Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

ae vlstšov sv

3

r a slec

4

V Praze, v neděli 13. června 1909.

Praha

5

lne brsop voi boa

6

Číslo l61

7 article

Na ranní a večerní listy předplací se V Praze v administraci: na měsle. . . . . na čtvrt lnta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na Psrjea . . . . 7 K slh ve filiálkách na měsic. . . . . 2 K 30 h Poštou: na měsle. na čtvrt ieta . . . . 9 K B0 s dvoji zásilkou pa měsle- Ba dtvrt ieta . : I k ao

Praha

8 article Bnešní číslo pro Prahu le o. 18. stranách.

Bnešní číslo pro Prahu le o. 18. stranách. Přiští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 14. června v obvyklou hodinu polední.

Praha

9 article Ztřeštěné choutky.

Ztřeštěné choutky. Když ve včerejší schůzi poslanecké sně- movny dostaly se posléz na jednací pořad pověstné finanční předlohy páně Biliňského, uvítali tuto událos němečtí a polští poslanci vládn živým — potleskem! Jde ovšem teprv o první čtení, resp. o odkázání předloh těch sněmovnímu výboru; nicméně vůčí vše- obecnému odporu, s jakým se tento fiskální rozmach p. Biliňského u veškeré ve- řejnosti setkává, vyjímá se potlesk ten velmi frivolně, ať nedíme pohoršlivě; pánové si jej mohli uspořit aspoň pro druhé čtení státního rozpočtu, k jehož projednání z dopuštění r o oposice dojde s neděle. Ve shromážděních voličů a ve schůzích obchodních komor horlili a horlí němectí vládní poslanci proti finančnímu plánu ryt. Biliňského jen což. Tu vědí dobře, kterak jest obyvatelstvo této poloviny mocnářství již dávno přemírou daní a břemen vůči všem okolním státům krajně přelíženo; kterak žádný rozpočet kterékoli vel- moci evropské nevykazuje co do výdajů na veřejnou správu takové přikré a prudké stoupání jako Cislajtanie, kde v období r. 1900—1907 vydáno na ve- řejnou správu šestkráte tolik jako ve Francii a půltřetikráte tolik jako v Anglii, jakkoliv tam činnost správní jest mnohem rozsáhlejšt a blahobyt obecný neskonale větší než u nás.

Biliňský Francie Anglie Cislajtanie

10 article

Rovněž netají se němečtí poslanci před voliči a poplatníky obavami před konci po- savadního finančního hospodařství, za kte rého rostou dluhy státní rok za rokem tempem mnohem rychlejším nežli ve Francii, v Halii, neb v Auglii, a dosahují dnes již příšerné sumy 10 miliard. A proto se hrozí dalšího zvyšování daní dle plánu p. Biliňského, poněvadž může jím býti veškeren náš život hospo- dářský povážlivě otřesen, aniž by však státu nebo zemím bylo výsledkem vydatně spomoženo proto pánové před voliči volají po pro nlhave opravé celého Derulno sy- stému a odsuzují pouhé napínání a pře- pínání berního šroubu, jaké chystá Biliňski bez ohledu, nepodváže li tím tepnu bospo- dařské síly širých výrobních tříd, nepodetne-li tím samy kořeny poplatné mohutnosti oby- valelstva. Ale v parlamentě vítají titíž charakterní herci předlohy páně Biliňského — potleskem Inu ovšem, jde o zachránění jeji ch vlády a tu přestává všechno. »Naší vládě povolíme každěkoliv i sebe horší vy rovnání uherské« zvolal kdys upřímně jeden z těch výtečníků ještě v kuriátní sně- movně — »ale vládě přející Čechům nepovolíme ničeho.« Dnes nejsou jiní. Ba, spíše ještě fanatičtější než bývali. Dnes už zcela beze studu vyzývají vládu, »aby nám Čechům srdnatěji ukázala zuby«. Pradův liberecký denník »Deutsche Volks zeitung« stejně jako »Deutsches Volksblatt- vyzývají svob. pána Bienertha, aby ze svého kabinetu vyhodil oba ty české ministry, kteří prý tam jsou jen na zvědách, aby zrazovali svým rodákům

