ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 f18856d0-8d70-11dc-b707-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 28 celkem · entity: person 57, place 45, work 21, org 10
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NARODN LIST
3 masthead
15. června 1909. Číslo 163.
4 article
nedostavil a zaslal přípis, jehož čtení způsobilo značnou veselost. Dr. Bráza uváděl, že nutnost hastoupení léčení lázeňského zabraňuje mu zúča stnit se ličení, při němž by mohl být raněn mrtvici. Senát za předsednictví rady vrch. soudu dra. Vyšina ža- lobu svndikátní zamíti a dra. Brázu uznal povinným k náhradě útrat zastupování soudci Strialovi v obnosu 158 K 59 hal. Proces pro »velezrádu«. Ze Záhřeba, 14. června. (K. k. uh.) Dnes zahájen byl výslech svědků sku piny Džulav se. Svědek Tanner líčil podrobně velkosrb- skou propagandu, které zůčastnili se zvláště obžalovaný P. Solarič, dr. Mickovič a obecní pokladník Čudič. Svědek Freund polvrzuje doslovně vý povědi předešlého svědka. Z Berlina, 14. června. Dle večerních novin ustanovila soudní komora. že m mořádné období porotníbo soudu, v němž ocine se před soudem kniže Eulenburg pro křivou přísahu a pro svádění ke křivé přísaze, počne 15. července
doktor Bráza Tanner Mickovič Čudič Freund Záhřeb Berlín
5 article Věstník živnostenský a délnick).
Věstník živnostenský a délnick). * Mladikům, klali hodlají se věnovali obchodu a maji náležité školní vzdělaní, opatřuje místa učňů a praktikantů v závedech koloniálnícb, lahůdkářských aneb smíšených v Praze i na venkově ústřední spolek českých kupců v Praze Nabídky pp. rodičů přijímá a vyřizuje jednatel spolku pan Jan Špírek, kupec v Praze II.. Žitná ulice č. 40 n. Sprostředkování děje se bezplatně. stávky. * Z Pašlí, 14. června. (K. k. ub.) Vozkov povozníků žadali zvýšení mzdy Protože podní- katelé zvýšení nepovolifi, zahájilo asi 1000 kočí stávku. Podnikatelě jsou rozhodnuti vyloučiti všechuy dělníky, kdyby stávka potrvala. * Z Petrohzadu, 14. června. (K. k) Dnes ráne zahájili zřízenci pouliční dráh v stávku. Demá- hají se kratší dohy práce a lepší mzdy.
Mladik Špírek Praha Žitná ulice Demat kupec v Praga II
6 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Výlety a vycházky. Výlet Moravanů na Závisť koná se v sobotu dne 19. června. Odjezd vlastním parníkem o 2. hod. odpolední z nábřeží Palackého. Program zstává týž, jak byl již ornamen. Účast v původních krojích vítána Vstápné na loď a výletiště 1 kor. Schůze damského udboru výletu Moravanů jest dne v úterý o 5. hod. odpolední v sále »Ústředního spolku českých žen« (Spálená ulice. čís. 34). O pojištění proti ztrátám z obchod ního úvěru. Píše V. Dostál, ředitel Pensijního čstavu českoslo vanského peněžnictví. Není zajisté třeba uváděti zvláštních do kladů o tom, jak obrovskými jsou ztráty, jež po- vstávají úvěr poskytujícím obchodníkům a prů- myslníkům následkem insolvenci a konkursů jich zákazníků. Nejlepším svědectvím v té pří- čině jsou konkursní statistiky, jež nám praví. že na př. za periodu 1895—1900 obnášely v ně- mecké říši ztráty z konkursů průměrně 163 mil. marek ročně, kteráž číslice rok za rokem ra- pidně stoupá; přičteme-li ku položce této nej- méně stejný obnos za obchodní ztráty, povstalé dobrovolným odepsáním dubiosních pohledávek nabudeme pravého obrazu o rozsahu obchod- ních ztrát z úvěru a přese všecka opatření ochranná, která moderní úvěrnictví přináší a za- jisté hojnou měrou ještě vytvoří, nutno počítati tím, že sice snad pedaří se omeziti, avšak ni- kdy zcela zameziti velké ztráty z kupeckého úvěru.
