odtud, že se koní užívá za soumary. Soumarství (doprava na souma- rech) je zde velmi rozvinuté zaměstnání. Ovce jsou dobře vyvinuté a velmi drahé. Četli jste v novinách, že Albanci pod Srb- skem a Černou Horou se bouří. Ani potuchy po tom! Všecko je pokojno. Esad paša sedí v Tiraně; v Elbasanu je několík pašů a vliv- ných begů; ve Valoně je Ismail Kemal, Isa Boljetinac a „prozatímná albanská vláda“ Esad je proti Ismailu Kemalovi, Ismail Kemal proti Esadovi, s nímž jsou zajedno pašové begové elbasanští. Mezi Valonou a Tiranou panuje veliký antagonism. Nejen že Albanci podél pohoří Jablanice jsou k Srbsku dobře rozpoloženi: i mnoho ji- ných vesnic albanských, na př. Rajce, proje- víly přání, aby se dostaly pod Srb- sko. Žádosti jejich jsou tam, kde třeba. V celé Albanii jest nejúplnější pokoj. Mez Dračem, Valonou a Elbasanem vede se čilý obchod. Protože ještě nejsou ustanoveny cel- nice, všechno pospíchá, aby se zásobilo zbo- žím, dokud je beze cla. Z Drače do Strugy dnem i nocí chodí karavany koňské a oslí. Na stružském trhu stává jich tolik, že nelze pro- jíti. Nejvíce se dováží cukr, káva, petrolej. olivový olej a tabák... Osadní zboží skoro všechno přichází z Terstu, všechen cukr je z rakousko-uherských cukrovarů. Kdyby Ra- kousko-Uhersko bylo Srby nechalo v Drači. jeho obchodu by to šlo velmi k duhu, jak už nyní se vidí. Později rakouský obchod v Drači bude vytištěn italským, protože spojení po moří je velmi krátké (z Bari do Drače 12 ho- din).
Švestka Srb Kemal Esad Valoný Srba Černá Hora Tirana Elbasan Jablanica Srbsko Rajec Albánie Drač Struga Terst Bari Isa Boljetinac RakouskýUhersko
12 article Záník „Ruské Molvy“.
Záník „Ruské Molvy“. Poslední týden zanikl pro nedostatek prostřed- ků denník „Russkaja Molva“. „Russkaja Molva v obecenstvu nesetkala se s náležitou pozorností za to pozornost policie byla až přílišná. Časopis který vycházel asi tři čtvrti roku, 25krát musi zaplatit pokutu po 500 rublech. „Ruské Molvy“ jest opravdu škoda; byl to pokrokový denník, který nikdy nezapomínal na ruské národní zájmy a vždy živě se staral o slovanské věci, což bylo hlavně zásluhou A. A. Stachoviče, jednoho z ruských de- legátů na slovanském sjezdě pražském roku 1908, který až do poslední chvile zůstal věrným neoslavismu. Osud „Ruské Molvy“ jest příznačným pro Rusko: spojení nacionalismu s pokrokovostí ústavností v ruské žurnalistice posud nemělo trva- lého úspěchu. Žijí a prosperují listy, které stojí bud výhradně na stanovisku nacionalistickém a k po- třebám ústavnosti a pokroku jsou lhostejny, ale většinou ruské listy hájí jen pokrokovost z vše- lidského stanoviska a málo dbají speciálně ruských národních snah. „Russkaja Molva“ nechtěla býl národně, ani politicky bezbarvou, chtěla sloučit žádané synthese oba proudy a proto — padla. Osud. né rozpoltění v ruské inteligenci na západníky slavjanofily, jak patrno i z tohoto případu, trvá dále, leda že nyní frazeologie a program obou tá- borů se změnil.
Molva Stachovič Rusko Russkij Molva
13 title
II. český sjezd všeúřadnický
14 article
v Praze.
