Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

nns l

3

dte n

4

Mr iatnta

5

V Praze, v úterý 15. června 1909.

Praha

6

n tleoo

7

Číslo 163.

8 article

Na ranní avečerní liety předplácí not V Praze v administraci na měsje na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsie na čtezt leta . . . . 7 K dsh ve filiálkácho 9 K 90 na měslo. . Poštoui na měsie. na čtvrt ieta : . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsi itei na Btýrk° iota

Praha

9 article Nový čin německo-nacionálního ministra rakouské spravedlnosti.

Nový čin německo-nacionálního ministra rakouské spravedlnosti. Zprávu přímo neuvěřitelnou sdělil veřej nosti včera náš vídeňský zpravodaj o charakte ristickém, ale na prosto neůstavním zasáhnutí nynějšího německo nacionálního mi nistra spravedlnosti p. dra. Hochenburgra v soudcovskou činnost a svéprávnost centrál ního nejvyššího soudu pro královstv a země na radě říšské zastoupené. Přirozená síla poměrů a nutnost věcí vedly k tomu že během dob musily při tomto zcentraliso vaném nejvyšším tribunálu soudním býti zří- zeny pro neněmecké jazyky národův rakou ských zvláštní jazykové senáty: tedy český polský, ruský, srbsko chorvatský, vlašskýa rumunský, do nichž byli povoláni dvorní radové, toho kterého jazyka neněmeckého aspoň potud znalí, aby rozuměli soudnín spisům v něm sepsaným a celému projed nání záležitostí v instancích nižších.

10 article

Když však nejvyšší soudcové rozuměl spisům v tom neb onom neněmeckém ja- zyku sepsaným, k čemu jich při líčení pře překládati do němčiny? A tak se přirozené vyvinul u nejvyššího soudu zvyk, že při roz hodování o záležitostech, projednaných u niž ších stolic jazykem neněmeckým, za souhlasu zástupcův obou sporných stran nebývaly pří slušné procesuální neněmecké spisy překlá- dány do němčiny, nýbrž bývaly správně rozumně čteny v původním jazyku, jemuž všichni soudcové dobře rozuměli, tedy v jazyku českém, polském. »Bývali jsme opětně svědky« — konstatuje náš zpravodaj. kterak o přelíčení u nejvyššího soudu pro- čitány četné a dlouhé spisy ja- zykem českým, zvláště záleželo-li na každém slově, jako na př. při konfiskac českých novin. «— Než, i toto minimum spravedlivé šetr- nosti nejvyšší soudní stolice k rovnému právu národů neněmeckých dráždí chauvinism ger manisátora dra Hochenburgra tak, že jedva se ohřál na křesle ministra rakouské justice, již prý nejvyššímu soudu na- řídil, aby se s tím čtením spis neněmeckých při jednání soud ním přestalot

Hochenburgr

11 article

A to si dají nejvyšší soudcové v Ra kousku líbit? Oni, kteří jsou v první řadě povolání, aby hájili rovné právo národů a státní základní zákony proti každému útoku pocházejž si odkudkoli, tedy třeba i od nej němečlějšího ministra Když němečtí soud- cové v Chebu nebo v Mostě ruší napořád rovné právo našeho jazyka, když odmítají česká podání a české žaloby a limine, tvrdíce, že prý jazyk český, třeba byl jazykem zem- ským, tam u nich nemá více práva nez každý jazyk cizí — tu pan ministr Hochen- burger jen krčí rameny a odpoví: »Neod- vislost soudců jest mi svátostí nedotknu- telnou!« Však hle, kterak týž pán šetří ne- odvislosti nejvyšších soudcův říše. jakmile tito v konání svého úřadu, naprosto ne z důvodů politicko národních, nýbrž z čistě věcných, v pouhem zájmu řádného soudnictví a po- vinné bezpečnosti právní, ne- ehávají čísti procesuální spis v tom kterém jazyku slovanské vět šiny národů rakouských !l

