ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f1a75080-8d70-11dc-a2a9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 119, place 50, org 14, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
16. června 1909.
4 masthead
Číslo 164.
5 article
podceňování a že jsou ochotni zasednouti Ke společnému stolu s Němci jenom jako lidé rovnoprávní a veskrze rovnocenní a že český ná- rod nestrpí, by s ním nakládáno bylo jinak, nežl nakládá se s Němci. Sněmovna sledovala výkla- dy posl. Práška s velikým zájmem a pozorem. Ke slovu přihlášeni jsou z Českého klubu posl. dr. Kramář a dr. Stránský. Jest úmysl zejtra povšechnou debatu rozpočtovou skončiti a přejíti k debatě podrobné.
Němec Prášek doktor Kramář Stránský
6 article
Kalinův pilný návrh o ústavě pro Bosnu a Hercegovinu. Posl. Kalina odůvodňuje svůj pilný návrh a pro- hlašuje nejdřive česky, že protestoje proti projedná- vání bosenské otázky proto česky, aby manifestoval že zástupcové Slovanů irvají na protokolování sln vanských řečí, poněvadž v tomto směru od dob vlády Windischgraetzovy, za které na české dotazy dávala se aspoň odpověď. za nynější vlády byly slovanské řečí poznovu odstrčeny, poněvadž nyní ani president nedává odpovědi na české dotazy- Německy pak pokračuje a prohlašuje, že v nej novější době bylo z různých stran poukázáno na to, že bylo velkou chybou, že poslanecká sněmovnase doposud nestarala o obyvatelstvo Bosny. Dnešní pilný návrh vychází z přesvědčení, že parlamen musí ještě v tomto zasedání pronésti svůj úsudek o ústavní otázce bosenské, aby nebyl opětně postu- ven před hotovou událosť a aby zájmy obyvatelstv bosenského nebyly opětně tak poškozeny jako při hance agrární. Máme dojem, že rakouské vlády ne hájí zájmy národů a státu, nýbrž skoro po každé poškozují je svou podajností a nedodržují své sliby Proto musí se již předem použíti všech prostřadků, aby se neopakovaly případy jako při bance agrární Rečník nechová ani důvěru k nynější vládě, že bude poctivě spoluúčinkovati na příští bosenské ústavé Společná vláda slíbila své doby depulaci srbské samostatné strany, že osnovu ústavy nevydá dřív z ruky, dokud důvěrníci srbští nepronesou o ní svo náhled. Ankela, která se konala 10. února, skládala se však ze členů, kteří nebyli volenými zástupe uároda.
Kalinův Posl Kalina Windischgraetzův Ankel Bosna a Hercegovina Německo Bosna Slovan
7 article
Třeba se tudíž obávati, že společná vláda jed- nala v této záležitosti úplně dle svého vlastního uvážení. Již označení budoucí ústavy za zemský statut dokazuje, 2e. jde zde jen o zdánlivou ústavu! V osnově není ničeho obsaženo o tom, bude-li zemskému sněmu zodpověden místodržitel nebo ná- čelník zemské vlády, a nemluví se v ní ani o želez- niční, ani o investiční politice. Nyní musí parlament. dokud jest ještě čas, žádati na vládě, aby mu osnovu předložila, aby osnova tato mohla býti vypracována způsobem, poskytujícím bosenskému lidu úplnou svobodu a pravý hospodálský, sociální a národní rozvoj. Žádá tudíž za schválení svého návrhu. Zá- stupci českého národa musí bdíti žárlivě nad tako- vými ústavními otázkami, neboť pocítili na vlastním těle, co to jest, musí-li se žíti za ústavy oktrojované proti nim a bez nich. Český národ trpí ještě dnes touto ústavou a nemůže se ještě dnes tak rozvinouti jak by vyžadovalo toho blaho tohoto národa. Po- slanci českého národa nemohou si tudíž ani přáti aby národové v Bosně a Hercegovině měli podobný ústavní život s výminečným stavem, stanným právem a šibenicí, jako národ český. Chtějí podporovati obyvatelstv Bosny a Hercegoviny v jeho úsilí, čelícím již nyn k obraně proti takové zdánlivé ústavě. (Pochvala. Ministerský předseda dr. svob. pán Bienerih praví: Míra vlivu, jakou mají zákonodárné sbory v obou státech mocnářství na zákonodárství a sprá- vu Bosny a Hercegoviny, jest stanovena zákony z r.
doktor Boseň a Hercegovina Bosna a Hercegovina úplný svoboda sociální a národní rozvoj
8 article
1880. Podle nich má se kompetence jejich obmezo- vati na úpravu hospodářských, finančních a právních poměrů obou států k Bosně a Hercegovině. Nejsou však příslušny k úpravě vnitřních urávních řádů v těchto provincifch. Stanovení tohoto právního řádu do něhož zahrnuto jest zavedení ústavních instilucí. tvoří spíše prerogativu společného mocnáře, kterou on vykonává za ústavního spolupůsobení společného ministerslva a obou vlád. Příslúšnost zákonodárných sborů na zavedení zemské ústavy může tím méně padati na váhu, poněvadž podle nojvyššího opatření ze dne 10. října 1908 jedná se jenom o ústavní in- stituce pro takové záležitosti, které týkají se vý- hradně Bosny a Hercegoviny a nedotýkají se tedly nikterak ani finančních a hospodářských, ani státo- právních poměrů těchto zemí k oběma státům moc- nářství. Z těchto důvodů vláda nemůže předložiti osnovu bosenské ústavy. Mohla to tím méně učiniti, poněvadž uveden obmezení působnosti obou pariamentů v záležito stech bosensko-hereegovského zákonodárství a sprá- vy spočívá na zákonech, které zní v obou státec r ocnářství a mají tu platnost. Žádám prolo vysokou poslntrckou sněmovnu, aby odmítla projednáváni pilného návrhu. Posl. Sylvestr praví, že nepřísluší sněmovnč přímý vliv na ústavu Bosny. Nejnaléhavějším a ne důležitějším jest teď vyřízení stálního rozpočtu. Če chové ať sdělí svá přání ve příčíně bosenské ústavy v pamětním spise svému ministru krajanu Učiním dobře, nebudeme-li se o tuto záležitnst příliš starat Řečníkova stmna bude hlasovati proti pilnosti. (Illuě ná pochvala. Posl. Zahradník mluví česky a německy. Lituje o slovanských záležitostech jedná se něnecky.
