1
masthead
Ročník XXXXIX.
5
masthead
V Praze, v úterý 15. června 1909.
Praha
8
article
Na ranní avečerní liety
předplácí not
V Praze v administraci
na měsje
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsie
na čtezt leta . . . . 7 K dsh
ve filiálkácho
9 K 90
na měslo. .
Poštoui
na měsie.
na čtvrt ieta : . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsi
itei
na Btýrk° iota
Praha
9
article
Nový čin německo-nacionálního ministra
rakouské spravedlnosti.
Nový čin německo-nacionálního ministra
rakouské spravedlnosti.
Zprávu přímo neuvěřitelnou sdělil veřej
nosti včera náš vídeňský zpravodaj o charakte
ristickém, ale na prosto neůstavním
zasáhnutí nynějšího německo nacionálního mi
nistra spravedlnosti p. dra. Hochenburgra
v soudcovskou činnost a svéprávnost centrál
ního nejvyššího soudu pro královstv
a země na radě říšské zastoupené. Přirozená
síla poměrů a nutnost věcí vedly k tomu
že během dob musily při tomto zcentraliso
vaném nejvyšším tribunálu soudním býti zří-
zeny pro neněmecké jazyky národův rakou
ských zvláštní jazykové senáty: tedy český
polský, ruský, srbsko chorvatský, vlašskýa
rumunský, do nichž byli povoláni dvorní
radové, toho kterého jazyka neněmeckého
aspoň potud znalí, aby rozuměli soudnín
spisům v něm sepsaným a celému projed
nání záležitostí v instancích nižších.
10
article
Když však nejvyšší soudcové rozuměl
spisům v tom neb onom neněmeckém ja-
zyku sepsaným, k čemu jich při líčení pře
překládati do němčiny? A tak se přirozené
vyvinul u nejvyššího soudu zvyk, že při roz
hodování o záležitostech, projednaných u niž
ších stolic jazykem neněmeckým, za souhlasu
zástupcův obou sporných stran nebývaly pří
slušné procesuální neněmecké spisy překlá-
dány do němčiny, nýbrž bývaly správně
rozumně čteny v původním jazyku,
jemuž všichni soudcové dobře rozuměli, tedy
v jazyku českém, polském. »Bývali jsme
opětně svědky« — konstatuje náš zpravodaj.
kterak o přelíčení u nejvyššího soudu pro-
čitány četné a dlouhé spisy ja-
zykem českým, zvláště záleželo-li na
každém slově, jako na př. při konfiskac
českých novin. «—
Než, i toto minimum spravedlivé šetr-
nosti nejvyšší soudní stolice k rovnému právu
národů neněmeckých dráždí chauvinism ger
manisátora dra Hochenburgra tak, že
jedva se ohřál na křesle ministra rakouské
justice, již prý nejvyššímu soudu na-
řídil, aby se s tím čtením spis
neněmeckých při jednání soud
ním přestalot
Hochenburgr
11
article
A to si dají nejvyšší soudcové v Ra
kousku líbit? Oni, kteří jsou v první řadě
povolání, aby hájili rovné právo národů a
státní základní zákony proti každému útoku
pocházejž si odkudkoli, tedy třeba i od nej
němečlějšího ministra Když němečtí soud-
cové v Chebu nebo v Mostě ruší napořád
rovné právo našeho jazyka, když odmítají
česká podání a české žaloby a limine, tvrdíce,
že prý jazyk český, třeba byl jazykem zem-
ským, tam u nich nemá více práva nez
každý jazyk cizí — tu pan ministr Hochen-
burger jen krčí rameny a odpoví: »Neod-
vislost soudců jest mi svátostí nedotknu-
telnou!« Však hle, kterak týž pán šetří ne-
odvislosti nejvyšších soudcův říše.
jakmile tito v konání svého úřadu,
naprosto ne z důvodů politicko národních,
nýbrž z čistě věcných, v pouhem
zájmu řádného soudnictví a po-
vinné bezpečnosti právní, ne-
ehávají čísti procesuální spis
v tom kterém jazyku slovanské vět
šiny národů rakouských !l
Cheb
Most
12
article
Tu je rázem po všem respektu k ne
odvislosti soudců, Jeho Excelenci naběhne
na čele zlostná žíla a on brevi manu za
povídá nejvyšším sudím říše.
