1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 68 ze dne 8. března 1904.
3
article
= Nové létací stroje. V Londýně vystaven nový
dvojitý balon, vynález inženýra Andersena, v modelu
dosti značných rozměrů. Vynálezce tvrdí, že jeho
balon dovede se udržet v dokonalé rovnováze a že
se snadno dá řídit, oba balony jsou tvaru podlou-
hlého a upraveny vedle sebe, stroj pak a větrné
šrouby nalézají se mezi oběma tělesy. Stroje žene
motor upravený v rámu. Řízení létacího stroje děje
se obyčejným kormidlem.—Jiný nový létací stroj vysta-
vil kapilán Fraccinetti v Miláně. Stroj má délku 112
stop, váží 11/2 tuny a má zvedací sílu 34 stopy za
vteřinu. Vynálezce počítá, že se svým létacím strojem
bude moci vystoupiti do výše nejméně 1500 metrůa
pohybovat se rychlostí 40 kilometrů za hodinu. Hnací
sílu dodávají dva lehké petrolejové motory o 24 koň-
ských silácho Řízení létadla neděje se kormidlem,
nýbrž vodícími balony, jež dle potřeby pouštějí se
do výše anebo stahují hloub.
Andersen
Londýn
Milán
4
article
= Zvířata šprýmaři. O tomto předmětu uveřej-
ňuje Henri Cupin zajímavý članek, sestavuje něko-
lik pěkných pozorování ze života zvířat. Smysl pro
šprýmy, tak rozšířený u lidí, jeví se rovněž značnou
měrou též u mnobých čipernějších zvířat. Často
šprýmy, jež provádějí zvířata, neslouží jim pouze
k obveselení, ale též aby se pomstila aneno získala
si nějakou výhodu. Příklad skutečné »komedie« vy-
pravuje Levaillant o svém opičáku Keesovi, jehož
měl v podezření, že mu krade vejce. »Postavil jsem
se jednoho dne na čihanou a čekal, až kvočna kdá-
káním ohlásí, že snesla vejce. Kees ležel právě na
voze a jedva že kvočna zakdákala, seskočil, aby
vejce sebral. Když mne spatřil, zastavil se pojednou,
tvářil se co možná lhostejně a klátil se chvíli na
zadních nohách, zamžoural nevinně očima, zkrátka
použil veškeré lsti, aby mne sklamal o svých úmy-
slech.« Mohlo by se zdát, že to dítě, jež bylo dopa-
deno při nepleše. Psi mívají často určitý úmysl při
svých přetvářkách. Autor měl psa, jenž kulhal, aby nebyl
potrestán, vloudil-li se někam, kam neměl. A sice kulhal
tím více, čím větší byl spáchal loupež, tak že koneč-
ně mu jeho vychytralost škodila, poněvadž bezpečně
ukazovala, že v kuchyni nebo ve spižírně kradl. M.
Cupin
Levaillant
Kees
5
article
W. Groos vypravuje následující šprýmovný kouseko
jezevčíku, jenž se zálibou chytal mouchy na oknech,
ale zlobilo ho, smál-li se mu někdo, když se mu lov
nezdařil. »Jednoho dne smál jsem se zůmyslně hodně
přepjatě při každém jeho nezdaru, chtěje vidět, co
učiní. Moje veselost učinila mílého jamníka ještě
neobratnějším. Konečně se zarmoutil tolik, že se aspoň
stavěl, jako by byl mouchu ulovil, pohyboval čeli-
stmi a jazykem a třel hrdlo o podlahu, jako by
chtěl svoji oběť rozmačkat, načež se na mne vítězo-
slavně podíval. Zahrál svoji malou komedii tak zna-
menitě, že by mne byl najisto oklamal, kdybych ne-
byl náhodou zpozoroval, že moucha dosud sedí na
okně. Upozornil jsem ho a ukázal mu, že na podlaze
není žádné mrtvé mouchy. Když viděl, že jeho pře-
tvářka jest odhalena, zalezl hluboce pokořen pod
pobovku.« Romanes vypravuje pěknou historkuo
úskoku papouška. Jednoho dne se papoušek pohádal
s kočkou; po několika prudkých projevech hněvu
nastal mír aspoň zdánlivý. Asi po hodině zavolal
Polly, papoušek, sedě na kraji stolu, laskavě: »Puss.
W Groos
Polly
6
article
Puss, pojď přec, pojď Pussy«. Na jeho zavolání Pussy
přišla a dobrácky zvedla k němu hlavu. Ale Polly
čekal. chopil zobákem misku s řídkou kaší, vychrstl
ji kočce na hlavu a odletěl, dívaje se potměšile na
urousanou Puss.
