3
masthead
15. června 1909. Číslo 163.
4
article
nedostavil a zaslal přípis, jehož čtení způsobilo
značnou veselost. Dr. Bráza uváděl, že nutnost
hastoupení léčení lázeňského zabraňuje mu zúča stnit
se ličení, při němž by mohl být raněn mrtvici. Senát
za předsednictví rady vrch. soudu dra. Vyšina ža-
lobu svndikátní zamíti a dra. Brázu uznal povinným
k náhradě útrat zastupování soudci Strialovi v obnosu
158 K 59 hal.
Proces pro »velezrádu«.
Ze Záhřeba, 14. června. (K. k. uh.)
Dnes zahájen byl výslech svědků sku
piny Džulav se.
Svědek Tanner líčil podrobně velkosrb-
skou propagandu, které zůčastnili se zvláště
obžalovaný P. Solarič, dr. Mickovič a obecní
pokladník Čudič.
Svědek Freund polvrzuje doslovně vý
povědi předešlého svědka.
Z Berlina, 14. června.
Dle večerních novin ustanovila soudní komora.
že m mořádné období porotníbo soudu, v němž ocine
se před soudem kniže Eulenburg pro křivou přísahu
a pro svádění ke křivé přísaze, počne 15. července
doktor
Bráza
Tanner
Mickovič
Čudič
Freund
Záhřeb
Berlín
5
article
Věstník živnostenský a délnick).
Věstník živnostenský a délnick).
* Mladikům, klali hodlají se věnovali obchodu
a maji náležité školní vzdělaní, opatřuje místa učňů
a praktikantů v závedech koloniálnícb, lahůdkářských
aneb smíšených v Praze i na venkově ústřední spolek
českých kupců v Praze Nabídky pp. rodičů přijímá
a vyřizuje jednatel spolku pan Jan Špírek, kupec
v Praze II.. Žitná ulice č. 40 n. Sprostředkování děje
se bezplatně.
stávky.
* Z Pašlí, 14. června. (K. k. ub.) Vozkov
povozníků žadali zvýšení mzdy Protože podní-
katelé zvýšení nepovolifi, zahájilo asi 1000 kočí
stávku. Podnikatelě jsou rozhodnuti vyloučiti všechuy
dělníky, kdyby stávka potrvala.
* Z Petrohzadu, 14. června. (K. k) Dnes ráne
zahájili zřízenci pouliční dráh v stávku. Demá-
hají se kratší dohy práce a lepší mzdy.
Mladik
Špírek
Praha
Žitná ulice
Demat
kupec v Praga II
6
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Výlety a vycházky.
Výlet Moravanů na Závisť koná se
v sobotu dne 19. června. Odjezd vlastním parníkem
o 2. hod. odpolední z nábřeží Palackého. Program
zstává týž, jak byl již ornamen. Účast v původních
krojích vítána Vstápné na loď a výletiště 1 kor.
Schůze damského udboru výletu Moravanů jest dne
v úterý o 5. hod. odpolední v sále »Ústředního spolku
českých žen« (Spálená ulice. čís. 34).
O pojištění proti ztrátám z obchod
ního úvěru.
Píše V. Dostál, ředitel Pensijního čstavu českoslo
vanského peněžnictví.
Není zajisté třeba uváděti zvláštních do
kladů o tom, jak obrovskými jsou ztráty, jež po-
vstávají úvěr poskytujícím obchodníkům a prů-
myslníkům následkem insolvenci a konkursů
jich zákazníků. Nejlepším svědectvím v té pří-
čině jsou konkursní statistiky, jež nám praví.
že na př. za periodu 1895—1900 obnášely v ně-
mecké říši ztráty z konkursů průměrně 163 mil.
marek ročně, kteráž číslice rok za rokem ra-
pidně stoupá; přičteme-li ku položce této nej-
méně stejný obnos za obchodní ztráty, povstalé
dobrovolným odepsáním dubiosních pohledávek
nabudeme pravého obrazu o rozsahu obchod-
ních ztrát z úvěru a přese všecka opatření
ochranná, která moderní úvěrnictví přináší a za-
jisté hojnou měrou ještě vytvoří, nutno počítati
tím, že sice snad pedaří se omeziti, avšak ni-
kdy zcela zameziti velké ztráty z kupeckého
úvěru.
Výleta
Moravan
Palacký
V Dostál
7
article
Přirozeným důsledkem tohoto, pro úvěrují
cího obchodníka málo potěšujícího stavu bylo
že z řad postížených neustávaly stále důrazně,
ozývali se podněty a hlasy, volající po zavedení
pojištění, kteréž by, ne-li zcela, tedy alespon
z části paralysovati dovedlo osudné následky
úvěrových ztrát; soubor všech nesčetných po-
kusů, podnětů a projektů, jichž účelem jest na-
lézti obchodníku vítaného společníka v nesen
úvěrových ztrát, nazván byl pojištěním proti ob-
chodním ztrátám z insolvencí a konkursů, anel
krátce pojištěním úvěrovým.
