ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f1a554b0-8d70-11dc-8002-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: person 78, place 28, org 9, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
nobAlv atnel s n V Praze, ve středu 16. června 1909.
nobAlv Praha
3 masthead
Číslo 164.
4 article
Na ranni avečerní listy předplhci se v Prace v ndministrani 2 K pa měsie na čtvrt leta . . . . 6 K. —l s dvojí donáškon na čtvrt leta . . . . 7 K 82h ve flIálkách 2 K 30h na měsie. . . Poštou- na měsic. . . . .. na čtvrt lsta . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou na měsle Ba čtvrt ista : . . . K so
Prace
5 article Duma a ruskopolské potiže.
Duma a ruskopolské potiže. Dne 12. června octla se na jednacím po řadí hosudarstvenné dumy otázka o zastou- pení devíti západních gubernií v ruské radě říšské, jež vedle záležitosti cholmské náleží ke sporným v poměru rusko- polském a na jejímž uspokojivém řešení bude spoluzáviseti. zda obě strany se konečně sejdou na bez- pečné půdě společných, reálních zájmů. Devět západních gubernií, totiž groden- ská, kijevská, kovenská, minská, mohylevská. podolská, vilenská, vitebská a volyňská jsou dosud v radě říšské zastoupeny pouze pol- skými velkostatkáři, ač polského obyvatelstva v nich není než čtyři procenta. Ježto třílete období volební končí, podalo třiatřicet členů říšské rady návrh, aby se provedlo pro příšt volby národnostní »rozhraničení«, by se do sáhlo zastoupení, přiměřené poměrům národ nostním. Vlada uznala sice nedostatečnos posavadního způsobu voleb, ale žádala, aby se prodloužily na rok mandáty posavadníeh zástupců, aby zatím se provedla změna vo lebního řádu a věc se přikázala zvláštn komisi. Návrh sice dosáhl v říšské radě vět šiny, ale neprošel ani v komisi dosazené, ani ve výboru hosudarstvenné dumy, jehož zpravo daj vytkl, že vzdáním se mandátů opatřen to by mohlo býti zmařeno a přimlouval se za to, aby v oněch guberniích se zavedla zem- stva a zemské zřízení jako v ostatních guber- niích, čímž by byl dán i pevný základ pro volby do rady říšské. Skupina okťábristů se na to vytasila s sprostředkujícím návrhem toho smyslu: Za vedou-li se v západních guberniích zemstva dosáhne se i náležitého zastoupení ruského obyvatelstva a buďlež tedy nynější volby pro vedeny s platností na jeden rok a zatím budiž připraveno a provedeno zemské zřízení.
Vlad
6 article
Předseda ministerstva Stolypin přistoupil na tento návrh, prohlásiv, že ministerstvo i takové řešení mělo na mysli a tudíž s ním se může srovnati. V obsáhlé rozpravě, jež se při tom roz vinula, dostalo se řečníky i mnoho světla do stanovisk obou stran, a proto hlavní její momenty zde klademe, jakožto příspěvek ku porozumění proudům, jež ovládají společnost ruskou a polskou. Předseda ministerstva Stolypin vyložil. že sice řešení této záležitosti, jež jest sama o sobě prostou, dá se zaplésti a rozšířiti az i na všecku otázku polskou, ale dle jeho mí nění jest věc jednoduchá: vyjasní-li se, zda po savadní stav je spravedlivý, bude-li řešení provedeno zákonným postupem a je-li vhodno právě nyní věcí touto hnouti. Neudržitelný jest posavadní způsob vo- lební, ježto 4 proc. Polákův drží všech devě mandátů za západní gubernie. V ostatníc guberniích volí zástupce do rady říšské zem stva, tedy representanti všeho obyvatelstva, v západních však pouze majitelé velikých statků; tito tedy zastupují pouze sebe a své zájmy, a nejsou voleni dle týchž zásad jako v guberniích druhých. Jsou to tedy různé volební sbory, spočívající na zcela různých základech. Vláda sice sama nehnula touto otázkou, ale přikročila k ní, protože pokláda za nejlepší její rozřešení, aby se rozšířilo zemské zřízení i na západní gubernie. Když pak i výbor dumy vyslovil stejné přánía podobně se prohlásila i komise rady říšské. doznává, že toto stanovisko velice usnadnilo postavení vlády, a ona, přijímajíc je za své. podá na podzim příslušný ná vrh zákona. Vedeni jsouce nutností, aby zále-