= Sanktuarium v Saronnu. Z Milána se ozna-
muje: Jak známo, má italský stát jen velmi málo
prostředků na zachovávání a obnovování uměleckých
památek, tak že je třeba obětavého přispění umění
milovných soukromníků na tyto podniky. Nyní žádá
o takovéto přispění komitét pro zachování značně
již poškozené kopule svatyně zázračné Panny Marie
blíže Saronna, mezi Milánem a Comem. Kopule jest
zdobena velkou andělskou glorií Gaudenza Ferraria,
jež jeví veškery přednosti tohoto plodného malíře
fresek z doby rozkvětu milánské školy: živý kolorit,
rozmanitost postojů, čilost a bohatství motivů. Stavba
svatyně počala koncem quattrocenta dle plánů Pietra
Dall'Osto ze Seregna, kopule však byla později po-
změněna Paolem Pertem. Mimo fresky Ferrariovy
obsahuje svatyně ještě cyklus fresek ze života Panny
Marie, jednu z posledních prací Bernardina Luinia,
jenž po vraždě, spáchané v sebeobraně, utekl se do
svatyně a od Cesara da Sesta, talentovaného žáka
Leonarda da Vinci.
= Historická kolébka. Z Paříže se oznamuje
Pan Pitri, bývalý policejní prefekt za Napoleona,
nabídl městu Paříži kolébku císařského prince. Tato
kolébka, která jest skutečným uměleckým dílem, byla
r. 1856 věnována po narození malého prince městem
Paříží císařovně Eugenii. Byla provedena dle návrhu
V. Baltarda. Zvolen jako symbol města Paříže tvar
lodi z městského erbu. Na přídě zvedá se hrdě stří-
brný orel, na zádi pak rovněž stříbrná soška města
Paříže, držící do výše korunu, s níž splývají záclony.
Marie
Gaudenzo Ferrario
Dall
Osto
Pert
Ferrariův
Bernardin
Cesar da Sestao
Leonard Vinci
Pitri
Napoleon
Eugenius
V Baltard
Milán
Como
Paříž
život pannus Marie
7
article
Znak města Paříže na zlatém poli v ematlu upraven
jest na zádi lodi. Trup lodní jest z růžového dřeva,
zábradlí ze stříbrné sítě v ohni pozlacené, již nesou
sireny; boky zdobeny jsou erby a medaillony dle
návrhu Flandrinova. Rovněž z růžového dřeva jsou
sloupky, zdobené klasy a olivovými větvemi, jež
drží kolébku. Kolébka, na níž pracovali též sochaři
Simart a Jaquemart, stála přes 160.000 franků. Bude
odevzdána museu Carnavalet.
= Staré pohřebiště. »Petěrburskija Vědomosti«
oznamují z Baku: Těchto dnů byla při kopání blíže
kathedrály sv. Alexandra Něvského ve hloubce čtyř
aršinů objevena jeskyně, vyhloubená ve skalnaté
půdě, v níž po čtyřech vedle sebe leželo dvanáct
koster. Do jeskyně vedly schody. Při bližším ohle-
dání jeskyně nalezeny četné nápisy. K zachování
nálezů učinil gubernátor opatření a požádal archae-
ologickou komisi, aby vyslala k jeho ohledání znalce.
= Pevný petrolej. Londýnským chemikům H.
Helbigovi a dru. Pasunoreovi se podařilo vytvořiti
pevný petrolej obsahu 90 až 95%. Výrobek tento hoří
klidným, stejnoměrným plamenem beze všeho zbytku.
Možno jej nořit ve vodě, aniž by se rozkládal. Při
zahřátí se nerozpouští a tekutý petrolej lze z pevné
hmoty získati toliko destilací. Může být prý chován
po několik let, aniž by se měnil.
Flandrinův
Simart
Jaquemart
Carnavalet
Něvský
H Helbig
Paříž
Bak
8
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 29. února 1904: Hofmannová Matylda,
manželka prokuristy, 52 roky, 804—II. Smělá Julie,
dcera sladovnického, 13 měs., 892.—I. Růžička Jaro-
slav, syn posluhovačky, 11/ roku, 207—V. Bruner
Václav, soukromník, 69 roků, 720—II. Schmelzrova
Milada, dcera professora, 16 roků, 1050—II. Rokos
Julie
Růžička
V Bruner
Milada
Rokos
Praha
Hofmannová Matylda
9
article
Antonín, ředitel statků, 60 roků, 348—III. — Ve vše-
obecné nemocnici: Hascha Claudius, sekretá
řed. dráh, 63 roky. Micková Marie, manželka dělníka
65 roků. Ulrichová Barbora, manželka malíře, 43 r. —
U Milosrdných bratří: Nedbal Jan, topič, 7
roky. — U Milosrdných sester: Hirsch Fran-
tišek, kočí, 33 roky. Křížková Antonie, manželka ko-
čího, 64 roky. — V josefovské nemocnici:
Braunová Antonie, manželka uhlíře, 67 roků. — Ve
městském chudobinci: Venasová Karolina,
vdova po hodináři, 72 roky. — V městském cho-
robinci: Seewaldová Alžběta, vdova po zámečníku,
52 roky
Antonín
Micková
Marie
Ulrichová
Antonia
Hasch Claudius
Nedbal Jan
Hirsch Fran
Braunová Antonia
Venasová Karolina
Seewaldová Alžběta
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V úterý 8. března.
129. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
11
article
Norma.
Opera o dvou dějstvích. Text napsal Felice Romani,
nově přeložil Otakar Smrčka. Hudbu složil Vincenzo
Bellini. Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Kössing.
Po prvním dějství přestávka.
Konec o půl 10. hod.
Začátek o 7. hod.
Romanus
Smrčka
Bellini
Anger
Kössing
12
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
V úterý 8. března.
33. hra v předplacení.
Po páté
Zlý duch Lumpácivagabundus
a neb
Ludrácký trojlístek.
Praha
lidový divadlo
13
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod,
V úterý 8. března.
57. hra v předplacení (úterní).
Vystoupení paní Mařenky Zieglerové.
Komtessa — kuchařkou.
Vaudeville o 3 jednáních. Napsali Josef Markusa
Bernard Buchbinder. Přeloži! Vílém Táborský. Hudbu
složil J. Raman. Režisér Josef Kubík.
na Král.
Ziegler
Markus
Buchbinder
Přelož
Táborský
Kubík
Král
Smíchov
Švandův divadlo
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vaohrádeck.
Pištěkovo lidové divadlo vaohrádeck.
Začátek o 7. hod.
V úterý 8. března.
Za spoluúčinkování členů spolku »Vavřín«.
Nataša.
Činohra o 4 jednáních od Jana Vávry.
Vavřín
Nataša
Vávra
Pištěkův lidový divadlo
16
article
Jedna z nich, počínajíc si velmi zdvořile, ale zá-
roveň i dosti důvěrně, byla zřejmě šefem závodu.
Hlava muže toho byla holá, bříško vypasené, až
se jen třáslo a nad břichem tím veliký řetěz s mnohými
přívěsky.
Na prstech skvěly se osobě této četné prsteny;
obličej její, z něhož zely tlusté rty, vrouben byl ryša-
vými licousy.
Muž ten vyprovázel ze síně dámu zjevu neobyčejně
elegantního a tak obdivuhodně krásnou, že úřadníci bez-
děčně přestali psáti, zadívavše se na ni.
Všichni upínali chvílemi zraky na zem tu a chví-
lemi vyměňovali mezi sebou výmluvné pohledy.
Tělo majíc zahaleno celé v kožíšek, v nějž nořila
se i dolejší čásť obličeje, a hlavu pokrytu malou čapkou,
jež nedovedla skrýti nádherný černý vlas, dáma tato
kráčela k východu pomalými krůčky, pokračujíc polo-
hlasně v hovoru s bankéřem, již v úřadovně jeho za-
hájeném.
Rochemond nezachytl nežli několik slov z hovoru
Pochopil ale, že běží o vyřizování záležitostí pe-
něžních.
Verbocken pravil :
»Platí tedy, milá madame! Prodám vaše obligace
jihozápadní dráhy alžírské a koupím vám papíry zlatých
toho.
18
article
»Ano a kupte taktéž pro Stacka !«
»Ano, provedu tutéž operaci !«
»Ale neprodleně !«
19
title
»Ještě dnes, milostivá — můžete na mne úplně
spolehati!«
20
article
se po křeslech. Ostatně nikdy necítil jsem se tak silným
jako právě nyní.«
Deset minut na to pečlivě zahalen v plášť s límcem
kožešinovým, jenž mu dodával vzezření zámožného, used-
lého občana, Rochemond vstupoval již do fiakru.
Dal se dovézti do ulice Lafayettovy, k bankovnímu
domu Verbockena a společníka.
Firma tato byla velmi dobře zapsána na trhu pa-
řížském, neboť operace její bursovní bývaly často velmi
šťastny.
Vědělo se sice, že přednosta bankovního domu toho
jest Němec, ale Paříž jest tak velice pohostinnou — až do
pošetilosti — že to firmě a obchodům jejím nijak ne-
škodilo.
Rochemond
Lafayettův
Němec
Paříž
Verbocken
21
article
Zaprodáni nepřítel.