3
article
Spain praví se, že venezuelští revolucionáři,
stojící pod generálem Rivasem u Barran-
casu na Orinoku, prohlásili, že Bermudez
porazil vládní venezuelské vojsko vedené
Arosteguiem. Vojsko venezuelské přešlo
prý k povstalcům, kteří pak porazili jiný
oddíl vládního vojska u Puerta San Feliz
východně od Cindad Bolivaru.
Noví náčelníci zemské samosprávy.
Z Vídně, 12. října. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« oznamuje: Císař udělil plukov-
níkovi mimo službu Arnoštu princi Win-
dischgraetzovi hodnost tajného rady
s prominutím tax. — Císař nařídil, aby do-
savadnímu zemskému maršálkovi
v Haliči, dru. Stanislavu hr. Badenovi, za
jeho vynikající působení v tomto úřadě pro-
jeveno bylo nejvyšší uznání. Zároveň nařídil
císař, aby také řecko-katolickému biskupovi
v Přemyšlu, Konstantinu Čechovičo vi
za obstarávání funkcí maršálkova náměstka
projeveno bylo nejvyšší uznání. — Císař
jmenoval zemského poslance Ondřeje hr.
Potockého zemským maršálkem v krá-
lovství haličském a lodoměřském s velkým
vévodstvím krakovským a řecko-katolického
biskupa ve Lvově Ondřeje Šeptyckého
maršálkovým náměstkem v řízení zemského
sněmu. — Císař jmenoval zemského poslance
Otona Detelu zemským hejtmanem vé-
vodství kráňského a zemského poslance
Leopolda barona Lichtenberga náměstkem
zemského hejtmana v řízení zemského sněmu.
Rivas
Barran
Bermudez
Cindad
Arnošt
Win
Stanislav
Konstantinos Čechovičo
Ondřej
Potocki
Šeptycký
Oton Detela
Leopold
Lichtenberg
Puerto San Felizstán
Vídeň
Halič
Přemyšl
Lvov
Wien Zeitung
4
article
Z Cařihradu, 11. října. (C.-B.) Sul
tán přijal včera ve slyšení ruského velevy-
slance Zinově v a.
Z Bělehradu, 11. října. (C.-B.) Král
a královna přibyli sem dnes z Niše.
Z Brusselu, 11. října. (C.-B.) Vláda
neodvislého státu konžského obdržela
zprávu, že se Uelle-Ababuasové
kteří se vzbouřili a zmocnili Libkové, vzdali
a že náčelníci složili přísahu věrnosti.
= Příšerný souboj vzbuzuje značnou sen-
saci v Madridě. Plukovník Caton a major Velasquez
navzájem se urazili a smluven souboj se čtrnácte-
rými vzájemnými výstřely. Svědkové souhlasili s tě-
mito těžkými podmínkami a tak konán v tichých
sadech na Los Campos Eliseos. Jediná ze střel ne-
minula se cílem. Záhy krváceli soupeři z ran v životě.
na pažích a na ramenou. Některé z těchto ran byly
tak těžké, že zápasníci omdleli a teprve když byli
osvěženi studenou vodou a několika doušky koňaku,
mohli opět povstat. Přes to nebyl souboj přerušena
byl skončen teprve pak, když major, zasažen střelou
do ucha, smrtelně raněn klesl. — Od souboje vévody
z Montpensieru s infantem Jindřichem Bourbonským,
při němž infant usmrcen, nebylo na španělské půdě
velmi jednoduchou a velmi chic a měla jsem
klobouk z černé slámy la Watteau.«
Jinde se zmiňuje se zřejmým potěšením,
že obecenstvo si ji velmi všímalo v divadle.
tán
Caton
Velasquez
Montpensier
Jindřich bourbonský
Watteau
Cařihrad
Bělehrad
Niš
Brusel
Madrid
Los Campos
5
article
Téhož dne vyšel o ní ve »Figaru« velmi licho-
tivý článek ..