Praha
15 title
(Dokončení)
16 article II. (Požadavky sociálni)
II. (Požadavky sociálni) Úřadnictvo, jako duševně pracující vrstva společnosti, prodávající rozumové i tělesné schop- nosti za plat zaměstnavateli soukromému neb ve- řejnému, je solidární nejen stavovsky, ale také tříd- ně se všemi složkami společenskými, jež charak- terisuje práce vykonávaná k uhájení existence z smluvenou náhradu. Úřadnictvo domáhá se organisacemi svými za- jištění platového minima, stoupajícího automaticky a úpravy služného dle zásady kvalifikace a doby. dále k zajištění právní jistoty služebního poměre mezi úřadníkem jak zaměstnaným a jeho zaměstnavatelem řádné služební pragmatiky nebo služebního řádu, do níž pojat budiž i úplný diset- plinární řád, založený na moderních a pokrokových zásadách trestního práva hmotného i formálního. V ohledu pracovních poměrů dožaduje se úřadni- ctvo přátelského poměru k zaměstnavateli, nej- pečlivějších bygienických opatření v pracovních místnostech, zásadní žestihodinné jednoduché fre- kvence a nedělního, jakož i svátečního klidu, kde to z nepřekonatelných příčin nemožno, uspo- řádání služby tak, aby střídaného klidu užili všich- ni. Placená dovolená úřadnictva doznejž úpravy dle služebních let. V otázce pensijních nároků žádá úřadnictvo veřejné a jemu na roveň postavené: odstranění ve- škerých předpisů o ztrátě nároků pensijních neb jich zkrácení z důvodů propuštění neb odsouzení
17 article
včítání celé doby služební, tedy i provisoria, při- znání pense i rodičům a sourozencům úřadníko- vým, byli-li podstatně výživou svou na něm od- vísli, zrovnoprávnění v nárocích pensijních dět nemanželských s manželskými, stanovení maximál- ní služební lhůty 35 let pro úřadníky se středo- školským a 30 let pro úřadníky s vysokoškolským vzděláním a nuceným pensionováním po této době. úpravu výměry pense vdov a sirotků v poměru k posledně dosaženým veškerým příjmům, a ko- nečně poskytnutí rovnoprávného vlivu se zaměst- navatelem při správě fondů pensijních. S ohledem pak na soukromé úřadnictvo prohlašuje dosaváde platný zákon za nedostatečný, v mnohém vadný a žádá novelisaci téhož, zejména výslovně uznání jeho platnosti pro všecky duševní pracovníky, jak shora v úvodě vytknuto, zkrácení lhůty čekací zvýšení starobní renty tak, aby po uplynutí slu- žební doby, starovené u úřadníků veřejných, do- sáhla plného platu úřadníkova a zvýšení čák vdov a sirotků. Konečně v ohledu občanských práv úřadníka resoluce žádá: Veškerým úřadníkům veřejným soukromým budiž vyhraženo i passivní právo v- lební bez jakěhokoliv obmezení. Obmezení dosu platná buďtež odstraněna a výkon mandátů vhod- nými ustanoveními úřadními umožněn. Českému svazu úřadnických spolků ukládá sjezd, aby všemi po ruce jsoucími zákonnými prostředky propago- val, hájil, a kde toho třeba, domáhal se v téte resoluci obsažených všeúřadnických požadavků. III. (O záležitostech úřadníků samo správných.)
Český svaz
18 article
Všechno úřadnictvo české prohlašuje ve chvíl dnešní a důrazně a vážně, že samosprávu pova- žuje za nejdůležitější složku veřejnoprávního ži vota našeho v zápasech našich o vlastní život ústavní a samostatnost státní. Proto považuje také v poslední době prove- dené dosazení t. zv. zemské komise správní za promyšlený útok na životní snahy svého národa tím více, že stalo se způsobem naprosto neústav. ným, neodůvodněným a líbovolným činem vlády jímž samospráva česká ponížena a těžce postižena S rozhořčením největším jsme nuceni prote stovati proti zaváděnému způsobu úřadování ko- mise té, jež, osvojivši si proti platné ústavě ne- oprávněné právo jmenování úřadníků, příslušíc výslovně a jedině sněmu, resp, zemskému výboru opouští jedině spravedlivou, správnou a vším úřad- nictvem hájenou zásadu nejlepší způsobilosti od- borné i jazykové a zavádí jmenování dle klíče ná- rodnostního, jež dokořán otvírá dvéře protekci národnostní i osobní, kterouž obojí zánadně jako nemravnou ve všech odvětvích potíráme. Komise vtiskla tím zjevně své čimnnosti ráz politický a nemůže býti dnes více pochybnosti, že byla dosazena jen z důvodů polilických proti prá- vu a ústavě. Samosprávu chceme míti ovšem spravedlivou na výši doby stojící, jen svému lidu a národu bez chledu na pomíjející strany sloužící, samosprávu čistou vždy a věude a té v přesvědčení všemi si- lami, celým životem sloužiti chceme věrně a po- ctivě. Samospráva spravedlivá, osvícená nechť uzná že jen společnou prací s úřadnictvem svým splnit může spolehlivě dalekosáhlé úkoly své.