Celý tento problém a nesčetné, snad nepře-
konatelné obtíže jehio řešeni jsou nejen důležily
pro obchodníka, ale tež vysoce zajímavy pro od-
borníka, neboť přes veškerou dlouholetou ná-
mahu nepodařilo se posud najíti formu pro úcel-
né řešení problému, ba přemnozí znalci vyslo-
vili se, že otázka vůbec nedá se řešiti (tak na
příklad zakladatel světoznámé kanceláře infor-
mační Schimmelpíeng, autorita v úvěrnictví na
slovo vzatá). S jakou horlivostí byla myšlenka
vzdor všem obtížim sledována, ukazuje celá řada
praktických pokusů, kteréž však, jak dokazuje
odstrašující historie jejich i přítomnost, přee
veškeré obrovské oběti byly buď zcela bezúspěš-
nými a marnými, aneb provázeny jsou výsled-
kem nanejvýše problematické ceny.
8
article
Minulost pojištění úvěrového jest jen
odstrašujícím pohřebištěm, vyplněným mrtvola-
mi života nesehopných a rychle zkrachovavších
společností. První pokusy o řešení problému
byly učiněny v Anglii; z počátku setkáváme
se zde přirozeně s pokusy nezralými a ponej-
více podvodnickými, později však, zejměn-
v druhé polovici minulého stoleti, dochází i ke
zřízení ústavů naprosto seriosních a odborniky
vedených. Ústavy tyto, získávajíce pokud mož
no ze zkušeností již nabytých, zavádějí a zkou-
šejí úvěrové pojištění v nejrůznějších formách
jedna provádí pojištění celého obratu obchodní
kova, druhá pouze pojištění části, třetí pak po
jištení jednotlivých položek úvěrových; jiná po
skytuje pojištění výhradně velkoobchodníkům
další pojišťuje své členy proti nebezpečí vlast
ního konkursu; opět jiná hledá rozřešení v oba
polném pojištění jak úvěr poskytujícího tak po-
žívajícího a t. d.
Ani jediný z pokusů těchto se nezdařil; po
velmi krátké „blahodárně“ činnosti společnost
ty, často milionovými kapitály vybavené, zachá-
zejí, strhujíce svým fiaskem celou řadu existenei
a provázeny klnutím důvěřivých akcionářů.
Namane se zajisté otázka, zdali snad v době
přítomné nepodařilo se nalézti vhodnou for-
mu, kterou by se tato myšlenka racionálním
způsobem dala v praxi uskutečniti.
Avšak také přítomnost neposkytuje nám
žádných utěšujících vyhlídek; representována je
bohužel pouze pěti existencemi značně proble-
matické hodnoty a schopnosti životní. Přihléd-
nemo-li blíže, setkáváme se nejdřive s 2 spoleě
nostmi anglickými, dále s 2 ameriekými a si
německou; jsou to:
Anglie
9
article
1. „The Ocean Aeeident and Guarantee
Corporation Limited“ v Londýně;
2. „The Excess Insurance Company, Limi
ted“ v Londýně;
3. „The Philadelphia, Casualty Company
ve Filadelfii;
4. „The American Credit Indemnity Com
pany of New-York“ v Saint Louis a
5. „Hanseatische See- und Allgemeine Ver
sicherungsgesellschaft“ v Hlamburku.
Ze společností těchto praeuje nejdéle „Th
Ocean“ (1885) a „The Amer. Indemnity“ (1893).
systém, užitý společností prvou, je dnes všeobec-
ně uznán za nejdokonalejší, může-li se vůbee
o nějaké dokonalosti mluviti. Pohříchu nedá se
pronésti přesný úsudek o tom, zdali společnost
ta dociluje z pojištění úvěrového uspokojivých
výsledků, neboť anglické pojišťovny jsou po-
vinny podávati úřadním orgánům o svém hospo-
daření výkazy pouze celkové, bez ohledu na
jednotlivé výsledky v různých provozovaných
odborech pojišťovacích. V theorii ovšem mohlo
by se říci, že „Ocean“ neuveřejňuje proto žád-
ných přesných cifor, aby konkurenci neupozor-
nil na své „úspěchy“, kteréž vlasině ani tak by
nezůstaly zatajeny. Z různých známek však
(společnost byla v r. 1903 nucena své závazky
na kontinentě likvidovati s velmi citelnými ztrá-
tami) a zvláště pak z důvodu, že žádná z veli-
kých anglických společností dosud neuznala za
vhodno se této branše chopiti, dlužno právem
přijímati každou zprávu o příznivém resultátu
s největší skepsí.