aby při líčeních sporů soudních dopustil
četbu i jen jedine neněmecké listíny ! Něm-
čina a nic než pouhá němčina má dle fer
manu páně Hochenburgrova zaznívati v síni
nejvyššího soudního dvoru pro říši, v níž
uvědomělí národové slovanští tvoří 60pro-
centní většinu obyvatelstva. Pouze nás Čechů
s Poláky jest více než všech Němců po celé
Cislajtanii rozptýlených, a dle toho také
agenda nejvyššího soudu vykazuje rok z
rokem takovou hojnost procesů českých nebo
polských, že plně oprávněn jest davný náš
požadavek po navrácení zemím koruny české
vlastního nejvyššího soudu, podobně jako
království haličskému. A místo toho dostává
se nám od štědré ruky štyrského německého
kohouta bojovného nového políčku v tvář,
vypuzením češtiny i z toho Popelčina koutku
ve dvoraně nejvyššího soudu rakouského.
Hochenburgrův
Čecho
Polák
Němec
Popelčin
Německo
13
article
Nuž a takovému ministru justice
mohla by česká delegace, mohla by Slovan
ská jednota, ba i kolo polské povoliti
v několika málo dnech jeho rozpočet? Prý
mezi samými Poláky povstalo veliké pohor-
šení pro tento Hochenburgrův hakatistický
čin, tak že mnozí z nich byli odhodláni ode-
mstíti se mu zaň patřičně: hlasováním proti
rozpočtu ministerstva tak krásné spravedlno-
sti k nám Slovanům. »Ale později sešlo
s úmyslu toho a bylo (v kole polském?)
usneseno, zahájit s ministry polský m
a českými společnou akci k nápravě
křivdy.« Kdo by nevěděl předem, jak by
takova společná akce pp Bilinského a
Dulemby s drem. Žáčkem a Brafem
proti ministrům německým v kabinetě
Be lerthově skončilal
Nikoliv, tak my Slované proti roz
machu fanatismu i agresivnosti germanisá-
torů, držících v rukou otěže moci, praničeho
nepořídíme. Jediná spása naše spočívá v křep
kém protirozmachu naší svorné síly, v po
spolité, zmužilé sebeochraně, ve
vytrvalosti, opravdové oposici,
která v kritických chvílích ne-
dává pardonu, alebrž odráží a poráží
bezpráví a křivdu až do posledka. Čerpejme
přece již jednou poučení z dějin našeho
utrpení a našich škod. Vizme na příklad,
kterak jsme přišli o rovné právo našeho ja-
zyka, dané nám slavné ve všech úřadech
království českého majestátním listem konsti-
tučního krále Ferdinanda V. z 8. dubna
1848. Není s pravdou, co tvrdí Němci, že
právo to nebylo v tehdejších c. k. úřadech
nikdy prováděno.
Polák
Bilinský
Dulemba
Žáček
Braf
Slovan
Němec
Slovan
14
article
Bylo prováděno a to z nařízení
vlády i vrchního čili appellačního zemského
soudu pro království české, a sice přes
půl druhého roku, tedy ještě i po roze-
hnání sněmu kroměřížského. A kdyby
tehda byli bývali čeští vůdcové a poslane
byli si vzali příklad ze statečnosti a horli-
vosti našeho Karla Havlíčka i nestrachujíce
se reakce byli zpevnili a utužili organisaci
národních sil — pochybujeme, že by si byla
vůči ostražitému, procítlému a zřízenému
národu českému byrokraticko - zpátečnická
vláda troufala sáhnouti na rovné právo naše,
zaručené neodvolaným a tedy platným maje
státním listem. Ale že po rozpuštění sněmu
kroměřížského bojovný šik český se rozešel
že zůstal tu Havlíček osamělý se svým opo
sičním praporem jako druhdy Roháč z Dubé
na svém Sioně: odvážila se germanisujíc
reakce již podzimem r. 1849 uloupiti nám
kradmo, pouhými nařízeními naše zákonné
dobré právo na dobro. Budiz nám to výstra
hou v době nynější, kde se opět příšera
německé reakce tak sápe na kde jaké dobr
právo našel
Státní rozpočet na rok 1909.
(Zpráva rozpočtového výborn.)
Z Vídně, 14. června. (K. k.)
