Dne 22. června 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 169. Strana 3.

stran země docházejí soustrastné projevy a také časo- pisy všech stran projevují své účastenství s králov- skou rodinou. Hr. Muravěv, ruský ministr zahraničních zá- ležitostí dnes ráno náhle zemřel. Michal Ni- kolajevič br. Muravěv narodil se 19. dubnu 1845 jako syn generála Mikuláše Muravěva, studoval v Pe- trohradě a v Heidelbergu a vstoupiv r. 1864 do di- plomatické služby, byl nejprve vojenským plnomocní- kem u různých vyslanectev, pak legačním tajemníkem a stal se roku 1885 vyslaneckým radou v Berlíně. R. 1893 jmenován byl vyslancem v Kodani a roku 1897 po smrti Lobanova správcem ministerstva za- hraničních záležitostí v Petrohravě, krátce na to pak ministrem zahraničních záležitostí. Jemu bylo popřáno k rozkazu cara Mikuláše pozvati všecky státy ku konferenci v Haagu. Jeho předchůdce kníže Lobanov zemřel, jak známo, také náhlou smrtí. Porušťování Finska. Helsingforské časo- pisy zaznamenávají pověsť, že učiněno bylo již dlouho předvídané usnešeni, aby ruský jazyk byl ve Finsku zaveden v rozsáhlejší míře, nežli dosud. Podle toho usnesení bude hospodářské oddělení senátu nuceno, od července sepisovati všecky své podání k monarchii v ruské řeči a nikoliv jako dosud v zemské řeči s při- pojeným překladem. R. 1903 počínaje mají náčel- níci administrace dopisovati si se senátem jen po ru- sku. Roku 1905 bude ruský jazyk zaveden jako úřadní jazyk senátu protokolárně. Při ministerském státním sekretariátu má býti ruský jazyk zaveden ihned do všech, tohoto úřadu se týkajících spisů. — Ustanovení jmenovaná netýkají se ani oddělení spra- vedlnosti, ani fondů. Nějvyšším manifestem, který však doposud nebyl vyhlášen zavedena budou cestou administrativní s obejitím sněmu jistá obmezení práva shromažďovacího.

V Italii tvoří se nové ministerstvo, ale nikoliv bez obtíží. President senátu, Giuseppe Sa- racco, jenž převzal ustavení nového kabinetu, jest kmetem téměř již 79letým, který započal svou poli- tickou dráhu r. 1851. Byl dvakráte ministrem veřej- ných prací, a sice poprvé pod Crispim. Váží si ho přítel i nepřítel, takže za posledních ministerských krisí vždycky byl označován jako předseda příštího kabinetu. Úkol, jehož se nyní podjal, jest velmi ne- snadný. První jeho péčí bylo, aby přiměl ministra zahraničních záležitostí, Viscontiho-Venostu, by setrval také v jeho kabinetu. Že klade Saracco na to ve- likou váhu, jest více než přirozeno. Víť, že přejí si toho také v Berlíně a ve Vídni, třeba že na obou místech jsou přesvědčeni, že zahraniční politice italské nehrozí za nynější doby žádná změna. Pokud se týče palčivé vnitřní politiky — nového jednacího sněmov- ního řádu — zdá se, že Saracco byl by nakloněn k povolnosti. Nejkrajnější levice žádala u vyjednávání s Gallem, o němž se vypravuje, že ani nechtěl při- jmouti hodnost sněmovního předsedy, zřízení výboru,

jenž by sestával ze dvou členů její, ze dvou ústavo- věrných oposičníků a z pěti členů strany ministerské a přepracoval nový jednací řád. Bylo to »ultimatum« nejkrajnější levice. Několik ministrů chtělo na tuto podmínku přistoupiti, jiní však, mezi nimi Visconti- Venosta, rozhodně vyslovili se proti tomu. Obávali se totiž, že někteří z oněch pěti členů ministerské strany přiklonili by se ve výboru k názoru nejkraj- nější levice. Poslední zprávy praví, že v informo- vaných kruzích se proslýchá, že převezmou: Sa- racco předsednictví v ministerské radě a minister- stvo vnitra, Gallo vyučování, Gazeano finance, Monin námořnictví a Giantaco ministerstvo spravedlnesti. Di San Martino podrží minister- stvo války. Rubini, znamenitý finančník, kterýž přispěl jako předseda rozpočtového výboru k restauro- vání financí, jest prý vyhlédnut pro úřad pokladu.

