ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f06ab900-726d-11dc-a540-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 152, place 96, work 7, org 18
1 masthead
Sfrana 2.
2 masthead
NÁRODN LISTY.
3 masthead
15. července 1900.
4 masthead
Císo
5 article
cesta kolem světa. Je to dílo znameni- tého maliře Louisa Demoulina, jež dávno láká tisice návštěvníků. Panorama to je zcela nového druhu. Není pouze mrtvým obrazem, je oživeno Všechny daleké kraje zámořské v panoramatu jsou oživeny domorodei, kteří se před zraky diváků oddávají svým národním hrám, zpévům, tancům nebo prácují na různých předmětech domácí ruční výroby. Panorama Demoulinove představuje řadu krajů, jevících se zrakům cestujících na palubě parníku. Nejdříve vynorí se na obzoru brehy španělské, načež s jakýmisi odchylkami od ze- měpisné spojitosti pluje loď kolem malebného pobřeží řeckého s pohledem na Athény, pak objeví se nádherné panorama Cuřihradu se hřbitovem v popředí a s Bosporem a Zlatým Rohem v pozadí — jedeně z nejkrásnějších po- hledů světa. Na to přijedeme k asijským břehům, kde se zastavímo v Syrii, v dálce zříme Jeru- salem, pak následuje Egypt, Suez, při čemž uspořádána věc tak, abychom uzřeli též paláe Menelskův v abyssinské krajině. Z Adenu přímo ujíždíme do Indie, země posvátných tajemství, fakirů, bajaderek, načež hned přijíždime ke Kambodži a za nedlouho ocitáme se u břehu Činy a předi ohromným přístavním městem Šanchají, konečně z těchto končin nyní naplněných hrůzami revoluce vzpoury, přicházíme k rozkošnému Japonsku. kde žaponská kultura bizarrní splývá s evropskou, kde vládne vkus plný barvitosti a fantasie.
Demoulin Jer Atény Bospor Sýrie Egypt Suez Aden Indie Kambodža Šanchat Japonsko
6 article
Illuse pravdy je velmi dobře vystižena a sesí- lena tím, že v popředí před obrazy jsou zmí- něné skupiny domorodců. Před kulisami pano- ramatu hrají živé osoby — dojem je tím značně podporován. Vidíme tu ohnivé, snědé tanečnice španělské, půvabné javanskké dívky ověnčené květinami, čínskou čajovnu, žaponské dívky hrající nebo tančící bajaderky atd.ds Jinou vynikající atrakcí světové výstavy je divadélko marionett: L es bonsho m m e Quillaume. Originální podnik ten je dílem dvou velmi sympatických mladých umělců pa- řížských. Henri a Albert Quillaume jsou výnové nedávno zesnulého člena Akademie, ředitele francouzské školy v Římě. Jeden je karika- turistou již velmi zvučného jmena, druhý je architektem. Spojili své svěží, moderní talenty k dílu velmi zábavnému a novému. Architekt Quillaume vystavél roztomilé, elegantní divadélko, v němž marionetty bratra karrikaturisty trefně představující typy pařížské pomocí velmi dů- myslné mechaniky hrají řadu veselých scén ze života Paříže. Různí umělci a umělkyně zpěvem i slověm doprovázejí mimiku marionett. Jsou to nejzábavnější historky a výjevy z dlažby pa- řížské, ze salonů i budoarů. Poslouchám poví- dání i klevety ze soirče velkého domu pařiž- ského, pak zas ocitáme se v bujném víru plesu uměleů« »bal des quatizkarts«, kde se divy objevují v kostymech nanejvýše smělýcha jednoduchých, tak že oko mravokárců pohoršeně odvrací se od těch obrazů přílišné bujnosti veselosti pařížské mládeže i když jsou takto miniaturně znázorněny, pak zase táhne přes je- viště celý »průvod presidentský« — vojáci, po- licejní prefekt, jízdní garda, slavný presidentský štolba Montjarret, v kočáře usměvavý, šedobradý bodrý měštěnín, který je hlavou nynější repu- bliky francouzské, v dalších kočárech vážní ctihodní representanti vlády atd.
