1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 285. ze dne 16. října 1901
2
article
= Autor a herci. Tragikomedii, jež vrhá ostré
světlo na hospodářství v Comédie Francaise, vypra-
vuje Jules Huret ve »Figaru«. Gaston Schéfer, biblio-
tékář arsenálu v Paříži, muž v literárním světě velmi
vážený, napsal před 10 neb 12 lety pětiaktový kus
»Otrok«. Lektoři Comédie Francaise, jimž byl před-
ložen a kteří na př. také minulého roku prohlásili
Alfreda Capusa »La veine« za kus, jejž nelze hrát.
nedali kus čísti přijímacímu komitétu. Autor dal svůj
kus do tisku. Edvard Thierry, bývalý správce Co-
mědie Frapcaise, opatřil kus předmluvou, v níž jej
bezpodmínečně chválil. Dílo dostalo se do rukou pre-
sidenta ministerstva, vzbudilo jeho pozornost a upo-
zornil na ně pana Claretiea, nynějšího správce Co-
médie Francaise, jenž jej také četl. Na jeho popud
podali lektoři novou zprávu, v níž doporučili kus ke
přijetí. se změnami. Přede dvěma lety byl »Otrok«
vskutku přijat za podmínkou, aby byl zkrácen na
tři akty a dostal jiný titul. Nešťastný autor byl
ochoten ke všemu, škrtl dva akty a nazval svůj
kus »Král«. To byla první jeho chyba. Ale chtěl stů
co stůj, aby kus jeho hrán byl v Comédie Francaise-
Coquelina, jenž chtěl kus jeho hráti v době světové
výstavy, odmítl. Nyní od 15. srpna se kus zkouší.
Jules Huret
Schéfer
Capus
Thierry
Claretie
Král
Paříž
Comédie FrancaiseCoquelina
Comédie Francaise
Companymědie Frapcais
Companymédie Francaise
3
article
Bibliotékář od té doby žije v neustálé trýzni. Kaž-
dého dne musí být svědkem, kterak milovaný jeho
kus stále ještě se komolí a znešvařuje. Místa, na
jichž účinek především spolehal, nemilosrdně se škr-
tají. Rozvoj děje, v němž jeho přátelé spatřovali sku-
tečnou velikost, mění se takto ve směšnost. »Myslíte?e
táže se pokaždé, uveden v pochybnost břitkou bez-
pečností svých katanů. »Nu dobrá, pokusím seo
něco jiného...« Tak vrací se každého večera ve
strachu, že se snad přece mýlil a přepracovává
svoje dílo podle pokynů, jež mu dali všemohoucí
berci. Tak daleko jej dostali, poukazujíce stále na
ohromnou zodpovědnost, jež na nich spočívá. Ko-
nečně došlo k nejhoršímu. Vlastní rozluštění děje
zakládalo se v tom, že král vzdal se trůnu, aby se
nemusil dopustit nectného skutku, jenž na něm žá-
dán... »Není možno,« pravil Le Bargy, »učiníte se
směšným...« Autor nanejvýš rozčilen odebral se
k řediteli a vypravoval mu, čeho opět na něm žá-
dají. »Ale to ne,« odpověněl Claretie v záchvatu lite-
rární solidarity; »jsem při vás; máte právo, nepři-
pustiti to.« Odebral se s ním na jeviště. Co tam
Claretieovi vykládali, není známo. Ale po krátké
chvíli přistoupil k autorovi a pravil mu: »Máte na
vůli, zachovati své roziuštění. Vy jste autor Ale
považte dobře, že musíte převzíti sám zodpovědnost
za to, co se stane.« A autor povolil nanovo. Tak
došlo konečně ke zkoušce. Tu shledáno, že autor
chtěl míti kroje moderní, herci pak si přáli míti uni-
formy a chocholy. Několik herců neznalo ještě
svoje úlohy. Bylo to žalostně. Zlý rozmar rostl.