Rozdělení ostatních ministerských křesel není doposud určitě ustanoveno. President francouzské republiky Lou- bet přijal dnes členy výboru mezinárodního kongressu pro zemědělské školství. Blahopřál jim k výsledku kongressové práce a projevil uspokojení nad tím, že vidí kolem sebe tak vynikající zástupce cizích národů, jejichž činnost přispěje k zachování světového míru. K rusko-arménské záležitosti. Ruský velevyslanec v Cařihradě prohlásil předevčírem ve své první rozmluvě, kterou měl po svém návratu z dovolené s ministrem zahraničních záležitostí, že petrohradský kabinet bezpodmínečně trvá na tom, aby vyřízeny byly stížnosti, obsažené v poslední ru- ské notě, které se týkaly armenských záležitostí. — Arménský patriarcha vykonal včera na perském vele- vyslanectví svou návštěvu. Turecká differenční ela a Srbsko. Srbský vyslanec odevzdal předevčírem na Portě notu, v níž opakuje svůj návrh, kterýž ústně učinil ohledně zru- šení differenčního celního tarifu a okamžitého zahá- jení vyjednávání o prozatimní obchodní smlouvě. Tato má býti později nahražena definitivní obchodní smlouvou. Republikánská konvence ve Flladelfii sestoupila se včera v poledne. Předložená jí resoluce schvaluje celkem vnitřní politiku Kinleyovu, doporu- čuje loyální zachování zlaté měny, odsuzuje volné ražení stříbrných peněz, jakož i lichvářské syndikáty, přimlouvá se za politickou vzájemnost, žádá, aby byl omezen příliv cizích dělníků, schvaluje zahraničnou politiku Kinleyovu, zejména co se týče Samoy a pro- jevuje vroucí přání, aby jihoafrická válka za čestných pro obě strany podmínek byla ukon čena.

Zprávy církowní. Církevní slavnost. Dnes konáme památku sv. Pavlina, biskupa, narozeného v Bordeaux r. 353 ze vznešené bohaté rodiny a vzdělaného jme- movitě v básnictví. Stal se r. 378 konsulem. Teprve v 35 letech přijal křest sv., načež se vzdal státní služby a dal se vysvětiti na kněze r. 393, rozdělil všecky statky a žil v největší chudobě, tak že si ne- mohl koupiti ani soli. Pak se odebral do Noly, kde po 15letém tichém životě se stal biskupem a získal si svým dobročinným působením všeobecnou úctu. Zemřel r. 431. Jemu se připisuje též zavedení ko- stelních zvonů. — Téhož dne se koná slavnost Bož- ského Srdce Páně, jejíž původ sahá do 17. století, ačkoli s uctíváním člověčenství Páně se zá- roveň ctilo též Srdce jeho. Tato slavnost byla zave- dena, když zbožná řeholnice Maria Alaccqu dne 16. června 1675 před velebnou svátostí Oltářní v touze oplatiti chtěla Spasitelovu nezměrnou lásku, spatřila Srdce Ježíšovo láskou planouci. Úcta k nejsv. Srdci Ježíšovu se rozšířila po celém křesťanském světě. Zprávy římské. Sv. Otec přijal v pondělí biskupa z Filadelfie, dále monsignory Jana Fitzmau- rice, biskupa z Erie, Alana Guynota de Boismenu, koadjutora apoštolského vikáře v Nové Guinci, Em.

Santandera y Frutos, biskupa ze S. Cristofora na Havanně, který se ze své hodnosti poděkoval. — Kardinál Manara, arcibiskup v Anconě, slavil těchto dní za všeobecného účastenství města i arcidiecése svoje kněžské jubileum. Achilles Manara narodil se v Bologni r. 1829, kardinálem byl jmenován 29. li- stopadu 1895. Pouť na Svatou Horu. Českobrodský vika- riat, jehož duchovenstvo dva purpurovaní předchůd- cové nejdůstojnějšího arcipastýře nynějšího se zvláštní blahovůlí a oblibou nazývali »vzorným«, ani leto nedal si ujíti zasluhu prvenství v pořádání jubilejních průvodů na vzdálenější místa posvátná. S nemalými oběťmi vypraven 18. června z desíti osad farních zvláštní vlak poutní na Sv. Horu, kdež 1032 účast- níci po příkladu svých desíti duchovních vůdců vzorně vykonali svou pobožnost a druhého dne po poledni potěšeni, očištěni a u víře, důvěře a lásce svaté utvr- zeni jako mnohoslibná setba a pevný základ lepších časů a mravů navrátili se k domovům svým. Zpráva o této požehnané a popřeje li Pán zdraví, nikoli po- slední pouti letošní nebyla by úplná, kdybychom za- mlčeli, že jménem duchovních i jejich osadníků z plna srdce ještě jednou srdečné a vřelé díky vzdáváme všem pp. missionářům na Sv. Hoře do úmoru pra- cujícím, radostně volajíce: r. 1901 — v roce jubi- lejním o missiích v zdejším vikariátě na šťastnou shledanou!