Stolypin Polákův
7 article
žitost tato se skoncovala, spojenými silam zajisté provedeme nový zákon v dané lhůtě, zavedeme zemstva v západních guber- niích a přispějeme tak nemálo k uklidnění myslí a mírné součinnosti. Dostane se tím spravedlnosti patnácti milionům ruského oby- vatelstva krajů oněch. Ani nenávist, an snaha způsobiti Polákům zbytečný ústrk, nikoho při tom nevede; nejen že by to ne- bylo velkodušné, ale ani státnické. Vláda prostě vyhovuje nutným požadavkům sprave- dlnosti i vůči národu ruskému. Mluvčí Polaků Swieczicki poukazoval především na to, že netečnost ruských vo- líčů sama zavinila, že nejsou zastoupeni V guberniích vitebské, mohylevské a kijev ské mají většinu hlasů a sami prospali své právo. V dalších čtyřech guberniích jest skoro rovnováha hlasů a pouze ve vilenské a kovenské mají polští velkostatkáři většinu. Návrh na změnu vychází ze dvou předpo- kladů, předně že severozápadní kraj je čistě ruský a za druhé, že zastoupení jeho živlem jinonárodním jest věc nepřirozená a nepří- pustná. Ale proč se tedy činila protipolská opatření po tolika let? A není liž to zájem státu, nevnášeti různost do národních živlů velkostatkářských, ale spojovati je ke spo- lečné práci? Vždyť zástupci nevolí se, aby chránili své zájmy národnostní, ale aby ko- nali všeobecné dílo státní. Národnostní od- dělení najisto by přiostřilo třenice. Končí prohlášením, že navržené opatření nenese se za zájmy státu, ale že jest novým vými- nečným opatřením proti polské národnosti a novou výminkou ze všeobecných pravidel.
Polák Polak Swieczický
8 article
Ruští mluvčí neuznávají správnost tvrzení polského, že Poláci nezastupují svou národ nost, ale všecko obyvatelstvo, jinak by ne- tvořili zvláštní kolo polské. Spory jsou a vznikly ze separatistických snah polských proto Poláci nemobou býti zástupci ruského obyvatelstva. Patnáct milionů Rusů na zá padě má mlčeti, aby se jim nevytýkalo, že volajíce po svém právu, podněcují spory ; jaký by však strhli poplach Poláci, kdyby oni nebyli naprosto zastoupeni? Nesrovna- lost nynější vzešla z toho, že někdejší ruská šlechta podlehla velikému nátlaku polskému a opustila svou víru i národ. Ještě r. 1632 na sjezdu v Lucku hájila svou ruskou by- tost a usnesla se nevoliti krále, dokudjí nebude zaručena svoboda víry. Poselství do Varšavy čítalo 185 osob a vymohlo tak zv. »diplom ruského národa«. A mezi nimi byli
Polák Rus Lucek Varšava
9 article
Sanguškové, Čartoryžští, Tyškevič, Potocký a bylo mezi nimi i jmeno — Gogola. Hlavní příčina jejich podlehnutí byla sociální; pol- ská myšlenka sociální znala pouze nahoře neobmezenou svobodu šlechty a dole bez- právný národ, a tomuto pokušení ruská šlechta neodolala, zvláště když v době bouří se dostala mezi kladivo a kovadlinu. Kozáci ji hubili, že jde »s pány«, a tito jí nedůvě- řovali, že je ruská. Zástupci jejímu pravil Chmelnický: »Pane vojevodo, ty máš sice kosti ruské, ale obrostly masem šlachty !« Odnárodnili ji v pravém slova smyslu: ohněm a mečem A jak je dnes? V gubernii vo- lyňské je 85 Rusů, v prvé dumě zastupo- vali ji i tři Poláci. Kdyby zastupovali vše- obecné zájmy státní, byli by se přidali ke kterékoli straně, ale oni se prohlásili za autonomisty. Autonomie — Volyně? Nedej. bože! Prvního dne by se obrátila proti ži dům, druhého proti šlechtě a třetího dne by prohlásila, že ji už není třeba. A tak jes tomu v celém západním kraji. Uvedeny byly zvláště hr. Bobrinským
