1
article
magnátů Josefovi hr. Pálffymu z Erdödu
hodnost tajného rady s prominutím tax.
Císař propůjčil správci statků hr. Lützowa
Matyáši Tillovi v Borohrádku zlatý záslužný
kříž s korunou.
Úřadní list uveřejňuje nařízení ministerstev
vnitra, obchodu, spravedlnosti, financí a zemské
obrany ve příčině používání známky a jména
„Červeného kříže“ v obchodě.
Ministr obchodu jmenoval císařského radu
vrchního poštovního správce Karla Ebertav
Liberci a vrchního poštovního správce Františka
Kohouška v Plzni řediteli poštovního úřadu.
Strach má velké oči.
Ze Štyrského Hradce, 8. března. (Pův
zpráva »N. L.«) Minulý týden byli 4 vla šští
studenti, kteří zde žijí, pozváni na policii,
aby tam podali jisté údaje. K nemalému jich
překvapení bylo jim však sděleno, že po žádosti
policejního ředitelství terstského musí býti foto-
grafováni, poněvadž toto v nich vidí účast-
níky irredentistických schůzí vídeň-
ských. Žádost za jich fotografování byla nejprv
podána vídeňskému policejnímu ředitel-
ství, které však ji odmítlo; štyrsko-hrade-
cké však fotografování provedlo, s pohrůžkou,
že by jinak studující jmenovaní dáni byli pod
policejní dohlidku.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 7. března. (C.-B.) Předkládaje
rozpočet vojenský prohlásil v dolní
sněmovně ministr války, že dalekosáhlé změny
byly nutné, aby se udržela armáda, odpovídající
požadavkům země. Pravil, že předloha jest pro-
zatímního rázu a vyslovil naději, že mu bude
v budoucnosti možno podati předlohu na zá-
kladě zčela jiné soustavy. Úřad válečný roz-
hodl se skutečně zavésti nový typ těžkých
polních děl, na který může býti země hrda.
Josef
Pálffy
Lützow
Till
Karel Ebertav
Kohoušek
Borohrádek
Liberec
Plzeň
Štyrský Hradec
Londýn
štyrskýhrad
nařízený ministerstvo vnitro
2
article
Nová děla budou nejlepšív
Evropě. Vláda doufá, že bude v příštím f-
nančním roce s to dáti vystavěti 108 těžkýcha
18 lehkých polních děl, jež budou poslána do
Indie. Vláda indická přeje prý sobě upotřebiti
části příjmů k novému vyzbrojen
armády indické, aby tato děla co možná
nejdříve obdržela.
Řečník vítá přání to, poněvadž by byl i ji-
nak tato děla poslal do Indie, jež jest jedinou
zemí, kde jest možným utkání se s vel-
kým vojskem evropským. Vláda za-
bývá se vedle toho pořízením nových ruč-
nic, jichž bude rovněž velký počet zaslán do
Indie.
Z Londýna, 8. března. (C.-B.) V dolní sně-
movně pravil státní podtajemník Percy, odpo-
vídaje na příslušný dotaz, že anglický vyslanee
v Pekině byl upozorněn na jisté nenávist-
né články proti Rusku, uveřejňované
v Tjencině v čínských „Times“. Vyslanec na-
řídil proti vydavateli listu řízení před anglickým
konsulárním soudem v Tjencině dle článku
106. ustanovení konsulárních z r. 1865 pro
Čínu a Japonsko. Ve článku tom se stanoví: Do-
pustí-li se některý anglický poddaný v Číně
skutku, který je s to, veřejný pokoj porušiti,
může na něm žádati soud záruku, že se bud
na příště jinak chovati, aneb — nedá-li záruky
té — může býti v ypovězen. Vláda schvaluje
toto zakročení vyslancovo.
Hr. Waldersee .
Z Kielu, 7. března. (C.-B.) Prine Jin
dřich pruský odebere se ke smutečním
slavnostem za polního maršálka hr. Walderseea
do Hannoveru.
Japonská ministerská rada.
Z Londýna, 8. března. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje z Tokia: Ministerská rada
sejde se dne 8. t. m., aby se definitivně usnesla
na finaněním programu, který má býti
předložen parlamentu.
Z Vídně, 8. března. (C.-B.) Velkokníže
Sergěj na své cestě do Nizzy sem přibyl
Odpoledne bude v cestě pokračovati.
