1. Ilstopadu 1b00. Cislo 302

NÁRODNÍ LISTY

Strana 5

zorganisoval sbor boxerskému podobný. Tentc záměr, nebude li zmařen, zavdá asi podnět k zá- pletkám.

Válka jihoafrická. V Praze, 31. října. V noci na dnešek připlul do Terstu lloy dový parník »Styria« z Lourenco-Marquezu. Pr vezl též 361 dobrovolníků transvaalských, vra- cejících se z války jihoafrické. Jest mezi nim 51 z Německa, 72 z Holandska, 5 z Cařihradu. 101 z Rakouska, Italie a Francie, 103 ze Severn Ameriky, 26 z Jižní Ameriky a 3 Portugalci. Tato pestrost ve složení sboru dobrovolnického ukazuje, u jak četných národů věc burská bu- dila sympatie. Telegramy. Z Kapska, 31. října. (C.-B.) Burove podnikli mnoho útoků na železnic i ne- daleko Ventersburgu. Generál Hunter oboři se na ně a vypudil je bez velkého odporu Ventersburgu. Z Londýna, 31. října. (C.-B.) »Reut rova kancelář« oznamuje z Pretorie 20. t. m.. že vyjednávání s Bothou bylo mar ným. President Steijn nechtěl přijmout britského parlamentáře. Z Londýna, 31. října. (C. B.) Prin Kristian Viktor šlesvicko-holštýn ský bude pohřben zejtra v Pretorii. »Reuterova kancelář« oznamuje z Pretorie 28. t. m.: Generál Botha výjádřil se prý ne dávno před parlamentářem, že je vše ztra- ceno (?), ale není možná vyjednávati o vzdán se, dokud jediný Bur bude chuti v boji po kračovati. President Steijn nechtěl Robertsovu pro klamaci ani číst a postavil se tvrdošíjně na odpor avšak setkává se prý s nesnázemi čím dále vět šími, aby udržel burghery v poli. Steenkamp, vůdce kapských povstalcův jenž při obsazení Bloemfonteinu vyvázl, zdržuje se prý u Burů v Pietersburgu. Tito mají pr reelkem 87 děl.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Bosenské dráhy. Z Vídně, 31. října. Dnes večer roz šířena byla po městě pověsť, že ka binet Körbrův po ministerske radě na rychlo svolané poda již demissi anebo že ji podá. Z příčinu se udávalo rozhodnutí ve příčině vý stavby bosenských železnic, o kterém se tvrdí, že stalo se úplně ve smyslu stanoviska vlády maďarské. Pověsti dostaly se do města ze sjezdu průmyslníků, kam donesl sdělení o rozřešen sporu ve příčině bosenských železnic známy zástupce dalmatský. Pověsti samy, pokud se týká demisse kabinetu a pokud se týká definitivního rozhodnutí v této zale žitosti, ukazaly se býti lichý m nebo předčasnými. Pravda jest. že neshody mezi oběma vládam trvají dále v celé příkrosti a dosud nejsou vyrovnány, a že se pokus o je- jich překlenutí stane buď v pátek neb teprve v neděli. Odpolední »Neue Freie Presse«, jak jsme již zaznamenali v listu večerním, tvrdila, že koruna přidala se zcela na stranu Kolomana Szella, jenz hrozil demissí, když by mu nebylo vyhověno kromě toho jmenovaný list dodává, že de putace města Splitu již byla vyrozuměna ministrpresidentem samým, že tužby města Splitu zůstanou nesplněny, poněvadž dlužn počítati s hotovou událostí. V podvgčer sešli se u ministrpresidenta dra. Körbra v paláci ministrpresidentském. který se nalézá v Panské ulici, někteří re sortní ministrové. Tato konference dala podnět k domněnce, že koná se ministerská rada. Oficiálním zpravodajstvím způsobeno, ž vůbec pověst ona mohla se dostati na ve- řejnost. Zpravodajství to obstaráváno jest výhradně z pramenů maďarských. Uherská korrespondenční kancelář sotva sešla se společná konference o bosenských dráhách namluvila všemu světu, že se všechno dobře daří, že jde vše hladce rychle, avšak nebylo pravdou to ani ono.

