1
masthead
16. června 1909. Číslo 164.
4
article
národním a sociálně-demokratickém. Počet slo-
vinských hlasů, odevzdaných pro kandidáty so-
ciálně-demokratické, nelze ovšem přesně odhad-
nouti. Stačí však uvážiti hlasy, odevzdané pro
slovinské národní kandidáty, aby se poznalo, že
slovinský živel v Terstě podceňován býti nesmí.
Slovinští národní kandidáti přijdou do užší
volby ve třech okresích a sice v III. okrese dr.
Gregorin proti vlašskému liberálu, ve IV. okrese
Frt. Kravos, Ant. Muha a dr. Otak. Rybář proti
třem Vlachům, a v VI. okrese Jan Bolonič, Mat.
Mandič, Petr Može a Karel Živic proti čtyřem
sociálním demokratům. V ostatních okresích
přijdou do užší volby sociální demokraté s libe-
rálnimi Vlachy.
V I. okrese připadlo z 1258 odevzdanýeh
hlasů na národní Slovince 247; v II. okrese
z 2110 hlasů 80; v III. okrese z 1856 hlasů
520; ve IV. okrese z 2738 hlasů 780; v V.
okrese ze 4376 hlasů 616 a v VI. okrese z
3781 odevzdaných hlasů obdrželi slovinští kan
dídáti 949 hlasů, nepočítaje, jak již praveno
slovinských hlasů, soustředěných na kandidá-
tech sociálně-demokratických.
Gregorin
Frt
Antonín
doktor
Otak
Vlach
Bolonič
Mat
Mandič
Petr Mož
Karel živice
5
article
V terstském okolí zvoleni vesměs ná
rodní Slovinci, a sice v 1. okrese Ant. Miklavee
1086 z 1510 hlasů, v 2. okrese Alois Biecker
1157 z 1887 hlasů, v 3. okrese dr. Just. Perto
a Štěp. Ferluga 1753 z 2472 odevzdaných
hlasů.
V Praze, 15, června. (Skvělé vysvěd
čení prof. Glabiňskému) vydal před-
seda německo-nacionálního svazu, dr. Sylve-
ster. Na žádost redaktora „Poln. Corr.“ do-
svědčuje, že jsou úplně nepravdivy zprávy, ja-
koby mezi Poláky a Němcí nastal pro události
v posledních dnech nějaký rozkol nebo nedoroz-
umění. Nestalo se prý nic takového, co by mohlo
ospravedlniti nějaký rozlad. Předseda polského
kola, dr. Glabiňski, podával mi — do-
znává dr. Sylvester — zprávu o každé
fasi vyjednávání se slovanskou
jednotou a neučinil ničehobez do-
rozumění s Němci. Poměr polsko-něme-
cký zůstává i nadále neporušený. Jiný vůdce ně-
meckých nacionálů stejně dotvrzuje, že polské
kolo je politická strana úplně spolehlivá —
ovšem pro Němce! Poznaňští Poláci budou miti
radost, jak je rakouští soukmenovci statečně
podporují v boji s německou hakatou, která má
stejné účely a záměry v Rakousku, jako v Pru-
sku.
Antonín
Biecker
Just
Perto
Štěp
profesor
Glabiňský
Sylve
Poln
Polák
doktor
Glabiňski
Sylvester
Němec
Praha
Rakousko
Pr
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. června.
Z velké debaty o svobodě svědomi a propagandy
která byla vedena v hosudarstvenné dumě.
K onehdejšímu obrazu této zajímavé de
baty, v „N. L.“ podanému, dodáváme ještě ob
sah řeči posl. Zamyslovského, jenž po-
učně promluvil o poměrech mezi Rusy a Poláky
v guberniích západních.
V středu Ruska tento návrh zákona může
míti pouze theoretický význam. Jinak bude v zá-
padních guberniích, t. j. v těch částech naší
vlasti, kde boj katolictví s pravoslavím ještě nen
skončen a kde tento boj má nikoli církevní, ný-
brž národní povahu. Pro západní Rusko katoli-
cism je symbolem polské národnosti a státní my-
šlenky, pravoslaví pak symbolem ruské národ-
nosti a ruské státní myšlenky. Rozděliti, rozhra-
ničiti zde náboženství od národnosti je rozhodně
nemožno. Z nedávných událostí uvidíte, že boy
náboženský byl ztotožňován s národním. Star
ších událostí pominu. V čele polského povstání
r. 1863 stáli kněží. Oni povstalcům nejen
radili a povzbuzovali, nýbrž i do bitev vodili.
Zamyslovský
Polák
Praha
Rusko
7
article
Ve Varšavě utvořili teroristický spolek, jenž pra-
coval otrávenými dýkam:. Kněží byli nejen jeho
zakladateli, nýbrž i výkonnými členy. A tito ka-
toličtí kněží měli přede všemi na mušce pravo-
slavné duchovní. Duchovního Maleviče povstale
přivlekli za vlasy do lesa, vysvlékli do naha a
zmrskali. (Rečník uvádí jiné případy toho druhu.)
Minulo 47 let. Byl vydán carský toleranční
patent, mluvíci o míru a lásce. Ale co následo-
valo po něm? R. 1905 nebylo povstání jaks
r. 1863. Nedošlo na ně v tom smyslu a míř-
ale katoličtí kněži je připravovali. Kolem kaž
dého kostela byly rozdávány proklamace, vyzý
vající ku povstání. Zde mám několik výtisků na
ukázku, aby se každý mohl přesvědčiti. V min-
ské gubernii se stalo, že katolíci vrazili do
pravoslavného chrámu s psy, štvouce lišku, kte-
rá zaběhla pod oltář; po lišce stříleli, ale trefo-
vali do obrazu matku boži na oltáři. V Lomja-
nech katolíci vlámali se do pravoslavného chrá-
mu, vynesli z něho oltář, složili v hranici a za-
pálili. Mešní roucha rozvěsíli po stromech. T
bylo zjištěno soudním vyšetřováním, ale vinnící
potrestání nebyli, prolože prchli.
