1
masthead
Na »Národní Listy«
3
masthead
V Praze, v sobotu dne 12. října.
Praha
5
article
ranní a odpolední
spřil. („Naučný Obzor-
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
7
article
Čislo v Praze za 2h.
a na venkově za 3h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
9
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Ke včerejším volbám.
Z Vídně, 12. října. Úvah vídeňských
časopisů o včerejších volbách v
městské kurii na sněm králov-
ství českého jest poskrovnu. Je to po-
nejvíce sestavení úhrnných výsledků, po vět-
šině mylné a liché a také strannické. Tak
nelze se ubrániti úsměvu, že těší se jak
»Neue Freie Presse« tak i »Neues Wiener
Tagblatt«, že věci nedopadly zle, že mohly
dopadnouti hůře a že německo-pokro-
ková strana nebyla ještě rozdr-
cena docela.
A co teprve říci o tvrzení »Neue Freie
Presse« že na novém sněmě bude pokroko-
vých poslanců přes čtyřicet! Aby člověk
výroku tomu rozuměl, musí sobě býti vědom,
že jmenovaný list konstruoval si nové pojme-
nování pro pokrokovce ve smyslu širším
těmi totiž míní jak pokrokovce ve smyslu
užším, tak německé velkostatkáře, tak ko-
nečně německé lidovce. Při tom zapomíná
se, že Všeněmci již nyní po volbách prvních
mají poslanců tolik, kolik jich míti budou po
15. říjnu darovaných vládou a konservativní
šlechtou němečtí velkostatkáři a že po vol-
bách druhých a eventuálně po užších volbách
budou jich míti ještě více.
Všechny listy uznávají úspěch ná-
rodní strany svobodomyslné při
včerejších volbách. »Deutsche Ztg.« praví
Čechové zachovali svou državu
krásně, namnoze skvěle.
Hraběnka Lonyayová.
Z Vídně, 12. října. Z Pešti sdělují, že
některé tamější listy ohlašují rozvod hra-
běnky Lonyayové s jejím cho-
těm. Jest prý to věcí jistojistou, jež
by se už prý byla stala skutkem, kdyby ne-
bylo překážek, o kterých není lze mluviti.
Čeká se prý jen, až najde se vhodná for-
mule. Roztržka mezi hr. Lonyayovou
(arcivévodkyní vdovou Štěpánkou) a jejím
Neue Frei
Čecho
Lonyayová
Štěpánka
Vídeň
Pešť
Neue Frei Presse
Deutsche Ztg
Neue Wiener Tagblatt
10
article
chotěm datuje se prý již ode dávna. Příčinu
prý zavdal tentokráte manžel.
11
article
Řeč dra. Luegra.
Řeč dra. Luegra.
Z Vídně, 12. října. Na valné schůz
voličů II. okresu vídeňského měl dr. Lue
ger pozoruhodnou řeč o veškerých aktuál-
nostech. Zejmena zabýval se hnutím, prová-
děným za heslem »Pryč od Říma«, ně-
meckým celním tarifem, rakou
sko-uherským vyrovnáním a ja-
zykovou otázko u.
Hnutí všeněmeckému ohlásil na
novo nejrozhodnější boj se své
strany, vyzývaje státníky, aby konali oproti
němu povinnost, kterou má stát proti lidem
kteří viklají existencí státu a provozují
zřejmou velezrádu.
Dr. Lueger vykládal zevrubně, co
jsou poslední cíle tohoto hnutí: připra-
viti totiž tuto polovinu říše pro
Německo. Kdyby katolické centrum na
říšském sněmě německém anebo sociální
demokraté tam dostali ještě posilu se strany
rakouských Slovanů, potom by prý německý
říšský sněm pěkně vypadal. Potom mohl by
císař Vilém II. mluviti, co by chtěl — říš
ský sněm německý vzal by přece čert.