Čartoryžský Tyškevič Potocká Gogol Kozák Chmelnický vojevoda Rus Polák Volyň
10 article
i utěšitelnější ukázky z poměru rusko-pol ského, zejména z gubernie kijevské, ale i on vytýkal, že při volbě do říšské rady Poláci nepřistoupili na žádný slušný kompromis, ač neměli kandidáta schopného a ač je tam mezi 4 mil. obyvatelů pouze 80.000 Poláků. že volili raději osobu v gubernii zcela ne- známou. Praví se sice, že může za stupovat zájmy všech, ale ve skutečnosti jest tomu jinak jak ve věcech národních, tak ve vě- cech náboženských, o nichž přece zákono- dárným sborům také jest jednati. Výsledek zajímavého rokování hosudar- stvenné dumy byl ovšem prakticky naprosto odchylným od toho, za jakým se nesly ná- vrhy původně činěné. Dospělo se ke kom- promisu, jenž na novo osvědčil obratnost předsedy ministerstva Stolypina. Zavedením zemského zřízení v západních guberniích stala se částečná a jitřivá zména posavad- ního volebního řádu do rady říšské věcí od- bytou a otázka postavena nejen na základy mnohem širší, ale i objektivnější. I orgány oposiční, ač vytýkají nezvy klost obratu od původního návrhu vládního celkem jsou s výsledkem spokojeny. Tak praví kadetská »Řěč«: A teď jsou všicei spokojeni. I předseda ministerstva, protože se mu podařilo splniti slib, ač byl dán jinak, i většina, že pomohla Stolypinovi z choulo- stivé situace i Poláci, protože neprošel návrh původní, jim mnohem nepříznivější, a ko- nečně jest spokojena i oposice, ježto nastou- pené řešení není zásadně nesprávné. »Birž. Věd.« pak dokládají: »Potěšitelno jest, že vláda si nyní aspoň pospíší se zavedením zemstev v západním kraji, ač ještě nedávno neodkladnou věc tu nepokládala právě za spěšnou.«
Polák Stolypin
11 article Výbor Českého ústředního spolku učiteli vysokoškolských o případu rektora Bertla
Výbor Českého ústředního spolku učiteli vysokoškolských o případu rektora Bertla V rektorátu české vysoké školy techni- cké v Praze konala se včera večer schůze výboru Českého ústředního spolku učitelů vysokoškolských, aby se zabývala známou záležitostí rektora Bertla. Schůze byla plně navštívena. Připome nouti dlužno, že ve spolku tomto je sdru ženo přes 80 proc. všech českých profesorů vysokoškolských a sice z českého vysokého učení Karlo-Ferdinandova, z české vysoké školy technické v Praze a Brně, z příbram ské školy montanistické a profesoři čeští, pů- sobící ve Vídni, ve Lvově a Krakově. Schůzi včerejší předsedal p. dvor. rad prof. dr. Goll. Jak se dovídáme, výbor jednomyslně prohlásil, že záležitostí rektora Bertla, vyvo- lanou akademickým senátem německé uni versity, dotčena byla autonomie českých vyso kých škol. V prohlášení, které bude ofici al ně vydáno a jež jednomyslně bylo s chváleno, klade se především důraz na to, že němečtí profesoři a rek toři, kteří mluvili věci úplně ne přístojné, nikdy nebyli voláni ku pořádku, kdežto proti českém rektorovi vystupuje se tak osten tativ ne. V druhé části prohlášení klade se důra na to, že výroky ministra osvěty a vyučo vání hr. Stürgkha byla proveden administrativní hrozba veřejnou cestou proti rektoru české vy soké školy technické a že hrozba
Bertl profesor doktor Goll Stürgkh Praha Brno Vídeň Lvov Krakov Český ústřední spolek Český ústřední spolek učitel vysokoškolský český vysoký učený KarlaFerdinandov český vysoký škola technický v Praga
12 article
ta, jak uvedl posl. prof. Hráský je sku tečným ohrožením autonomie vysoké školy. Debata nesla se v povznesené náladě usnesení byla učiněna jednomyslně. Rektor prof. Bertl je místopředsedou Českého ústředního spolku učitelů vysoko školských.