Výleta Moravan Palacký V Dostál
7 article
Přirozeným důsledkem tohoto, pro úvěrují cího obchodníka málo potěšujícího stavu bylo že z řad postížených neustávaly stále důrazně, ozývali se podněty a hlasy, volající po zavedení pojištění, kteréž by, ne-li zcela, tedy alespon z části paralysovati dovedlo osudné následky úvěrových ztrát; soubor všech nesčetných po- kusů, podnětů a projektů, jichž účelem jest na- lézti obchodníku vítaného společníka v nesen úvěrových ztrát, nazván byl pojištěním proti ob- chodním ztrátám z insolvencí a konkursů, anel krátce pojištěním úvěrovým. Celý tento problém a nesčetné, snad nepře- konatelné obtíže jehio řešeni jsou nejen důležily pro obchodníka, ale tež vysoce zajímavy pro od- borníka, neboť přes veškerou dlouholetou ná- mahu nepodařilo se posud najíti formu pro úcel- né řešení problému, ba přemnozí znalci vyslo- vili se, že otázka vůbec nedá se řešiti (tak na příklad zakladatel světoznámé kanceláře infor- mační Schimmelpíeng, autorita v úvěrnictví na slovo vzatá). S jakou horlivostí byla myšlenka vzdor všem obtížim sledována, ukazuje celá řada praktických pokusů, kteréž však, jak dokazuje odstrašující historie jejich i přítomnost, přee veškeré obrovské oběti byly buď zcela bezúspěš- nými a marnými, aneb provázeny jsou výsled- kem nanejvýše problematické ceny.
8 article
Minulost pojištění úvěrového jest jen odstrašujícím pohřebištěm, vyplněným mrtvola- mi života nesehopných a rychle zkrachovavších společností. První pokusy o řešení problému byly učiněny v Anglii; z počátku setkáváme se zde přirozeně s pokusy nezralými a ponej- více podvodnickými, později však, zejměn- v druhé polovici minulého stoleti, dochází i ke zřízení ústavů naprosto seriosních a odborniky vedených. Ústavy tyto, získávajíce pokud mož no ze zkušeností již nabytých, zavádějí a zkou- šejí úvěrové pojištění v nejrůznějších formách jedna provádí pojištění celého obratu obchodní kova, druhá pouze pojištění části, třetí pak po jištení jednotlivých položek úvěrových; jiná po skytuje pojištění výhradně velkoobchodníkům další pojišťuje své členy proti nebezpečí vlast ního konkursu; opět jiná hledá rozřešení v oba polném pojištění jak úvěr poskytujícího tak po- žívajícího a t. d. Ani jediný z pokusů těchto se nezdařil; po velmi krátké „blahodárně“ činnosti společnost ty, často milionovými kapitály vybavené, zachá- zejí, strhujíce svým fiaskem celou řadu existenei a provázeny klnutím důvěřivých akcionářů. Namane se zajisté otázka, zdali snad v době přítomné nepodařilo se nalézti vhodnou for- mu, kterou by se tato myšlenka racionálním způsobem dala v praxi uskutečniti. Avšak také přítomnost neposkytuje nám žádných utěšujících vyhlídek; representována je bohužel pouze pěti existencemi značně proble- matické hodnoty a schopnosti životní. Přihléd- nemo-li blíže, setkáváme se nejdřive s 2 spoleě nostmi anglickými, dále s 2 ameriekými a si německou; jsou to:
Anglie
9 article
1. „The Ocean Aeeident and Guarantee Corporation Limited“ v Londýně; 2. „The Excess Insurance Company, Limi ted“ v Londýně; 3. „The Philadelphia, Casualty Company ve Filadelfii; 4. „The American Credit Indemnity Com pany of New-York“ v Saint Louis a 5. „Hanseatische See- und Allgemeine Ver sicherungsgesellschaft“ v Hlamburku. Ze společností těchto praeuje nejdéle „Th Ocean“ (1885) a „The Amer. Indemnity“ (1893). systém, užitý společností prvou, je dnes všeobec- ně uznán za nejdokonalejší, může-li se vůbee o nějaké dokonalosti mluviti. Pohříchu nedá se pronésti přesný úsudek o tom, zdali společnost ta dociluje z pojištění úvěrového uspokojivých výsledků, neboť anglické pojišťovny jsou po- vinny podávati úřadním orgánům o svém hospo- daření výkazy pouze celkové, bez ohledu na jednotlivé výsledky v různých provozovaných odborech pojišťovacích. V theorii ovšem mohlo by se říci, že „Ocean“ neuveřejňuje proto žád- ných přesných cifor, aby konkurenci neupozor- nil na své „úspěchy“, kteréž vlasině ani tak by nezůstaly zatajeny. Z různých známek však (společnost byla v r. 1903 nucena své závazky na kontinentě likvidovati s velmi citelnými ztrá- tami) a zvláště pak z důvodu, že žádná z veli- kých anglických společností dosud neuznala za vhodno se této branše chopiti, dlužno právem přijímati každou zprávu o příznivém resultátu s největší skepsí. Na štěstí můžeme si učiniti přesný úsudek o společnostech v Americe a Německu činnýchá tak činily u „The American Indemnity“ při ak- ciovém kapitálu 200.000 dollarů (cirka 1 mill.