Cheb Most

12 article

Tu je rázem po všem respektu k ne odvislosti soudců, Jeho Excelenci naběhne na čele zlostná žíla a on brevi manu za povídá nejvyšším sudím říše. aby při líčeních sporů soudních dopustil četbu i jen jedine neněmecké listíny ! Něm- čina a nic než pouhá němčina má dle fer manu páně Hochenburgrova zaznívati v síni nejvyššího soudního dvoru pro říši, v níž uvědomělí národové slovanští tvoří 60pro- centní většinu obyvatelstva. Pouze nás Čechů s Poláky jest více než všech Němců po celé Cislajtanii rozptýlených, a dle toho také agenda nejvyššího soudu vykazuje rok z rokem takovou hojnost procesů českých nebo polských, že plně oprávněn jest davný náš požadavek po navrácení zemím koruny české vlastního nejvyššího soudu, podobně jako království haličskému. A místo toho dostává se nám od štědré ruky štyrského německého kohouta bojovného nového políčku v tvář, vypuzením češtiny i z toho Popelčina koutku ve dvoraně nejvyššího soudu rakouského.

Hochenburgrův Čecho Polák Němec Popelčin Německo

13 article

Nuž a takovému ministru justice mohla by česká delegace, mohla by Slovan ská jednota, ba i kolo polské povoliti v několika málo dnech jeho rozpočet? Prý mezi samými Poláky povstalo veliké pohor- šení pro tento Hochenburgrův hakatistický čin, tak že mnozí z nich byli odhodláni ode- mstíti se mu zaň patřičně: hlasováním proti rozpočtu ministerstva tak krásné spravedlno- sti k nám Slovanům. »Ale později sešlo s úmyslu toho a bylo (v kole polském?) usneseno, zahájit s ministry polský m a českými společnou akci k nápravě křivdy.« Kdo by nevěděl předem, jak by takova společná akce pp Bilinského a Dulemby s drem. Žáčkem a Brafem proti ministrům německým v kabinetě Be lerthově skončilal Nikoliv, tak my Slované proti roz machu fanatismu i agresivnosti germanisá- torů, držících v rukou otěže moci, praničeho nepořídíme. Jediná spása naše spočívá v křep kém protirozmachu naší svorné síly, v po spolité, zmužilé sebeochraně, ve vytrvalosti, opravdové oposici, která v kritických chvílích ne- dává pardonu, alebrž odráží a poráží bezpráví a křivdu až do posledka. Čerpejme přece již jednou poučení z dějin našeho utrpení a našich škod. Vizme na příklad, kterak jsme přišli o rovné právo našeho ja- zyka, dané nám slavné ve všech úřadech království českého majestátním listem konsti- tučního krále Ferdinanda V. z 8. dubna 1848. Není s pravdou, co tvrdí Němci, že právo to nebylo v tehdejších c. k. úřadech nikdy prováděno.

Polák Bilinský Dulemba Žáček Braf Slovan Němec Slovan

14 article

Bylo prováděno a to z nařízení vlády i vrchního čili appellačního zemského soudu pro království české, a sice přes půl druhého roku, tedy ještě i po roze- hnání sněmu kroměřížského. A kdyby tehda byli bývali čeští vůdcové a poslane byli si vzali příklad ze statečnosti a horli- vosti našeho Karla Havlíčka i nestrachujíce se reakce byli zpevnili a utužili organisaci národních sil — pochybujeme, že by si byla vůči ostražitému, procítlému a zřízenému národu českému byrokraticko - zpátečnická vláda troufala sáhnouti na rovné právo naše, zaručené neodvolaným a tedy platným maje státním listem. Ale že po rozpuštění sněmu kroměřížského bojovný šik český se rozešel že zůstal tu Havlíček osamělý se svým opo sičním praporem jako druhdy Roháč z Dubé na svém Sioně: odvážila se germanisujíc reakce již podzimem r. 1849 uloupiti nám kradmo, pouhými nařízeními naše zákonné dobré právo na dobro. Budiz nám to výstra hou v době nynější, kde se opět příšera německé reakce tak sápe na kde jaké dobr právo našel Státní rozpočet na rok 1909. (Zpráva rozpočtového výborn.) Z Vídně, 14. června. (K. k.)

