Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

13. června 1909 Císlo 161.

4 article

dělnické, řemeslnické, studentské, hasičské a j. — Besídky zastupovali: Antonín Oplt, řed. škol, Louny, Jan Veselovský, odbor. uč., Jin- dřich Hilmar, hodinář, Pardubice, B. Dudycha, odb. uč., Litomyšl, Karel Peprn ý, řídící, Prachatice, Jelínek Jos., Kolfn, Koranda Fr., Praha-VIII Šubrt Jos., učitel, Červené Pečky, Jan Stejskal c. k. profesor, Pardubice, Ant. Preus s, správce ško- ly, Vlašim, Ant. Krejčí, učitel, Král. Pole, Ant Rozstval, řid. učitel, Koryčany, Fr. Čape k, odb učitel, Hořice, V. Dudka, učitel, Pizeň, Jos. T - m. cc, odb. učitel, Plzeň, Jos. Hejduk, odb. učitel Turnov, Vinc. Fik r, odb. učitel, Náchod, V. Bret schneider. řed. školy, Kralovice u Plzně, Jo Matějka, učitel, Libochovice, V. Šupitar, učitel Písek, A. Šálek, Ml. Boleslav, V. M o steck ý, uč. Veselí n. L., Hynek Kračmera, kožešník, Prah P. Staněk, Praha, Jan Körner, uč., Chrudim A. Holubička, Brno, R. Bachmann, Mor Ostrava, K. Exner, učitel, Vídeh. Dále zasloupeny byly vzdělavací sbory Svazu osvětového pro okresy: Písek (A. Hoch uč.). Humpolec G. Filip, uč.), Hořice (B. Bejn uč.). Rychnov n. Kn. (V. Říha, uč.), Vídeň k Exner, ue), Benešov GI.. Šaffek, uč. a K. Krato- chvil, ř. uř.). Tábor (K. Mlynář, Ph. C.), Vino hrady Král. (. Hubka, uč.), Hlubočepy (Jo Staněk, uč.). Jičín (prof. F. Posl), Přiby slav (Fr. Musil), Roudnice (B. Beneš, c. k. insp.), M Hradiště (Kar. Kubík, uč.), Kolín (Jul. Komrs) Louny (os. Kolář, uč.), Neveklov (lan Malík H. uč.), Rakovnik (K. Hůlka, řed. škol) a j. v.

Oplt Veselovský Hilmar Dudych Peprn Kolfn Koranda František Stejskal Antonín Krejčí Král Rozstvat V Dudek Pizeň Hejduk Fik V schneider Matějek V Šupitar A Šálek V M Kračmer P Staněk Körner A Holubička R Bachmann K Exner Vídeh V Říha Exner K Krato Hubka Staněk profesor F Posl Přib Musil Beneš Komrs Malík Louny Pardubice Litomyšl Prachatice Praha Vlašim Koryčany Francie Hořice Jos Plzeň Turnov Náchod Kralovice Libochovice Písek Boleslav Chrudim Brno Humpolec Vídeň Benešov Tábor Hlubočepy Jičín Roudnice Kolín Neveklov Jelínek Jos VIII Šubrt Jos Červená Pečky Morava Ostrava svaz osvětový pro okres : Písek Kara Jula M Hradiště Rakovnik

5 article

Přitomně uvítal srdečným proslovem univ. prol dr. P. Pastrnek, vysvětluje, že sjezd je výrazem snaby Svazu osvětového po zdokonalení výchovy odrostu českého a úsilí, aby výtěžky výchovy školy obecné byly zachovávány a rozhojňovány. Předsela sjezdu insp. L. Weigner zdůrazňe- val ve svěm obsáhlém proslovu, že dosavadní ele- mentárni školské vzdělání nedostačí lidu v době při- torrné a že musí býti doplňováno. V Čechách a na Moravě pronikla potřeba vyššího vzdělání odrostu tak, že výsledky, v tomto oboru lidovýchovnémzí skané, jsou v popředí ostatních zemí tohoto soustáti Je třeba, aby inteligent, dělník i živnostník sešlis ku práci, aby mládež odrostlá byla duševně i te- lesně zdokonalována. Zde nesmí se činiti rozdíl stavů ani pohlaví. Dorost má býti vychován v idešch krásy a dobra a k energickému snažení po doko- Je třeba zorganisovati výchovu odrostu českéh a to jmenovitě v krajinách německých a ve Vídni K této práci třeba více pracovníků. V národě našen jen vnitřní silou a svépomocí možno dosíci úspěchu a pokroku. Proto třeba již odrost český ve smyslu pokroku, na mravním podkladě a v duchu národní uvšdlomělosti vychovávati. Jak se to státi má, o tom právě raditi se jest úkolem sjezdu. nalosti.

