Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVI.

2

V Praze, v neděli dne 6. ledna 1907.

Praha

3

Číslo 6.

4 article

Ka ranní a odpol. listr předplásfa v Prazo v adnst lni n rrt ket s drojí donsiko nntiaa . . .: př V slalkkcl rostor nanrlia . drojí sin

5 title

Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranácl.

Praha

6 article Nepodařená vídeňská fraška.

Nepodařená vídeňská fraška. Vy všichni čeští nespokojenci, jimž po vždy znovu hněvem zaplanou zraky při vzpo mínce na bezpříkladnou tu politickou loupež spáchanou za bílého dne 19. října 1899 na právu jazyka našeho ve státních úřadech vlastí našich: vy všichni pamětníci tehdej. šího zpupného jásotu německých škůdnů který vám mečem dvojbřitkým pronikal duši a pobuřoval i mysl nejmírnější: nastojte nadivno vám sluchu: Velikou a přeradostnou novinu zvěstujeť nám nenadále vídeňsk »N. Fr. Pr.«: Máme vnitřní úřadn češtinu! Máme ji navzdor clarvovským ordonancím ve skutečnosti živou, platnou panující v kancelářích všech státních úřadův a soudů v celé oblasti jazyka našeho! — Protíráme si oči, zdali nás snad zrak nešálí ale nikoliv, ve včerejší »N. Fr. Pr.« (ze dn 5. ledna 1907) na 3. straně v druhém sloupci stojí to černě na bílém Polemisuje vídeňský ten orgán, jemuž věděl Theodor Mommsen proč věnovati svůj pověstný dokument německého citu pro právo a pravdu, s námi k vůli našemu vylíčení imy, panující pod svícnem Coudenhovovým. Polemisuje a hledí dokázat, že se u místo- držitelství pražského pod Coudenhovem křivdí a ubližuje Němcům tak ukrutně, že toho ne- mohou déle snésti, alébrž musejí naléhat, aby též u místodržitelství království českéh bylo provedeno podobné rozdělen agendy na sekci německou a českou, jak provedla za vídeňských punktac vláda Taaffova s většinou německo feudálně- staročeskou na sněmu českém při zemské školní radě a zemědělské radě, item pak hr. Schönborn svými punktačními ordo- nancemi ze dne 3. února 1890 při vrchním

Mommsen Coudenhovův Coudenhove Němec Taaffův Francie Schönborn

7 article

soudě pro království české, jímž rozčísnul sbor 41 vrchních zemských radů na dvě ná- rodní skupiny: na českou o 26 a něme- ckou o 15 radních pánech, při nich se nepřihlíží ke znalosti jazvka českého a jimž se přikazují záležitosti soudní, osobní a disciplinární soudů, pře- vážně Němci obydlených částí země. Podob ného rozčísnutí — povzbuzuje »N. Fr. Pr — domáhejme se nyní my Němci též u če- ského místodržitelství, ač nechceme-li, aby nejen ono, alébrž i veškerá okresní hej- manství v Čechách byla za nedlouho po- češtěna. »K vyřizování německých záležitost potřebná místa úřadnická při místodrž telství, jakož i při okresních hejt- manstvích v německém úze m musejí zůstat vyhrazena úřad níkům německým!« poroučí si zkrátka. po zvyku libereckých »velikánů«, » N. Fr. Pr. — neboť českých úřadníků, kteří beztoho dnes už nerozumějí německy (l), nebude německý lid ve svých územíc také více trpět, zrovna jako Če- chové od jakživa již neztrpí žádných německých úřadníků v českém územl A zatím hýbou němečtí úřadníci Malou stranou, ba celou téměř Prahou, jest jich plné německé kasino a plny veškery úřady na čelných místech, strkají se nám v nejryzejší česká města venkovská a n Moravě ještě před nemnoha léty napočet klasický svědek d'Elvert, že německé úřadnictvo činí tam 90 procen Bude to malé »stěhování národů«, — po- dobné tomu jako po řijnovém diplomu roku 1860 v Uhrách, až národ český oprav d neztrpí déle na své oblasti zhola ž ádněh německého úřadní kal