Havlíček
Roháč
Dubá
Vídeň
15
article
Dnes byla v poslanecké sněmovně rozdání
zpráva rozpočtového výboru o státním. rozpočtu
na rok 1909. Dle zprávy této byla vůči čislici
potřeby 2,303 596103 K vládou stanovené
vůči číslici úhrady 2,303,657.294 stanovena roz-
počtovým výborem potřeba na 2.406,554.543
a úhrada 2 404. 647.482 K
O tom se ve zprávě uvádí:
Dosud bylo zvykem, že vlastní státní roz
počet končival malým přebytkem, oproli tomu
bylo o jednotlivé položky postaráno formou roz
počtu zatímního a jiné položky, jako stavby
drah, vodní cesty a úpravy řek, stanovené zá-
konem ze dne 11. června r. 1901 ř. z. čísle
66, jakož i mimořádné potřeby vojska byly
vůbec z každého způsobu rozpočlu vylučovány
Již ve zprávě z roku loňského bylo proti tako
vému jednání, odporujícímu zásadě úplnosti
protestováno a uváděno, že rozpočtový výb
musí po případě sám zjednati nápravu.
16
article
Rozpočtový výbor nyní tuto ohlášenou ná
pravu provedl a pojal tudiž do potřeby
1. U kapitoly VI. kvotu 636% zbytku
potřeby připadajícího na rok 1909 a týkajícího
se opatření materiálu pro dělostřelectvo za 15
mil. korun a to obnosem 9,540. 000 K
2. U kapitoly XXIV. »personální výdaje
ředitelství pro stavbu vodních cest« a to obno-
sem 1,185. 639 K.
U kapitoly XXIV. zvýšenou v zatímním
rozpočtu povolenou potřebu na vybudován
telefonní sítě, a to obnosem 6 mil, korun.
U kapitoly XXV. úhrnný obnos 85 milion
na účely železniční.
Mimo to byla potřeba státního dluhu zařa
déna obnosem o 1,232.801 K vyšší.
Se zřetelem na nově, zařaděné položky pi
potřebě byly do úhrady pajaty:
1. Na základě zatímního rozpočtu 91 mi
lionů korun, a to z účetních přebytků r. 1907
44 mil. korun a jako výnos půjčky 47 mi
lionů korun.
2. Jako výnos půjčky z řádné potřeby v-
jenské v obnosu 9,540.000 K.
Jako dílcí obnos z půjčky na stavbu vod
ních cest v obnosu 1,185. 639 K
Mimo to se v úhradě opravují:
1. Podil na čistém zisku Rakousko uherské
banky 3.610.517 K podle výnosu misto
3,650:000 K.
2. Výnos umořovací renty 17,073 850
podle kursu místo 17,769. 818 k.
Rakousko
18
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 158.)
(Zvláštní telef. zprůva »Nár. Listů«.)
Ve Vídni, 14. června.
První čtení finančních předloh a finančníh
plánu nebylo dnes ještě zkoncováno. Rokován
sledováno bylo jenom velmi skrovným zájmem
Vůbec účastenství bylo v plenu velmi malé. Dvě
pozoruhodné řeči byly proneseny: drem. Hruba
nem a drem. Urbanem.
Dr. Hruban pojednal o předlohách dra
Biliňského zvláště se stanoviska zájmů morav-
ských a vyložil, jaká hrozí z finančního plánu
Biliňského škoda markabství moravskému. Před-
seda katolické strany národní dovolával se ve
svých výkladech řeči, kterou zahájil celé prvni
čtení finančních předioh posl. dr. Fiedler.
Velmi zajímavé byly výklady poslance dra.
Urbana. Byly proneseny se značné výše, měly
nanční budoucnost rakouskou posuzoval tento
poslanec velmi skepticky a došel k závěru, že
Rakousko bude míti co nevidět deficit přes 25
milionů činící. Nevyslovil se proti postátnění
daně pivní, mínil však, že by nevyneslo státu
ročně přes 5 mil. korun. Úkazoval k tomu, že
stát na jedné straně chrání malé lihovary, zane-
dbává však malé pivovary. O sanaci financí zem
ských pravil, že to není problém finanční a že
nelze jej řešiti způsobem, drem Biliňským na-
vrženým, nýbrž že jest to problém práva ústav
Dr. Diamand postavil se proti spolku ra
kousko-německému a posoudil také dnešní pro-
jev vlády o včerejším slyšení ministerského
předsedy bar. Bienertha.
doktor
Hruban
Biliňský
Fiedler
Diamand
Bienerth
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
19
article
Pravil: Dnešní oficiální prohlášení vlády je
svědectvím, že ministerstvo pozbylo všeho smy-
slu pro konstituci a monarchismus. Projev ten
jest zatahováním koruny nejen do politických
bojů všedních, nýbrž do politického zápasu jed-
notlivé strany. Ministerstvo provozuje však
lehkomyslnou hru, zatahuje-li k záchraně své
vlastní existence do rozhodnutí sněmovny či-
nitele, který jest povolán vysloviti své názory te-
prve až rozhodne sněmovna.