doktor P Pastrnek L Weigner Čechy Morava Vídeň

6 article

Mravní výchova mládeže odrůstající. O tomto thema proslovil obsáhlou a velmi zají- mavou řež univ. prof. dr. F. Čada, označiv otázku jako velmi těžký problém. Dorost podroben je dnes veliké proměně duševní, jako lidé dospělí. Jest po- třebí pevné zjistiti, co se za dnešních přechodnýeh poměrů na prospěch mravní výchovy odrostu děje Řočnik dochází k úsudku, že ponechává se odrost většinou sebevýchově. Málo je těch, kdo jej zdoko- Lalují, více je těch, kdo jej kazí. Věk dospíváníje nejdůležitější pro rozvoj člověka a přece právěv télo době po docházce školní nekonají vlivní činitelé své výchovné povinnosti zadost. Sám stát svádí do- rost k alkoholismu, nikotinismu, prostituci. Je tu dvo- jakost. Škola varuje před škodnými vlivy, ale stát vlivy ty podporuje, čině z mládeže konsumenty škodlivin. Legislativa anglická, americků, brání pust- nutí mládeže zákazy kouření a pobytu v hostineích. Nutno je věk dospívající mládeže více vědecky stu- dovati. Dosud studováno jen dětství. Třeba studovat i mladost. Dospělí přehliživaji tento důležitý věk Příkazem zdravé výchovy je uchovati si mládi, ale naše mládež málo jest mladá a nedovoluje se ji aby ulevovala své překypující energii. Cílem výcho- vy odrostu je ethické zdokonalování a vypěstován zdatných pracovníků. Prostředkem je dokonalé po znání individuality. Dosud nemáme úplné psycho- logie žáka, ale o psychologii učedníka není dosud an slechu a přece není možno bez přesně znalosti kre- sliti konkretní rysy mravní výchovy. Obtíž, mravní výchovy odrostu vězí zvláště náhlém přechodu ze školy do živola. Náhlost t třeba znírhovati. Dosud pro tento znenáhlý přecho

profesor doktor F Čada

7 article

děje se málo. Tak na př. nejsou dosud ani zřizo- vány školní kuchyně, ač v cizině dobře se osvědčují Ba v Praze, ač vše pro ně připraveno, nepřikročeno ke zřizení jen z důvodů úsporných. Mládež je opu štěna. Volba povolání zústavena je náhodě. O pokračovací vzdělání školské není postaráno a přece nutno vzdělávati odrost tělesně, duševně rozumově i cílově. Zvláště tělesná výchova je důle- žita. Otřzka vzdělání odrostu má býti otázkou soci ální; neboť je mravní povinností každého sociálně silnějšího, aby pečoval o vrstvy nižší. Pan řed. Oplt z Loun mluví potom proti krva- vé, pornografické a obscenní literatuře pro mládež a žádá, aby vyvolán byl zákaz šíření a veřejného prodávání těto literatury. O výchově dívěího odrostu mimo školu. Paní Renata Tyršová, místopředsedkyně Sva zu osvětového a přední naše odbornice v otázce vý- chovy ženskě promluvila obsáhlou řeč, po níž na- vrbla resoluci: „Uznávajíce sociální důležitost a vy- chovný význam hospodářské výchovy divčího odro- stu vrstev nejširších, žádáme, aby S. O. vypracovány byly návrhy, jimiž by soustava organisace hospo- dyňské výchovy za spolupůsobení zákonodárných činitelů, jakož i za iniciativy soukromé byla umož něna a ve skutek uvedena. Podrobnější obsah zajímavého referátu uvelei něn bude příště. V jednání se pokračovalo dlouho do večera Zpráva bude následovati.

Oplt Tyršová Sv Praha Louny

8 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 12. června. (Steinwendrův návrh na sanacifinanet.) Posl. profesor Steinwender, jenž se v poslední době hojně obí ral různými sanačními plány, podal poslanecké sněmovně návrh na sanaci státních i zemských financí. Vycházeje z předpokladu, že jest nutno státní přijmy rozmnožiti o 150 milionů korun. navrhuje, aby 1. zvýšily střední a vyšší stupně osobní daně z příjmů; 2. aby úroky z želez- ničních priorit podléhaly dani důchodové; 3. aby se zavedla daň z dividend; 4. daň z tantiem; 5. aby se upravily poplatky z dědictví; 6. aby se zavedla daň z automobilů; 7. aby se zvýšily výnosy státních podniků a 8. dočasně se zvý- šila daň z kořalky. Zemím se má ponechati pivní přirážkaa má se jim z pokladny státní dostati podpory 105 milionů korun. A sice 1. 39 milionů dle spotřeby kořalky, 2. 39 milionů dle počtu obyva- tolstva, 3. 27 milionů dle spotřeby cukru. Z to má odpadnout nynější podíl z výnosu osobní daně z příjmů a z daně kořaleční. Země by se však musily zavázati, že se na dobu platnosti této sanace (od r. 1910 do 1917) vzdají zem- ských přirážek k osobní dani z příjmů, k daní kořaleční, jakož i přirážek k dividendám a tan- tiemám.