Po konferenci následovala zase konfe rence a skoncování jich se pořád odkládá Kromě toho z Pešti večer bylo ohlášeno, že jest prudký konflikt mezi Kolomanem Szel- lem a mezi min. vojenství Krieghammrem. který může býti rozhodnut korunou toliko ve prospěch jednoho z obou. Tyto zprávy sice byly vyvráceny, avšal ukázalo se, že nejsou tak planými, jak úřadně se vyhlašuje. Byla toliko mýlka ve příčině min. Krieghammra. Nebylo to mezi vládou uherskou a min vojenství Krieghammrem, nýbrž mezi v lá dou rakouskou a maďarským ministren byl rozpor a je rozpor dále. Před několika dny proslýchalo se tady, že difference pro bosenské dráhy jsou vy rovnány v ten způsob, že vojenská správa dostane své strategické dráhy, cislajtánská vláda že dostane své a zalitavská že dostane také své dráby. Tomu se věřilo. Bulletin »Neue Freie Presse« zvěstoval však rozhod- nutí zcela jednostranné. Kdyby toto bylo pravdivým, byla by demise celého kabinetu nezbytniomu neodvratnou. Ministerstvo, kte- réž byutrpělo tak důkladnou porážku ve věci, týkající se ho- spodářských zajmů celé polo- viny této říše, nemohlo by zu- stati v úřadě ani jediný den. To se všeobecně pociťovalo a to bylo také důvodem, že se v možnost odchodu dra. Körbra věřilo, věřilo tím více, jelikož ka- binet dra. Körbra hlavní svůj zřetel věnoval záležitostem hospodářským. Trvalo hodně dlouho, nežli vláda dala na jevo, byla-li zpráva »Neue Freie Presse« správnou, čili nic. Teprve v pozdní hodině noční vydáno kusé communiqué, které se vyzname- nává rozpačitostí rakouských officiosů, jehož

smysl je ten, že žádné rozhodnutí se ještě nestalo, že věci jsou in suspenso a že dlužno teprve vyčkati, co se stane. My dovídáme se o této záležitosti. že udaje »Neue Freie Presse« o deputaci splitské u dra. Körbra a u dra. Wittka se nesrovnávají s pravdou. Oba ministrové vůči deputaci dalmatské vyslovili politování, že jim nelze tou dobou dáti odpovědi určité, poněvadž žádné rozhodnutí se nestalo. Dokládá se, že jednání s uherskou vládou není ještě skončeno, nýbrž, že se nalezá tam, kde bylo v pondělí. Přiznává se však, že protivy mezi oběma ka- binety existují, a že stane se po- kus na společné konferenci, jež konati se bude nejspíše za před- sednictví císařova, dospěti k ně jakému kompromissu. Ministr za země zabrané, Kallay, byl přijat císařem ve zvláštním slyšení, kterése s touto afférou uvádí v souvislost. Konečný úsudek nelze tou chvílí pronésti. Bude zá- hodno i nutno vyčkati, co bude usneseno Nejsme prosti všech obav, že na konec věe nedopadnou tak, jak je v hospodářském zájmu na še m. Ještě k řeči dra. Körbra. Z Vidně, 31. října. Komentáře žurnálo levice o včerejší řeči dra. Körbra odbývá večerní »Vaterland« takto: »Listy levice chtějí pouze, by p. Körber zapřel svůj pro- gram neutrality (), od něho upustil a stal se strannickým ministrem levice. Tyto listys domnívají, že třeba jen osamotiti Mladočechy a ukázati, zač jim toho loket, potom že bude všecko v pořádku. Jakoby v Rakousku — nehledě k Polákům — nebylo žádných Chor vatů, Slovinců a Vlachů. Veškerá politická moudrost levice sevrká se, jedná-li se o věc opravdovou, na pana kaprála. Za takových poměrů nikdo nedbá hrubě důležitého usne- sení sjezdu průmyslníků ve příčině vyrovnání Či snad tento sjezd není v listech levice po- suzován ani dost málo vážně?.