Je-li dr. Biliňski skutečně ministrem konsti-
tučním, nechať prohlásí, že nepovládne § 14.
Jsem však přesvědčen, že takového prohlášen
neučiní. Doufám, že výbor, kterému jsou přiká-
zány předlohy finanční, donutí jej, aby se dal
cestou jinou, aby opustil ministerstvo a zůstavil
jiným lidem, najíti pro Rakousko spravedlivou
politiku berní.
Večerními vlaky přijelo mnoho poslanců.
kteří se dostavili do zasedací síně a rozmnožili
ostatní posluchačstvo, které shluklo se kolem
polského neodvislého posl. dra. Ad. Grosze.
Dlužno konstatovati, že tento malý krakovský
advokát, který má však kovový hlas, měl nej
větší úspěch z celé debaty. Rozcupoval v pravém
slova smyslu celou finanční politiku, celý finan-
ční plán dra. Biliňského. Jako poslanec lidový
ovšem ujal se tříd nejchudších a brojil plamen
nou mluvou proti nadpráví velkostatkářskému
Na konec gratulovali mu nejen dr. Korytowski
nýbrž také Čechové, Jihoslované a sociální de
mokraté.
Teprve po 11 hodině noční schůze skon
doktor
Biliňski
Grosz
Korytowski
Čecho
Jihoslovan
Rakousko
21
article
čena
Z Vídně, 14. června. (K. k.)
Předseda dr. Pattai zahajuje schůzi ve 3 hod
10 min.
Ministr orby dr. Braf odpovídá na totazy po
slanců Kirchmayra, Riesa a Nagela
o honitbě v revíru arcivévody
Františka Ferdinanda
v okresu svatovitském a wolíbergském a s úřadním
dozorem nad lesy hr. Henckela-Donersmarcka
Hüttenbergu a Löllingu.
Ministr nejdříve konstatoval, že v dotazu proje-
vená domněnka, jakoby ve zmíněném revíru byl
ostnatý plot zřízen ze státních prostředků, niktera
neodpovidá skutečným poměrům. Jestliže se dále
dotazu mluví o zákazu pastvy, který vydalo Hencke-
lovo lesní ředitelství a za jehož příčinu uvádí se opř
tovné domnělé zakročení pana arcivévody, prohla-
šuje ministr, že příčinou tohoto zákazu pastvy nen
žádné úřadní zakročení nebo nařízení a že teuto
zákaz byl ostatně zatím odvolán.
Co se týče odstřelu zvěře v arcivévodských re-
vírech bylo podle konaného šetření dáno arcivévod-
ské lesní správě povolení k odstřelu vysoké zvěřea
srnců od června 1908 do ledna 1909, poněvadž vy-
datné zmenšení slavu vysoké zvěře bylo naléhavě
nulným v zájmu zemědělství a lesního hospodářství
zejména pak k vůli tomu, aby zabráněno bylo ško-
dám, způsobovaným zvěří. Bylo skutečně zastřelene
innoho vysoké zvěře, nicměně podie konaného še-
tření jest přehnáno, mluví-li se o úplném vyhube
zvěře. Poněvadž povolení odstřelu bylo dáno v rám-
ci zákona a poněvadž doba, na kterou toto dovolen
bylo dáno, už minula, stalo se přání uvedeně v do-
tazu Kirchmayerově, aby toto povolení bylo zruše
no, už bezpředmětným. Co se týče v dotaze uvede
ných stížnosti o znečisťování potoků zvěří prohla-
šuje ministr, že lesnímu personálu byla dana naří.
doktor
Pattai
Braf
Nagel
František Ferdinand
Henckel
Hüttenberg
Lölling
Hencke
Kirchmayerův
Vídeň
Riesa
22
article
V drobném prodejit
ranní číalo o sobě . . za 8
vočerní . . . . . . . za t h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10k
večerní
. . . . . . . . 6 k
Inscráty
plati se hotově napřed
Předpl-eeni a inserty přijimá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se táš
redakce, tiskárna a sx pedine
„Národnich Listů“
Rukopiay se novraceji
23
article
zení, aby zabraňováno bylo takovým zlořádům a že
okresní hejtmanství dozírá na provádění tohoto
nařízení
Debata o finančním plánu.
Potom přešlo se k jednacímu pořadu.