Indemnita Londýn Filadelfie Saint Louis Amerika Německo Th Ocean the American Indemnita the Ocean Aeeident and Guarantee Corporation Limited the Excess Insurance Company the Philadelphia Casualt Company the American Credit Indemnita Como pany of NewYork Hanseatische Seaund Allgemeine Vera the Amer
11 article
v tisících dollarů (1 dol. = cirka 5 K vI. přijaté premie náhrady ztrát - zisk — ztráta 1897 209 188 + 21 1898 226 246 — 20 1899 234 225 +9 1900 1,077 — 146 1901 931 Za jediný rok 1901 ztratila tedy společnost v tomto nejvýše riskantním oboru pojišťovacím tři čtvrtinty svého kapitálu akciového a je ztráta ona svědectvím, že nedostatečně fundovaná spo- lečnost při nejbližší krisi obchodní by byla jednoduše s povrchu smetena; v roce 1902 mu- sila společnost, aby závazkům dostála, svůj zá- kladní kapitál zvýšiti o 600.000 doll. (= 3 mil. korun), přes to však i dle nových dat se zdá, že ani tyto nové prostředky nevedou k lepšíma zvláště stálejším výsledkům. Tentýž obrázek, pouze v mnohem skrom nějším měřítku, poskytuje jediný ústav německý (Hansentischo); tato měla r. 1901 zisk, r. 1902 ztrátu, r. 1903 zisk, r. 1904 ztrátu a r. 1905 zisk, tedy podobné nahoru a dolů jako u In- demnity; mezi tím, co řádky tyto přicházejí do tisku, dovídáme se, že Hanseatische, vidouc na- prostou bezůspěšnost svých snah a obětí, ve škeré ještě platné pojistky k 30. červnu 1909 vypověděla, chtějíc se tak zho- stiti této nevděčně a riskantní branše.
Hanseatisch Ina
12 article
Tyto nepříznivé výsledky dosvědčují lépe. než sebe obsáhlejší úvahy a výklady, že pro- blém pojištění proti ztrátám z obchodního úvěru zůstává i na dále nerozřešen. Dějiny poji- štění proti insolvencím jsou samy dějinami insolvencí — jaká to ironie Zkušebním polem pro podnikání v asseku- raci úvěrové byla až dosud výhradně cizina (An glie, Spojené státy, Francie, Německo, Belgie). před nedávnem však vzbudil v naší veřejnosti značný zájem projekt pana ředitele Cinka ke zřízení české banky pro zaručování obchodníci úvěrů, spojené s institucí pro vyřizování kon kursů a insolvencí. Neváháme přiznati, že pro posice ty zaujaly plnou měrou také naši pozo nost a budiž dovoleno zjistiti v průběhu této úvahy, zdali vůbec a v jaké míře zmíněný pro jekt dal by se snad v praxi uskutečniti. Činnost projektovaného ústavu má organi- sována býti ve čtyřech odděleních: zajišťovacím. informačním, insolvenčním a konkursním. Oprot pojišťovacím ústavům, dříve existovavším, byl by dle toho závažný rozdil v tom, že banka pře- jímá ve svůj program na své nebezpečí vyřizo- vání insolvencí a konkursů. Oddělení pojištovací tvoří přiro- zeně ohnisko a jádro společnosti a poutá ovšem také nejvíce naši pozornost. Každý obchodník neb průmyslník neb výrobce vůbee může po- jistiti u společnosti své pohledávky, kteréž na základě dodávek zboži mu vůči zákazníkům při- sluší, a to buď od případu ku případu, anebo všecky, pokud ovšem společnost, po předchozt informaci o zákazníku, nezamítne navržené po jištění. Za každých 20.000 K pojištěného úvěru se složí K 100 hotově „na výlohy“; běžnou pre- mii vyměři společnost dle výše, jakosti a rrvání poskytnutého úvěru; ručení společnosti činí 60% pojištěného úvěru a trvá nejdéle 12 mě
Cink spojený stát Francie Německo Belgie
13 article