19 article
Toto úřadnictvo jest nezbytně třeba zajistit hmotně, učiniti je hmotně nezávislým, zhodnotiti jen spravedlivě význam a dosah jeho práce pro samosprávu a uvésti v soulad s těžkými dneš- ními poměry existenčními také jeho příjny, aby jen svému povolání věnovati se mohlo a žádáme proto, aby zákonem provedeny byly úpravy jeho služného i požitků vedlejších, opatření nemocen- ského, starobního, vdovského i sirotěího, aby ře- šeny byly způsobem zákonným otázky postupu služební doby a úřadování Právně žádáme: aby úřadnictvu samosprávné. mu, jež ve skutečnosti prací svou obstarává zájmy veřejné, přiznán byl zákonem charakter veřejnoo právní, aby úřadnictvo stalo se v samosprávě jejich sborech činitelem rovnocenným, spoluroz- hodujícím a ovšem také plně spoluzodpovědným se zástupci volenými. Úřadník samosprávný žádá od české samo- správy, jež sama toužili musí po největší svobodě aby úřadníku svému právně zabezpečila vždy ve všem nerušený výkon práv občanských. Úřad- nictvo samo přeje si, aby zdokonalena byla mož- nost stálého zvyšování odborného i praktického vzdělání a způsobilosti. Úřadnictvo samosprávné všechno, nade vše ce- níc čistý štít svůj a celého stavu, volá po sdružení všeho úřadnictva samosprávného a povinných sdru- ženích po způsobu komor, jež stala by se jeho nej vyššími obrannými institucemi a také nejvyšším strážei vlastní jeho cti.
20 article
IV. [O záležitostech úřadnictva sou kromého.) Resoluce konstatuje, že opatření, dosud uči- něná k ochraně zájmů soukromého úřadnictva jsou sice značným zlepšením dřivějšího trudnéhe jeho stavu, než pro nedokonalost a neúplnost svoji nemohou plniti úkol svůj tak, aby v nich soukromé úřadnictvo mohlo najíti zabezpečení svých opráv- něných zájmů. Proto žádá 1. aby nezbytné novvelisování pensijního zá- kona provedeno bylo již v době nejbližší. Platnost zákona rozšířena budiž na nejširší vrstvy intelek- tuálných pracovníků ve službách soukromých, budiž vzat zřetel k požadavkům, vysloveným již v četných resolucích a zejména v pamětním spise
21 article
výboru rakouských organisací soukromého úřad- nictva, 2. aby doplněn byl co nejdříve článek II zákona o služební smlouvě obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v postavení podobném naří- zením upravujícím dobu pracovní, nedělní klid v podnicích, živnostenskému řádu nepodrobených, a aby rozšířen byl dozor živnostenských inspeklo- rů na služební poměry soukromého úřadnictva. Při vydání nařízení tohoto budiž vzat zřetel k nedo- statečnosti ustanovení § 17. tohoto zákona, posky- tujícího zaměstnanci právo na dovolenouj správné plnění jeho se strany zaměstnavatele budiž podro- beno dozoru příslušných orgánů státních; 3. zave- dení úplného nedělního a svátečního klidu, ze- jména odstranění dodávání poštovních zásilek zá- vodům a podnikům ve dny všední a sváteční; 4. aby vláda se přičinila o brzké vejití v život oběma sně- movnami přijatého zákona o služební smlouvě ú- řadníků velkostatků. V zájmu náležitého výkladu buďtež k zákonu vydána včasně příslušná pro- váděcí nařízení; 5. aby v připravované reforma zákonů o nemocenském a úrazovém pojištění vzat byl náležitý zřetel k potřebám a přáním soukros mého úřadnictva, zejména, aby působnost obou zá- konů vztahovala se na nejširší kruhy intelektuál- ných zaměstnanců ve službách soukromých a aby stanovena nebyla hranice příjmů pro náležitost k nemocenskému pojištění, 6. aby vláda zahájila přípravné kroky, které by vedly k uzákonění in- stitucí, které by zákonně zastupovaly zájmy sou- kromého úřadnictva.
