1
masthead
Na »Národní Listy«
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. listopadu.
Praha
4
article
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Napjetí mezi Vídní a Peští.
Z Vídně, 19. listopadu. Uherský mi-
nisterský předseda hr. Štěpán Tisza přijel
sem dnes ráno s ministrem financí dr. Lu-
kacsem na společné konference
o rozpočtu delegačním, které se
budou konati v zahraničném ministerstvu a
při kterých se sejde s drem. Körbrem,
s kterým má od včerejška konflikt povahy
nejen osobní, ale i věcné, neboť nemůže byt
pochyby o tom, že spor, který vznikl a se
odehrává nikoli v ministerských konferencích.
nýbrž v parlamentech, mezi chefy obou
vlád, týká se poměru obou států ke spole
ným záležitostem ne pouze vojenským,
nýbrž také hospodářským. Možno
tedy očekávati zcela určitě, že chováním se
uherské vlády proti této polovině říše
o chladne bez tak skrovná ochota
parlamentních stran na říšské radě rakouské
schválit vyrovnání, které bylo uza-
vřeno poslední sylvestrovské noci mezi dr
Körbrem a Kol. Szellem.
V časopisech a stranách německých
smýšlení předevčírem a včera ještě bojovné
proti dru. Körbrovi změnilo ste, počínaje
»Neue Freie Presse« a konče »Ostdeutsche
Rundschau« a počínaje německými pokro-
kovci a konče Všeněmci. Kde kdo staví se
před dra. Körbra, by ho chránil svým štítem
proti nájezdům Štěpána Tiszy a tisku maďar
ského. Německé strany a německé časopisy
vyzývají všechny kluby a celý parlament.
aby byl zajedno proti Maďarům. Této výzvě
rozumime, ale myslíme, že se jí nevyhoví
Když počátkem roku 1899 kabinet
Thunův a Kaizlův byl postaven před
hotovou událost ujednání koruny s Kol.
Štěpán Tisza
doktor
Lu
Maďar
Thunův
Kaizlův
Vídeň
Pešť
Neue Frei Presse
Ostdeutsche Rundschau
7
article
Szellem a když nastal boj mezi hr. Thunem
a dr. Kaizlem s jedné, Kol. Szellem a dr.
Lukacsem s druhé strany, veškerý ra
kouský tisk stál na straně ci-
slajtánského kabinetu, ačkoli byl
vyhlášen némeckou obstrukcí kabinetem po-
litickým a ačkoliv Němci proti němu se na-
lezali v nejprudčí opposici. Jinak maj
se věci za vlády dra. Körbra, kabinetu
byrokratického.
Že jest tomu tak, toho jedinou příčinou
jest dr. Körber sám. Chef nynější vlády ne-
dovedl se postaviti na ochranu sku teč-
ných zájmů této poloviny říše: Proto
všechny appelly, které se ozývají dnestv žur-
nálech německých a které zejtra uslyšíme
z tábora německého v parlamentu, zůstanou
marnými.
Dr. Köriber dává dnes ve vídeňských
novinách vykládati, že jednal vůči svému
kollegovi maďarskému šetrně; že nie jiného
neučinil, než že zastával návrhy této polo-
víhy říše při úpravě společných záležitostí
k jakým náležejí také věci vojenské. Dr
Körber tisíckrát se může dušovat, nic mu to
nepomůže. Maďaři právě nepoklá-
dají již armádu záležitostí spo-
lečnou a po té stránce všechny důkazy
ze zákona a všechny citáty maďarských stát-
níků jsou počínáním naprosto bezúspěšným.
Thun
doktor
Kaizl
Lukacs
Němec
Körber
Köriber
Maďar
8
article
»Fremdenblatt« praví ve stati
úvodní: »Skoro se podobá, jakoby v Uhrách
chtěli zkonejšit ducha obstrukčního na útraty
naše, jakoby chtěli získat odzbrojení ob-
strukce válečným postavením proti základ-
ním, na vyrovnacích smlouvách spočívajícím
právům Rakouska.«
»Neue Fr. Presse« pokládá situaci
nadmíru vážnou a pronáší se o ní: »Není
patrno, co přimělo hr. Tiszu, by z korrektní
mluvy, kterou dosud zachovával vůči Rakou-
sku, přešel k osobním nezdvořilostem proti
rakouskému kollegovi, s kterým dle ústavy
musí býti ustavičně v úřadních stycích.
