1
article
Stav otázky klerlkálního roztrženi
Čech.
Stav otázky klerlkálního roztrženi
Čech.
Jednoty království českého proti klerikálům
pražským a jich orgánu nucen ujmouti se ko-
nečně i brněnský klerikální orgán.
V pův. dopise z Prahy tvrdí nedělní »Hl.«,
že z pramene naprosto spolehlivého je jisto, že
skutečně předseda ministerstva o té věci jednal
s Němci a že skutečně strana Opitzova o zří-
zení německého biskupství v Čechách usiluje.
Tedy nikoli se Všeněmci, jak tvrdily »Kat. Listy«,
s nimiž brněnský jich kolega výslovně polemisuje.
Pohnutlivé jsou stesky řečeného listu na něme-
cké fanatiky stavu duchovního a na jich vliv na
místech rozhodujících, stále vzrůstající. Namlou-
vají prý na těch rozhodujících místech, jakoby
zřízením nových biskupství dle národnosti za-
stavilo se osudné heslo »pryč od Říma« a že
naplní se pak i německý seminář kandidáty. Dr.
Körber jde prý na lep těmto našeptavačům a
myslí, že podaří se mu opravdu zaraziti proti-
rakouskou agitaci Všeněmců neustálým ustupo-
váním. Vytýká se mu dále v orgánu biskupa
Bauera, že zamýšleným zřízením německé diě-
cese v Čechách nikterak nenapraví co pokazil
připuštěním propagandy protestantské do naší
říše. Kdo má oči jen poněkud otevřeny ke sku-
tečným poměrům v zemích našich, píše dále
týž list, ví prý předobře, že by hnutí »Los von
Rom!« nezastavil, nýbrž že by se snadno mohlo
státi, že »veliký a odůvodněný odpor českých
diécesánů proti nekřesťanskému roztrhovánía
odlišování věřících jedné vlasti a církve s tup
ňovalby se po případě ke druhému
»Pryč od Říma!« zase z české
strany. »Je u nás dost lidí, kteří jen čekají,
aby skutečnou záminku dostali ku hlásání hesla
»Pryč od Říma!« Konec konců mohlo by se
stát, že místo jednoho měli bychom dvojí
»Pryč od Říma!« A tu obrací se orgán dra.
Čo
Němec
Opitzův
Körber
Bauer
Los
Rom
Praha
Čechy
Řím
2
article
Bauera proti orgánu bar. Skrbenského, i doka-
zuje mu, že je dlužno, aby ve skutečném
zájmu církve bylo jasno v této věci
Zapírání neb zaříkání, že v těch či oněch
kruzích není ničeho známo, nám nepomůže.
Věc je příliš vážna, proto rozhodné slovo z po-
volaných kruhů církevních bylo by věru na čase.
Jest opravdu divno, že nejdůstojnější episkopát
neujímá se této věci, aby veřejnosti dostalo se
utišení a vyjasnění. Anonymní prohlášení v no-
vinách o věci, která tak daleko pokročila, ne-
stačí. Mlčení nevykládá se vždy jako důkaz, že
na věci nic není, nýbrž spíše za důkaz, že věc
je pravdiva. A že by skutkem státi se mělo,
co páni Körber, Opitz a Wolf dohromady šijí,
pokládáme za nemožno. Proto voláme po
osvobozujícím a uklidňujícím
slovu z míst povolaných.« Potud
brněnský klerikální list. Srovnáme-li jeho praž-
skou epištolu s úvahou královéhradecké »Ob-
novy«, můžeme poukázati k tomu, že podivu-
hodný obrat řízením božím se naplnil. Z hudeů
a pištců, kteří před půl rokem naplňovali vzduch
kvikotem a šveholem, mníce, že český lid musí
a bude podle nich tančiti, náhle stali se sami
tanečníky, kteří nuceni jsou zdvihati podpatky
podle národní písně. V té chvíli, kdy klerikální
organisace pokusila se o osedlání českého lidu
a rozsáhlými manifestacemi, poutěmi a sjezdy
mínila zahájiti novou vládu tmy v Čechách a na
Bauer
Skrbenský
Körber
Opitz
Wolf
Ob
Čechy
3
article
Moravě, kdy řečníci a tisk řečený »katolický«
co do smělosti a drzosti překonával vše, cos
kdy dříve byl dovolil, náhle objevena byla ne-
slýchaná partyka a frivolní úklad klerikální.