22 article
V. (O záležitostech úřadnictva stát- níhor) Veškeré české úřadnictvo, shromážděné na druhém sjezdu veškerého českého úřadnictvav Praze 6.—8. září t. r., očekává s veškerou jistotou, že vláda dodrží tentokráte termín, jí samotnou stanovený, podle něhož má dostati se státnímu ú- řadnictvu 1. zářím t. r. hmotných výhod, plynou- cích z časového postupu, a že učiní tak i v tom případě, kdyby nebylo možno v podzimním zase- dání vyříditi malý finanční plán. Resoluce dále protestuje proti tomu, aby bídy a nedostatku ú- řadnictva používáno bylo nepřímo k vymáhání no- vých daní a vyslovuje očekávání, že poslanecké kluby českých stran vynaloží veškerou energii, aby oběma sněmovnami přijatá služební pragmatika byla konečně předložena k sankci a že v opačném připadě nepovoli vládě t. zv. státní nezbytnosti. Po ostré kritice politiky českého poselstva na radě říšské resoluce pokračuje upozorněním ve- škeré veřejnosti, že služební pragmatikou nezí- skává nikterak zvýšení svých dosavadních platů, nýbrž pouhou úpravu postupových poměrů, aby další požadavek, týkající se úpravy aktivních pří- davků, za dnešní drahoty nutné, nebyl pokládán za neskromnost. Dále žádá resoluce zařazení oněch míst do vyšší třídy aktivních přídavků, kde dra- hotní poměry příjmu neodpovídají, dále úpravu cestovného, vdovských a sirotčích pensí a zvý- šení výslužného státního úřadnictva vůbec a ko- nečně pro ženy a děti státních úřadníků poskyt- nutí železničních legitimací, jako je tomu u pří- slušníků stavu důstojnického.
Praha 6
23 article
Ve svém zakončení dožaduje se resoluce ta- kového zastoupení úřadnictva českého v zemských i říšských ústřednách a v místech zněmčeného ú- zemí, jež by odpovídalo číselnému poměru obyva- telstva. Obsazování míst v zemích koruny české dějž se výhradně dle věcné způsobilosti žadatele při čemž budíž přihlíženo zejména k jazykové kva- lifikaci. Konečně český jazyk, jakožto jazyk větši- ny, budiž ve státních úřadech v zemích koruny české úplně bez jakýchkoli státních reservátů na roveň postaven jazyku německému, jazyku to men- šiny, obývající jmenované země. Resoluce tato — praví se dodatkem — týká se veškerého státního úřadnictva, zařazeného i nezařazeného v hodnost- ních třídách.
