Periodikum ALTO Viewer

1

V Praze, ve streau dne 25. listopadu.

Praha

2

K cislu 322. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h

Praha

3 article

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

Praha

4 article Katastrofa Svatováclavské záložny před soudem . ..

Katastrofa Svatováclavské záložny před soudem . .. Soudcům z lidu připadá, dnešním dnem počínaje, úkol veřejného kritika truchlohry, jejíž hlavní akty odehrávaly se vlastně v zákulisí je- viště, jehož lesk a třpyt, jehož nádhera, přepych a opulence plná tři desítiletí oslňovala a vábila k sobě zraky tisíců dobrého, upřímného a dů- věřivého našeho lidu. S vlastního pozadí as vlastní podstaty veškerého toho třpytu a lesku, nádhery, přepychu a opulence, jež dodávaly zá- řivého reliefu všemocné druhdy a velebené kle- rikální záložně, na jejímž štítě vyryto bylo jméno světce českého, snímá dnes roušku — Nemesis. Té náleží nyní pronésti spravedlivý výrok, té připadá nyní úkol rozhodnouti, kdo měl trestu- hodnou roli v epochální tétg truchlohře ...

Nemesis

5 article

Objemný obžalovací spis, jehož obsah před čítati budou v porotní síni do posledního mí stečka naplněné, uvádí na předních třech stra- nách enunciátu tato jména 1. 66letého svobodného c. k. professora ve výslužbě a bývalého starostu svatováclavské zá ložny, P. Jana Drozda; 2. 57letého vdovce a bývalého ředitele svatováclavské záložny, Václava Kohouta; 3. 47letého svobodného kontrolora loterního úřadu a bývalého revisora svatováclavské záložny Jindřicha Bílého; 4. 29letého svobodného assistenta místodr žitelské účtárny a bývalého revisora svatováclav ské záložny, Bedřicha Grünwalda; 5. 34letého, ženatého, bývalého vrchního účetního a pokladníka svatováclavské záložny Emanuela Hercíka ; a 6. 33letého vdovce. bývalého účetního sv. václavské záložny, Bedřicha Pekeländra a vin obžalované: 1. Václava Kohouta ze zločinu pod- vodu dle § 197., 200., 201. lit. a), 203. tr. z., ze zločinu zpronevěry dle § 183. tr. z.a z účasti na tomže zločinu; 2. P. Jana Drozda ze zločinu podvodu dle § 197., 200., 201 a), 203. tr. z. a ze zločinu zpronevěry dle § 183., 184. al. 2. tr. z.; 3. Jindřicha Bílého ze spoluviny na zločinech podvedu a zpronevěry; 4. Bedřicha Grünwalda ze zločinu spoluviny na podvodu; 5. Em. Hercíkla ze zločinu zpronevěry. 6. Bedřicha Pekeländra ze zločinu zpronevěry.

P Drozda Kohout Jindřich bílý Grünwald Hercík Pekeländra

6 article

Soudní budova, jejiž chodby tonou v listo- padovém přítmí, od osmé hodiny ranní oživla ruchem přichozího obecenstva, advokátů a po- rotců. Ve vestibulu v prvním poschodí v okolí porotní síně a šatny stály hloučky nedočkavých. v chodbě u okna v cylindru a elegantním pře- vlečníku obžalovaný Hercík. U vehodů do porotní síně a ke galeri dozorcové vpouštějí teprve od půl deváté obe- censtvo. Na růžové lístky dámy, jimž vyhra- zeno místo na galerii, na modré lístky dolů do porotní síně posluchače. [Před devátou přišli obž. Pekeländr a Grünwald. V řadě vyhrazené pro žurnalisty zasedlo jich přes dvacet. Přesně o deváté hodině odebrali se porot- cové a kollegium soudců do jednací síně č. II. k vylosování porotců. Kromě obžalovaných Hercíka, Pekeländra a Grünwalda přivedeni byli tam ze svých cel obž. D ro zd, Kohout a Bílý. Vylosování trvalo do 9 hodin 20 m. Krátce na to uvedeno bylo všech šest obžalovaných do porotní síně. Přítomní povstávají ze svých se- dadel, aby lépe viděli obžalované funkcionáře kteří usedli na šesti židlích pro ně připravených Přesně o půl 10. hodině dostavil se senát Předsedá vrch. rada p. Stolla, votanty jsou pp. radové Boubelík a dr. Chlumecký, náhrad ním votantam n. rada Rutta.