smiřující k zaprodání vlasti katolického českého
národa na usmiřenou modernímu Antikristu ně-
meckému, objevena úžasná simonie mezi Frindem
a Opitzem a do podrobností svých prozrazena
a zkompromitována zvlášť nejapnostmi pražského
orgánu klerikálního. Jako melancholické kuře
stojí dnes »K. L.« a drží oškubanou svou hlavu
k výdatným ranám svých kamarádů nedutá
a nepípá! Kdo by toho byl se nadál, že
brněnský list Bauerův bude pražské kurii vy-
hrožovati kdy českým hnutím »Pryč od Říma !«
Toť už nejsensačnější sensace, jaké jsme se
mohli v této afféře dožiti a po tomto úspěchu
mohli bychom založiti ruce a klidně vyčkati, co
asi řekne nyní nejdůstojnější konsistoř, kapitola
i mladistvý kardinál-arcibiskup pražský k vy-
zvání klerikálního, jinak řečeno katolického tisku,
jenž volá po osvobozujícím a uklidňujícím slovu
z míst povolaných! Snad nebudou nyní tyto
hlasy oslyšeny, když volání naše mělo v zápětí
u »K. L.« buď sluchy zabedněné anebo ústa
zlolajná.
Do dneška však zůstávají »Katolické Listy«
i této výzvě dlužny odezvu podle své staré
taktiky. Hřmí-li, strčí hlavu prostě do troubya
mní, že uhoditi nemůže. Marné však umlčování
snahy, o to, aby záležitost národnostního rozdělení
diécesí neusnula, nýbrž jak náleží pohřbena
byla, se postaráme.
Frind
Opitz
K L
Bauerův
Morava
Řím
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Konjektura pana dra. Mengra.
Poslanec dr. Menger řečnil o politické situaci v
Mor. Ostravě včera dne 15. t. m. způsobem
velice podrobným, z jehož podrobností pro nás
nejzajímavější jest jeho pojednání o jazykové
otázce, o níž prohlásil, že v oboru jejím pa-
nuje na mnoze naprostá libovůle, což jest po-
znatek co nejhorlivěji i námi sdílený. Co pravil
o jejím řešení, o potřebách »různých národův
Rakousku« bydlících, aby jazyk svůj uplatnily ve
veřejném životě, ve škole, úřadě a při soudu,
ukazuje, že se velkostátník tento ještě neodhod-
lal k tomu, odpečetiti studně svého věhlasua
že spokojuje se starou písničkou o státní něm-
čině, jejíž posvátné jmeno v Mor. Ostravě sie
nevyslovil, ale jenom naznačil, řka, že bezpo-
četné, obzvláště důležité styky různých národů musí
vyřizovány býti v jazyce, jemuž všichni rozumějí a
kterýž umožňuje jednotu ve správě různých státních
úkolů, bez níž stát vůbec nemůže na delší
dobu trvati. A právě němčina jest jazykem,
jemuž nerozumí zdrcující většina oněch »růz-
ných, v Rakousku bydlících národů« a zrovna
státní němčina jest ohrožením trvání tohot
státu. Dva německé státy v Evropě spolu hra-
u.číci jsou nemožny, jsou nesmyslem a otázk
jich splynuti byla by právě jen otázkou času.
doktor
Menger
Morava
Ostrava
Rakousko
Evropa
5
article
Žádné potřeby „státní, žádné úkoly státní
správní jednoty, nenabádají Němce k volání
po státní němčině, nýbrž dobře rozmyšlená
snaha po assimilaci Rakouska k říši německé.
Uzákonění státní němčiny jest solí na rakouské
sousto, dnes pro velkoněmecký žaludek ještě
neztrávitelné a kdyby tendencí dnešní politiky
v Rakousku bylo do opravdy zachování této říše
v zájmu »národů ji obývajících« a vůbec v zájmu
všech činitelů na trvání této říše závisících,
musilo by býti heslem této politiky: »Co nejméně
němčiny !« Čím odlišnější bude tento rakouský
stát od sousední německé říše, tím větší a bez
pečnější jeho záruku před srůstem jeho s Ně-
meckem — ve směru doby, jejž označil dr.
