Načítám náhled…
Chunky — 29 celkem
· entity: person 93, place 65, org 11, work 4
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. června 1909 Císlo 163.
4
article
vinnost ko stálu. Nyní je na slálu, aby vykonal svou
povinnost k zemím. (Ilučná pochvala a potlesk.)
Posl. Budig ohražoval se proti zvýšení kořaleční
a pivní daně, poněvadž by zejména pro severní Mo-
ravu znamenala jednostranné vykořistění lidu. M.
sto zvýšení daní konsumních měly by býti zavedeny
daně z přepychu, z tantiem, značnější vzestup osobní
daně z příjmů atd. Krok k sanování zemských fi-
nanci vítá, neboť Morava je na pokraji záhuby. Žádá
by stát převzal aspoň 50% výdajů na učitelské platy
a školské potřeby, (Hlučná pochvala a pollesk.
Posl. dr. Levický pravil, že Rusové, dokud ne
stane se jim v haličském sněmu po právu, nebudou
míti zájmu na ozdravění tamních zemských finanei
Proto žádá především spravedlivou volebn
relormu pro haličský sněm.
Schodek zemských financí byl zaviněn nadržo-
váním zemské samosprávě, která vedla k potlačení
národnestí a jednostrannému hospodářství privile
govaných tříd.
Pesl. dr. Urban soudí, že lze mluviti pouze
souhrnu daňových předloh, které mají částečně ráz
daňově-politických improvisací. Úkolům rozumné fi.
nanční politiky to nevyhovuje. Finanční správa by
byla povinna zabezpečiti finanční plán akční, v němz
by byly rozvrženy náklady všech velkých akcí na
poli hospodálském a sociálně-politickém a stano-
veny zdroje úhrady. Pokud jde o sanaci zemských
financí, nemohly by země hraditi veškeru svou po-
třebu, i kdyby sebe líp hospodařily. Definitivn
rozřešení problému sanace zemských
financí je nyní nemožné. V theorii musil by
stát, vykonávají-li politické úřady vliv na obecné
školství, převzíti také náklady. Avšak z této zásady
vzešla by prakticky velká politická nebezpečenství,
ježto by stát rozšířil svůj vliv na autonomii zemí.
což by bylo zárodkem trvalých konfliktů.
Posl
Rus
Pesl
doktor
Urban
Morava
5
article
Pokud se lýče navrženého modernisování fi-
nanění správy zemí, bylo by třeba změniti zemské
zřízení, při čemž by řešena býli musila olázka zod-
povědnosti vlády vůči zemským sněmům. Jediná
možnost senace zemských financí je, kdyby rozdělen
byl zemský rozpočet investiční, který by byl hražen
zápůjčkami, v rozpočet výdajů.
Daň z piva v Rakousku jest jednou z nej-
vyšších v Evropě. Od zavedeni zemské dávky z piv
zmenšil se konsum téměř o 10%. Pivovarský prů-
mysl jest ohrožen současně se tří stran. Pivovary
budou zejména tím postiženy, že budou musiti, ne-
hledě k sestátnění zemské dávky z piva také nést
velikou dilerenci zvýšení pivní daně, což bude vy-
žadovati zvýšení závodního kapitálu a zvýšení del-
credere.
Politika zdanění lihu jde prazvláštnímí ce-
stami. Jest zajisté pochopitelno, že malé palírny do-
stávají bonifikace, ale jinak má se to s kontingen-
tem. Ukázalo se, že konsumenti platí větší, výrobei
menší daně a že celá diference mezi vysokými
nízkými výměrami daní v obnosu 20 K za hl při-
padla úplně zemědělským výrobcům. Odpomoc může
zjednati pouze lihový monopol. Bylo by zajímavým
zvěděti, zda finanční správa vůbec obírá se myšlen-
kou zavedení tohoto monopolu, zda vyjednáváno
bylo v tomto směru s Uhrami a jaké jsou námitky
proti temuto monopolu. Era velkých přebytků vzbu-
díla důvěru v další vývoj příznivého rozvoje příjmů
a bohuželi také v parlamentních kruzích setkáváme
se s přeceňováním finanční síly státu a s jistou bez-
starostnestí ve věcech finaněních. Přebytek r. 190e
lze odůvodniti velkým stoupnutím tehdejších příjmů
Avšak i jiné okolnosti tu rozhodovaly.
Era
Rakousko
Evropa
Uhry
6
article
Velikou úlohu hrálo při tom také hospodářství
mimo rezpočet. Státní dluh zvětšil se o
r. 1900 téměř o millardu. Upuštěním od re-
formy domovní daně prospělo by se pouze agrárním
zájmům. Annexi Bosny, stavbou nových bilevních
lodí a obnosy potřebnými pro železniční investice,
úbytkem při postátnění drah a sanací zemských fl-
nancí bude do příštího rozpočtu třeba za-
řaditi výdaj větší o 148 mil. Přijmy z fi-
nanční reformy mohou vynésti 40 mil. Bylo by tedy
třeba úhrady ještě 108 mil.