Posl Sylvestr Boseň a Hercegovina Bosna a Hercegovina Bosna
9 article
Dále ohražuje se proti tomu, aby debafa tat Byla prohlašována za zbytečnou, a poukazuje na důlažitost a pilnost ústavy pro Bosnu. Podotýká, že Slované musí býti po četných zlých zkušenostech jichž nabyli, nedůvěřivými a proto chápou se každé příležitosti, aby tlumočili své oprávněné obavy. Za- stupitelstva lidu octla se rozhodně annexi Bosny před hotovou událostí. Řečník podrobuje se zajisté svrchovanosti mocnářově, avšak jako zástupce lidu. ctí též autoritu lidu. Minuly už doby, kdy nebyl národ tázán, když rozhodovalo se o jeho osudu. Osudy národů nesmí býti dnes rozhodovány lidmi, kteří národ neznají a kteří naprosto ingnorují jeho blaho. Rtečník proto vytýká, že diplomatická místa jsou obsazován zvláště šlechtici. Aniž by chtěl urážeti šlechtu, ne- může řečník souhlasiti s výhradní výsadou její, býti vyslancem nebo diplomatem. Je také nápadno, že vyslancem nebyl nikdy zástupce slovanských ná- rodů, ačkoli Slované tvoří přece většinu národů ra- kouských. O otázce annexe zmiňuje se řečník tím že vzpomíná na srbskou krisi a prohlnšuje, že pouze snaze mocnářově, který chtěl zabrániti tomu, aby národy Rakouska potkalo neštěstí, dlužno děkovati že byla odvrácena válka. Mocnálství musilo všal bosenské dobrodružství zaplatiti mnohými miliony korun. Baronu Aehrenthalovi bylo se všech stran jásáno vstříc, avšak vlastní slávu sklidilo Prusko a Rakousko konalo opětně jednou pro ně pomáhač ské služby, neboť zůstalo osamoceno tam, kde jední se o placení Ministerský předseda mluvil v bosenském vý- boru o rakouské a uherské pragmatické sankci. T jest dějinně a právně nesprávným. Mluví-li seo uherské pragmatické sankci, musí se mluviti též o cborvatské a sedmihradské pragmatické sankci.
Slovan Mocnálství Baron Aehrenthal Rakousko Prusko
10 article
(Hlučný souhlas.) Český národ a Slované nejsou vůbec E tomu. aby vláda na nás žádala jenom plnění povinnosti a sama aby si myla ruce jako nevinná. (Hlučná po- chvala a potlesk u Čechů.) Na návrh posl. Františka Fuchsa se rozprava končí. Generálními řečníky byli zvoleni: preti posl Redlich a pro posl. Němec. Posl. Redlich prohlašuje, že odmítnutí pilného návrhu Kalinova jest odůvodněno pilností rozpočtu a také pilností bosenské ústavy samotné, nebot všechna ona práva, která navrhovatel přiznává ra- kouskému parlamentu, musí se příznati také uher- skému řišskému sněmu. Bosenská úslava musila Ey se tudíž předložiti též uherskému říšskému sněmu. Posl. Kalina zaujal stanovisko krajního radikalismu, poněvadž žádal takřka za svolání konstituanty. Posl. Kalina: Jak tomu Bylo u nás před se dosáti letyl Posl. Redlich: Kroměřížská ústava nebyla. bohužel, též uskutečněna. Od Bosňanů nedá se oče- kávati, že budou lepšími politiky než my. Jisto jest že jest to země, v níž jsou strany, jež jsou proti Rakovsku, Uhrám a proti mocnářství. Bylo by velm nebezpečno, kdyby již dnes byli Bosňané ponecháni sami sobě s bezpodmínečnou důvěrou, která dle posledních událostí není ještě na místě. Generální řečník pro posl. Němec připomíná, že něvrh Kalinův neznamená nic nového. Sociální de- mokraté žádali v únoru a v říjnu v delegacích ústa- vu pro Bosnu na demokratickém základě. Ústavní říše nemůže přivtěliti dvě provincie, aniž by jim poskytla demokratickou ústavu. Sociální domokraté jsou stranou ústavní a musí proto naléhati na to. aby ústava byla zavedena ve všech částech říše, jestliže vláda tento názor potírá, musí usilovati o do- sažení ústavy pro tyto země.
Slovan Čecho Fuchsa Redlich Němec Posl Kalina Bosňan Rakovsko Kalinův Uhry Bosna
11 article
Ministerský předseda mluvil pro abso- lutismus v Rakousku. Poukaz na správní zákon z r. 1880 je už prot nevhodný, poněvadž v r. 1880 mluvilo se o zabra ných, ne však o annektovaných proviuciích Zmíni se o bosenské ústavě jako o prerogalivě koruny Jak bylo pak možno uložiti zastupiteistvu lidu na- klad na okupaci a annexi? Vlády jsou zodpovědny poslanecké sněmovně a jsou ledy také za ústavu v Bosně zodpovědny. Strana řečníkova bude hlaso vati pro pilnost. (Pochvala u soc. demokratů.) Posl. Kalina polemisůje ve svém doslovu s řeč ministerského předsedy a prohlašuje, že svob. pán Bienerth operoval s prerogalivy koruny. Nesaháme na týto prerogalivy koruny k sankci nějaké osnovy Avšak též koruna musí šetřiti prero- gativu sněmovny. O demisi ministra Žáčka.