Atmosféra Paříže rozčilovala vznětlivou
ctižádostivou umělkyni. Velice ji těšily její
úspěchy a byla šťastna, že poznávala tu muže,
kteří ji tolik imponovali svým duchem, talen-
tem. A ve chvíli nadšení zvolala:
»Paříž je výheň — a zdá se, že mimo
ni není nic živoucího, nic slavného ! Zdá se . .
(a je tomu tak), že Paříž je zvon, který ce-
lému světu ohlašuje vše, co je dosti silné, aby
jím zachvělo . . .«
Četla též Stendhala a tento ironickýa
zneklidňující psycholog a filosof měl na ni
značný vliv. Snila o dobyvatelích a podmanite-
lích slávy, snila o egoismu silných a napsala:
Figar
Stendhal
Paříž
6
article
»Znám někoho, kdo mne miluje, kdo mne
chápe, mne lituje, věnuje celý život, aby mne
učinil šťastnou, kdo učiní všechno pro mnea
kdo dokáže, co bude chtít, kdo mne nezradí
nikdy více, ačkoliv mne před tím zradil.«
»A tento někdo — jsem já samale
Když umřel Gambetta, napsala několik
vroucích, nadšených slov o jednookém diktáto-
rovi. Obdivovala generála Skobeleva a předpo-
vídala allianci francouzsko-ruskou.
Když četla povídky Maupassantovy, byla
jimi tak dojata, že anonymně napsala několik
srdečných a nadšených dopisů mladému auto-
rovi. Mezi oběma mladými umělci rozpředla se
korrespondence, ale zdá se, že Maupassant byl
tehdy buď příliš blaseovaný nebo příliš zamilo-
vaný do jiné umělkyně, jež slula madame
Pasca.
souboje za podmínek tak těžkých. Casopisy prohla-
šují, že takovýto souboj jest zvířecím zločinem a že
by měl býti bezohledně potrestán jako vražda.
= Morganův »svatý« přepychový vlak.
Z New Yorku se oznamuje: Mr. J. Pierpont Morgan
jest nejen znamenitý finančník a zakladatel, nýbrž
velmi nábožný muž a jeden z nejhorlivějších členů
anglikánské církve episkopální. Těchto dnů odebral
se z New Yorku do San Franciska, aby byl jakožto
delegát-laik přítomen tamější episkopální konferenci
a k vůli tomu dokonce se vzdal potěšení, býti pří-
tomen dostihům jacht o americký pohár. Vlak, jejž
newyorská centrální dráha sestavila pro Morgana,
sestává ze šesti nejskvostnějších salonních vozůa
jest to nejskvělejší vlak, jakého kdy ve Spojených
státech užito. Těchto šest vagonů vypraveno jest
s knížecí nádherou a jest to poprvé, co všech těchto
vagonů pospolu užito v jednom vlaku. Neméně než
sto hodnostů církve episkopální jsou hosty Morga-
novými na tomto vlaku, mezi nimi několik biskupů.
Gambetta
Skobelev
Maupassantův
Maupassant
Morganův
Pierpont
Morgan
Morg
New York
San Francisko
spojený stát
7
article
Všichni budou na cestě do San Franciska, trvající
pět dní a pět nocí, Morganem hostěni. Šest kuchařů
za dozoru chefa kuchyně Morganovy, 12 služebných
v kuchyni, 16 číšníků a 32 jiných služebných spolu
se 14 černochy-nosiči tvoří služebnický sbor tohoto
paláce na kolejích. Kuchyně a nápoje budou na
výši hotelu nejprvnějšího řádu. V San Francisku
budou církevní hodnostové rovněž hosty Morgano-
vými. Cesta vypočtena jest na 30 dní a denní vý
daje millionářovy, nepočítaje v to poplatek za pře-
pychový vlak, odhadují se nejméně na 3000 dollarů.
což činí za měsíc slušnou sumičku 405.000 korun.