Henri Quillaum Řím Paříž L eso bons m m e Quillaum
7 article
Veselé a půvabné jsou tyto výjevy z paříž- ského Babylonu, představovaně drobounkými umělci tak zdařile a věrně znázorňujícími figurky a typy pestrého světa bulevardního, salonního nočního. Celá ta »komedie Paříže«, kterou zříme na jevišti, je mistrně zachycena štětcem Guillau- movým na frýsu divadla, v řadě rozkošných figur, malovaných se svižností, chicem a vtip- nou karakteristikou, jakou se vyznačují díla ve- selého a kousavého karikaturisty. »Celá Paříž« defiluje na průčelí divadla: starý kolonel, pesku- jíeí bezvousého nováčka, student a studentka ve výstředních krojích věrných tradicí latinské čtvrti, párek milenců při ranní toaletě v hotelu, bodrý měšťák, jemuž nalívá absinth sklepník nejryzejšího typu, poddůstojník, kráčející s gri- setkou pod páždí, strážník, zapisující drožkáře, sluha, roznášející nápoje v soirée a přístihnuvší pána ve fraku, klečícího před dámou v plesové toaletě a podobné běžné postavy a výjevy z den- ního života.
Babylón Paříž
8 article
Slavnosti v Trokaderu. (Od zvláštního zpra- vodaje v Paříží.) Koloniální sekce uspořádá řadu slavností, jejichž program byl ustanoven ve schůzi různých komisařů každé sekce. Bude uspořádáno zajímavé defilée, kde bude zastoupena každá skupina. Bude to průvod kolonií, v čele jehož budou kráčeti spahiové z alžírské sekce. V prvním oddělení budou kráčeti domorodci madagaskarští, obklopení střelei madagaskarskými. Bude jich asi sto. Druhé oddě- lení bude utvořeno tunisskými domorodci, kteří bu- dou provozovati »únos manželky«, symbolickou hru. jež v Tunisu bývá na programu všech lidových slav- ností. V třetím oddělení budou kráčeti černoši roz- dělení na skupinu sudanskou a senegal-gambickou. Budou míti svou hudbu. Pak půjdou domorodciz Indo Číny s lucernami. Průvod bude trvat hodinu. Vyjde z hlavní brány Trokadeřa a přes most Jeny půjde na druhý břeh, obejde věž Eiffelovu a vrátí se do Trokadera. Podobných průvodů bude uspořádáno několik.
Eiffelův Trokader Paříž Tunis Čína Jena
9 article
Sjezd zemědělců. (Od zvláštního zpra- vodaje pařížského.) Za presidentství Jean Dupuvho, ministra orby, konal se jeden z nejdůleži tějších sjezdů světové výstavy: sjezd zemědělcu. Sjezdu byl též přítomen Méline, bývalý předseda ministerský, předseda mezinárodní komise zeměděl- ské. Pan Méline zahájil jednání a naznačil pro- gram prací, »Jsem hrdý pro Francii« pravil mimo jiné pan Méline »ze zdaru sjezdu, který dokazuje, že máme mnoho přátel v celém světě, jsem též hrdý pro zemědělství, jež je oním odvětvím lidské činnosti. která pěstuje bohatství přírody a která proto vévod všem jiným. Na počátku tohoto století bylo země- dělství zastíněno neobyčejným vžmachem prdmyslu který pohlcoval všechen zájem světa. Naše skvělá světová výstava nezmění zajisté ničeho v tomto všeobecném obdivu. Z toho vyplývalo, že celý svět se oddával novému oboru práce, kde se olvíralo nekonečné pole podnikavým a kde odměna z práce byla větší nežli jakou dávaly plody země. Pak zne- náhla bylo zemědělství zatlačeno do druhé řadya byla i vládami a parlamenty zanedbáváno. Z toho vznikla nedůvěra a ochablost rolnictva.