Posl Kalina Bienerth Rakousko Boseň poslanecký sněmovna gativ sněmovna
12 article
Proti tomu, co byto v úřad sím komuniké ve- řejnosti sděleno o slyšení ministerského předsedy za příčinou demise ministra dra. Žáčka, třeba se ohraditi, zvláště v době, kdy jsme zrovna před projednáváním rozpočlu, při němi budou muset snad opět hlasy pěti 5 mi- nistrů rozhodovati, kteří si snad potom sami vysloví důvěru. Korona nesmí vykonávati nátlak na sněmovnu a nesmí působiti na vykoná- vání poslaneckého mandátu. Poznámka posl. Syl- vestra o pamětním spisu, odevzdaném německými stranami německému ministru krajanu, v němž tlumočí své tužby ve příčině Bosny, jest pr slovanské strany poučením. Nač zasedají slovanšti ministři ve vládě, než aby prováděli slovanskou politiku, aby prohlásili se se slovanskými národy solidárními, aby stáli na stráži a informovali slo- vanské zástupce, aby neoctli se před hotovým faktem? Kdyby dr. Žáček, poslanec českého lidu, byl konal svou povinnost a kdyby byl podal zprávu o jednání v ministerstvu ve příčině sgrární banky nebylo by to snad došlo tak daleko, že v této věci nedalo se již ničeho změniti. Řečník žádá poslance, aby hlasovali pro pilnost Nechceme se usnášeti o ústavě, ehceme ji vídeti aby i bosenský lid mohl do ní nahlédnouti. (Po chvala u Čechů.) Posl. dr. Laginja polemisuje ve věcné poznámce s výkladem ministerského předsedy a proh ašuje, že nelze postanecké sněmovně upříti právo, aby spolu- rozhodovala o zemské ústavě a o volebním řádu do zemského sněmu bosenského. Parlament má rozhodně právo dověděti se, jakou bude míti Bosna ústavu jaký volební řád do zemského sněmu. Při hasování byla pilnost návrhu
doktor Žáček Čecho Posl Laginja Bosna
13 article
Kalinova zamítnuta. Rokování o státním rozpočtu. Potom bylo zahějeno rokování o rozpočlu. Generátní zpravodaj dr. Steinwender zahajnje jednání a poukazuje na to, že stojíme před schodkem a praví, že dřívější mipistr financí dr. 4l Korvtowski poslaneckou sněmovnu varoval. Musíme se snažití, abychom rozpočet vyřídili, pokud možno, nejvěcněji. Prosi, ahy zabajena byla gene- rální rozprava. (Pochvala.) Posl. Tomášek soudí, že parlament musí se zřetelem na nepřátele, se všech stran na něho číha- jící, postliti své postavení splněním své rozpočtové povinnosti. Nepratelé všeobacného volebního práva replají podnes. Ač skoro celý český národ bojoval za obecné volební právo, slyšíme nyní i na českých lavicích výkřik: »Pryč s parlamenlem !« Odhoj ne- mecko-měšťáckých poslunců na českém sněmu čelii tské jen k ochromení lidového parlamentn. Oporou německoměšťáckých snabo zachován německé nadvlády je silná byrokracie. slabý parlame nt. Zájem národů, jež usilují o účast na slátní moci bere se zrovna opačným směrem. (Hiučný soublas.) S tohoto stanoviska je zřejmo, jak zavrženíhodnou. protináradnl je politika posl. Klofáče a Choce, jichž strana sedla německo-měšťáckým stranám na vě, lčku. (Hlučná pocbvala u soc. dem.) Pomoc Německa v otázce bosenské došla svého výrazu berlínským kursem v Rakonsku, jenž postihuje zvlášte Čechy krutě. Kurs tento jení se nejen v sesilené nadvládě německé byrokracie nýbrž i ve zvýšené nesmiřlivosti německo měšťárkých stran, také křesťanských sociálů, kteři neustale po- ukazují na tuto pomoc z Berlina. Tu jest psycholo- geky pochopitelno — řečník nepraví, že opráv- něno — že u slovanských stran doznaly silného ohlasu novoslovanské snahy.
Kalinův doktor Steinwender Pros Posl Tomášek Klofáč Choc Německo Rakonsko Čechy Berlín poslanecký sněmovna
14 article
Čeští sociální demokraté nemají ničeho společ- ného s tak zv. novoslovanským hnutím, jež jest bnutím měšťáctva a šlechly, soudí však, že a n slovanským kmenům nesmí býti od pl- ráno právo na kulturní, idealní a bo- spodářskou vzájemnost, jehož příslušníei jiných národů od dávna nerušeně užívali, zvlašte když západní Slované jsou vždy víc a více odlučo vání od kulturní pospolitosti s vládnoucími národy středoevropskými. Pokud jde o politickou stránku novoslovanského hnutí, čeští sociální demokraté vítají každou snahu o zmírnění nevraživosti a kři klavého utiskování mezi slovanskými kmeny. Odsu- zují však rozhodně na slovanské konferenci v Petro- hradě jednotlivými účastníky hájené směry, jež čelí ku posílení ruského imperialismu a k bá- jení plemenného boje proti neslovanům. Rovněž tak rozbodně odsuzuje česká sociální demokracie pan- germanismus, v Německua Rakousko- Uhersku hlásaný, jehož účelem jest úplné po- tlačení a poněmčení neněmeckých, hlavně slovan- ských národů. Vlastní přičinou pangermanismu a panslavismu je militaristicků politika, pro- váděná nezodpovědnými činiteli státu. Proto je první povinností všech, kdo si upřímně přejí dobody a po kojného spolužití národů v Rakousko-Ubersku, jakož i na evropském Východě, potírati militarismus.