Němec Elvert Francie Čechy Praha Morava Uhry

8 article

Těšíme se už předem na tu jeremiádu, jakou potom strhne »Neue Freie Presse«, až po vůli boží vzejde den, kdy lež její stane se pravdou. Než, víte proč maluje zavilá kverulantk toho čerta na stěnu? Abychom za tu novou, budoucí schönborniadu, za to rozdělení místodržitelství království českého a statusu úřadnictva politického na český a německý, nepožadovali my Čechové snad přiměřenou náhradu: vnitřní úřadní jazyk český u všech c. k. úřadů státních v oblasti národa na- šeho. »Neue Freie Presse« hledí nám pře- dem vyraziti touše z rukou i praví tedy po vídeňsku chytře: »Možno, že by Češi za toto rozdělení agendy místodržitelské, kteréž může vláda zcela o své moci provésti, požadovali v ná- hradu — vnitřní úřadní češtinu. Avš ak tuto vnitřní úřadní češtinu« — zní velkolepý objev vídeňské kejklířky Češi již proti platným předpisům — mají! Neboť navzdor zrušení ja zy- kových nařízení (Badenových i Gaut schových) o užívání češtiny ve vnitřní službě dopísují si okresní hejtmanství,. soudy, berní úřady atd. v če ske části země skoro výhradně p česku.

Čecho Čech Badenův schový Neue Frei Presse Neue Frei Presse

9 article

Místodržitelství pražsk é pak, jakkoliv tuto vnitřní korespondenci denně vidí, přivírá vůči ní obě oči, ba lednotliví orgánové při místodržitelství radují se z to- hoto »nedbání stávajících nařízení«, poně- vadž vidí v tom prostředek, aby učinili těch několik málo německých úřadníkův — oželitelnými. Ano, při samotném pražském místodržitelství panuje obyčej, že se z ále- žitosti českých stran, pod záminkou, aby se okresním hejtmanstvím uspořila práce překladatelská, — vyřizují po česku. Zjedno- dušením služby se to nazývá, ale v pravde jest to zaváděním vnitřní úřadní češtiny př místodržitelství, aby se němečtí úřadníci vy- strnadili.« — Tak vida! Přes Claryovu zápověď, která je Němcům zákonem všech zákonův, pa- nuje u soudův a úřadův státních v Če- chách vnitřní úřadní čeština těší se přízni i u samého místodržitelství jako nejsladší zapovězené ovoce! A my tom všem podnes zhola ničeho nevědělil A což ještě podivuhodnější: ani v něme- ckém kasiné, ani v německém Volksrátu tom tušení neměli l Taková sensace a nikdo si jí v Čechách ani nevšimnul! Němečtí vítězové přijdou o svou nejvzácnější a nejslavnější kořist své přeslavné obstrukce a nikdo z nich toho ani nezpozoroval, nám se vrátí krutě ulou pené a neoželitelné důležité právo našeho jazyka — spadne nám do klína jako ve snách a ni lístek se proto v Čechách nepohnul ani na německých dubech, ani na českých lipách.