Dupuv Méline Méline Francie
10 article
Nyní se však poměry změnily. Zemědělci po- znali svou sílu a svůj význam, a probrali se ze své nečinnosti. Vlády nahlédly též své chyby, neboť tím. že podporovaly průmysl na úkor zemědělství, za- bíjely slepici, snášející zlatá vejce a přípravovaly průmyst o nejlepší odběratele tím, že rolnictvo bylo ochuzováno. Nyní je obrat úplný a výslava naše nasvědčuje že nikdy neupírala se tak všeobecná pozornost ke všemu, co se týká zemědělství. Náš sjezd dokonáa bude korunovat tuto velkou a blabodárnou evoluci. Poučí svět v jaké úctě je všude zemědělství, jakou moc má. Dá zemědělské produkci v celém světě ve dení účelné a methodické, čímž získají váechny ná- rody a tím bude vykonáno dobré dílo pro celý svět.« Po téřo významné řeči byl zvolen výbor sjezdu předseda p. Méline, čestní předsedové: pp. Daranyi, zemědělský ministr uherský, Bauduin, předseda mezi- národ. kongresu r. 1891 Mayar, de Bryn, bývalý mi- nistr orby belgický. Cartuvvels, generální inspektor zemědělský v Belgii, místopředsedové: major Alvord, zástupce Spojených států, Yerbruck, zástupce Anglie, prof. Stebout, zást. ruský, Armin Griewen, zástupce némecký, princ Lobkovic Ferdinad, předseda české zemědělské rady, zást. rakouský, Favonelli, zástupce ilalský, a za Prancii: pp. Pisserand a markýz de Vogue.
Daranyi jít Bryn profesor Stebout Griewen Lobkovic Ferdinad Belgie spojený stát Anglie český zemědělský rada major Alvord
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z Brna, 14. července. (Telef. zpráva.) Ve valné hromadě Národního klubu po zprávě redaktora Theod. Cejnka a výkladu posl. dra. Žáčka o politické si tu a i přijata byla jednohlasně resoluce : »Valná hromada Národního klubu v Brně, konaná 13. července 1900, prohlašuje, že s nej- větší rozhodností odsuzuje celý směr vnitřní politiky vídeňské, zahájený bezpodminečným odvoláním jazyko- vých nařízení pro Čechy a Moravu a pro- jevovaný dosud výlučným zřetelem na lihost a nelibost německé olevice, a nikoli na státní základní zákon. Valná hromada o d mítá s nejhlubšíjm rozhořčeníme vše- liké snahy, čelící ku poškozen zásady naprosté rovnio prá v nil o st národů, základního kamene celé téton říše, bez něhož budova její musila by se zbortiti — i prohlašuje proto za naprosto nepřija- telnou osnovu jazy kového zákon pro Moravu, podanou říšské radě vládou dra. šl. Körbra, poněvadž se v ní jazyku více než tříčtvrtinové většiny obyvatelstva mo- ravského, obzvláště v úřadování vnitřním ani zdaleka nedostává tolika práv jako jazyku ně- mecké menšiny. Proto také prohlašuje valná hromada nynější německé »protesty« proti osnově té za nedůstojnou hriu, jen za tím účelem prováděnou, aby spravedlivý od- por český proti křivdám osnovy té bylo vůči rozhodujícím kruhům uměle seslahován. —
Theod Cejnek Žáček doktor Brno Čechy Morava národní klub v Brno
12 article
Valná hromada projevuje své přesvědčení, že nápravy vnitřních po měrův v Rakousku vůbec i na Moravě zvláště nelze dociliti jinak, než když nastolena bude vláda, jejíž devisou bude bezoch lledné p ro- vedení národní rov noprá v no- sti na celé čáře, ač milejším by bylo našemu národu, kdyby sousedlé němečtín ko- nečně z dobré vůle sami uznali důvodnost rov- noprávnostního požadavku našeho a odhodlali se svorně s námí pracovati pro společný pokrok vlasti. Jsme plně přesvědčeni, že bude-lise strany rozhodujících kruhů projevena opravdová a nezměnitelná vůle, aby jazyková otázka od- byla se plným uznáním článku XIX státního základního zákona, odpor německých krajanů našich proti rovnému právu, minimu to našich jazykových požadavků, postupné zmizí. Našemu poselstvu projevujeme za vše- likou obranu národních našich práv úplnou důvěru a díky a ponecháváme pro bu- doucnosť volnou ruku v příčině způsobů parlamentního vystupování, schvalujíce pro případ nezměněného směru protičeského vý- slovně všechny prostředky pearla- mentního zápasu bez výjimky. Konečně obnovujeme rozhodně žádost všeho našeho národa za zřízenl české univer- sity na Moravě a nalehavě vyzýváme vy- učovací správu o rychlé doplnění české techniky v Brně a řádné její vypravení, jakož vůbec žádáme o brzké splnění svých oprávněných požadavků školských, ve všech dřívějších projevech Národního klubu i posel- stva našeho projevených.
