ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f074b6f0-66ef-11dc-a4f6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 11 celkem · entity: person 32, place 16, org 7
1 article
meckých proto, že ze syna se stane na vojně aspoň kaprál! V ohledu tom naskytá se pro naši intelligenci celý lán nezorané půdy pro drobnou práci národního uvědomování. Bude pro práci tuto dosti porozumění i dosti dobré vůle? — Vysokomýtská voličská schůze prof. dra. Čelakovského zavdala »ústřednímu orgánu českoslovanské strany sociálně-demokratické« podnět k zběsilému útoku na vynikajícího to- hoto politika českého a od stran beznárodních tak na krev nenáviděného člena národní strany svobodomyslné. Perné pravdy, pověděné ve Vys. Mýtě socialistům do tváře, uvedly řečený »českoslovanský« orgán v paroxysmus zuřívosti. Zejmena žhavě dotkl se prof. Čelakovský »česko slovanského« svědomí našich socialistů připo- mínkou jich vydatného spolupracovnictví př německé obstrukci proti jazykovým nařízením, proti kteréžto výtce hájí se »P. L.«, nazývajíc výtku tuto »starým mrzkým klepem«. Nejenom poplužní dvůr, ale nejrozsáhlejší fideikomis jest málo na takové drzé popírání pravdy, kteráž určena jest státi se historickou a dosud na- chází se v majetku všeho vrstevnictva, jehož paměť není právě propadlištěm pro nejdůleži- tější politické události, těsně sepjaté s vývojem jazykového práva našeho lidu českoslovanského, jehož jméno přisvojuje si česká skupína so- ciální internacionály. Nikoho na světě není tajno, že hned od počátku 13. zasedání říšské rady, zahájeného dne 23. září 1897, stali se nově zvolení soc. demokraté disposičním sborem Všeněmců, což se ukázalo hned v první schůzi dne 23. září při volbě předsednictva. Jest zná- mo, že v celém postupu obstrukčního plánu, zahájeného všeněmeckými útoky proti předse- dovi Kathreinovi, stáli socialisté vždy po boku
profesor doktor Čelakovský P L
2 article
Všeněmců a něm. opposice vůbec, jak se opět ukázalo ve schůzi sněmovny dne 24. září spo- lečným útokem proti Kathreinovi. V mele na to nastalé a v každé další schůzi se opakující vynikali sociální demokraté svou podporou obstrukce co nejnápadněji, což platí o vřa- vách, provázejících obstrukční hlasování dle jmen. Nejvěrnějšími obstrukčními soudruhy Všeněmců ukázali se soc. demokraté a zejmena čeští, také v bouřlivé večerní schůzi ze dne 19. října při brachiálním útoku na místopředsedu Abrahamowicze. Vždy, kdykoli síly německé ohstrukce ulevily, zakročili soc. demokraté a to nejen proti předsednictvu, ale i proti stranám pra- vice. V tom ohledu vynikají schůze ze dne 12. 19. listopadu, socialistický útok na místopřed- sedu Abrahamowieze dne 26. listop. a dne 27. listop. až do posledka zasedání. Nevíme, jakým písmem jsou zapsány zejmena poslední dvě chůze v dějinách sociálně - demokratických, nepochybně zlatým, a také lze jako pravidelně očekávati, že tisk sociálně-demokratický bude tuto kampaň svých soudruhů prohlašovati za bůh ví jaké hrdinství pro nezadatelné statky svobody atd. Sociální demokraté byli tu však vykonavateli s německými stranami dobře smlu- veného attentátu na místopředsedu sněmovny Abrahamowieze a i nejvýznamnější episoda ve strašné schůzi ze dne 26. listopadu byl assaut Bernerův na Abrahamowicze. k němuž vyvolen. O Hybšovi a Steinerovi an nemluvě. Nebýti této slavné parlamentní sociálně- demokratické revoluce »von unten«, při níž češt socialisté hráli úkol tak rozhodujicí, nebylo by bývalo ani vídeňské revoluce z neděle 28. listopadu 1897 a nebylo by ani 5. března 1898, an 17. října 18991 Práci česť!