Claretie
ko
4
article
Kritiky byly čím dál tím ostřejší. Byli nerozhodnia
panoval velký zmatek. »Mýlili jsme se,« pravili
herci; »ustanovme ke zkoušce jiný kus. Bude nutno,
aby autor svůj kus ještě jednou přepracoval.« —
Huret protestuje na konec ostře proti takovýmto zlo-
řádům. Jeli kus dobrý nebo špatný, neví; ale může
právem předpokládat, že páni herci z Comédie Fran-
caise rovněž to nevědí. Mýlili se příliš často a vše-
likým způsobem, než aby měli právo o tom rozho-
dovat. Autor měl říci: »Přijali jste kus, musíte jej
hrát, jak jest. Vaše spolupracovnictví jest nesmysl.«
Huret
Comédie Fran
5
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Tragedie lásky. Z Turina se oznamuje:
Tanečnice Elvira Barberova byla onehdy ráno svým
milencem Carlem Caprou usmrcena třemi výstřely
z revolveru. Vrah se na to usmrtil, střeliv se do
hlavy. Carlo Capra studoval práva v Bologni, kdež
se seznámil s tanečnicí. Zamiloval se do dívky tak
prudce, že se vzdal svých studií, rozešel se se svou
rodinou a odebral se se svou milenkou do Ameriky,
aby tam hledal štěstí. Avšak pobytem v Americe
ztrávil jen svoje malé jmění, aniž se mu a signorině
Elviře Barberově podařilo nalézti za oceánem zabez-
pečenou existenci. Minulého podzimku vrátil se párek
do Italie. V zimě tančila signorina Elvira v Turiněa
v Janově, avšak v létě byla bez zaměstnání a bez
peněz. Její milenec opatřil si skrovnou výživu jakožto
číšník v jedně turinské kavárně. Konečně se krásná
Elvira této bídy nabažila a zapředla poměr s jakýmsi
bohatým turinským obchodníkem. Dříve než se od-
stěhovala do bytu, jejž jí byl obchodník najal, povo-
lila svému posavadnímu milenci ještě jednu schůzku.
Avšak když se ráno chtěla s ním navždy rozloučit.
byla nešťastníkem zastřelena.
= Provalení vod v simplonském tunelu.
Z Milána se oznamuje: Na italské straně simplon-
ského tunelu přišlo se při vrtání na mocný podzemní
pramen, jenž tunel zaplavil, takže práce prozatím
musila býti zastavena. Síla pramene odhadnuta na
200 litrů za vteřinu a voda proudí do tunelu pod
tlakem tak značným, že dosud nebylo možno pro-
niknouti k místu, kde se vody provalily. Voda stojí
v tunelu zvýší 50 centimetrů. Elektrické lampy po-
hasly.
Barberův
Capra
Elvíra
Tanečnice
Bologna
Amerika
Janov
Milán
6
article
= Pokus sebevraždy dobrodruha. Z Bu-
kurešti se oznamuje: Dobrodruh, známý veškerým
úřadům bezpečnosti, pokusil se těchto dnů otrávit
se. Jest to eskamotér Isidor Cosvan, aneb, jak se na-
posled nazýval, Jan Dorval, jenž skorem ve všech
hlavních městech v Evropě i v Americe spáchal
velké krádeže a byl proto častěji odsouzen k těžké-
mu žaláři. Karléra tohoto muže jest velmi podivná.
Před lety, když mu v Rumunsku počalo být nevolno,
odebral se do Ruska, kdež záhy byl pro různé pod-
vody potrestán a vypovězen. Z Ruska odebral se do
Francie, kdež páchal svoje podvody s velkým úspě-
chem, ale r. 1899, po objevení velkého podvodu, byl
zatčen. Když si odpykal trest, vystěhoval se do
Ameriky, kdež se vycvičil na eskamotéra. Pak ode-
bral se nanovo do Rumunska a pořádal tam v růz-
ných městech představení jako eskamotér. Vystupoval
velmi elegantně a v Turnu-Severinu se mu podařilo
oženiti se s dcerou bohatého obchodníka s dřívím.