Biliňský Čecho Pradův Bienerth Francie Halie Deutsche Volk Deutsches Volksblatt

12 article

s ort áze lnnn

13 article

záměry vlády a dávali tak oposici české návod, kterak s veškerým důrazem vládu potírati !! — Kdo v té peci býval, jiného tam hledá a každý — Schreiner podle sebe hádá . .. Ale ne dosti na tom: Na podzim mus vláda svolat český sněm už k vůli neod kladné úpravě dalších finančních vzlahů mezi státem a královstvím českým, poněvadž platnost příslušných ustanovení zákonných koncem letošního roku vyprší. Německé panstvo však se zarputilo proti sněmu če- skému ve svém vražedném vzdoru známým svým heslem válečným: »Bez splněn nemeckých požadavků žádný český sněm l« Ty požadavky pak záležejí v rozpoltění českého království a v ustavení zvláštní ná- rodně-autonomní německé pro- vincie čili německého Trentina v Čechách.

Schreiner Trentino Čechy

14 article

To je ovšem i pro zuby vlády Blenerthov trochu tvrdý ořech kamenáč, ale německo- nacionální vynalézavost už zná radu: Roz- pusť tento sněm, vypiš nové volby, učiň při nich pořádný nátlak na velkostatkáře svěřenské i nesvěřenské jako učinil Beust, Auersperg a Lasser za voleb chabrusových r. 1872 — slovem, zjednej vítězství něme- ckým velkostatkářům, ať sněm český pro- mění se na německý a je vyhráno. Paksi povolíme my Němci svou většinou všechno, po čem toužíme a otázka sporu německého bude rázem rozřešena! — Týden už opala štvavý německý krajin. ský tisk v Čechách tuto vlčí písničku, slo ženou prý »na vynikajícím místě« německo- nacionální zbrojnice patrně za bohulibým tím účelem, aby — z bojáenějších našineů vystrašil dušičku ! Ano, o to se panstvu jedná: aby vláda Bienerthova pustila na nás pořádně brůzu. aby nám připomněla, že jest vždy v její moci zvrátiti přes noc poměr hlasů ve velko- statkářské kurii a tím způsobit »český sněm«, v němž by 2 miliony Němců měli většinua 4 miliony Čechů byli stlačeni do menšiny Toho prý se ovšem uleknem a zhro zíme tak, že se nám kolena zachvějí a my na ně padnem před vládou i Němci, ochotní ke smíru s nimi za každou cenu.

Beust Auersperg Bienerthův Němec Čecho Čechy

15 article

»Až jen Češi poznaji,« prozrazuje dnešní »Brüxer Zeitung« hovorně celý vlip toho »geniálního« německého plánu, »že vláda se neleka rozpustenr sněmu českéno a ze opravdu chová úmysl způsobiti na sně m českém zřízení německé větši ny, pak najisto čeští politikove splíhnou a upustí od svého tu- hého odporu proti splnění ně meckých požadavků.« Jest prý veřejným tajemstvím, že by mnozí z českých politikův rádi byli po volni, kdyby jen se nebáli hněvu svého roz vášněného a podrážděného voličstva. Však obava o ztrátu většiny na sněmu i v zem ském výboru zarazila prý by i to české voličstvo a naučila je mírnosti. Kdyby však očekávání to selhalo, nuž potom nechť vláda splní svou hrozbu, rozpustí sněm a opatř v novém sněmu většinu Němcům, kteří by sobě pak klidně a pohodlně uzákonili veškere svoje požadavky národně politické sami. — »Příliš hloupé!« — odpovědě orgán konservativní šlechty »Vaterland« to muto německo nacionálnímu hastroší a mě pravdu. Patent by si měli vzíti němečtí vý- tečníci na toto své nejnovější wolfiánské »krambambulí« ! Tušíme také, že je pan Bienerth sám co nejdřive důvěrně poučí, aby ho podob- nými radami neblamovali. Či by opravdu byl tak na hlavu padlý, aby výhověl i tétc rovně zbrklé jako drzé choutce německých ztřeštěnců, která by neměla jiného účinku než že by před celým světem dra sticky odhalila nespravedlivo s a bezpráví našemu národu či něné, aniž by Němcům dopomohla k splnění jen jediného jejich požadavku, poně- vadž by 98 českých lidových po- slanců vždy stačilo zabrániti kazdé německé změně zemskéh zřízení na úkor národa našeh a jednoty vlasti na ší.