Na štěstí můžeme si učiniti přesný úsudek
o společnostech v Americe a Německu činnýchá
tak činily u „The American Indemnity“ při ak-
ciovém kapitálu 200.000 dollarů (cirka 1 mill.
Indemnita
Londýn
Filadelfie
Saint Louis
Amerika
Německo
Th Ocean
the American Indemnita
the Ocean Aeeident and Guarantee Corporation Limited
the Excess Insurance Company
the Philadelphia
Casualt Company
the American Credit Indemnita Como
pany of NewYork
Hanseatische Seaund Allgemeine Vera
the Amer
11
article
v tisících dollarů (1 dol. = cirka 5 K
vI. přijaté premie náhrady ztrát - zisk — ztráta
1897 209 188 + 21
1898 226 246 — 20
1899 234 225 +9
1900
1,077 — 146
1901 931
Za jediný rok 1901 ztratila tedy společnost
v tomto nejvýše riskantním oboru pojišťovacím
tři čtvrtinty svého kapitálu akciového a je ztráta
ona svědectvím, že nedostatečně fundovaná spo-
lečnost při nejbližší krisi obchodní by byla
jednoduše s povrchu smetena; v roce 1902 mu-
sila společnost, aby závazkům dostála, svůj zá-
kladní kapitál zvýšiti o 600.000 doll. (= 3 mil.
korun), přes to však i dle nových dat se zdá, že
ani tyto nové prostředky nevedou k lepšíma
zvláště stálejším výsledkům.
Tentýž obrázek, pouze v mnohem skrom
nějším měřítku, poskytuje jediný ústav německý
(Hansentischo); tato měla r. 1901 zisk, r. 1902
ztrátu, r. 1903 zisk, r. 1904 ztrátu a r. 1905
zisk, tedy podobné nahoru a dolů jako u In-
demnity; mezi tím, co řádky tyto přicházejí do
tisku, dovídáme se, že Hanseatische, vidouc na-
prostou bezůspěšnost svých snah a obětí, ve
škeré ještě platné pojistky k 30.
červnu 1909 vypověděla, chtějíc se tak zho-
stiti této nevděčně a riskantní branše.
Hanseatisch
Ina
12
article
Tyto nepříznivé výsledky dosvědčují lépe.
než sebe obsáhlejší úvahy a výklady, že pro-
blém pojištění proti ztrátám z obchodního úvěru
zůstává i na dále nerozřešen. Dějiny poji-
štění proti insolvencím jsou samy
dějinami insolvencí — jaká to ironie
Zkušebním polem pro podnikání v asseku-
raci úvěrové byla až dosud výhradně cizina (An
glie, Spojené státy, Francie, Německo, Belgie).
před nedávnem však vzbudil v naší veřejnosti
značný zájem projekt pana ředitele Cinka ke
zřízení české banky pro zaručování obchodníci
úvěrů, spojené s institucí pro vyřizování kon
kursů a insolvencí. Neváháme přiznati, že pro
posice ty zaujaly plnou měrou také naši pozo
nost a budiž dovoleno zjistiti v průběhu této
úvahy, zdali vůbec a v jaké míře zmíněný pro
jekt dal by se snad v praxi uskutečniti.
Činnost projektovaného ústavu má organi-
sována býti ve čtyřech odděleních: zajišťovacím.
informačním, insolvenčním a konkursním. Oprot
pojišťovacím ústavům, dříve existovavším, byl
by dle toho závažný rozdil v tom, že banka pře-
jímá ve svůj program na své nebezpečí vyřizo-
vání insolvencí a konkursů.
Oddělení pojištovací tvoří přiro-
zeně ohnisko a jádro společnosti a poutá ovšem
také nejvíce naši pozornost. Každý obchodník
neb průmyslník neb výrobce vůbee může po-
jistiti u společnosti své pohledávky, kteréž na
základě dodávek zboži mu vůči zákazníkům při-
sluší, a to buď od případu ku případu, anebo
všecky, pokud ovšem společnost, po předchozt
informaci o zákazníku, nezamítne navržené po
jištění. Za každých 20.000 K pojištěného úvěru
se složí K 100 hotově „na výlohy“; běžnou pre-
mii vyměři společnost dle výše, jakosti a rrvání
poskytnutého úvěru; ručení společnosti činí
60% pojištěného úvěru a trvá nejdéle 12 mě
Cink
spojený stát
Francie
Německo
Belgie
13
article
Tento, již dříve s nezdarem použitý systén
libovolného pojišťování jednotlivých pohledávek
nesnese pohříchu kritiky. Každý dovede si lehce
představiti situaci, v níž by se nalézal ústav za
těchto podmínek činnost svou započavší.