Němec
Rakousko
6
article
Menger jakožto směr k útvarům velikých a nej-
větších států jdoucí«. Z malých států podrží
prý jakous takous zdánlivou samostatnost, jichž
existence zbudována jest na dlouhých dějinách
a jichž hospodářské a kulturní postavení spočívá
na zcela mimořádných základech. Národové se-
dící mezi ruskou světovou říší a Německem
mají prý na výběr, aby se připojili státu rakou-
skému, jeho podmínkám existence a pořádku
upřímně a bezvýhradně, anebo aby vyčkali po-
drobení a rozdrcení stoupou v ohromné ruské
říši světové. Toto rozdrcení očekává nás podle
Mengrova proroctví, pakliže se budeme stavěti i
na dál proti státní němčině. Dr. Menger je staro-
liberálním packářem vevysoké mezinárodní politice,
Všeněmci v Rakousku i v říši německé jsou
v té příčině chlapíci docela jinší. Citovali jsme
z jich odborné literatury letošního roku několik
ukázek, z nichž na jevo vychází, že připojení
Rakouska k Německu jest všeněmecké propa-
gandě věcí tak samozřejmou a v dohledném
čase uskutečnitelnou, že se o ní už ani nemluví.
nýbrž počítá jako s problémem dávno kladně rozře-
šeným. Všeněmci tu i tam, a to jest pravé smý-
šlení a přesvědčení německého lidu, chovají
v hlavě ještě jiné, dalekosáhlejší plány, proti
nimž jest mezinárodní konjektura Mengrova
o všeruské národní straně holým dětinstvím.
Všeněmci vůbec vyhánějí Rusko z Evropy do
Asie a dovozují, že germanisace evropského
Ruska jest úplně nevyhnutelným předpo-
kladem budoucnosti germanského plemene a
jeho vlády nad »Euroasií«, jak nazývají lidé
tito Europu a čásť Asie, opanované od Němců,
zatím co se Amerika ponechává Angličanům
germanským plemenem s Němci spojeným s ně-
kterými ještě cáry zeměkoule. Tito lidé nejsou
v Německu nikterak pokládáni snad za šílencei
Proti nim jest Menger ovšem jenom příštipkářem.
Menger
doktor
Němec
Německo
Rakousko
Rusko
Evropa
Asie
Euroasie
Amerika
7
article
Ale jisto jest, že jak jeho státní němčina, tak
všeněmecký program připojení buntovních zemí
k německé říši není ničím jiným, leč — lancetou
namířenou k přeplněné tepně nadkrevné Evropy
Jen v tempu je rozdíl.
— Hospodářství v českém království
Zemský výbor usnesl se ve včerejší schůzik
návrhu zpravodaje dra. Werunského, aby pro-
střednictvím místodržitelství byla vláda požá-
dána, aby vymohla zmocnění k dalšímu vybírání
zemské přírážky v dosavadní výši 55 proc, aš
do 31. prosince 1901 s výhradou ústavního
schválení sněmem království českého. — Pěkné
to poměry! Vláda Körbrova nechce dopustiti,
aby sněm král. českého v novém složení svém
svolán byl alespoň k řádnému vyřízení rozpočtu,
má ovšem jiné věci na starosti, nežli aby se
postarala o řádné hospodářství v království če-
ském. Řádné a správné hospodářství v Čechách
není ovšem na programu — Všeněmců.
Werunski
Pěkná
Evropa
Čechy
8
article
— Že nejen čert, ale i ďábel je agrár-
níkům dobrý dost k volebnímu přátelství a spo-
jenectví, k tomu poukázali jsme dnes ráno,
pojednavše o volební jich kombinaci na Smí-
chovsko-Kladensku, kdež spojují se se sociál-
ními demokraty i radikálními pokrokáři. Že-
však jsou ke všemu ještě stranou, v níž zalí-
bilo se odvěkému, zapřísáhlému, jen všemožné
poškození českého národa vyhledávajícímu ne-
příteli, který se škodolibým chechtem pomáhá
agrárníkům, kde může, vysvítá ze zprávy
dnešních »Mladoboleslavských Listiů«:
Že náš náhled o beznárodnosti strany agrární
jest správným, o tom svědčí okolnosti nové, že
totiž agrárníci opětně se neštítili domáhati se
spojenectví Němců proti vlastnímu národu. Na
jihu českém přišli prosit ústaváckého velkostat-
káře o podporu ve volbách proti straně svobo-
domyslné, byli však po zásluze vyhozeni. Jinak
se jistě ani kavalír k takové bezcharakternosti
zachovati nemohl. Také u nás na severu v
okresu bělském spojili se agrárníci s Němci.
Němec
Kladensko
9
article
Dostaviloť se v německé obci Bösig Nosádl k
volbě 26 voličů a všichni volili — agrárníka
Düricha. Z německých obcí Krupai - Rokytal
dostavilo se čtyřicet německých voličů, kteří
opět veškeré hlasy agrárníku Dürichovi ode-
vzdali, kteréhož příkladu následovali též všichni
němečtí voličové, počtem 9, v Jesovai k volbě
se dostavivší. Těchto 75 německých hlasů mluví
hlasitěji nežli všecky ty vytáčky agrárníků, že
prý jsou také vlastenci. Němci vidí v agrární-
cích právě tak jako, my škůdce českého ná-
roda a proto na škodu tohoto národa soustře-
dují na »české« agrárníky své německé hlasy.