Tento, již dříve s nezdarem použitý systén libovolného pojišťování jednotlivých pohledávek nesnese pohříchu kritiky. Každý dovede si lehce představiti situaci, v níž by se nalézal ústav za těchto podmínek činnost svou započavší. Pro počátek dlužno předně s naprostou ji- stotou počítati s chladností a zdrželivostí prvo- třídních firem, požívajících rozsáhlého úvěru bankovního. Závody takové, majíce pouze druho třídný zájem na zajištěni svých obyčejně s nej větší opatrností povolovaných úvěrů, vyčkaj samozřejmě zdaru nebo nezdaru této u nás zeela nové a — jak všeobecně známo — v cizině na prosto neosvědčené věci. Myslíme, že také za- pravení značného přistupného nebude v těchto případech působiti žádného nadšení. Jest tedy zcela oprávněným náhled, že spo- lečnost bude a priori připravena o účast nejvy- branějších elementů, ba nutno pro začátek počí- tati se značným přílivem firem druhotřídných a docela pochybných; v tomto prostředí, již tak na jakosti utrpěvším eliminací nejlepších risik nastane však další zhoršení tím, že účastníkům jest na vůli dáno přihlašovati pohledávky od případu ku případu. Troufám si tvrditi, že ani pan proponent při své znalosti poměrů nepokládá naše pány obchodníky za tak naivní a pošetilé, že budou ochotní pojišťovati resp. platiti premie za své dobré pohledávky, při tom však spokojí se s tím, že jim společnost odepře záruku za jich pohledáv ky pochybnější kvality, jakéž při dnešní konkurenci a z jiných důvodů přečasto musí po- volovati a při nichž by jim účastenství společ- nosti v nesení risika byla právé neivítanějším
15 article
Takový způsob pojištění nemá pro obchodník naprosto žádné praktické ceny. Přes to však našel by se snad jistý počet prozíravých a opatrných obchodníků, kteří byli by ochotni buď všecky aneb převážnou část svých pohledávek pojistiti. Při užití nahoře zml- něného systému musil by takový obchodník vy- jmenovati své zákazníky, udati kreditované jim obnosy a splatnosti úvěru, čili krátce: musil by prozraditi zákaznictvo a pod- minky svého obchodního spojení. Dovolujeme si pochybovati, že by opatrný, ne- důvěřivý obchodník něco podobného učinil a ne- můžeme mu to vytknouti, neboť tím okamžikem. kdy předloží seznam svých zákazníků poji- šťovně, dává cizím lidem na pospas své nejdůležitější obchodní tajem- ství, t. j. obětuje svůj vyšší zájem, aby rea- lisoval naproti tomu zájem méně cenný. Kdo ručí obchodníku za to, že jeho důvěry nezne- užije se na prospěch jeho konkurence, kdo ručí mu dále za to, že ten neb onen úřadník po svém vystoupení ze služeb pojišťovny z nabytých „vě- domosti“ nebude těžiti? Ve většině případů byla by škoda přímo nenapravitelná. Snad by se daln zavésti peněžitá záruka společnosti za podobné případy, ale tim staly by se bilance její ještě ne- jistějšími; pojištění tohoto ručení, dalo-li by se vůbec uskutečniti, způsobilo by společnosti dal- ší výdaje.
16 article
Při užití systému dobrovolného přihlašování jednotlivých pohledávek může pojišťovna dle předeslaných vývodů zaujati buď jedno nebo druhé z těchto stanovisk. A. buď bude nabi- zená jí risika individualisovati, t. j. vybírati pro sebe risika dobrá, pojištění skoro nepotřebující, risika špatná bude naproti tomu zamítati; při tomto postupu bude, jak řečeno, pojištění pro obchodníka zcela bezcenným. Anebo B. při vy- bírání risik „nebude banka úzkoprsá“, jak se pan proponent sám vyjádřil a v případě tom shroutí se, věrna svým četným předchůdkyním pojišťovna jako domek z karet při nejbližší ho- spodářské krisi.