Rakousko Morava Brno
13 article
— Opět politický balönek. Linecký orgán páně Ehenhochův »Linzer Volksblatte zapyšnil se včera sensační novinkou: jak prý se z Vídně dozvěděl, »učiněn byl z če si ké strany ku členům parlamentní komise bývalé pravice tento dotaz: Za jakých okolno stí považujete obnovení pravi ce z a možně?« K čemuž projevil ihned svou křesťanskou radost nad vracejícím se ztraceným synem českým, item ochotu svých stoupencův k obnovení lásky »ale nikoliv bez záruk pro ně, jako strany státu věrné německé.« — My zas k tomu prostě dodá- váme, že nám o žádném podobném dotazu »z české strany« neni zhola ničeho známo, aniž dovedeme si pomyslit, aby bez védomí strany někdo byl učinil takový dotaz na vlastní vrub. Profo také nepotřebuje Luegrův »Deutsches Volksblatt« před námi dvéře do pravice s lakovou ráží přivírat a křičet: »Vždyť Češi odpírajií do dnes státu nezbytnou mu státní němčinu, jakž by se mohli tedy připustit do vládní většiny ?!« Ať je pan dr. Lueger beze strachu: my se z ním do vládní většiny netlačíme a za podmínky státní němčiny tam vůbec jakživ žádnéh Čecha nepotká
Ehenhochův Čech doktor Lueger Čecho Vídeň Deutsches Volksblatt
14 article
— Slovanští hosté v Karlových Va- rech, kteři v tomto světovém lázeňském místé peníze utráceji, jsou tamější městskou represen- tací, hostinskými i zástupci veřejného mínění jak se sluší respektováni. Vždyť je známo, že úspěch lázeňského období v Karlových Varech řídí se dle toho, zdali malý nebo velký počet ruských hostí do Karlových Varů zavílá, jinými slovy, přijde-li do Karlových Varů větsí nebo menší počet těch hostí, z nichž je po- měrně největší užitek. Také Poláci, Chorvatě i Srbově poživají v Karlových Varech té míry ohledu a pozornosti, jaká jim přísluší. Jen Čechové jsou karlovarským nacionálům před- mětem nevýslovně nenávisti a hněvu. V časo- pise »Karlsbader Badeblatt«, jehož vydavatelem je arcigermán Arnošt Franieck a odpovědným redaktorem schönererovský nacionál Alfred Do- roschkin, čteme právě výlev nesmírné radosti, kterou naplněn jest tento famosní věstník lázen- ský jen proto, že prý na podzim roku letošního hrdá »Slovanská beseda« v Karlových Varech musí opustiti své dosavadní místnosti v domě banky »Slavie« na Panoramastrasse. Ani český areianděl (Erz-E nge!) nedovedl prý Slovanskou besedu před stéhováním uchrániti. Jen o to jde, kde tento »počešťujíeí« spolek rozbije svůj nový stánek. Orgán páně Fraňkův takto se o tom vyslovuje: Dosud měl každý karlovarský
Polák Chorvata Srbův Čecho Franieck Alfréd Fraňkův Karlová Virginie Karlová Vary Karlsbader Badeblatt dům banka Slavia E nge
15 article
hostinský tolik německého sebevědomí, aby od- mítl jakoukoli nabídku Slovanské besedy, i na- plnilo by nás úžasem, kdyby tomu i na příště tak nebylo. Německý bovkott byl by odměnou takovému zaprodanci. Nepříjemná jest pro Čechy okolnost, že Beseda nemá dostatek peněz, aby se mohla někde zakoupiti. Má prý v po- kladně sotva 3000 zl. a za takový peníz se v Karlových Varech domy nekupují. Myslíme, že zdejší Čechové podniknou nejeden pokus, aby své Besedě opatřili v Karlových Varech teplé hnízdečko, ale to se jim tak snadno ne- podaří. Přejeme »české společnosti« mnoho zdaru při hledání přibytku, ale neopomenem pilněji sledovati, abychom zjistili, kde a kdo je k tomu pomáhal.« — Tolik karlovarský časopia.