Dr. Kaizl. Z Vídně, 31. října. Dr. Kai zi l zasla vydavatelům »Slavische Correspondenz« tento přípis: Chcete ode mne něco politicky za jímavého. Jsem však věru na rozpacích, věda mnohem méně, nežli mnozí věděti před- stírají. Tu je na př. budoucí taktika budou- cích poslanců českých. Proč si jí lidé tak mozky lámou? Poslanecká sněmovna není ještě zvolena. Za 100 dní do jejího zvolen může se situace změniti v základech. Ale tu taktiku již známe. Je to protimyslností, ale je pochopitelným metafysické uhadován věcí, které jsou dnes neurčitelny. V tom je zajisté spekulace. V národním hospodářství stejně jako v politice spojuje spekulant s uhodnutou událostí pouze zisk nebo ztrátu. Mrzí se, že jsou ve Vídni lidé, kteří spekulují la hausse v obstrukci. O tomse prý dověděli v Praze a v obstrukci prý tam smýšlení ochablo. To vše je snad velice za- jímavé, ale vlastně je to strašně bezpřed- mětné. Sněmovna není ještě zvolena, a všechny enunciace dějí se za onoho stavu politickéh tlakoměru, který je působen tlakem voleb. Při každém slově myslí se na volbu, ne-li na vlastní, tedy n volbu strany nebo přátel strany Až bude po volbách a mandát budou zajištěny na 6 let, uslyš se řeči jiné. Pro mne je věcí nejdůleži tější, by naše strana za předsednictví dra Engla objevila se ve sněmovně opět o 61 mužích. Potom byla by asi klubem nejsil nějším. Ještě větší dosah přísluší momentu, že klub je téměř jednotným zastupitelstvem celého národa a český velkostatek čítá 19 mužů. Odstínů ve sněmovně nebude méně nežli bylo dosud. Podle pravděpodobnost bude jich ještě více, jakmile dojde ke kon- kretním politickým rozpravám a zákono dárné činnosti. Dosti však již domněnek Trvám Váš dr. Josef Kaizl.

Na hranici hercegovské. Z Vídně, 31. října. Zdejší zahraničn úřad oznamuje ve příčině srážky rakouských a černohorských vojáků toto: »Zpráva o této příhodě uveřejněná je v podstatě (1?) správ- nou; jedná se o konflikt, jakýchž v oné kra- jině je hojně a které vynikají pro sporyo lesy anebo o pastvy. V konkretním případě přiostřuje se konflikt do té míry, že na jedné straně zasáhli do něho Rakušané, na druhé straně Černohorci. Srážka odehrála se na půdě hercegovské. Jest pravda, že Černo horci ztratili dva muže. Zdejší zahraniční úřad doufá, že celá věc urovná se po kojně a že nebude míti žádných váž ných následků« Jitření v Rumunsku. n. Z Bukurešti, 31. října. V zemi trvají selské nepokoje. V okresu sarečském došlo k bitce s vojskem. Ve vesnici Budě útočili sedláci na obecní úřad. Prefekt, pod prefekt a jiní úřadníci musíli uprchnouti. Četníci přišli na pomoc a vystřelili. Osm sedláků bylo zabito, několik raněno. Také v okresu Otu jeví se kvašení proti cukerní dani. V jiném místě odepřeli sedláci dan a vyhnali úřadníky. Do všech těchto vesnie bylo posláno vojsko. Protipruský projev. D. Ze Štutgartu, 31. října. Virtem- berská poslanecká sněmovna počala dnes jednati o tak zv. bebenhanské úmluvě, uza- vřené roku 1893 mezi králem virtemberským a císařem Vilémem II. v příčině provádění vojenské smlouvy. Jedná se o projev sněmu proti přílišnému vysílání důstojníků pruských v čelo oddílů virtemberských.