Havlíček Roháč Dubá Vídeň

15 article

Dnes byla v poslanecké sněmovně rozdání zpráva rozpočtového výboru o státním. rozpočtu na rok 1909. Dle zprávy této byla vůči čislici potřeby 2,303 596103 K vládou stanovené vůči číslici úhrady 2,303,657.294 stanovena roz- počtovým výborem potřeba na 2.406,554.543 a úhrada 2 404. 647.482 K O tom se ve zprávě uvádí: Dosud bylo zvykem, že vlastní státní roz počet končival malým přebytkem, oproli tomu bylo o jednotlivé položky postaráno formou roz počtu zatímního a jiné položky, jako stavby drah, vodní cesty a úpravy řek, stanovené zá- konem ze dne 11. června r. 1901 ř. z. čísle 66, jakož i mimořádné potřeby vojska byly vůbec z každého způsobu rozpočlu vylučovány Již ve zprávě z roku loňského bylo proti tako vému jednání, odporujícímu zásadě úplnosti protestováno a uváděno, že rozpočtový výb musí po případě sám zjednati nápravu.

16 article

Rozpočtový výbor nyní tuto ohlášenou ná pravu provedl a pojal tudiž do potřeby 1. U kapitoly VI. kvotu 636% zbytku potřeby připadajícího na rok 1909 a týkajícího se opatření materiálu pro dělostřelectvo za 15 mil. korun a to obnosem 9,540. 000 K 2. U kapitoly XXIV. »personální výdaje ředitelství pro stavbu vodních cest« a to obno- sem 1,185. 639 K. U kapitoly XXIV. zvýšenou v zatímním rozpočtu povolenou potřebu na vybudován telefonní sítě, a to obnosem 6 mil, korun. U kapitoly XXV. úhrnný obnos 85 milion na účely železniční. Mimo to byla potřeba státního dluhu zařa déna obnosem o 1,232.801 K vyšší. Se zřetelem na nově, zařaděné položky pi potřebě byly do úhrady pajaty: 1. Na základě zatímního rozpočtu 91 mi lionů korun, a to z účetních přebytků r. 1907 44 mil. korun a jako výnos půjčky 47 mi lionů korun. 2. Jako výnos půjčky z řádné potřeby v- jenské v obnosu 9,540.000 K. Jako dílcí obnos z půjčky na stavbu vod ních cest v obnosu 1,185. 639 K Mimo to se v úhradě opravují: 1. Podil na čistém zisku Rakousko uherské banky 3.610.517 K podle výnosu misto 3,650:000 K. 2. Výnos umořovací renty 17,073 850 podle kursu místo 17,769. 818 k.

Rakousko

17 title

Říšská rada.

18 article Poslanecká sněmovna.

Poslanecká sněmovna. (Schůze 158.) (Zvláštní telef. zprůva »Nár. Listů«.) Ve Vídni, 14. června. První čtení finančních předloh a finančníh plánu nebylo dnes ještě zkoncováno. Rokován sledováno bylo jenom velmi skrovným zájmem Vůbec účastenství bylo v plenu velmi malé. Dvě pozoruhodné řeči byly proneseny: drem. Hruba nem a drem. Urbanem. Dr. Hruban pojednal o předlohách dra Biliňského zvláště se stanoviska zájmů morav- ských a vyložil, jaká hrozí z finančního plánu Biliňského škoda markabství moravskému. Před- seda katolické strany národní dovolával se ve svých výkladech řeči, kterou zahájil celé prvni čtení finančních předioh posl. dr. Fiedler. Velmi zajímavé byly výklady poslance dra. Urbana. Byly proneseny se značné výše, měly nanční budoucnost rakouskou posuzoval tento poslanec velmi skepticky a došel k závěru, že Rakousko bude míti co nevidět deficit přes 25 milionů činící. Nevyslovil se proti postátnění daně pivní, mínil však, že by nevyneslo státu ročně přes 5 mil. korun. Úkazoval k tomu, že stát na jedné straně chrání malé lihovary, zane- dbává však malé pivovary. O sanaci financí zem ských pravil, že to není problém finanční a že nelze jej řešiti způsobem, drem Biliňským na- vrženým, nýbrž že jest to problém práva ústav Dr. Diamand postavil se proti spolku ra kousko-německému a posoudil také dnešní pro- jev vlády o včerejším slyšení ministerského předsedy bar. Bienertha.

doktor Hruban Biliňský Fiedler Diamand Bienerth Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna

19 article

Pravil: Dnešní oficiální prohlášení vlády je svědectvím, že ministerstvo pozbylo všeho smy- slu pro konstituci a monarchismus. Projev ten jest zatahováním koruny nejen do politických bojů všedních, nýbrž do politického zápasu jed- notlivé strany. Ministerstvo provozuje však lehkomyslnou hru, zatahuje-li k záchraně své vlastní existence do rozhodnutí sněmovny či- nitele, který jest povolán vysloviti své názory te- prve až rozhodne sněmovna. Je-li dr. Biliňski skutečně ministrem konsti- tučním, nechať prohlásí, že nepovládne § 14. Jsem však přesvědčen, že takového prohlášen neučiní. Doufám, že výbor, kterému jsou přiká- zány předlohy finanční, donutí jej, aby se dal cestou jinou, aby opustil ministerstvo a zůstavil jiným lidem, najíti pro Rakousko spravedlivou politiku berní. Večerními vlaky přijelo mnoho poslanců. kteří se dostavili do zasedací síně a rozmnožili ostatní posluchačstvo, které shluklo se kolem polského neodvislého posl. dra. Ad. Grosze. Dlužno konstatovati, že tento malý krakovský advokát, který má však kovový hlas, měl nej větší úspěch z celé debaty. Rozcupoval v pravém slova smyslu celou finanční politiku, celý finan- ční plán dra. Biliňského. Jako poslanec lidový ovšem ujal se tříd nejchudších a brojil plamen nou mluvou proti nadpráví velkostatkářskému Na konec gratulovali mu nejen dr. Korytowski nýbrž také Čechové, Jihoslované a sociální de mokraté. Teprve po 11 hodině noční schůze skon

doktor Biliňski Grosz Korytowski Čecho Jihoslovan Rakousko

21 article

čena Z Vídně, 14. června. (K. k.) Předseda dr. Pattai zahajuje schůzi ve 3 hod 10 min. Ministr orby dr. Braf odpovídá na totazy po slanců Kirchmayra, Riesa a Nagela o honitbě v revíru arcivévody Františka Ferdinanda v okresu svatovitském a wolíbergském a s úřadním dozorem nad lesy hr. Henckela-Donersmarcka Hüttenbergu a Löllingu. Ministr nejdříve konstatoval, že v dotazu proje- vená domněnka, jakoby ve zmíněném revíru byl ostnatý plot zřízen ze státních prostředků, niktera neodpovidá skutečným poměrům. Jestliže se dále dotazu mluví o zákazu pastvy, který vydalo Hencke- lovo lesní ředitelství a za jehož příčinu uvádí se opř tovné domnělé zakročení pana arcivévody, prohla- šuje ministr, že příčinou tohoto zákazu pastvy nen žádné úřadní zakročení nebo nařízení a že teuto zákaz byl ostatně zatím odvolán. Co se týče odstřelu zvěře v arcivévodských re- vírech bylo podle konaného šetření dáno arcivévod- ské lesní správě povolení k odstřelu vysoké zvěřea srnců od června 1908 do ledna 1909, poněvadž vy- datné zmenšení slavu vysoké zvěře bylo naléhavě nulným v zájmu zemědělství a lesního hospodářství zejména pak k vůli tomu, aby zabráněno bylo ško- dám, způsobovaným zvěří. Bylo skutečně zastřelene innoho vysoké zvěře, nicměně podie konaného še- tření jest přehnáno, mluví-li se o úplném vyhube zvěře. Poněvadž povolení odstřelu bylo dáno v rám- ci zákona a poněvadž doba, na kterou toto dovolen bylo dáno, už minula, stalo se přání uvedeně v do- tazu Kirchmayerově, aby toto povolení bylo zruše no, už bezpředmětným. Co se týče v dotaze uvede ných stížnosti o znečisťování potoků zvěří prohla- šuje ministr, že lesnímu personálu byla dana naří.

doktor Pattai Braf Nagel František Ferdinand Henckel Hüttenberg Lölling Hencke Kirchmayerův Vídeň Riesa

22 article

V drobném prodejit ranní číalo o sobě . . za 8 vočerní . . . . . . . za t h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerní . . . . . . . . 6 k Inscráty plati se hotově napřed Předpl-eeni a inserty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se táš redakce, tiskárna a sx pedine „Národnich Listů“ Rukopiay se novraceji