Posl. Kraus praví, že nikdo nebude věřiti, že
ministru financí jd jen o sanování zemských fi-
nancí. Soudí naopak, že ministru jde zvláště o po-
sílení financí státních. Přikázání části zvý-
šených příjmů zemím má sloužiti jen k oslazení
trpké pilulky. Lituje, že ministr financí nepomýšlí
na zdanění šumivých vín. Pokud jde o zvýšení pivní
daně prohlašuje řečník, že zvýšením tím jsou nej-
krutěji postiženy pracovní kruhy obyvatelstva, avšak
též zemědělské obyvatelstvo, jež pěstuje chmel, bude
nezbytným poklesnutím konsumu citelně poškozeno.
Německá města v Čechách, jež vybírají bezvými-
nečně olecní pivní přirážku, utrpí rovněž poklesnu-
tím konsumu, jež dá se očekávati, úbytek na svých
příjmech. Z tohoto důvodu nebudou zástupci něme-
ckých měst v Čechách nikdy pro zvýšení pivní daně.
Též chystaně zvýšení daně kořaleční bude mítiv
zápětí značné poklesnutí konsumu. Živnostenskéa
průmyslové lihovary, jež jsou dnes vyloučeny ještě
z konsumu, musí býti pojaty do řady kontingento-
vaných lihovarů. Přimlouvá se za reformu domovní
činžovní daně, upozorňuje na nepříznivé poměr
majitelů domů v malých městech a žádá ministra
financí, aby prozkoumal poměry majitelů domů na
venkově a v malých městech. Pokud jde o daň vý-
dělkovou, prohlašuje, že v tomto daňovém odvětví
lze pozorovati příliš malé ohledy v daňových úle-
vách.
Posl
Kraus
Čechy
24
article
Kontingent výdělkově daně měl by býti znovu
rozdělen. Komise kontingentní měla by daň snížiti.
Posl. dr. Hruban prohlašuje, že předloha o dan
pivní může býti považována za odbytou.
O Moravě konstatoval sám ministr
flnancí,
že po stránce finanční jest na tom mezi zeměmi po-
měrně nejhůře a na toto klasické svědectví
budou se zástupci Moravy v daném případě častěji
odvolávati. Také poslanec dr. Steinwender dospěl
k úsudku, že předloha není způsobilá, aby sanovala
finance zemí a že Čechy, Morava a Slezsko
jsou předlohou odbyty nejhůře. Cituje
projevy zemských výborů, zejměna memorandum
moravského ztmského výboru, který po zevrubns
poradě dospěl k jednomyslnému přesvědčení. že
zemské finance moravské musily by se ještě víc
zhoršiti, kdyby tato předloha měla se státi zákonem.
Poukazuje důrazně na nutnost, aby konečně bylo
započato s regulací Moravy a její přítoků, poněvadz
tím přispívá se nejen k sanaci zemských, nýbrži
řišských financí a mimo to by se provedlo důležité
hospodářské a sociálně-politické dílo.
Tu třeba zvoliti jiný způsob k sanování zem-
ských financí. Další omezování zemské samosprávy
nedopustíme. Řečník protestuje co nejrozhodněji
proti vyrovnání, chystanému ministrem
financí.
Posl
doktor
Hruban
Steinwender
Morava
Čechy
Slezsko
25
article
V Čechách a na Moravě, kde se pivo i kořalka nej-
silněji konsumují, bude vypadati tak, že tyto země
budou míti spotřebu alkoholu zdaněnu dvojím způ-
sobem. Naproti tomu obdrží země, kde se nekonsu
muje ani pivo, ani kořalka ve větší kvantitě, při-
měřenou dvojnásobnou výhodu. Cestu k nápravě uká-
zala nedávná zemská anketa. Totiž stát měl by pře-
vziti zemské střední školy a byť ne celou
aspoň část obrovských školských nákladů
Posl. Hráský: A zrušiti zbytečné německé
střední školy
Posl. šl. Oberleithner: Německých střed-
ních škol není tuze mnohol
Posl. dr. Hruban: Také němečtí kolegové stě-
žují si v soukromí do nadbytku německých střed-
ních škol. Mnohem více by bylo potřebí prakti-
ekých ústavů, průmyslových nebo odhorných
škol. Rozhodně měl by stát vzíti na se školské vý-
daje, jež jsou země nuceny nésti v zájmu státu
Řečník stěžuje si dále do špatného stavu silnie
na Moravě a prohlašuje konečně, že ministru financí
se zajisté nepodaří vyříditi ve sněmovně finanční
plán. Finančm plán bude zamilnul, byť pro něj hla-
sovaly všechny excellence!