Takový je stav v západních guberniích
svobody propagandy tam se mohou zastávati
pouze theoretikové.
Malevič
Rečník
Varšava
8
article
Po britském kongresu říšského tisku.
Poukázali jsme na velký význam pro poli
tieký život anglieký, jeviel se ve sjezdu angli-
ckého a koloniálního tisku v Londýně, jenž mě
za účel především poznati válečné a obranné
sily Velké Britanie. Sjezd byl zakončen pře-
hlídkou vojska ve Spitheadu. Při návratu do
Londýna učinili účastníci kongresu nadšenou
ovaci admirálovi Stru Johnu Fisehe-
rovi. Zajímavé jsou komentáře, provázejíeí
průběh skvělé přeblídky námořní. Zástupcům
kolonil mělo být demonstrováno, že Anghe po-
vinná udržovati tak obrovskou moc námořní.
má právo požadovati přispění kolonil. Toto při
spění nemá se však obmezovati na stavbu
Dreadnoughlů, ale též na peněžní podpory.
»Reonomist« poznamenává, že při nastávajícím
velkém deficitu příšuího roku bude možno usku-
tečnit námořní program jen za spolupůsobeni
kolonil. Ale je velmi pochybno, zda-li kolonie
bodou chtit osvědčit své vlastenectví tímto způ
sobem a odevzdají ochranu kolonii výhradně do
rukou anglické admirality. Konserva-
tivní »Obrerver« píše o dosavadním výsledku
tiskového sjezdu: »Musí se najiti forma pro
užší sdružení pro ochranu váech
Britů. Kdy a jak se provede tento ideál, je
otazkou, na niž teď nelze odpověděti, sč na
vetejné mínění v tomto smyslu působil značně
tiakový sjezd. Účastník sjezdu Cunningham
z Melburnu zasazoval se o lokální obranu
Australie. Ward ze Sydneye uznává, že nedo-
stačí li lokální ochrana, že kolonie musí uznati
silné vedení admirality. Tyto názory karakterisují
dva hlavní směry sjezdu.
Fiseh
Angh
Brito
Cunningham
Melburn
Ward
Londýn
Velká Británie
Austrálie
9
article
Koloniální žurnalisté prohlašují, že z pře-
hlídky loďstva u Spitheadu si odnesli neza
pomenutelné dojmy. Někteří viděli v tomto
ohromném rozvinutí válečné moci zbytek evrop-
ského barbarství. Redaktor »Sydney Daily Tele
graphu« činil srovnání mezi britským a severo
ameriekým námořnictvím, jež vyznělo na pro-
spěch britského. Zejména byla obdivována zdat-
nost námořnietva anglického. Jiný účastník pravil,
že poplašně volání o pomoc jisté části anglické
veřejnosti mohlo by vzbuditi falešné mínění
Evropy o pravém stavu anglické síly a ne-
důvěru kolonií, jež by se mohly domnívati,
že hrdá převaha námořní byla vzata z rukou
Anglie. Kanadský zástupce prohlásil olevřeně.
že jeho krajané nejsou nadšení pro stavbu vel
kých lodl. Tento názor byl však dosti nepatrn
zastoupen.
Novozelanďané mají chuť do stavby obr-
něnců, ač vláda jim dává na srozuměnou, že
by jim byly asi lepší jejich peníze.
Zástupce »Cape Times« pravil, že teď, když
jižni Afrika projevila souhlas, že možno
vice učiniti pro řišské loďstvo a sice příspěv
kem k ústřednímu fondu.
O dalším průběhu námořních manévrů se
oznamuje z Doveru, že tam byla položena
operační base atlantického loďstva
eskádry křižáků, načež bude následo-
vati manévr domáclho loďstva. Hlavn
operace mají býti dnes provedeny v průplavu
lamanšském. Bilé loďstvo má se spojiti s lod-
stvem, stojíeím u západního Skotska a zaujme
postavení v ústí Temže. Ruské loďstvo (invasní
loďstvo) má posici na východním břehu irském
a je silnější nežli bilé. Očekává se s napjetím,
zdali se mu podaři zameziti spojení bllého
modrého leďstva.
Sydney
Evropa
Anglie
Afrika
Dover
Skotsko
Temže
Daily Tela
cape Times
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německo-nacionální útok na českého
úřadníka »Gablonzer Tagblatt« napadl hrubou
a denunciační lokálkou jabloneckého komisaře
finanční stráže p. Šindlera, psanou tonem, ja-
kého by nebyl sehopen ani nejmladší učednik
Melzerova »Jugendbundu«. Panu komisaři vy-
týká velkoněmecký plátek výtečný talent pro
pěstování »počešťovacích« snah a talent tento
vidl v jeho docházení do České besedy a Nár-
domu a v tom, že posílá své děti do české
školy v Liberci a že své jméno v něme-
ekém (l!) úřadu podepisuje česky »Šindlere
Z toho usuzuje všeněmecký štváč jablonecký
že komisař Šindler jest jedním z nejrozhod-
nějších nenávistníků německých a slibuje, že
bude proti němu tak dlouho štvát, dokud stát
Jablonec od takových českých sgitátorů neosvo-
bodi. Nuže, »německý« úřad, jejž komisat
Š ndler v Jablonci spravuje, bdí nad důchody
státními, jež nepřímo zapravovány jsou z jedné
třetiny českými obyvateli kraje. V samém Jablonei
podléhají dozoru komisaře finanční stráže dva
pivovary s výrobou asi 80 000 hl, z čehož pr
nejmenším 30 000 hl konsumují češti dělníci.
Z těchto důvodů nemůže býti úřad jeho zván
úřadem německým, i kdyby snad o tom bylo po-
chyby, že úřady v Rakousku jsou stále ješte
»elsařsko-královskými« a nikoli »německými«.
Těmi se mohou státi jenom tenkrát, kdyby se
jednou podařilo řišsko německým Nibelungům
prověsti poslední kousek spojenecké věrnosti.