23 article

zení, aby zabraňováno bylo takovým zlořádům a že okresní hejtmanství dozírá na provádění tohoto nařízení Debata o finančním plánu. Potom přešlo se k jednacímu pořadu. Posl. Kraus praví, že nikdo nebude věřiti, že ministru financí jd jen o sanování zemských fi- nancí. Soudí naopak, že ministru jde zvláště o po- sílení financí státních. Přikázání části zvý- šených příjmů zemím má sloužiti jen k oslazení trpké pilulky. Lituje, že ministr financí nepomýšlí na zdanění šumivých vín. Pokud jde o zvýšení pivní daně prohlašuje řečník, že zvýšením tím jsou nej- krutěji postiženy pracovní kruhy obyvatelstva, avšak též zemědělské obyvatelstvo, jež pěstuje chmel, bude nezbytným poklesnutím konsumu citelně poškozeno. Německá města v Čechách, jež vybírají bezvými- nečně olecní pivní přirážku, utrpí rovněž poklesnu- tím konsumu, jež dá se očekávati, úbytek na svých příjmech. Z tohoto důvodu nebudou zástupci něme- ckých měst v Čechách nikdy pro zvýšení pivní daně. Též chystaně zvýšení daně kořaleční bude mítiv zápětí značné poklesnutí konsumu. Živnostenskéa průmyslové lihovary, jež jsou dnes vyloučeny ještě z konsumu, musí býti pojaty do řady kontingento- vaných lihovarů. Přimlouvá se za reformu domovní činžovní daně, upozorňuje na nepříznivé poměr majitelů domů v malých městech a žádá ministra financí, aby prozkoumal poměry majitelů domů na venkově a v malých městech. Pokud jde o daň vý- dělkovou, prohlašuje, že v tomto daňovém odvětví lze pozorovati příliš malé ohledy v daňových úle- vách.

Posl Kraus Čechy

24 article

Kontingent výdělkově daně měl by býti znovu rozdělen. Komise kontingentní měla by daň snížiti. Posl. dr. Hruban prohlašuje, že předloha o dan pivní může býti považována za odbytou. O Moravě konstatoval sám ministr flnancí, že po stránce finanční jest na tom mezi zeměmi po- měrně nejhůře a na toto klasické svědectví budou se zástupci Moravy v daném případě častěji odvolávati. Také poslanec dr. Steinwender dospěl k úsudku, že předloha není způsobilá, aby sanovala finance zemí a že Čechy, Morava a Slezsko jsou předlohou odbyty nejhůře. Cituje projevy zemských výborů, zejměna memorandum moravského ztmského výboru, který po zevrubns poradě dospěl k jednomyslnému přesvědčení. že zemské finance moravské musily by se ještě víc zhoršiti, kdyby tato předloha měla se státi zákonem. Poukazuje důrazně na nutnost, aby konečně bylo započato s regulací Moravy a její přítoků, poněvadz tím přispívá se nejen k sanaci zemských, nýbrži řišských financí a mimo to by se provedlo důležité hospodářské a sociálně-politické dílo. Tu třeba zvoliti jiný způsob k sanování zem- ských financí. Další omezování zemské samosprávy nedopustíme. Řečník protestuje co nejrozhodněji proti vyrovnání, chystanému ministrem financí.

Posl doktor Hruban Steinwender Morava Čechy Slezsko

25 article

V Čechách a na Moravě, kde se pivo i kořalka nej- silněji konsumují, bude vypadati tak, že tyto země budou míti spotřebu alkoholu zdaněnu dvojím způ- sobem. Naproti tomu obdrží země, kde se nekonsu muje ani pivo, ani kořalka ve větší kvantitě, při- měřenou dvojnásobnou výhodu. Cestu k nápravě uká- zala nedávná zemská anketa. Totiž stát měl by pře- vziti zemské střední školy a byť ne celou aspoň část obrovských školských nákladů Posl. Hráský: A zrušiti zbytečné německé střední školy Posl. šl. Oberleithner: Německých střed- ních škol není tuze mnohol Posl. dr. Hruban: Také němečtí kolegové stě- žují si v soukromí do nadbytku německých střed- ních škol. Mnohem více by bylo potřebí prakti- ekých ústavů, průmyslových nebo odhorných škol. Rozhodně měl by stát vzíti na se školské vý- daje, jež jsou země nuceny nésti v zájmu státu Řečník stěžuje si dále do špatného stavu silnie na Moravě a prohlašuje konečně, že ministru financí se zajisté nepodaří vyříditi ve sněmovně finanční plán. Finančm plán bude zamilnul, byť pro něj hla- sovaly všechny excellence! Tím není však ještě vše v pořádku, jak Biliňsk prohlásil: třeba postarati se naopak o zlepšený finanční plán a podmínkou jeho jest, aby poměry politických stran ve sněmovně byly upraveny tak, aby umožnily klid- nou, věcnou práci. Většinou k zamítnutí tohoto fi- načního plánu není to však uděláno, tíeba nalézti též většinu ke schválení. Řečníkova strana nenamflá zajisté ničeho proti povinnosti, dáli státu čeho po- třebuje, avšak tato povinnost nesmí nikdy odpo- rovati povinncsti k zemím, neboť země jsou zákla- dem státu a jeho velmocenského postavení a zvláště země české koruny splnily více než dosti svou po-