Slovan Petra RakouskoUhersko Rakousko evropský východ
15 article
Zejména národové v Rakonsku jsou na sebe odkázáni; musí se snášetí a dohodnouti se. To musí též mě šťáctvo konečně pochopiti a především měšťáctv německé. Je zrovna odporným, vídíme-li, že tito hájí nyní všechny zločiny byrokracie, jak tomu byle u pokladních poukázek a bosenské agrární banky Řečník brojí proti křesťanským sociálům, poněvadž jejich nejvyšším cílem jest nyní záchrana bar Bienertha a po stránce národní snaží se překonat všechny ostatní svým chauvinismem, jak se to uka- zalo zákonem Axmannovým. Pojednávaje o demisi ministra Žáčka
Bienerth Axmannův
16 article
řečník prohlašuje za neústavní, že m. p. Bienerth se schoval za korunu a že dává nekvalifikovatelným způsobem psáti v novinách o domnělém výroku ei- sařově, aby bodil takto nálado a působil na strany a osoby. Protí tomuto troufalému způsobu politiky třeba co nejrozhodněji protestovati. (Hlučný souhlai u soc. demokratů.) Národní mír, nebo aspoň národní příměří jsou příkazem nutnosti pro rakouské oby. vatelstvo. Poslanecká sněmovna, vyšlá ze vše- obecného rovnébo volebního prá va, nestrpí německo-měšťáckou nadvládu. Nestrpí ani byrokralicko-protiparlamentní vládu. Doba německo měšťácké nadvlády definitivně minula. Pra- cujíci lid nemůže čekati se svými sociálními poža- davky, zvláště s požadavkem sociálního pojišťování, až budou vyřízeny národnostní spory. Hmotné po- měty se den za dnem zhoršují, hospodářská krise řádí ve všech oborech, neslýchané zdražování potra- vin budí zrovna zoufalství, pracující lid potřebuje pracujícího parlamentu, tu musí konečně nastali obrat, musí se usilovat o národnostní dohodu, aby sněmovna mohla konečně učiniti pro národy to, čeho si národové od ní přejí a čeho od ní očekávají (Hločná pochvala a potlesk) Posl. Lang: Chceme, aby s polek s Ni ěme- ckem byl zachován. (Hlučná pochvala.) V Turecku je žádoucím, by se též tam poměry křesťanů zlepšily Nabadá vládu pečovati, aby křesťanům v zemích balkánských byla poskytnuta skutečně svoboda svě domí a hospodářského života. Naléhá na konverlo- vání hloku uherské renty a broji proti neplněn uberského slibu o zrušení blanko-terminového ob- chodu a j. Křesťanští sociálové dostojí své povinnosti ke státnítnu rozpočtu. (Pochvala.)
Bienerth Posl Lang Turecko národní mír poslanecký sněmovna
17 article
Posl. Bazn polemisuje s posl. Tomáškem. On i jeho političtí přátelé jsou odpůrci ústředního parla- mentu, považují zemské sněmy za jedině příslušné ústavní forum. Není pravda, že taktikou, prováděnou dne 5. ünora, bylo postavení úradnicvé vlády upev- něno. Tehdy byl uražen ministrem celý český národ a sinší zůstaviti české delegaci, jaké prastředky uzná v různých sitnacích za vhodné, aby vytkla své sta- novisko k vládě. Lidový parlament nesplnil naděje, jež po zavedení všeobecného a rovného práva voleb- ního byly v něj skládány. Neněmečtí národové s necítí v tomto státě spokojenými. Jeho strana bude stále usilovati o decentralisaci, protože jen lak mohou býti splněny její státoprávní myšlénky. Ústřední parlament jest i v národohospodářských otázkách tuze složitým, než aby mohl prováděti úspěšnou práci pro nejširšl vrstvy lidu. Pokud jde o požadavek sociálně-demokratick strany, čelící k zavedení obecného a rovného voleb- ního práva na zemské sněmy, soudí řečník, že po žadavek tento měl by mnohem blíže k svému usku- tečnění, kdyby sociálně-demokratická strana zasazo- vala se o něj s touže rázností, jako kdysi o všeob. volební právo řišské. Při vstupu českých poslaneů do lidových parlamentů byl vytčen jako jeden z prvních požadavků, aby mohli a směli se zde neněmecké řeči nejen pronášcti, nýbrž aby byly též protokolovány. Bohužel jsou čeští poslanci ještě dnes také nu- ceni používati při svých řečech cizího jazyka a ně- mecký tisk úpíně ignoruje česky pronesené řeči. Vy- sledku v tomto sméru lze dosici jen, když vůdcové velkých stran budou užívati při důležilých záleži- tostech svého mateřského jazyka. Krátký pohled na čislice projednávaného roz počtu dostačí, abychom nabyli přesvědčení o přízni nynější vlády k českému národu.
Posl Tomášek demokratický strana
18 article
Jako poslanec kr. hlavního města Prahy po ukazuje jen na jednotlivé pražské záležitosti. Zří zení Velké Prahy rozbíjelo se dosud o nepřízeů vlády, jež nerozřešila olázku změny domovní čin- žovní daně v Praze a v jednotlivých předměstich s toulo otazkou co nejtěsněji souvisíci, ani olázk změny potravní daně, která právě v Praze je nej- vyšší. Vláda vůbecnevidí ráda rozv o Prahy a právě proto nepřeje vzniku velké olice pražské. Zcela jinak chovala se při vzníku Velké Vídně. Také při erárních stavbách v Praze, jež ne- dají se porovnati se stavbami ve Vídni, ba ani se stavbami v Liberci nebo v Karlových Varech, se vidí, jak vláda přskáží rozmachu Prahy. Řečník ličí neutěšené poměry erárních úřadů v Prage a do- voziije, že jen borni ůřadmá velkou zá- libu pro Prahu, protože v asanačním obvodu vymačkává se výdělková daň i na oněch řemeslni- cích, kteři následkem asanace nemohou vůbee ře- meslo úspěšně provozavati. Též státní úřadnictv v Praze trpí tonto nepřízní vlády. Nemůžeť dosáh- nouti ani uskutečnění svých skromných tužeb n poskytnutí 90o vídeňského aktivního přídavku. Líče pionásledování radikálních stran v Čechách vládními orgány, fečník pravil, že pra žská státní policie inlormuje nesprá vně i nejvyšší kruhy a popuzuje je prot českému národu. Jednostranné potlačován boykotu, utiskování českých menšin ve všech škol ských otázkách a v otázce jazýkové vládními orgány svědčí jen, že nynější vláda je hlavnímn agitatorem pro uskutečnění německéhe Svatodušního programu.