Bernerův Hybš Steiner
3 article
— Tenoristé terroristé. Jak již sděleno byl tenorista Meister před několika dny za scé- nou divadla na Vídeňce zatčený, včera propu- štěn. Události tyto byly v Praze velice živě sle- dovány, zvláště z toho důvodu, že zatčení Mei- stera stalo se pro přerušení smlouvy, kteráž vá- zala jej až do roku 1903 ke Carltheatru. Proto tolik hlučné ozvěny v Praze, zvlášt v obecenstvu Národního divadla. Anglickým odchodem obou tenoristů-gentlemanů Národ- ního divadla zahájena u nás nejodpornější z divadelních krisí, jaké jsme kdy zažili, »krise tenorová«, ve kteréž všechny sympatie soustře- dují se na straně Národního divadla proti oběma desertérům, dnes cizímu sluchu pějícím. Nehledíme ani k tomu, že škoda, kterou ná- rodní operní ústav náš trpí, jest nejen morální, ale notnou číslicí vyjadřitelná, že »krásní uprchlíci« vlastně se sumou touto odjíždějí, neboť s útěkem jejich spojeno jest finanční poškození podniku, k němuž byli smlouvou vá- záni a jich vlastní finanční zisk. Že se dopou- štějí něčeho hmatavě trestného, nasvědčuje vazba Meistrova, kteráž je ovšem povahy pouze
Meister Vídeňka Praha Mei národní divadlo
4 article
zajišťující, jinak ale od trestu uzmutím svobody neliší se ani tou potupností. Avšak jsou s ta- kovým tajným úprkem a podvodným přerušením smlouvy spojeny ještě jiné stránky, kteréž v po- zorovateli budí téměř fysický hnus. Tenorista jest šťastný člověk, který narodil se s výhodou, za jakou sám nemůže, se zdravým hrudníkem, znamenitě vyvinutými hlasivkami a tak zv. »ovarem«, jak žertovně nazývají staří hudebníe hudební sluch, berouce nadějného žáka za la- lůček v záuší. To jsou dary přirozené. Má-li z tenoristy takto šťastně nadaného vyvi- nouti se umělec, zpěvák, je k tomu ovšem zapotřebí píle více méně železné, pro široký dav operního obecenstva vždy však bude rozho- dovati šťastné hlasové nadání, materialistická stránka umělcovy osobnosti, neboť za vysoké C, za čarovný timbr, za jadrné zdraví hlasu i lehké tvoření tonu odpustí průměrný nadšenee operní oblíbenému tenoristovi z pravého umění tolik, že ani sám netuší, kolik. Vždyť je známo, jak kraťoučká bývá druhdy appretura příkladně fiakristy na tenoristu a jak zázračně rychle obratní machři dovedou udělati tenoro- vého assoluta z nepatrného človíčka, v jehož hrtanu objevili šachtu k zdánlivě nevyčerpa- telné fleci zlata. Všeobecně se má za to, že, »tenorství« jest umění, kteréž se nej- snáze obejde bez intelligence, bez níž všechn v pravdě umělecká tvorba jest nemyslitelna. Ovšem skuteční znalci hudebního a pěveckého umění spíš sleví z hlasu, než z jeho mistrov- ské výchovy a intelligence umělcovy a ti počí- tají skutečně umělce mezi tenoristy na prstech. Abychom nejsnáze pochopili cenu tenoristy fe- nomenálního hlasu, pomysleme si, že jej ztratil.
5 article
Ten tam jest — a hůře, neskonale hůře bude mu než kterémukoli jinému virtuosovi, který přišel nějakou nehodou o výtečný nástroj svého umění, neboť tenorista je hudebník, který se se svým nenahraditelným hudebním nástrojem narodil. A v této okolnosti kotví demoralisace těch tenoristů, kteří se zdemoralisovati dali, poněvadž nedovedli s přírodním svým darem uvésti v líbezný soulad mužný karakter. V hu- dební jeho sluch zaznívá zvuk libeznějšíi každému tenoristovi než sám jeho hlas, do něhož jest jinak smrtelně zamilován, nad všechnu hudbu líbeznější cinkot zlata a v honbě za štěstím bývá tenoristovi vedle jeho fenomenální nenahra- ditelné nepostrádatelnosti motorem ohromně mocná síla a sice epidemická histerie žen. Jako každý umělec scény a vůbec umělec výkonný repro- duktivní má operní pěvec k úspěchu ze všech umělců jiného oboru nejblíže, tak daleko co obnáší vzdálenost napovědovy budky k prvním křeslům hlediště. A poněvadž »tenorství« mezi úchvatnými povoláními jest absolutně nej- úchvatnějším, zakládá se úspěch fenomenálního aneb i jen výtečného tenoristy pravidelně v pa- roxysmu žen, obzvláště, je-li tento teno- rista tím, čemu se říká »krasavec«, neboť o to není sporu, že úspěchy tenoristů tvoří výhradně ženy. Jest pravda, že i mužská strana posluchačstva operního jest schopna frenesie pro operní zpěvačku, ale pojato jako hybná síla není nadšení toto