Percy
Jin
Evropa
Indie
Londýn
Rusko
Čína
Japonsko
Hradec
Kiel
Hannover
Vídeň
Nizza
Reuterův
Sergěj
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Infamisté! Že s bezmezné nízkosti sta-
noviska, na jaké z obvyklého svého normálu
protičeské zášti vůči německým vyzývavostem
klesl tisk realistický a sociálně-demokratícký, ve-
dou schody ještě níž, to dokazuji dnešní vydání
listů obou stran způsobem manifestantním. Zdá
se, že tím směrem není ani úrovně, která by
tímto tiskem byla nedosažitelna. Aspoň dnešní
výkony masarykovštiny nad čarou i pod čarou
dospěly tam, kde český slovník vzdává se
všech dalších výměrů lidské pokleslosti. Je
pravda, že postavení národa českého jest nade
vše povážlivé, že všechny známky tomu
Infamista
4
article
nasvědčují, že má býti proti tvrdosti zástupců
národa, uvedených v železnou nutnost, hájiti
český lid v potupu přede všemi národy
světa známou násilnou křivdou uvržený, mařením
říšské legislativy rána rozhodná, že exekutivy,
státu propůjčené k chránění práva, nejkrajněj-
šími prostředky má býti snad použito na pova
lení nejtěžším porušením práva postiženého ná-
roda českého, že snad roubík, který má vetknut
býti v ústa lidu našeho, jest již přiříznut. Jest
dále možno a snad také pravdě podobno, že
k zavedení takovýchto universálních prostředků
má Vídeň zapotřebí příslušných resultátů, k nimž
zřejmě pracováno bylo odporem proti zamýšle-
nému policejním řiditelem zákazu nedělního
bumlu a k nimž počítati sluší nejen zcela
mimořádně zvýšenou činnost Klímů a soudruhů,
zcela očividně zbytečné povolání vojska, řeč
rektora haranguéra Rabla, který přišel orga-
nisovati buršáckou provokaci a sta jiných nápad-
ných zjevů, celý systém použitých dráždidel, zdá
se opravdu nasvědčovati, že máme co činitis
výrobkem státnického umění, které sestátnilo
německou obstrukei na zemském sněmu. Jedno-
tlivci bude snad možno pochopiti v tom smyslu
i výstrahy — ač z těžka — až po nejvýstřed-
nější jich formu, jež velí českému Vaškovi, aby.
Klím
Rabl
Vašek
Vídeň
5
article
obdržev políček chytře se pousmál: »Aha ! Já
vím, vy chcete, abych se dopálil? I toto! Pro-
sím, tady je ještě druhá tvář!« Co však jest
přímo nepochopitelno, a rozhorleným úzasem
českého člověka až dechu pozbavuje, jest ta
okolnost, že se může vyskytnouti česky psaný
časopis, který nabyl odvahy k pustému vý-
směchu do tváře českému lidu pražskému
uraženému, v nejhlubší duši rozechvěnému
buršáckou kralkou, k jejímuž provedení propůj-
čuje stát i armádu, pravíme odvahy k tropení
si šašků z lidu českého v tom okamžiku, kdy
se mu ukazuje bodákem cesta z hlavních tříd
a náměstí pražských do odlehlých ulic a čtvrtí,
životu českému v Praze reservovaných ! Ten
»anglický žurnalista« James Overvillys, jejž v
dnešní své špásovné »Besedě« provádí realistický
redaktor Příkopem v pohnutých momentech ne-
dělní bouře za nesmírně veselých podotýkání
a úchvatných žertů, nebyl žádný dokonalý gen-
tleman. Neboť před svým náhlým odjezdema
zmizením jedno by nebyl zajisté opomenul —
zanechati přímo mezi očima svého realistického
novinářského průvodce — jedině možnou na-
vštívenku! Tito lidé, kteří v ostouzení české
duše, v prolhaném vynalézání opovržitelných je-
jích vlastností a jich vystírání před nepřítelem,
mají už za sebou 17letý rekord, reservovali pro sebe
nejbídnější bídu, jaká se — přiznejme si to —u
žádného jiného národa na celém světě nenajde.