Šindler
Melzerův
Jugendbunda
Německo
Liberec
Jablonec
Rakousko
Gablonzer Tagblatt
Český beseda
Š ndler
11
article
Dále podléhají vrchnímu dozoru jabloneckého
komisařství tři oddělení finanční stráže pohra-
niční. Ani z toho důvodu nelze žádati, aby
v čele komisařství stál Němec, i kdyby prineip
nějakých německých výhrad na určité nějaké
úřady byl vůbec připustitelný. Hranice země
naší nejsou s této strany hranicemi německými,
nýbrž hranicemi elsatství rakouského a králov
ství českého a požadavek německé výhrady jich
stráže finanční a celní jest neméně zpozdilý
než drzý. Nebyl by to ovšem první případ
kdyby štvaní jabloneckého »šriftleitra« došlo
sluchu na rozhodujících místech, ale proti tomu
dlužno zavčas ohraditi se co nejdůrazněji
všemi příslušnými činiteli na přislušných mistech
zakročiti konsčné, aby český původ nebyl v Če
chách vykládán c. k. úřadniku za dědičný zlo-
čin, pro jaký má býti admmistrahivní cestou n
něm sehlazována snad i piťka velkoněmeckého
mistního redaktoral
Brněnský orgán českého ministr
krajana odhodlal se ku přesroucení svého
vlastniho textu, což je zajisté vreholem
žurnalistické rabulistiky. Jeho slova o »poctivost
a mužnosti« netýkala prý se celého českého
poselstva, nýbrž platila prý výhradně posl. dru.
Němec
12
article
Stránskému, my však prý přenesli jsme je n
celé české poselstvo Tomu tak neni, nebot
ocitovavše kritickou větu brněnského denníku
ministerského, ukázali jsme k tomu, že »dává
orgán českého ministra krajana vedení če-
ského poselstva ve Vidní známku nepoclivosti
nemožnosti«. Na doklad ubohého snažení » Mor
Orlice« stůjž zde doslovně její přislušný od-
stavec:
»Kdyby vedení českého poselstva ve
Vídni i s radikainia »modrianiy« tonoto, bylo
bývalo tento fakt a jeho důsledky v čas u ve
domilo, kdyby vůbec býv alo vědělo, co
jak chce, mělo hned už v tomto stadiu otázky.
v tom samém okamžiku nejen právo, nýbrž i po-
vinnost, vyzvati min. dra. Žáčka, aby, kdya
nemůže už po prohlášení solidarity kabinetu od-
hlasovati nelibost sobé a svým kolegům — od-
stoupil a nikoliv mělo tak činiti teprve desei
minut před samým hlasováním. Tři neděle bylo
k tomu času a nestalo se to a přee
jedine lo by bylo bývalo známkou české po-
hotovosti, určilosti a cilevědomosti, ale hlavn
jediné to by bylo bývalo také znúím-
kou poctivosti a mužnosti.
Stránský
Vídeň
Morava Orlice
13
article
Každému, kdo umí česky a umí číst, je jasno,
že tu list vytýká vedení českého poselstva, ž
po tři neděle opomenulo něco učiniti, c
jediné bývalo by známkou poctivo st
a mužnosti. To list nesvlékne se sebe ni
nejkřečovitějšími pokusy. Co však vytýká spe-
cialně dru. Stránskému, zní rovněž doslovně
takto:
»Ale žádat opak v poslední minutě a nasazovat
někomu nůž na krk, aby jednal nemužné a ne-
čestně, to dovede buď, jak mírně a bez hněvu
pravíme, jenom neurčitost, nepohotovost nebo
známe jisté politické »handlevů«, které se »žradcem-
ministrem drem. Žačkem nejhlučnějí a nejvýnosněj-
po Moravě kšeftuje.
Není to právě známkou obzvláštní statečnost
mlnění a žurnalistické inteligence, musi- li list
zapírati, co napsal. Mluví-li pak list při takověm
nemužném a nejapném počínání ke všemu
o »ptačím mozku svého« prouivnika, je to je
Stránský
Morava
14
article
doklad hanebného tónu, obvyklého útočiště všech
poražených a usvědčených. »Moravská Orlice-
a — ptačí mozek jest dosti pikantní spojení
dvou představ, ale kdybychom mohli vůbec se
stoupiti na úroveň ministerského orgánu brněn-
ského a kdybychom hledali své polemické argu-
menty v říši obratlovců, snadno bychom našl
přirovnání, které by bylo přijato s frenetickým
potleskem všude, kde »Mor. Orlici« i jen jednou
četli. Pro věc samu však stačí, že nazvala
žádost, aby posl. dr. Žáček hlasoval a ostatními
českými poslanci — nečestnou. To činí
všechnu další polemiku s ní zbytečnou.
— Roseggerovy dva miliony pro německý
Schulverein. Na Roseggerův fond upsáno sž
dosud 129 podílů po 2000 K od 110 upiso-
vatelů. Nejnověji upsali kníže Max Egon Fůr
stenberg 12.000 K, továrník Dittrích v Kr. Lipe
10 000 K a proslulý organisátor jazy kové
vzpoury německých soudců v Čechách, rad
zem. soudu v Chebu dr. Freyer 2000 K
Ten provázel svou přihlášku připisem, v němž
pravi, že není tak obdařen vezdejšími statky.
aby mohl beze všeho 2000 K postrádati a da
rovati. Ale podařilo prý se mu vyhráti na státu
2235 K náhrady za substituci a z radosti nad
vítězstvím pravdy a spravedlnosti věnuje prý
2000 K Sehulvereinu na Roseggerův fond. Aby
tohle udělal český soudce za týchž okolností v
prospěch Ústřední Matice školské. Ze všech ně-
meckých koutů ozvala by se kletba a volání po
odvetě, pomstě, zadostučinění a zničení.
