1
article
meckých proto, že ze syna se stane na vojně
aspoň kaprál! V ohledu tom naskytá se pro
naši intelligenci celý lán nezorané půdy pro
drobnou práci národního uvědomování. Bude
pro práci tuto dosti porozumění i dosti dobré
vůle?
— Vysokomýtská voličská schůze prof.
dra. Čelakovského zavdala »ústřednímu orgánu
českoslovanské strany sociálně-demokratické«
podnět k zběsilému útoku na vynikajícího to-
hoto politika českého a od stran beznárodních
tak na krev nenáviděného člena národní strany
svobodomyslné. Perné pravdy, pověděné ve
Vys. Mýtě socialistům do tváře, uvedly řečený
»českoslovanský« orgán v paroxysmus zuřívosti.
Zejmena žhavě dotkl se prof. Čelakovský »česko
slovanského« svědomí našich socialistů připo-
mínkou jich vydatného spolupracovnictví př
německé obstrukci proti jazykovým nařízením,
proti kteréžto výtce hájí se »P. L.«, nazývajíc
výtku tuto »starým mrzkým klepem«. Nejenom
poplužní dvůr, ale nejrozsáhlejší fideikomis jest
málo na takové drzé popírání pravdy, kteráž
určena jest státi se historickou a dosud na-
chází se v majetku všeho vrstevnictva, jehož
paměť není právě propadlištěm pro nejdůleži-
tější politické události, těsně sepjaté s vývojem
jazykového práva našeho lidu českoslovanského,
jehož jméno přisvojuje si česká skupína so-
ciální internacionály. Nikoho na světě není
tajno, že hned od počátku 13. zasedání říšské
rady, zahájeného dne 23. září 1897, stali se
nově zvolení soc. demokraté disposičním sborem
Všeněmců, což se ukázalo hned v první schůzi
dne 23. září při volbě předsednictva. Jest zná-
mo, že v celém postupu obstrukčního plánu,
zahájeného všeněmeckými útoky proti předse-
dovi Kathreinovi, stáli socialisté vždy po boku
profesor
doktor
Čelakovský
P L
2
article
Všeněmců a něm. opposice vůbec, jak se opět
ukázalo ve schůzi sněmovny dne 24. září spo-
lečným útokem proti Kathreinovi. V mele na
to nastalé a v každé další schůzi se opakující
vynikali sociální demokraté svou podporou
obstrukce co nejnápadněji, což platí o vřa-
vách, provázejících obstrukční hlasování dle
jmen. Nejvěrnějšími obstrukčními soudruhy
Všeněmců ukázali se soc. demokraté a zejmena
čeští, také v bouřlivé večerní schůzi ze dne 19.
října při brachiálním útoku na místopředsedu
Abrahamowicze. Vždy, kdykoli síly německé
ohstrukce ulevily, zakročili soc. demokraté a to
nejen proti předsednictvu, ale i proti stranám pra-
vice. V tom ohledu vynikají schůze ze dne 12.
19. listopadu, socialistický útok na místopřed-
sedu Abrahamowieze dne 26. listop. a dne 27.
listop. až do posledka zasedání. Nevíme, jakým
písmem jsou zapsány zejmena poslední dvě
chůze v dějinách sociálně - demokratických,
nepochybně zlatým, a také lze jako pravidelně
očekávati, že tisk sociálně-demokratický bude
tuto kampaň svých soudruhů prohlašovati za
bůh ví jaké hrdinství pro nezadatelné statky
svobody atd. Sociální demokraté byli tu však
vykonavateli s německými stranami dobře smlu-
veného attentátu na místopředsedu sněmovny
Abrahamowieze a i nejvýznamnější episoda
ve strašné schůzi ze dne 26. listopadu
byl assaut Bernerův na Abrahamowicze.
k němuž vyvolen. O Hybšovi a Steinerovi an
nemluvě. Nebýti této slavné parlamentní sociálně-
demokratické revoluce »von unten«, při níž češt
socialisté hráli úkol tak rozhodujicí, nebylo by
bývalo ani vídeňské revoluce z neděle 28. listopadu
1897 a nebylo by ani 5. března 1898, an
17. října 18991 Práci česť!