Episkopální konference v San Francisku bude se za-
bývati zvláště návrhy na změnu amerických ustano-
vení o sňatku a rozvodu, dále organisací missionář
stva na Filipinách; kromě toho budou voleni bisku-
pové pro západní lndii a Manilu.
Záhadná vražda. Ze Štokholmu se ozna-
muje: Ohromnou sensaci vzbudilo před několika
týdny, že zdejší obchodník Hermann Amillon beze
stopy zmizel. Rozčilení vzrůstalo tím více, jelikož
minuly tři týdny, aniž nalezena po něm jaká stopa.
Před několika dny vyloven z jezera Hamarského
sud, v němž se nalezala mrtvola zmizelého. Hlava
byla roztříštěna a mrtvola zohavena skorem k ne-
poznání. Vyšetřováním zjištěno, že zavražděný v den,
kdy zmizel, byl pospolu s bývalým obchodníkem
s koňmi Hansenem, jenž mu byl dlužen peníze.
Morgan
Morganův
Hermann Amillon
Hansen
San Francisko
Filipíny
dollar
8
article
Hansen byl zatčen, ale zapíral vše a prohlásil, že
o celé té věci ničeho neví. Nalezeny však velmi zá-
važné důkazy proti němu. Na konec udal Hansen,
že sice o vraždě ví, ale prohlásil, že Amillon za-
vražděn byl jakýms Norem Nelssonem. Avšak po-
licie se domnívá, že vypravování o Norovi jest to-
liko smyšlenkou Hansenovou, aby uvedl policii na
nepravou stopu a protáhl vyšetřování.
= Obětoval syna. Ze Simly se oznamuje
Jakýs Hind, Kuruba Ramanagovd, byl minulého
týdne odsouzen k smrti, poněvadž vlastního svého
syna obětoval modle. Obžalovaný vyznal se ze zlo-
činu, ale prohlásil, že se domníval, že bůh navrátí
hochovi život a že jej obdaří bohatstvím. Chodíval
se modliti do chrámu v Kona Trappa a jednoho dne
zjevil se mu bůh v představě Jangamy a pravil
k němu: »Pode mnou leží bohatství; komu jinému
než tobě měl bych je dát? Dej mi hlavu svého
syna. Víš, že bohu, jenž uděluje milost, musí býti
obětována hlava. Probudím tvého syna opět k ži-
votu a dám ti poklad, jenž leží pode mnou.« — Hind
odpověděl: »Mám toliko jednoho syna; kterak jej
mohu obětovat?« — Bůh však pravil: »Narodí se ti
opět syn. Neboj se mne. Vrátím tvému synu opět
život a dám ti bohatství.« — Vskutku narodil se
Hindovi po roce druhý syn a to jej utvrdilo v jeho
víře. Přinesl dítě do chrámu a usmrtil je před
modlou nožem. Když dítě usmrceno, počal se modlit,
ale než byl s modlitbou hotov, přišla policie a zatkla
jej. Tvrdil před soudem, že toto přerušení bylo pří-
činou, proč bůh neprobudil dítě opět k životu a ne-
dal mu poklad. — Lékaři prohlásili, že obžalovaný
není šílený.
Hansen
Amillon
Noro
Nelsson
Hansenův
Kuruba Ramanagovd
Trapp
Simla
Kona
9
article
= Smělou krádež provedli těchto dnů v
Londýně tři darebové. Městský agent klenotnické
firmy Michael Loewy ponechal při obchodní návštěvě
svůj povoz se zbožím v ceně více než 1000 1. st. pod
dozorem svého vozky. K vozkovi přistoupil jakýs
muž, jenž se vydával rovněž za vozku a přiměl
svého »kollegu«, aby šel s ním na sklenici piva do
protějšího hostince. Pivo bylo dobré, ale když vozka.
takto vlídně pohostěn, vyšel opět na ulici, byli koně,
povoz a vše, co v něm bylo, tytam. A také milý
»kollega«, než se oběť jeho vzpamatovala z prvního
leknutí, zmizel. Povoz s koni byl několik hodin po-
tom nalezen v Canoubury. Dva z darebů byli sice
žatčeni, ale šperky nebylo lze nalezt. Rovněž třetí
ničema nemohl býti vypátrán. Oba zatčení darebové
zdají se býti odhodláni, podstoupiti raději trest vězení,
než aby vydali svůj lup.