Tím není však ještě vše v pořádku, jak Biliňsk
prohlásil: třeba postarati se naopak
o zlepšený finanční plán
a podmínkou jeho jest, aby poměry politických stran
ve sněmovně byly upraveny tak, aby umožnily klid-
nou, věcnou práci. Většinou k zamítnutí tohoto fi-
načního plánu není to však uděláno, tíeba nalézti
též většinu ke schválení. Řečníkova strana nenamflá
zajisté ničeho proti povinnosti, dáli státu čeho po-
třebuje, avšak tato povinnost nesmí nikdy odpo-
rovati povinncsti k zemím, neboť země jsou zákla-
dem státu a jeho velmocenského postavení a zvláště
země české koruny splnily více než dosti svou po-
Posl
doktor
Hruban
Čechy
Morava
27
article
Pod kuratelu!
Pod kuratelu!
I se slovníkem naučným při ruce nebude
asi představa události v říši sultána cařihrad-
ského, kvapně a nejvýš nelogicky za sebou jdou-
cích, průměrně čtenáří jasna a patrna. Zvláště
okupace Cařihradu a poslední řeže malonsijské
Jako očitému svědku budiž mi dovoleno několik
poznámek „in margine“.
23. a 24. duben mi zůstane nezapomenutel
ným, mně jako všem, kdo téši se vítězství ducha
nad brutálnostmi pověry a sveřepou vládychtivostí
kněžstva.
Dne 23. odpoledne kráčel jsem nejlepš
ulicí Cařihradu, rue du Pera, a co mi zíral
vstřic z očí majitelů, komisů, sluhů závodů ele-
gantních, zdánlivě nedbalých prochazečů korsa,
všeho, co odchováno evropskou civilisací a žilo
tehdy (a žije i dnes ovšem) ve čtvrtích mimo-
stambulských, byl děs, děs ěpatně tajený a jevicí
se v rychlém zavírání závodů při sebe menší
šarvátce pouliční, jindy nepovšimnuté. Sultánovi
žoldnéři obdržel den před tím po 5 librách st.
(= 120 K), ozbrojeni revolvery a noži potlou-
kali se ulicemi vyzývavě a drze v uniformách
špinavých. Divné tváře nepěkných lidí, bloudí-
eích Galatou poblíž krámků penězoměnců suge-
rovaly těmto „zavřit“ již o 4. hodině odpolední.
Městem šla jedna zvěst. A že ta zvěst nebyla
klamnou, dokázaly „příhody“ syrské. Zvěst roz-
sáhlého vraždění nejen křesťanů arménských, ale
Evropanů vůbec, massakru bezuzdného.
Dílo kněžstva mohamedánského, planoucího
záštím proti civilisaci naší, stvořivší zázrak
v zemi Mohameda, stranu mladotureckou. Če-
káno pouze na pokyn z Ildiz-kiosku. Ale „hlava“
churavěla strachem a v rozčilení promeškala
pravý moment, noci z pátku na sobotu.
Evropan
Cařihrad
Ildizstán
Mohamed
28
article
Proč otálela posádka makedonská tolik dn
v St. Stefanu? Nebyli četní a čekali nové
nadšence. Zprávy připravovaných massakrů jim
dodaly odvahy. S elegancí a klidem, mále kdy
vídaným při prostých manévrech, obsadili mladí
Turci velký most galato-stambulský, čímž isolo-
valí Stambul. Několik mitrajez u vchodu mostu
zajistiio situaci. Malé kasárny Galaty a Pery se
vzdaly, mnozi přešli k Mladým. K páté hodině
ranní v sobotu byl jsem svědkem, jak vlečena
děla po nábřeží směrem k Bosporu, k Velkým
kasárnám, věčné baště posavadního pána. A p
devátě — až k nábřeži jsme slyšli houkání dě
— hodině ranní byla ona bašta srovnána s
zemí a skoro tisíc nepodajných, věrných sultá-
novi, padlo s ní.
To vše šlo před se jako vypočteno. Cizinci
odjíždějící parníky, až doposud bydlivší v ho
telích Pery, doprovázeni až k lodi galantní stráží
čtyř, pěti mužů a důstojníka. Pošta vyzvednuta
pod ochranou bodšků posádky makedonské, šesti
mužů, poddůstojníka a důstojníka až na palubu,
kde srdečným ruky stisknutím odměněni, zatím
co bratří jejich o několik ulic dál nastavovali
prsa kulím fanatiků. Úbor, výzbroj, pohyby, vše
bylo imponující . . .