Čech Němec Bienerth Brüxer Zeitung

16 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká eněmovna. (Schůze 156.) (Zvláštní telet. zpráva »Nár. Listů«.) Ve Vídni, 11. června. Dr. Leo Biliňski neni Julianem Dunajew ským. Byl sice jako tento profesorem finančni vědy a národního hospodářství, náležel jako pre sident k tak zvané profesorské skupině kola pol ského, která také nyní čítá 4 členy, ale nedosa huje ani koncepce, ani výše, ani suverenity své- ho předehůdce v úřadě. Nynější ministr finanet sestaral. To jest patrno také v jeho polemice která je stále mdlou. Také dr. Julian Dunajew- ski tropil vtipy, k tomu zlomyslné, nešetrné, ba bezohledné a metal na odpůrce střely, jedem kalené. Vtipy p. Biliňského jsou tupé, po stránce věcné pak pohybují se v nížinách a beze všech variantů stále opakuje své: „finanční plán musí se vyříditi tak či onak.“ Dr. Julian Dunajewskí byl mluvčím kabi netu hr. Taaffa, který jej nazval veřejně ve sně- movně svou pravou rukou. Nepochybujeme, že dr. Leo Biliňski chtěl hráti v kabinetě bar. Bie- nertha tutéž roli: roli nejen min. finančního, ale také politického, ministra fakticky vedoucího Legitimace k takové roli dr. Biliňski pozbyl. Pra víme to beze vší nenávisti k němu, ale s oprav- dovou trpkostí a hořkosti, poněvadž dr. Biliňski jsa podruhé správcem státního pokladu, zklama četné naděje nejen byrokratů, nýbrž také Čechů ba i Poláků. Jeho vinou zataženo kolo polsk do situace, ve které provádi politiku nepokryte protislovanskou, kterouž odsuzuje nyní také žur nál dosud tak zdrželivý, jakým, je krakovská „Nowa Reforma“ (viz v Politických zpráváel domácích; pozn. rod.).

doktor Biliňski Dunajew Julián Dunajewskí Taaff Čecho Polák Vídeň polo ský

17 article

Zástupce městské skupiny mikulovské pro dr. Redlich jest jako kaleidoskop. Sotva se ho člevěk dolkne, přemetnou se četná skla, ze kte- rých je složen a v nejbližší chvíli jest tu zase jiný obraz. Nestálost, vrtkavost — to jsou hlav ní vlastnosti tohoto jinak nadějného, vzdělaného a schopného poslance, který záhy ve sněmovně všeobecného práva hlasovacího vynikl, ale svou těkavostí stejně rychle pozbyl vážnosti, ktere nabyl. Také prof. Redlich vyslovil se proti po- státnění a zvýšení daně pivní, jak ji navrhuje dr. Biliňski. Naproti tomu schvaluje však zvý šení daně lihové a doporučuje daň novou — monopol na dynamit. Nejsme dosti fiskalisty bychom odhadli, co by takový monopol vynesl Jsou o tom mezi znalci velice vážné pochybnosti Byli bychom také čekali více taktu a zdrželivost od p. prof. Redlicha, majitele cukrovaru, př rozpravě o dani z akciových společností. Sou díme, že při tomto thematu měl sobě uložit tento kapitalista naprosto zdrželivost.

doktor Redlich Biliňski profesor sněmovna všeobecný práv hlasovací

18 article

Celé dvě hodiny mluvil posl. Redlich. Stej ně dlouho sociální demokrat Glöckl, který se po- sekal prudce s křesťanskými sociály, stejně dlouho Budzinovský, který prohlásil, že jeho sou- kmenovci nemehou hlasovati pro zlepšení finan- čních poměrů království haličského, jemuž jsou přičleněni, k němuž však nenáleží. Nepodařilo se dnes zkoncovati první čten finančních předloh dra. Biliňského. Bude učiněr pokus takový v ponděli odpoledne. Z Vídně, 12. června. (K. k.) Za rokování o pilném návrhu Brel terově stran 60 mil. náhrady Turecku ministr Biliňski v další svě řeči dovozoval, že obno musil býti zaplacen před 10. květnem jen prostřed- níctvím bankéřů přes Berlln a Loudýn. Noviny po cslý čas uveřejňovaly všecky podrobnosti o vyjed návání. (Poslanec Breiter: Jen vláda nepromluvil ani slova !) Ale noviny dostaly přece tyto zprávy vlády! Mimo to byla i předloha ve sněmovně po- dána. (Poslanec Breiter: Včera.) Včera vyšla t- prve tiskem. Konstatuji, že u vědomí své zodpověd nosti svolili jsme k výplatě, doufajíce, že parlamen na základě předlohy dá nám dodatečně indemnitu.