17 article
Společnost nebude přijímati pojištění za do- dávky do ciziny; souhlasume alespoň v tomto bodu s panem proponentem, ačkoliv nelze za- mlčeti, že v prvé řadě právě kruhy exportérské mají pojištění nejvíce zapotřebí. Naproti tomu však hodlá ústav zaručovati také pohledávky malovýrobec i maloobchodníka; dlužno přiznati. že pojištění úvěru těchto živlů znamenalo by značný pokrok, myslíme však, že zůstane jen při úmyslu, poněvadž při roztřištěnosti a nepatr- nosti pohledávek vyžadovala by manipulačnía informační služba zcela nepoměrných nákladů a obtíží. Přicházíme k druhému důležitému oddílu organisace, totiž k odděleni inícrmační- mu. Dříve než ústav ručení příjme, informuje se přesně o poměrech dlužníka a zaručí-li se za úvěr mu poskytnutý, vede jej ve stálé evidenci. K cíli tomu zřídí si banka svým nákladem vzor- né zpravodajství. Jest přirozeno, že pojišťování úvěru může jen ruku v ruce kráčeti se službou informační; avšak způsob, jakým zamýšlí organisovati zpravo- dajství banky pan ředitel Cink, pokládáme z naprosto pochybený. Všimněme si jen, co v tom- to směru praví prospekt zařizovacího výboru z 15. března 1909: „Každý akcionář-obchodník jest nejen zakladatelem a důvěrníkem ústa- vu našeho, nýbrž také přímým spolupra- covníkem téhož, a úspěch ústavu jest záro- veň úspěchem jednotlivce.“ Podobně i z jiných míst prospektu usmivá se na akcionáře pře- mnohé zlaté jablíčko
Cink
19 article
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“, Ještě k domisi Žáčkově. Z Vídně, 14. června. Byla vydána tato zpráva: „Ministerský předseda bar. Bienerth po- zval k sobě na 10. hod. dopolední ministra dra. Žáčka a sdělil mu, že císař s největším zájmem dal si podati zevrubnou zprávu o všech událo- stech a zjevech, které předcházely žádost mini- stra dra. Žáčka za propuštěnou, anebo s ni sou- visejí. Chef kabinetu oznámil dru. Záčkovi, že jest přáním panovníka, by přes obtižnou situaci, ve které se tou dobou nalézá, setrval v úřadě a že císař, dav sobě referovati o všech jednotli- vých hlasováních v příčině meritorních návrhů posl. dra. Šusteršiče a soudruhů, vyslovil naději. že poměry utváří se lépe a dají se uspořádati. Opětně co nejdůrazněji se podotýká, že mi- nistr orby dr. Bráf nezůstavil ministerského předsedu v žádných pochybnostech, že setrvání své v kabinetu učiní závislým na setrvání svého českého kolegy ministerského a svou o sobu spojuje s osobou dra. Žáčka. Tisková kancelář vládní vydala dopoledne o slyšení, které měl bar. Bienerth včera na zámku schönbrunnském communiqué, které se vykořistuje vládními listy způsobem, o němž možno říci, že jest to „nejvyšší fruktifikace.“ Věci se vyličují tak, jakoby byl panovník vy- slovil naprostý souhlas s veškerou politikou ce- lého kabinetu, ba některé noviny nerozpakují se tvrditi, že mocnář vyslovil ministerstvu Biener- thovu dokonce díky. Nebyli bychom překvapeni nikterak, kdybychom v nejbližších dnech nalezli výklad, který by byl ještě větším stupňováním.
Žáčkův Bienerth Žáček doktor Bráf Věk Biener Vídeň
20 article
Skoro jednomyslně časopisy vládě blizké vyhlašují, že panovníkovo vyjádření jest posilou kabinetu před rozpočtovou debatou. Jest to po- činání dosti bláhově, neboť kabinet, který by ne- měl důvěry panovníkovy, nemohl by zůstati v úřadě ani minutu. Ostatně minulost ukazuje a dosvědčuje jasně a srozumitelně, že taková osvědčení koruny nejsou pro tuto nikterak zá- vaznými pro nejbližší čas a ještě méně pro nej- bližší časy a to ve smyslu zcela konstitučním. Dožili jsme se již několikráte, že způsobem oká- zalejším nežli se děje dnes, totiž v úřadní publi- kaci „Wiener Zeitungu“ třetí činitel ústavní vy- slovil ministerstvu nepokrytě důvěru a přece tento činitel byl přiměn poměry a nesnázemi v parlamentě propustiti z úřadu kabinet, které- mu nedávno projevil důvěru. Stačí toliko připo- menouti, co se stalo mezi 5. dubnem a 27. listo- padem 1897. „Arb.-Ztg.“ připojuje k vládnímu communi qué stručný, ale řízný soud: „Na všechen způ- sob jest vidno, že jest méně těžko dostati proje důvěry od koruny, než od parlamentu.“ Ze Slovanské jednoly. Z Vídně, 14. června. O 3. hod. odpolední sošla se Slovanská iednota ku poradě, ve kteréž usneseno, podati neprodleně pilný návrh Kalinův, o kterém rokovati se bude po prvním čtení f- nančních předloh a před druhým čtením roz počtu. Usneseno dále žádati pro rozpočtovou debatu v konferenci předsedů klubu 6 debat. Z Vídně, 14. června. Večer o 6. hodině sešla se Slovanská jednota zase a usnesla s trvati na tom, aby druhé čtení rozpočtu roz- děleno bylo nejméně na pět debat. Vasilkova skupina. Z Vídně, 14. června. Mezi ruskými poslancí z Haliče a Rusy z Bukoviny konají se porady za tím účelem, aby bukovinští Rusové (skupina Vasilkova) vstoupili opět do klubu ruského.