Bernerův
Hybš
Steiner
3
article
— Tenoristé terroristé. Jak již sděleno
byl tenorista Meister před několika dny za scé-
nou divadla na Vídeňce zatčený, včera propu-
štěn. Události tyto byly v Praze velice živě sle-
dovány, zvláště z toho důvodu, že zatčení Mei-
stera stalo se pro přerušení smlouvy, kteráž vá-
zala jej až do roku 1903 ke Carltheatru.
Proto tolik hlučné ozvěny v Praze, zvlášt
v obecenstvu Národního divadla. Anglickým
odchodem obou tenoristů-gentlemanů Národ-
ního divadla zahájena u nás nejodpornější
z divadelních krisí, jaké jsme kdy zažili, »krise
tenorová«, ve kteréž všechny sympatie soustře-
dují se na straně Národního divadla proti
oběma desertérům, dnes cizímu sluchu pějícím.
Nehledíme ani k tomu, že škoda, kterou ná-
rodní operní ústav náš trpí, jest nejen morální,
ale notnou číslicí vyjadřitelná, že »krásní
uprchlíci« vlastně se sumou touto odjíždějí,
neboť s útěkem jejich spojeno jest finanční
poškození podniku, k němuž byli smlouvou vá-
záni a jich vlastní finanční zisk. Že se dopou-
štějí něčeho hmatavě trestného, nasvědčuje
vazba Meistrova, kteráž je ovšem povahy pouze
Meister
Vídeňka
Praha
Mei
národní divadlo
4
article
zajišťující, jinak ale od trestu uzmutím svobody
neliší se ani tou potupností. Avšak jsou s ta-
kovým tajným úprkem a podvodným přerušením
smlouvy spojeny ještě jiné stránky, kteréž v po-
zorovateli budí téměř fysický hnus. Tenorista
jest šťastný člověk, který narodil se s výhodou,
za jakou sám nemůže, se zdravým hrudníkem,
znamenitě vyvinutými hlasivkami a tak zv.
»ovarem«, jak žertovně nazývají staří hudebníe
hudební sluch, berouce nadějného žáka za la-
lůček v záuší. To jsou dary přirozené.
Má-li z tenoristy takto šťastně nadaného vyvi-
nouti se umělec, zpěvák, je k tomu ovšem
zapotřebí píle více méně železné, pro široký
dav operního obecenstva vždy však bude rozho-
dovati šťastné hlasové nadání, materialistická
stránka umělcovy osobnosti, neboť za vysoké
C, za čarovný timbr, za jadrné zdraví hlasu
i lehké tvoření tonu odpustí průměrný nadšenee
operní oblíbenému tenoristovi z pravého umění
tolik, že ani sám netuší, kolik. Vždyť je
známo, jak kraťoučká bývá druhdy appretura
příkladně fiakristy na tenoristu a jak zázračně
rychle obratní machři dovedou udělati tenoro-
vého assoluta z nepatrného človíčka, v jehož
hrtanu objevili šachtu k zdánlivě nevyčerpa-
telné fleci zlata. Všeobecně se má za to,
že, »tenorství« jest umění, kteréž se nej-
snáze obejde bez intelligence, bez níž všechn
v pravdě umělecká tvorba jest nemyslitelna.
Ovšem skuteční znalci hudebního a pěveckého
umění spíš sleví z hlasu, než z jeho mistrov-
ské výchovy a intelligence umělcovy a ti počí-
tají skutečně umělce mezi tenoristy na prstech.
Abychom nejsnáze pochopili cenu tenoristy fe-
nomenálního hlasu, pomysleme si, že jej ztratil.