Posl doktor Hruban Čechy Morava

26 title

FEUILLETON.

27 article Pod kuratelu!

Pod kuratelu! I se slovníkem naučným při ruce nebude asi představa události v říši sultána cařihrad- ského, kvapně a nejvýš nelogicky za sebou jdou- cích, průměrně čtenáří jasna a patrna. Zvláště okupace Cařihradu a poslední řeže malonsijské Jako očitému svědku budiž mi dovoleno několik poznámek „in margine“. 23. a 24. duben mi zůstane nezapomenutel ným, mně jako všem, kdo téši se vítězství ducha nad brutálnostmi pověry a sveřepou vládychtivostí kněžstva. Dne 23. odpoledne kráčel jsem nejlepš ulicí Cařihradu, rue du Pera, a co mi zíral vstřic z očí majitelů, komisů, sluhů závodů ele- gantních, zdánlivě nedbalých prochazečů korsa, všeho, co odchováno evropskou civilisací a žilo tehdy (a žije i dnes ovšem) ve čtvrtích mimo- stambulských, byl děs, děs ěpatně tajený a jevicí se v rychlém zavírání závodů při sebe menší šarvátce pouliční, jindy nepovšimnuté. Sultánovi žoldnéři obdržel den před tím po 5 librách st. (= 120 K), ozbrojeni revolvery a noži potlou- kali se ulicemi vyzývavě a drze v uniformách špinavých. Divné tváře nepěkných lidí, bloudí- eích Galatou poblíž krámků penězoměnců suge- rovaly těmto „zavřit“ již o 4. hodině odpolední. Městem šla jedna zvěst. A že ta zvěst nebyla klamnou, dokázaly „příhody“ syrské. Zvěst roz- sáhlého vraždění nejen křesťanů arménských, ale Evropanů vůbec, massakru bezuzdného. Dílo kněžstva mohamedánského, planoucího záštím proti civilisaci naší, stvořivší zázrak v zemi Mohameda, stranu mladotureckou. Če- káno pouze na pokyn z Ildiz-kiosku. Ale „hlava“ churavěla strachem a v rozčilení promeškala pravý moment, noci z pátku na sobotu.

Evropan Cařihrad Ildizstán Mohamed

28 article

Proč otálela posádka makedonská tolik dn v St. Stefanu? Nebyli četní a čekali nové nadšence. Zprávy připravovaných massakrů jim dodaly odvahy. S elegancí a klidem, mále kdy vídaným při prostých manévrech, obsadili mladí Turci velký most galato-stambulský, čímž isolo- valí Stambul. Několik mitrajez u vchodu mostu zajistiio situaci. Malé kasárny Galaty a Pery se vzdaly, mnozi přešli k Mladým. K páté hodině ranní v sobotu byl jsem svědkem, jak vlečena děla po nábřeží směrem k Bosporu, k Velkým kasárnám, věčné baště posavadního pána. A p devátě — až k nábřeži jsme slyšli houkání dě — hodině ranní byla ona bašta srovnána s zemí a skoro tisíc nepodajných, věrných sultá- novi, padlo s ní. To vše šlo před se jako vypočteno. Cizinci odjíždějící parníky, až doposud bydlivší v ho telích Pery, doprovázeni až k lodi galantní stráží čtyř, pěti mužů a důstojníka. Pošta vyzvednuta pod ochranou bodšků posádky makedonské, šesti mužů, poddůstojníka a důstojníka až na palubu, kde srdečným ruky stisknutím odměněni, zatím co bratří jejich o několik ulic dál nastavovali prsa kulím fanatiků. Úbor, výzbroj, pohyby, vše bylo imponující . . .