Steinwendrův Posl Steinwender Praha

9 article

V Praze, 12. června. (Uherská krise.) Uherská tisková kancelář rozeslala do světa ra- dostnou zprávu, že Košutovi po třídenním vy- jednávání se přece podařilo přemluviti výkonný výbor strany neodvislosti a tím zabrániti rozkolu ve straně. Příští týden bude svolána valná schů- ze celé strany a bude prý jí předložena následu- jící resoluce: 1. Strana neodvislosti bere s údi- vem a nevoli na vědomi, že král se zpečuje svě- řiti vládu straně neodvislosti. Strana pokládá se za schopnu k vládě a trvá na svém nároku, aby vláda byla svěřena jí. 2. Strana neodvislosti uznává, že králi dala slib, provésti volební opra- vu. Jest také ochotna slib ten splniti a uznává zároveň potřebu volební reformy. Avšak strana trvá pevně na požadavku hospodářské rozluky a žádá, aby samostatná banka byla zřízena r. 1911 a samostalné celní území r. 1917. Z Terstu, 9. června. (Istrijská škol- ská matřce.) V neděli měl v Kastvu výroční valnou sehůzi spolek sv. Cyrilla a Methoda pro Istrii, jenž pěčí o chorvatské školství brání istrij- skou chorvatskou mládež proti povlaštění. Spo- lek v minulém roce otevřel novou školu ve Fe- rencích a staví školní budovu v Brkači, obe v nejvice dosud zanedbaném okrese brežském. S těmito dvěma novými školami bude miti v brežském okrese již deset škol. Péče o školu opatijskou byl zbaven, poněvadž ji převzala do své správy obec voloská. Spolek sv. Cyrillaa Methoda vydržuje nyní v Istrii 27 škol se 42 tří- dami, tři dělské zahrádky a jednu školu pokra- čovaci, a zaměstnává v nich 47 učitelů a uči- telek a 4 katechety. Jeho školy navštěvuje víee

Košut Praha Terst Istria spo spolek svatý . Cyrilla spolek svatý . Cyrillao

10 article

než 3000 dětí. Učitelům svých škol pojistil vý- služné u česko-slovanského pojíšťovacího ústavu v Praze. Příjmy spolku činily v minulém roce 106.000 K, výdaje 97.423 K, jmění spolku, ulo- žené většinou ve školních budovách a inventáři. činí 244.626 K. Výdaje spolku stále vzrůstají, ale jest potěšitelno, že roste i počet přátel tohoto pro Istrii nejdůležitějšího národního spolku.

Praha národní spolek

11 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 12. června. Angloruské přálelství. Přední angličtí politikové jakož i předsta- vitelé vědy, umění, literatury, žurnalistiky, prů myslu poslali členům zákonodárných sborů ru- ských následující pozvání: Pane) Podepsaní prosí vás, abyste přijal srdečné jejich pozvání a navštívil Anglii spolu s jinými vynikajícími představiteli zákonodárné moci ruské, jimž už posláno podobné pozvání. Naše pozvání jest od národa angli- ckého knárodu ruskému. Myslime, že příjezd váš, at přináležíle ke kterékoli poli- tické straně, bude příznivým počátkem našeho vzájemněho poznání a těsnějších sty ko mezi našimi národy. Podpisatelé toholo požtání nejsou stoupenci jedné strany a právě proto jsou a to věrné vyjádki'ti ru skému národu tu přízeň, kterou k němu v Anglii chovají lidé roz- ličných kruhů a zájmů. Prosfme vás atd Členové hosudarstvenné dumy a sovětn odpověděli: Pánové! Podepsaní vděčně přijímají vaše laskavé pozvání a budou se pokládali za šťastny. až navštiví Anglil. Jsme přesvědčeni, že tato návštěva přivede k širšímu rozvoji té přízně, kterou chovají k Anglii rustí- lidé různých tříd a povolání, i prosíme, abyste vyslovili hluboký náš dík všem anglickým organisscím, které nás tak vzáeným pozváním poctily. V delegaci hosudarstvenné dumy i sovětu bude asi 20 mužů, mezi nimi N. A. Chomja- kov, P. N. Miljukov, N. N. Lvov, N. I. Jefro- mov, Gučkov, Zvegincev, Lerche, Šidlovský, M. A. Stachovič, kn. P. N. Trubecký, Krestovnikov. Glěbov. K Rusům připojí se i někteří z poslaneů polských a tatarských. Trudovici, sociální demo- kratě, jakož i krajní praví účastenství odepřeli Depujáti vyjedou 18. t. m. Prvé uvitání bude v Dovru. V Londýně pobudou sedm dni načež v průvodě představitelů anglického parla- mentu objedou všecka velká města anglická.