Kalinův Vasilkův Rus Vídeň Halič Bukovina Wiener Zeitung
21 article
Konference předsedů klubů. Z Vídně, 14. června. Konference předsedů klubů zasedala odpoledne 3 hodiny a nedospěla k výsledku žádnému. Rokovalo se, jak konati se má v plenu druhé čtení řádného rozpočtu na rok 1909. Činěny četné návrhy. Sociální demokraté žádali debat 9, Slovanská jednot debat 6, dr. Pergelt navrhoval 3, prof. Stein- wender 4. Naposledy se zástupcové jednotlivých stran rozešli, dohodnuvše se, že sejdou se večer o půl 9. hod. ještě jednou. Z Vídně, 14. června. (K. k.) Ve schůz předsedů, na níž rokovalo se, jak měl by se projednali rozpočet, posl. Chiari nesouhlasi s Luegrovým návrhem, aby bylo provedeno povšechné a zevrubné rokování. Dr. Šusteršič navrhl jménem Slovan- ské jednoty, aby provedla se stručná povšechná a šest zevrubných debat: o presidiu min. rady v souvislosti s pol.: »Nejvyšší dvůr«, »Kabi- netní kancelář«, »Správní soud«, »Říšská rada«, »Řišský soud«; o ministerstvech vnitra, spra- vedlnosti, vyučování, financí a konečně o všech ostatních ministerstvech Po každém podrobném rokování mělo by se hlasovati o dotyčném mi- nisterstvu. Dr. Adler navrhl, aby každé ministerstvo projednávalo se zvláště. Dr. Pergelt podal sprostředkující návrh provésti především formální povšechné rokování a potom dvě rokování podrobná a to politické rokování (o ministerské radě, ministerstvu vnitra. spravedlnosti, vyučování, financí, zeměbrany) potom rokování hospodářské (o ostatních mini- sterstvech). Ke konci každé skupiny by se potom hlasovalo. Dr. Steinwender rozšířil návrh ten aby konala se ještě třetí zevrubná debatao min. financí a o zákoně finančním. O těchto návrzích rozpředla se delší de- bata, do níž zasáhl m.-p. Bienerth. Třeba prý vyříditi rozpočet do 25. t. m., což by bylo sotva možným, kdyby Adlerův návrh byl schválen.
doktor Pergelt profesor Stein Šusteršič Adler Steinwender Bienerth Adlerův Vídeň Kabi Slovan Řišský soud
22 article
Způsob projednání rozpočtu pro letošek nesmí se považovati za způsob pro příští pro- jednávání rozpočtu. V návrhu Slovanské jednoty spatřuje přání, by její oposiční stanovisko na- proti min. předsedovi bylo obzvláště projeveno v jednotlivých, obzvláště markantních skupinách. To prý je však možným i ve formě, navržené Pergeltem. Dle jeho mínění by bylo za nyněj- ších poměrů, chce-li se skutečně rozpočet skon- covati, obezřetným, zvoliti způsob, jenž vede bezpečně k cíli a proto doporučuje zkrácenou formu Pergellovu. Předseda dr. Pattai žádá konferenci, by přidala se k návrhu Steinwenderovu. Dr. Susteršič vidí v návrzích Pergel- tových a Steinwenderových jakousi ochotu, avšak bude se moci o nich vysloviti až po schůzi parlamentní komise Slovanské jednoty, jež bude se konati v 7 hodin. O 49. sestoupili se předsedové všech stran ke druhé poradě, která trvala do 110. Tam stala se dohoda v tento rozum: Konati se bude o rozpočtu debat pět a to první debata všeobecná, druhá o resortech vnitra, práv, vyučování a zeměbrany, třetí o resortech orby, obchodu, veřejných prací a železnic, čtvrtá o »ministerské radě«, pálá o ministerstvu finanč- ním a finančním zákoně. Celá rozpočtová debata potrvá 78 hodin t. j. 10 dnů. Na poslance řečníka připadá celkem devět minut. Strany většiny odstoupí část na ně připa dající ministrům, kdyby tito zasáhli do debaty. Hlasovati se bude jen ve dne. Rozpočtová debata (všeobecná) zahájena bude zejtra po 3. hod. odpolední. V konferenci zástupců stran vyhradil dr. Šusteršič klubům, spojeným ve Slovanské jednotě že zejtra schválí ujednání konference. Na zejtra dopoledne svolány napřed Slo vanská jednota, potom jednotlivé její kluby.