profesor Hráská Rektor Bertl
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- (Schůze 159.) (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Ve Vídni, 15. června. Poslanecká sněmovna vyřídila pilný návri posl. Kaliny, vyzývající vládu, by předložila. nežli ji podá k sankci, poslanecké sněmovn ústavu bosensko-hercegovskou velmi rychle, ale negativně. Zamítla pilnost jeho. Pro tu hlasovali toliko: Slovanská jednota a sociální demokraté. Stanovisko velice pohodlné zaujala ku pod- nětu tomu vláda. Bar. Bienerth prohlásil krátce a stručně, že poslanecké sně- movně a parlamentu vůbec nen pranic po tom, co se děje jen pouze pro země annektované. D vodně konstatoval navrhovatel, že stanovisko dnešní podstatně liší se od stanoviska, které vláda zaujala ve věci té, když o bance bo sensko-hercegovské maďarským konsorciem zalo- žené jednal bosensko-hercegovský výbor. Posl. Hráský ve věcné opravě polemi soval velice šťastně proti včerejším výkladům posl. dra. Urbana, ukazuje k zájmům autonomi zemské po zachování samostatné soustavy bernl na které dru. Urbanovi nezáleží nijak. Promluvi též o neobyčejném odporu, který v celé česk veřejnosti povstal proti finančním předlohám vládním a zakončil projevem, že nechať si nyn vláda zneužívá projevu panovníkova jak chce nezmění tím faktum, že v národě českém do- hospodařila úplně. Vláda bar. Bienertha nechtěla míti žádnou debatu o řádném rozpočtu na r. 1909.
Kalina Bienerth Posl Hráská Urban Vídeň Urbano poslanecký sněmovna
14 article
Byla by raději viděla druhé provisorium na dobu od 1. července do 31. prosince. Nikol pouze proto, že takový zatímní rozpočet jes projevem důvěry, nýbrž zvláště z toho důvodu. že bojí se s většinou tak nespolehlivou, jakou má, opětného hlasování o položkách t. zv. poli- tických. Jest zásluhou oposice, jest zásluhou stejně Slovanské jednoty, jako sociálně-demo- kratického svazu, že parlament vykonává pri měrní své právo, právo kontroly na státní ho- spodářství. Řadný rozpočet jest vyřízen výborem a projednává se nyní plenem; zkráceným říze- ním sice, ale přece však obšírně a zevrubně Dr. Baxa velmi rozhodně ujal se zájmů města Prahy, protestoval proti persekuci přísluš níků své strany vládou a prohlásil, že by zemský sněm království českého s většinou německou nezasedal déle jednoho dne. Událostí dnešní schůze byla řeč bývalého ministra Práška. Celá sněmovna jej obklo pila, 6 ministrů jej obstoupilo: Bienerth, Žáček Duleba, Biliňski, Haerdtl a Hochenburger, vši chni jsouce žádostivi, jak zachová se v roli opo sičníka. Několikráte vyrušovali jej prudce bouřlivě němečtí radikálové: Eduard Stransky dr. Mühlwert, Grössl a Kroy, kterým všem velm řízně odpovídal. Posluchači nebyli zklamáni. Posl. Prášek jsa ministrem, lecčemus se naučil, zejména plynnému a hladkému přednesu. Počítáme nej- větší zásluhou poslance tohoto, kterýž ukázal se dosti.