A féra Posadowského. K. Z Kolína nad R., 31. října. Ta jemník svazu průmyslníků dr. Buek opraví mínění socialistických listů, že byl svaz dvakrát říšským úřadem vnitra požádán za podporu k agitačním účelům, stalo se to »jen« jednou: v srpnu 1899. Změna v anglickém ministerstvu. w. Z Londýna, 31. října. Na ohlá šení, že dosavadní ministr vojenství Lans downe státi se má nástupcem Salisburya v úřadě zahraničném, praví »Daily Telegr.«, že Lansdowne jest prý zvláště způsobilou osobností pro úřad ten. Jako místokrál v Indii počínal prý si své doby velmi úspěšně, jest prý mužem obratným a všestranným ovládá také úplně jazyk francouzský, jazyk to diplomacie. List připomíná, že Salisbury překročil již 70. rok stáří a že touží po klidu. Anglická po- litika zahraničná nijak se změnou v minister stvu nepozmění. Přes chválu, kterou mu tento list vzdává, bude Lansdowne s těží i v tomto úřadě populárním. Naopak nedávno ještě násled kem chyb a nadostatkův při přípravách k vál- čení jiho-afriekému obracel se hlavně proti němu hněv veřejnosti.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 31. října. (C.-B.) O bosen- ských železnicích není dosud roz- hodnuto a stav otázky je takový, jak byl vylíčen ve zprávě ze schůze 29. t. m. Split- ská deputace, jež byla včera u ministrů. nedostala teda odpověď, že snad stavba bugojensko aržanské železnice je zamítnuta. nýbrž řeklo se jí na její poptávku, že r oz hodnutí se ještě nestalo. Dle »Korrespondenční kanceláře madar ské« je bezpodstalnou pověst, že m. -p. Szel za vyjednávání o bosenských dráhách posta vil kabinetní otázku. Rovněž liché jsou kom binace na onu pověst. Císař odjede do Jedlové 2. listopadu. V první konferenci ředitel středních škol 24. a 25. října konstato valo se přetížení ředitelů správními věcmi a možné provedení úlev. Dosavadní způso přijímání žáků do I. třídy osvědčil se a třeba za skrovné změny. Je žádoucím prodloužiti dobu pro maturitní zkoušku latinsko- něme- ckou a zkrátit učebný materiál řecký ve III. třídě. Zemský školní rada Bienerth slibil, že vyučovací správa bude dbáti těchto usnešení. Doplňovací volby zemské do sněmu markrabství moravského za zemřelého dra. Tučka ve venkovském okresu jihlavsko-telčském a za zemřelého Fr. Lízala jsou vypsány ke dni 4. prosince.

Uherský parlament. Z Pešti, 31. října. (C.-B.) V doln sněmovně při dalším rokování o deklarac arciknížete Františka Ferdinanda poslanec Ratkay dovozoval, že před parlament ne- měla se stavěti hotová již událost. Vláda je vinna, že tato věc rozbírá se nyní veřejně. Prohlašuje jmenem národa, že Maďaři mají nyní — bohudík — ústavního krále. Avšak při projednávání předlohy nesmí se souditi dle nynějších poměrů, ale třeba míti na zře- teli také truchlivé události dřívějších dějin uherských. (Pochvala na krajní levici.) Pře- cházeje k samotné předloze, považuje s stanoviště většiny za směšné inartikulovati deklaraci bez originálu. Ministr-presidentovo tvrzení, že stalo se vše, jak předloha uvádí, není dostatečné. Min.-předseda SzelI odmítá výčitku, že porušil ústavu. Předkládaje deklaraci, aby byla inartikulována, osvědčil svou úctu k ústavě, neboť žádal za dobrozdání legisla tivy o zákonnosti deklarace. (Hlasy na krajní levici: Ano, hotovou události !) Konstatuje. že arcikníže, uzavíraje sňatek z lásky, jehož následky jsou v deklaraci uvedeny, nesříká se trůnu ani čeho jiného jmenem svým an svých dětí. O sřeknutí se následnictví, k ně- muž dle zákona třeba ústavního souhlasu Uher, nebylo řeči. Proto nebylo třeba před- chozího souhlasu zákonodárstva. Následník nesřekl se, pouze prohlásil, že jeho sňatěk má následky, jaké s sebou nese staré zvy kové právo. (Odpor na krajní levici.) Arci kníže učinil tak samoděk a vynasnažil se vyhnouti všemu, co by mohlo vzbuzovat zdání, že by v otázce následnictví mohla vzniknouti nějaká pochybnost.