Hercík Pekeländra Grünwald Kohout Stoll Boubelík doktor Chlumecký Rutt Grünwald

7 article

Křeslo, vyhražené zástupci veřejné žaloby. zaujal nám. stát. zást. p. Berg, vedle něhož za- sedl právní zástupce svato-václavské záložny jako soukromá účastnice p. dr. Norb. Zavadil. Paní Martu Živnou, dceru red. Skrejšov- ského, kteráž rovněž se prohlásila jako sou- kromá účastnice, zastupuje p. dr. Dub. Jako obhájci obžalovaných fungují pp. dři.- Dvorský (Drozd), Zítek (Kohout), Klumpar (Bílý), Šebesta (Grünwald a Pekeländr), Klimen (Hercík). V porotních lavicích zasedli pp. Josef Matějec, maj. domu a rukavičkář v Žižkově, Fr. Aust, rolník v Českém Brodě, Josef Hahn, ob- chodník ve Vraňanech, Josef Markup, stavitel v Kněževsi, Eduard Jäger, majitel realit ve Vršovicích, Josef Fiedler, sládek v Ouněticích, Josef Novák, statkář v Nebuželi, Jan Sedláček, stavitel na Král. Vinohradech, Václav Palma, kupec v Ondřejově, František Vlasák, knížecí důchodní v Hluboři, Vojtěch Beer, obchodník na Mělníce, Karel Truhlář, nájemce dvorav Černuci; role náhradních porotců při- padla pp. Rud. Libalovi, rolníku ve Stránce a Josefu Hampejsovi, statkáři v Trpoměchách.

Berg doktor Norb Zavadil Mart Živná Skrejšov ský Dub Zítek Klumpar Šebesta Hercík Matějec Aust Hahn Markup Jäger Fiedler Novák Sedláček Král Palma Vlasák Beer Truhlář Libal Hampejs Grünwald Žižkov Francie Český Brod Vraňany Kněževes Vršovice Nebužel Ondřejov Hlubor Mělník dvorav Černuc Klimen

8 article

Nejblíže předsednického stolu usedl bývalý předseda Jan Drozd, vedle něho bývalý ře- ditel Václav Kohout, třetí v prvé řadě Jindř. Bílý, bývalý revisor. Za nimi Bedřich Grün- wald, býv. vrchní účetní Emanuel Hercík a třetí Bedřich Pekeländer. Drozd vypadá sešle a chová se celkem apaticky. Přišel v kabátu tmavém, o němž těžko říci, je-li to svrchník nebo těžký kabát zimní. Usmívá se spokojeně, chvílemi pokukuje přes brejle. Ostatní obžalovaní jsou vesměs v černých, salonních šatech, pečlivě vystrojeni a učesáni. Advokáti zaujali svá místa po levé straně, po- rotcové ve dvou řadách po pravé. Obrovský balík žalobních spisů leží před před- sedou i jeho votanty. Za napjatého ticha uja se slova předseda r. z. s. p. Stolla: »Počíná hlavní přelíčení proti Janu Dro- zdovi a společníkům.«

Jan drozd Kohout Jindřichův Grün Hercík Pekeländer Stoll Dro

9 article Napomíná na to obžalované, aby se slušně

Napomíná na to obžalované, aby se slušně chovali, sděluje jim, že mohou na jeho svolení podávati své námitky, načež přistupuje hned k generáliím

10 article Václava Kohouta.