Nikol Baxa Prášek Bienerth Žáček Duleba Biliňski Haerdtl Hochenburger Eduard doktor Mühlwert Grössl Kroa Posl kratický svaz Praha
15 article
V drobném prodejie ranni čislo o sobě . . za s večerni . . za ih Ve fliálkách na venkov ranní vislo . . . . . . . l večerni . . . . . . . . 5b Inseráty platí se hotové napřed Předplseení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se těl redakca, tiskárna a sxpedice „Národnich Listů Rukopisy se novracejí
16 article
dnes nejlepším mluvčím českých agrárníků, že za doby jednoročního svého pobytu v kabinetě bar Becka nikterak se nezměnil: jakkoliv nosil m- nisterskou uniformu, jakkoliv stal se tajným r- dou, jakkoliv dostal železnou korunu první třídy, zůstal národovcem, lidovcem, agrárníkem Na několik front vystoupil velmi rozhodně nejrozhodněji proti vládě a jejímu složení, zvlá- ště pak proti německým ministrům, kteří nejsou pouze nacionály, nýbrž rozhodnými škůdci ná- roda našeho; rozhodně proti Němeům, kterým pověděl, že jejich zpupnost a vládychtivost bude v koncích onoho dne, kdy spojí se všichni Slo- vané tohoto státu a vídeňského parlamentu v je- den solidární blok. Ředitel Ceglinský zvolal, že jeho přátelé jsou ochotní do Slovanské jednoty vstoupiti. Redaktor posl. Tomášek jest rozhodným zastancem jazykových a národních práv Čechů vídeňských a dolnorakouských a jako takový po- čínal si také dnes v řeči, kterou několikadenní rozpočtovou debatu zahájil. Vytkl zároveň na- proti Daszyňskému stanovisko českých sociál- ních demokratů vůči neoslavismu a pravil, že česká sociální demokracie nemá žádné pospoli- tosti s novoslovanským ruchem, který jest ru- chem buržoasie a aristokracie, že však soudí, že právo na kulturní, ideální a hospodářskou pospo- litost dlužno přiznati také slovanským národům. Co pak se politické stránky ruchu neoslovanské- ho týká, čeští sociální demokraté vítají každou snahu zmírniti protivenství a křiklavé útisky. mezi slovanskými kmeny. Rozhodně však odsu- zuje směr, jednotlivými účastníky petrohradské konference zastávaný, který čelí k tomu, posil- niti ruský imperialismus a hájiti plemenný boj proti národům neslovanským.
Beck Tomášek vídeňský solidární blok
17 article
Zároveň posl. Tomášek pronesl se o včerej- ším projevu vládním v příčině nedělní audience bar. Bienertha, pravě: „Ministerský předseda klade panovníkovi do úst slova, která nesmí kon- stituční monarcha mluviti vůbec, rozšiřuje způ- sobem nepřípustným předstíraný výrok císařůn novinami, by dělal náladu mezi stranami a půso bil na osoby. Proti takovému bezohlednému způ- sobu politiky musí býti protestováno co nejroz- hodněji.“ Velmi pernou pravdu pověděl posl. Prášek konservativcům kola polského. Nemluvil s nimi nepřátelsky, nespálil všechny mosty k nim ve- doucí, žádal však od nich, aby zanechali blud- ných cest své politiky německé, provozované zvláště nynějším ministrem financí drem. Bilin- ským a vrátili se k politice slovanské.