Michael Loew
Londýn
10
article
= Drahý náhrdelník. »Daily News« ozna-
mují: Americký millionář John W. Gates vrátil se
těchto dnů z Evropy do Nov. Yorku. Americký celní
úřad byl zpraven, že millionář před nedávnem na
drahocenném perlovém náhrdelníku, jejž byl koupil
v Evropě, dal provést některé změny. Když chtěl
opustit loď, oslovil jej celní úřadník obvyklou otáz-
kou: »Máte něco, co podlehá clu?« — »Ovšem«,
odpověděl Gates; »moje manželka a já máme ve
svých zavazadlech šperky, jež podlehají clu«. Předlo-
žil je, celní úřadník odhadl jejich cenu a ustanovil
clo na 800 lib. st. Gates zaplatii a chtěl již odejít,
když se ho celník úřadník nanovo tázal: »Nemáte
také perlový náhrdelník?« — »Ovšem že«, odpověděl
Gates; »koupil jsem jej přede dvěma lety za 1200
lib, st. v Evropě.« — »Zaplatil jste dovozné clo za
tento náhrdelník?« — »Ne«. — »Tak vidíte; poně
vadž se z perel platí 60 proc. ceny, uznáte zajisté,
že jste nám dlužen ještě 720 lib. st.« — »All right«.
prohodil klidně Mr. Gates. »Zde máte chek. Těšilo
mne, že jsem se mohl s vámi seznámit.« — Ted
teprve mohl opustit loď s náhrdelníkem, jenž za ně-
kolik okamžiků stoupl v ceně o 720 lib. st.
W Gates
Gates
Ted
Evropa
York
Daily News
lib
all right
11
article
— Poznámky ke včerejším volbám.
Účastenství bylo o něco větší, než v obcích
venkovských, to ovšem zásluhou větší koncen-
trovanosti voličů. Zejmena jevilo se tam mnohem
čilejším, kde utkali se v zápasu dva neb něko-
lik kandidátů. Až na to, že na místě dra. Še-
bora zvolen byl dr. Šamánek, ovšem ne tak
proto, že by turnovští voličové s jeho progra-
mem zvláště souhlasili, nýbrž z jiných místních
důvodů, zvítězila na celé čáře kandidátní listina
národní strany svobodomyslné. Z Budějovic do
té doby ještě autentické jzprávy nedošlo,
i máme za to, že nebylo by dobře napřed již
psáti, dokud nebudeme míti výsledek volby
v ruce. Události, jimiž každá volba budějovická
je provázena, měly by přiměti vládu k tomu,
aby učinila vhodná opatření, by zákonně chrá-
něna byla bezpečnost voličů a potom za-
jištěna správnost volby. V Budějovicích, kde
veliká většina obyvatelstva je národnosti české
a obecní zastupitelstvo šmahem německé, a
národu našemu nepřátelské, nemělo by se trpěti,
čím tamější panstvo z radnice českou většinu
při každé volbě dráždí a provokuje. Tím že
volba rázem se neukončí, nýbrž volební
osudí s lístky přes noc bůh ví kam
se uschová, dána možnost prováděti
lístky těmi jakoukoli manipulaci.