Chomja P N Miljukov N N Gučkov Zvegincev Lerch Šidlovský Stachovič P N Trubecký Krestovnikov Rus Praha Anglie Lvov Londýn N . I . Jefromov

12 article

sa Demokratická polská strana v Německu. Před svátkem sv. Trojice utvořila se v Poznani nová polská slrana, jejíž činnosť se rozšíří na všechny části německé říše, kde bydli Poláci. Do strany vstoupí demokratieké živly polské v Pozaňsku, Horním Slezsku, Vestřálsku, Berlině a j. V čele strany státi bude 27élenný výbor. Za předsedu zvolen posl ř. an Chrza- nowski. Ve výboru jsou mimo jiné: adv. Seyda, posl. hr. Mielezyňski, posl. Korfanty. Dělniky zastupuje Nowicki. Z kněžstva z taktiekých příčin do výboru nezvolen nikdo. Nová strana znamená, že polská společnosť v Němucku se demokratisuje a přicbrtuje, se k liberalismu,a že z ni docela mizejí živly opportunistické, které se dosud kupily kolem posl. Koscielského- Vážný stav otázky krétské. Italie jeví značný zájem o to, kdo zůstane na Krété pánem. Právě byl pověřen admirá Gamble ministerskou radou vedením zvláštn eskadry, jež má za úkol, držeti se poblize břehů krétských, nejspíše na Bejrutu. Říše sullánova, jak se zdá, zcela vážně počítá na válečnou srážku s Řeckem. Tvrze v okolí Soluna a při hranicích řeckých jsou zá- sobovány a vyzbrojovány na kvap; dopravena sem čelná těžká déla, jakož i do pevnosl v průlivu dardanellském uvedeny zvýšené po sádky. Dle mínění starého tureckého válečníka. maršálka. Mshmuda Šefketa paše, Turecko b nepotřebovalo nežli 100.000 m. a ti byli by nej déle za měsíc před Athénami. Značnou výhodu mají Turci i ve svém strategicky výborném po stavení při hranicích řeckých, jež bylo jim vy hraženo po známé válce z r. 1896 a ve svém četném, secvičeném dělostřelectvu.

Polák Nowicki Německo Poznaň Horní Slezsko Vestřálsko Berlín Bejrút Řecko Soluna Turecko Atény

13 article

Anglie a válka. Není pochyby, že Anglie vyvinuje velkou energii o zlepšení své ochrany. Na nedávném sjezdu tisku anglického a kolonického, jichž význam jsme karakterisovali, pronesli vynikajíeí politikové Rosebery, Balfour, sir Edw. Grey. Haldone a lord Roberts pozoruhodné řečio nutnosti reforem ve vojenské moci britské. Pu- blicista Loe Strache uveřejnil o této otázce knihu vyvolavší rozruch. V posledním sešitě »Fort- nightly Review« promluvil kapitán Ceeil Battine s největší přesností o problému. Ministr války, chtěje míti o výsledcích reforem úsudek cizího znalce, požádal plukovníka Rou seta, vojenského příručího francouzského vy slanectví v Londýně, aby sledoval anglické ma- névry. Zdá se, že stav armády anglické je mno- hem lepší, nežli jaký byl ještě před málo lely. Ale »Temps« prohlašuje, že to vše ještě ne- stačí, aby Anglie byla dostatečně připraven k válce. Za doby míru má anglická armáda6 divisí pěchoty a 1 divisi jízdy. Dále má 14 di- visí teritoriálních, ale těch nelze použiti bez nej- méně šestiměsíčního výcviku. Pařižský list zmi- ňující se o možnosti anglické intervence na pevnině, tvrdí, že musí býti nezbytně rychlá Anglie by však nemohla intervenovati rychle ani prospěšně a otevřela by svou zemi možnosti in- vase. Anglie nemá dosud armádu hodnou její spojenců ani její nepřátel.

Rosebery Balfour Edw Roberts Fort Roa Anglie Pu Londýn

14 article

Čenstochova a výstava čensto- chovská.“) Píše Frant. Hlaváček. III. Jak již řečeno, z účasti zahraniční bude největší oddělení české. V čelo českých vy- stavovatelů postavilo se král. hlav. město Praha, jež zsjímavými krásnými obrazy, foto- graflemi a publikacemi, znázorňujícími krásy Prahy, tvořili bude přirozený střed českého oddělení v hlavním paláci. Rozhod- nutím o obeslání výstavy učmmla městská rada pražská nový a zajisté nikoliv nevýhodný krok k rozšíření známosti o Praze mezi zámožnějším obecenstvem polským a ruským, o němž jest známo, jak velikými proudy posiluje ruch cizi necký v různých vynikajících lázních a městech západní Evropy. Lze doufati, že touto výstavou opět značná část tohoto proudu přivedena bude do krajin našich. Přispěje k tomu také pěkná exposice Českého zemského svazu po povzne- sení návštěvy cizinců a exposice lázní luhačovi- ekých (spolu se zřídlem Šaraticou), které umí- stěny budou hned vedle sxposice města Praby a tvořiti budou svými obrazy přechod k bohaté výstavce našeho grafického průmyslu, jež repre- sentováno bude zvlástě »Unil«, firmou Husník Häusler a firmou Prombergrovou. K největším exposicím v oddělení českém bude se dále řadili velice vkusně aranžovaná kabina fiemy Rydl a Thon ve Svijanech. Prů- mysl keramický vůbec bude z českého průmyslu na výstuvě vedle strojnietví nejčetněji zastoupen.