24 article
VI. (O záležitostech učitelstva.) Resoluce žádá: 1. aby vláda ve smyslu § 10. a 6. platného zřízení zemského a císařského pa- tentu ze dne 26. července t. r. vypsala neprodleně nové volby do sněmu král. Českého, který by pak ihned svolala k řádnému zasedání za účelem pro- vedení úpravy právních i hmotných poměrů uči- telstva obecných a měšťanských škol v království Českém, jež by ve zmyslu usnesení vyučovacího výboru poslanecké sněmovny ze dne 30. května 1912 postavila učitelstvo ve služebních příjmech na roveň úřadnictvu státnímu se vzděláním středo- školským (dle služební pragmatiky kategorie C). 2. aby správní komise zemská provedla bez- odkladně zatímní zvýšení platů učitelských, jež by odpovidalo požadavkům učitelstva, s platností o 1. července t. r. 3. aby politické strany české se zřetelem na kulturní převahu zemského rozpočtu král. Českého kandidovaly do zemského sněmu vynikající odbor- níky ze škol národních, učitelskými organisacemí jim doporučené 4. aby právní i hmotné poměry učitelek a pě- stounek mateřských škol a opatroven byly co nej- dříve upraveny zákonem ve smyslu návrhů, při- jatých v r. 1912 na sjezdu Svazu českých měst v království Českémj 5. aby česká města, než dojde k úpravě zá- konné, sama zajistila učitelkám a pěstounkám ma- teřských škol a opatroven slušnou, jejich stavu přiměřenou existenci. VII. (O úřadnických svépomocných družstvech konsumních.) Resoluce ukládá Českému svazu úřadnických spolků, by zakládal a organisoval všeúřadnicke
Českémj 5 poslanecký sněmovna svaz český město
25 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Vinohradské divadlo, V sobotu 6. září po- prvé: Nihilisté. Hra o čtyřech dějstvích s přede- hrou. Anglicky napsal Oscar Wilde. Přeložil Ka- rel Pudlač. Režisér V. Vydra. Vinohradské divadlo, ohlašující pro letošní sai sonu slibný program, vypravilo Wildeovu prvotinu dle slov svého bulletinu, z potřeb lidového reper- toiru. Ale široké publikum by si příjemně lehta- jící pocity napjetí a hrůzy odnášelo stejně z jaké- hokoli sensačního představení filmového jako z an- glické hry, která není více než láterárním kurio- sem, nadmíru zajímavým ovšem a náramně trap- ným. Pětadvacítiletý Wilde, jenž měl již vydánt básní za sebou, holdoval na počátku 80tých le minulého století svými „Nihilisty“ (pojmenovaný- mi v originále dle hlavní hrdinky: „Vera“) níz- kému divadelnickému vkusu a povrchmně efektní rutině nechutných krváků. Sensačnost sama by ani nebyla důvodem proti literární ceně kusu, vždyti jeden z vrcholných výtvorů Wildeových, román o Dorianu Grayovi, vychází z motivu blízkého sen- sačně experimentální literatuře: ale „Nihilisté“ zce- la uvízli ve své hrubě a brutálně zpracovávané lát- ce, kterou nedovedli povznésti, ani prohloubiti.
Wild Pudlač Wildeův Pětadvacítiletý Wild Sensačnost Ka vinohradský divadlo Vero o Dorian Gray
26 article
Děj vlastní hry se koná r. 1800, tedy rok před onou historickou palácovou revolucí, jejímž vý- sledkem bylo zardousení cara Pavla I.: Wilde se nestará o literu, ni ducha dějin, vymýšli si jiného panovníka a vzpouru jenerálů nahrazuje povstáním lidu: dívá se na ně jednak s hlediska soudobých novin, pročež anachronisticky užívá též moderního označení nihilistů (běželo mu snad o dramatické vykořistění atentátu na Alexandra II. z r. 1881) dívá se však na povstání, což jest horší, prostředím otřelých historek romanticko-roubířských. Zcela dle šablony loupežnické literatury předvádí se zprvu, v předehře, důvod, proč hlavní osoby kusu, Věra a její nevyslyšený milenec, se stanou povstal. ci: Věřin bratr, ztýrán a zmučen, je totiž deporto- ván na Sibíř. Zcela dle vzoru rytířsko-banditských povídek a dramat následuje tajné sedění revoluč- ního komitétu, pak atentát na tyranského cara později druhá schůze, v níž na Věru padne los spolu úkol, by zavraždíla nového cara, jenž přeje reformám, ba více, je sám tajným nihilistou a pla- tonickým milencem šlechetné Věry. V závěrečné scéně, z níž čiší sentimentální láska a pohnutlivá ušlechtilost srdce královského i dívčí obětavost. vplíží se Věra do carovy ložnáce, a místo by za- sáhla jej, sama sebe usmrtí a umírá se slovy, že zachránila Rusko.