doktor Pattai Susteršič Pergel Steinwenderový Šusteršič klub
23 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Pruský princ ve Vídni. Z Vídně, 14. června. (K. k.) Pruský príno Jindřich přijal ve svém bytě o 5. hodině odpolední německého velvyslance šl. Tsch ir akého, který trval v jeho komnatách až do 447. hod. večerní. Rauchovy vyjížďky. Ze Záhřeba, 14. června. (K. k. uh.) Včer ráno bán bar. Rauch vydal se na cestu auto- mobilem po komitátu požežském. Neudála se na ní žádná příhoda. Rakousko-uherský vojenský zmocněnee v Srbsku. Z Bělehradu, 14. června. (K. k.) Dnes přibyl sem nově jmenovaný rakousko-uherský vojenský zmocněnec setník hlavního stábu Gellinek. Finanční reforma v Německu. Z Berlina, 14. června. (K. k.) Řišskému sněmu podané dnes předlohy o doplňovacích daních k reformě říšských finanef týkají se změny dědické daně (rozšířena na manželea děti) a změny říšského zákona kolkovníhoa směnečného. Při tom majetné třídy zaplatí na daních nejméně 100 mil. mk. Pomýšlí se na kolkové poplatky z pojistek proti ohni, stvrzenek a na zvýšení kolkování cenných papírů. »Nordd. Allg. Ztg.« prohlašuje clo na vývoz uhlí a daň z mlýnských obratů za nepřijatelnou Z řišské dumy ruské. Z Petrohradu, 14. června. (K. k.) Ve vče reiší večerní sehůzi povoleno mnoho malý ch úvěrů, také úvěry pro vojenskou a telefonni síť a vojenské vyučování, dále 75.000 rb. na udržování dvou řidítelných balonů a konečně 14 mil. mimo rozpočet pro zásobovací oddělení, což bylo nutno následkem zvýšení ceny píce. V důvěrné schůzi schváleny úvěry na svolání 10 ročníků záloh amurského a pobřežního obvodu na letošní cvičení, pro nově zřízené oddily kulometové, na doplnění vojenských zásob a na stavbu několika vojen- ských skladišť. Předloha o stavbě vojensky důležitých silnic v západním pohruničním ob- vodu byla zamítnuta, poněvadž ministerstvo ji nedostatečně odůvodnilo.
Jindřich Rauchův Rauch Vídeň Záhřeb Srbsko Bělehrad Německo Berlín Petrohrad
24 article
Turecké poselstvo v Paříži. Z Paříže, 14. června. (K. k.) President Falliéres přijal dopoledne turecké zvláštní po- selství, jež podalo mu zprávu o sultánově nastolení. Audience trvala čtvrt hodinya byl jí přítomen také ministr Pichon, jenž přijal poselství toto již dřiv. Změna ústavy v turecké sněmovně. Z Cařihradu, 14. června. (K. k) Snémovna pokračovala ve druhém čtení předlohy o zméné ústavy. Debata o článku stanovícím místa stát- nlch podtajemniků, měla pohnutý prů- běh. Mnozí poslanci mluvili pro, jiní proti této instituci a jiní opět vyslovili se proti tomu, aby státní podtajemníci byli oprávnění zúčastniti se ministerské rady. Za hrozného hluku bylo přikročeno k hla- sování. Dvojí hlasování o zásadé kompslibility mezi poslaneckým mandátem a místem státního podlajemníka nemělo positivního výsledku sněmovna nebyla spůsobila usnášeti se. Albánské nepokoje. Ze Soluna, 14. června. (K. k.) Mnoho zá- kopnických důstojníků vysláno opět do Epiru převzíti říční opevňovací práce na důle- žitých strategických místech a urychliti je. — Po silné střelbě z děl rozprášil generál Džavid paša odporující Albánce u Malisi je a dal se na pochod s vojskem do Šišmy.