Claryův Němec Čechy

10 article

Jsme to divný lid, jak my Čechové, tak i Němci v Čechách. Teprv z Vídně musí přijíti »mudre od východu« a otevřít nám oběma oči: Němcům, aby viděli, jak jsou ošizeni o kořist, jak tvrdě jsou macešskými vládami vídeňskými ve všech úřadech stát- ních (a zejména při pražském místodržitelství za hr. Coudenhova) — odstrkováni: pročež nezbývá jim pro záchranu nahé ho života, než rozdělení celé správ veřejné, než rozvod od nás a roz- tržení jednoty Čech od obcí, okresů až po místodržitelství, zemský výbor a sněml — Nám pak, abychom nahlédli, jak jsou Němci v právu a jak nemáme požadov žádné náhrady za ten »císařský řez«, nýbrž uznati, že se nám z Vídně ve všem všudy hoví a nadržuje, až bůh brání, že jsme proti Němcům vládami rakouskými hýčkáni a fe- drováni jako praví jejich mazánkové a mi- láčkové a tedy v neprávu. My však se prostě tážeme: A tako- vým fraškářstvím doufají mudrcové vídenští řešiti opravdu otázku českou? Za- pomněli, že to byl sám jejich slavený vůdce a ministr dr. Eduard Herbs t, který již r. 1869 uznal, že v zemích českých (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) vv- mahá toho prostě řádná s práv státní, aby tam každý státn úřadník (ať soudní nebo politický, finanční nebo poštovní neb železniční) byl moce obou zemských jazyků. Toto př- svědčení své tehdejší projevil dr. Herbst v zvláštním promemori u, jež snad dosud by se dalo nalézti v archivu ministerské rady.

Čecho Němec Coudenhove Herbs Herbst Čechy Vídeň Morava Slezsko

11 article

Pravda později — po patnácti letech — dal se strhnouti též on jako Schmevkal im- petuosním rozmachem německo nacionálních radikálů a la Pickert, Bareuther, Knotz a — Prade k horendnímu požadavku po roztržení Čech: a po zřízení ryze německého území, očištěného ode všeho českého — »aby se svnové německého lidu, chtějíce dosáhnout úřadů v Čechách, nepotřebovali učit češtině«, proti níž, jak nám Knotz pověděl, Němci prý chovají — »hnus«. Leč může kdy český národ dopusti rozdělení vlasti své a obětovat statisíce svých synů v německém tom území usedlých? Můžeme my Čechové kdy se smířio s rozdělením sněmu českého a veškeré ve- řejné správy za účelem tím, aby Němei v uzavíraném svém území dosáhli plné auto- nomie své, my Čechové však v oblasti své zůstali národem toliko poloprávným, poně- vadž vídeňské německo-centralistické vládě i na dále podrobeným? — Na tom základě není na vyrovnání mezi námi, jak dobře dr. Herold na sněmu posledním prohlásil, a ni pomyšlení. Na takové příměří nemůžeme a nehodláme nikdy přistoupiti. A směla by která vláda vídeňská proti všem přísahám králův českých porušiti nedílnost králov si tv českého rozdělením ho na zemi německou a českou s dvojitou správou, s dvojím statem úřadnictva? Není proti této dobrodružné krkolomné revoluční politice německé nesko nale rozumnější zachovat právo a zákon říci: úřadníci jsou k vůli lidu zde a nikoliv lid k vůli úřadníkům. A proto nechť v ze- mích českých, kde zisid český s německým pospolu — úřadnc znajt oba zemské ja- zyky, aby mohli rovnoprávně přislohovat právem Čechům jako Němcům. Toť vše, co žádáme a zač přimlouvá se — zdravý rozum lidský

Bareuther Knotz Prade Němec Čecho Herold Čechy

12 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 5. ledna. (H alič a Ukraji na. Převrat v říši ruské jeví svůj vliv již také na Malorusy rakouské. Těžiště národa maloruského jež se va posledních desetiletí nacházelo v Ila- liči, přesunuje se zvolna na Malou Rus, do pravé Ukrajiny. Poučuje o tom úvaha o poměru Haliče k Ukrajině, kterou ruský profesor Ivovské university, Gruševský, oliskl v „Liter.-naukovém Věstníku“. V posledním čtvrtstoletí — píše prof. Gruševský — zvykli jsme si viděti v Haliči du- ševní a kulturní středisko ukrajinské země, du- ševní dílnu, v niž se kuje ukrajinská kultura pro celou Ukrajinu. Nyní však Ukrajina zdráhá s přijímati duševní potravu z Haliče, poněvadž jest prosycena haličským „rutenstvem“, které mělo brániti sblížení haličských Rusů se zahraničný- mi. Halič nelze tedy již pokládati za ukrajinský Piemont, za dílnu, upravující národní práci pro celou Ukrajinu. Když minulého roku spadla pouta, hnětoucí Ukrajinu, chuť ke sblížení s Ha- ličí nevzrostla, naopak zmenšila se. Tísk malo- ruský vyzývá, aby se odstranil vliv haličské li- teratury a veřejné mínění ve skutečné Ukrajině obraci se k Haliči zády. Ukázalo se, že Hlaliča Ukrajina jsou dva různé světy.