Čecho Karlová Vary
16 article
Nevíme, zdali tamější Slovanská beseda skutečně své dosavadní mistnosti opustí a z jakých dů- vodů. Ale tolik je jisto, že po surovém pro- jevu německého tisku musí býti snahou nejen Čechů v Karlových Varechl trvale usídlených i dočasně za příčinou léčení tam meškajících, aby starali se o získání vhodných a snadno přístupných místností, jež by byly střediskem nikolivá jen Čechů, nýb 2slova nský ch lázeň s kých hostívůbec. Bude úko- lem dosavadní správy Besedy, aby slovanské hosty přiměřeným způsobem zpravila o novinář- ských projevech germánské zuřivosti a přiměla je také k úsilovnému podporování snah, směřu jících k tomu, aby slovanští hosté v Karlových Varech měli své vlastní, důstojné středisko. Nebo si karlovarští pánové přejí, aby tyto lázně slovanskými hosty vůbec navstěvovány nebyly? — Národní ostuda při volbě okresního zastupitelstva v Č. Budějovicích. Píšese nám Ve dnech 11., 12. a 131 t. m. konány byly v Č. Budějovicích volby do okresního za- stupitolstva, které po dlouhou řadu let mivaly průběh klidnýj poněvadžíjednotlivé kurie mují své značné většiny volitelů, kteréž rozhodují.
Čecho Karlová Varechl Karlová Vary Č . Budějovice t . m
17 article
Ve sboru zástupeů vénkovských obef mají rom. hodnou většinu Čechově (24 obeí s 49 voliteli, Němci 15 obcí s 32 voliteli), ve sborul měst a městysů jsou ve většině Němci, kteři ovládali do nedávnasbor průmyslu a velkoobchodu. Letos nebyla však volba v kurii venkovskýeh obcí svornou, nýbrž zřádným jednáním ně- kterých Čechů, kteří vtířaji se rolnictvu če- skému v čelo, člelský šilk byl pro kolm e a misťo obvyklých deviti zástápeň českých zvo- leno jen 6 Čechůa tíří Něme i. Proradu tuto spáchali rolnfci Jan Erh art, starosta z Plava a Matěj Š turmay starosta z Lípí kteří porušíli solidaritu a ktěří nedbajíce smlu- vené kándídátní listihy, vydali své samostatně. takže byly pak kandidátní listiny tři. Zminění dva rolníci učinili tak z osobních příčin a ž nechtěli se podrobiti kandidátní listině, na ni byla jmena jejich osobních odpůrců. Šturma napsal na svou kandidátni listinu jen Čechy, kdežto Erhart spáchal zradlu na české věci. Spolěil se s Němci, kteří za to, že z původní kandidátní listiny tři dobré poetivě Čechy vyškrtl a místo nich zářadil tam stoupence Taschovy, volili s ním čímž se stalo, že při roztříštěn hlasů na tři strany, Eekharto kandidáti, mezi nimi tři Němei bylí zvoleni. Tím stalo se, že v kuri venkovských ohcí, kde máme dvoutřetinovou většinu, byli poprvé opět po 35 letech zvolen mezi deviti zástupci také tři Němci, čímž ně mecká majorita v okr. zastupitelstvu jest zna čně posilena. Nějaké omluvy pro tento čin Erhartův nelze připustiti, uvážíme-li, že v kurii měst Němci nezvolili a ni je di- ného Čecha, přes to, že v Budějo- vicích tvoří Čechové dvě třetiny všeho o byvatelstva. Dlužno podotknouti, že volba Erhartova byla zaji štěnaí a že.