Mor
Orlik
doktor
Žáček
Roseggerův
Max Egon
Dittre
Kristus
Freyer
moravský Orlice
Čechy
Cheb
Roseggerův fond
15
article
— Kluby občanské. Oběanský klub
v Karlíné koná dnes ve středu o 8. hodině
večerní v mistnosti spolkové u pana Kazdy
v Karllně, Palackého třída, důležitou výborovou
schůzi, kteréž i členstvo dle stanov přítomno
býti může.
— Osobní. Pan JUDr. Raimund Marchetti
c. k. mistodržilelský koncipista u okresního hejiman
ství v Německém Brodě, byl přesazen do departe-
mentu V c. k. místodržitelství v Praze.
— Promoce. Pan JUC. Jaromír Sedláček
kandidát advokacie z Uh Hradiště, bude 18. červn
o š4l hod. odp. na české universitě Karlo Ferdinan
dově v Praze doktorem práv veřejně prohlašen.
Pan MUC. Karel Michálek, rodem z Očelic v Če
chách, byl v sobotu dne 12 t. m. na české univer
sitě karlo-Ferdinandově v Praze doktorem veškerého
lékařství veřejně prohlášen
— Z české univernity. Ministerstvo kultu a vy
učování schváhlo výnosem čís. 7815 k návrhu prn
Iesorského sboru, aby při románském semináři byl
zřízeno od studijního roku 1909.1910 počínaje, oddě
lení pro praktická cvičení v ntalštině a to ve dvo
sk pinách: pro začálečníky a po kročilé za veden
lektora vlašského jazyka p dr Nikoly D' Alfonsa.
— Rodinué zprávy. Slečna Slávka Papežova
dcera pana Józy Papeže, obchodnika v Praze, slaviii
bude sňatek manželský s p. Jarosl. Frühaufe m.
společnikem firmy Jaroslav Frühauí, v neděli dne
20. června o 111/4 hod. dopolední v chrámu u sr
Ducha v Praze
— Úmrti. Dne 15. l. m zemřel ve svém bytě
v Ž žkavé, Rosycan va ulice, čís. 2 pan E m i
Hejda, bývalý nadalsdovní v stáří 65 roků sešlosti
věkem.
Kazda
Karllně
JUDr
Raimund Marchetti
JUC
Sedláček
Ferdinan
Michálek
Józa
Frühauf
Jaroslav Frühauum
Hejda
Karlíný
Palacký třída
německý Brod
Praha
Uh Hradiště
Očelice
Ferdinandov
Oběanský klub
16
article
— Díky rektoru Bartlovi. Ve schůzi městské rady
na Král. Vinohradechi, 15. t. m. konané, bylo usnesen
projsvíi upřímně díky J M rektoru české lechin y
Jesefu Berilovi za jeho mužné a v pravdě vlastene
cké vystaupení při hájení neodvislosti vysokých škol
— Jabileum práce. Dvacstipétilelé jubileum alu
žební slaví dnes 16. 1. m. pan Jan Vlusák, po
sladník Ohchodní záložny v Praze. Jubilant jest
v Praze usobnosti velice známou a oblíbenou. Jeho
pěvecká činnost nejenom ve spoleích zpěvackých
ale i na podiu koncertním zasluhuje uznání. Jak
I. tenorista mimo jiné spolky působí již přes 25 le
v pěveckém kruhu »Tovačovský-
— Prine Ludvík bavorský, nejstarší syn prine
vladaře Leopolda bavorského, příjel dnes automo-
bilem v průvodu místodržitele do Prahy a navštívi
několik pamatných budov: Týnský chrám, starou
novou synagogu, starý židovský břbitov, Waldštejn
ský palác a Hradčany. Mimo to byt provázen jeste
jedním automobilem, v němž seděli dva vyšší úřad-
níci z místodržitelství. K 8. hodině večerní odebral
se společnost do hotelu »U modré hvézdy«, kde bylr
večeře. Prine zůstane přes noc v Praze a jede zejíra
Bartl
Král
Vlusák
Ludvík bavorský
Leopold bavorský
Waldštejn
Praha
Hradčany
17
article
— Mor. profesoři proli zákazu zem. výboru
hospitování dívek na českých zemských reálkách
Z Brna, 15. června. V neděli sešli se v Brně zá-
stupci mor. profesorstva, kteří mezi jiným protesto-
vali proti známému výnosu zem. výboru a zvolilis
deputaci, kteráž zem. výboru předloží následujíe-
memorandum: „Pozorujíce již po delší čas zdárn
paedagogické výsledky koedukace na středních ško
lách v cizině (ve Spojených státech severoameri
ckých, Německu, Finsku, Důnsku, Nizozemí, No
sku, Svýcarech a j.), uvítali jame příznivě míniste
ský výnos, jímž dovoleno bylo hospitování privati
stek i na středních školách rakouských. Koedukae
v tomto smyslu nebyla sice u nás tak dokonalá jak
jinde, přece však zkušenosti naše i s takovou koedu-
kací jsou rozhodně příznivě. Litujeme proto, že sl
zemský výbor rozhodl v záležitosti této, nevyžádav
si předem dobrozdání z těch zemských reálek, na
nichž dívky hospitují. Avšak i jinak bylo hospitován
na zem. moravských reálkách paedagogicky prospěš-
ně. Jim dostávalo se vyššího vzdělání našim dívkán
v městech, kde není českých divěích měšť. škol, jí
poskytnuta náhrada za to, že máme na Moravě ve-
liký nedostatek českých samostatných středních ško
pro dívky. Máme tu dosud jen tři takové ústavy,
bychom jich měli míti dle analogie národa polského
v Haliči více než šest, dle analogie národa něme-
ckého na Moravě však více než desel. Při špatnén
hospodářském stavu většiny moravských měst nelze
Mor
Brno
spojený stát
Německo
Finsko
Důnsko
Nizozemí
Morava
Halič
18
article
doufati, že se zlepší tento nedůstojný stav dívčího
středního školství na Moravě a tu hospitování dívek
na středních školách našich bylo jedinou cestou
k nápravě. Jim umožněno bylo četným rodičům
že mohli poskytnouti dcerám svým vyššího vzdělán
laciněji a při vlastním dozoru. Rodičové ti, poku
mají dcery své na mor. zem. rešlkách, budou zkla
máni a hmotně poškozeni, neodvolá-li sl. zemsky
výboz zákazu svého, zklamáni tím více, že na stát
ních i soukromých středních školách bude hospito
vání i na dále do voleno. Zemské reálky moravsko
utrpěly by tím na svě vážnosti u občanstva. Ježt
pak je naděje, že zemnské ústavy v době nejbližší bu
dou postátněny, byl by zákaz sl. zem. výboru,
kdyby nebyl odvolán, jen dočasný. Z důvodů těci
a jiných žádáme snažně sl. zem. výbor, aby záka
svěj odvolal a to nejen pro dívky nyní hospitujíeí
nýbrž i pro ty, které by v příštích letech jako hospi-
tantky se přihlásily. Máme naději, že žádost ta ne-
bůde oslyšána, když slavný zemský výbor až dosu
vždy se řídil zásadou, že při zemských středních
školách zachovávati bude všechny modality, platne
pro ústavy státní.