František Hlaváček Šaratica Rydl Thon Praha Evropa Praba Svijany Český zemský svaz Husník Häusler Prombergrův

15 article

Nebudou ovšem scházeti naše dvě nejpřednějsi fiemy: Rakovnická šamotka a Západočeské to- varny kaptmove, veuré niehz z oboru jenrae stavební keramiky vystavovati budou: Bechyňské družstvo keramické, Hammeršmíd a Pekárek. Jindřich Knefl, V. Ždárský, F. P. Janoušek technická kancelář Kohoutova. Průmysl železářský zastoupen bude elegantn vypravenou kabinou Bratři Bubelů ze Vsetina dále firmami: Ant. Wendler v Praze, Česko- budějovickou továrnou na smalfované nádobl, J Klekner ve Zbirově a Em. Hájek v Radotině Pozornosti těšiti se budou zajisté vkusné modli tební knihy Cellerinovy, velké věžní hodiný Hlain- zovy, expusice koželužské továrny A a J. Ne- jedlý v Kuklenách, éterické oleje a tresti Bratri Janousků, harmonia a varhany kutnohorskýeh firem Tučkovy a Mölzerovy, ladná expusice vý robků Národního podniku. Odbor texuilní za- stoupen bude jemnými, hlavné lněnými výrobky firmy Přibylovy v Krěině (která zároveň vysta- vuje své kelimky) a firmy Hellerovy v Úpici dále sukny Karia Keciána z Humpolce, bedváb nými vigoetami firmy Kopidlanský na Smíchově a paličkovanými krajkami orlickými, jež vysta- vuju Městské průmyslové musoum v Hradei Krá- *) VIz »Nár. L « čís. 156 a 159.

Hammeršmíd Pekárek Knefl V Ždárský F P Janoušek Bubela Klekner Hájek Cellerinův Bratri Tučkův Mölzerův Kario kancelář Kohoutov Praha Kukleny Úpice Humpolec Smíchov Hradei Přibylův Krěina Hellerův Kopidlanský

16 article

lové. Umělecky provedené rámy a sošky vysta- vuje firma Jos. Prokopa synové a spol. v Se- milech, perleťové knofliky firma Jos. Novotný v Pardubicích, skleněné perle Podkrkonošské družstvo perlářské v Hořicích, nábytek firma Bohumil Mayer v Praze; firma Jos. a Jan Frič své světoznámé precisní aparáty; firma Bratři Pernerově různé potřeby cukrovarské, firma Lu- kešova výrobky z vulkanisované filvy, A. Císat v Beřkovieích své bílící strojky, J. Vondruška v Háji elektrotechnické potřeby, statkář J. Suk zemědělské diagramy, firma Náprstkova divadelní vlásenky, firma K. J. Vejdovský různé potřeby pro výrobu umělých květin. Některé jmenované výrobky vystaví čili a zdatní varšavšti zástupci českých firem, pp. Jan Čemus a K. Fišer. K oddělení -českému přidruží se dále asi 25 firem moravských pod aegidou Ústředního spolku moravských živnostníků. V zájmu representace českého průmysla na výstavě a povznesení našeho vývozu bylo by, kdyby obeslaly výstavu naše firmy, vyrábě- jící ještě jiné předměty vývozu do Ruska schopné, na přiklad: hudební nástroje, nábytek přepychový a zařízení kanceláří, zařízení ko- stelů a předměty náboženské, učebné pomůcky pro školy (stále se zařizují nové soukromé školy polské) lustry a svítilny, kožené zboží galan- terní, luxusní předměty všeho drubu, jemnoui levnou konfekci, alba, chemické sklo, potřeby lékárnické, střelné zbrané, potřeby hygienické, cestovní, transmisní řemeny atd. Pro event. nové přihlášky dal si český komitét v hlavním paláci ještě tři koje reservovati.

Novotná Frič Pernerův A Císat J Vondruška J Suk Náprstkův K J Vejdovský Čemus K Fišer Pardubice Hořice Praha Beřkoviee Rusko Jos Bohumil Mayer Lu spolek moravský živnostník

17 article

Druhá velká část českého od- dělení umístěna bude ve strojovně vý- stavní. Strojovna nachází se téměř v samém středu celého výstaviště, následkem čehož má snadný přístup se všech stran. Na všech čty- řech stranách vedou do ní vehody stejného rázu, takže není vlastně žádného vehodu hlav- ního a mohou proto býti veškeré exposice ve- lice účelně a dobře umislěny, aby žádná z nich neušla pozornosti obecenstva. Kolem strojovny se všech stran jsou pak umístěny soukromé pa- vilony strojnické a stroje ve volné prostofe. Strojovna sama bude míti plochu přes 5000 m2 (tedy asi tolik jako polovina strojovny na loňské jubilejní výstavě) a všechny exposice strojů budou míti úhrnem plochu 8000 m2. V celkovém tomto komplexu bude české strojnictví zastoupeno velice důstojně jak co do počtu firem a obložené plochy, tak co do ja- kosti vystavených výrobků. V čele domácích strojíren státi bude Akciová společnost strojírny dříve Brentfeld, Daněk a spol. v Karlíně, vedle níž uvnitř strojovny vynikati budou ješté expo- sice zvláště firem: Jos. Prokopa synové v Par- dubicíeh, Fr. Hirsch v Rokyeanech, Ludvík Očenášek v Praze, Antonín Kunz v Hranicích,