Rozpočet za příšti pětiletí stoupne
o 270 až 300 mil ročně. Event. částečnou
finanční reformou budou napřed uzmu-
ty prostředky na provedení sociálníhe
pojištění. Jest nezbytně nutno míti na zřetel
také snížení výdajů. Veškerá správa i všechny její
jednotlivé odbory musí býti s finančního stanovisk
podroheny revisi
Gbratem politických názorů mění se také postu
finanční polítiky. Zdemokratisováním státního života
rozšířila se státní činnost a ji musí se nyní také
vyhověti nezbytnou finanční reformou. K tomu však
musí finanční správa ujati se vedení finančním pro-
gramem velkých obrysů. Tím budou také dány pod-
mínky pro provedení velkých hospodářských a so-
cišlně-politických akci, které jsou čestnou záležitost
sněmovny.
Posl. dr. Diamand dovozoval, že finanční před-
lohy nejsou žádným celkem a jsou systémem pol-
tiky, jejíž duší jest bída a hlad lidu.
Posl
doktor
Diamand
Annexi Bosna
7
article
Posl. dr. Glabiňski by nád, aby vláda starala s
také o obce. Finanční předlohy třeba dů-
kladně přepracovati v zájmu ochrany
práv a samosprávy zemí. Polský klub Irvá
na tom, aby oprava domovní daně a zrušení nejniž
ších dvou třid domovní třídní daně provedeno bylo
současně s reformou daní nepřímých. Navrhuje, aby
předlohy přikázány byly 52člennému finaněnímu vý-
boru, jehož zvolení navrhuje. (Ilučný souhlas.)
Mluvili ještě poslanci dr. Gross (Krakov), Žit-
nik a šl. Stransky.
Posl. šl. Stransky pravil, edpovídaje k někdejš
řeči posl Freundlicha, že není pravdou, že dům ber-
ního komisaře dra. Wagnera v Aši byl demolován.
protože žádal na poplatnicích, aby správně přizná-
vali. Ve skulečnosli dopouštěl se tento berní komisai
po více než 11/4 roku nejneslýchanější beztaktnost
a protizákonnosti a vydíral neslýchaným způsobem
zejména drobný lid. Obyvatelstvu bez rozdílu prask-
la konečně trpělivost a proto vytlouklo bernímu ko-
misaři ckna. Ač mu byly před soudem dokázány
všechny nezákonnosti, řádí tam doposud. Tvrzení
posl. Freundlicha, že jedním z hlavních daňových
defraudantů byl ašský okr. hejtman, popírá. Je to
čestný muž. Posl. Freundlich, ač to řečníkovi slíbil
dodnes neudal prameny svého tvrzení. Řečník pro-
hlašuje konečně, že jeho stanovisko strany k finan-
čním předlohám je zamítavé, zejména nepřistoupí
za žádných podmínek na zvýšení pivní daně, poně-
vadž západočeský pivovarský průmysl, který těžc
zápasí s bavorskou konkurencí, byl by tímto zvý-
šením co nejhůře postižen.
Jednání přerušuje se-
Posl. Choc podal námitku proti přikázání roz
počtu melioračního fondu bez I. čtení rozpočtověmu
výboru a posl. Seilz proti přikázání vládní předlohy
o zřízení válečného sboru.
Posl
doktor
Glabiňski
Gross
Wagner
Freundlich
Choc
Krakov
Aš
8
article
Posl. Starck naléhá na zodpovědění dotazu
záležitosti kancelářských oficiantů.
Posl. Němec upozorňoval, že státní zastupitel
ství v Praze žalovalo nakladatele brožury, která byla
imunisována dotazem v poslanecké sněmovně a že
dnes koná se o tom soudní přelíčení. Žádá před-
sedu, aby se ohradil proti porušování imunity.
Předseda odpověděl, že zahájí šetření a ob-
hájí práva sněmovny, byla-li porušena imunita. (Po-
chvala.)
Předseda navrhuje příští schůzi na zejtřek nn
10. hod. dopol. a dává jako 7. předmět na jednnei
pořad 1. čtení vládní předlohy o zřízení válečnického
sboru.
Ježto posl. Seitz podal námitku proti pojetí to-
hoto předmětu do jednacího pořadu, byl z jednacího
pořadu vyňat.
Konec schůze v 10.50 hod.; příští schůze bud
zejtra.
Mezi došlými spisy byl dotaz posl. Mo-
dráčka, Jaroše a soudr, o nepřístojnoslech u po-
štovní spořitelny ve Vídní. .
Příští schůze panské sněmovny koná s
ve čtvrtek 24. t. m. odpoledne. Na jednacím pořadu
je mezi jiným 2. čtení zákona o dobytčím moru
2. čtení zákona o obchodním pomocnictvu. Ve schů-
zích dalších, jež konány budou 25. nebo 26. event
28. t. m., mají dále býti vyřízeny: zákon o nákaz
ných nemocech, pojišťovací smlouva, zákonné před-
lohy o soudcovské praxi, o rozdělování budov v Ty
rolsku, o pracovní době a zavírání obchodů, pal
návrhy, týkající se sanace zemských financí a vy-
budování státního zdravotnictví. Státní rozpočet n
r. 1909, jenž eventuálně dojde od poslanecké sně-
movny, má rovněž v jedné z těchto schůzí býti pro-
jednán.