Pro počátek dlužno předně s naprostou ji-
stotou počítati s chladností a zdrželivostí prvo-
třídních firem, požívajících rozsáhlého úvěru
bankovního. Závody takové, majíce pouze druho
třídný zájem na zajištěni svých obyčejně s nej
větší opatrností povolovaných úvěrů, vyčkaj
samozřejmě zdaru nebo nezdaru této u nás zeela
nové a — jak všeobecně známo — v cizině na
prosto neosvědčené věci. Myslíme, že také za-
pravení značného přistupného nebude v těchto
případech působiti žádného nadšení.
Jest tedy zcela oprávněným náhled, že spo-
lečnost bude a priori připravena o účast nejvy-
branějších elementů, ba nutno pro začátek počí-
tati se značným přílivem firem druhotřídných a
docela pochybných; v tomto prostředí, již tak
na jakosti utrpěvším eliminací nejlepších risik
nastane však další zhoršení tím, že účastníkům
jest na vůli dáno přihlašovati pohledávky od
případu ku případu. Troufám si tvrditi,
že ani pan proponent při své znalosti poměrů
nepokládá naše pány obchodníky za tak naivní
a pošetilé, že budou ochotní pojišťovati resp.
platiti premie za své dobré pohledávky, při
tom však spokojí se s tím, že jim společnost
odepře záruku za jich pohledáv ky
pochybnější kvality, jakéž při dnešní
konkurenci a z jiných důvodů přečasto musí po-
volovati a při nichž by jim účastenství společ-
nosti v nesení risika byla právé neivítanějším
15
article
Takový způsob pojištění nemá pro obchodník
naprosto žádné praktické ceny.
Přes to však našel by se snad jistý počet
prozíravých a opatrných obchodníků, kteří byli
by ochotni buď všecky aneb převážnou část
svých pohledávek pojistiti. Při užití nahoře zml-
něného systému musil by takový obchodník vy-
jmenovati své zákazníky, udati kreditované jim
obnosy a splatnosti úvěru, čili krátce: musil
by prozraditi zákaznictvo a pod-
minky svého obchodního spojení.
Dovolujeme si pochybovati, že by opatrný, ne-
důvěřivý obchodník něco podobného učinil a ne-
můžeme mu to vytknouti, neboť tím okamžikem.
kdy předloží seznam svých zákazníků poji-
šťovně, dává cizím lidem na pospas
své nejdůležitější obchodní tajem-
ství, t. j. obětuje svůj vyšší zájem, aby rea-
lisoval naproti tomu zájem méně cenný. Kdo
ručí obchodníku za to, že jeho důvěry nezne-
užije se na prospěch jeho konkurence, kdo ručí
mu dále za to, že ten neb onen úřadník po svém
vystoupení ze služeb pojišťovny z nabytých „vě-
domosti“ nebude těžiti? Ve většině případů byla
by škoda přímo nenapravitelná. Snad by se daln
zavésti peněžitá záruka společnosti za podobné
případy, ale tim staly by se bilance její ještě ne-
jistějšími; pojištění tohoto ručení, dalo-li by se
vůbec uskutečniti, způsobilo by společnosti dal-
ší výdaje.
16
article
Při užití systému dobrovolného přihlašování
jednotlivých pohledávek může pojišťovna dle
předeslaných vývodů zaujati buď jedno nebo
druhé z těchto stanovisk. A. buď bude nabi-
zená jí risika individualisovati, t. j. vybírati pro
sebe risika dobrá, pojištění skoro nepotřebující,
risika špatná bude naproti tomu zamítati; při
tomto postupu bude, jak řečeno, pojištění pro
obchodníka zcela bezcenným. Anebo B. při vy-
bírání risik „nebude banka úzkoprsá“, jak se
pan proponent sám vyjádřil a v případě tom
shroutí se, věrna svým četným předchůdkyním
pojišťovna jako domek z karet při nejbližší ho-
spodářské krisi.
17
article
Společnost nebude přijímati pojištění za do-
dávky do ciziny; souhlasume alespoň v tomto
bodu s panem proponentem, ačkoliv nelze za-
mlčeti, že v prvé řadě právě kruhy exportérské
mají pojištění nejvíce zapotřebí. Naproti tomu
však hodlá ústav zaručovati také pohledávky
malovýrobec i maloobchodníka; dlužno přiznati.
že pojištění úvěru těchto živlů znamenalo by
značný pokrok, myslíme však, že zůstane jen
při úmyslu, poněvadž při roztřištěnosti a nepatr-
nosti pohledávek vyžadovala by manipulačnía
informační služba zcela nepoměrných nákladů
a obtíží.