Galat St . Stefan Turec Bospor

29 article

Hledáme-li do podrobna, kdo jsou ti živlo- vé, jaká rasa, jaká národnost? Stěží najdeme jednolitou odpověď. Ale živel vedoucí, vládnoucí, oduševňující jsou Turci, synové Georgiánek Čerkesek ponejvíc, pak synové Balkánu. Prů měrně rasa kavkazská, evropská, krev podobná naší, ač náboženství tu jiné. Turek pravý je znám jako dobrý karakter, pohostinný, počestný nedůtklivý toliko v otázce žen. Proti němu sta- vím typ obyvatel Syrie a Karamanie, původce bestiálních krveprolití v okolí Mersiny atd., Araba syrského. Syr je náboženstvím bratr Tur- ka, nikoli rasou, ač v haremech Turků zajisté Arabek nebude chyběti. Arab je rasy semitské. živý a pohyblivý jako šelma kočkovitá, jako pardal, Istivý a úskočný, neznající soucítu ani k vlastnímu bratru. Jeho vzleklá vášeň po peně-

Turek Georgiánek Arabka Balkán Sýrie Mersin

30 article

široký rozhled a také dalekou perspektivu. Fi-

31 article

zích ho žene do nejtěžších prací, naučila b lézti jako opice, plovati jako ryba a zápasiti ne- urvale jako leopard. Morálky nemá, právě jako je dosti indiferentní nábožensky, pokud toto ne- slouží jako motiv proti jinověrci, a méně žárlivý Turka. Na příklad moráinost Turka lze viděti v Cařihradě: není znám případ jediné prodajně ženy turecké. Zaplatila by smrtí, i ten, jenž jej „přízeň“ hledal. Za to depravace prodajnost žen arabských Syrie i Egypta, skleslost sexuáln pod zvíře je přislovečná. Pe-ní-ze! Dej zlato stříbro, měd, vše ti dám, co mám a co mohu. Pe-ní-ze! To je ona obrovská zeď, dělící Turka Araba, syna kavkazské matky a syna libezn rasy Semovy. Pych, jehož se dopouští v poslední době Arab syrský od Jaffy až k Mersině, volá o r- gulaci. Muka, jakými prošli naši bratří v posled- ních týdnech, muka úděsu, hrůzy, nejistoty jsou neobyčejná. Kdo o nich mluví, jich zakusiv, v polovině vypravování propukne v pláč. A co v nitru země, kde nutili dobří Arabové matky křesťanské zabit vlastní rukou dítě. Ne-li, roz- sekali je zvolna na pruhy jako se krájí salám Vojáci z válečných lodí mají slzy v očích, vy pravují-li o zoufalství pronásledovaných.

Turek Semov Muk Cařihrad Sýrie Egypt Jaffa

32 article

Alexandretta byla rovněž tím dobročinným „komitétem“ odsouzena k shlazení. Z nitra, z h přichvátali Kurdové, potencovaní fanatikové, ko- nat „dílo“. Vynikající osobnost z A., slyšíc, co se chystá, obrátila se na valiho, aby tomu za- bránil. Vali s politováním se omlouval, že proti oněm lidem nie nezmůže. Tu obrátila se ona osobnost na velitele válečné lodi anglické. Ten vyslal na zem sedmdesát vojínů a děla, z nichž jedno z balkónu konsulova zíralo ústím na palác valiho. A vzkaz vyřízen valimu: při první krů- pěji krve poletí koule do jeho bytu. Tak zachrá- něna Alexandretla. O zvířecích krutostech v okoli Mersiny spá chaných bylo všude hojně roforováno. Až dopo- sud Mersina sama zůstala ušetřena. V Adaně, Tarsu a menších osadách šlo vojsko společn s Kurdy proti křesťanským Arménům. Jako všu- de i tu hodža (popové, kněží) seštvali dav do šíle ného opilství krví. Lvropané, zejména osoby vlivu a významu, v Mersině působili na valiho. takže i vojsko chránilo ohrožené. Až do dnes vyplave na povrch mořský tu i tam poblíž Mersiny mrtvola, jíž řeka z nitro- zemí přinesla. Masakrované prostě naložili na vozy a vyklopili do nejbližšího řečiště. Staven polévána petrolejem a zapalována. Drancování. loupení, vykrádání pokladen — byl program hrůzných dní, zatím ce dva francouzské křižáky. jeden Ital, jeden Rus, naše Zenta a anglický kontrotorpediniera, stály v přístavě. Nejsem di plomatem — a proto konstatuji prostě tato fakta. jež mi nejdou na rozum. Jediná válečná lo první třidy Spojených států amerických stoji hezky opodál od pobřeží, nejsouc v žádněm styku se zemí. Čekají franků 25,000.000 jako odškodněnou za vraždu dvou missionářů a výloh výpravy.