Posl
Starck
Němec
Seitz
Jaroš
Praha
Vídeň
NN 10
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 14. června. (Před rozpočto-
vou debatou.) Rozpočtový výbor poslanecko
sněmovny pracoval letos parou. Vyřídil svůj úko
od 4. května do 9. června, tedy za pět neděla
jeho zpravodaj, posl. Steinwender předloži
v dnešní schůzi poslanecké sněmovny referát
takže rozprava o rozpočtu může započíti. Na vy-
řízení rozpočtu v pravý čas (do konce června
aby nebylo třeba nového provisoria), zbývaji
sněmovně ovšem sotva dvě neděle, poněvadž
i panská sněmovna potřebuje času na své votum
Uherská sněmovna vyřídila na podzím letošní
rozpočet za deset dní; co svedli v Pešti, dovedli
by i ve Vídni, budou-li chtít. Ale o takové dobré
vůli poslanecké sněmovny bar. Bienerth má pa-
trně některé pochybnosti, a proto prý se od-
hodlal, podati už příští středu novou předlohu
zatímného rozpočtu na druhou polovinu roku.
„Dzien. Pol.“ sděluje, že se vláda odhodlala
k tomuto kroku proto, aby nebyla zaskočena
nějakým překvapením.
V Praze, 14. června. (Uherská krise.
Časopisy, které nestojí ve službách strany neod-
vislosti, vidí v resoluci, připravené výkonným
výborem pro plenární schůzi celého klubu, při-
mé vypovězení války koruně. Jestliže v resolue
se žádá zřízení samostatné banky r. 1911 a svě-
ření přiští vlády výhradně košutovcům, činí-li se
tedy požadavky, o nichž je známo, že koruna
je zamítá, jest konflikt s korunou neodvratný.
Bienerth
Pol
Praha
Pešť
Vídeň
poslanecký sněmovna
10
article
Koruna z pravidla souhlasí s odklady a zne-
náhlým postupem. Ale tentokrát nesouhlasi
s úmyslem Justhovy skupiny, aby se řešení uher-
ské krise odročilo až do podzima, kdy baron
Achrenthal vystoupí v delegacích s požadavky
vynucenými vděčností k německému spojenci
Koruna si proto přeje, aby se krise rozřešila
ještě do letních prázdnin a provedla se volební
oprava dle Andrássova návrhu, který obdržel
předbežnou panovnickou sankci. Jestliže stran
neodvislosti bude dále činiti prekážky včasnému
uklizení krise, nastanou dle „N. P Journ.“ dvě
možnosti. Buď bude jmenováno přechodné mi-
nisterstvo, jež se pokusí pomocí jedné části ko-
alice provésti volební opravu. Nepodaří-li se ta
kový pokus, bude sestavením nově vlády pově-
řen důvěrník koruny, který se již nemusí opírati
pouze o strany koalovaně. Nové volby byly by
pak nevyhnutelny-
Ze Lvova, 12. června. (Německý haka-
ista políčkuje polské děti už i ve
Lvově.) Prof. Glabiňski má rozhodnou smůlu.
Justhův
Achrenthal
Andrássův
Glabiňski
Lvov
P Journ
11
article
V tu dobu, kdy polské kolo na jeho rozkaz proti
svému lopšímu přesvědčení podporuje Němcea
společně s K. H. Wolfem drží německou vládu
Bienerthovu, německý šulferajn pořádá valnou
schůzi v Bialé, tedy již na půdě haličské a radí
se, jak upevniti němectví i pod Karpaty a v krát-
ce na to německý učitel v evangeli-
cké škole ve Lvově spolíčkuje pol-
ského žáka za to, že si dovolil v
škole promluviti soukromě ne-
kolik slov polsky. Učitelem soukromé
ovangelické školy jest Kůhner, jeden z hlav-
ních agentů hakatistického „Bundu der christ
lichon Deutschen in Galizien.“ Do školy na po-
kračovací kursy chodí také syn jedné lvovské
učitelky, a jemu se přihodilo, že promluvil se
spolužákem několik polských slov. Spolužák,
řídě se pokyny učitele Kühnra, jenž patrně vy-
chovává ve své škole špicly, donesl ihned uči-
teli, čeho se dopustil polský žák, a u čite
polského chlapce spolíčkoval, až
se roznemohl.
Je z toho vyšetřování, jež poskytne předse
dovi polského kola ve Vidni zajisté hojně mate
riálu, aby ještě více upovnil svůj spolek s rakou
skými zástupci pruského hakatismu.
Z Terstu, 12. června. (Gorický sně m.
Snahy místodržitele, prince Hohenloha, umožnit
kompromis mezi gorickou skupinou klerikálně-
slovinskou a liberálně-vlašskou s jedné, a kleri
kálně vlašskou a liberálně-slovinskou s druho
strany, ukázaly se marnými. Poněvadž sněm
jenž se rozštěpil v takové dvě, nepřirozeně sesta
vené skupiny, není sehopen práce, nebude prý
již svolán, nýbrž v brzku rozpuštěn a nové volby
budou vypsány na dobu podzimní.
Wolf
Bienerthův
Kühnr
Hohenloha
Karpaty
Lvov
Terst
Deutschen in Galizien
12
title
Politické zprávy zahraničné.