James Overvillys
Příkop
Praha
6
article
Není zajisté na celém světě možná publicistika,
která by se propůjčovala k takové perversi pro
ukojení chtíčů nejúhlavnějších nepřátel, jako to
činí v momentu národního zármutku i povzne-
sení list Masarykův. Nechť soudí čtenáři naši
sami. Realistický redaktor dostal se se svým an-
glickým kollegou na Příkopy a představuje mu
české demonstrující davy jako slovanské sic
kmeny, »bohužel, ale s tureckým rozumem«.
rozčilující se nad čepicemi německých studentů
jako nad urážku. Výklad, že my jsme národ
malý a Angličané veliký, kvituje Angličan, re-
daktor humoristického časopisu, takto
»Very well!« Výborný vtip, zrovna pro náš list
Nakreslíme, jak se čertí Novozélanďané na
nás, že nosíme korkové přilby i To ještě v Angiii
nebylo! Vy jste přece jen plní humoru! Zostudíme
sice trochu Novozélanďany, kterým to ani ve snu
nenapadne, aby se zlobili na čepice, ale nic ne-
vadí; oni nám taky ledacos vyvedou. Víte-li, ž
volí do pariamentu jen samé domorodce? Onehdy
tam kandidoval eari of Starmount, stará anglická
šlechta, propadl hanebně a div ho nezmlátili, že
chtěl kupovat hlasy!-
»Skutečně hanebnost,« odpovídá realista, »jaké
náš národ není schopen; ale čepice musejí pryč,
poněvadž jest to první stupeň k státnímu právu.
Masarykův
Angličan
Vera well
7
article
Zpěv národních písní vykládá realistický
humorista anglickému takto
»To je národní zvyk už od fontány v jubilejní
výstavě,« vysvětluji
»A tak; to je tedy ten v umění pověstný fontá-
nový zpěv. Slyšel jsem o tom, že máte v Praz
zpívající fontánu a jsem rád, že jsem to poznal.
Ostatně to chápu; my máme v našich koloniích
hojně národů, kteří zpívají některou pí-
sničku tak dlouho za sebou, až pad-
nou v bezvědomí a oči jim vylezou z důlků. Pak
jsou opojeni a mají všelijaké fantas-
tické sny, což shledávám u vás bez-
mála taky.«
V tom od Prašné brány vzletl k nebi ohro-
mný řev a massa lidí počala pospíchat rychle
k Václavskému náměstí proti nám zpivajícv
ústupu: »marné vaše proti nám jsou vzteky«.
To se nelíbí panu Overvillysovi, který má radu
pro krocení žeských demionstrací:
Overvillys
Václavský náměstí
8
article
»A to se dělá u Vás při každé demonstraci?
Vždyť se tím tropí armádě ostuda, když se posílá
ke každému kravalu! U nás, když už demonstrace
přesáhnou míru a začne se v ně mísit banda,
která nemá práva na titul člověk, vyjede parní
stříkačka. Okolo ní se postaví policemens, aby se
lidi na ni snad mnoho netlačili a trochu se začne
kropit. Je čisto za chvíli a uspoří se mnoho in-
koustu a papíru na novinářské psaní. Chceme o
novin něco vědět a ne se od nich dát rozčilovat.«
Stačí tato ukázka realistické práce pro český
rozum a pro českou duši, která musí zhynout,
aby mohla po lidsku t. j. po německu ožít?
Nuže nastanou to zlaté časy, až se procedí
tato intelligence přes hradby a ploty k synthesi
národní práce.
— Protičeské demonstrace v Chomutově.
(Původní zpráva „Nár. Listů“.) V neděli dne
6. března t. r. měl pořádati místní odbor
Národní jednoty severočeské přednášku v sále
hostince p. Havla v Horní Vsi v bezprostřední
blízkosti Chomutova. Přednáška byla určena na
3. hodinu odpolední. Před 2. hodinou odpoledni
nastal v Chomůtově nebývalý ruch. Na 200 ně-
meckých turnerů a teprve dospívajících jinochů,
jichž vůdcem byl městský zvěrolékař Reinelt, zet
purkmistra chomutovského, šlo městem za zpěvu
„Wacht am Rhein“ ke zmíněnému hostinci,v
němž je spolková místnost odboru. Hned na to
vnikli do sálu a za hromového křiku strhli znaky
zemí koruny české a sokolský odznak, nejodváž-
nější vnikli i na jeviště k večeru již upravené
a počali strhávati české barvy a prapory zemské
a nebýti přísného zakročení ml. pana Havla, bylo
by as za málo okamžiků po jevišti. V místnosti
spolkové se stěn a skříní strhali všecky české
nápisy a pokladničku Sokola značně porouchali.
Havel
Reinelt
Sokol
Chomutov
Wacht be Rhein
9
article
Mezitím dostavily se na místo četnické hlídky,
sekretář a komisař okresního hejtmanství. A ne-
byly ještě 3 hodiny, když demonstrující Němci
vyšli ze sálu a za zpěvu obešli celou českou čtvrt
a v mnohem větším množství vrátili se před sál,
v němž shromážděni byli již češti předáci cho-
mutovští. Stráži četnické, jež vehod střežila, po-
podařilo se podruhé přístup do sálu zameziti.