Galat
St . Stefan
Turec
Bospor
29
article
Hledáme-li do podrobna, kdo jsou ti živlo-
vé, jaká rasa, jaká národnost? Stěží najdeme
jednolitou odpověď. Ale živel vedoucí, vládnoucí,
oduševňující jsou Turci, synové Georgiánek
Čerkesek ponejvíc, pak synové Balkánu. Prů
měrně rasa kavkazská, evropská, krev podobná
naší, ač náboženství tu jiné. Turek pravý je
znám jako dobrý karakter, pohostinný, počestný
nedůtklivý toliko v otázce žen. Proti němu sta-
vím typ obyvatel Syrie a Karamanie, původce
bestiálních krveprolití v okolí Mersiny atd.,
Araba syrského. Syr je náboženstvím bratr Tur-
ka, nikoli rasou, ač v haremech Turků zajisté
Arabek nebude chyběti. Arab je rasy semitské.
živý a pohyblivý jako šelma kočkovitá, jako
pardal, Istivý a úskočný, neznající soucítu ani
k vlastnímu bratru. Jeho vzleklá vášeň po peně-
Turek
Georgiánek
Arabka
Balkán
Sýrie
Mersin
30
article
široký rozhled a také dalekou perspektivu. Fi-
31
article
zích ho žene do nejtěžších prací, naučila b
lézti jako opice, plovati jako ryba a zápasiti ne-
urvale jako leopard. Morálky nemá, právě jako
je dosti indiferentní nábožensky, pokud toto ne-
slouží jako motiv proti jinověrci, a méně žárlivý
Turka. Na příklad moráinost Turka lze viděti
v Cařihradě: není znám případ jediné prodajně
ženy turecké. Zaplatila by smrtí, i ten, jenž jej
„přízeň“ hledal. Za to depravace prodajnost
žen arabských Syrie i Egypta, skleslost sexuáln
pod zvíře je přislovečná. Pe-ní-ze! Dej zlato
stříbro, měd, vše ti dám, co mám a co mohu.
Pe-ní-ze!
To je ona obrovská zeď, dělící Turka
Araba, syna kavkazské matky a syna libezn
rasy Semovy.
Pych, jehož se dopouští v poslední době
Arab syrský od Jaffy až k Mersině, volá o r-
gulaci. Muka, jakými prošli naši bratří v posled-
ních týdnech, muka úděsu, hrůzy, nejistoty jsou
neobyčejná. Kdo o nich mluví, jich zakusiv,
v polovině vypravování propukne v pláč. A co
v nitru země, kde nutili dobří Arabové matky
křesťanské zabit vlastní rukou dítě. Ne-li, roz-
sekali je zvolna na pruhy jako se krájí salám
Vojáci z válečných lodí mají slzy v očích, vy
pravují-li o zoufalství pronásledovaných.
Turek
Semov
Muk
Cařihrad
Sýrie
Egypt
Jaffa
32
article
Alexandretta byla rovněž tím dobročinným
„komitétem“ odsouzena k shlazení. Z nitra, z h
přichvátali Kurdové, potencovaní fanatikové, ko-
nat „dílo“. Vynikající osobnost z A., slyšíc, co
se chystá, obrátila se na valiho, aby tomu za-
bránil. Vali s politováním se omlouval, že proti
oněm lidem nie nezmůže. Tu obrátila se ona
osobnost na velitele válečné lodi anglické. Ten
vyslal na zem sedmdesát vojínů a děla, z nichž
jedno z balkónu konsulova zíralo ústím na palác
valiho. A vzkaz vyřízen valimu: při první krů-
pěji krve poletí koule do jeho bytu. Tak zachrá-
něna Alexandretla.
O zvířecích krutostech v okoli Mersiny spá
chaných bylo všude hojně roforováno. Až dopo-
sud Mersina sama zůstala ušetřena. V Adaně,
Tarsu a menších osadách šlo vojsko společn
s Kurdy proti křesťanským Arménům. Jako všu-
de i tu hodža (popové, kněží) seštvali dav do šíle
ného opilství krví. Lvropané, zejména osoby
vlivu a významu, v Mersině působili na valiho.
takže i vojsko chránilo ohrožené.