Tomášek Bienerth Bilin
18 article
Srdečné díky vzdal za hlučné salvy potlesku polské straně lidové a všem polským poslancům. kteří nedali se oddáliti, odciziti a odvrátiti od poslanců českých. Právem mohl posl. Prášek prohlásiti, že Čechové by se nepropůjčili žádné politice protipolské, ani kdyby jim za to dali ně- jaké koncese. K bar. Bienerthovi, před ním na lavici se- dícímu, pravil, že jest zodpověden sám za to. není-li sněm království českého dělným a že jest povinností jeho sněm svolati, nechať si Němei na něm obstrukci provozují čili nic a doložil, že na české straně není ochoty Němcům zaplatiti nižádné ceny za zanechání obstrukce. Stručně a jasně řekl Němcům: „My můžeme čekati tře- ba 10—20 let.“ Němci, kteří do té chvíle kři- čeli a lomozili, pojednou utichli. Na konec položil také důtklivý důraz na solidaritu českých a německých agrárníků pro společné zájmy. Po tě stránce mínil, že jako jsou organisováni sociální demokraté, mohou býti o ganisováni také zemědělci bez rozdílu národ- nosti. Všichni poslanci čeští uvítali hlučným sou- hlasem projev posl. Práška, že národ českýa jeho poslanci nejsou ochotni snášeti nižádného odstrkování, nižádného ponižování, nižádného
Prášek Čecho Bienerth Němec
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ze styků česko-polských. Duševní vzájemnost mezi Čechy a Poláky osvědčila se zvláště ve stol. 16., kdy kultura polská vyvíjela se pod značným vlivem kultur české. Literatura polská 16. stol. hemží se ne- jen čechismy, ale i českými ideami. Slechta pol- ská píše a mluví zhusta česky, v její společnosti vykládají se latinské básně jazykem českým. — Doba 16. stol. byla dobou náboženského země- třesení a kdežto katolici čeští, aby nezůstalí bez duchovních, přivolávali kněze polské, čeští čle- nové Jednoty bratrské r. 1548 ubíraji se do vy- hnanství do Pruska a do Polska. Osudy a vý- znam jednoty v české a polské společnosti, jak poměry česko-moravské působily na jednotu v cizině a poměry tamější naopak na jednotu ve vlasti, k poznání těchto poměrů záslužně při spěl dr. Bidlo svou prací: Jednota bratrská v prvním vy- hnanství. Část III. (1572—1586). Nákla- dem král. české společnosti nauk. V Praze 1909. Stran XXIV. + 208. Těžiště Jednoty bratrské od r. 1548 spo- čívá v Polsku a na půdě polské počíná a rychle se dokonává převrat v mravech i víře bratrských věřících i duchovenstva. Politicky svobodné tehdy Polsko změnilo středověké asketické ná- boženství jednoty ve svobodnou, novověkému rozvoji lidstva se přizpůsobující víru, kdežto ve vlasti absolutismus reformaci nepříznivý vývoj ten zadržoval a posiloval středověké tradice. Svěžejší polský duch působil zase zpětně na českomoravskou jednotu. Ale nejenom politická svoboda byla příči nou odchylného vývoje obou jednot, polská vě- tev jednoty od počátku lišila se od svého kme- ne i společenským postavením věřících a duchov- ních. Církev polsko-bratrská stala se především církví šlechtické inteligence na rozdíl od kmene česko-moravského, jenož základy spočívaly ve srstvách lidových. Nejvíce věřících jednoty bylo ve
Polák doktor Bidlo XXIV Čechy Prusko Polsko Náklo Praha dema král českýmoravský
20 article
vévodství kališském, poznaňském a inowroclaw ském. Bidlo pokusil se určiti číselný poměn šlechty bratrské k povšechnému počtu šlechty těch tří velkopolskýck vévodství r. 1580. Mezi 2050 šlechtickými muži odhaduje 100 přísluš- níků jednoty, totiž 4.87 procenta; se zřetelem k tomu, že jednota byla více rozšířena mezi šlechtičnami, udává Bidlo procento bratrské šlechty na 7.31 9% Význam v politickém ruchu neurčovala vša tolik početná síla, jako vzdělání a majetek Proto šlechta bratrská, která byla většinou šlech- tou zámožnější, ačkoli tvořila dosti nízké pro- cento šlechty velkopolské, nalézala se vždy v po- předí ruchu politického, vždy několik šlechticů bratrských bývalo zvoleno za posly zemské Šlechta polská byla vůbec mnohem mocnějším činitelem politickým, než šlechta česká a proto její ochrana umožňovala širší duševní rozvoj jednoty a jednota v Polsku svobodně přetřásala otázky reformační, sympathisovala se vzdálený- mi reformátory švýcarskými, sbližovala se s kal- vínskou šlechtou malopolskou, dotýkala se i pra- voslaví, takže v době, kdy se nejvíce utvrzovala ve svých zvláštnostech neustrnula ve formácha myšlenkách. Zřejmý byl rozdíl v hmolném po- stavení duchovenstva polského a česko-morav- ského. Kdežto pokus Konráda Krajíře v Bran- dýse r. 1530 proměniti kostel tamější v bratr ský sbor byl od nepřátel jednoty překažen a ne byl jinde opakován, leč pod záštitou utrakvismu v Polsku téměř od počátku trvání jednoty bratř měli své fary a kostely. Co do hmotného zaopa- tření členové jednoty v Polsku byli sice šťast- nější než v Čechách, ale upadali zároveň tím ve větší a větší závislost na stavu světském.