Ministr-president rozbíral zevrubně usta- novení zákonů o posloupnosti a konstatoval že morganatický sňatek jako sňatek jes úplně zákonný, avšak stanoví výhrady stra choti a potomků. Dovozuje, že morganatický sňatek existuje již dávno také v jiných ze mích a poukazuje na takové sňatky v císař- ské rodině, aniž by se kdy bývala vytasila otázka následnické oprávněnosti. Tvrdil-li posl. Košut, že domácí zákon císařský nesmí státi nad uherskými zákony, konstatuje řeč- ník, že domácí zákon není žádným zákonem, nýbrž sbírkou statutů, jimiž upravují se ro- dinné záležitosti panovnické rodiny. Věru každá rodina má právo dáti si pravidla, jež neprotiví se zákonům. Statut panovnické ro- diny není právním pramenem, ale sbírkou tisíciletých pravidel. Ministři jej znají. Ne- obsahuje ničeho, co by se nesrovnávalo se zákonnými ustanoveními o nástupnictví v Uhrách, pouze ustanovení soukromoprávní a majetková a ve skrovné části poukazy na morganatický sňatek a rovnorodost. Předčítá místa z tohoto statutu, dle něhož patří k cí- sařské rodině arciknížata a arcikněžny z rovnorodých mužských sňatků, jež tehdejšt panovník schválil. (Pohnutí na krajní levici.) Dále praví se ve statutu, že každý sňate člena císařské rodiny — také morganatický — máli míti právní platnost, musí schválen býti hlavou rodiny.

Byla-lí deklarace v Rakousku inartiku lována, na tom zde nesejde, popírá však tvrzení, že inartikulace jest otázkou rakouské ústavy. Na otázku, bude li choť arciknížete uher- skou královnou neb ne, musí odpověděti, že z vlastní vůle a dle svého prohlášení, v úplné shodě se svým manželem, nemůže býti uherskou královnou. (Velké pohnutí a hluk na krajní levici.) Posl. Olay volá Naší královnou bude! Veselost v pravo, v levo. Velká vřava na krajní levici.) Kdyby však jednou arcikníže František Ferdinand vstoupil na uherský trůn, celý národ bude míti k jeho choti úctu a lásku, třeba jí nemohl ctíti na trůně pro překážku, již způsobila ona sama a ne maďarský národ. (Hlučný souhlas v pravo.) Ministr-president žádá, by se chovala úcta k nejsvětějším citům a rodinné svatyni a

předloha schválila. (Dlouhotrvající eljenv pravo a středu; m.-p. Szellovi gratulují.) Rokování přerušuje se. Bulharský kníže. Ze Sofie, 31. října. (C.-B.) Kníže odje do Evxinogradu. Papež a bískupové. Z Říma, 31. října. (C.-B.) Papež přija dnes v audienci biskupy lvovského, stanislav ského a přemyšlského. Karlistě ve Španělích. Z Madridu, 31. října. (Fabra.) Osob- nosti strany karlistů prohlašují, že Don Carlo není v nijaké souvislosti s hnutím v Kataloni a vytýkají nezkušenost těm, kdož bezúčelne toto hnutí vyvolali. Tlupa asi 300 mužů z Bergy stíhána jest dvěma prápory myslivců Jedna škadrona v Alcala de Cenares u Madridu obdržela rozkaz vypraviti se do Katalonie V »Liberalu« se praví, že vláda, do jdou-li dnes povážlivé zprávy z Katalonie zruší v celém Španělsku právo ústavní. n. Z Berlína, 31. října. »Kölnisch Ztg.« oznamuje z Madridu, že karlisté dostal posilu od stávkujících dělníků, takže je si- tuace velice vážná. Z Madridu, 31. října (C.-B.) Úřadně oznamují, že karlistická družina v Berze sestává z 800 mužů, jež vojsko královské promásleduje.