Pavel I Wild Alexandr II Věra Rusko Věřin bratr
27 article
S trochou dobré vůle dá se na některých mí stech „Nihilistů“ nalézti cosi jako předtucha po- zdějšího Wildea. Hned v předehře je pěkně zachy- cen fatalismus Věřina otce. V prvé revoluční schůz má přestrojený careviž něco ze smutku a něh pohádkových princů. Starý car, trpící stihomamem žijící na přelomu dvou věků, nesnášející, by kdo v jeho přitomnosti měl v ruce zbraň — toť jako matný pokus a nesmělý náběh k vystižení typu tragiky krále Heroda. Hloupé duchaplnosti dvořa- nů a chytrá blaseovanost ministerského předsedy jsou již ozvukem konversace anglických salonů, a siťuace, jak flegmatický, krvavý a stále vtipný ministr se dá mezi nihilisty, je tak paradoxní parodistická, že svědčí o humoru a dovednosti auto- ra, jenž ji pohříchu zapletl do dramatu místo do ko- medle, a že by mohla být koncipována i od Wilde- ova krajana Shawa. Posléze duch sociální spravedli vosti, jímž hra nesena, podává částečné vysvětlen pozdějšího dualismu O. Wildea, v jehož psycholo- gii jevem nejzajímavějším je snad směs esthetství rafinovanosti a kultu zla na straně jedné a vro- zené noblesy, lásky k bližnímu, ba socialistických nálad na druhé straně. Těchto několik literárníeh kvalit, jež mají spíše historický než dramatický význam, nezachraňují ovšem „Nihilistů“ nikterak výsledným dojmem je takřka stud za bárníkov prvopočátky a přání, by brzkým vypravením jiné slibované Wildeovy hry byl setřen tento nepří- jemný a brzkého zapomnění hodný dojem.
Wilde Věřin Herodes Wild Shaw O Wilde Wildeův
28 article
Wildeova hra má několik šablonovitých, vděč- ných a jednoznačných rolí, tak mílence-rovolu- cionáře, deklamovaného panem Pražským, tak ca- ra-nihilistu-milence, jemně pojatého panem Tesa- řem; hrdinka kusu naproti tomu jest postava roze- klaná a pohybuje se v psychologických přemetech. jež se slečně Důrasové nepodařilo učinit pravdě- podobnými, úloha cara-otce, jakož i režie, svěřen byla nově engažovanému panu Vydrovi, jenž se- výhodněji než dva dni před tím v „Carevně“ představil jako efektní a výrazný interpret kar akterních rolí.
Wildeův Teso Důras Vydra
29 article Hudba.
Hudba. (Excelsior redivivus.) Žádná operní scéna neobejde se »ni dnes ješté bez balelního per- sonálu, kterého provozování jmenovitě starších oper nezbytně vyžaduje. Ale na druhé straně za- městnání taečního ensemblu nestačí zdaleka k tomu, aby vydržování jeho krylo. Odtud nezbývá divadlům než využívati tanečních sil i mimo operu a to provozováním děl výlučně tanečních nebo pantomimických. Stesk do nedostatku umělecky hodnotných děl takových je do té míry všeobecný. že netřeba ho ani zvláště zdůrazňovat. Jsou balety — zvláště francouzské — jichž hudba vykazuje vysokou uměleckou úroveň, avšak jak to při dílech divadelních často bývá: úsudek umělecké kritiky a úsudek obecenstva prakticky projevovaný návště- vou divadla ani v příčině baletů se nekryjí. Může se říci — a to zvláště u nás — že balety, které kritika chválila, obeconstvo zůstavují lhostejné nagroti tomu balety, které u nás kritika jednosvor- ně zavrhovala, hřály se na výsluní přízně publika.