13
article
V Praze, 14. června,
Praha
14
article
Realná slovanská politika
»Novoje Vremě« dodatečně uveřejňuje řeč
kterou měl na nedávných slovanských poradáeh
v Petrohradé Srb prof. Radovan Košutič. Zn
vyjímáme závěrečný pasus o realné politice slo
vanské, jak se podle řečníka právě provádí na
»Reslná slovanská politíka musí býti ta
ková, jakou vede srbsko-chorvatská koalice ve
Slavonii a Chorvatsku; taková, jakou v poslední
době vedou v Bělehradě a Cetyní dva spolčené
slovanské státy, Srbsko a Černá Hora, žádný
z těchto spolků nent namířen proti druhému
slovanskému národu, nýbrž naopak může po-
sloužiti jen blahu všech Slovanů. Reslnou po-
litikou slovanskou se jeví, když Chorvaté z
žádné sliby a vnady z Vídně neoddělují se o
svých bratří Srbů, bojujících společně s nimi
za občanská a politická práva trojjediného krá-
lovství; a když nad Srby vznáší se bouře a
přes padesát jich jest přivlečeno na lavici ob-
žalovaných jen proto, že jsou Srby, hle, nej-
lepší síly chorvatské advokaturý hlásí se jim
za obhajce! Realnou slovanskou politikou bylo
by, kdyby ke spolku Srbaka a Černé Hory při-
pojilo se Bulharsko a kdyby se v jeho čelo po-
stavilo Rusko. Takový spolek hospodářský i po-
lilický měl by ohromný význam. Nejprve by
neduvolil úřadní politice Ruska, aby se otáčeln
ve stranu, kde Slovany jen škoda čeká; druhé,
jen spolčeně Rusko svým autoritativným hlasem
bylo by s to, aby spravedlivě rozřešilo spory
mezi jižními slovanskými státy, přimělo by je
k realné práci, k organisaci jejich vojenskéi
kulturné moci; tento spolek byl by na konec
nejpevnější hradbou Slovanstva, nejlepším stráž-
cem jeho zájmů a zárukou jeho vzkříšení
Vrema
Srb
profesor
Košutič
Chorvat
Srba
Slovan
Slavonie
Chorvatsko
Bělehrad
Srbsko
Černá Hora
Vídeň
Bulharsko
Rusko
Srbak
16
article
Společná porada ruských slovanských spolků.
V pálek konala se v Petrohradě společná
porada výborů slovanských spolků petrohrad-
ských: starého slovanského spolku slovanské
vzájemnosti (předseda N. A. Chomjakov), spolku
Haličanů (předs. hr. V. Bobrinský) a Sokola.
Zvláštní povznesení mysli pozorovalo se u členů
haličsko-ruského spolku, což se jeví účinkem
nedávného příjezdu haličsko-ruské delegace na
slavnost Gogolovu do Moskvy a odtud do Petro-
hradu. Ve schůzi bylo oznámeno, že studujíeí
VII. třídy gymnasia ve Lvově, jménem Kuljavčík,
jenž na usnesení kollegů se zúčastnil výpravy
delegace do Ruska, hned po svém návratu do
Lvova byl z ústavu vyloučen.
Otázka zrušení trestu smrti v hosudarstvenně
dumě.
O této otázce bylo rokováno v podkomisi
hosudarstvenné dumy, jíž byla odkázána. Zpravo-
daj Maťunin vyslovil se pro zamítnutí návrhu
tohoto zákona, ukázav na to, že hosudarstvenné
duma na základě čl. 97. zákl. zákonů nemá
právo dotýkati se vojenských a mořskovojen-
ských brdelných zákonů, následovně nemůže
ani vyloučiti trest smrti z vojenského kodexu.
Theoreticky, pravil zpravodaj, je tato
otázka vyřízena ve prospěch zrušení trestu
smrti; ale prakticky je trest smrti za-
chován ve všech státech velikých i malých,
v monarchiích i republikách, a kde je nahrazen
trestem jiným, je to spíše v neprospěch než
v prospěch odsouzených, protože takové tresty,
zaměňující trest smrti, jsou jen nekonečným
umíráním. Pokusy o zrušení trestu smrti učiněny
býly v některých pariamentech, ale všude marně.
Zpravodaj tedy zrušení trestu smrti za panu-
jíeích v Rusku okolnosti nepokládá za nutné.
ale prohlašuje se proto, aby soudcové trest
smrti vynášeli co možná nejřidčeji, jen v pří
padech nejhroznějších.
osle e
Francouzsko-italský celní tarif.
Chomjakov
V Bobrinský
Sokol
Gogolův
Kuljavčík
Petrohrad
Moskva
Petrahrad
Lvov
Rusko
spolek Haličan
17
article
Z Pařiže se oznamuje, že dnes bylo zahá-
jeno ve sněmovně jednání o celním Jarifu
francouzsko -italském. Francouzská vláda chce
jistými změnami celních sazeb z roku 1892
dokázati Italii sympatii. Nastane řada
redukci, které usnadní francouzsko-
italské obehodní styky. Obchodní
ministr vyslovil se pro snížení cel pro stru,
hrubé hedvábi, gumu, olivový olej, slaméné
klobouky a automobily. Pro jisté suroviny
zůstanou dřívější sazby. Touto reformou celního
tarifu chce doložiti francouzská vláda své ují-
štění přálelství k Italii skutkem, jehož působ
nost bude brzo patrná.
Expansivní politika Belgie?