5
article
Ten tam jest — a hůře, neskonale hůře bude
mu než kterémukoli jinému virtuosovi, který
přišel nějakou nehodou o výtečný nástroj svého
umění, neboť tenorista je hudebník, který se
se svým nenahraditelným hudebním nástrojem
narodil. A v této okolnosti kotví demoralisace
těch tenoristů, kteří se zdemoralisovati dali,
poněvadž nedovedli s přírodním svým darem
uvésti v líbezný soulad mužný karakter. V hu-
dební jeho sluch zaznívá zvuk libeznějšíi
každému tenoristovi než sám jeho hlas, do
něhož jest jinak smrtelně zamilován, nad všechnu
hudbu líbeznější cinkot zlata a v honbě za štěstím
bývá tenoristovi vedle jeho fenomenální nenahra-
ditelné nepostrádatelnosti motorem ohromně mocná
síla a sice epidemická histerie žen. Jako každý
umělec scény a vůbec umělec výkonný repro-
duktivní má operní pěvec k úspěchu ze všech
umělců jiného oboru nejblíže, tak daleko co
obnáší vzdálenost napovědovy budky k prvním
křeslům hlediště. A poněvadž »tenorství«
mezi úchvatnými povoláními jest absolutně nej-
úchvatnějším, zakládá se úspěch fenomenálního
aneb i jen výtečného tenoristy pravidelně v pa-
roxysmu žen, obzvláště, je-li tento teno-
rista tím, čemu se říká »krasavec«,
neboť o to není sporu, že úspěchy
tenoristů tvoří výhradně ženy. Jest pravda,
že i mužská strana posluchačstva operního
jest schopna frenesie pro operní zpěvačku,
ale pojato jako hybná síla není nadšení toto
6
article
daleko schopno vynésti svůj předmět tak vysoko
a dáti mu k výstřednostem všeho druhu, k ty-
ranii veřejnosti i ředitelství a divadelního pod-
nikatele tolik opory, jako hysterické záchvaty
zamilovaného davu žen tenorovi. Teprve vše-
obecný zánět srdcí ženských pro tenoristu jest
základnou, na níž buduje se nietzscheovské nad-
člověčenství v okolí dvakráte škrtaného C. Má-li
však tenorista tyto elementy za sebou, ocítá se
ve šťastném rozpoložení tenoristy terroristy, teno-
risty diktátora, který může svému divadlu dikto-
vati. Jakmile se octne náš umělec na tomto
stupni svého vývoje, jakmile se stal »femi-
nistou«, jakmile do svého repertoiru uměleckého
započítati smí triumfující svůdnost své osobno-
sti, dokázanou i před cizím impresariem, pak
jest mu hříčkou, vyhnouti se i »po angli-
cku« svým smluvným závazkům, neboť týž
úspěch kyne mu všude jinde, neboť žena jes
nejen věčně, ale ve všech pásmech stejná.
A někdy prchá tenorista proto, že se mu živou
mocí nepodařilo vypuditi ze ženských srdcí par-
terru i — gallerie svého předchůdce .. . Tolik
o postupu, jakým se z tenoristů stávaji terroristé.
U nás v Praze přišli jsme terrorem tímto o
sladkou illusí, kteráž v představě naší ozařovala
krásné hlasy našich vlasteneckých tenoristů,
illusi o jejich nezakupitelnosti cizinou. A když
se stalo, že přece — odešel od nás dosud
každý jako muž, tempem nezrychlenýma
veřejně. Protož tím více vážíme si těch, jichž
život celý vyplněn jest snahou o zdar českého
a to výhradně českého umění operního a pře-
devším — nekažme jel
Praha
7
article
— Osobní. Pan Karel Balík, poštovní assistent
v Karlových Varech přeložen jest do Prahy.
— Úmrtí. V Nymburce zemřel ve čtvrtek dne
10. října t. r. pan Josef Lubas, soukromník v 78.
roce věku svého. Pohřeb konán bude dnes v sobotu
o 3. hod. odpol. z domu smutku na náměstí č. 165
na místní hřbitov.