Tentokráte Němci spokojili se mohutným za-
pěním „Wacht am Rhein“ a ubírali se pozvolna
dále. Přednáška již se nekonala pro rozechvění
myslí všech přítomných Čechů. Mnozí obávajíce
se násilností, po rozšíření zprávy o demonstru-
jících, vraceli se spěšně na půl cestě domů. Na
večer před divadlem očekávaly se nové demon-
strace, k jejichž zabránění byla ponechána v ho-
stinci silná četnická hlídka. Dobře zosnovaná
tato protičeská demonstrace byla způsobena po-
buřujícím provoláním proti českému lidu v Cho-
můtově a okolí v „Deutsches Volksblattu“.
— Schůno lidu. V neděli dne 13. t. m.
konati se bude v hostinci »u cukrovaru« v Da-
šicích veřejná schůze lidu, na níž promluví;
»O politické situaci« říšský poslanec Fr. Udržal.
Začátek o půl 3. hod. odpol.
Němec
Čecho
Udržal
cho
Francie
Wacht be Rhein
Deutsches Volksblatta
10
article
— Jmenování. (Telef. zpr.) Ředitel bývalé zemské
reálky v Novém Městě na Moravě Leandr Čech jme-
nován byl ředitelem postátněné reálky té. Učitelé a
professoři ústavu tohoto Jaromír Ražant, Josef
Brož, Emil Cigánek, Karel Fri Antonín Jar-
ník, Karel Juda, Karel Matecha a Jan Oulehla
byli taktéž převzati státem.
Remuneraco berních praktikantů pro měsíc
březen 1904 byly právě tyto dny k výplaté poukázány.
Remünerace tyto mají býti jakýmsi prozatímním do-
plňkem na zvýšená adjuta po ten čas, než by zákon
o zvýšení přijat byl, ovšem že jen u těch praktikantů,
kteří mají větší než tříletou, po případě pěti-
letou „netto službu“, jak výslovné v plateb-
ních poukazech podotknuto je. Byly tedy všichni prak-
tikanti, kteří delší čas u vojska pobýti musili, při po-
ukazování těchto remunerací zase odstrčení, ač právě
ti jsou nepotřebnější. Praktikanti, kteří vojáky ne-
byli, požívají zvýšeného adjuta ve formě remunerace
již od 1. ledna 1904, kdežto praktikanti, kteří u voj-
ska sloužili, vůbec žádného zvýšení adjuta
nemají, ač jest již březen. Křivda tato na nich pá-
chaná může jen tenkráte odčiněna býti, když všem
těmto praktikantům bude zvýšení dodatečně od 1. led-
na 1904 poukázáno.
— z Radhoště. kádná valná hroranda „Radhoště
koná se dne 16. března t. r.
Ražant
Brož
Cigánek
Fri
Antonín Jar
Karel Juda
Matech
Oulehla
Křivda
Nový město na Morava
Radhošť
Leandr Čechy
11
article
— Nešťastný německý průmyslový podnik. Pře
několika léty zahájila společnost několiká německých
kapitalistů dolování tuhy ve Chválovicích u Netolic
a zároveň koupila v Č. Budějovicích mlýn, t. zv.
„Zrcadlový“ na Malši, který zařídila na mletí tuhy.
Však podniku se nedařilo, upadl do konkursu a jeden
ze společníků, Hubatka, ztrativ v podniku mnoho
peněz, zastřelil se. Majetek podniku prodáván byl již
po dvakráte v dražbě, ale nikdy se nedostavili koupě-
chtiví. V závodě se zatím dále pracovalo, avšak nyní
práce zastavena, jelikož doly se zatopily vodou, jejíž
vyčerpání vyžaduje značného nákladu, ve mlýně pak
musila býti práce zastavena následkem nedostatku
materiálu, který vlastní doly přestaly dodávati a na
kupování tuhy z dolů jiných není peněz. A tak závod,
v němž investováno millionové jmění, leží ladem.
— Včerejší dozvuky buršáckých provokací Na
příkopě, zásluhou a přičiněním německým rektorem
k boji povzbuzovaných buršáků, skončily hlučněji,
než kdo tušil. Obecenstvo české přišlo na Příkop pro-
menovati a nikomu zajisté nenapadlo, aby někomu
ublížil. Ale buršáci sami český lid provokovali. Nejen
Hubatka
Chválovice u Netolice
Č . Budějovice
Malše