Přicházíme k druhému důležitému oddílu
organisace, totiž k odděleni inícrmační-
mu. Dříve než ústav ručení příjme, informuje se
přesně o poměrech dlužníka a zaručí-li se za
úvěr mu poskytnutý, vede jej ve stálé evidenci.
K cíli tomu zřídí si banka svým nákladem vzor-
né zpravodajství.
Jest přirozeno, že pojišťování úvěru může
jen ruku v ruce kráčeti se službou informační;
avšak způsob, jakým zamýšlí organisovati zpravo-
dajství banky pan ředitel Cink, pokládáme z
naprosto pochybený. Všimněme si jen, co v tom-
to směru praví prospekt zařizovacího výboru
z 15. března 1909: „Každý akcionář-obchodník
jest nejen zakladatelem a důvěrníkem ústa-
vu našeho, nýbrž také přímým spolupra-
covníkem téhož, a úspěch ústavu jest záro-
veň úspěchem jednotlivce.“ Podobně i z jiných
míst prospektu usmivá se na akcionáře pře-
mnohé zlaté jablíčko
Cink
19
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
Ještě k domisi Žáčkově.
Z Vídně, 14. června. Byla vydána tato
zpráva: „Ministerský předseda bar. Bienerth po-
zval k sobě na 10. hod. dopolední ministra dra.
Žáčka a sdělil mu, že císař s největším zájmem
dal si podati zevrubnou zprávu o všech událo-
stech a zjevech, které předcházely žádost mini-
stra dra. Žáčka za propuštěnou, anebo s ni sou-
visejí. Chef kabinetu oznámil dru. Záčkovi, že
jest přáním panovníka, by přes obtižnou situaci,
ve které se tou dobou nalézá, setrval v úřadě
a že císař, dav sobě referovati o všech jednotli-
vých hlasováních v příčině meritorních návrhů
posl. dra. Šusteršiče a soudruhů, vyslovil naději.
že poměry utváří se lépe a dají se uspořádati.
Opětně co nejdůrazněji se podotýká, že mi-
nistr orby dr. Bráf nezůstavil ministerského
předsedu v žádných pochybnostech, že setrvání
své v kabinetu učiní závislým na setrvání svého
českého kolegy ministerského a svou o sobu
spojuje s osobou dra. Žáčka.
Tisková kancelář vládní vydala dopoledne
o slyšení, které měl bar. Bienerth včera na
zámku schönbrunnském communiqué, které se
vykořistuje vládními listy způsobem, o němž
možno říci, že jest to „nejvyšší fruktifikace.“
Věci se vyličují tak, jakoby byl panovník vy-
slovil naprostý souhlas s veškerou politikou ce-
lého kabinetu, ba některé noviny nerozpakují se
tvrditi, že mocnář vyslovil ministerstvu Biener-
thovu dokonce díky. Nebyli bychom překvapeni
nikterak, kdybychom v nejbližších dnech nalezli
výklad, který by byl ještě větším stupňováním.
Žáčkův
Bienerth
Žáček
doktor
Bráf
Věk
Biener
Vídeň
20
article
Skoro jednomyslně časopisy vládě blizké
vyhlašují, že panovníkovo vyjádření jest posilou
kabinetu před rozpočtovou debatou. Jest to po-
činání dosti bláhově, neboť kabinet, který by ne-
měl důvěry panovníkovy, nemohl by zůstati
v úřadě ani minutu. Ostatně minulost ukazuje
a dosvědčuje jasně a srozumitelně, že taková
osvědčení koruny nejsou pro tuto nikterak zá-
vaznými pro nejbližší čas a ještě méně pro nej-
bližší časy a to ve smyslu zcela konstitučním.
Dožili jsme se již několikráte, že způsobem oká-
zalejším nežli se děje dnes, totiž v úřadní publi-
kaci „Wiener Zeitungu“ třetí činitel ústavní vy-
slovil ministerstvu nepokrytě důvěru a přece
tento činitel byl přiměn poměry a nesnázemi
v parlamentě propustiti z úřadu kabinet, které-
mu nedávno projevil důvěru. Stačí toliko připo-
menouti, co se stalo mezi 5. dubnem a 27. listo-
padem 1897.
„Arb.-Ztg.“ připojuje k vládnímu communi
qué stručný, ale řízný soud: „Na všechen způ-
sob jest vidno, že jest méně těžko dostati proje
důvěry od koruny, než od parlamentu.“
Ze Slovanské jednoly.
Z Vídně, 14. června. O 3. hod. odpolední
sošla se Slovanská iednota ku poradě, ve kteréž
usneseno, podati neprodleně pilný návrh Kalinův,
o kterém rokovati se bude po prvním čtení f-
nančních předloh a před druhým čtením roz
počtu. Usneseno dále žádati pro rozpočtovou
debatu v konferenci předsedů klubu 6 debat.