Ukraja Gruševský Rus Praha Ilo Ukrajina Halič Piemont Ivovský univerzita Gruševský H alič

13 article

Prof. Gruševský pátrá po příčináchi tohoto zjevu a shledává, že v Haliči i v Ukrajině nábo- ženský, politický a kulturní život jdou různými cestami. Na Ukrajinu působí vliv kultury ruské a pravoslaví, Halič je však ve vleku polském německé kultury. Haličské školy jsou pouhé fi- liálky škol polských s učebnicemi v uměle upra- veném jazyku, dalekém literárního jazyka malo- ruského. V Ukrajině začnou se nyní tisknouti školní knihy čistě maloruské, výklady i termino- logie přidrží se školy velkoruské a rozdíl mezi Haliči a Ukrajinou poroste tak, že za dalších 20 až 30 let, půjde-li každá země svou zvláštní ce- stou, vzniknou dvě nové, od sebe se různící ná- rodnosti. Na to však nesmí dojít — vykládá dálo prof. Gruševský. — Halič, odstrkovaná od Ukra- jiny, musí sama se vynasnažiti, aby zůstala v stálém, úzkém styku s Malou Rusí. Haličský ži- vot, haličská kultura, literatura, jazyk musejí se přizpůsobiti Ukrajině, aby zmizela hranice, dě- lici nyní obě země. Ukrajina k Haliči nepřijde, proto haličti spisovatelé musejí psáti v jazyku ukrajinském, haličský tisk a literatura museji se přizpůsobiti životu a zájmům Malé Rusi. Ha- ličti pedagogové musejí se postarati, aby na půdě maloruské nebylo dvou jazyků a dvou termino- logii, Mladí lidé budou nuceni jezditi do Ruska, aby vnikli v tamější život a mohli se státi po svém návratu prostředniky mezi Haličí a Ukra- jinou ..

profesor Gruševský Halič Ukrajina Ukra Rusko

14 article

Pozoruhodná stať prof. Gruševského nez- stane asi bez ohlasu v různých ruských táborech v Haliči. Přiznáváť se v ní, nač se dávno již uka- zovalo se strany staroruské, že literární jazyk haličských ukrajinofilů není jazyk národní, maloruský, nýbrž jazyk strojený, který se ne- hodí pro kulturní potřeby všech Malorusů. A přiznává se dálo, že ani Malorusové haličt se nemají zavírati vlivům kultury velkoruské. Nic takového nebyl by připustil žádný haličský ukrajinofil ještě před několika měsíci. Z Vidně, 5. ledna. (Volební opra v ve Vorarlbersku.) Vorarlberský zemský sněm, jenž se sejde opět v únoru, zavode jak pro sněm tak i pro obecní zastupitelstva volby na základě v šeobecného a rovného vo- lebního práva. Maličký Vorarlberk bude v tom vzhledě prvý mezi korunními zeměmi rakou- skými. Z Lublaně, T. ledna. (Celské gymn- sium.) rgán slovinských klerikálů. „ Slo r n nec“ popírá dnes zprávu, že klerikální Slovinci byli by ochotní svoliti ko zrušení slovinskýeh samostatných poboček při německém gymnasiu v Celji, bude-li v Mariboru zřízeno úplné gym- nasmum slovinské. Štyrským Slovincům — píše „Slov.“ — patří dvě úplná slovinská gymnasia a sice jedno v Celji pro kraj celský, druhě v Ma- riboru pro kraj mariborský. Slovinšti důvěrnici trvají na svém rozhodnutí, že celské gymnasium musí zůstati v městě. Celji.

profesor Gruševský Malorus Celská Štyrský Halič Vorarlbersko Lublaň Maribor Ma

15 title

Politické zprávy zahraničné.