Dr. Lueger přimlouval se pak za ne-
prodlené a stručné vyřízení rozpočtu
v prvním čtení. Mezi čtením prvníma
druhým mělo by se vyříditi rakousko-
uherské vyrovnání. Nikdy prý situace
nebyla k tomu tak příznivá, aby se s pány
Maďary tak důkladně zatočilo
jako nyní. Teď bylo by prý úkolem ra-
kouských ministrů prohlásiti, že po případě
uzavrou hranice naproti Něme-
cku, ovšem Uhersko musilo by se zaru-
čit, že odebírati bude rakouské zboží a ne-
bude uměle pěstovati svůj průmysl. Ne
chtějí-li však Maďaři tak učiniti, nechať si
sežerou své voly sami a dodávají svou mouku
komu chtějí. Nyní jest vhodný okamžik po
padnouti Maďary za cop a nepustí-i
ho Rakousko, dojde se ke spravedlivému vy-
rovnání.
doktor
Lueger
Vilém II
Maďar
Vídeň
Řím
Německo
Rakousko
Slovan
12
article
To bylo by nejdůležitější úlohon parla-
mentu. Nikdy nebyla chvíle k tomu příhod-
nější a příznivější než nyní, aby se Rakousko
zase rehabilitovalo. Potom by prý také mohlo
dojíti ke sblížení rakouskýc h ná-
rodů a ke konečnému vyřízení
jazykové otázky. Napřed musí prý
býti národové hospodářsky posíleni
a potom teprve může se přikročiti k úspěšné
úpravě neblahého sporu jazykového. Otázku
jazykovou však stavěti do popředí před jiné
důležité věci, nepokládá dr. Lueger za
správné.
Z Vídně, 12. října. »Neue Freie
Presse« oznamuje, že podána bude posla-
necké sněmovně osnova zákona, kterou
ve smyslu požadavků, vyslovených za pro-
jednávání zákona o vodních stavbách, z vy-
šuje se meliorační fond.
Ministr obchodu podá zákon, kterým
se nově upravuje postavení po-
mocníků obchodních.
Z Pešti, 12. října. Staly se pokusy
zaopatřiti Tiszovi, jenž propadl, jak
povědomo, ve Velkém Varadě, mandátv
parlamentě. Ustoupí prý mu jeden ven-
kovský purkmistr. Ostatně zemřel včera
právě nově zvolený poslanec liberální Re-
tyi, následkem čehož najde se příležitost
pomoci Tiszovi zase k mandátu.
Telegrafické zprávy.
Dr. Körber a Maďaři.
Z Pešti, 12. října. (C.-B.) Uherská
telegr. korresp. kancelář oznamuje: Výbor
peštského národního kasina jme-
noval ve své dnešní schůzi ministerského
předsedu dra. K örbra jednohlasně členem
kasina.
Konflikt Venezuely s Kolumbií.
Z Nového Yorku, 11. října. (C.- B.)
Ve zprávě »New York Heraldu« z Portu o
doktor
Lueger
Körber
Maďar
Port
Rakousko
Vídeň
Pešť
Venezuela
Kolumbie
Nový York
Neue Frei Presse
New York Herald
14
article
Nový denník Marie Baškircevovy
Nový denník Marie Baškircevovy
Kdo nezná jméno té obdivuhodné, origináln
ruské mladistvé umělkyně, jež proslavila se ně
kolika obrazy a ještě více svým »Denníkem«?
Marie Baškircevova je zjevem okouzlujícím
hluboce dojímajícím. Mladistvá Ruska z urozené.
bohaté rodiny, vzácná duše uměleckého a bás
nického citu a při tom žena, žena celá, neporu
šená, nezmužačtělá kulturou, uměním a literaturou,
soudná, koketní, duchaplná a roztomilá, žila několik
let v Paříži. Vyspěla tam předčasně ve velkou
umělkyni — i ve velkou dámu. Docílila značných
úspěchů svými obrazy i ve společnosti. V museu
v Luxemburgu je vyvěšen jeden z její smavě
půvabných a pravdivých obrazů, představující
skupinu hrajících si dětí. K velkým dílům byla
byla povolána neobyčejná tato dívka, ale skonala
v květu mládí.
Vydání »Denníku« Marie Baškircevovy způ-
sobilo sensaci. Jemným pérem zachycovala mladá
dívka své dojmy a odhalovala celou svou duší
i své srdce, zpovídala se ze svých snů. Roz
košná a vzrušující je lektura těch krásných.
impressionisticky živých stránek, v nichž vypi-
sovala mladá Ruska svůj život, své umělecké
touhy, popisovala Paříž, společnost, vynikajíeí
muže, jež pozvala. .. Její nervosní intelligence
a umělecká citlivost dodávají vzácného kouzla
jejímu denníku.
Tyto dny vyšla v Paříži nová část jejího
»Denníku« *) Je neméně zajímavá a po-
*) »Nouveau journal inédit de Marie Bashkir-
tseff« 1 vol. in 12. Paris, édition de la »Révue
des Révues« 1901.