Čechův Němec Čecho Erh Šturm Erhart Erhartův Čechy
18 article
nemusil se tedy s Němci spolčovati. Výsledek volby je výsledujíel: v kurii venkovkých obcí dostavilo se 75 volifelů. Zvolení byl Čechové pp.: dr. Aug Zát ka 70 hlasy; Jos. Jungwirt, rolník v Dubném 70 hl, Ant. Doležal, rolník v Lipí 68 hl. ; Jan Erhart, starosta z Plava 56 hl.; Jos. Šmíd, starosta v Kam. Újezdě 45 hl.; Kašpar Mozák, rolník z Borovnice 45 hl. N ěm e pp.: J. Bauer, rolník ze Šindlových Dvoru 45 hlasy; M. Líebl, starosta z Mladého 45 hl. a A. Streinz, revirník z Habří 45 hlasy. — V kurii měst konala se volba ve čtvrtek zvoleni byli všemi 29 odevzdanými hlasy ve- směs Němei: Jindř. Fürst, dr. K. Havelka st. dr. J. Kohn, dr. M. Koch, Ludv. Lederer, Lehrmann, dr. V. Miegl, Ed. Nissl, Čeněk Paschek, Ondř. Pokorný, Fr. Ritt, Ed. Scholz, Jak. Stabernack, Fr. Stotzký, Josef Taschek vešměs z Č. Budějovie, pak J. Wollnen z Homol a J. Kumpfmüller z Rudolfova. Če- chové se volby nezúčastnili. — V kurii vekoprůmyslu a velkoobchodu vy- konána volba v pátek. Čechové vzdali se úča- stenství na volbě, jelikož nebylo vyhověno jieh oprávněným reklamacím. Záležitost ta bude předmětem líčení před správním soudem. Zvoleni byli: David Bullaty, R. Ferus, H. Fürth, Jos.
Němec Čecho Aug Jungwirt Antonín Doležal Erhart Šmíd Kašpar Mozák J Bauer M Líebl A Streinz Fürst doktor K Havelka J Kohn M Koch Ludv Lederer Lehrmann V Miegl Ed Paschek Ondř Pokorná Ritt Scholz Stotzký Taschek J Wollnen Homol J Kumpfmüller David Bullata R Ferus H Fürth Jos Jos Dubné Lipí Kama Újezd Borovnice Šindlový Dvůr Francie Č . Budějovie Rudolfov Zvolen Němei Jindřichův
19 article
Hauptvogel, Jos. Heidelberger, H. Wozelka Vojt. Wunderlich z Č. Budějovic a Ondr Jaksch, starosta z Haklových Dvorů. — Servilnost českého starosty. Správ veřejné nemocnice v Chomutově žádala měst- ský úřad sin Deštná« v okresu pelhřimovském za vyšetření poměrů jednoho ošetřovance. Toto ry ze české město nejen odpovědělo po vyhovění německy, nýbrž i vyšetření samo, ač dotyčný blanket vytisknut jest v obou zem- ských jazycích, taktéž v jazyku německém pro- vedlo. Na konci pyšní se podařený podpis Gemeindeamt Deselina, 18. April 1900, der Bürgermeister: Čáp, a vedle obecní razítkov jazyku pouze českém méně servilní bohu dík než »der Bürgermeister«. — Maďarština a čeština ve Slezsku. Dráha bohumínsko-košická, která vede celým těšínským Slezskem, jest majetkem maďarské akeiové společnosti, jejíž ředitelství jest v Pešti. Správa dráhy této počíná si na slezské části své — tedy v Rakousku — způsobem v pravdě maďarským. Řeč domácího lidu na Těšínsku, češtinu a polštinu, kterou mluví jistě 80 procent obyvatel země té, ignoruje úplně. Marně byste hledali úřadní oznámení v těchito řečech. Vše maďarské a německé. Jízdní listky jsou jen německé, doplatní kupony maďarsko- německé. Četné vyhlášky pouze maďarské. To trpí rakouská vláda na svém území. Kdyžo všal
Hauptvogel Jos Heidelberger H Wozelka Wunderlich Ondr Jaksch Gemeindeamt April Čáp Bürgermeister Č . Budějovice Chomutov Deštné Slezsko Pešť Rakousko Těšínsko Haklův Dvůr