16 article

V Praze, 5. lodna.

Praha

17 article

Boj bilého a žlutého plemeno. Boj bilého a žlutého plemeno v Kaliforni neustal, nýbrž se rozpaluje. Nejde jen o japon- ské školy. Japonšti obchodníci skoupili ovoce jiné požívatiny a prodávají je za vysoké, libo- volné ceny. Tato neplecha mezi bnlými národy kvete již mnohá leta a přivádí jejich ohromné masy stále do větší tisně. Ale teprve, když se tohoto bidného zdímání bělochů chápou žlutí ob- chodníci, poškozovaní jaksi prohlédají. Obyva- telstvo Kalifornie je pobouřeno japonskou mono- polisací předmětů nevyhnutelně potřebných jest hotovo užiti proti Japoncům násilí. Nejprve bude Japoncům vůbec zapovězeno v Kalifornii

Japonec Kalifornie

18 article

v drobném prodejíi ranní číslo o sobě . . . pa zh odppledni° . . Ve slialkáeh na vonkovsa pel ia Inseraty platí se hotově napřed dplacení nrorty přijtná dplak- usvirm ssnsso kieoanes lehas se Rukopiey to nevraovju

Rukopiey

19 article

obcliod provozovati, ano i meškati. Protože Roosevelt stojí na straně Japonců, zmahá se- proti němu v Kalifornii a také v jiných ameri- ckých státech při Tichém okeánu rozhořčení. Ozývají se již hlasy, aby se tyto státy odtrhly od Unie a zřídily si. vlasiní jaderaci, která by se. nazývala „Tichookenn Japonská vláda energicky se zastává svýcn lidí, což dochází živého souhlasu a pochvaly v Číně. Meetingy v rozličných městech čínských žádají, aby se čínská vláda domáhala přchléd- nutí čínsko-ameriekých smluv a rovnoprávnosti Číňanů ve všech Spojených státech. Číňané ob- novují bojkot amerických tovarů. Angličané se obávají, že se bojkot rozšíří i na jejich tovary- Obavy jejich jsou tím větší, že v samé Indii radikální národovei bojkotují tovary, které Angli- čané do Indie dovážejí. Anglická vláda z té při- činy slibuje indským národovcům řadu ústupků. Mimo to chee Indy kolonisovati ve východní Africe, čímž by, kdyby se zdařilo, položila zá- klad nopřátolství Asie a Afriky a předešla by, tomu, aby se oba díly světa dorozuměly a spo- jily proti bělochům.

Roosevelt Japonec Číňan Angličan Indy Kalifornie Čína spojený stát Indie Angl Afrika Asie

20 article

Po válce rusko-japonské se očekávalo, že Čína pozdraví Japonsko jako svého spasitele od Buska a dá se od něho cvičit v umění, jak evrop- skými zbraněmi porážeti Evropany. Stalo se něco jiného. Mezí Japonskem a Čínou vznikly hned na počáiku neshody pro Nučžunn, na to Čína protestovala proti jmenování ja ponského místokrále na Kvantuně a zmohla, že v konci konců Japonsko spokojilo se generálným guber- nátorem místo místokrále. Když Japonci ob- sadili Kvantun, Čína žádala za právo, aby své poddané v zemi té sama mohla politicky spravo- vati. Japonci k tomu přivoliti nechtějí, ukazujíce, že nic takového nebylo, dokud byla na Kvan- tuně ruská okupace. Vůbec Čína nejrozmnnitěj- šími způsoby Japonsku překáží, což hrozí stá- lou možností velkých zápletek. Jako soupeř expansivného Japonska neex- pansivná Čína stojí zájmům Evrepy blíže, než Japonsko. Na tomto poměru se zakládala ruská politika do války.