Praha Vídeň Liberec Karlová Vary Čechy
19 article
V závěrku své řeči obíral se řečník otázkou če- ského zemského sněmu a prohlašuje, ž všecky občanské české strany hudou zasagovati seo svobodomys nou pokrokovou zménu volebního práva Zemský sněm s německou většinou by ani jedinkrát nezasedal. (Soublas českýc radikatů.) Poslanec Chiari je povděčen rozpočtové debatě Vyřízení rozpočiu je státní nutností. Obfraje se vel- kými neřešenými otázkami, řečník zdůrazňuje nut- nost zavedení nových daní, co nejrychlejší vyřízení rumunské obchodní smlouvy a zákona zmocňovacího Poukazuje na veký náklad na sociální pojištění zavedení dvouleté služby vojenské a prohlašuje, do týkaje se nůrodnostní otázky, že jejímu ře- šení nesmíme se vyhýbati, protože jest nevyhnu- telno v zájmu zdárného politického vývoje dosíci národnostního vyrov nání. Nynější konstelace sotva by dovedla zjednati mír mezi národy, avšak parlament měl by se aspot postarati o možnost národnostní dohody. Pokud po- trvají spory v této akutní formě, je nemožným u nás stálý pokrok.
Chiari
20 article
Musíme míti odvahu hledati cestu, abychom mohli ku předu. Úkolem lidové sněmovny, která mnoho úkolů rozřešila, bylo by ukázati cestu ke spořáda- ným poměrům. Mrhá se duševní silou a časem. (Hlučný souhlas.) Aniž by chtěl některé straně činiti výtku, apoluje řečník na celou sněmovnu, aby zjed- nala poměry, při nichž by bylo lze řešili staré sporne body v Rakousku. Tolik přál by si v zájmu rozvoje našich vnitř- ních poměrů, ale i v zájmu rozvoje naší politiky vůči Uhrám. Jeho strana trvá zcela n dualismu. Naší zásadou, praví řečník, jest, ne- míchati se do uherských poměrů, ale žádáme konso- lidovaně a konstituční Rakousko, abychom s rozhod- nosti vystoupifi proti experimentům, které tam budou činěny a jež zasáhnou i do naší zájmové stéry (Žvá pochvala) Budeme hlasovati pro rozpočet. (Hlučná pochvala na levici.) Poslanec Prášek označuje vnitřní situaci
Prášek Rakousko Uhry lidový sněmovna
21 article
za velmi vážnou. Po více než dvoulelé politice tak zv střední linie octli jsme se opět ve vodách centralisti- ckého německého systému. Důkazu pro to není třeb daleko hledati. Stačí pohlédnouti na ministersko lavici. Ve státě, kde je neněmecká většina obyvatel- stva, sedí na vládní lavici vedle čtyě konciliantních velmi mírných a ke každému kompromisu ochotných Slovanů devět Němeů, mezi nimi — nehledě k jednotli- vým výminkám — jsou chauvinislé a nejen političt protivníci, nýbrž národní nepřátelé če- ského lldu a Slovanstva vůbec. Není třeba teprve dokazovati, že jmenovitě dva čeští ministři, kterých si osobně velice váží, jsou koncilianiními, konservativními politiky. Do záležitostí bratrského ná- roda polského nechce se míchsti, ale přece slyšel od Poláků, že nelze zjistiti, zda dr. Biliňski, jebož vlast- nestl osobně rovněž velice si váží, je Němcem nebo Polákem. Bylo by naivním tvrditi, že toto sestavení vlády je nabodilým. Žel, že ministerský před- seda, který dříva jako ministr vnitra ukázal se také konciliantním, bere zodpovědnost za toto ministerstvo. Snad je obětí syslemu, ale nicméně musí býti činěn jako chef vlády za to zodpovědným. Známá pano- vačnost Némeů v Rakousku byla ůplne uspokojena touto vládou, neboť když již takový Wolí, Malik, Iro, Stransky, Bachmann jsou spokojeni s německým smýšlením vlády a jejími činy nepotřebujeme již více dokazovali, že tu ještě nebyl kabinet tak nepřátelský Slovanstvu a Čechůn.
