ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4f0fd680-71f0-11dc-a391-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 18 celkem · entity: place 23, person 22, work 1, org 3
1 masthead
V Praze, v uterý dne 8. března.
Praha
2 masthead
K číslu 68
3 masthead
Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
4 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
5 title
NARU
Nara
7 article
Z Londýna, 8. března. (C.-B.) »Stan- dard« dovídá se z Petrohradu od svého zpravodaje, že prý ruský ca obdržel telegram, v némž se mu sděluje, že japonské loďstvo po celý den bombardovalo Vladivo- stok, avšak jen s nepatrným vý- sledkem. Za to však dále sděluje, že pevnostní dělostřelbou z Vladi- vostoku jeden nebo dva japonské křižáky byly potopeny.
Londýn Stan Petrohrad Vlad
8 article
Bombardování Vladivostoku.
Vladivostok
9 article
Z Petrohradu, 7. března. (C.-B.) Místodr- žitel Alexějev telegrafuje na doplnění svých zpráv včerejších a dnešních: Velitel pří- stavu vladivostockého oznamuje Včerejší bombardování pevnosti ne- způsobilo vážné škody. Batterie ne- opětovaly nepřátelské palby. Dnes dopoledne blížil se nepřítel v zálivě usurském k onomu místu, z něhož včera město bombardoval, ale odplul pak opět na širé moře. Konflikt s vládou egyptskou. Z Kahýry, 7. března. (C.-B.) Proslýchá se, že mezi ruským vyslancem Maxi movem a vládou egyptskou došlo pro otázkuopatřování uhlí pro ruskou eskadru v suezském ka- nále av Červeném moři k vážnému konfliktu. Válečný kontraband. Ze Lvova, 8. března. (Pův. zpr. »N. L.«) Z Oděsy sdělují: 600 koní, koupených na jižní Rusi pro Anglii, bylo zabráno, poně- vadž dle všeho byli určeni pro J a po nl s ko.
Max Rus Petrohrad Lvov Anglie
10 article
Koupě koní pro Japonsko. Z Vídně, 8. března. (Pův. zpr. »N. L.«) Ze Šoproně sdělují: Na zdejší trh dopra- veno bylo 3000 koní, z nichž koupeno pro Japonsko 400. Velký počet byl též dopra- ven do Bavora do Čech. (Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Japonsko Vídeň Šoproň Bavor Čechy
11 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Nadávky a hrozby vídeňských žurnálů. Z Vídně, 8. března. Jen málo listů věnuje dnešnímu sestoupení se říšské rady pozor- nost úvahami a také ty jsou obyčejnou tóninou anebo tak sprostě vůči nám psány, že je mů- žeme prostě ignorovat. Vládní »Fremdenblatt« hořekujea běduje nad obstrukcí českou. Tento list však nikdy neměl odvahy říci slova buďsi n adresu vlády nebo Němců. Jen v jedné věci je mistrem: v kázání Čechům. »Neue Freie Presse« a »Deut- sches Tagblatt« (bývalá »Ostdeutsche Rundschau«) jsou opětně svorny ve výkladech, že projevy na pražských ulicích byly důsledkem neúspěchů aktivní politiky če- ské (!) a politickou předehrou pro říšskou radu. »Neue Fr. Presse« při tom mluví o če- ském národu slovy tak surovými a sprostý- mi, jako by to byl národ největší sveřeposti násilnosti, bez citu pro právo, národ věrolomných zločinců, vší vzdělanosti zbavený — že klademe si otázku, čím se český národ provinil, že troufá si hlavní orgán vídeňské bursy a hlavní orgán bývalé německé obstrukce — a tou dobou hlavní orgán vlády dr. Körbra — národ český takovým způsobem ostouzeti? Naše odpo- věď jest: provinili jsme se tím, ž chceme býti národem úplně plno- právným a že jím chceme také býti ve své domovině. Pozornost zasluhují hrozby, které pronáší orgán křesťansko-sociální strany (antisemitské)
Němec Čecho Neue doktor Körbr Vídeň Neue Frei Presse
12 article Sl1
Sl1 Předplaeeni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo3. Tam je též redakce a expedice.