Falliéres Pichon Snémovna Džavid Albánec Paříž Cařihrad Soluna Epirus Šišma
25 article
Zkoušky s tureckým loďsivem. Z Cařihradu, 14. června. (K. k) Loďstv je shromáždéno u Princových ostrovů a provade, než propluje Dardanelami, delší cvičení v Mar- morském moři. Bude zkoušeno, lze-li použíti tři desltiletí starých, jakož i nových vojenských lodí, jež za starého režimu byly zanedbánv. Z Vídně, 14. června. (K. k.) Ji z da o cenu prince Jindřich s. Poslední vůz dojel o 6. hod. 12 min. Celkem přibyl k eíli 97 vozů. V etapě Pešť—Vídeň neudála se žádná příhoda. Z Pešti, 14. června. (K. k. uh.) K návrhu ministra spravedlnosti udělil císař milo st choti posl. Aurela Vlada, jež odsou- zena byla pro pobuřování k jednoměsičnímu žaláři. Z Washinglonu, 14. června. (K. k.) Bra- silský president Moreira Ponna zemřel dnes dopoledne.
Loďstv Jindřich Vlad Bro Moreira Ponn Cařihrad Dardanely Mar Vídeň Pešť Washinglon
26 article
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z duešního due.) Z Nového Yorku, 14. června. (Peněžní bursa.) Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné. Obrat akolí 760.000 (370.000). Union Paeille 194.25 (1931/2). Kanada Paclile 183.50 (183.25). Uníte States Steel Corpormand 693/2 (681/2). Baltimore aud Ohlo 118.50 (119.—). Káva. 14. června 12. června Rlo fafr č1s. 7 . . . . . na červen . . . . . . 6.75 6.75 na srpen . . . . . . . 6.05 6.05 Cukr. 14. června 12. června 3.42 3. 42 Cukr (Falr Muse.) . . . Tuky Western Steam . . 12.20 12.10 Tuky známka Wilcex . . 12.45 12.25 P'šenice. Z Nového Yorku, 14. června. (Obilní burns.) Smýšlení obilní bursy stálé. 14. června 12. června 151.- pohotová nová sklizeň . . 151.— na červenec . . . na září . . . . . . . 116 Kukuříce. 14. června 12. června s2.25 81.75 na červenec . . . . .. na září. . . . . . . . 69.50 69.50 na prosinec . . . . . . Petrolel 14. června 12. června 10.90 10.90 rafinovaný, kesonový . 8.50 ratinovaný Standard White 8.50 Kovy- 12. června 14. června Měď. . . . . 13.62 13.75 13.62 13.75 29.25 29.75 29.35 29.65 Dín 15.75 16.25 Železe čís. 2. . 15.75 16. 25 Bavlna. Z Nov. Yorku, 14. června. (Bavinářská burss.) Lhůty byly z počátku vyšší v souvislostí se stavem v Liverpoolu a na soukromé koupě a vzpružily se později úhradami. Závěrek stály. 14. června 12. června 11. června 11.20 11.20 po červenec . . . 10.89 10.75 11.69 na říjen . . . . 10.86 10.78 10.69 10 79 10.71 na prosinec . . . 10 89 10.80 10.68 10.87 na březen . . . Zavěrečné smýšlení stálé. Na červenee 11.— Z Nov. Orleanu, 14. června. (11.—), na říjen 10.85 (10.78).
Paclile 183.50 Petrolet Nový York Kanada Baltimore York Liverpool Union Paeille 194.25 Falr Musa Tuka western Steam Steel Corpormand 693 / 2 rlův Cukr Tuka známka P ' šenice ratinovaný standard white kov železo čís
27 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na úterý 15. června. Den od začátku roku 166., do konce roku 200. Východ slunce o 3. hod. 51 mi. ráno, západ slunce o 8. hod. 10 m. večer. — Vý- chod měsíce o 2. hod. 19 min. v noci, západ měsic o 5. hod. 21 min. odpol. Katotíků svátky: Víta muč. Evangeliků: B Wilberforce. Pravoslavných (2. června): Nikefora.
Vít Nikeforos B Wilberforka
28 article Mstourologícká pozorování na rozhladně na Patřinů
Mstourologícká pozorování na rozhladně na Patřinů 325 metrů nad mořem. Dne 13. a 14. června 1909 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr. . 730.6 732.1 7339 Teploměr C. + 10.4 + 10.2 + 142 Vlhko. . .. 93 87 94 Obloha ... zamrače no Jz Sila větru. mírný čerstvý slabý Teplota nejvyšší ve stínu . . + 12.9 Teplota nejvyšší na slunci . . + 15.2 Teplota nejnižší ve stínu . . +s Teplota nejižší při zemi . . + 68 Slunce svítilo — hod- Prům. rychlost větru za hod : 18.0 km. Srážky v mm. —.
+ 142 km mm