Až do dnes vyplave na povrch mořský tu
i tam poblíž Mersiny mrtvola, jíž řeka z nitro-
zemí přinesla. Masakrované prostě naložili na
vozy a vyklopili do nejbližšího řečiště. Staven
polévána petrolejem a zapalována. Drancování.
loupení, vykrádání pokladen — byl program
hrůzných dní, zatím ce dva francouzské křižáky.
jeden Ital, jeden Rus, naše Zenta a anglický
kontrotorpediniera, stály v přístavě. Nejsem di
plomatem — a proto konstatuji prostě tato fakta.
jež mi nejdou na rozum. Jediná válečná lo
první třidy Spojených států amerických stoji
hezky opodál od pobřeží, nejsouc v žádněm
styku se zemí. Čekají franků 25,000.000 jako
odškodněnou za vraždu dvou missionářů a výloh
výpravy.
Alexandrett
Vali
Mersin
Armén
Ital
Mersin
Adana
Tarsus
Rus
Zenta
spojený stát
zvířecí krutost
33
article
Jaká bezpečnost je v Mersině, přesvědčila
mne dnešní událost. Zámožný Řek jeden dal se
v barkajoli (překlad do češtiny vhodný mí ne-
znám) dovézti s matkou a zavazadly na rakou-
skou loď, odjíždějící za 1 hodinu na Cypr. Čtyři
veslaři oni věděli, že má značný obnos peněz
u sebe. Sotva dopraviti matku a syna na palubu,
žádali, aby o n se vrátil, ježto prohlásil, že mat
ku toliko doprovází, a policie prý na jich (vesla-
řů) garancii k tomu svolila. Zdráhal se a tu se
jako zuřiví naň vrhli a násilně ho chtěli od-
táhnouti do bárky. S jeho zavazadly tak sou-
časně učinili. Řek se bránil statečně a dána n
posila od komandu parníku. Tak odtáhli —
ovšem přece se zavazadly, jako prý zárukou pro
policii — s nepořízenou. Doufali totiž asi jej na
zpáteční cestě prostě omráčit, vyloupit a hodi
do vody a svésti celou přihodu na „masakry“
V Damnšku chystají cosi — slyší se. A což
Řek
Zdráhal
34
article
Beyrut, Hajfa a Jaffa? Jedinou spásou křesťanů
v těch místech je stálý příchod a odjezd turistů
a kroužící poblíže válečné lodi. Zpupnost a sou-
kromé vydírání je bezpříkladné. Každý z Arabů
pobřežních je ozbrojen revolverem a život Evro-
panů v těch místech je nejistota a úzkost.
A přece jak bohatou výbavu dala Příroda
této půdě. Vše zde roste, nádherně se dařía
oplývá. Jenom schází povolané ruce, které by tu
půdu žirnou racionálně pěstily. „Neseje se, ne-
oře se a přece se klidí.“ Nevděčníci místyji
vymrskávají. K čemu emigrovat do dalekých
koutů světa, když úrodný ráj tak blízko? — Je-
diná podmínka schází: Zákon! Ano, uzákonit di-
vokou hordu zde bez zásluhy se zdržující zá-
kony železnými, neboť lid ten je rostlý bez uzdy
a úcty pro ušlechtilé a nezištné. Vali, kajmaka-
mové a kadi mají relativní moc. Hiledí vyssát
hodně peněz ze situací — bakšiše a ku právu
a bezpráví jsou indiferentní.
Vládnou divocí, po majetku cizím a peně-
zích vůbec zuřivě bažící Arabové syrští — „sy-
nové volnosti“. Když je zloba napadne, týrají
Evropany nešetrnostmi, neslušnostmi surovými
paní evropské; když se zloba potencuje — teče
krev . ..
Není nejvyšší čas, aby barbarství tomu uči-
něn konec, umožněno snaživým vystěhovalcům
ujati se půdy po pěstění žíznicí? Aby v Jaffě.
přístavu Jerusalema, vykouzlen přístav důstoj-
ný? A Jerusalem samotný přetvořen v město
moderní hygieně odpovídající?
Tyto otázky mají gigantické otazníky za se-
bou. Jonom protektorát mocí evropskou vykoná-
vaný je s to dílo. A mezi mocnostmi ovropskými.
ač právě diplomatické cesty její nemohou se
zváti karakterními, Anglie jako zákonodárce je
nejschopnější a jako rostlá pro úlohu tuto.
Bohužel přání logické jednotlivce nečítá v plá-
nech rozhodnudí mocných . ..
Dr. Jaro Flašner.
Arab
Evra
Vali
Evropan
Flašner
Haifa
Jaffa
Jeruzalém
Anglie