Evropan Japonec Japonsko Čína Evrepa

21 article

Rozsudek nad moskevskou omladinou. Onehdy jsme podali obšírnější zprávu o tom, že v Moskvě zahájeno přelíčení se studenty. kteří v prosinci 1905 se zúčastnili povstánía zatarasoni v budově reálné školy Němce Fiedlera svodli bitku s policií a vojskem. Obžalovaných bylo devadesát. Několik se jich nedostavilo, mezi nimi vrah hraběte A. P. ignatéva, lljinský. Sedmdesát šest ob- žalovaných bylo uznáno neviná mi. Odsouzeni pro povstání: technik Dorvojdov, 25letý, technik Makarov. 23lotý, zubní jékař Lurie, 26letý, strojník Dějev, 19letý, a měšťan Aloxandr Ivanov. Prvi tři z nich dostali po půl- druhém roce k službě v trestaneckých selninách. Ivanov odsouzen na rok a osm měsíců, Dějev na dva roky. Doba, ztrávená ve vyšetřovací vazbě, se jim počitá v trest. Rozsudek vybízí k srovnání s nezapomenu- telnými rozsudky nad naší omladinou. K položení na Balkáně. Ke zprávám o Srbsku, rozšiřovaným z Vi- dně, třeba vzíti na vědomí, co píše sofijský „Den“. Píše, že poměry mezi úřadníní Bulhar- skem a Ruskem nejsou nejlepší. Příčina ja v tom, že bulharský zahraničný ministr nešetrně se zachoval k ruskému poslu v Sofii, Ščeglovu. Ščeglov se cítil uražena a odcestoval, ačkoli mu Bulharsko dalo zadostučinění, ze Sofie na ne- určitou dobu, neboť v Potrohradě se dověděli, že kníže Ferdinand schválil chování svého za- hraničného ministra k ruskému poslu a zapomněí jako on, že Rusko jest osvoboditelem a dobro- dincem Bulharska. S druhé strany — praví ře- čený list — kníže Ferdinand v poslední době po- čal se prílis opírati o Rakousko-Uhersko a Ne-

Němec Fiedler Dorvojdov Aloxandr Ivanov Ivanov Bulhar Ščeglov Sofie Ferdinand Moskva Balkán Srbsko Rusko Sofie Bulharsko RakouskoUhersko

22 title

FEUILLETON.

23 article V Praze, a. ledna.

V Praze, a. ledna. 8—. (Kronika.) Pan ředitel Procházk onehdy ve Společnosti národohospodářské šíte vysvětloval svoji zamilovanou myšlenku národn mravokárnou i opravnou. — Nežijeme, jak bychom měli ! Naš nejslabší stránka je nehospodárnost!. Kdyby- bychom byli spořivější, jinak bychom si stáli Maříme čas zbytečným spolkařením. Založme je- diný veliký spolek a ten ať nahradí všecky ostatní: epolek střádalů ! A členem spolku stan se každý našinec ! .. A poněvadž se hned vyskytnou námitky. dělej co dělej, že jsme přece jen národ nepo- četný, slabý a také ani hospodářsky velkých úspěchů že se nadíti nemůžeme: — Národ, který za jediný rok 25 milionů korun prokouři, více jak 200 mil. v pivě, vině a kořalce propije, neni hospodářsky slabý má naopak značnou hospodářskou sílu, kterou však neumí ovládat. Prolo je národ v vlastní zemi v podruží. Cizí kapitál mu vládne. Má-li národ osamostatnět, musí dřive ovládnouti svoji vlastní silu. A ovládati se zna- mená přísně zařídit svůj život, s pořit! Kdo miluješ národ, spoř! Kdo myšlence přeješ, při- hlas se za člena Jednoty střádalů!. Výzva nezůstane bohdá bez ohlasu. Hor- livý propagátor uhodil na pravou strunu, ne- muvi jen k rozumu, ale zároveň k srdci a k fanlasii. A to je způsob, kterým lze získati množství. A na tom právě sejde, aby poroz- smělo množstvil Ani nejdrobnějšího střádala nelze podceňo- vat. Právě toho nikoliv, neboť nejdrobnějších je — nejvíc. A jediný haléř na českou hlavu denné vydá do roka — víte kolik? Velkolepou až nad ni ruce sprásknete: 21 miliona