Redlich Brel Biliňski Breiter Vídeň Turecko

19 article

Jest opět v jeho moci projeviti, že vláda v případ tom porušila ústavu. Porušila, neporušila! Mysllm že by bylo nejlépe, předlohu i s protokolem dohody co nejrychleji poslati výboru a tam se usnésti na tom, co pánové uznávají za dobré. My se ovšem vždy podrobíme. Prosím jen, by usnesení výborové většiny, které my přijmeme, nebylo nam vykládáno za projev nedůvěry. (Veselost.) Bylo by mnobem lí, místo rokování o Breilerově návrhu umožnit, aby tento finanční plán, kterýž nechcete, konečně dosta se do výboru a tam byl zamitnut. Pak bude všecko v pořádku. (Veselost) Minstr prosl, by pilný návrh Breiterův byl zamítout. (Hlučná pochvala a pollesk ministrovi blahopřejí.) Poslanec Kuranda bude hlasovati proti pilnosti Poslanec Němec nepovazuje nynější okamžik za vhodný ku podání takového pilného návrhu. Ra kouské vlády často porušily ústa vu. Tím umožňují svoji existenci. Poslanee Breiter pomohl ministrovi k velmi laciné reklamě, již tato vlada nezasluhuje. Při projednávání předlohy o náhradě Turecku naskylne se příležilost zmínili se o výsledku hlasování při Šusteršičovu návrhu a po případě projevití vládě nedůvěra ještě jednou. Jeho strana bude hlasovati proti návrhu. (Pochvala.) K Anderlovu návrhu byla rozprava u tavřen a hlavními řečníky zvoleni posl. Fuchs (proli) Choc (pro). Poslanec Fuchs a křesťanští sociálové bud u hlasovati proti pitnosti, poněvadž návrh měl jen při- praviti parlament o drahocenný čas.

Breilerův Breiterův Kuranda Němec Anderlův Fuchs Choc Turecko

20 article

Posl. Choc zabýval se výkladem ministrovým Parlament očekával, že ministr udá, o fkod bral pro středky na annekční výdaje. Prohlašení, že jen vládní většina má posilivní program, nemůže býti bráno vážně. Řučníkova strana bude hlasovali pro pilnost Vládní předloha neustanovuje, jak uhradí se zbýva- jících 12 mil. a její důvody jsou v rozporu s motivy vladni předloby o rozšíření suverenních práv. Slo- vanské strany nesmějí zapomínati na oprávněné ná- roky Srhska a Černé Hory. Rakouská vláda má mravní závazak postarali se o spojení Srbska s mořem boď silnicí, nebo dralop. Musí usiloval, aby mravním koncesemi zl-kalo si srdce slovanských národa. Posl. Brelter v doslovu polemisoval s ministrem Kritisuje stanovisko sociálních demokratů, kteří po stavili se proti jeho návihu. Posl. Němec ve věcné opravě proh'ásil, že so ciální demokraté jako strana parlamentarismu v zá- jmu pravidelného projednávaní rozpožtu musí hlaso- vati proti návrhu. Při hlaování pilnost Breitrova návrhu propadl a přešlo se k jednacímu poladu pokračování 1. čten finaněního plánu. Posl. Oklešlěk a s ním prý všichni poslanci mo- ravšlí protestují proti předloze, protože země koruny české jí mají býti nejcitelnějí poškozeny. Trpělivost obyvalelstva jest již vyčerpana. Finanční předlohu nevypracoval opravdový přítel samospravy. Žadá, by v dosavadním nespravedlivém nakládaní s Moravou se strany státní správy nastala změna a zdůrazňuje nutnost sanování financi obecních. Jeho strana bude hlasovati proti předloze. (Hlučná pochvala če ských agrárníků.) Posl. Glöckel pojednal o následcích finančníh plánu pro hospodařství nejchudších vrstev obyvatel- stva. Schodkové hospodářství zemské bylo namnoze