Král belgický Leopold měl v minulých dnech
velikou řeč v Antverpách, ve které pravil, že
Belgie má zapotřebí většího rozpětí, zvláště na
poli hospodářském. Jest nutno postaviti veliké
loďstvo obchodní a nelekati se žádného nákladu
na ně. Usilovati se musí také o zřízení řádných
paroplavebních linil mezi Belgií a Amerikou,
Belgií a východní Asil, o lepší využitkování
dobré půdy ve státě konžském. Král projevi
dále přání, aby Belgičané v zámoří vůbec hle
děli se výhodné usazovati a zakládati kolonie
jež by pěstovaly čilé styky s mateřskou zemí.
Italia skutek
Leopold
Belgičan
Belgie
Antverpy
Amerika
východní Asil
18
article
Ministerská krise v Belgii?
Ministerský předseda belg cký Schollaero
bude snad donucen podati s eelým kabinetem
svým demissí pro chování se vlastní klerikáln
vlády jeho v otázce vojenské. V Balgii totiž má
se zrušiti až dosud zavedená náhradní služba
vojenská, dle niž mohli se z povinnosti vojenské
bohatci vykoupiti, a nahraditi všeobecnou brannou
povinnosti. Proti tomu postavili se starokleriká-
lové, neboť voliči jejich zvláště na venkově nej-
vlce práva výkupného použivali. Za to levá
frakce klerikální strany, vedená poslanci Carte-
nem a Wiartem, jakož i liberálové a socialisté
jsou pro zavedení všeobecné branné povinnosti.
Situace stížena jest také tim, že finanční ministn
Liebaert a ministr justice Lautsheere postavil
so na stranu staroklerikálů. Avšak přes to nen
vyloučen kompromis v tom smyslu, že by ka-
binet Schollaertův provedl pouze jistou reformu
vojenské služby v Belgi
Wiart
Schollaertův
Belgie
Carten
19
article
Anglický postrach před Němci
Známou řeč lorda Roseberyho, pro-
nesenou o kongresu říšského tisku, kritisuje
radikální »Nation«, jež tvrdi, že obsah, po-
daný v této řeči anglickým zástupcům koloni
o evropské siluaci, neodpovídá pravdě. Jeho
slova překrucují skutečnost a mohou vzbudit
opravdový omyl ve stycích kolonii s Anglil.
Rosebery přeháněl ličením nátlaku, činěného na
»malý ostrov« anglický. Po důkazu převážné
převahy anglické moci námořní pokračuje
»Nation«: Nemůžeme připustiti, že by po-
dobná situace mohla vzbuzovati obavy. Nenl
důvodů k nijaké panice. Když Nový Zelanda
Australie v domnění, že mateřská země se oetla
před bezprostředním nebezpečím, nabidly Velké
Britanii válečné lodi, je nutno těmto zemím
vysvětliti, že podobné nebezpečí ne-
existuje. »Nation« ostře kárá, že sir Ed.
Grey projevil souhlas s řečí Roseberyho a pře-
kročil obyčejné meze zdvořilosti a zapomněl na
zodpovědnost svého vysokého postavení. K čemu
přizvukuje? K vyzvání, aby mladé, mírumilovné
demokracie v Atlautickém a Tichém oceánu,
dosud neporušené válečnictvím, byly strženy do
víru militarismu. Kdežto v Evropě
vládne stav, který dovoluje pracovním třídám
říci: »Nechceme slyšeti nic o šílenství války«.
podporuje anglická vláda toto šílenství, dokud
bude poslední shiling na zbrojení. Roseberya
Grey měli spíše varovati kolonie před touto
evropskou střeštěnoslí. Není nijaké krise, která
by požadovala podobného spolupůsobení kolonil.
Němec
Rosebery
Grey
Austrálie
Velká Británie
Evropa
Roseberya Grey
20
article
místě v Marokku. Zprávy o jeho odvolání jsou
nepravdivé. Francouzský vyslanec měl dlouhou
rozmluvu s Merry del Valem a ministrem za-
hraničních věcí. Podrobnosti konference nedo-
staly se na vařejnost. Ministr pouze prohlásil,
že dohoda Francie se Španělskem v záležito-
stech marockých nebyla nikdy srdečnějšl.
Japonské spiknuti k pobilí Američanů.
Na ostrově Honolulu v Tichém Oceanu
objeveno bylo spiknuti japonské, aby panství
nad ostrovem přešlo z rukou amerických do
jsponských. 17 vůdců hnutí, kteři byli vesmě
zatčení na základě usvědčujících dokumentů,
nalezených při prohlidce v redakci japonského
listu, chtělo podnititi 8000 japonských dělniků
na cukerních plantážích, aby pobili veškeré
Američany. 12 Japonců bude pohnáno před
soud pro podněcování ke vzpouře a ostatní pro
podněcování ke vraždě.
Američan
Maroko
Francie
Španělsko
Honolulu
Tichý Ocean
Merry del Val
21
article
Červnové slavnosti.
Červnové slavnosti.
Praha — Dnchcovu a Mostu.
19. a 20. č rvna 1909.
Representační schůze výboru slav-
nosti a delegatů měst. Včera odpoledne
konala se v roslavrantu Chodérově schůze damského
i mužského výboru slavnosti Praha Duchcovu a Mostu,
k níž dostavili se v hojném počtu zástupcové král.
hlavního města Prahy a obcí okolních. Tak zejména
za město Prahu obscní statší pan Václav Březnovský,
za vinohradskou obec pan M. Bilek, čestný místo-
předseda slavnosti a náměstek starostův, pan F. Deport
za město Karlín, pan Zdenko Strach za Vršovice, pp.