A že odpůrci naši, abý v Budějovicích uhájili
své panství, nelekli by se ani činu nejodváž-
nějšího, o tom jsme přesvědčeni. Obyvatelstvo
budějovické tento náhled s námi sdílí a proto
a právem je pokaždé rozčileno, když komise se
na tom ustanoví, provésti skrutinium až na
druhý den. Na Novém městě pražském je více
voličů než v Budějovicích a přece se tam volba
provedla jedním rázem. Proč má to býti jen
v Budějovicích jinak a sice proti
výslovnému znění volebního řádu.
Šamánek
Budějovice
12
article
— V německých okresích sluší opět za-
znamenati vítě zství všeněmecké, jak-
koli není takové, jaké se dle výsledku voleb na
venkově očekávalo. Všeněmci dobyli celkem pět
mandátů, kdežto německým nacionálům přibyly
k dosavadním ještě dva. Liberálové vracejí se
z bojiště o šest mandátů chudší, ze sněmu
zmizí ostatně též typická figura s hlubokým
basem a s oním zvláštním nářečím, jakým
mluví se kolem Cvikova — P. Opitz, tak že
pan Kletzenbauer samoten musí nyní na
sněmu zastupovati křesťanské sociály. V městech,
kde dříve němečtí pokrokáři byli výhradnými pány,
mají dnes pouze kandidátů devět, němečtí na-
cionálové jich mají šest, Všeněmci deset,
křesťanšti sociálové jednoho. Mimo to třeba vy-
konati ještě tři nové volby. Mezi propadlými
nalezá se dr. Urban, jenž v zemském výboru
měl referát finanční, a dr. Fournier, který ve
»vysoce intelligentních« Karlových Varech do-
stal sotva třetinu hlasů, jichž tam měl všeně-
mecký kandidát učitel Hoffmann. — Jak se
nám z Budějovic právě telefonicky sděluje, ne-
bude skrutinium skončeno dříve,
než o půl druhé s poledne. —
Celá česká veřejnost s dychtivostí očekává, jaké
důvody budou asi se strany oficiální pro tento
průtah proneseny.
P Opitz
Kletzenbauer
doktor
Urban
Fournier
Hoffmann
Cvikov
Karlová Vary
Budějovice
13
article
— Celkový výsledek zápisu do če-
ských škol v Brně jest potěšitelný. Přes
všechnu agitaci Němců a renegátů jeví se v čí-
slicích takto: Chlapců zapsáno bylo 1270, děv-
čat 1225, dohromady 2495. Roku minulého za-
psáno bylo 1230 chlapců a 1162 děvčat, takže
letos přibylo 40 chlapců a 63 děvčat. Do cvič-
ných škol mužského učitelského ústavu zapsání
byli 104 chlapci; do školy měšťanské 116
chlapců. Na ženském učitelském ústavě zapsáno
do cvičné školy 79 děvčat a do měšťanské školy
118 děvčat. Celkem zapsáno bylo do českých
obecných a měšťanských škol v Brně 2912 dětí.
Počet dětí zapsaných do německých škol vyka
zuje naproti tomu čtyřikrát tolik. Zapsáno bylo
do německých obecných a měšťanských škol
10.264 dětí proti 9866 roku loňského, tedyo
398 dětí více! Co se v počtu tom ztratilo dětl
českých, dík neuvědomělosti mnohých jejich ro-
dičů a dík agitaci brněnské městské rady, která
při zápisu do českých škol provozovala přísnou
kontrolu svými členy, aby ani jediné dítě, jehož
rodičové v Brně nebydlí, nebylo do škol přijato!
Za to však do škol německých přijímány byly
i děti mimobrněnské, jak ukázalo se při agitaci
za zřízení německé školy v Židenicích. Ačkoli
výsledek zápisu do škol jest letos lepším, nežli
roku minulého, přece jen neodpovídá skuteč-
nosti. Co máme ještě neuvědomělých rodičů če-
ských, kteří posud děti své dávají do škol ně-
Němec
Brno
Židenice
měšťanský škola 118 děvče