Z Vídně, 14. června. Večer o 6. hodině
sešla se Slovanská jednota zase a usnesla s
trvati na tom, aby druhé čtení rozpočtu roz-
děleno bylo nejméně na pět debat.
Vasilkova skupina.
Z Vídně, 14. června. Mezi ruskými poslancí
z Haliče a Rusy z Bukoviny konají se porady
za tím účelem, aby bukovinští Rusové (skupina
Vasilkova) vstoupili opět do klubu ruského.
Kalinův
Vasilkův
Rus
Vídeň
Halič
Bukovina
Wiener Zeitung
21
article
Konference předsedů klubů.
Z Vídně, 14. června. Konference předsedů
klubů zasedala odpoledne 3 hodiny a nedospěla
k výsledku žádnému. Rokovalo se, jak konati
se má v plenu druhé čtení řádného rozpočtu
na rok 1909. Činěny četné návrhy. Sociální
demokraté žádali debat 9, Slovanská jednot
debat 6, dr. Pergelt navrhoval 3, prof. Stein-
wender 4. Naposledy se zástupcové jednotlivých
stran rozešli, dohodnuvše se, že sejdou se večer
o půl 9. hod. ještě jednou.
Z Vídně, 14. června. (K. k.) Ve schůz
předsedů, na níž rokovalo se, jak měl by se
projednali rozpočet, posl. Chiari nesouhlasi
s Luegrovým návrhem, aby bylo provedeno
povšechné a zevrubné rokování.
Dr. Šusteršič navrhl jménem Slovan-
ské jednoty, aby provedla se stručná povšechná
a šest zevrubných debat: o presidiu min. rady
v souvislosti s pol.: »Nejvyšší dvůr«, »Kabi-
netní kancelář«, »Správní soud«, »Říšská rada«,
»Řišský soud«; o ministerstvech vnitra, spra-
vedlnosti, vyučování, financí a konečně o všech
ostatních ministerstvech Po každém podrobném
rokování mělo by se hlasovati o dotyčném mi-
nisterstvu.
Dr. Adler navrhl, aby každé ministerstvo
projednávalo se zvláště.
Dr. Pergelt podal sprostředkující návrh
provésti především formální povšechné rokování
a potom dvě rokování podrobná a to politické
rokování (o ministerské radě, ministerstvu vnitra.
spravedlnosti, vyučování, financí, zeměbrany)
potom rokování hospodářské (o ostatních mini-
sterstvech). Ke konci každé skupiny by se potom
hlasovalo.
Dr. Steinwender rozšířil návrh ten
aby konala se ještě třetí zevrubná debatao
min. financí a o zákoně finančním.
O těchto návrzích rozpředla se delší de-
bata, do níž zasáhl m.-p. Bienerth. Třeba
prý vyříditi rozpočet do 25. t. m., což by
bylo sotva možným, kdyby Adlerův návrh byl
schválen.
doktor
Pergelt
profesor
Stein
Šusteršič
Adler
Steinwender
Bienerth
Adlerův
Vídeň
Kabi
Slovan
Řišský soud
22
article
Způsob projednání rozpočtu pro letošek
nesmí se považovati za způsob pro příští pro-
jednávání rozpočtu. V návrhu Slovanské jednoty
spatřuje přání, by její oposiční stanovisko na-
proti min. předsedovi bylo obzvláště projeveno
v jednotlivých, obzvláště markantních skupinách.
To prý je však možným i ve formě, navržené
Pergeltem. Dle jeho mínění by bylo za nyněj-
ších poměrů, chce-li se skutečně rozpočet skon-
covati, obezřetným, zvoliti způsob, jenž vede
bezpečně k cíli a proto doporučuje zkrácenou
formu Pergellovu.
Předseda dr. Pattai žádá konferenci, by
přidala se k návrhu Steinwenderovu.
Dr. Susteršič vidí v návrzích Pergel-
tových a Steinwenderových jakousi ochotu,
avšak bude se moci o nich vysloviti až po
schůzi parlamentní komise Slovanské jednoty,
jež bude se konati v 7 hodin.
O 49. sestoupili se předsedové všech stran
ke druhé poradě, která trvala do 110. Tam
stala se dohoda v tento rozum:
Konati se bude o rozpočtu debat pět a to
první debata všeobecná, druhá o resortech vnitra,
práv, vyučování a zeměbrany, třetí o resortech
orby, obchodu, veřejných prací a železnic, čtvrtá
o »ministerské radě«, pálá o ministerstvu finanč-
ním a finančním zákoně.
Celá rozpočtová debata potrvá 78 hodin
t. j. 10 dnů.
Na poslance řečníka připadá celkem devět
minut.
Strany většiny odstoupí část na ně připa
dající ministrům, kdyby tito zasáhli do debaty.