Polák doktor Biliňski Němec Malik Bachmann Rakousko
22 article
(Pochvala u Čechů.) Posl. šl. Mühlwert: Vždyť Iro a Malik ne- jsou spokojeni! Posl. Prášek: To je právě znakem věčné ne- spokojenosti a nespolehlivosti Němců. Právě ted slyšeli jsme od jednoho z nejseriosnějších politiků levice, bar. Chiara, že hlasováním pro rozpočet ne- chce vysloviti vládě důvěru. Tedy ani on nechce míti ničeho s touto vládou, tuké on nemá dosti důvěry k ní. Němci musí stále ještě předstírati, že jsou velmi málo spokojeni; chtějí snad, aby proti Čechům a Slovanům v Rakousku uplatnil se ješté větší tlak, je-li to vůbec možno. Liberální německý tisk promíj tomuto kabinetu konservativní a klerikalní nátěr nnsazuje vše, jen aby tuto čistě německou vládu nadále udržel, aby tak Slované a Čechové dále byl utlačováni Sedí-li na galerii nějaký příslušník cizího kon- stitučního státu, dojista nedovede pochopiti, jak mož- ná, aby minorita v nějakém státě vládla a většinu pollačovala. Protože Němci sami nemají většiny aby vládlí a panovali, musi přijíti někdo, kdo po- skytne jim k tomu možnost. Ač je mi to líto a je mne daleko napadati
Čecho Posl Malik Prášek Němec Slovan Rakousko Slovan
23 article
naše polské bratry, nesmějí přece býti nervosními, mluvíme-li o těto tak důležité politické věci, neboť u nás v Čechách je tou nejdůležitější polilickou olázkou, jaké stano- visko zaujmou k sobě Slované na říšské radě, jak postaví se Poláci k naši a k německé politice. Jsou to Poláci, kteli Němeům umožňují, ab v Rakousku vládli proti slovanské vět- šíně. Demokratické hnutí v Haliči dává také nám Slovanům naději, že není dalekou doba, kdy totc lidové hnutí nabude takové síly, že i polská delegace nebude si troufati bez ostatních Slovanů pracovati proti Slovanům a uzavírati proti českému lidu koa- lici s Němci. Jména mužů a časopisů haličských kteří v těchtc těžkých dobách jdou nám na pomoe a chtějí vybojovati tento boj, zapsána budou zlatými písmenami v dějinách rakouských Slovanů. (Hlučný souhlas a potlesk u Čechů.)
Slovan Polák Němec Čecho Čechy Rakousko Halič
24 article
Zde nepomůže také lákavá melodie šl. Biliň ského a egoistické důvody Polského klubu, jenž po- ukazuje na výhody pro Poláky, utvoří-li koalici s Němci. Co řekli by Poláci, kdyby český náro jednou provedl vyrovnání s Němci a uzavřel potom s nimi spolek proti Polákům? Neřekli by, že Češi jsou zrádei slovanské věci? Avšak česká delega- ce, která by se s Němci spojila proti Po- lákům, nebyla by u nás ani pro jediný den možnou. Než těchto citů českého národa nesmí býti zneužíváno. V den, kdy rakoušti Slovaně podali by si ruce, byla by veta po německé pový- šenosti. My Češi klademe velkou váhu na politické národnostní a kulturní úspěchy; ale kdyby dnes někdo přišel a učinil nám největší koncese, nepřivedl by nás k tomu, abychom postupovali proti Polákům.
Polák Němec Čech Slovana
25 article
(Výkřiky u Poláků: Jaké koncese?) To jest ještě smutnější, že nedostáváte nic a přec Slovany utlačujete. (Veselost a výkřiky.) Posl. šl. Stransky: Teď jste něco prozradil To bylo v době politiky čachrů! (Četné výkřiky.) Posl. Udržal: Ticho, krajaně! (Veselost.) Posl. Prášek: Doufejme, že není daleka doba. že všichni rakouští Slované mimo věrnost k císař a státu naplněni budou velkou myšlenko u, že nikdy nesmí dejíti k tomu, aby jedna slovanská ná- rodnost dala se používati proti druhé. Dokud jsou zde privilegované a méněcenné národní kmeny, ne- bude v Rakousku klid. Nyní, po tak zv. diplomati- ckém vítězství balkánském, chovají se Němci přímo provokativně. Nestačí nalézti jako Chiari pro dohodu krásná slova a pak prohlásiti se solidárním s něme- ckou obstrukcí v Čechách. (Hlučný souhlas u Čechů.) V otázce zahraníční politiky líčeni jame vždy jako zrádcové. Může nějaká oposice chovati se ještě loyálněji, než učinila to Slovanská jednota, když v delegaci klidně souhlasila s annexí, když v nejprudší oposici povolila vládě brance a učinil všechno, aby stát posílen byl proti vnějšímu ne- bezpečí?
Polák Posl Udržal Prášek Slovan Němec Čecho Rakousko Čechy
26 article
Nyní ale, kdy mají býti zaplaceny útraty Bal- kánské politiky, volá se na neněmecké národy, že mají souhlasiti a spolu zaplatiti. (Výkřiky na levici.) Posl, Kroy: Jste přece ještě Rakušanem! Posl. Prášek: Jest rozdil, bydlí-li se v témz domě v saloně anebo ve sklepě. (Hlučný souhlas u Čechů.) Rakouští Slované dostojí také čestně a věrně své povinnosti, ale ne- chtějí rovnoprávnost pouze při place- ní daní, nýbrž také na politickém, ná- rodním a kulturním poli. (Pochvala Čechů.) Němci, a jmenovitě Němci z Čech a Moravy, byli vždy nespolehlivou vládní stranou. Chtěli vždy jen panovati, ale ne pro vládu pracovati. (Veselost.) Až dojde k řešení nepopulární finanční otázky bude viděti, že pánové na německých lavicích bud budou hlasovati proti anebo uchýlí se do kuloarů Jistý německý politik prohlásil k druhému: Se svo- lením velikých prostředků půjde to u voličstva pro- klatě těžce, Mohli by polom spíš nové daně povolit než Němci se svým tak kulturně vyspělým volič- stvem. Posl. Habermann: Chcete říci, že Budet hlasovati pro Posl. Prášek: Zajisté. Když dostane se české- mu národu spravedlnosti, budeme ihned hlasovat pro veškeré předlohy: tolik odvahy máme. Posl. šl. Stransky: Také pro daň z piva? Posl. Prášek: Jest přece možná něco jiného nalézti než daň z piva. Ale my povolime státu nutné prostředky, když nám bude dán rovnoprávnost Co dělá vlastně vláda?