Praha spolek stan

24 article

sumu, korun A není přece myšlenka tolik vzdálená mož- nosti: na každou hlavu haléř! I žebrák může uspořit haléř, dá-li si pevné slovo! Nu a na tom sejde způsobit, aby slovo dal! Aby si dalo slovo celé množstv všickni ! Všickni Není poprvé, co se obrací pozornost ná roda k hospodářským tém věcem. Opětovně užs ozývalo u nás heslo : hospodařit ! Znělo ovšem poněkud jinaki — Jsme národně slabí, protože jsme slabí hospodářsky. Jsme chudi a odpůrce je bohat, proto podleháme. Třeba všecko nasadit, abychom zmohutněli - hospodářsky ! Jen hospodářských věcí předevší m si hledme ! .. A s malou pozměnou melo die — Všimněme si slabiny naší situace ! Proti nám velký kapitál, bohaté společnosti, míliony milionáři! A co jsne my? Nuzáci, chuďasové nedovedem než sloužit. Dejte nám dvacet mi- lionů a obratem ruky bude Praha české město Mlilionáře sem !

Praha Mlilionář

25 article

Anebo, ještě určitěji — Všecko vlastenčení je holá fráze ! Ni nesvedeme, dokud nebude peněz! Až budeme mít hodné peněz, pak teprv budeme ve světé něco znamenat! Třeba se vymanit z kultu prázd- ných ideálů, třeba odložit — tu bylo čertovo kopýtko! — odložit »prozatím« tak zvan starosti národní a se vší energií se vrhnout na otázky hospodářské! Dělat peníze ! Peníze především ! . . Heslo nevyznělo na hlucho. Vždy se najde dost vyznavačů. Přijali za životní heslo: pe- níze! Jen peníze! A třeba vyznati, úspěch s dostavil ! Byli našinci, kteří to naznačeným smě- rem přivedli vskutku dost daleko. Brzo jsmesi navykli mluvit a jakousi pýchou o »českém kapitálu«. Ba i opravdové našince milionáře jsme si s pýchou začali ukazovat. Ale zároveň se dostavovaly zkušenosti. Tu nějaký nešťastník tak zabral starostmi o stránku života »hospodářskou«, že docela zapomenul všech ostatních, nepři- hlédal dost pozorně k výchově rodiny a když pytle zlata byly šťastně pohromadě, přišly děti a všecko vesele — rozházely, co tatík nalopotil.

26 article

Jiný vlastenec také to šťastně přivedl na více- násobného milionáře a starost o národní otázk »prozatím« tak důkladně — odložil, že po smrti všecky jeho miliony přišly do rukou — národních odpůrců. V jiných případech byl národ zase jiným způsobem o své kapitály ota- škařen. A brzy se ukázalo: heslo je l i c hé Peníze nejso u všecko ! Ba nejsou skoro nie A hůře! Jsou iluse pouhá, otrava nebezpečná. demoralisace čírá, není li na stráži zároveň jiná moc, která vše k dobrému cili vede. Kapitá sám nedá ještě sílu národa. Vedeme, pravd, těžký boj proti velkému kapitálu, máme prot sobě milionáře! Ale naši odpůrci nejsou silni proto, že mají mezi sebou milionáře, nýbrz právě naopak, milionáři drží se jejich tábora jen proto, že je tábor silný. Slla, patrně, vění jinde. Kde vězí? Vše záleží, jak vidět, na stylisaci hesla. Dnešní propagátor myšlenky přichází s novo stylisaci. Kapitál není a nesmí býti ú če le m ale prostředkem. Napřed účel, potom pro- středek ! Napřed láska k ideálu, potom cest která k němu vede. Především i dea, potom ka pitál k její službám. Kapitál bez idey, kapitá k vůli kapitálu, je pouhý mechanism, je slep sobectví, je holá nemravnost jako všechen P'ar pour T'art a všecka soběstačnost do sebe za- bořilá.