G. Z Madridu, 31. října. »Neue Fr Presse« oznamuje: Karlisté soustřeďují se poblíže Bergy. Vláda doufá, že vojsko z nimi poslané je dohoní a že dojde ke srážce. Do Barcelony byly vyslány válečné lodi jiné lodi válečné jsou pohotově. Dle doslechu došlo jíž k bitvě mezi karlisty a vládním vojskem, ve které onino ztratili 12 mužů a tito 3. Podrobností nen žádných, poněvadž dráty telegrafické jsou přetrhány. Povstalecké čety páčí se na 900 mužů. Z Barcelony vysláno četné vojsko. Z Madridu, 31. října. (Zvl. tel.) Ka listické čety v Katalonii se stále množí. Př včerejších bitkách měly 5 mrtvých a 13 ra- něných. Vojsko v Katalonii čítá nyní 10.00 mužů; bude-li třeba, budou tam vyslány další posily. Mnoho osob podezřelých se z týká.

Z Anglie. Z Londýna, 31. října. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« potvrzuje z dobrého pra mene, že markýz Salisbury možná záhy podá za propuštěnou jako státní tajemníl zahraničných věcí, ale určitý den jeho od stoupení nelze dosud udati. Nástupcem Salisburyovým v zahrani ném úřadě stane se nejspíše — jak bylo jiz také oznámeno — lord Landsdowne. Zdravotní stav královny Viktorie je stále příznivý. Již zotavila se z leknutí jež jí způsobila zpráva o smrti prince Kri stiana Viktora šlesvicko holštýnského. Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 31. října. (C. B.) V dnešní pln schůzi zdejší obchodní komory místo předseda Lieben oznámil, jak bylo přijato před sednictvo u ministrů justice a financí, odevzdá vajíc pamětní spis komorní. Přijaty zvyklost v obchodu s papírem a dřívím, jež schválil od bor, ale o jedné zvyklosti v obchodě s papírem bylo usnešeno domluviti se s továrníky papíru Ministerstvu obchodu oznámí se, že není ná- mitek proti zařadění rýže a cibule mezi zbožt vídeňské bursy pro hospodářské plodiny.

Sjezd rakouských průmyslník přijal po delší debatě, v níž dv. r. Vukovič vytkl snahy maďarské vlády v oboru železnič- nickém a dr. Kobatsch kritisoval ostře cho vání se ministerstva železnic k průmyslníkům Hamburgerovu a Joklovu resolue s Neuberovým návrhem, aby se vy pustil odstavec o uvažování stavby vídeňsko terstského průplavu a Vukovičův návrh na vy stavění železnice z Aržana do Bugojna a při- pojení splitsko-aržanského s odbočkou do Seně další návrh na zdokonalení obchodního loďstva. opravu zákona o obchodním loďstvu a na pod- porování paroplavby. — Potom rokovalos o úrazovém pojišťování a byly přijaty resoluce ref. Vettera, kdež vláda vyzývá se aby co možná záhy opravila příslušný zákon a jiná resoluce, již vyslovuje se povděk se za- vedením zákonného pojišťování starobního invalidního. Sjezd přijal resoluci, v níž prohlašuje s nepřijatel nou osnova ústředního živ- nostenského inspektorátu o všeobecných ochran- ných předpisech pro průmyslové podniky v níž žádá se za odročení návrhu toho. Na to přijal sjezd jednohlasně resolu v příčině stanoviska k novým volbám do říšsk rady; v ní prohlašuje se za nalehavo, a by se v nové říšské radě utvořilo sdružení k ochraně průmyslový ch a živnostenských zájmů, k němuž by náležeti mohli poslanci bez ohledu na ná rodnost a politické přesvědčení.