Doporučuje se národním voličům na Smíchovsko-
Kladensku k bedlivě úvaze k zejtřejší rozhodu-
jící volbě.
— Mladočeská upřímnost při kompro-
missech. Orgán páně Masarykův slídí už zase
po cizích kuchyních a klepaří. Co dnes pod
uvedeným titulem vypravuje svému lehkověr-
nému čtenářstvu o »vyhražení« mandátu panu
dru. P. Jandačovi je nepravdou a co opakuje
po »Plz. Obz,« o dru. Kurzovi, je nesprávno.
— Rodinné zprávy. Pan Stanislav Záveský,
továrník v Písku a paní Mařka Záveská rozena
Herzlova oznamují, že slavili svůj sňatek dne 12.
října v chrámu u sv. Jindřicha v Praze.
— Z české vysoké školy technické. Pp.
Jan Pacák z Hradce Králové, Václav Řehák
z Hofu v Bavořích a Václav Janák z Vysočan po-
drobili se dne 14. t. m. druhé státní zkoušce z od-
boru stav. inženýrství.
— Pfuj böhmisch! Pfuj, Čech! (Obrázek
z c. k. pošty.) Horkokrevnou Wolfiánkou jest
choť c. k. poštmistra v Hoř. Tanvaldě.
Tato dáma zastupuje častěji svého muže
ve službě — ač úplně neoprávněně — a
dovoluje si při tom hrubé urážky českých stran. —
Tyto dny přišel si 60letý občan pan Holy na poštu
vyzvednout z poštovní spořitelny nějaký obnos.
Dürich
Němec
Masarykův
Jandač
Kurz
Záveský
Záveská
Herzlův
svatý . Jindřich
Pacák
Řehák
Janák
Čo
Hol
Krupai
Kladensko
Písek
Praha
Hradec Králové
Hof
Bavory
Vysočany
Tanvald
Bösig Nosádl
český vysoký škola technický
10
article
Předložil knížku, ale paní poštmistrová — »úřadu-
jící« jej vyzvala, by si vyplnil příslušný lístek sám.
Pan Holý tak učinil a to česky, poněvadž je Čech
a německy prostě psáti neumí. Všeněmecká vlastenka
však spatřivši nenávíděné české písmo, vzplála hně-
vem a dávajíc průchod germánské zášti, odplivla si
opovržlivě: »Pfuj, böhmisch!« a osopila se na
českého starce, »tady že je všecko německé, proč
lístek nevyplnil také německy, zda je Čech,«
a když tento přisvědčil, vyplila se znovu
na zemi, odlehčujíc si pohrdavě slovy:
»Pfuj, Čech!« Zmíněného občana takové »něžné«
jednání ovšem zarazilo, ale odpověď nezůstal dlužen.
Tento kvítek ze zahrady nacionálního záští, jenž
vyrostl v úřadovně hornetanvaldské c. k. pošty, byv
vypěstěn samou chotí p. c. k. poštmistra, zasluhuje
dojista povšimnutí. Zejmena jest povinností c. k.
poštovního ředitelství, aby tento dra-
stický případ svědomitě vyšetřilo a
pro c. k. pošt. úřad v Hoř. Tanvaldě, kde přece žije.
ke 40% Čechů, ustanovilo úřadníka, jenž by byl
mocen obou jazyků zemských, aby v bu-
doucnosti aspoň ve veřejných c. k. úřadech bylo za-
bráněno tak hnusným projevům německo-nacionál-
ního fanatismu a jízlivé pohaně českého národa !
Jsme zvědavi, jak se c. k. ředitelství pošt a telegrafů
v tomto případě zachová; . . . . uzná-li, že impo-
santní 40 proc. menšina česká má právo žádati, by
jednalo se s ní na c. k. poště solidně a česky !
— Zatčeni při kontrolním shromáždění.
Z Přemyšlu se nám píše: V pondělí, dne 7. t. m.
začala kontrolní shromáždění při zdejším doplňova-
cím velitelství. Tři záložníci, kteří se místo slovem
»Hier« »Jestem« hlásili, byli zatčeni a zdejšímu vo-
jenskému soudu dodáni.
Holá
Čo
Čecho
Čechy
Tanvald
Přemyšl