— Okrsková schůze c. k. poštmisírů, expedienti
a adjunktů v Tunově konala se v neděli 13. t. m
za četné účasti v hotelu „U dráhy“. Zejména četně
zastevpena byla tato měsla: Rovensko, Česká Ska-
lice. Semily. Železný Brod, Lomnice n. Pop. Svijan-
Podolí, Stará Paka, Dolní Cetno, Železnice. Malá
Skála. Přepeře a i. Z poslanců omluvil se p. Maštál-
pryč.
Jim
Pop
Morava
Rovensko
Semily
Železná Brod
Svijany
Podolí
Stará Paka
Dolní Cetno
Přepeře
Český ska
19
article
ka. Schůzi předsedal poštmistr p. V. Kozlík, před-
seda Ústřední jednoty úřadnictva c. k pošt. a tel
ústavu v zemích koruny české. Když byl přítomné
srdečně uvital a objasnil účel okrskové schůze, udě-
lil slovo p. J. Klatovskému, delegátu Spolku
českoslovanských pošt. adjunktů z Prahy, kterýv
delší promyšlené řeči nastínil trudný obraz c. k. pošt.
expodientů, vylíčil trudné a málo záviděné postavení
této kategorie, poukázal na bídné poměry, které roz-
hodně zasluhují brzké reformy a nápravy a jest nut-
ným především tuto kategorii zorganisovati, aby
v brzku tento zapomínaný stav došel splnění svých
požadavků. O poměrech poštmistrů podal obšírný
referát p. V. Kozlík, který zmínil se jednak o ná-
rodnostních momentech, které činí jedině českou
organisaci nutnou, jednak o dosavadních úpravách.
které nemchly se nazývati zlepšením, když na jiné
straně odejmuty důchody, kterých před tím zcel
po právu poštmistři požívali. Řečník chová naději
V Kozlík
J Klatovský
Praha
spolek českoslovanský pošta
20
article
že experti, v červenci vládou povoláni, společně ná-
ležité uváží veškeré momenty, jež mluví pro úpravu
dokonalou, ke všem spravedlivou, bude to nejen
v zájmu úřadnictva ústavu, ale i v zájmu služby
samé. Když byli ještě promluvili poštmistři Tužin-
ský, Tauchmann, Vodsedálek, Vodvář-
ka a pošt. adjunkti Bejvl a Hurvta přijata re-
soluce, v níž žádá se splnění oprávněného poža-
davku a sice postavení na roveň platům státníel-
úřadníků třid se zařazením dle celkové služební do-
by, pokud se týče ankety, vyzývají se kolegové, kteři
touto důvěrou poctěni budou, nebude-li jim dána
možnost, požadavky hájili, porady tyto opustiti
tak dokumentovati solidárnost všech poštmistrů ce-
lého Rakouska. Úprava nechť určitě 1. říjnem t. r.
vejde v platnost. Jízdní legitimace nechť mají tutěž
zevnější úpravu jako u úřadníků zeměpanských s po-
platkem 5 K na období 5 let. V požadavecích pošt.
adjunktů a expedientů připojují se plně ke Spolku
c. k. českoslovanských adjunktů v celém rozsabu.
Tužin
Tauchmann
Vodsedálek
Vodvář
Bejvl
Hurvt
Rakousko
spolek c
21
article
Požadavek úřadníků výkonných, maturantů, aby
povoláváni byli k administracím úřadu L. a II. třídy
jakožto požadavek zasahující hluboko do existen-
čního bytí úřadnictva post venkovských, shromá-
ždění naprosto odmítá. Na to schůze za povznesené
nálady a velkého pochopení pro organisaci doslovem
předsedy skončena s přáním hojného zdaru
Přírodovědecký sbor Musea král. českého
koná v pátek dne 18. t. m. o 5. hod, odpol. schůz-
v místnostech II. tř. Č. Akademie v pudově musejní.
Na programu jest přednáška p. cestovatele Kořen-
ského o některých přírodních zjevech ve Španělsku
a jižní Francii a potom o magnetitových dolech vla
stějovických. Ke konci před oženy budou nové aqui
sice sbírek musejních losté víla i.
Č . akademie
Španělsko
Francie
sbor muzeum král
22
article
— Návštěvu Čechům v Podmoklech vykonali
ve dnech svatodušních členové místních odborů Nár
jednoty severočeské na Král. Vinohradech. Byvše
krajany svými na nádraží přivítáni a Česko-saským
Švýcarskem ochotně provedení, dostavili se k ve
čeru do Národního domu v Podmoklech, jehož vkus-
ný sál byl místní národní českou společností a hosty
vinohradskými naprosto vyplněn. Na vlídné osloven
zástupce spolkového odpověděl p. ředitel F. Pavlík
z Král. Vinohradů. Ocenil důležitost udržování če-
ského živlu na místě tak význačném a přislibil, ž
vinohradská veřejnost bere si starost o českou men-
šinu tu za čestnou svoji povinnost. V přátelské zá
bavě a družném rozhovoru setrváno do pozdních
hodin. Druhého dne podniknuty menší výlety doo-
kolí. Neradi loučili jsme se se společností tak mi-
lých, obětavých a nadšených pracovníků, jako jsou
Podmokelští Kdo zavitáš do Podmokel, navštiv Ná-
rodní dům a buď jist, že pobyt v něm bude příjemný
a milý.