Václava Kohouta. Týž povstává a hlasem sotva slyšitelným na dotazy odpovídá, že jest mu 57 let pryč narozen v Praze z rodičů Jana a Marie, vdovec, má dvě děti, jež nejsou již v jeho výživě, jes bývalým ředitelem svatováclavské záložny, stu- doval gymnasium a státní účetnictví a trestán nikdy nebyl. Předseda na to volá jméno P. Jan Drozda. Týž zvolna povstává, upravuje si brejle a na otázku: »Mnoho-li jest vám let, pane obžalovaný?« odpovidá: šedesát šest. Narozen je v Praze z rodičů Jana a Marie, příslušný do Prahy, katolík, je církevním knězem, c. k. professorem ve výslužbě, studoval gymnasium universitu, jmění nemá. Pense má 1350 zl. Odpovidá velice zdlouhavě a při záporných od- pověděch vrtí hlavou. Třetím jest Jindřich Bílý, jenž odpovídá že jest 44 let stár, svobodným, do Prahy pří slušným, kontrolorem berního úřadu; má nižší gymnasium a obchodní akademii. Praví, že za hospodařil si asi 4000 zl. Bedřich Grünwald jest 29letý — narozen v Praze, katolík, svobodný, má, maturitu na gymnasiu a zkoušku z komptability. Bedřich Pekeländer jest 37 let stár, ro- zený v Praze, vdovec, má dvě dítky ve stář 6 a 8 let; na otázku předsedovu čím je, od povídá: »Ničím.« »Snad tedy soukromníkem ?« »Ano, ano, soukromníkem.« Bydli nyní v Mokropsích čís. 66. Na otázku, má-li jmění, odpovidá, že má 17 ti ls ic . .. Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo3. Tam je též redakce a expedice.

Kohout Jan Marie P Drozda Bílá Grünwald Pekeländer Praha Mokropsy

11 article

Emanuel Hercík, bývalý vrchní účetní, od- povídá, že je 34 léta stár, narozen v Praze, katolík, ženatý, má dvě dítky, vysloužilý vojín. Na to vzati porotcové do přísahy a zapo- čato se čtením obžaloby. Vlastní děj odráží se v rámci žalobního spisu, pokud byl přečten, as takto: A. Část všeobecná. Vznik a rozkvět záložny. Z podnětu a přičiněním sídelního kanovníka na Vyšehradě dra. Mikuláše Karlacha a universitního pro- fessora pražského dra. Klementa Borového, konány byly v prvních měsících r. 1872 v Katolické besedě pražské porady o založení peněžního ústavu za tím účelem, aby společným úvěrem členstva byly opa- třeny a členstvu zase na úvěr poskytovány býti mohly peníze a to v první řadě řemeslnictvu, malo- obchodnictvu a malostatku, jakož aby i širšímu obe- censtvu dána byla příležitost k ukládání peněz na úrok. Výsledkem těchto porad byla ustavující schůze záloženského výboru, která konána byla 30. května 1872 a ve které vznik svůj měla »Svatováclavská zá- ložna« v Praze. Veřejná činnost nového peněžního ústavu zahá- jena v domě č. 221 v Liliové ulici a těšil se podnik v brzku přízni obecenstva, neboť již 12. srpna 1872 mohl starosta dr. Mik. Karlach na mimořádné valné hromadě oznámiti, že nově založený ústav čítá 156 členův a 133 vkladatelů, jejichž vklady obnášely 60 tisíc zlatých. Usneseno proto valnou hromadou, že záložna úkol svůj rozšíří a že bude půjčovati také na cenné papíry a skvosty. Zastavárna na skvosty otevřena 20. ledna 1873.