Posl Choc Řučníkův Němec Breitrův Černá Hora Srbsko Morava

21 article

V drobném prodejii za 8h ranní čislo o sobě večerni . . za 4 k Ve flišlkách na venkově raniti vislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . čh lnseráty plalí se hotové napřed Předpl-csní a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí ne táš redakee, tislárna a expedice „Národních Listů Rukopisy se nevraceji

22 article

způsobeno plýtváním svěřenými penězi. Musí-li stát vypomáhati, ať převezme část výdajů zemských, jako na př. osobní břemena pro učitele škol obecných. avšak nepfpustno je použiti sněmovny všeobecného práva volebního k opatřování peněz, aby mohlo býti na dále zachováno hospodářství klik na zemských sněmech. Nejdůležitějším v nynějším okamžiku jest. aby sněmovna ohradila se proti zvýšení nepřímých daní. (Hlučná pochvala a potiesk u soc. dem.) R-čník vykládá zevrubně požadavky sociálních demokratů v oboru správy zemské, opětovně křesťan- skými sociály hlučně přerušován a opakuje, že zá- stupcové širokých vrstev musí býti voleni do zem- ských sněmů Heslem křesťanských sociálů v Dol. Rakousích a německých nacionálů v Čechách je Pryč s vůní země, sem s k didlem! — Pryč se zá- pachem dílny, sem s parfumem stajel Němečtí radikálové mají proč hlasovati proti zvýšení nepřímých daní. Musí ukázali, má-li pro ně větší cenu přízeň německého lidu, nebo přízeň pol- ského ministrá linanci. Budou li hlasovati pro finanční plán, postaráme se o gratulaci, která jim bude ve- lice nepříjemná. Také křesťanští sociálové se tomu nevyhnou. Sociální demokraté jim nedovolí schová- vati se za státní nezbytnosti, nebo usnesení klubu. Sociální demokraté budou v zájmu širokých vrstev lidu bojovati rádi a zajisté s úspěchem.

Dolo Rakousy Čechy

23 article

(Hl čná pochvala a potlesk u soc dem.) Posl Redlich brojil nejprve proti posl. G öcke- lovi a zabývaje se předmětem, poukazoval na zastra- šující stav, že přes nepopíratelné stoupnutí finan ční sily státu jsme se 60 až 70 mil. pasivními. Třeb šetřiti. Rakouská správa musí býti modernisována zjednoduš na. Musíme použíti více přímých danl postarati se o nové příjmy, jež řečník specialisuje. Rozebrav účinky finančního plánu na finance zem- ské, zvláště moravské, naléhal aby stat převzal bře- mena školní. Posl. Budzinovský kritisoval nestejnoměrnost berního systemu a berní hospodářství v Haliči, na- čež rokování bylo přerušeno Posl. Fresl v dotazu k předsedovi poukazoval na svůj hřeznový dolaz o stálém stoupání cen mouky Statní správa měla by zakročiti na ochranu drobného lidu; měla by se svolati mezinárodní kon- fere ce a usnésti se o náležitých opatřeních proti drahotě mouky. Taže se předsedy, nezasadil-li by se u vlady, aby učinila vhodna opatření proti stálému zdražování mouky. Předseda jest ochoten upozorniti minister ského předsedu na zmíněný dotaz, žadá však, po daří-li se přiměti vládu k podání příslušné předlohy aby bylo umožněno dát ji na jednací pořad a pro- jednati, protože jinak sněmovna byla by spoluvinnou na tom, co se zde vládě vytýká. Konec schůze ve 3/47 hod. večer: příští schůte v pondělí odpoledne