Excelsior
30 article
Že by dnes někdo odvážil se nějakého plaidoyeru s uměleckého hlediska pro balet „Excelsior“ o vlašské společnosti firmy Manzetti ot Marenco, je předem vyloučeno. Nebyly to také umělecké, nýbrž často kasovní důvody, které v druhém roce činnosti Národního divadla uvedly „Excelsior“ na jeho scé- nu, jak vyličuje ve svých dejinách N. D. pan F. A šubert. V nich se dočítáme, že „Excelisor“ z patnáct let svého umělecky neblahého působen na této scéně vynesl přes 300.000 korun, které po- skytly divadlu vydatnou finanční basi pro uskuteč- ňování vážně uměleckých jeho cílů v činohře v opeře. Stejné důvody rozhodly patrně asi pro opětné vyburcování „Excelsiora“ z divadelního ar chivu, kam jsme ho před desítiletím viděli ukládat. přejíce mu věčný, zasloužený spánek. Třeba doznat otevřeně, že v poslední době zájem o umění divadle hrozivě poklesl. Ukazuje se na blografy, ale snad jsou toho příčiny i jiné. U nás spolupůsobila tu i opereta, operující s cochoneriemi a s hrubo- zrným vtipem. Tato opereta, pěstovaná stejně hor- livě v předměstských arénách i v městslém divadle Král. Vinohradů, odvrátila rázem zájem obecen- stva od opery, v jehož vypěstování vykazovalo Nár. divadlo před tím radostné výsledky. [Mohl bych uvéstí pro toto tvrzení doklady, čerpané přímo z nedávné historie N. D.) Za těchto poměrů a době, kdy režie našeho prvního divadla stále rapid- ně stoupá, je pochopitelno, že hledají se vy- datné zdroje příjmů a prostředky k opětnému obrácení zájmu nejširších kruhů k divadlu. Divadlo rozhoduje se pro léčbu homeopatickou.
Excelsior Král Manzetti otáčka Marenco národní divadlo
31 article
Sensace odvedly mu část obecenstva, bohatá podívaná pro oko má mu je zase získat. Proto volí „Excelsiora“, který v minulosti tak zname- nitě se osvědčil jako kasovní kus. Zda i dnes „Ex- celsior“ to svoje poslání, jdoucí mimo všechny umělecké cíle, splní, je velká otázka. Já sám tom velmi pochybuji. Předně o divadelním kuse. který dáván byl téměř dvěstěkrát, lze jistě říci, že je až běda obehraný. Kromě toho lidská věda výsledky lidské práce jsou dnes o hodně dále, než kam sahají vynálezy lidského ducha v „Excel- sioru“, takže lze jest právem mluvit o jeho zasta- ralosti, Hudbě Marencově, triviálně cirkusové, stáří krásy nepřidalo. A také s hlediska moderního ba- letu je „Excelsior“ nadobro zastaralý, favorisuje pouhou taneční techniku beze zření k mimické výraznosti tance.
32 article
V hlavních tanečních rolích „Excelsioru“, v němž vrátilo se Nár. divadlo opět k vysvětlujícím veršům Jar. Vrchlického, vystoupili dva odcho- vanci vlašské školy. Signorina Gaetana Azzoliní je tanečnice krásně stepilé postavy, bravurní tech- niky, minuciésní akuratessy v rytmice, ale ne dosti oblých a měkkých linií. Šignor Benfiglio spojuje ve svém výkonu žárný temperament mládí s do- konalým výcvikem technickým. Pas de deux v osmém obraze přinesl oběma tanečním solistům zaslouženou bouřlivou pochvalu. Ensemblové tan- ce vyznamenávaly se rytmickou přesností a v cho- reodrafické výpravě vynikla nevyčerpatelná inven- ce páně Bergerova. Z herců stált v deklamaci verše v popředí slč. Suchánková, představující duch světla. Scénická výprava vedena byla přirozeně snahou o oslňující nádheru a pestrost. Orkestr, řízený p. Zamrzlou, hrál svůj part s patrným de- spektem, kvalitou hudby zcela odůvodněným. Nově vzkřísený „Excelsior“ přijat byl s velkou pochva- lou, na kterou obecenstvo naše při umělecky váž al. ných dílech bývá v divadle dosti skoupé.