Hlasovati se bude jen ve dne.
Rozpočtová debata (všeobecná) zahájena
bude zejtra po 3. hod. odpolední.
V konferenci zástupců stran vyhradil dr.
Šusteršič klubům, spojeným ve Slovanské jednotě
že zejtra schválí ujednání konference.
Na zejtra dopoledne svolány napřed Slo
vanská jednota, potom jednotlivé její kluby.
doktor
Pattai
Susteršič
Pergel
Steinwenderový
Šusteršič klub
23
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Pruský princ ve Vídni.
Z Vídně, 14. června. (K. k.) Pruský príno
Jindřich přijal ve svém bytě o 5. hodině
odpolední německého velvyslance šl. Tsch ir
akého, který trval v jeho komnatách až do
447. hod. večerní.
Rauchovy vyjížďky.
Ze Záhřeba, 14. června. (K. k. uh.) Včer
ráno bán bar. Rauch vydal se na cestu auto-
mobilem po komitátu požežském. Neudála se na
ní žádná příhoda.
Rakousko-uherský vojenský zmocněnee
v Srbsku.
Z Bělehradu, 14. června. (K. k.) Dnes
přibyl sem nově jmenovaný rakousko-uherský
vojenský zmocněnec setník hlavního stábu
Gellinek.
Finanční reforma v Německu.
Z Berlina, 14. června. (K. k.) Řišskému
sněmu podané dnes předlohy o doplňovacích
daních k reformě říšských finanef týkají se
změny dědické daně (rozšířena na manželea
děti) a změny říšského zákona kolkovníhoa
směnečného. Při tom majetné třídy zaplatí na
daních nejméně 100 mil. mk. Pomýšlí se na
kolkové poplatky z pojistek proti ohni, stvrzenek
a na zvýšení kolkování cenných papírů.
»Nordd. Allg. Ztg.« prohlašuje clo na vývoz
uhlí a daň z mlýnských obratů za nepřijatelnou
Z řišské dumy ruské.
Z Petrohradu, 14. června. (K. k.) Ve vče
reiší večerní sehůzi povoleno mnoho malý ch
úvěrů, také úvěry pro vojenskou a telefonni
síť a vojenské vyučování, dále 75.000 rb. na
udržování dvou řidítelných balonů a konečně
14 mil. mimo rozpočet pro zásobovací oddělení,
což bylo nutno následkem zvýšení ceny píce.
V důvěrné schůzi schváleny úvěry na
svolání 10 ročníků záloh amurského
a pobřežního obvodu na letošní cvičení,
pro nově zřízené oddily kulometové, na doplnění
vojenských zásob a na stavbu několika vojen-
ských skladišť. Předloha o stavbě vojensky
důležitých silnic v západním pohruničním ob-
vodu byla zamítnuta, poněvadž ministerstvo ji
nedostatečně odůvodnilo.
Jindřich
Rauchův
Rauch
Vídeň
Záhřeb
Srbsko
Bělehrad
Německo
Berlín
Petrohrad
24
article
Turecké poselstvo v Paříži.
Z Paříže, 14. června. (K. k.) President
Falliéres přijal dopoledne turecké zvláštní po-
selství, jež podalo mu zprávu o sultánově
nastolení. Audience trvala čtvrt hodinya
byl jí přítomen také ministr Pichon, jenž přijal
poselství toto již dřiv.
Změna ústavy v turecké sněmovně.
Z Cařihradu, 14. června. (K. k) Snémovna
pokračovala ve druhém čtení předlohy o zméné
ústavy. Debata o článku stanovícím místa stát-
nlch podtajemniků, měla pohnutý prů-
běh. Mnozí poslanci mluvili pro, jiní proti této
instituci a jiní opět vyslovili se proti tomu, aby
státní podtajemníci byli oprávnění zúčastniti se
ministerské rady.
Za hrozného hluku bylo přikročeno k hla-
sování. Dvojí hlasování o zásadé kompslibility
mezi poslaneckým mandátem a místem státního
podlajemníka nemělo positivního výsledku
sněmovna nebyla spůsobila usnášeti se.
Albánské nepokoje.
Ze Soluna, 14. června. (K. k.) Mnoho zá-
kopnických důstojníků vysláno opět do Epiru
převzíti říční opevňovací práce na důle-
žitých strategických místech a urychliti je.
— Po silné střelbě z děl rozprášil generál
Džavid paša odporující Albánce u Malisi je
a dal se na pochod s vojskem do Šišmy.
Falliéres
Pichon
Snémovna
Džavid
Albánec
Paříž
Cařihrad
Soluna
Epirus
Šišma
25
article
Zkoušky s tureckým loďsivem.