Posl Redlich Posl Halič

24 article První český sjazd pro péči o odrůstající mládež

První český sjazd pro péči o odrůstající mládež Za velikého účastenství konán včera v Měšťan- ské besedě významný sjezd lidovýchovný, pořádaný Svazem osvětovým a Zemskou komisí pro ochranu detí a péči o mládež. Programem sjezdu byla nej- akutnější otázka lidovýchovná: výchova do- rostu. Přítomni byli: předseda Nár. rady dvor. rada dr. Čelakovský, poslanci F. Blahovec, dr. Pazderka, zástupce ministorsíva okr. hejtman Pacák, univ. prolesoři dr. Pastrnek, dr. Čada dr. Schrutz, pí. Tyršová, okr. škol. inspekto prof. Michl, insp. Halaburt, za výkonný výbor strany svobodomyslné F. Šrámek, za stranu po- krokovou E. Rosol, komisař Burda, zástupce Osvětového svazu dolnorak. K. Exner, zástupce Osvětového svazu moravského profesor Váš a, ma rada Waldštein, dr. G. Heidler. zástupci mě- sta Prahy cís. rada Schrötter a F. C. VI k,z Král. Vinohrady rada Bílek, za Břevnov Jos. Povr za Karlin Pastejřík. Zastoupeny byly svými delegáty mnohé spolky tak jmenovitě: universitní extense, obchodní komory v Praze a Plzni, Zem. ústř. spolek učitelský. Jednota měšť. škol, Č. obec sokolská, Jednota učitelek, Svaz spolků okrašlovacích. Ženský zásobní spolek, Beseda učitelská, Zemská rada živnostenská v Brně, spolky

doktor Čelakovský F Blahovec Pazderka Pacák Pastrnek Čada Schrutz Tyršová profesor Michl F Šrámek E Rosol Burda K Exner G Heidler F C Král Břevnov Jos Pastejřík Praha osvětový svaz osvětový svaz moravský profesor tvůj rada Waldštein rada Bílka svaz spolek okrašlovací rada živnostenský v Brno

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 12. června. 8— (Kronika.) Kterak honem to prar pan Josef Vlasák, domácí pán a obecní staršl v satyrické hře »Dospělé děti?« — Víte, ty všelijaké novoty a návrhy re- formátorské jsou zcela pěkná věc, nie prot tomu nemám, pokud se jedná zcela theoreticky. ale najdou se lidé a chtějí hned všecko skutečné provádět ! To neschvaluju. Tak nějak. Josef Vlasák je v kus představitelem tak zvané konservativní vrstvy. Řeknete-li konservativní, rozumí se zpátečnické. nepřátelské pokroku. Dnesní lidstvo tak vůbec se rozeznává na různé třidy a odslíny. Jedni touží po všem, co je nové, druhýmje všecko protivno, co novotou páchne. Motiv roz poru je tak mocný, že podroben i vědeckému šetření. Ohledány sociologické, psychologické, b i fysiologické příčiny, které přivodí poměr člo věka k novotě věcí. A vskutku jsou známky. které svědčí o příčinách. Už rodem a krví bývá člověk rozpoložen pro určitý poměr a názor, jako bývá rozpoložen pro určité choroby. Mluví se o »misonéismu«, o »neofobii« čili » hrůze z novot.« Zvláštní manie, stavět se na přič všemu nověmu, nezvyklému, především tedy věcem a snahám novotářským. Touha po novotě a lásku ke starému, obvyklému mají se k sobě ve světě mravním jako pohyb a klid ve světě fysickém, jako pud ku předu a potřeba setrvati. Dějiny lidstva nejsou vlastně než zápas mezi oběma silami, mezi velikým tělesem lidstva rozvážným a nehybným, které lne ke svému zvyku a po- hodlí a mezi malou menšinou, zmitanou čertem nějakého pudu za změnou a pohybem. Malá menšina neofilů, novohltů nedá usnouti velikému tělesu neofobů a způsobuje neustálý rozruch. A obě snahy jsou věčnými vzpruhami životaa vší civilisace. Jedna bez druhé se nemůže obejít.

Vlasák Praha

26 article

Děda, kdyby některá vypověděla službu! Svět br se pak buď rozletěl v prášek a slepé kolotání prahmoty anebo by strnul jediným nekonečným mrazem smrti. Pan Josef Vlasák, vážený člověk a nepřitel společenských novot, je tedy představitelem většiny lidstva. Bylo by to smutné pro po- krok a rozvoj civilisace, protože podle zákona společenského rozhoduje vždy hlas většiny. Na štěstí však jiný zase zákon způsobuje že se z většin obratem ruky stávají — men- šiny. A to je zákon tak zvaného bidného zájmu, který nuti člověka zmítaného vlnobitím živola, aby se přidržel pellice jednou po té, jindy po druhé straně. A tak se slává, že není lidstvo jako celek ani novoštitné ani novohltné. nýbrž podlehá zcela nevědomě pudům hmoty. chvíle a potřeby a skytá divadlo podivné vrtka- vosti, jak většiny náhle uslupují menšinám menšiny obratem ruky se stávají většina mi. z misonéistů zarytých se stávají vášniví stran níci novoly, z usedlých blahobytníků převrat- níci a z revolucionářů zapřísáhlých hamižní- reakcionáři.