Bidlo Šlechta Krajíř Polsko Bran Čechy
21 article
Prostopášnost a zhýralost vzrůstající v šlechtě za znemravňujícího režimu vlády posledního J- gellovce ( 1572) nalézaly úrodnou půdu v době volebních machinací a vybujely do povážlivých rozměrů. Přepychem, hrou v kostky a karty. zvláště však stále rostoucí vášní pijáckou snižo ván život šlechtický „Vlaši nevěří, že cizoložství je hřích, Po- láci nevěří, že opilství je hřích,“ naříká ne ná- hodně kazatel Lorenc roku 1578. Proti svým chlebodárcům a ochráncům nedovedla církev tak rozhodně vystupovati, jak to žádaly staré předpisy. I do duchovenstva jednoty vniká zne- náhla jiný duch, duch význačně polský, vyzna- čující se zálibou v častém sněmování a přetřá- sání obecných potřeb ve snaze stopovati a kriti- sovati neustále činnost představených a hledic přesunouti rozhodování v církvi ku podřízeným. Podle vzoru malopolských souvěrců kalvínských vyvijí se v jednotě polské zřízení synodální. kdežto v jednotě českomoravské udržovala se převaha hierarchie v úzké radě, soustředěné a teprve na sklonku 16. století uvolněním politi- ckého tlaku jednota českomoravská přizpůsobila se polské.
J gellovec Vlach Lorenc
22 article
Nejhlubší známkou změny středověkého asketického náboženství ve svobodnou novověké- mu rozvoji lidstva se přizpůsobující víru bylo odstranění coelibátu. Byl to dokonalý převrat. když i sám 58letý biskup Jan Lorenc se oženil (r. 1579). Tento obrat, který později nutně se dostavil i v jednotě českomoravské, byl prová- zen ovšem jistou krisí, která se projevila také stinnými stránkami. Duchovenstvo polské větve jednoty nad míru sleduje své zájmy hmotné mnohem více než v současné jednotě česko- moravské. Kněžím bratrským záleželo namnoze na rychlém obracení poddaných pomocí patronů. ježto s počtem poddaných věřících rostly příjmy duchovních. Bidlo popírá představu o novověké snášeli- vosti i v tohdejší jednotě česko-moravské. Obě jednoty nepoužívaly sice násili, jakého se dopou- štěl, na př. lutherský superintendent Gliczner, jenž bitím nutil sedláky na kázání, ale nebyly daleké násilí mravního. To, že stará jednotn v této příčině byla značně lepší, vysvětluje Bidlo tím, že postavení její v tehdejší utrakvistickéa katolické společnosti předreformační bylo mno hem snesitelnější. Za čtvrtstoletí církev bratrská úplně v Pol- sku zdomácněla a byla popolštěna. Měla vlast- ního „sudího“ (předsedu úzké rady), měla
Lorenc Bidlo Gliczner českýmoravský
23 article
i vlastního „písaře“, jenž byl historiografem archivářem, tajemníkem a kaneléřem jednoty Živel český jen nepatrně byl sílen vystěhovalci kteří trpce zklamání tou dobou opustili Prusko- Poměry česko-moravské působily však ne- přetržitě na jednotu v cizině. Ačkoli v obou bez- vládích (1572—76) šlechtě kandidatura císaře Maximilána byla nesympathická, duchovenstvo bratrské stranilo císuři v naději, že úspěch cí sarův bude přiznivě působiti na postavení jed noty česko-moravské. Císař také spoléhal na podporu šlechty bratrské při volbě i v zamýšle- ném tom zápase s Bathorym. Účinnému vlivu hierarchie bratrské na šlechtu ve směru habs burskofilském vadila však vnitřní krise v jed notě. Zemřeliť kolem r. 1570 Červenka, Augusta i Blahoslav na Moravě i Jiří Filipenský v Polsku a jejich méně nadaní epigoni se jim nevyrovnali Proto také když v letech osmdesátých došl- ke konečnému rozštěpení západního protestant ství ve dva nesmiřitelné tábory zásadních od- půrců, lutheránů a kalvinistů, rozpakovali se ne rozhodní předáci jednoty, mají-li se připojiti ke kalvinistům. V Čechách totiž politickým spo- jencem jednoty byla lutheránská většina obyva- telstva. Nemohla tedy česká jednota bratrská spojiti se s kalvínskou menšinou, ač tato nábo- žensky byla jednotě příbuznější. Jen zájem jed- noty české, ohrožené záští lutherskou, nedovoli ani polské jednotě, aby se vrhla v náruč svých kalvínských souvěrců. „Budou teprv dokone v Čechách i na Moravě sborově zastaveni, mnoz vypovídáni s žalostí a naříkáním na nás, jímáni a pánům statkové za tou příčinou třebas zpět po bíráni,“ uvažoval hr. Aeneáš.