Za účelem tim maji býti vyzvány korpo race průmyslové i všicci průmyslníci, aby hle- děli si toho, by jmenování byli jen kandi- dáti ochotní podporovati dělnos parlamentu, vyjímaje případy znásilnění práva V debatě prohlásil Pfeifer (z Liberce) že průmyslníci severních Čech doufají,že bude možno prováděti politiku hospodářskou, ž ale, dokud toho národní poměr vyžadují, nebudou se lekati n dalších obětí. Stojíme — dodal — n stanovisku centralistického, jednotného státu. v němž by Němci měli váhu zákonitě jim ná- ležející. Továrník Klein vyslovil se rozhodn pro založení strany na podkladu průmyslnictv bez ohledu na politické rozdíly. Dr. Stein z Trutnova připojil se k vý- vodům Pfeifrovým. Hribar (z Lublaně) jako Slovan přimlouvá se za to, aby národnostní záležitosti z říšske rady byly vyloučeny, aby učiněno bylo tal místo hospodářským záložitostem, potom bude obstrukce v poslanecké sněmovně nemožnou. Alfred Ginzkey (z Liberce) klade důraz na zachováni centralistického jed notného Rakouska. Max Menger žádá dělnost parlamentu- Potom byl přijat návrh na konec ro- kování. Po projevu díků ministr - presidentovia předsednietvu sjezdu byl tento ukončen. Z Vídně, 31. října. (C.-B.) Při banketu účastníkův sjezdu průmyslového měl ministn obchodu svob. p. Call řeč. Uznav význam sjezdu pro stát prohlásil, že při snaze průmyslníkův,, dbáti i zájmův zpotřebitelův, ehce je podporo- vati, přihlížeje zároveň ke všem činitelům vj- robním. Praví, že dlouhé jeho postavení v ciziné usnadnilo mu úkol, jakýž obchodní ministerstvo na se přípravou celních sazeb a obchodních smluv přejalo. Nejsilnější oporu pro zdárné pro- vedení právě tčchto prací, jež na leta rozhodnou o životních zájmech celé produkce, s patř uj ministr ve spolupůsobení parla- mentu.

Přeje si proto nalehavě, aby hlas po dě- nosti parlamentu, jenž ozval se na sjezdu, byl daleko slyšán a také vyslyšen Pro svou osvědčenou výkonnost, uznanou skvěle i na výstavě pařížské, zasluhuje prý ra- kouský průmysl — také i vzhledem na vý- znam svůj berní — aby na jeho napo- menutí brán byl zřetel. S těchto zřetelů má průmysl prý také i po- vinnost spolupůsobiti vší mocí k urovnání sporu, ochromujíeího nejlepší síly naše — dí ministr — i končí přáním, aby návratem normál- ních poměrů v parlamentě velké hospodářské úkoly přítomnosti a ještě větal hospodářské úkoly budoucnosti rozřešeny byly ku blahu vlasti. Ministr připil pak na zdar rakouského prů- myslu. Hlavní úřad rakouský pro ochranu zemědělských a lesnických zájma při uzavírání obchodních smluv měl včera za přítomnosti zástupců ministerstva vnitra, ob- chodu a orby schůzi, v níž předseda jmenem hlavního úřadu navrhl resoluci, jíž žádá se, by místo autonomního, jednotného a smluvníhe tarifu zavedl se autonomní tarif podvojný.

maxlmální a minimální dle německého vzoru co možná zevrubný; — by přeložila se neb od- stranila finanční cla z nutných potravin a prů- myslových surovin, jež v tuzemsku vyrábet nelze; — by nezaváděla se vývozní cla pro zemědělské a lesní suroviny; — by celní zákou byl revidován; — by se zařídila svobodná skla- diště v Uhrách pro mlýnské obilí a nepovoloval celní úvěr pro obilí a mouku; — by zrušily se všeobecné smlouvy o nejvělších výhodách; by se nepo- volovaly výhody v hraničném obchodu; by s nezvyšoval maximální tarif jen proti státům, jež neuvalují na rakouský vývoz vyšší cla než jsou ustanovena v jejich vlastním autonomním celním tarifu; by se obchodní smlouvy s Ru- skem a balkánskými státy vypověděly tak, aby vypršely koncem r. 1903; by se trvale uza- vřely hranice všelikému dovozu živého dobytka z mimoevropských států, Ruska a balkán- ských zemí; by se vynasnažováno všemožně o celně ochrannou smlouvu s Německem v první