Z Cařihradu, 14. června. (K. k) Loďstv
je shromáždéno u Princových ostrovů a provade,
než propluje Dardanelami, delší cvičení v Mar-
morském moři. Bude zkoušeno, lze-li použíti
tři desltiletí starých, jakož i nových vojenských
lodí, jež za starého režimu byly zanedbánv.
Z Vídně, 14. června. (K. k.) Ji z da
o cenu prince Jindřich s. Poslední
vůz dojel o 6. hod. 12 min. Celkem přibyl
k eíli 97 vozů. V etapě Pešť—Vídeň neudála
se žádná příhoda.
Z Pešti, 14. června. (K. k. uh.) K návrhu
ministra spravedlnosti udělil císař milo st
choti posl. Aurela Vlada, jež odsou-
zena byla pro pobuřování k jednoměsičnímu
žaláři.
Z Washinglonu, 14. června. (K. k.) Bra-
silský president Moreira Ponna zemřel
dnes dopoledne.
Loďstv
Jindřich
Vlad
Bro
Moreira
Ponn
Cařihrad
Dardanely
Mar
Vídeň
Pešť
Washinglon
26
article
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z duešního due.)
Z Nového Yorku, 14. června. (Peněžní bursa.)
Závěrečné smýšlení peněžní bursy klidné.
Obrat akolí 760.000 (370.000).
Union Paeille 194.25 (1931/2).
Kanada Paclile 183.50 (183.25).
Uníte States Steel Corpormand 693/2 (681/2).
Baltimore aud Ohlo 118.50 (119.—).
Káva.
14. června 12. června
Rlo fafr č1s. 7 . . . . .
na červen . . . . . . 6.75 6.75
na srpen . . . . . . . 6.05 6.05
Cukr.
14. června 12. června
3.42
3. 42
Cukr (Falr Muse.) . . .
Tuky Western Steam . . 12.20 12.10
Tuky známka Wilcex . . 12.45 12.25
P'šenice.
Z Nového Yorku, 14. června. (Obilní burns.)
Smýšlení obilní bursy stálé.
14. června 12. června
151.-
pohotová nová sklizeň . . 151.—
na červenec . . .
na září . . . . . . . 116
Kukuříce.
14. června 12. června
s2.25
81.75
na červenec . . . . ..
na září. . . . . . . . 69.50 69.50
na prosinec . . . . . .
Petrolel
14. června 12. června
10.90
10.90
rafinovaný, kesonový .
8.50
ratinovaný Standard White 8.50
Kovy-
12. června
14. června
Měď. . . . . 13.62 13.75 13.62 13.75
29.25 29.75
29.35 29.65
Dín
15.75 16.25
Železe čís. 2. . 15.75 16. 25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 14. června. (Bavinářská burss.)
Lhůty byly z počátku vyšší v souvislostí se stavem
v Liverpoolu a na soukromé koupě a vzpružily se
později úhradami. Závěrek stály.
14. června 12. června 11. června
11.20 11.20
po červenec . . . 10.89
10.75 11.69
na říjen . . . . 10.86 10.78 10.69
10 79 10.71
na prosinec . . . 10 89
10.80 10.68
10.87
na březen . . .
Zavěrečné smýšlení stálé.
Na červenee 11.—
Z Nov. Orleanu, 14. června.
(11.—), na říjen 10.85 (10.78).
Paclile 183.50
Petrolet
Nový York
Kanada
Baltimore
York
Liverpool
Union Paeille 194.25
Falr Musa
Tuka western Steam
Steel Corpormand 693 / 2
rlův
Cukr
Tuka známka
P ' šenice
ratinovaný standard white
kov
železo čís
27
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na úterý 15. června. Den od začátku roku 166., do
konce roku 200. Východ slunce o 3. hod. 51 mi.
ráno, západ slunce o 8. hod. 10 m. večer. — Vý-
chod měsíce o 2. hod. 19 min. v noci, západ měsic
o 5. hod. 21 min. odpol.
Katotíků svátky: Víta muč.
Evangeliků: B Wilberforce.
Pravoslavných (2. června): Nikefora.
Vít
Nikeforos
B Wilberforka
28
article
Mstourologícká pozorování na rozhladně na Patřinů
Mstourologícká pozorování na rozhladně na Patřinů
325 metrů nad mořem.
Dne 13. a 14. června 1909
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr. . 730.6 732.1 7339
Teploměr C. + 10.4 + 10.2 + 142
Vlhko. . .. 93 87 94
Obloha ... zamrače no
Jz
Sila větru. mírný čerstvý slabý
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 12.9
Teplota nejvyšší na slunci . . + 15.2
Teplota nejnižší ve stínu . . +s
Teplota nejižší při zemi . . + 68
Slunce svítilo — hod-
Prům. rychlost větru za hod : 18.0 km.
Srážky v mm. —.
+ 142
km
mm