Posl Kroa Rakušan Prášek Čecho Slovan Němec Budet Čechy Morava Bala
27 article
Ttm ze zkrátka zrušila malé vymoženosti, kte- rých dosáhla česká delegace, naklonila si Němee a dokonce i jejich nejradikálnější křídlo. K tomu pak přišli Poláci. Ale ani to nestačí. Pracuje tudíž nyní vláda hrozbou, že odročí a rozpustí sněmovnu. Jest harbou pro sněmovnu, že si to dá líbiti. (Sou- hlas Čechů.) Komu chce vlastně vláda hroziti? Pod jakým heslem mají býti konány nové volby? Proti finan- čním předlohám, proti německému vetu a pro soli- daritu všech rakouských Slovanů. Budou-li volby prevedeny za této nepřátelské vlády, může to býti k největšíu užitku slovanské věci. Jednoho bylo již dosaženo: Pevného společného postupu slovan- ské jednoty, jakého zde ještě nebylo, a přijde čas. kdy k této jednotě připojí se také ostatní slovansko skupiny a budou s ní pracovati. (Hlučná pochvala Čechů.) Jisto však jest, že novými volbam nebude vyslána sem povolnější česká delegace, nýbrž národně i politicky ráznější. Zejména strana agrární nepotřebuje se báti nových voleb. Po obchodních smlouvách balkán- ských za nynější těžké situace zemědělství přijde agrární strana sesílená do nové sněmovny.
Němee Polák Čecho
28 article
Řečník obírá se dále postupem německých agrárníků, jmenovitě na rolnickém sjezdu ve Vídni Byl by čekal, že zástupci alpských. zemí budou udá- vati tón v agrárních olázkách, ale jejich vůdcové nejsou dosti ráznými a bezohlednými a přece bylo by to tím více třeba, ježto obchod a průmysl má v ministru Weiskirchnerovi dobrého a nebezpečného vůdce, ač má krásná slova i pro agrárníky. Agrárníci musí si vzlli v této sněmovně za vzon organisaci sociálních demokratů. Pokud týká se ze jména české agrární strany, je dobře organisována k nelibosti sociálně-demokratického a průmyslového tisku. Marně rozšiřuje tento neustále pověsti o roz- porech v české agrární straně anebo o různosti mí- nění mezi pražským a vídeňským vedením. Tato strana bude trvati také na heslu: Bez zemskéh sněmu žádná říšská rada! Dokud nebude zjednán v Čechách pořádek, nepřijdeme dále. Posl. šl. Stransky: To podepíšem do slova Posl. Prášek: Mluvíme-li s Němci jednotlivě je každý z nich pro dělnost českého zemského sně mu, jsou-li však pohromadě, netroufá si nikdo z nich říci, že zemský sněm jest nepostrádatelný. Posl. Svejk: Poněvadž se dávají vésti ra dikálvi
Posl Prášek Němec Vídeň Čechy
29 article
Posl. Prášek: Nikoli! Štvaní vychází z jed- notlivých stran a od osob, které mají zájem na tom, aby zemský sněm a zemský výbor se neuslavily. Na- děje, jež kladou po této stránce Němci do českých agrárníků, jsou naprosto klamné. Může jménem če- ských agrárních poslanců prohlásiti, že německá obstrukce nezaplatí se koncesemi. Ob- strukce nemůže a nesmí míti politick úspěchy. (Pochvala u Čechů.) Posl. šl. Stransky: Můžeme čekati! Posl. Prášek: Nikoli, my můžeme čekati. Má- me většinu v zemském výboru a i kdybýchom měli čekati 10 nebo 20 let, nezaplatíme obstrukci. (Po- chvala u Čechů.) Zodpovědnost však stihne vládu a Němce, kteří se prohlásili solidárními s touto bez- důvodnou obstrukcí. Nic neprospěje vládě vyjed- návati s Němci, v Čechách nemůže nic rozdávati. Pouze zemský sněm může něco učiniti. Musí se usta- vit a pracovati, pak teprve může se něco státi. Na vládě nutno žádat, by svolala zemský sněm, aniž by se kcho ptala. Ať ponechá Němcům zodpovědnost. chtěji-li nadále obstruovat či ne- Neučiní-li toho vláda, bude to dalším důvodem k vystoupení proti vládě, která podrobuje se něme- ckému vetu.
Posl Prášek Čecho Němec Ob Čechy
30 article
Posl. sl. Stransky: Jest již dosť dlouho po- koj v Praze! Posl. Švejk: Bojíte se volební reformy! Posl. Prášek na konec prohlašuje, že jeho strana bade stále podporovati snahy po čestném do- rozumění v Čechách. Za tím účelem je třeba čestn se sejíti, ne jako privilegovaný s méně privilegova- ným, nýbrž jako rovnoprávní činitelé posaditi se k stolu a podati si ruce. Jeho strana mohla by podporovati jen vládu, která zasazuje se o rovnoprávnost národů a osvojuje si císařovo heslo: Spojenými silamil (Hlučná pochvala a potlesk českých zgrárníků.) Posl. Rienössl mluvil o různých místních zále- žitostech vídeňských. Posl. sv. p. Hock poukazoval na nutnost reformy mnohých odvětví zákonodárství a správy. Promlou- vaje o svém poměru ke vládě vytýkal ji, že neza- ujala žádného stanoviska k otázce přípustnosti do- nucování k náboženským cvičením. Nedovede po- chopiti, proč vláda Bienerthova je pokládána za část národní državy rakouských Němců. Vláda prohře- šila se na nejvýznamnějších zájmech Němců tím, ž neujala se jejich osnovy jazykového zákona. Jako německý, ale zároveň i demokrafický poslanec bude hlasovati proti vládě a proti rozpočtu. (Hlučná pochvala.) Posl. Fr. Fuchs považuje za nejsvětější povin- nost sněmovny, aby působila k brzkému provedení starobního pojišťování a dvouleté vojenské služby. (Hlučná pochvala křesťanských sociálů.) Posl. šl. Mühlwert dovozoval, že zavedení ně- mecké jednací řeči není národní vymožeností pro Němce, nýbrž výlučně koncesí parlamentarismu.