— Čestné měšťanství. Píše se nám ze Mšena:
Vážený ředitel obecné školy pan Karel Souček, od-
cházeje na zasloužený odpočinek, byl za své 45leté
působení na zdejší obecné škole ve včerejší schůzi
městského zastupitelstva k návrhu městské rady jme-
nován čestným měšťanem.
— Uctění památky spisovatele Jos. V.
Friče. Krub přátel zahraničních Čechů »Frič« v
Praze navštíví jako každoročně v neděli dne 13.
t. m., v den úmrtí svého nezapomenutelného přitele
Jos. V. Friče, rov jeho na hřbitově vyšehradském a
položí tam věnec se stuhami. Schůze přátel o 1/24.
hod. odpol. před radnicí vyšehradskou. Všichni bý-
valí členové zahraničních spolků českoslovanských
račtež se laskavě této posmrtní pocty v hojném počtu
zúčastniti.
— Šlechetný vlastenecký čin. Značného
daru českému vlasteneckému museu v Olomouci do-
stalo se od p. Ant. Stejskala, bratra nezapomenutel-
ného mecenáše Frant. Stejskala. Pan Ant. Stejskal
odevzdal společnosti v těchto dnech obnos 2000 K ve
prospěch stavby vlastní musejní budovy.
Balík
Lubas
Souček
V Frič
Čecho
Frič
Stejskal
František
Antonín
Karlová Vary
Praha
Nymburk
Mšeno
Jos
Olomouc
spolek českoslovanský ráčit
8
article
— Ruský dvorní rada v Praze. Pan Šole
hrabě z Aršenlebenu, ředitel lesnické školy
v Kremenaji v charkovské gubernii, zavítal do Čech,
aby na své cestě Evropou prohlédl si i naše lesní
hospodářství. Slovanský klub, na který se pan dvorní
rada obrátil, přidělil mu svého tajemníka pana For-
mana, který navštívil s ním některé památky pražské,
pak Národopisné museum, zemské museum a země-
dělskou radu království českého, načež odebrali se
do Písku k prohlédnutí výborně založené a řízené
školy lesnické. Nevšední ochotou zasloužilého ře-
ditele pana Ladislava Burgeta dostalo se
panu dvornímu radovi vysvětlení nejobsažnějšího
ve škole i internátě. Ukázány mu veškery dia-
gramy, modely a pomůcky, kterými náš lesnický
dorost uvádí se do praxe, jakož i vzorné hospodářství
ústavu. Není bez zajímavosti, kterak ústav luští
slovanskou vzájemnost, působíc i na odborné vzdě-
lání mladých posluchačů ze všech národů slovan-
ských. Jsou v něm 2 Bulhaři, 1 Chorvat, 1 Rus,1
Šole
fórumman
Burget
Bulhar
Chorvat
Praha
Čechy
Evropa
Písek
Rus
národopisný muzeum
zemský muzeum a země
9
article
Srb a bývají zde i Poláci. Žáků jest celkem 171,z
nichž 20 proc. jsou Moravané. Pan dvorní rada pro-
jevil nejednou své uspokojení nad vzorným zaříze-
ním ústavu a — co zvláště jeho pozornosti neušlo —
že ústav na praktické vzdělání posluchačů klade
zvláštní důraz. Dík ochotě p. Josefa Lukáše, starosty
města Písku, umožněno bylo p. dvorn. radovi podívati
se do kultur lesů městských. Odborné vysvětlení po-
dával mu v nich p. nadlesní nymburský. V hlubokých
hvozdech lesů píseckých podán názorný obraz racionál-
ního lesního hospodářství a náš host vyslovoval často
obdiv nad výborným řízením lesní správou. V městě
těšil se host vzácné pozornosti veškeré intelligence
písecké, mezi kterou kratičký svůj pobyt strávil. Vřele
přijat byl i naším veteránem spisovatelem prof. Hej-
dukem, který vřelými slovy osvědčil nadšené české
srdce pro slovanskou vzájemnost. — Z Písku vydal
se pan dvorní rada, provázen lesmistrem panem
Srb
Polák
Moravan
Josef Lukáš
profesor
Písek
10
article
Koppem, na Hlubokou, aby i zde přesvědčil se o po-
kročilosti české kultury v lesnictví, kde na doporučení
p. c. k. lesního rady Bohutínského podával mu vy-
světlení pan lesní rada Hejrovský. Náš host nadšen
byl upřímným přijetím se strany svých kollegů a
přátel slovanské vzájemnosti tak, že pravil, že
okamžíky tyto nevymizí mu nikdy z paměti.