13 article
na adresu českých poslanců, hrozby, že budou tito na říšské radě přívrženci paně Luegrovými prostě znásilněni. Píše: »Co se v Praze děje, jest záležitostí veškerého německého lidu. Nebyl by čas, aby se Čechům, kteří požívají pohostin- ství na německé půdě, ukázalo, že všechna trpělivost může míti jednou konec? Bylo by velmi dobře, kdyby se Čechové na říšské radě sami o tom přesvědčili, že nelze beztrestně hře- šiti na vídeňskou »Gemüthlichkeit« (která jest dávno jen legendou), nýbrž že říšské hlavní město ví, co jest jeho národní povinností. Připomí- náme, že v pamětní noci dne 8. června r. 1900, ve které Čechové byli násilím z praesidia ve- hnáni do obstrukce, tehdejší poslanec pan Bielohlawek sbíral již po všech předměstských hospodách kde koho, aby tlupy svých lidí uvedli na galerii poslanecké sněmovny, odkud měli házeti na české poslance kamením. Připo- mínáme dále, že dr. Rieger na říšské radě r. 1879 vypravoval, kterak byli čeští poslanci v počátcích ústavnosti rakouské znásilňováni. Chce »Deutsches Tagblatt«, aby se to opa- kovalo? Vlašská universita. Z Vídně, 8. března. Říšský věstník dra. Körbra »Neue F r. Presse« oznamuje, že již ve dnešní schůzi poslanecké sněmovny po- dána bude předloha vládní na zřízení vl aš- ské právnické fakulty v Roveredu. To je prazvláštní předloha! Nikdo jí nechce, ani Němci ani Vlachové. Němci svému odporu dávají výraz v »německo-nacionální korrespon- denci«, a Vlachové vyzývají již teď své stu- denty, aby rozhodně nešli do Rovereda, poně- vadž jediným sídlem vlašské university může býti pouze Ter st.
Luegrový Čecho Bielohlawek doktor Rieger Neue Presse Němec Vlach Rovereda Praha Připo Vídeň poslanecký sněmovna
14 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního listu. Z Vídně, 7. března. (C.-B.) Císař propůjčil c. a k. komořímu a členovi uherské sněmovny
Vídeň
15 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Shledání. Kövér Ilma.
Kövér Ilma
16 article
Otevřela se brána nemocnice. Jeden po druhém tíše vystupovali z ní ti, jich jedna část s obnovenou nadějí hleděla vstříc životu, jejž jim byla věda prodloužila. Ale sklíčeně plížili se ti, na jichž bledožlutém obličeji vepsána byla ona otupělá otázka: „K čemu je to dobré? Proč jste se pletli do záležitostí osudu, jenž jižjiž chtěl zakončil ten můj bídný život? Bylo to na počátku podzimku. Neúprosná epidemie neštovic slavila své orgie. Kde ne- mohla se nemoc úplně zmocniti své vyhlédnuté oběti, tu aspoň zanechala na tváři uzdraveného nemocného neúhledné znamení onoho zápasu jímž se spolu potýkali. Z nemocnice propustili také jednu ženu ze- vnějšku neobyčejně schátralého, za níž pohlížel nemocniční personál s hlubokou lítostí. Byli to ti, kteří ji znali z různých dob jejího života. Kdysi, před mnohými lety, byla žena ona slavenou krasavicí. Ale najednou obrátilo se kolo jejího osudu a obratem ruky ocitla se zbožňovaná krá- lovna nad propasti největší bídy. Skoro všichni uzdravení nemocní měli ně- koho, kdo radostně uvítal člena rodiny v život se vrátivšího a jejž, něžně ho podpíraje, vedlsi doma. Jen právě ona žena neměla nikoho. Ubí- rala se smutně vpřed a každý mohl s úplnou ji- stotou vyčísti její myšlénky: „Což se musím ještě dále tlouci tím bídným životem?“ Vymohla si povolení k žebrotě, poněvadž nemoc učinila ji ku práci neschopnou. Ostatně žena tato ani před tím neznala pra- covati. Po dlouhou dobu nebylo jí toho ani po- třeba, později pak, když bída k ní zavítala, s po- kleslou myslí, bez rady a nečinně hleděla hrozné budoucnosti vstřic.