Baumruk a Volek za Vysočany, pan Jareš za Radlice,
pan Ježek za Strašnice, pan Nešvara za PodolI-Dvurce
a m. j. Schůzi zahájil pan Maděra, rada král. hlavního
města Prahy a předseda slavnostního výboru, kterýž
uvital přílomné, vylíčil krátce úkoly Národní jednoty
severočeské, jakož i účel slavnosti. Slavnost má při-
spěti svým výtěžkem k foudu na vybudování českých
měšťanských škol na severu království, tedy úkol za-
jisté důležitý, vyžadující velkých nákladů. Řečník
prosil přítomné zástupce měst, by tlumočili v měst-
ských radách žádosti za přispění nejen morální, ale
i hmotné vzhledem k rozsáhiosti jednoty, na jejíž
jistě nejrozlehlejší půdě odebrává se vlastně menši-
nový zápas, který stává se tím urputnějším, že Němci
přirozeným obklopením severních Čech říší mají odtud
značné podpory i postly »morální«. Po předložení
a schválení programu slavnosti, který ukázal se býti
opravdu velkolepým, schůze skončena.
Březnovská
M Bilek
Zdenko
Baumruk
Volek
Jareš
Ježek
Nešvar
Dvurka
Maděra
Němec
Praha
Dnchcovo
Most
Karlín
Vršovice
Vysočany
Strašnice
Čechy
slavnost Praha Duchcov
rada král
22
article
Program ohňostroje v předvečer slavnosti 19.
června. Sobotní ohňostroj vyrovná se úplně svatojan-
skému ohňostroji, ano v některých novinkách jej
úplně předčí. Celkem přes 19 samostatných atrakcí
vykazuje program, který v tomto sestavení byl právě
schválen: Počátek ohlášen bude třemi ranami dělo-
vými. Na to vylétnou 2 rakety, jichž let doprovázeti
budou rány z hmoždířů. Další 2 rakety okrášleny
budou hvězdami barevnými. Ihned potom ohnivý
strom hadů, přes 200 kusů s výbuchy. Puma „Eros““
s bílými hvězdami. Výbuch sopky Mant Pelé, při kte-
rém se vznese 1000 ohnivých těles k nebesům. Pu-
ma „Jitřenka“, již doprovází výbuch z děla. Dvě
vysokoletné rakety padákové s barevnými hvězdami.
jež po několik minut vznášeti se budou v povětří.
Ohnívá smršť s dvojitým výbuchem. 3 vysokoletné
zpívající rakety. Obrovská kytice „Herispedek“, de-
korovaná různými ohni a barvami. 3 vysokoletné
rakety se zlatým deštěm. Obrovský mořský pavouk,
který vzlétne do výše 400 m a rozestře své sítě na
100 metrů. Boj hvězd a komet s výbuchem 50 raket
2 vysokoletné rakety se zlatým deštěm. Puma střap-
covitá. Závěreční skupina s inciálkami N. J. S., de-
korovaná raketami. Bengálské ohně. Několik dělo-
vých ran končí tak bohatý ohňostroj. Ohňostroj vy-
prrví známý pyrotechnik Boh. Hájek.
Vstupenky na lodě po 50 hal. vydávati se bu-
dou počinajíc středou odpolednem v kanceláři Ná-
rodní jednoty severočeské ve Spálené ul. č. 26. Lodi
budou číslovány a jest tudíž přeplnění vyloučeno.
Jest však záhodno, aby každý v čas si vstupenku
opatřil. Dítky jen v průvodu rodičů jsou připuštěny
a platí 30 hal. Zvláště výhodně jsou vstupenky kom-
binované, po 70 hal., které umožňují v sobotu vstup
jak na ostrov tak i na lod.
Erós
Pelé
Hájek
Pu
Ná
23
article
Hatiční slavnost v Libni
koná se již tuto neděli. Blahovůlí rady kr. bl. města
Prahy propůjčen pořadalelstvu park a přistav libeň-
ský, jedno z nejkrásnějších míst v VIII. části Prahy.
Program obstaraji mistní spolky. Dorost »Sokolae
provede prostná evičení a bry. Jednota českých
střelců řídí závodní střelbu o ceny. Zpěv. spolek
»Věnceslav« za spolupůsobení okolních pěveckých
spolků zapěje 3 sbory. Vzdělavací a ocholn beseda
»Tyl« řídí přístavní umělacký kabaret, »Kroužek mlá-
denců« — loutkové divadlo s živými figurami. Ba-
ráčníci staré zvyky národní předvedou v hospodě na
rychtě. Ku pobavení velkých i malých získány: mu-
seum »Sari-Vary«, kolotoč, divadlo s králičky, jízda
v kočárku, Habešané, dalekohled a j. Za soumraku
skvělý ohňostroj vypálí pyrotechnik p. J. Böhm
z Prahy I. Večer slavnostní osvětlení. Vstupné v před-
prodeji 30 h, u pokladny 40 h. Děti jen v průvodu
rodičů mají vstup volný. Účel slavnosti, pomoci první
obranné jednotě národa našebo Ú. M. S., shromá ždí
zajisté nejen občanstvo libeňské, nýbrž i okolní 20.