— Absolventi nčilelského ústavu v Praze »Budne
z roku 1868 zamyšlejí o letošních prázdninách pora
dati přáteiskou schůzi. Aby mohlo býti každému za
slano pozvání, žadá se, aby svou adresu a suuk rom
návrhy nejděle do 30. t. m. sdělili buď A. Ravuša-
novi, říd. učiteli v Čáslavi, neb V. Scherlovi, říd
učiteli v Král. Městei
— Koilnšii abiturienti z zoku 1399 sejdou se dn
18. července v restauraci Grafové v Fraze.
— Ze všeobecné nemoconské pokladny v Praze
Pokladní lěkar p. MUDr. J. Hlaváč v Nuslích meškal
bude v době od 16. června do 5. července t. r. mim
Prahu a bude jej po dobu nepřitomnosti zastupovat
p. MUDr V. Husak, bytem v Nuslích, Haviičsova t
č. 331. Upozorňujeme tudiž členstvo, aby se v při
padě potřeby obracelo k p. dru. Husákovi, jenž ord
nuje od 8—9 hod. dopol. a od 2—-3 hod. odpol.
Čecho
Král
F Pavlík
Nerad
A Ravuša
V Scherl
abiturient
Graf
Fraga
MUDr
J Hlaváč
V Husak
Husák
Podmokly
Švýcarsko
Ná
Praha
Čáslav
Nusle
národní dom
všeobecný nemoconský pokladna
Budnout
23
article
— Studeniský věstník. Akademikové vyše
hradští maji mimoradnou valnou hromadu v
čtvrtek 17. t. m. o 8. hodině večerní »u Šillingů-
na Slupi
— Čeští záložníci přopadeni německými zuřivci
Olomoucký „Pozor“ sděluje: Velitelství 93. pěšíhe
pluku vydalo rozkaz, aby sšetřen byl případ, kter
se udál dne 6. t. m. večer na nádraží v Mohelnici
Šilling
Mohelnice
24
article
Toho dne pořádali severomoravští Němci protiče
skou štváčskou slavnost v Úsově, ve které dáno he-
slo: „Pryč s Čechy z Úsova!“ Když účastníci slav-
nosti večer rozjížděli se z nádraží v Mohelnici, byl
proti Čechům rozzuřeni v krajní míře a vylilis
vztek svůj na českých záložnících 93. pěšího pluku
kteří jeli z Olomouce do Šumperka. Jak vyšetřová
ním již se zjistilo, vrhli se rozzuření účastníci slav-
nosti na české záložníky a bombardovali je
hrnci a sklenícemi, jež ze slavnosti si nesl
a bili je holemi. Někteří ze záložníků byli i zra-
něni. Když již zuřivost zpité chásky německé po
čínala ohrožovati životy českých záložníků, byl
tito nuceni tasiti poboční zbraň. Čelník — a to je při-
značné — který dosud klidně k ládění zpité chásky
německé přihlížel, „zakročil“, poznamenal si čísl
bodla jednoho ze záložníků a o celém případu učini
překroucené oznámení úřadní, v němž vylíčil pří-
pad tak, jakoby čeští záložníci byli Němce nějakým
způsobem rozdráždili. Strannické chování se čet
nictva při podobných příležitostech je již více než
nšpadným a mělo by býti na tuto okolnost poslanci
náležitým způsobem poukázáno. Zároveň měla by
správa vojenská po důkladném vyšetření celého při
padu zakročili co nejrázněji na obranu napadenýcl
českýcn záložníků a pohnati též k zodpovědnost
dotyčného četníka, který nejen že na nádraži mohel
nickém povinnost svou neplnil a napadené záložn
ky proti německým opileům v ochranu nevzal, ny
brž nad to ještě nesprávně o celém případu úřadn
zprávu podal a úřady tím v omyl uvedl.
Němec
Čecho
Úsov
Čechy
Mohelnice
Olomouc
Šumperk
25
article
— Přaložení osobní zaslávky Pražák. Dnem 1
června 1909 bude přeložena osnkní zastávka Pražák
ležící dosud v km 79/% tratě Vodůnny Čičenice- Pra
chatice mezi stanicí Vodňany město a zastávkou
Svinětice ke kilometru 72 .. Dopravní doby vlako
v této zastávce zastavujících, jsou následující: S m
rem z Vodňan-Čičeníe do Pracha tic. Osd
vlak čís 3712, odj. v 6.52 hod. ráno. čís 3714, o,
ve 250 hod. odp., čís. 3716, odj. v 10.23 h. v poci
Směrem z Prschatic do Vodňan Č
Osobní vlak čís. 3711, odj. 5.09 hed ráno, čís. 3 713
odj. ve 12.30 h. odp., čís 3715, odj. v 8.17 h. večen
Vzdálenosti, dle kterých se počítají jizdní ceny pr
novou zastávku, jsou následující: Vodňany-Čič. Pražák
8 km. Vodňany Pražák 3 km, Svinětice Pražák 4 km
Bavorov-Pražák 6 km. Blanice-Pražák 10 km. Strun
kovice n. Blanicí - Pražák 13 km. Husinec Pražá
18 km, Prachatice Pražák 24 km. Vzdálenosti maz
Pražákem a ostatnímí stanicemi a opobními zastáv
kami spojených šumavských místních drah směren
přes Prachatice, Volary n. Š. ke Strakonicům jso
o jeden kilometr delší než dosavadní vzdálenosti, ob
saženě v osobním vlaku dílu II., pro místní dráhy
státem provozované a v kilometrickém oznamovatei
pro tvtéž dráhy obsažené v místním tarifu pro zbož
dilu II., seši tu 3. Jizdní listky vydávány budou v
vlaku. Zavazadla dopravována budou na doplatek.