Mimořádná valná hromada Družstva Ná- rodního divadla konala se včera večer v Měšťanské besedě v Praze za pří- tomnosti 44 členů, zastupujících 65 podílů. Valnou hro- madu zahájil předseda p. dr. Jan Růžička. Na programu byla především zpráva správního výboru Družstva v zále- ž tosti zadání divadelní správy na dobu od 1. července 1900 do 30. června 1906. Poněvadž zpráva byla tištěna a všem členům ještě před valnou hromadou rozeslána, upuštěno bylo od jejího čtení. Ve zprávě této podává správní výbor zevrubné vylíčení celého postupu jednání o zadání divadla, poukazuje k tomu, že již v měsíci březnu 1899 žádal intendanci, aby byl vypsán ve- řejný všeobecný konkurs asi na dobu půl roku napřed a pak aby po ukončení konkursní lhůty nej- déle do konce prosince 1899 o zadání Národního divadla bylo rozhodnuto. Veřejný všeobecný konkurs však vypsán nebyl a intendance k opětným urgencím Družstva zahá- jila teprve koncem listopadu 1899 jednání se správním výborem Družstva, jenž podal intendanci písemný seznam požadavků Družstva, načež p. intendant teprve dne 11. března 1900 zahájil další osobní jednání se zástupci Druž- stva, které se vleklo až do samotného zadání divadla dne 2. května, při čemž byly požadavky Družstva ohledně uzavření divadla na dobu 4 neděl v měsíci červenci a ohledně dalších výhod ve prospěch Národního divadla v podstatě veměs přijaty. Správní výbor, podávaje obšírné vylíčení celého vyjednávání s intendancí a se sdružením

„Umělecké Besedy“, vykazuje takto, že na straně správ- ního výboru Družstva Národního divadla nevládly pražádné důvody osobní, týkající se osob členů Družstva nebo správ- ního výboru, že správní výbor nijak nepřivodil sám vý- sledek konkurence, nýbrž že správní výbor naopak maje na mysli intence valných hromad Družstva Narod- ního divadla — bránil se proti tomu, aby byl veden zápas o místa řiditele, kapelníků, dramaturgů a aby Družstvu vnucovány byly náhlé změny u těchto míst dle osobních snah jiných.

Zpráva tato byla valnou hromadou vzata na vědomí. Druhým odstavcem programu byla zpráva správního výboru o dosavadním vyjednávání se Společností Národního divadla. Zprávu tuto podal předseda Družstva ústně, vy- líčiv zevrubně celé vyjednávání se Společností od prvo- počátku až do ukončení, jež se stalo teprvé v poslední ho- dině dne před valnou hromadou. Podle této zprávy žádal správní výbor z počátku kupní cenu za fundus 150.000 zl. vzhledem k tomu, že fundus tuto cenu skutečně má, že jest tato cena přiměřená a že Společ- nost v tu dobu nebyvši řádně konstituována, ani v rejstříku zapsána a odepřevši Družstvu sdělení plného obsahu své smlouvy společenské, jakož i seznam svého členstva, nepo- skytovala dostatečných záruk. Společnost tento požadavek a každé další jednání prostě odmítla a zaháji a v denních li- stech polemiku, čímž bylo vyjednávání prozatím přerušeno.

Správní výbor Družstva přípisem ze dne 21. května vyvra- cel vývody Společnosti, načež Společnost přípisem ze dne 27. května odvětila, že odmítá další jednání o prodeji fundu toliko na základě kladeného požadavku. Mezi tím byla Spo- lečnost dne 1 června zapsána do rejstříku obchodního a správní výbor z obchodního rejstříku seznal plné znění spo- lečenské smlouvy Společnosti Nár. divadla, jakož i seznam jejich členů, načež zahájil se Společností ústní vyjednávání jež konáno zejména dne 7. června a 15. června a zároveň vedeno ústní vyjednávání mezi předsedy Družstva a Spo- lečností. Správní výbor především požadoval tak zv. fusi tím způsobem, že by členové Společnosti přistoupili k Druž- stvu, čímž by veškeré jmění Družstva bylo ve prospěch ústavu Národního divadla zachováno anebo postoupení fundu tím způsobem, že členům Družstva, kteří přistoupí ke Spo- lečnosti, připsalo by se po jednom podílu Společnosti ve výši 1000 zl., při čemž by se však pro případ vrácení po- dílů předem vzdali tito členové částky 500 zl. a oněm čle- nům Družstva, kteří by ke Společnosti nepřistoupili, že by se připsalo po 500 zl., že by se obojím tímto způsobem za- choval fundus Národnímu divadlu jednak bez velikých výloh