Hercík Karlach Klement borový doktor Mik Praha Vyšehrad

12 article

Když pak vyšel zákon 9. dubna 1873 o výděl- kových a hospodářských společenstvech, byla Svato- václavská záložna v jeho smyslu zreorganisována a na mimořádné valné hromadě, konané 14. května 1874, přijata byla nová společenská smlouva, kterou přeměněna záložna v zapsané společenstvo s neo b- mezeným ručením. Zápis společenstva do ob- chodního rejstříku firem společenstev proveden ob- chodním soudem pražským 8. června 1874 a zněla »Svatováclavská záložna, zapsané spo- lečenstvo s ručením neomezeným, hlavní závod a sídlo v Praze«. Představenstvo společenstva tvořil 18členný výbor a ten ze svého středu volil 5. člennou radu, jejíž členové podepisovali firmu tím způsobem, že při žirech na směnkách cizích k es- komptu podaných připojili k názvu výboru jména svá dva, na všech ostatních pak listinách pro spole- čenstvo závazných, všech pět členů rady. Členy první této rady byli mimo jiné zmíněný již Mikuláš Karlach (předseda) a P. Jan Drozd, jichž jména úzce souvisí s dalšími osudy Svatová- clavské záložny. Ústav takto zorganisovaný zdárně zkvétal a vzmá- hal se vůčihledě, takže za nedlouho již dosavadní místnosti v Liliové ulici nedostačovaly. Z té doby také (z června 1874) datuje se koupě vlastního domu č. 223—I. v Řetězové ulici za 89.200 zl., obstaraná drem. Mik. Karlachem. Do tohoto domu přelo- ženy pak o sv. Havle r. 1874 záloženské místnosti a přestěhovala se do místností v I. patře najatých také »Katolická besedas.

Svata Karlach Svatová Havel Praha

13 article

R. 1875 usneseno k návrhu starosty dra. M. Kar- lacha přistavěti k novému domu záloženskému pro pořádání katolických sjezdův a schůzí zvláštní slavnostní síň, která také 7. října 1876 slav- nostně byla posvěcena a účelu svému odevzdána. Obchod záložny šířil se v dobách těch měrou neobyčejnou a vykazoval každoročně přebytek, který — tak usneseno 26. května 1876 valnou hromadou — přičítán býti měl celý k základnímu jmění, pokud by neobnášel 5 procent úvěru členům poskytnutého, nejméně však 300.000 zlatých. A 18. března 1878 bylo působení záložny valnou hromadou rozšířeno ještě ustanovením, že dle zvláštního jedna- cího řádu směla poskytovati půjčky na skvosty, zlaté a stříbrné věci a cenné papíry i nečlenům. Na valné hromadě, konané 11. dubna 1878 zvo- len byl starostou ústavu professor Jan Drozd, který od chvíle té až do 26. září 1902 zastá v al úřad starosty zálozny Svatováclav- ské, kdežto dr. M. Karlach, jenž nebyl již volen starostou, resignoval i na místo člena výboru. Odstoupením dra. M. Karlacha končila první kritická doba v historii Svatováclavské záložny. Neboť — jak později bude vylíčeno — již při nastou- pení P. Drozda nalézal se ústav tento v ueutěšených poměrech

Jan drozd M Karlach P Drozda

14 article

Za režimu Drozdova.

Drozdov

15 article

Od nastoupení P. Drozda, který udává, že »zá- lořnu hleděl z tohoto neblahého stavu vyprostiti« — počal ve veškerém působení Svatováclavské záložny jiný ruch, který posléze přivedl zkvétající a vysoce vážený druhdy ústav k tak smutným koncům a který klamanému obecenstvu tolik zármutku a hoře byl způsobil. Již 20. dubna 1879 bylo totiž valnou hromadou ustanovení z r. 1876, že k rozdělení čistého zisku lze přikročiti jen tehda, dosáhne-li reservní fond výše 300.000 zlatých, znovu změněno a stano-

P Drozda