Pražák
Čič
Vodňany
Svinětice
Čičení
Prach
Prschatice
Bavorov
Pražák
Blanice
Prachatice
Volary
Strakonice
Vodůnny Čičenice
Svinětice Pražák
km
Pražák
26
article
— Stávka u paroplavební společnosti ukončena
Cblíheného nyní hesla „zaslavit práci“ uchepili se
včera zřízenci šroubových parníčků pražské paro-
plavební společnosti a způsobili tím nemalý roz-
ruch u vedení podniku. Z kanceláři paroplavební se
nám sděluje, že byli tam velice překvapení zprávou
že zřízenci vypověděli službu. Žádný z nichi o ni
nožádal, proto také nemohl být odmítnut a najednou
byla zahájena stávka! Správa podniku učinila opa-
tření, aby doprava byla umožněna velkými a pro-
středními parníky. Včera večer sešli se členové
správní rady pražské paroplavební společnosti a u-
važovali o případu stávky. Konstatovalo se, že stáv-
ka vypukla vlastně omylem, nedopatřením, na po-
pud jednoho zřízence, který dal povel ke stávce snad
o 24 hodiny dříve, než se mělo dle pokynů vůdců
státi! Dále se nám z kanceláře paroplavební sděluje.
že záležitost jest úplně vyrovnána a že dnes ráno
veškeré parníky a parníčky dle jízdního řádu po-
plují
— O ztrnutí šije, jež dle zpráv brněnskýchi listů
vyskytlo se v Kuřimě u Brna, úřadně se sděluje,
že onemocněli tam dva dělníci na statku tišnov-
ského cukrovaru nakažlivým ztrnutím šíje a budou
dopravení do brněnské zemské nemocnice. U jiného
onemocnění za příznaků, nasvědčujících ztrnutí šíje,
zjistilo se, že o ztrnutí šíje nejde. Zdravotní úřad
naléhal na nejpřesnější provedení potřebných zdra-
votně politických opatření. Na místo, kde nemoc se
vyskytla, vyslán k revisi zemský zdravotní in-
spektor.
Kuřima u Brno
27
article
— Nebozpočně popálena Velice smutnou upo-
mínku na letní pobyt na venkově bude míti advo-
kátní úřadník p. Waldstein z Prahy. Jeho manželka
která se svou matkou, dvěma dítkami a se služkou
meškala již delší dobu na lelním bytu v restauraei
u nádraží v Jirnech, upravovala si včera před 8
hod. ranní pomocí lihového přístroje (který již toli-
krát stal se našim damám osudným), vlasy a sice
před otevřeným oknem pokoje. Když sluška otevřel
dvéře, nastal průvan a vzdulými plameny z kahance
vzňaly se záclony, od těch pak vlas a vrchní sn
nešťastné paní. Zoufalým výkřikem paní poděšená
služka uchopila ihned obě dítky a odnesla je do
sousedního bytu. Prvé však, než se vrátila, vyběhla
ubohá paní plamenem zachvácená do zahrady, kde
padla na písčilcu půdu a kde na ní hořící šat domáci
lidé uhasili. Neštěstím postižené paní shořely vlasy
a obočí úplně, mimo to utrpéla nebezpečné popále-
niny v okličeji a na vrchní části těla až po kyčle.
Waldstein
Praha
Jirny
28
article
Byla ohněm tak zohavena, že nebyla k poznání.
Na to bylo ihned telegrafováno do Prahy pro jejího
manžela, ale než se do Jiren dostavil, byla v průvodu
své matky odvezena do Prahy k léčení
— Krvavá taneční zábava. Ze Záběhlie
(Pův. zpr.) V neděli konala se v hostinci Fr. Růžičky
„Na růžovém ostrově“ taneční zábava. Asi v půlno
došlo mezi zedníkem Jos. Vaňkou a řezníkem Ant
Rysem k hádce, průběhem níž uchopil Vaňka pivní
sklenici a rozbil ji Rysovi o hlavu, vážně ho zra-
niv. Přivolaný obecní tajemník p. Fr. Hladík chtěl
v zastoupení nepřítomného starosty obce udělati po-
řádek, ale potáznl se se zlou. Dělník Fr. Vlček uhodil
ho židlí do hlavy a rovněž tak uvítal tajemníkovi
na pomoc přichvátavšího školníka Nejedlého. Násled-
kem toho vznikla v hostinci všeobecná panika, které
použil Ant. Vlasina, dělník ze Záběhlic k tomu, že
řezníku Rysovi o hlavu rozbil dvě pivní sklenice
Místní lékař p. dr. Alex. Roubíček poskytl zraněným
první pomoci a zranění Rysovo uznal za těžké-
laké Nejedlý úderem židlí byl zraněn vážně a ob
taj. Hladík vyvázl se zraněním jen lehkým. Při há-
zení sklenic byla také Božena Vaňkova lehce zra-
něna střepinou skla na hlavě. Výtržníci Vaňka, Vl-
ček a Vlasina byli vinohradským četnictvem zatčeni
a dopravení do vazby k zemskému trestnímu soudu
v Praze
— Úraz na representačním domě. Karel Švestka.
Růžička
Antonín
Rys
Vaněk
Hladík
Vlček
Nejedlý
doktor
Alex
Roubíček
Rysův
Vaňkův
Švestka
Praha
Jiren
Francie
Záběhlice
Záběhlie
29
article
3Sletý lakýrník z Michle, spadl včera na stavbě re-
presentačního domu s výše 12 metrů a utrpěl zlo-
mení kevé ruky na dvou místech. Po lékařském při-
spění byl ponechán v domácím léčení.