Vlasák

27 article

Podle své přirody není člověk ani nov štílný ani novohliný, touží leda po svém zisku a požitku, leká se své škody a dovede bý jednou fllonéistou, jindy misonéistou a třeba — obé zároveň, podle potřeby chvíle. Pan Josef Vlasák po svém názoru občan- ském a společenském je konservativec, proti- novotář, ale jako domáci pán a blahobytníkje krajní pokrokář ve všech otázkách pohodlí požitku. Má svůj byt moderně zařízen, všude samá elektřina, sám nový nápad a vynález kde co nového se šustne v oboru objevů pří jemných a užitečných, smí novota počílat na jeho uznání i obdiv. Jeho nájemník ze čtvr- tého patra snad je z třídy proletáře inteligenta. přívrženec nejkrajnějšího křídla levice, ale v ně kterých otázkách současného života učiněný zpálečník. Nenávidí na smrt automobily, ne uznává, k čemu jsou ty »novomodní obludye dobré, naplňují ulici leda hanebným puchem, ohrožují bezpočnost věšího obecenstva a kdyb

Vlasák

28 article

šlo po jeho chuti, dal by všecky majítele samo chodů i s pány řidiči nějakým šetrnějším způ sobem sprovodit se světa. Všichni jsme tak v něčem pokrokoví, v jinén zpálečníci, ať jedinci, družstva, stavy, třídy nebo vrstvy, všichni hanební obojstníci. A celky kul turné, generace, národy podléhají zákonu komi hadla. Jednou sem, jednou tam, v něčem sem v jiněm tam, tu se hnout, tu setrvat, zde miso néism, tam filonéism. Nejvytrvalejší filonéisté jsou děti. Mlád vůbec je nejspolehlivější spolupracovník a nosi novot. A hned všech druhů novot Ditě má po třebu stálého pohybu a poskoku, stálé zvěda vosti a šukavosti. Všecko je dráždí, co shlédlo. všecko by si chtělo osvojit, do všeho strka nosik, všecko ochutnat a všemu rozpárat břicho Citi takovou potřebu, evičit své mladě svaly neustále se vriět a neposedat. Odlud neunavná napodobivost dělí. Nejsou ještě zraly ke vlastní práci a proto napodobí, kde co vidí. Malí dra- matičti umělci, s nekonečnou touhou hrát všecky role, o kterých vědí, tatínkem a panem učitelem počinaje až po kominíka, kterého shlédli n střeše a zlatého prince i hrozného lupiče, kterých se dočetli v pohádce.

29 article

A co platí o malých dělech ve společnosti vypravují cestovatelé a národopisei o velikýeh dětuch přirody, divokých národech, synech lesů a pouští, kulturou dosud neoblažených. Velké děti, vždy hotovy všecko šmahem si osvojit a napodobit, co upoutalo jejich pozornost. Pů- vodně všichni divocí národové opravdově se ko- řili evropské civilisaci, nežli s ní učinili první trpkou zkušenost. Teprv po delší známosti na učili se nenávidět Evropany a vše, co přišle z Evropy i proklatou evropskou kulturu. Známe je hlubokomyslné slovo Indiána, který si dal poprvé vysvětlit hodinový stroj. — Je spravedlivo, abychom byli vašim otroky, když jste dovedli sestavit tak zname nitou věc ! Pak ovšem dostavily se jiné zkušenosti představila se evropská spravedlnost. lačnos zisku, nízkost smýšlení, zrada a ukrutnost bylo po všem nadšení pro evropské novoty. Zkušenost je matka moudrosti, vychova telka života, ale i velká dusitelka nadšení a tra vička mladosti. Zkušenost upravuje city a obru šuje pudy. Starší člověk je méně chtivý novot, více vl, méně důvěřuje, naučil se zdrželivosti chtěj nechtěj kloní se k setrvání, k miso- neismu. Tak život sám přináší známý věčný spor generaci, věčně opakovanou a přece věčně novou výprava Mladých proti Starým. A vrchním ředitelem závodů? Jeho Neodol- nost, životný Zajem! Stáří chce zachovat, co právem svého života dobylo, Mládí chce dobýt. co se mu zdá pro život hodným zisku. Profesor Balcar v kuse paní Kunětické je veliký novotář, hlasatel volného manželství, ale pro svoji osobu má dost na zkušenosti a do- savadní svou manželkou. O nový pokus nestojl. Je životu velmi správně odpozorovaná figurka, dobrý profesor! Ale před deseti lety ještě, kdo vI? Zda by tenkrát sama paní autorka »Dospě- lých děti« nebyla roli prohlásila za zlomyslnou — karikaturu?