řadě proti zámořské soutěži a dbalo se, aby takový celní svazek dosáhl ponenáhlu celou střední Evropu; — by se zakázal bianko-termínový obchod s obilím a moukou; — by se zrušily železniční výhody pro cizozemské výrobky; — by se vynasnažováno mezí- národně o zavedení dvojí měny, odstraněni bianko-termínového obchodu a zavedení stejných ustanovení dopravně-tarifních. — Resoluce byl přijata po delší debatě. — Dál rokovalo se o celních sazbách na různé hospo- dářské produkty ujednaných se zemědělským spolkem uherským a byly schváleny. Konečně přijata také resoluce I. uherského cukrovaru o zrušení cukerních premil. x. Z Vídně, 31. ríjna. (Zvl. tel. »N. L V prošlě kampani cukerní bylo v Rakousku celkem vyplaceno bonifikací 28 millionu korun. Následkem toho veškeré cukrovary ra- kouské a uherské nahradí do státní pokladny sumu 10 millionů korun. st. Z Pešti, 31. října. (Zvl. tlgrm. »Nár

Listů«.) Na trhu prodalo se 18.000 metr. cento, ceny beze změny. Platíla: pšeníce tisská 81 kg K 7.921, 79 kg K 7.85, 785 kg K 7.80 78 kg K 7.75, 77.5 kg K7.45, 77 kg K 7.40 76.8 kg K 7.624, peštská 79 kg K 7.55, z kg K 7.50, 76 kg K 7.421. 75.5 kg K 7.524 74 kg K 7.40, skladní 75 kg K 6.95 stuchlá, báčská 74 kg K 7.35, sedmihradská 77 kgk 7.30, banátská 76 kg K 7.30, 75.5 kg K 7.20, 79 kg K 7.— na čtvrt leta; žito K 6.85. ječmen K 5.85, oves K 5.60, kukuřic nová K 4.80. Terminový obchod byl příznivějš. K večeru znamenala: p šenic e: na duben 1901 K 7.75, žito duben 1901 K 7. 26. oves na duben 1901 K 557, kukuřice na květen 1901 K 505, řepka na srpen 1901 K 13 05. Sádlo po K 58.5, slanin a 30 kgp K 52.5; jiné zboží beze změny. Počas!: pochmurné. Z Pešti, 31. října. (C.-B.) Družstvo z- stoupené uherskou všeobecnou a bankou úvěrní schválilo dnes převzetí — v nominální ceně — 20 millionů korun 4proc. obligae uherské korunové renty. Družstvo toto (Rothschildovo) má vyhražen ještě právo na převzetí dalších 30 millionů k téže renty Z Bernu, 31. října. (C.-B.) »Bun prohlašuje za tendenční zprávu »Allg. sch weiz. Zigu.« stran opatření kapitálu na postát- nění železníc, zvlášť o nabídkách. Naprol tomu se proslýchá, že zde byli američtí bankéri. již odjeli odtud do Paříže a vrálí se možná Bernu. O zřízení družstva a uzavřeném vyjed- návání spolkové rady ničeho neví. Vyjednávání o ústřední dráze, jež vede se již dávno, do posud není ukončeno teiocke nejtepšt Sampa nislté

SOMATOSA (rozpustná masová bílkovina) jest dle výroku vynikajících lékařů „ideál výšiu- ného připravku“ pro choré a slabé. Má úcntek 229e9 nervy sílici a svaly tvořící. V lékárnách a drogeriích.