Hirsch Rokyeany Očenášek Kunz Karlín Francie Praha Hranice Jos m 2

18 article

Čejka a Ježek v Turnově a Aug. Rejlek v Mal- šicích. Vedle nich umístěna zde bude krásná exposice automobilů firmy Laurin a Klement z Mladé Boleslavi. Tato účast strojnictví, kromě výroby hospodářských strojů, představí řadu oněch našich znamenitých výrobků, které do Ruska možno s úspěchem vyvážeti, bude na výstavě čenstochovské naší chloubou, o Tres 1O VEK vtto ues českého oddělení mnohem větší. Jest na přiklad velice litovati, že tak málo bude zastoupen náš průmysl elektrotechnický, který přes konkurenci némeckých firem, majících ve Varšavě fihální své továrny, mohl by s úspěchem do království polského vyvážeti, když vyvážejí tam elektro- technické továrny až ze Švýearska. Rovněž dlužno litovati, že nedostatečně za- stoupena bude naše, utěšeně se rozvíjejíci vý- roba motorů různého druhu a výruba strojů keramických. Obojího druhu sírojů jest v král. polském spotřeba veliká. Vždyť v Čenstochové samotné jest na půl třelího sta závodů, které pracují s motory a v celém Polsku stále hoj- něji přeměňují se nesčetné cihelny na výrohu strojovou. Také upotřebení parních turbin (jež vysfavi Daňkovka) v tamějších velikých závodeeh to- várních stále stoupá podobně jako spolřeba strojů obráběcích a menších nástrojů pro re- meslníky, moderních zařizení mlýnů, lihovarůa tak dále. Účast průmyslu automobilového, bohužel, oslabena byla rozhodnutim pražské továray na

Čejka Aug Rejlek Klement Turnov Mala Mladá Boleslav Rusko Varšava Čenstochová Polsko Laurin Daňkovka Tre 1

19 article Dopis Pařížanky.

Dopis Pařížanky. V červnu, za jasných, slunných dnů, pro- vanutých dechem rodlelho se léta, kdy po uli cíeh jezdí květinové voziky, je Pařiž velmí krásná a bývá hojně navštěvována cizinci ze všech končin světa, poněvadž jest plna tajem- ství, radostí a elegance. Je to také doba, kdy ženy jsou nejroz- košnější, neboť možno říci, že nálada ženy zá- leží značnou měrou na počasí. Prál li a je-li zima, bývají ženy nervosnl, nemohou rozvinouti plnou eleganci, ale je-li krásně, září-li sluncea dovoluje-li temperatura obléci světlé šaty, roz- veselí se, vědouce, že jsou obdivovány a pů- vabny. Ženy takrády se líbí těm, které milují, nebo těm, které by mohly milovati, tím lze již omluviti trochu ješitnosti a touhy po nových úborech a kloboucich. Moda je v nynější saisoně roztomilá. Fou- lardové úbory jsou volně, se závěsy, ale velmi lehkými. Nosí skoro výhradně jediný vzorek, nejsou moderní už ani ornamenty, ani květiny ani kostky, nýbrž jen hrášky. Vyprávěla jsem vám jž, milé čtenářky, o tvaru »pradlena«. zvaném tak proto, že na krátké sukni dole je jednoduchá tunika, v zadu prostě svázsná, jako si selky zavazují ohrnuté sukně, aby je nesmo- čiy. Tento Ivar dochází stále větší obliby Často tato tunika nebývá svázána, nýbrž úplně jednoduchá a hladká a konči nahoře u kolen Velmi pěkně se vyjímá, dá-li se takovéto tunice vyniknouti jednoduchou přičkou z dykyty, na příklad na foulard liberty z plátna, na mousselin z hedvábl. Jakkoli se to zdá podivným, spojujl se často dvě látky zcela různě.