Evropan Indián Balcar Evropa

30 article

Hrůza z novol, manie novolářská! D rovnocenní činitelé kultury. Válčí spolu usta vičně, druh bez druha nemůže být, ale vitězem na konec vždycky zůstává — život. Sotrvačnost a touha po klidu není výsadou ani osob, ani třid, ani poměrů. Střídá neustále tábory. A protější zásada rovněž. Všecka při- roda živoucí v první chvíli je plachá, leká se náhlého objevu, štítí se a střeží. I nejdrzejší vrabec ulitne před prvním soustem, které jste mu hodili. Však se brzo vrátí, když první leknutí minulo! Co je nezvyklé, nové, náhlé, zaráží. V městě psi štěkají na chodce, po ven- kovsku oděné, na vsi naopak. Pozorný postup. nenáhlý, taktický zamezí mnohou srážku a ner- vosu. Potřebná změna názorů a hledisek vždy je olázka vhodné — přípravy. Psycho- logický moment všech reformací! Touhu po no- votě vrozenu má i nejzarytější zpátečník, jako touhu po klidu a požilku i zuřivý pokrokář.

Hrůza Psycho

31 article

I konservativec nejvíce skostnatělý smíři se po čase s novou vymožeností a užívá, co prospěš- ného přinesla. Z převratníků, kteří bojovali na barikádách, stávají se časem, jak zkušenost učí. velmi spolehliví sloupové »řádu a pořádku«. A stejný zákon ve všech oborech snahy. Když modní horečka umělecká dostoupila zdán- livého vrchole a obecenstvo zdá se pro všecko nové a nejnovější jen šílet, sáhnou v divadle nejhloub do arebivné veteše a ejhle, ctihodná starožitnost slaví nevysvětlitelný triumf. B i sama věda jeví se býti patentovanou razitel- kou »nových cest« a rozsvěcovačkou nových světel jenom tuze — s podminkou. Hlasatel nejpo- krokovější idey stane se zarytým odpůrcem no- vého názoru ihned, jakmile se naproti němu vztýčil prorok jiné pravdy, zrovna jako nadšený přívrženec zásady hospodářského rozvoje a svo- bodné živnosti ihned se prohlásí pro zpátečnický zákon, jakmile na nároží proti jeho krámu vy- věsil svoji firmu — konkurent. Ve starém Římě dvě stě let odpirali patri ciové plebejeům všecku reformu. — Co chcete, není možno ! Nikdy tak de- bývalo v Římě! říkali. — Což se má stále opakovat jen co dosud byvalo? odpovídali tribuní lidu. A když křesťanství vystoupilo se svými no- votami, už byla hesla vystřidána. — Není slušno upouštět od mravu a oby- čeje oteů! horleno proti novému učení z Ga- liieje. Řim je příliš slarý, aby se mohl změnit! . .. A mluvčí cfrkve odpovídali: — Nikdy není pozdě, něčemu se přiučiti ! . .. A od té doby? Kolikrát se hlasy a hesla vyměnily ! Hra paní Kunětické má závěrečnou scénu dost symboliekou. Uprostřed obscné vřavy hla- satelka volného manželství hýčká na rukou ne- mluvně zabalené do peřinky. Jaký už je běh světa, chtěli byste hádat, že z té peřinky pokro- kářské asi vyroste světu a pokroku veliký hl- satel — reskce-

Řím