20 article
chce — nebo chtěla — některá rakouská spo- lečnost prodloužiti svoji dráhu až na některou dráhu v Uhrách, tu maďarská vláda toho nedo- volí. Postaví dráhu takovou vždy sama, aby nepříslušníkům Uher odňala doma veškeren vliv a nad dráhou měla sama moc. Ve Slezsku však trpi rakouská vláda klidně toto přímo drzé jed- nání maďarské ake. společnosti, ona přihliží klidně k tomu, když i uherská vláda zakazuje téže společnosti pro její potřebu — tedy i pro rakouskou čásť dráhy té — nakupovati potřebný material dopravní v této polovině říše. — Uhelný kartel. V uhelném revíru ostravsko-kárvínském jsou majitelé hor a velko- obelodníci s uhlím skartelováni. Tito odebírají skorem veškeré vyrobené uhlí a prodávají je za velmi zvýšených cen konsumentům. Ma- jitelé hor nesmějí prodávati uhlí ani překupní- kům, kteří se nově přihlásí. Jeden neb dva vagony prodávají se ještě konsumontům přímo, alen vice čuž zřídka kdy, to nutno bráli od skartelovaného překupníka. Tímto způsobem zvěšena jest cena uhlí v poslední době o 3e až40 proc. Hlavními překupníkom jesti kre ditní ústáv a vídeňšti uhlobaroni Gutmanna Berl. Kartel má tak zhoubnou působnost, žo v samé Ostravě nabízí se ku koupi celé vagony uhlí cizího — hornoslezského a z Javorzna, — Z Paříže, 14. července. (Zvl. telegr.
Uher Gutmann Berl Uhry Slezsko Ma Ostrava Paříž
21 article
»Náro Listů«.) Dnešní národní slavnost fran- couzské republiky na památku dobytí bastilly měla velkolepý průběh. Již přípravy k ní byly úžasné. Celou noc na dnešek hrála na ulicích hudba, odevšad zazníval zpěv a na ulicíeh také tančeno. Obchody jsou dnes zavřeny. Do výboru pro uspořádání manifestace před sočhou Štrásburku vstoupili téží čeští poslanci Biřiez movský a Ignáto Hořica.tn den — Slavnost Slomškova. Dne 5. srpn bude v Ponikvi cna jižnídráze ve Štyrsku vo šle- s lovinslklá slavh o sit vrodení stých naro zenin slavného slovinského populárního spiso- vatele a vynikajícího pedagoga, jednoho zv před ních buditelů slovinského národa, Ant. Mart. Slomška. Slomšeky jenž se narodil r. 1800 v Ponikvi a r. 1824 byl vysvěcen na kněze, zemřel roku 1862 jako biskup lavántský. Vy- soká cirkevní důstojnost nepřekážela mu, věno- vati své schopnosti a sily probuzení slovin- ského lidui a zejmena vzdělávání nejšírších jeho vrstev. Psalepoučněl i zábavné knížky, knížky prožlid, jež se stály vskutku populárnímí, po- něvadž se dočkaly vesměs četných vydání. Jako školní dozorce dbal rozumného vychování dět v duchu národním. Slavnost, při niž nal rodný domek Slomškův bude zasazena pamětní deska, slibuje býti nejokázalejší ze slovinských slav- ností poslední doby, poněvádž se jí zúčastní zástupcově všechí zemi obývaných Slovincio Účastenství své slíbili již také Chorvaté, Srbové a někteří haliču Rusové. Neni pochybnosti, že při tak vynikajíef slavnosti slovanskén nebudou scházeti ani zástůpeové národa českého, zejmena kruhů pedugogiekých. Přihlášky možno zasí- lati na adresu: Pripravljalni od hon zaSlomšekovo slavnosti na Po- nikvi objuž. žel ve Štyrsku.