Pařížanka

20 article

Plátěně kostymy jsou velice pohodlné praktické, poněvadž se dají snadno čistiti. Pěkně se vyjímá na přiklad pláténý úbor bleděmodrý. zdobené pásky, s bluzou z ozdobeného tyln. prokládaného satinem. Nosí se plátěné úbory nejrůznějších barev, ale z bilého a černého plátna jsou nejkrásnější kostymy tailleur, jež mají výhodu, že je možno obojí nositi i ve smutku. Přigoiřli se k tomu tradiční tvlová náprsenka, buď bílá nebo černá, jsou to rozto- boc s e malé toiletty. Je právě doba doslihů a při těch bývá vi- děti toiletty velmi vkusné a elegantní, někdy ovšem poněkud výstřední, takže je nemohou no- siti všechny dámy Tak viděla jsem onehdy paletot, jenž byl originální až do extrému. Be to svrehník, úplně podobný mužskému svrch- níku, stejně rovného střihu a se stejnými ru- kávy, zhotovený z černožlutého otlomanu s úzký- mi pruhy jako na jockeyských vestách. Byí spiše orignální než hezký, poněvadž dáma, která jej měla na sobě, připominala tím mo- delky z Montmartru, jež buď ze žertu, nebo proto, že je jim zima, oblékají si svrchníky mladíků, kteří je provázejí. Napřed byl tento svrchník přeložený a měl dvě řady emailových knoflíků. Patrně se má nositi jen rozepnutý. K tomu měla ona dáma přehozovou robu z čer- ného salinu a klobouk ze žiutých žíní, zdobený

Montmartre

21 article

Večerní úbory dělaji se hojně z černého tylu. Sukně jsou volné a dosti široké, ale na- hoře vždy zůžené buď skládáním nebo jemným sbíráním. Zlaté a střibrné vyšívání, jímž. se zdobily živůtky, nahražuje se nyní napodobený- mi diamanty, kterými se uměle vyšívá tyl. Pů- sobí to velmi účinně a oslnivě, ale hodí se pouze na toiletty z černého tylu. Elegantní toi- letty hotoví se také z tylu rubinového, modrého a fialového. Obyčejně jsou večerní toiletly dlouhé a s vlečkou, živůtek pak se zdobí ky- tiěkou květin. Jsou-li rukávy dlouhé, sahají rukavice jen k zápěstí, k polovičním rukávům však náležejí rukavice dloubé. V plném létě bude velmi elegantní nositi klobouky, potažené stejnou látkou, z jaké jest úbor. Jako ozdoba bade po pravé straně ohromná kokarda z černého sametu. Plátno a samet jsou látky velmi rozdílné, ale letos budou se přece spojovati. Některě alaměné klobouky italského tvaru jsou vůbec celé zakryty garni- turou nebo barety z modrého nebo černého sametu. Je to nelogičnost mody, alu ustupujeme

23 article

il stejně snadno, jako přijímáme také male

24 article

klobouky, jež se téší stále větší oblibě, ačkol siunce radí nositi spíše klobouky se širokou střechou, Při tom sluší připomenouti, že velké klobouky zůstávají stále velmi elegantními. Moda zabývá se nyní také hojně orázkou punčoch a obuvi. Zvláště v punčochách rozvíji se volná fantasie a barva jejich se často při- způsobuje úboru, což jest velmi hezké, nejvíce však je viděti punčochy fialové a zelené. Mluví se laké o tom, že mají býti opět zavedeny blle punčochy našich babiček, ale nevěřím ještě v úspěch této zastaralé mody. Jisto však jest, že v punčochách a siřevících nastávají reformy. U střevíců uplatnila se již rozkošná novinka, totiž vyšívání. K plátěnému úboru vyjímá se velmi pěkně nositi střevíčky z crěmové látky, celé vyšité a zdobené velkou přeskou. Nenosí se již střevíco z bílé daňčí kůže, jež sevšed- něly následkem své nízké ceny a proto, že se přiliš podobají plátnu. Nová obuv dělá se bu z matného hedvábí nebo z crémového tussoru. Rovněž nastává změna v rukavicích. Dávno již se jim nevěnovala taková pozornost. Minu- lého roku byl učinén pokus, ostatně bezvýsledný. zavésti rukavice barevné, přizpůsobené barvě úboru, ale vrátily jsme se přece ke klasickým a nejelegantnějším bílým rukavicím. Počínají se opět nositi na bilých i barevných rukavicích tlusté, černě vyšité šňůrkové řetízky skoro centi- metr široké, jaké byly v modě již před několika lety, ale nyní jsou zase poslední novinkou.

25 article

Moda tato zavádl se nejen u damských, nýbrž i u panských rukavie. V posledních letech panovala velká jedno- duchost, pokud se týče látky slunečníků a při- jimal se dokonce styl empirový, zcela rovný. ovinutý jediné prstencem; i k nejelegantnějším oděvům, používalo se jednoduchého hedvábného slunečníku klasického tvaru. Zdá se, že nyní se hodlá vnésti do mody slunečníků trochu fantasie; látka zdobí se často nahoře malou kyliěkou růží, svázaných stuhou. Viděla jsem laké již růži, zatknntou na obou koncích slu- nečníku. Takováto ozdoba dodává elegance i nej prostšímu slunečníku. Dodávám ještě, že velké slaměně klobouky ilalského tvaru se nosí namnoze ozdobené pouze velkým uzlem z černých nebo bílých krajek Má to však nevýhodu, že krajky splihnou přes to, že je drží mosazné drátky a kromě toho se bílé krajky na slámě téhož odstínu přiznivě ne- vyjímají. Proto se doporučuje přišlti krajky na černý samet nebo na samet podobné barvy jako úbor a ozdoba vynikne hned příznivěji. Magdeleine Chaumont.