Alexandrett Vali Mersin Armén Ital Mersin Adana Tarsus Rus Zenta spojený stát zvířecí krutost

33 article

Jaká bezpečnost je v Mersině, přesvědčila mne dnešní událost. Zámožný Řek jeden dal se v barkajoli (překlad do češtiny vhodný mí ne- znám) dovézti s matkou a zavazadly na rakou- skou loď, odjíždějící za 1 hodinu na Cypr. Čtyři veslaři oni věděli, že má značný obnos peněz u sebe. Sotva dopraviti matku a syna na palubu, žádali, aby o n se vrátil, ježto prohlásil, že mat ku toliko doprovází, a policie prý na jich (vesla- řů) garancii k tomu svolila. Zdráhal se a tu se jako zuřiví naň vrhli a násilně ho chtěli od- táhnouti do bárky. S jeho zavazadly tak sou- časně učinili. Řek se bránil statečně a dána n posila od komandu parníku. Tak odtáhli — ovšem přece se zavazadly, jako prý zárukou pro policii — s nepořízenou. Doufali totiž asi jej na zpáteční cestě prostě omráčit, vyloupit a hodi do vody a svésti celou přihodu na „masakry“ V Damnšku chystají cosi — slyší se. A což

Řek Zdráhal

34 article

Beyrut, Hajfa a Jaffa? Jedinou spásou křesťanů v těch místech je stálý příchod a odjezd turistů a kroužící poblíže válečné lodi. Zpupnost a sou- kromé vydírání je bezpříkladné. Každý z Arabů pobřežních je ozbrojen revolverem a život Evro- panů v těch místech je nejistota a úzkost. A přece jak bohatou výbavu dala Příroda této půdě. Vše zde roste, nádherně se dařía oplývá. Jenom schází povolané ruce, které by tu půdu žirnou racionálně pěstily. „Neseje se, ne- oře se a přece se klidí.“ Nevděčníci místyji vymrskávají. K čemu emigrovat do dalekých koutů světa, když úrodný ráj tak blízko? — Je- diná podmínka schází: Zákon! Ano, uzákonit di- vokou hordu zde bez zásluhy se zdržující zá- kony železnými, neboť lid ten je rostlý bez uzdy a úcty pro ušlechtilé a nezištné. Vali, kajmaka- mové a kadi mají relativní moc. Hiledí vyssát hodně peněz ze situací — bakšiše a ku právu a bezpráví jsou indiferentní. Vládnou divocí, po majetku cizím a peně- zích vůbec zuřivě bažící Arabové syrští — „sy- nové volnosti“. Když je zloba napadne, týrají Evropany nešetrnostmi, neslušnostmi surovými paní evropské; když se zloba potencuje — teče krev . .. Není nejvyšší čas, aby barbarství tomu uči- něn konec, umožněno snaživým vystěhovalcům ujati se půdy po pěstění žíznicí? Aby v Jaffě. přístavu Jerusalema, vykouzlen přístav důstoj- ný? A Jerusalem samotný přetvořen v město moderní hygieně odpovídající? Tyto otázky mají gigantické otazníky za se- bou. Jonom protektorát mocí evropskou vykoná- vaný je s to dílo. A mezi mocnostmi ovropskými. ač právě diplomatické cesty její nemohou se zváti karakterními, Anglie jako zákonodárce je nejschopnější a jako rostlá pro úlohu tuto. Bohužel přání logické jednotlivce nečítá v plá- nech rozhodnudí mocných . .. Dr. Jaro Flašner.

Arab Evra Vali Evropan Flašner Haifa Jaffa Jeruzalém Anglie