Možná, že vidí v tom dobrý prostředek
proti obstrukci, aby hněv její z vlastního ka-
binetu přenesl na cislajtanský a že studené
přijetí, které očekávalo dr. Körbra v parla-
mentě, přimělo uherského ministerského před-
sedu, by fruktifikoval eventualní pád
rakouského kollegy k vlastnímu prospěchu a
tak získal četné politiky maďarské, kteří již
dávno chovají touhu, aby se stal dr. Körber
obětí dlouhé uherské krise.
Na všechen způsob náleží k zvláštním
výkonům, když maďarský ministerský před-
seda, který se na svém fauteuilu ještě po-
řádně neohřál, začíná tím, že úřadní pro
hlášení ministerského předsedy onoho státu.
který 66% přispívá na společnou armádu,
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Neue
Körbr
Körber
Uhry
Rakousko
Francie . Presse
Praha
Tisza
9
article
ST1
ST1
Předplaeeni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
prohlášení, které se týká této armády od
státoprávního poměru jejího ke státu, jejž
zastupuje tento ministerský předseda, nazývá
»diletantským výkonem distinguovaného ci-
zince.«
»Zeit« konstatuje, že po celou dobu
dualismu se dosud nestalo, aby chef kabi-
netu o druhém kollegovi se pronesi tak bez-
ohledně, ba že se nenajde příkladu ani ve
stycích mezinárodních.
Hr. Tisza upevňuje své postavení.
Z Pešti, 19. listopadu. Všechny listy
jsou tentokráte za jedno ve chvalořečení hr.
Tiszv. »Magvar Szó« praví, že Körber
dostal lekci, aby nepokoušel maďarský ná-
rod. »Harank« směje se dru. Körbrovi,
že je nebezpečným, dokud ho člověk řádně
nepopadne. Jakmile s kompetentního místa
se patřičně okřikne, je figurou komickou.
»Nelze — praví list — ovšem žádat, aby
dr. Körber přestal mluviti, ale bude-li mluvit,
tož jeho slova ani v Uhrách ani jinde ne-
budou míti vlivu.«
»Magyar Ország« připomíná, že
nynější konflikt podobá se tomu, který roku
1895 byl mezi Bánffym a ministrem zahra
ničních záležitostí Kálnokym. Tenkráte musil
padnout jeden z obou. Byl to Kálnoky. Lo-
gickým postupem musí dojíti nyní zase
k jedné oběti.
Německá akce proti hr. Tiszovi.
Z Vídně, 19. listopadu. Čtrnáctičlenny
výkonný výbor německých stran se dnes
usnese, jakým způsobem hodlá německý tá-
bor odpověděti na včerejší řeč uherského
premiéra. Dal se včera podnět, aby byla po-
dána buď interpellace nebo pilný návrh. Na-
proti tomu však namítnuto, že není třeba
ani toho ani onoho, poněvadž v debatěo
předvčerejší řeči dra. Körbra možno uvést
proti Maďarům vše, co by se mohlo uvéstiv
dotazu nebo interpellaci.
Tisza
Körber
doktor
Magyar Ország
Kálnoky
Körbr
Maďar
Hradec
Pešť
Uhry
Lo
Vídeň
Magvar Szó
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 19. listopadu. (C.-B.) Císař pro-
půjčil vlastnoručním listem ze dne 14. listopadu
t. r. místopředsedovi poslanecké sněmovny uher-
ského říšského sněmu Galerielu šl. Danie-
lovi hodnost tajného rady.
Císař
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
První sníh.
Napsal Emanuel Wimmer
Wimmer
13
article
Seznámili se v tanečních hodinách sokol-
ských, kamž chodili ne za účelem učení se
v tanci, nýbrž pro zábavu. Slečně Božce Maří-
kově byl tenkráte 21 rok, panu Karlu Markov
26 roků.
Slečnu Maříkovu doprovázel do tanečních
hodin, jakož i domů koilega Markův, pan Svo-
boda, a při prvním shledání se s Markem před
stavil ji Svoboda jako svou nevěstu.
Marek, seznámiv se blíže se slečnou Maří
kovou, rád s ní tančíval, předně proto, že pěkně
tančila a za druhé, že byla hezké a příjemné
děvče, s níž bylo milo se pobaviti.
Když zpozoroval Marek, že není Svobodov
vhod, že častěji s Maříkovou tančí, ustoupil, spo-
kojiv se tím, že dovolila mu, by aspoň dvakráte
za taneční hodinu s ní tančiti směl.