Magdeleine Chaumont

26 article Dramatické umění.

Dramatické umění. Městské divadlo na Král. Vinohradechi. „Pe- níze nebo zivot.“ Komedie o 4 jednáních. Na- psal Alíred Capus. Preložil S. Ma l. RRezisér Ant. Jiřikovský. Premiéra 11. června. Říká-li reztomilá Helena Herbautová, že živo není váznou věcí a že lidé v něm jsou jako loufky vyslovuje tím bezděky autorův názor ve psycholosii hry, psaně pro divadlo jakožto zábavní místnost as s týmiž literárními ambicemi, s jakými dovede fran- couzský literát umělec plniti sloupce „La Vie Pari- sienne“. Trochu světácké morálky dodává hře váž nějšího významu, jehež je třeba ději s operetnímí situacemi, které se zaplétají ve lešáckém kriminále s prázdnými hovory, které se střídají ve tešáckém závodé bankéře Brassaca, připomínajícím spíše sa- lony u Maxima. Pro mravní pohoršení je však ve hře příliš málo vtipu a pro zábavu je příliš chude pointován. Děj této pseudomorální hříčky, vlékoucs se tempem ku podivu málo francouzským. Pro Parí ovšem postačí skutečnost, že hra jest od Capusa, kte- rý již tolikráte dokázal, že dovede pobaviti své obe censtvo; k čeru by byl Capusem, kdyby obyčejnou historku z novin nedovedl spracovati místo pro „La Vie Parasienne“ — pro divadlo? Helena Herbautová má při všech svých ženských ctnostech jedinou vadu. Příliš důvěřuje lidem, myslíc o sobě, že se v lidech vyzná a troufajíc si následkerr toho vésti životem svého nezkušeného muže Jac- qucsa, kterému je úzko ve vznešené společnosti, po něvadž nemá peněz. Je nucen i od grooma vypůjčit si několik set franků na záplacení účtu! Vrození poclivosí jsho mu káže opustili Talíž, vsídliti sena

RRezisér Jiřikovský Herbautová Brassaco Capus městský divadlo na Královský Preložil S . Ma l Le via Pari Le via Parasienne

27 article

venkově, ale jako vždy, také tentokráte pödlehno radům své důvěřivé ženy Heleny a zůstane v Pa- říži, ano dá se v rozjaření vínem získati od lišáckého ředitele Brassaca za společníka pro jeho bankovní podnik, pro nějž má býti jakousi volavkou vzneše- ných kruhů, dosud upjatých vůči jeho „závodu“. Ob- chody daří se znamenitě, damská klientela Brnssa- cova činí divy, dokud nepraskne jeho obrovská lon- dýnská spekulace bursovní, která z jeho klientů učiní žebráky a z obou chélů firmy — zločince. Brassae uprchne do Belgie. Fošácký policejní komisař do- provodí Jacqua Herbauta do věznice, jejíž. ředitel jest ovšem také fešácký přítel Brassacův a Herbau- tův. Záchranou Herbautových chce se státi milionár Le Honsel, který má neštěstí v lásce, již nedovede získat ani penězi. Od počestné Heleny za neslušný návrh dostane lekci, po které na kolenou prosí, aby přijala chek na 300.000 franků — jen tak zcela po přátelsku. Zatím Herbaut ve vězení jest upozorněn na klep o Honselovi, jehož chek od své ženy ne- přijme. Vrátí jej Honselovi. Záchrana musí se dosta- viti s jiné strany. Čekáme zvonění telefonu, jež by ohlásílo náhlé stoupnutí londýnských kursů — ochot- na divadelní bursa tentokráte však vytrvale udrží baisse. Místo ní z Ameriky přikvapí spása. Americká hraběnka,(!) pro kterou Brassac z rozmaru vrátí se v přestrojení do Paříže, aby jí romantickým dobro- družstvím dokázal svou lásku, nabídne se zachránit Brassaca, když ho u ní policie zatkne a zavede do vězení. Brassac nabízí Herbaulovi ku podpisu novou společnou smlouvu, neboť nevzdal se dosud myšlen- ky, učiniti z něho boháče.

Helena Herbaut Brassacův Herbautový Honsel Brassaco Ob Belgie Amerika Paříž Herbaotův

28 article

Z účinkovavších vynikla sl. Šíblova svou leh- kou hrou i tolletami, z pánů v obvyklých svých obo- roch zvláště p. Zakopal jako výrazný ředitel Brassae a p. Tesař jako nezkušený a ženou vroucně mílo- vaný manžel udrželi příjemnou náladu večera. Pan Pražský v úloze nešťastného milionáře objovilse zdarem několik nových tónů. Ostatní ensemiile dost dobře vypravený a shromůžděný ve velikém množ- ství na scéně dokazoval, že je z Paříže na Vinohrady velmi daleko. Tato vzdálenost nemůže býti překo nána žádnou výpravou, zvláště když Pařížané a Pa- Hížanky co chvili klopýtájí přes koberce. To však

Šíblův Zakopal Tesař Pařížan Paříž