Posl Švejk Prášek Hock Bienerthův Němec František Fuchs Praha Čechy nost sněmovna spojený silamil
31 article
Tvrzení posl. Práška, že vláda jest centralisticky ger- manisující, je neodůvodněné. Bar. Bienerth podal azykové předlohy, jež nejsou v zájmu Němců, nebot na př. se v nich stanoví, aby také v Chebsku bylo úřadováno v českém jazyku. Vystupuje-li jeho svaz pro vládu, děje se tak proto, že neměl dosud pro předpokládati, že nynější vláda podnikne něco prou Němcům. Němečtí radikálové ve svobodomyslných sna- hách jdou svojí vlastní cestou, ale v národních záležitostech pevně drží s ostatními Němci. Finan- ční plán nemůže jeho strana za žád- ných podmínek přijati, avšak parlament mu- sí pečovati o nové prameny příjmů pro stát. Řečník si přeje, by výbor pro sociální pojištění prohlášen byl za permanentní a na konec prohlásil, že ně- mečtí poslanei bez rozdílu stran bu- dou věrně stále spolu držeti v národ- ních snahách. (Ilučná pochvala Němců.) Jednání přerušuje se a schůze po přečtení do- šlých spísů o 1/49. hod. končí Příští schůze bude zejtra dopoledne. Mezi došlými spisy je dolaz dra. Jagra a sp. po zastavení trestního vyšetřování pro- ti vlašským studentům na vídeňské univer- sitě, kteří loni záčastnili se listopadových událostí.
Prášek Bienerth Němec Jagr Chebsko
32 article
Hráský contra Urban. Posl. Hráský poznamenává ve věcné opravě oproti včerejší řeči dra. Urbana, který prohlásil, že pro zemskou správu v Čechách bylo by výhodno, kdyby odpadla samostatná zemská důvka pivní, po- něvadž tím by se ušetřilo 300.000 korun na správ- ních výlohách, že se diví, že právě dr. Urban za- ujímá takové protiautonomistické sianovisko. K to- mu druží se ta okolnost, že odpudnutí zemské dávky pivní znamená odpadnutí jediné elastické zemiské daně. Drem. Urbanem zmíněné četné axekuce na zemskou dávku pivní dlužno vysvětliti tím, že v obyvatelstvu panuje veliký odpor proti těto dávce a lze očekávati, že zvýsení pivní daně narazí na od- por ještě vělší.
Hráská Urban Posl Urbano Čechy
33 article
Mluvil-li dr. Urban o Bezstarostnosti parlament- ních kruhů ve příčině finančního hospodářství, pak může se výtka tato týkati jen stran většiny, nebot úkolem oposice není zajistě, aby podporovala hospo- dářství ministra financí, utrpí-li pohromu. Odpor obyvateistva proti finanční předloze vlády není umělý, nýbrž přirozený. Třebas se nynější vlada opírá o slova panovníkova a slov těchto zneužívá. v obyvatelstvu dohospodařila. Český národ přejde přes toto zneužití slov panovníkových k jednacímu pořadu přes tuto vládu. (Hlučná pochvala.) Posl. Frenndlich zmiňuje se o včerejší řeči posl. sl. Stranského a praví, že příčinu demonstrace proti dru. Wagnerovi dlužno hledati v tom, že stal se t- várníkům velmi nepohodiným. (Bouřlivé výkřikyu německých radikálů.) Pokud jde o okresního hejímana v Aši, doznává loyálně, že vytýkal tomuto okresnímu hejímnanu za- držování daní, kdežlo jde o zadr žovšní poplatků. Posl. šl. Stransky: To jmenujete zadržová- Posl. Freundlich: Tento okresní hejtman jest řečníkovi již dávno znám a nikdo snad nebude ním? věřiti, že takový okresní hejtman všemi mastmi mazaný. jako tento, koupí zařízení domu, aniž je kdy viděl. Paktem jest též, že tento okresní hejtman měl býti pro tuto záležitost přeložen a že k přeložení tomuto nedošlo jen na jisté zakročení. (Hiučná pochvala u soc. demokratů.)
doktor Urban Posl Wagner Freundlich Aš
34 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. června. (Zrozpočtového referátu.) Z referátu hlavního zpravodaje rozpočtového výboru vybíráme některá zajímavá čísla. Státní dluh království a zemí, zastou- pených na říšské radě, obnáší letos 10.543 mi- liony korun, v kteréžto částce nejsou však ještě zahrnuty železniční dluhy, které přejdou na stát sestátněním dráhy severozápadní, jiho-severo- německé spojovací a společnosti státní dráhy. Státní dluh vzrostl za posledního půldruha roku o 554.8 milionů. Zúrokování a umořování stát ního dluhu vyžaduje ročně 411 milionů, t.j právě tolik, kolik vynášejí státu v šechny pří- mé daně a pivní daň. Ve státním dluhu rakou- ském jest ovšem zahrnut také tak zvaný „uher- ský blok“, jenž obnáší 1389 milionů, pak želez- niční dluhy v okrouhlé částce 3150 milionů, které se aspoň z části samy úrokují. Úplně ne- plodných státních dluhů zbývá tedy 6000 mi- lionů korun. V Praze, 15. června. (Terstské vol- by.) Nedělní volby ve čtvrté městské kurii v Terstě, ač nepřivedly k želanému výsledku, poněvadž ve všech 6 volebních okresích je tře- ba užších voleb, podaly nieméně neklamný dd- kaz, jak silným živlem jsou v Terstě Slovinei a jaké nespravedlnosti se Vlachové dopouštěji na Slovincích, když je ignorují tak, že pro ně nezřídili dosud ani jediné slovinské národní ško- ly. Slovinci volili ve dvou táborech, slovinsk-
Vlach Slovinec Praha ský blok