Bathory Blahoslav Filipenský Aeneáš Prusko Morava Polsko Čechy
24 article
Po bitvě bělohorské statky šlechty velkopol ské staly se posledním útočištěm emigrantů če- ských. Tam zvolen byl biskupem J. A. Komen- ský, jenž v polském městě Lešně ztrávil téměi třetinu svého života, proslaviv se jako ředite tamější znamenité školy, o níž, jako vůbee o bratrském školství v stol. 16. Bidlo ve svém spise podavá zprávy vesměs nové a zvláště po zoruhiodné. Bidlo svou prací vyvrátil většinou přijaté ideální představy o praxi mravních a nábožen- ských zásad jednoty, známých z 8. knihy Lasi- ckého, jenž vylíčil vnitřní stav jednoty, spíše jaká by býti měla, než jaká byla. Proto však, že jednota právě tímto „úpadkem“ přizpůsobuje se novověkým společenským a politickým potře- bám, že vymaňuje se z poručenství církve a po- zemské zájmy nabývají v ní převahy nad sta- rostí o život záhrobní, protože jednota vyhnan- stvím šíří znenáhla nejen svůj geografický, nýbrž i myšlenkový a osvětový obzor a význam, v němž v neposlední řadě vyniká vzájemnost slovanská — lze přivítati s historikem první vyhnanstv jednoty do Polska jako znovuzrození a štěsti celé jednoty.
Komen Bidlo Lešno Polsko Lasický
25 article
Práce Bidlova je nejen zajímavá thematem a pojetím, ale pozoruhodná je i svědomitým zpracováním. Autor neplýtvá slovy, vyhýbá se abstraktním schematům, ličí vnitřní stav jednoly na základě zaručených událostí, případů kon- kretních, vyskytujících se v současných prame- nech. Touto vlastnosti vyznačují se i obě části předcházející, jež příznivě přijala odborná kri- tika. Na základě rukopisů, roztroušených po za- hraničních knihovnách, vyvinul souladný celek, podstatně se lišící od celkového názoru dosavad- ní literatury, jakoby protestantství po r. 1573 pozbylo svého politického významu a nalézalo se v rozkladu. Z vypravování Bidlova je patrno, jak na př. šlechtická oposice na sněmu r. 1582 vnutila králi značný respekt před protestantya jak se jí podařilo uvolniti spolek králův s kato- lickou hierarchií. Vůbec „ůsilím o udržení kon- sensu sandoměřského dosvědčuje spis Bidlův, že právě po r. 1573 polšti protestanté usilují dospěti ke spořádané správě církevní a utužuj- své vzájemné svazky ne v líčené, ale opravdově míněné snaze dospěti k vnitřní ideové jednotě, která byla ideálem protestantů, když vítězství protireformace způsobilo skutečný úpadek prote- stantství a tím i pád jednoty. Vladimír Voldřich
Bidlův Voldřich