června na přístavě v Libni.
Věnceslav
Tyl
Sari
Habešan
J Böhm
M S
Libeň
Praha
Vara
Praha I
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Mravnost Veselohra o třech dějstvích
Německy napsal Ludwig Thoma. Přeloži
Karel Šipek. Režisér Gustav Sehmoranz.
Policie hlavního města operetního »vévod-
ství« — však už víte! — zatkla dámičku neka-
lého řemesla, že trochu příliš okatě ohrožovala »ve-
řejnou mravnost«. U zatčené nalezen »zápisnik«.
kompromitující řadu »nejvážnějších mužů«.
V seznamu nachází se i jméno pana Bee
mana, kandidáta poslanectví do říšského sněmu
za spojené strany konservativně-liberálnou
liberálně-konservativnou, zároveň váženého před-
sedu Spolku pro povznesení veřejné mravnosti.
Pan Beerman je prostomyslný muž svých zvyků
a náklonností, není mu zeela jasno, kterak
k oběma hodnostem a k důvěře svých spolu-
občanů se vlastně dostal, ale uznává důležitost
vnějšího zdání a proto v něm hrklo, když k jeho
sluchu dolehla zpráva o zápisníku.
Došel si na policii, omakat situaci.
— Co pak a tím seznamem budete
dělat?
— Zavoláme si pány za svědky, druha po
druhu, vysvětluje úřadník. Bude-li třeba, ode-
vzdáme vše soudu . ..
— Co vás nenapadá! rozčiluje se pan
Beerman. Vždyť jsou to otcové rodin, čienové
lepší společnosti, činitelé konservativních stran,
pracují pro záchovu státu, podporují vládu ..
— Je nám lito, zákon platí stejně pro vše-
cky strany . ..
— Nesmysl! Tak byste nadháněli přímo
do díla podvratným živlům !. . ..
Úřadník krčí jen rameny.
— Povinnost, předpis, nerozeznává živly ...
Vše marno, věe je vskutku nebezpečna
Pan Beerman je ovládán jedinou myšlenkou:
jen zápisník učinit nějak neškodným. A poně-
vadž v policejní úřadovně bývá vždy rušnoa
úřadník, který má věc v referátě, právě opět je
Thoma
Karel šipka
Sehmoranz
Bee
Beerman
Německo
25
article
volán k telefonu, použije pan Beerman nestře
ženého okamžiku a prostě nešťastn zápisnik —
ukradne.
Má teď nebezpečný dokument u sebe, ale
není mu tím ulehčeno. Doma teprv rozleželo se
mu, jak náleží v hlavě. Zmírá úzkostmo
ubožák.
Vyžádal si na poradu svého právního
přítele. Co teď se zápisnikem počít?
— Víte, co? radí advokát: Vytrhněte list
na kterém je napsáno vaše jméno a vraťte svazel
anonymně policii.
Pan Beerman chvilku přemítá.
— Nemožno! Moje jméno je tam zanešeno
přílis — často . . .
Trampoty těžce zkoušeného předsedy Spolku
mravnosti působí v hlediští mnoho švandy. Však
by s milým panem Beermanem bylo vskutku
zle, kdyby šťastná náhoda nepřispěla na pomoe
Do afěry zatčené dámičky zapletena je i osob-
nost nejvyšších kruhů! Sama Jeho Výsost dě-
dičný prine byl právě na návštěvě pochybné
osůbky, když policie vnikla do přibytku. Ukryl
se v kritické chvíli do šatníku a ušel tak ve-
řejnému skandálu. Policie dostane pokyn, aby
záležitost bez nápadnosti odstranila se světa.
Na departementu pro veřejnou mravnost jsou
na konec sami rádi, že zápisník, nikdo neví jak,
někam zmizel. Pan Beermann je zachráněna
bude na svých výpravách za humna mravního
řádu příště — opatrnější. —
Hra nemá mnoho děje, jak vidět. Nemá ho
také zapotřebí. Není veselohrou po smyslu
běžném, ale — spíše ukázkou vtipného scé-
nického žurnalismu, obratně pro divadelní účin
zužitkované denní látky. Vlastní děj a poměry
zná divák dokonale ze sensačních rubrik denních
listů, jež svého času dychtivě hltal. Tak má
hra předem zajištěn zájem a nejde než o peprné
poznámky a pichlavé glossy, vtipně umístěné
a namířené určitým směrem. Pro takové věci
má dav nesmírně jemně nabroušené sluchy.
Beerman
Beermann
26
article
Tendence hry je sice zjevně mravokárná, ale
jen tak zjevně. Mravů mnoho nepolepší, je na
to přilis stranntcká. Hlediště pudem vystihuje.
co si asi myslit o mravním horlení, stranou proti
straně namířeném.
— Dejte mi pokoj s mravokárci! Jsou to
nejprotivnější lidé! . . . praví někdo za řeč
v kuse.
Hledišlě dává mluvčímu za pravdu, ne-
chává tendenci být tendencí a drží se stránek
hry čistě zábavných. A je jich na štěsti dost
vyplnily příjemně celý večer.