— Vítkovické železárny. Přístup do závodů
vítkovických jest neobyčejně stěžen. Celé železárny
prohlednouti ředitelství vůbec nedovolí. Přístup ku
prohlednutí jen malé části jich dovolen jest dopo-
ledne o půl deváté na zvláštní přihlášení se u ředi-
telství a na podepsání reversu, že kdyby navštěvo-
vatel přišel tam k úrazu, nebude žádati na majitelích
náhrady. Zvlášt k tomu ustanovený sluha provede
pak společné k návštěvě přihlásivší se osoby jednou
části železáren, činící tak sotva desetinu závodů. Ve-
likou váhu klade ředitelství vítkovických závodů na
to, aby do veřejnosti proniklo co nejméně zpráv o
poraněních dělníků při práci. Ač jv závodech těchto
denně přihází se zpravidla více poranění, často též-
kých a smrtelných, veřejnost o nich málo zví. Dle
výroční zprávy »závodní nemocenské pokladny a za-
opatřovacího ústavu vítkovického těžařstva za minulý
rok 1900 zaměstnáno bylo v závodech vítkovických
19.463 dělníků, z čehož bylo 1079 žen. Mzdy vypla-
ceno bylo K 12,797..800. Připadá tedy na dělníka
průměrně 918 K 65 h. Onemocnělo dělníků v minu-
lém roce 16.148, kteří nepracovali úhrnem 200.601
den. Poranění bylo nejvíce: pohmožděnin 3059, seč-
ných a bodných ran bylo 101, spálenin 745 atd.
Kopp
Hejrovský
Hluboká
vítkovický těžařstvo
11
article
Usmrceno celkem 13 dělníků. Následkem poranění
zemřelo 14 dělníků. Z nemocí trpělo dělnictvo nej-
více nemocemi dýchadel a sice ve 2052 případech.
Nebezpečí poranění i onemocnění vydáni jsou nej-
více hutníci. Zaopatřovací ústav vítkovických dělníků
má jmění 9,195.512 K. Dělníků-invalidů, požívajících
z fondu tohoto pense (provise) bylo pouze 64, kteří
obdrželi úhrnem 10.650 K. Vdov, požívajících pense,
bylo 182 a vyplaceno jim za rok 27.105 K.
— Osud Žižkova meče. Při nedávném před-
stavení tragedie »Žižkova smrt« v Národním divadle
kterýsi statista odcizil skvostný Žižkův meč a ne-
pozorovaně ho z divadla odnesl. Druhého dne byl
meč v závodě obchodníka se starožitnostmi na ho-
řejším Novém městě, kde ho nepoctivý statista za
několik zlatek prodal. V tomto novém úkrytu byl
meč náhodou nalezen; do závodu dostavil se gardero-
bier a prokázav vlastnictví divadla k meči, odnesl
Žižkův meč opět do divadla. Po nepoctivém statistovi
zavedeno pátrání.
— Otrávila se kostíkem. Před týdnemv
sebevražedném úmyslu 19letá "Antonie Kuklová, by-
dlící v čís. 619—VII. u Studánky, požila značné
Žižkův
Kuklová
Žižkov
národní divadlo