P ' ar pour T ' art

27 article

Národ je kulturný organism a kultura je složité dílo. Nelze jí pořídit jediným činitele m ani pouhým množstvem fysické slly, ani pouhou inteligencí, ani samotným kapitálem, ani sa motnou mravností, ani pouhým oráním, ani bá- sněním, ani pouze nadšením, ani pouhou stříz- livosti. Třeba zapřáhnout v šecky činitele A všecky spřáhnout za společným velkým úče- lem lze jen za svitu společné v yšší i d ev. Ať umění, ať kapitál nebo jiný obor sám sobě ponechán, bez vyšší idey rychle zdegeneruje, znemravní, dovede k — rozkladu. Jen celek dá schopnost života a národ jest kulturný celek. A tu je už nová formule hesla — Spoř, t. j. ovládej sebe, abys byl silný a mohl být prospěšen svému — organickému celku I . 1. Trochu střízlivá formule, pravdal Nikoho by nenadehla Však tu je na štěstí zdroj síly, mo- hutný nade všecko, síly, která proniká všecky tvary společenského života a vystupuje v růz- ných obměnách ! Jako elektřina proniká všecku hmotu a mění se tu v pohyb, tu v světlo, tu v teplo, rovněž hlavní zdroj živé mr av n s1ly proniká hmotu národa — láska. — Miluješ-li národ a přeješ si viděti jej silným a mocným, buď silný sám — spor! A formuli hesla šťastně obrozeného poroz- umí každý. Jen ideou, které slouží, stává se kapitál prostředkem kulturným. A národní idea je emi- nentně kulturná. Nelze sloužit zároveň všemu lidstvu, zároveň černochům na rovníku a esky- mákům u severní točny, zároveň Američanům a zároveň Japoncům. Jen prostřednictvím na- ro dní kultury lze o rg an ick y sloužit kul tuře — lidstva. Ale kultura je složité dílo, práce je rozdě- lena a nemá-li utrpět dílo, žádný odbor nesmí ztráceti vědomí idey, která jej víže k organi- ckému celkul.

Američan Japonec

28 article

Kolikrát vás zarazila odpověd: — Víte, já jsem odborník, starám se svůj odbor, »ostatní« — mne nezajímál Anebo určitěji — Víte, my jsme ústav peněžní, do ná- rodních věcí se — nepleteme ! Nesmíme. Staráme. se jen, aby ústav dělal dobré obchody a co se idey dotýče, třeba ji zapřeme, j en když naši lidé při tom hospodářsky dobře po- chodí! A tak jménem »odborné povinnosti« obra- tem ruky zřejmá neřest dokonce povýšena — na ctnost. A kde silná korporace v y z ul se z vědomí národní své povi n no- sti, tím méně ovšem měl o ní starost zbohatle jedinec, mravní tříina, zmítaná větrem choute a žádosti svého drobného sobectví. Tak odbo kterýkoli, odtržen od mravní souvislosti s ideou vyšší, pozbývá své mravní hodnoty, degeneruje a stává se společenskou — neplechou. Kapitál, neposvěcený službou vyšší idey právem zasluhuje výtku — nemravnosti Třeba, aby sila národniho, kapitálu p ro- niknuta byla vědomím své národně kulturné povinnosti! V tom je obrodný význam dnešního hesla. Už před rokem rozvlněna v tom smyslu hladina naší veřejnosti. Nově vzniklý Svaz spo- řitelen českých, zdá se, položil si za úkol, tim směrem obrátit reformní svoji snahu. Obrysy budoucí nějaké organisa ce všenár od ní, nesené duchem hesla, objevily se na obzoru. Také nějaká cena literární vypsána a blíže není známo, do jakých výsledků až dosud dospěla akce. Jen tolik je jisto: vědomí pravé potřeby za- číná se probouzet! Cesty a prostředky k vel- kému clli se hledají. A kde se do opravdy hledá, najde sel