6 article
daleko schopno vynésti svůj předmět tak vysoko a dáti mu k výstřednostem všeho druhu, k ty- ranii veřejnosti i ředitelství a divadelního pod- nikatele tolik opory, jako hysterické záchvaty zamilovaného davu žen tenorovi. Teprve vše- obecný zánět srdcí ženských pro tenoristu jest základnou, na níž buduje se nietzscheovské nad- člověčenství v okolí dvakráte škrtaného C. Má-li však tenorista tyto elementy za sebou, ocítá se ve šťastném rozpoložení tenoristy terroristy, teno- risty diktátora, který může svému divadlu dikto- vati. Jakmile se octne náš umělec na tomto stupni svého vývoje, jakmile se stal »femi- nistou«, jakmile do svého repertoiru uměleckého započítati smí triumfující svůdnost své osobno- sti, dokázanou i před cizím impresariem, pak jest mu hříčkou, vyhnouti se i »po angli- cku« svým smluvným závazkům, neboť týž úspěch kyne mu všude jinde, neboť žena jes nejen věčně, ale ve všech pásmech stejná. A někdy prchá tenorista proto, že se mu živou mocí nepodařilo vypuditi ze ženských srdcí par- terru i — gallerie svého předchůdce .. . Tolik o postupu, jakým se z tenoristů stávaji terroristé. U nás v Praze přišli jsme terrorem tímto o sladkou illusí, kteráž v představě naší ozařovala krásné hlasy našich vlasteneckých tenoristů, illusi o jejich nezakupitelnosti cizinou. A když se stalo, že přece — odešel od nás dosud každý jako muž, tempem nezrychlenýma veřejně. Protož tím více vážíme si těch, jichž život celý vyplněn jest snahou o zdar českého a to výhradně českého umění operního a pře- devším — nekažme jel
Praha
7 article
— Osobní. Pan Karel Balík, poštovní assistent v Karlových Varech přeložen jest do Prahy. — Úmrtí. V Nymburce zemřel ve čtvrtek dne 10. října t. r. pan Josef Lubas, soukromník v 78. roce věku svého. Pohřeb konán bude dnes v sobotu o 3. hod. odpol. z domu smutku na náměstí č. 165 na místní hřbitov. — Čestné měšťanství. Píše se nám ze Mšena: Vážený ředitel obecné školy pan Karel Souček, od- cházeje na zasloužený odpočinek, byl za své 45leté působení na zdejší obecné škole ve včerejší schůzi městského zastupitelstva k návrhu městské rady jme- nován čestným měšťanem. — Uctění památky spisovatele Jos. V. Friče. Krub přátel zahraničních Čechů »Frič« v Praze navštíví jako každoročně v neděli dne 13. t. m., v den úmrtí svého nezapomenutelného přitele Jos. V. Friče, rov jeho na hřbitově vyšehradském a položí tam věnec se stuhami. Schůze přátel o 1/24. hod. odpol. před radnicí vyšehradskou. Všichni bý- valí členové zahraničních spolků českoslovanských račtež se laskavě této posmrtní pocty v hojném počtu zúčastniti. — Šlechetný vlastenecký čin. Značného daru českému vlasteneckému museu v Olomouci do- stalo se od p. Ant. Stejskala, bratra nezapomenutel- ného mecenáše Frant. Stejskala. Pan Ant. Stejskal odevzdal společnosti v těchto dnech obnos 2000 K ve prospěch stavby vlastní musejní budovy.
Balík Lubas Souček V Frič Čecho Frič Stejskal František Antonín Karlová Vary Praha Nymburk Mšeno Jos Olomouc spolek českoslovanský ráčit
8 article
— Ruský dvorní rada v Praze. Pan Šole hrabě z Aršenlebenu, ředitel lesnické školy v Kremenaji v charkovské gubernii, zavítal do Čech, aby na své cestě Evropou prohlédl si i naše lesní hospodářství. Slovanský klub, na který se pan dvorní rada obrátil, přidělil mu svého tajemníka pana For- mana, který navštívil s ním některé památky pražské, pak Národopisné museum, zemské museum a země- dělskou radu království českého, načež odebrali se do Písku k prohlédnutí výborně založené a řízené školy lesnické. Nevšední ochotou zasloužilého ře- ditele pana Ladislava Burgeta dostalo se panu dvornímu radovi vysvětlení nejobsažnějšího ve škole i internátě. Ukázány mu veškery dia- gramy, modely a pomůcky, kterými náš lesnický dorost uvádí se do praxe, jakož i vzorné hospodářství ústavu. Není bez zajímavosti, kterak ústav luští slovanskou vzájemnost, působíc i na odborné vzdě- lání mladých posluchačů ze všech národů slovan- ských. Jsou v něm 2 Bulhaři, 1 Chorvat, 1 Rus,1