17 article
— Dědečku, dejte pozor, zvolal vrátný na slepého žebráka z nemocnice kolem něho se ubírajícího, abyste zase nepřišel pod vůz. No, ten starý bankéř Neudorf mohl také pro vás více udělati, než zaplatiti jen za ošetřování, když vám jeho vlastní povoz způsobil neštěstí. Ale takovými jsou už ti boháči! Žena při tomto jménu se obrátila. Ach. vždyť to jméno dobře znala. Před mnoha léty. když ještě byla krásnou, velmi krásnou ... I chopila se bezděčně ramene slepého že bráka. — Tak, tak, dobrá ženo, veďte toho starce. on také nemá nikoho, jako vy. Uposlechla ochotně. Provázela dědouška z ulice do ulice, jak by sám osud tomu byl chtěl. — Děkuji, děkuji, mé dítě. Jak jste dobrá A jak pak jste se dostala sem v tato místa? Dl jemné vaší ruky soudím, že nenáležíte mezi ty s nimiž jste se nyní rozloučila. — Nikoli — odvětila žena prázdným hla- sem — tato ruka nenáleží k těm, které pracují Máte pravdu, dobrý dědečku: nejsem soutrpi telkou oněch. Do ruky této přicházely tisíce, po kud vlastnice jejich byla krásnou, ale nynís ani nedovedu krejcaru vydělati, když ho potře Stařec zachvěl se po těchto slovech na celén těle. Dlouho nepromluvil potom ani slova, a žena provázela ho dále mlčky. Dospěli na břel Dunaje. Zde na dolním nábřeží byl právě vý roční trh. Tady čekalo na starocha pole činnosti. Ach vždyť on nežebrá, on krvavě vydělává si ty ha- léře, které mu do klobouku padají. Dědoušek ozval se nyní opět. — Viz, já, já pracuji. Tady je můj hudební nástroj. Můj starý, dobrý přítel, mé housle. Ty vydělávaly mi chleba před dvacetipěti — třiceti lety v orchestru opery. Následkem strašného kdysi rozčilení pozbyl jsem zraku a pozbyl jsem li svého místa. O, to bylo hrozné rozčilení ! Ne- buji.
Dědeček Neudorf Dunaj orchestra opera
18 article
měl jsem nikoho, jen jedinou dceru. To dítě jsem zbožňoval. A jednoho večera, když jsem přišel z opery domů, našel jsem své hnízdo prázdné. Můj ptáček odletěl. Byl krásný. Mnoho pekušení na něho doráželo. Nemohl odolati. Ach, to byl hrozný večer! Půldruhého roku nalézal jsem se mezi životem a smrtí. Když jsem se zotavil, dal jsem si i jiné jméno, abych nenosil jména, jež tak bylo zhanobeno! Vzal jsem do rukou jediného svého věrného přítele, své housle a takovým způsobem sháním těch několik ha- léřů, které snad někdy budou dobré tomu lehko- myslnému stvoření. To bude moje pozůstalost pro mou nevděčnou dceru. Myslím, že ješťě ted se má dobře, ale přijde doba, kdy bude potřebo- vati těch dvacet tisíc korun, které pro ni na- šetřil ten starý žebrák, ten její dobrý, na že- bráckou hůl skleslý otec. Už mám i poslední vůli hotovu: „Celé své jmění, dvacet tisíc korun, odporučuji své dceři, Marii Bándové. Žena křečovitě stiskla své povolení k že- brotě, které v ruce držela a které znělo na Marii Bándovu. Potom tiše se rozloučila. Pravila sotva sly- šitelně — Bůh s tebou, dobrý dědoušku! Tam za spojovacím mostem stanula na oka- mžik Marie Bándova, která již mnohé hanbě, mnohé bídě byla hleděla ve tvář, leč toto shledání zlomilo její duševní síly úplně. Zazněly housle starého žebráka. Srdcervoucí tóny vycházely z jejich strun. Haléře sypaly se do klobouku žebrákova. Rozmnožovalo se jmění Marie Bándovy. Leč Marie Bándova již ho užívati nebude. Již mnohé hanbě, mnohé bídě hleděla ve tvář, ale toto shledání zlomilo duševní síly její úplně. Lehounké šplouchnutí... Nikdo ho ani ne- slyšel, neboť břeh byl úplně liduprázdný —a voda zavřela se nad hlavou Mariinou.
Bándová Bándův Mariin