Baškircevův
Roza
Paris
jít le
Rusko
Paříž
Luxemburg
inédit jít Marie Bashkir
15
article
zoruhodná nežli dříve již vydaný »Denník«
I zde seznamujeme se s duchem originálním.
delikátním a neodvislým až k odbojnosti mladé
umělkyně slovanské. Neklidná povaha vznětlivá.
horečně dychtící, vysoko toužící, ctižádostivé
mladé dívky, měla nejvhodnější půdu v Paříži
v městě ctižádostivých a toužících, nespokojivých
a tvořících.
Marie Baškircevova dala brzo poznati svů
velký talent malířský, který rychle vyspěl v dí-
nách několika mistrů pařížských, vzbudila ve
světě pozornost svou graciosní duchaplností
stala se záhy oslavovanou, hýčkanou hrdinkou
atelierů i salonů. Poznala všechny kruhy veli-
kého světa pařížského, aristokracii, romanciéry.
umělce, politiky a v jejím »Denníku« je lehce
načrtán obraz společnosti pařížské z doby pre-
sidentů maršálka Mac-Mahona a Grévyho.
Jak jsem pravil, byla cele ženou. Její cti-
žádostivost a umělecké sny nepomísily půvab
jejího ženství, naopak je osvěžily a zjemnily.
Byla přístupna všem citům mladého, milujícího.
roztouženého srdce a měla nápady naivního
děvčátka.
Jednoho dne dostala fotografii ruského
velkoknížete, který jí ostatně byl zcela lhostej-
ným. »Je to krásný muž,« píše ve svém »Den-
níku«. Líbala jsem jeho podobiznu a to polí-
bení kusu papíru vyvolalo ve mně podivnou
melancholii a snivost.«
A dále píše o otázce, zneklidňující její
budoucnost:
»Kdo bude mým idolem? Nikdo. Budu
hledati slávu a muže. Mé přeplněné srdce vy-
kypí snad náhodou na prach cesty, ale nevy
prázdní se to srdce stále naplněné zdroji ušlechti-
lými, jež nevyschnou nikdy. Nezbožňuji nikoho.
ale lucerna mé obraznosti je rozsvícena.
Baškircevův
Mac
Mahon
Grévy
Paříž
16
article
Budu šťastnější nežli ten blázen, jenž se zval
Diogénem?«
A jako pravá žena zaznamenává ve svém
»Denníku« svědomitě všechny pamětihodné udá-
losti, týkající se toalet a starostí modních. Vy-
pisuje své obleky, pořízené v nejpřednějších zá-
vodech konfekčních i jejich dojem a úspěchv
pařížských salonech neb v divadle s rozkošnou
ješitností koketky.
V tom ohledu je znamenitá stránka, kde
líčí svou toaletu, kterou si vzala na první před-
stavení »Ballo in Maschero« do Velké Opery.
Je spokojena se svým zjevem, je šťastna, žev
zreadle se nevidí ošklivou a je si jista svým
dojmem. Zaznamenává, jaké vynikající muže a
krajany viděla v Opeře, s kým se pozdravovala
a připomíná: »šviháků jsem si nevšimla«.
Velikou radost měla, když jistý žurnál při
referátu o nějakém plesu zmínil se o její toi-
lettě. Snad ji to těšilo skoro tolik, jako po-
chvalná kritika Paul Mantze v »Tempsu«o
její prvním obraze, vystaveném v »Salonu«.
Jinde prozrazuje své ctižádosti umělecké.
»Umění a sláva!«
»Být proslulou !«
»Očekávám, co řekne kritika mým obra-
zům. Budu se chvěti, až rozevru »Figaro«a
»Gaulois«. Jestli tam nebude nic, to bude po-
hroma. A budou-li mluvit, co asi řeknou? Mé
srdce se zastavuje při této myšlence ...
Byla jsem s našimi na zahájení »Salonu«.
Mnoho známých. Slečna Abbema mi řekla, že
její švakr Paul Mantz (z »Tempsu«) pochválil
můj obraz. A všichni mi dávají na srozuměnou,
že je to pro mne neslýchané štěstí, když uzná
můj talent takový pán důležitý ..
Lidé si prohlížejí mnoho můj obraz i mne.
Oblékla jsem si poprvé robu ze šedého sukna,
Mantz
Figaro
Gaulois
Abbe
Temps
Balla in Maschero