Šole fórumman Burget Bulhar Chorvat Praha Čechy Evropa Písek Rus národopisný muzeum zemský muzeum a země
9 article
Srb a bývají zde i Poláci. Žáků jest celkem 171,z nichž 20 proc. jsou Moravané. Pan dvorní rada pro- jevil nejednou své uspokojení nad vzorným zaříze- ním ústavu a — co zvláště jeho pozornosti neušlo — že ústav na praktické vzdělání posluchačů klade zvláštní důraz. Dík ochotě p. Josefa Lukáše, starosty města Písku, umožněno bylo p. dvorn. radovi podívati se do kultur lesů městských. Odborné vysvětlení po- dával mu v nich p. nadlesní nymburský. V hlubokých hvozdech lesů píseckých podán názorný obraz racionál- ního lesního hospodářství a náš host vyslovoval často obdiv nad výborným řízením lesní správou. V městě těšil se host vzácné pozornosti veškeré intelligence písecké, mezi kterou kratičký svůj pobyt strávil. Vřele přijat byl i naším veteránem spisovatelem prof. Hej- dukem, který vřelými slovy osvědčil nadšené české srdce pro slovanskou vzájemnost. — Z Písku vydal se pan dvorní rada, provázen lesmistrem panem
Srb Polák Moravan Josef Lukáš profesor Písek
10 article
Koppem, na Hlubokou, aby i zde přesvědčil se o po- kročilosti české kultury v lesnictví, kde na doporučení p. c. k. lesního rady Bohutínského podával mu vy- světlení pan lesní rada Hejrovský. Náš host nadšen byl upřímným přijetím se strany svých kollegů a přátel slovanské vzájemnosti tak, že pravil, že okamžíky tyto nevymizí mu nikdy z paměti. — Vítkovické železárny. Přístup do závodů vítkovických jest neobyčejně stěžen. Celé železárny prohlednouti ředitelství vůbec nedovolí. Přístup ku prohlednutí jen malé části jich dovolen jest dopo- ledne o půl deváté na zvláštní přihlášení se u ředi- telství a na podepsání reversu, že kdyby navštěvo- vatel přišel tam k úrazu, nebude žádati na majitelích náhrady. Zvlášt k tomu ustanovený sluha provede pak společné k návštěvě přihlásivší se osoby jednou části železáren, činící tak sotva desetinu závodů. Ve- likou váhu klade ředitelství vítkovických závodů na to, aby do veřejnosti proniklo co nejméně zpráv o poraněních dělníků při práci. Ač jv závodech těchto denně přihází se zpravidla více poranění, často též- kých a smrtelných, veřejnost o nich málo zví. Dle výroční zprávy »závodní nemocenské pokladny a za- opatřovacího ústavu vítkovického těžařstva za minulý rok 1900 zaměstnáno bylo v závodech vítkovických 19.463 dělníků, z čehož bylo 1079 žen. Mzdy vypla- ceno bylo K 12,797..800. Připadá tedy na dělníka průměrně 918 K 65 h. Onemocnělo dělníků v minu- lém roce 16.148, kteří nepracovali úhrnem 200.601 den. Poranění bylo nejvíce: pohmožděnin 3059, seč- ných a bodných ran bylo 101, spálenin 745 atd.
Kopp Hejrovský Hluboká vítkovický těžařstvo
11 article
Usmrceno celkem 13 dělníků. Následkem poranění zemřelo 14 dělníků. Z nemocí trpělo dělnictvo nej- více nemocemi dýchadel a sice ve 2052 případech. Nebezpečí poranění i onemocnění vydáni jsou nej- více hutníci. Zaopatřovací ústav vítkovických dělníků má jmění 9,195.512 K. Dělníků-invalidů, požívajících z fondu tohoto pense (provise) bylo pouze 64, kteří obdrželi úhrnem 10.650 K. Vdov, požívajících pense, bylo 182 a vyplaceno jim za rok 27.105 K. — Osud Žižkova meče. Při nedávném před- stavení tragedie »Žižkova smrt« v Národním divadle kterýsi statista odcizil skvostný Žižkův meč a ne- pozorovaně ho z divadla odnesl. Druhého dne byl meč v závodě obchodníka se starožitnostmi na ho- řejším Novém městě, kde ho nepoctivý statista za několik zlatek prodal. V tomto novém úkrytu byl meč náhodou nalezen; do závodu dostavil se gardero- bier a prokázav vlastnictví divadla k meči, odnesl Žižkův meč opět do divadla. Po nepoctivém statistovi zavedeno pátrání. — Otrávila se kostíkem. Před týdnemv sebevražedném úmyslu 19letá "Antonie Kuklová, by- dlící v čís. 619—VII. u Studánky, požila značné
Žižkův Kuklová Žižkov národní divadlo