Panu Kafkovi spadla s Boermanem do klina
velmi vděčná role nesnázového talika. První
druhý akt po způsobu »salonních« her satyri-
ckých vyplněn je glosami a diskusemi. Druhý,
v policejní úřadovně, zajímá i bystře zachyce-
ným ovzduším německého úřadního aparátu,
dresury »stramm und schneidig«, Z šarží mají
se některé osobitěji k světu. Tak »lehká dá-
mička«, kleré neimponuje žádná světská moc-
nost, ni úřad. Zná věci života s druhé protější
stránky a nedá ani fik za přetvářku, kterou lidé
nazývají úcta a respekt (pl. Laudová). Pak je
tu representant vysoké školy zevní korektnosti,
komoří a pobočník princův, kavalír každým cou-
lem a obstaravatel »životní zkušenosti« Jeho Vý-
sosti (p. Schlaghamer). Dále německý profesor
s dlouhým Jupiterovským plnovousem, prorok
umravněnosti, náčelník akce proti pornografli,
takto vášnivý tarokář a milovník latinských ci-
tátů z Tacitovy Germanie (pan Matějovský).
Tské figurka mladého asesora policejního (pan
Hašler) je dobře střížena. Nadržená služební pře-
horlivost, neskrocená ještě žádnou blamáží
nemilou zkušeností, nevědomá si ještě velikého
pravidla všeho umění a povolání, divné pohádky
života o dvou rodných sestrách Theorii a Praxi,
které se spolu věčně rozcházejí . . .
Kafka
Laudová
Matějovský
Hašler
Prax
Tacitův Germanie
27
article
Španělská výprava v Marokku.
Zpráva o nové vojenské expedie
španělské do Marokka se opětně potvrzuj
z Madridu. Vláda je odhodlána začíti co nej-
dříve s naloděním vojska. Ministerský předsed
Maura dlí na zámku La Granje u krále, aby
s ním jednal o krocích, jež bude nutno pod-
niknouti mezi Melillou a Ceutou. Tvrd
se, že bude zapotřebí vyslati do Marokka po-
silu několika tisíc mužů. Státní rada
povolila úvěr 34 milionu peset pro mimořádná
opatření, což vzbudilo nelibost liberální oposice.
Záležitosti marocké.
Z Madridu se oznamuje pařižským listům
že v poslední důležité ministerské radě, konané
za předsednictví krále, jednalo se zejména o ma-
rockých věcech. Marocká situace zůstane ne-
změněna až do příchodu poselstva marockého,
jež sdělí definitivní úmysly sultánovy. Předmě-
tem největšího zájmu je vyklizení území, okupo-
vaných Španělskem a Francií. Podle posledníe
zpráv z Melily pokračuje stavba železnice bez
odporu kabylských kmenů. Ministr zahraničníe
věcí prohlásil po poradě, že má plnou důvěru
v Merry del Vala a že jei ponechá na jeh
Maur
Maroko
Madrid
Melilla
Ceuta
Španělsko
Francie
Merry del Vala
Le Granje u král
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Trutnovská řeč posl. prof. Bachmanna
Na nedělní schůzi německo-pokrokového Vereinu
v Trutnově prohlásil posl. dv. rada prof. Bach-
mann nynější zahraniční i vnitřní situaci za
zlepšenou. Ovšem prý zlepšení vnitřní situace
záleží blavné v nadějích, kteréž se teprve
v budoucnosti splniti mají. V loni v červnu
slíbil předseda ministerstva posl. Bachmannovi
i posl. Wolfovi, že pro zřízení kraj. soudu v
Trutnově mají býti do rozpočtu zařaděny nejen
náklady, nýbrž že soud sám zřízen býti má.
Oba poslanci byli toho náhledu, že na tyto
sliby dlužno přistoupiti. Avšak již tenkráte pro-
hlásili, že jest rozhodnuto, nedojde-li ke splnění
přípovědí, a nepřestanou-li přehmaty, bude při-
kročeno k nejrozhodnější obraně po případě
k obstrukci. Tehdejší předseda ministerstva sku-
tečně prý projevoval po krátkou dobu Němcům
ochotu, položka pro krajský soud v Trutnově
skutečně zařaděna, avšak skutečný obrat k fop-
šímu přece se nedostavil. Vláda zahájila akci
za účelem svolání sněmu. Prade byl prý poslán
do Prahy, vyjednávat s německými poslanci.
profesor
Bachmann
Bach
Wolf
Němec
Trutnov
Praha
29
article
Bachmann prý čekal až »na tři poslední dny«
před zahájením a potom promluvil v Kynž-
vartě řeč, že se do sněmu vstoupiti nemůže, že
spíše třeba pracovati k tomu, aby došlo k jed-
nání mezi oběma národnímí kmeny a Němeům
aby bylo dáno, čeho mají ke své existenci za-
potřebí. To prý musí býti jejich válečným he-
slem pro budoucnost. K tomu přistoupila nej-
dříve německo-pokroková strana a potom strany
ostatní. O dosazení Bienerthova ka-
binetu pravil dv. r. Bachmann: Má-li býti
nyní zahájen směr více německý,
není tím ještě provedení zákonitosti umožněno.
Neboť k tomu nejsou Němci sami
dosti silní, neboť nemobou posla-
necké sněmovně svou vůli vaatiti.
Proto musí si zajistiti skupiny, kteréz
lze pro hlavní věc získati a musí se
všeho vystříhati, co by tyto s kupin
Bachmann
Bienerthův
Němec