Excelsior Vrchlický Gaetan Azzolinit deux Bergerův Suchánková Zamrzla
33 title
Různé zprávy.
34 article IX. světový kongres esperantistů
IX. světový kongres esperantistů konal se od 24. do 31. srpna v Bernu ve Švýcar- sku za účasti 1300 osob. Po dobu kon gresu všechny vládní budovy, jakož i hotely ozdobeny byly zemskými a esperantskými prapory, v kon- gresní budově, nádherném »Kasíně« zřízena státní pošta, jež opatřovala dopisy pouze ezperantským razítkem. V den zahájení konaly se bohoslužby katolické, protestantské a židovské a esperant- skými kázáními; odpoledne kongres zahájem jmé- nem vlády čestným předsedou kolonelemE Frevem, bývalým presidentem republiky a ře- ditelem mezinárodní kanceláře telegrafní, po němž proresli pozdravy delegáti jednotlivých národůa institucí Španělský král byl zastoupen kapitánem Perogordem, oficiální delegáty vyslaly republiky jihosmerické a tři státy severoamerické, (Z ra- kouských institucí daly se zastupovati: Český zemský svaz ku povznesení návštěvy cizinců v Praze prof. Aug. Pitlíkem, jenž podal zároveň referát o své evropské propagační cestě, a Obchodní komora liberecká p. W. Hel- lerem. Měztská rada pražská a Národní rada česká zaslaly pozdrav.
Perogord Aug Pitlík Bern Švýcary Frev Praha Český zemský svaz
35 article
Ku poradním schůzím propůjčeny místnosti universitní, kde konány odborné schůzet lékařů, socialistů, katoliků, učenců, úřadníků, učitelů, studentů, volnomyšlenkářů, inženýrů, architektů, chemiků, teosofů, právníků a členů »Červeného kříže«. Z kongresních slavností třeba jmenovati zejména: esperantské pedstavení dramat »Otcov- ství« a »Ginevra«, velký koncert bernského »Män erchor«, ples v národních krojích, kde zvlá- ště ohdivovány byly nádherné kroje slovácké tří našich učitelek z Moravy a výlet parolodí a dvěma zvláštními vlaky do lnterlakenu, ze něhož ku po- ctě esperantistů vypálen v interlakenském »Kur- saalu« nádherný obňostroj. V kongresním týdnu, kdy konán též řečnický závod a 1V. kongres ženevské »Universala Espe- ranto-Asocio«, objevily se poprvé stříbrné ražené mezinárodní peníze »spesmily« (Spesmilo ma kor. 1.20), kteréžto měny esperantisté již dávno pro- střednictvím své banky v Londýně s prospěchem mezi sebou užívají.
Universal Espe Asocio Otcov Morava Londýn Ginevra
36 article
Letošní esperantský kongres, jenž r. 1914 ko- natí se bude v Paříži a roku 1915 v Edinburgu, znovu dokázal, že Esperanto vítězně si razí cestu světem. Esperanto není však jen řeč, nýbrž též idea, jež hledí sblížiti všechny národy, dávajía jim možnost odstraniti veškerá nedorozumění, ješ bývají často příčinou válek; esperantské hnutí je tedy zároveň hnutím pacifickým, což dokazuje zvláštní »posláni« bývalého lordmayora londýn- ského Sira Vezey Stronga, jenž prostřed- nictvím známého přítele českého národa pana Harissona Hilla vyzval kongresisty ku práci pro upevnění míru a k šíření jím založeného mí- rového mezinárodního spolku »Mondamikigo« Aug. P. = Arcikníže Karel František Josef navštívil včera odpoledne III. mezinárodní výstavu farma- ceutickou ve Vídni, jejíž protektorát přijal. — Úmrtí. Z Vídně, 9. září. Dnes odpoledne zemřel zde dvorní rada v ministerstvu zahrani- čních věcí Jan Jezerniczky šl. z Jezernicns
Harisson Hill Aug Karel František Josef Jezerniczky Paříž Edinburg Vídeň Valley Strong Jezernicn