Avšak manželství nebylo šťastné a bylo záhy roz-
vedeno. Na to odebral se nanovo do ciziny, odkud
se letos vrátil do Bukurešti a pořádal představení
v divadle Lukianovském. Přede dvěma měsíci opustil
Bukhrešť a usadil se v Galaci, kdež díky svým ele-
gantbím způsobům dosáhl přístupu v nejlepších
kruzích, kdež ovšem neměli ani potuchy, že elegantní
muž a cestovatel po světě jest často trestaný zloděj
a podvodník. Z Galace podnikal Dorval četné cesty
po dráze a v tu dobu spadají četné sensační krá-
deže, jež páchány ve vlacích a zejmena ve spacích
vagonech. Podezření padlo ihned na Dorvala, jenž
byl policii znám jako specialista v železničních krá-
dežích a ihned počalo pátraní po něm. Avšak Dorval
jakoby se byl propadl do země a teprve po dlouhém
pátrání se podařilo dopadnout ho v Bukurešti. Ze
strachu před zatčením chtěl se otrávit, ale nepodařilo
Cosvan
Jan
Severin
Evropa
Rumunsko
Rusko
Francie
Amerika
Bukurešť
Galac
Lukianovský
7
title
Král.české zem. divadlo v Praze
Král
Praha
8
article
Národní divadlo
Národní divadlo
Odpoledne o 3. hodině
Ve středu 16. října.
Představení pro li d.
Manželové paní Leontiny.
Komédie o 3 dějstvích. Francouzsky napsal Alfred
Capus. Přeložila Vilémina Nováková. Režisér Jakub
Slukov.
Začátek o 7. hod.
24. hra v předplacení.
(4. čtvrtka.)
Leontin
Capus
Nováková
Slukov
národní divadlo
9
article
Jakobín.
Opera o třech dějstvích. Složil dr. Antonín Dvořák.
S textem od Marie Červinkové-Řiegrovy. Dirigent
Karel Kovařovic. Režisér Josef Šmaha.
Po druhém dějství přestávka.
Konec po 1/210. hod.
doktor
Dvořák
Červinka
Řiegrův
Kovařovic
Šmaha
10
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Ve středu dne 16. října.
Začátek o 7. hod.
Novinka. Po třetí:
24672
Tiché jubileum.
Žert o 3 jednáních. Napsal Josef Šmaha.
Denní prodej lístků u knihkupce p. Urbánka a v kan-
celáři v domě divadla, I. posch.
Žert
Šmaha
Urbánek
Smíchov
Švandův divadlo
dům divadlo
11
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Ve středu 16. října.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí: Millionář z Vinohrad
a zámečník ze Žižkova.
Velká fraška o 3 jedn. Die Nestroje časově upravil
B. Smola.
24680
Začátek o17. hod.
Král
Zeus
B Smola
Žižkov
Pištěkův divadlo
Millionář z Vinohrady
12
article
Oivadlo,Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Oivadlo,Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Ředitel V. Suk.
24704
Ve prospěch místních chudých starců a stařen.
Ve středu 16. října.
Začátek o 1/27. hod.
Chudá holka.
Velká fraška se zpěvy o 6 odděleních. Dle K. a L.
přeložila Eliška Pešková.
24704
Oivadlo
V Suk
Pešková
13
article
Vatované podšívk
Vatované podšívk
prošívané, ve všech barvách a jako-
stech, největší výběr a nejlevněji
JNovák,
PRAHA,
3831
Praha
14
title
Vodičkova ulice, »U Štajgrů«.