Mezi tancem byla k němu vždy sdílnou. Vy
právěla mu, že matku ztratila v 4. svém rocea
nynější nevlastní matka že jí ubližuje, jak může
„I tatínek již není takovým ke mně jako býval,“
stěžovala si, „a to zajisté jenom vlivem mat
činým.
Až jí bylo Markovi líto. Slzy jí vždy při tom
vstoupily do očí a ona přitiskla se k němu,
jakoby u něho ochranu hledala. Bylo mu divné
že se s takovými věcmi jemu svěřuje, ačkol
měla svého milence.
Božka Máří
Markov
Maříkův
Markův
Svo
Marek
Máří
14
article
Jednou při tanci, když opět si na matku
stěžovala, otázal se jí, zdali o tom o všem ví také
Svoboda, její nastávající manžel.
„Můj nastávající manžel?“ pravila s trp
kým úsměvem, „raději kdyby jím nebyl; o ve
škerém měm utrpení nemá ani zdání.)
„A proč se mu tedy s tím nesvěříte, vždy
zajisté jej milujete?“
„Nemiluji a nikdy ho milovat nebudu,“ pra
vila tiše, jakoby se bála, by to nikdo neslyšel.
„Měla byste mu to říci. Proč s ním tedy
mluvíte?“
„Proč,“ pravila a upřeně mu hleděla svýma
krásnýma, černýma očima do obličeje, „protože
tomu otec chce. Otec jej pořáde chválí a nutí
mne, abych s ním mluvila, že se jednou budu
mit dobře. Já však sama nemám k němu žádné
lásky.
„Ale vždyť vás upřímně miluje,“ odvěti
Marek, přimlouvaje se zaň.
„Vím o tom, však nemohu si pomoci, ne-
mám ho ráda. Snad mu zvyknu, neboť časem
poddá se vše, přičiním se, vezme-li si mne za
ženu, abych mu byla dobrou ženou a starostlivou
hospodyní, ale mílující ženou jeho nebudu
nikdy.“
Pianista dohrál.
Marek poděkovav jí, jakož i jejímu nastá-
vajícímu, odcházel do šatny se obléci, a myslil
neustále na ni.
Na ulici před vchodem čekali na něj. Po-
dávaje jí ruku na rozloučenou, ucítil mezi dla-
němi papírek, jejž snažila se mu vtisknouti, aniž
by toho kdo pozoroval.
Svoboda
Marek
15
article
Pochopil.
Sotva že byli za rohem, nedočkavostí pu-
zen, otevřel lístek, na němž stálo: „Odpusťte
mé smělosti a přijďte zejtra po svačině na hřbitov
ke hrobu vašeho dědečka, očekávám vás.
Božka.“
Zůstal státi jako zkamenělý. Co se to děje
s tím děvčetem, že píše, aby přišel na hřbitov?
Jak ví, kde jeho dědeček je pochován?
Následujícího dne dostavil se přesně na
hřbitov. Slečna Božka seděla již na lavičce na
určitém místě.
Vstala, vyšla mu vstříc a podávajíc mu
ruku pravila: „Odpusťte mi, prosím, že jsem
vás sem povolala, ráda bych s vámi promluvila
několik slov, neboť vy jste jediný, který mi roz-
umí. Zajisté, že se divíte, jak znám hrob vašeho
dědečka, že ano? Pohleďte, zde vedla leží moje
dobrá matička. Ačkoli se na ni skorem ani ne-
pamatuji, jelikož mne tak záhy opustila, přece
vím, kdyby žila, že bylo by mi lépe na světě.
Včera byl u nás pan Svoboda říkati o mne.
Toť se ví, že rodiče svolili, zvláště matka. Hledí,
jen, aby mne z domova dostala, abych udělala
jejím dětem místo.“
Klekla ke hrobu matčině a hořce plakala.
„Matičko, má zlatá,“ lkala, „mám se vdá-
vati a to bez lásky! O, smiluj se nade mnoua
dej mi vnuknutí, co mám dělati. Vždyť bych
se utrápila, žíti po boku muže, jemuž bych se
nemohla věnovati s láskou, jakou každá milu-
jící žena muži svému přinésti má. O, matičko,
pros za mne boha, aby mne raději k sobě po-
volal a budeme pak spolu spáti věčný, ničím ne-
rušený sen.““ —
Božek
Svoboda