— Epidemie sobevražd. Tovární dělnice J-
hanka Heinecková z Chebu, 25 roků stará, bydlíeí
v Palackého ulici č. 6 v Holešovicích, včera pokusila
se o sebevraždu požitím roztoku kostíku ze 12 kra-
Liček sirek. Zoufala si pro nešťastnou lásku. Otrá-
vená byla dopravena do všeobecné nemocnice.
lakýrník
Heinecková
Michle
Cheb
Palacký ulice
Holešovice
30
article
V Malém Vosově u Hořovic vypila v sebevražedném
úmyslu roztok z kostíku ve mléce 21letá Růžena
Panýrková, dcera hostinského. Důvod zoufalství ne-
ní znám. Také tato dívka byla dopravena do praž-
ské všeobecné nemocnice
— Řádění lupiče v reslauracích. Ze soboty na
neděli 13. t. m. ke 3. hodině ranní vloupal se do
nádražní restaurace pana Bělohlávka v Přibrami ne
známý lupič tím způsobem, že prorazil kamenem
dvoji okna, načež je olevřel a vlezl dovnitř, kde vše
podrobil důkladné prohlidce. Z příruční pokladničky
vybral na 50 K drobných peněz a když patrně marně
pokoušel se dostati se do velké pokladny (wertherm-
ky). započal drobnější »práci«. Ze spiže vytáhl telecí
pečeni, kus snědl a kosti položil vedle piana, nač-ž
ohlížel se po nějakém doušku Našel kličky o
schránky na likéry a vína, rozdělal třebenické likéry
a když ty mu asi »nekonvenovaly«, pustil se do
vina a koňaku. Naposledy vypáčil schránku na dont-
níky, vybral peníze (něco přes 1 korunu) a též ně-
kolik »damských« cigaret a slabších doutníků (porto-
riks), jimiž vzal zavděk k dovršení svého díla, když
na jině peníze — po nichž lupič dle okolnosti je-
dině šel — nemohl se dostati. Povzbuzen timto
zdarem, odebral se do restaurace »na Příkopech«
kdež rozbil též, jako na nátraží, okna a vlezl do-
vnitř. Leč tam se mu již tak valně nedařilo, poně
vadž restapratěr p. Ředina, jenž teprve ráno o 3.
Vosův
Panýrková
Hořovice
31
article
hodině odebral se na lože, zaslechl v místnostech
hostinských lomoz a prolo, ozbrojiv se pořaduým
obuškem, sešel do restaurace a zahledl, jak někd
v bilém p ášti a bos prc á do vedlejší mistnosti, zane-
chav na stole maliční pokladničku a na zdi polo-
vypáčenou pokladničku Dělnické jednoty. Nepovolaný
host vida, že je zle, skočil oknem do dvora re-
staurace na Přikopech (do 6m výšky) a odtud, když
byl p. Redinou a domácími lidmi pronásledován —
svítalo již — slezl na zeď zahradní, přeběhl ji az
ke kuželníku a prchal přes zabradu nahoru ke
schodům, kde chtěl patrně přelézti mřížovi. Však tu
již byl p Řadina, hodlaje zachytiti lupiče. V rozho-
dujícím okamžiku však upadl a vážně se poranil na
noze a ruce. Zloděj použiv toho okamžiku — a
jistě po tak odvážném skoku nebylo mu zdrávo —
skočil se zdi restaurace do zahrady chudobincea
odtud lehce prchl. Má se za to, že lato výprava
jest dilem známého a mnohosráte trestaného lupiče
Varvažovského, jenž v noci uprchl ze zdejší ne-
mocnice, kdež držán byl v léčení. Po zloději policie
i četnictvo dosud pátrá. Tento případ, jakož i ně-
kolik případů dřivějších svědčí, že dozor nad ma-
jetkem občanstva v Příbrami měl by býti náležitě
zostřen a nestačí li k tomu naše nynějši palicie, aby
zvláště pro nuční službu byla sesílena. Hlidka do-
savadní při tak veliké rozloze města níjak nestačí
nehledě ani k organisaci policie. Tím vělší však budi
podivení, že lupič tak volně řaditi mohl v restauraci
na nádraží, kde restauratér nemá sice vlastníno
bytu, kde ale koná v noci službu několik hlídačn.
Řadin
Varvažovský
Příbram
32
article
Právě kolem nádraží jest největší eldorádo zlodějů
a hlidky zde lak nedostatečně! Také se strany
dráhy se šetří a k nočnímu hlídání uslanovují se
dělníci, kteří po celý den těžce musí pracovalia
pak ty následky. Tlumočíme přání všeho občanstva
příbramského, když voláme po zdokonalení pobrej-
ních opatření a když žádáme správu dráhy, aby zas
příliš nešetřila a postarala se v zajmu ochrany
cizího majelku i různého zde uloženého zboží, by
noční službu hlídačů na nádraží konali lidě mladí
denní službou neunavení.
— Nové vzory nábrdelních řetězů dle návrhu
svého alelreru nabizí »Artči«. Materiál řelězů —
petly z českého skla — uvadí v těchto výrobcích
»Artél« poprvé na domácí trh a s úspěchem. Pro-
d-jna v panorematu »N. J. P.« proti klašteru Ursu-
linek.
— Ze Sadské. (Iubilejní slavnost Ře-
meslnické besedy v Sadské.) Roku 1869,
v době, kdy chopil se národ náš všeobecného hesla
»Osvětou k svobodě!« a duch spolčování rozestřel
své mocné peruti po veškeré vlasti naší, utvořil s
povzbuzením několika pokročilých živnostníků spolek
Řemeslnicka beseda v Sadské, jež po seslerských be-
sedách pražské a kutnohorské jest třetim spolkem
toho druhu v Čecbách. Spolek chystá proto důstojn
oslavení 40. výroči založení besedy a zve za tím
účelem všechny příznivce řemesiniciva, by účastnuli
se dne tak významného.
Sadská
spolek Řemeslnicko beseda