Vodičkův ulice
15
article
jen, aby se neřeklo. Pokud mám příležitost pozorovati
věc tu, musím říci, že se bičování neužilo nikdy neza-
slouženě.«
Frere, loupaje právě ořech, ozval se:
»Pokud sama sebe tím míní, má jistě pravdu!«
Meekin četl však již dále:
»Biblická místa, jež kazatel náš uváděl, velmi mne
potěšila a jsem mu velmi vděčen za to, neboť po ukva-
peném pokusu, jejž učinil jsem, bych si zjednal svobodu,
mám všechnu příčinu býti vděčen za milost, jež mi byla
prokázána. Smrť, nejstrašlivější smrť těla a duše byla by
mi bývala údělem, ale uchován jsem pro pokání. Jan 3.
Upadl jsem nyní v hořkosť samu. Kaplan, zbožný muž,
tázal se, zdaž zaplatí se to někdy, krásti? Nashromážděte
ale poklady své v nebi, kde ani rez ani moli jich neničí.
Poctivosť jest nejlepší politika, o tom jsem přesvědčena
ani za tisíc liber nechtěl bych s neřestmi svými znovu
počíti. Žalm 38, verš 14. Pomyslím-li na šťastné dny,
jež jsem kdysi s dobrým panem Blickem prožil, ve starém
domě u modré kotvy na dvoře, a vzpomenu-li nyní, že
od oné doby šťastné propadl jsem hříchu a že bylo mnou
zboží nakradeno a hodinky, knofliky i klenoty, že stal
jsem se obyčejným zlodějem, chvěji se upřímným poká-
ním a schyluji se k modlitbě. Žalm 5. O ano, jakými
hříšníky jsou mnozí! Bože, nech mi naději, že nyní, kdy
milostí tvou ukryt bezpečně jsem před pokušením,
bude mi možno někdy i milosti nabýti za mě hříchy.
Mnohé šílenství má svůj určitý způsob, jenž se projevuje,
ale šílenství, vášeň hříchu drží nás bez naděje, že bychom
mohli kdy uniknouti.«
»Děkuji za vše kapitánu Morici Frerovi, jenž byl
tak dobrotiv, že o mém chování se při vzpouře na
Frere
Meekin
Jan
Blick
Frer
starý dům
16
article
lali svým příbuzným listy, jež neprošly dříve rukama
představených.«
»To vím, majore, a proto přinesl jsem ten list s sebou,
abyste ho mohl sám čísti. Zdá se mi, že jest prodchnut
zbožností.«
Frere děl:
»Ukažte!«
Meekin, vyňav zásilku, odtušil:
»Zde jest. Dovolí-li dámy, budu to nahlas před-
čítati. Jest velmi zajímavý.«
Frere
Meekin
17
article
Paní Protherichova a Jellicoeova vyměnily spolu
Paní Protherichova a Jellicoeova vyměnily spolu
pohled úžasu.
Protherichův
Jellicoeův
18
article
Jaká to myšlenka, zváti dopis trestancův zají-
Jaká to myšlenka, zváti dopis trestancův zají-
mavýml
Ale ovšem: pan Meekin byl nováčkem.
Fre rozvinul závitek a četl:
Meekin
Fre
19
title
John Rex, senior.
Prostřednictvím Mr. Blicka.
Rex
20
article
Londýn,
Bishopsgatská ulice
č. 38.
Londýn
Bishopsgatský ulice
21
article
Kapitán tázal se:
22
article
»Proč nepíše přímo otci svému? A kým jest vlastně
»Proč nepíše přímo otci svému? A kým jest vlastně
ten Mr. Blick ?«
»Jest prý to ctihodný kupec, v jehož písárně ne-
šťastný Rex strávil mladá leta svá. On sám má dobré vy-
chování jak ihned seznáte.«
»Vzdělaní trestanci jsou vždy nejhorší, děl Vichers
a dodal: »Nepřipíjíme obyčejně nikdy, ale dnes v štědro-
večerní den: na zdraví Její Veličenstva královny!«
Ztracen pro život.
Vichers