Společnosti, jednak podle poměru členstva bez obavy majo- risace Společnosti. Správní výbor Společnosti však na tyto modality nepřistoupil a správní výbor Družstva dohodl se konečně pod podmínkou, že Společnost fundus i n- struktus ústavu Národního divadla za- chová, na kupní ceně 75.000 zl., při čemž k zachování continuity ve správě Nár. divadla postoupeny Společnosti bez další úhrady různé účetní požadavky Družstva se správou di- vadla úzce spojené. Na to přečetl předseda návrh 10 členů Družstva pp. Ad. Richtra (a jiných) o prodeji fundu in- struktu Družstvu, náležejícího Společnosti Národního di- vadla a uvedl, že správnímu výtoru Družstva dodány byly v příčině fundu dopisy Umělecké Besedy a zařujícího ko- mitétu pro lidové divadlo a zmínil se také o tom, že za- počato bylo vyjednávání o prodej fundu s českými a jiho- slovanskými divadly, kteréžto vyjednávání přerušeno, když jednání se Společností Národ. divadla znova bylo zahájeno. Správní výbor usnesl se, že nebude jednati o prodeji fundu divadlům německým. Návrhy správ. výboru v příčině prodeje fandu in- struktu Společnosti Národního divadla uznány za nutné, načež přikročeno k meritornímu jednání o nich. Deb aty súčastnili se pp. cís. rada Otto, dr. Pečírka, dr. Růžička, řed. Štech, dr. L. Pinkas, řid. F. A.

Šubrt F. Ruth, G. Hodek ryt. ze Želevic a J. Heberle. Z debaty vyznívalo, že všichni řečníci schvalují návrhy správního výboru, které čelí jen k pro- spěchu Národního divadla. V podrobnostech dotčeno otázky druhého čínoherního divadla v Praze a doporučeno správ- nímu výboru Družstva, aby nyní, kdy Družstvo odstupuje od správy Národního divadla, uvažoval o otázce druhého českého dívadla v Praze. Ve věci této tlumočil zejména p. řed. Šubrt přání p. dra. Lad. bar. Biegra, který se do valné hromady dostaviti nemohl, výslovně však žádal, aby p. řiditel mínění jeho valné hromadě sdělil. P. ředitel se své strany poznamenal, že správní výbor sotva asi bude moci činiti ve věci té rozhodné kroky, poněvadž vždycky hájil myšlénku, že druhé divadlo má býti součástkou Ná- rodního divadla.

Po debatách schváleny byly téměř jednohlasně návrhy správního výboru, aby fundus instruktus prodán byl za 75 tisíc zlatých — za modalit, které blíže se určí — Společ- nosti Národního divadla. Při tom zároveň doporučeno Spo- lečnosti, aby postoupené požadavky na odečtení poskytnutých záloh na tantiemy z původních českých her ve prospěch českých autorů byly odepsány. Tím, že návrhy správního výboru byly přijaty, odpadlo jednání o třetím odstavci pro- gramu, totiž dotčeném již návrhu p. Richtra a spol. Tím vyřízeno také přání, obsažené v přípise Umělecké Besedy. Na to zmínil se předseda Družstva p. dr. Růžička, že nyní, kdy Družstvo končí skoro po 20 letech svou činnost, jest na místě, aby se projevily díky jak prvnímu hlavnímu pracovníku p. řid. Šubertovi, tak i ostatnímu veškerému členstvu Národního divadla. Návrh potleskem přijat a projev ten bude veškerému členstvu sdělen. K návrhu p. ryt. Hodka projeveny pak povstáním díky správnímu výboru a zvláště předsedovi p. dru. Rů- žičkovi, který po leta stál v čele správy Národního di- vadla, načež p. ryt. Hodek přál ústavu Národního divadla plný zdar.

Zprávy denní. Pan dr. Fr. L. Rieger odejel včera o 6. hodině ranní státní drahou klnávštěvě světové výstavy v Paříži, kdež prodlí as 3 týdny. Plukovník Glotz, známý svými nadávkami na českou národnost, nastoupil dle »N. L.« tříměsíční dovolenou. Pragermán dr. Kolisko, jenž na sněmu dolnorakouském podal návrh zákona, že jen němčina smí býti v Dol. Rakousích vyučovací řečí, je rodák z Opočna v Čechách, kde jeho otec býval mydlářem. Nyní je starý Kolisko u syna ve Vídni a prager- mán dr. Kolisko musí mluvit česky, chce-li se s otcem domluvit. Uherská změna jmén. Dosti známi svou činností byli až do nedávna v Libni bratří Freun- dové, kteří později odebrali se do Uher, aby se změnou jména uvázali se ve starou činnost. Nyní se usadili na Král. Vinohradech pod frmou A ndros Tarso a odtud rozvinují svou dávnou činnost. Tak