Biřiez Ignáto Hořica Slomškův Mart Chorvat Srba Rus Ponikev Štyrsko
22 article
— První český pensionát pro dívky při závěře školního roku, ohlašuje zápis chova- nek pro příští školní rok. Ústav tento, který kontrole veřejnosti ochotně se podrobuje, posky- tuje chovankám mu svěřeným v plné míře to, co slibuje. Za poplatek, který je menší nežli v obdobně zařízených ústavech cizích, dostává se tu chovankám nejen ubytování a stravování, ale též pečlivé výchovy. Chovankám prvního českého pensionátu poskytuje se, pokud zevních podmínek se týče, vše jako v ústavech cizích, také vzdělání a konversace v cizích jazycích jim tu neschází, ale při tom umožňuje se jim získání solidního vzdělání všeobecného i odbor- ného, jak ho lze dosíci v pražských učilištích pěsti se v dívkách vřelý cit pro duševní život vlastního národa a náklonnost ku přirozenému určení ženy jako strážkyně krbu domácího. Doporučujeme tento, po dva roky již se osvěd- čující ústav český co nejvřeleji, upozorňujíce na podrobnosti v ohlášení jeho uvedené. — Osobní. Pan MUDr. Otakar Zuna po téměř čtvrletém působení jako knížecí, obecní a tovární lékař v Podolí u Praby, zahájí dnem 1. srpna 1900 praxi lékařskou v Praze, Smetanova ulice čís. 1447 — Dlouholetý první účetní rolnického akciového pivovaru a sladovny v Litovli na Moravě, p. Čeněk Rychlík, jmenován jest komerciálním správcem českého akc. pivovaru v Mor. Ostravě. — Pan MUD Jos. Mazůnek, praktický lékař vo Praze, meškati bude od 15. července mimo Prahu. — Rodinné zprávy. Slečna Evženka Kyse- lova z Král. Vinohradů a pan MUDr. Jos. Land z Prahy, slaviti budou svůj sňatek v úterý dne 17. července 1900 o 11. hod. dopol. ve farním chrámu u sv. Ludmily na Král. Vinohradech.
MUDr Zuna Rychlík Evženka kys Král Jos svatý . Ludmila Podolí Praha Smetanův ulice Litovel Morava Ostrava MUD Jos Land
23 article
Úmrtí. V pátek 13. července t. r. zemřel v Praze pan Josef Hlava, soukromník, v požehna ném věku 76 let. Pohřeb koná se dnes v nedělí 15 července t. r. o 2. hodině odpolední z farního chrámu u sv. Vojtěcha na hřbitov olšanský. — Nový advokát. Pan JUDr. Jindř. Siebe zemský advokát a obhájce ve věcech trestních, ote- vřel svou advokátní kancelář v domě čís. pop. 6 v Lounech. — Z české vysoké školy technické. Absol venti stavitelství inženýrského podnikli ve dnech 11. a 12. t. m. s pp. professory Velflíkem a Petrlíkem vědeckou exkursi na stavbu dráhy kolínsko-čerčanské kterou provádí podnikatelská firma Žiwotski. Účastníc provázeni pp. vrchn. inženýry Pražákem a Hauserem jakož i ostatními sekčními inženýry, prohlédli ze- jmena stavbu kamenného vladuktu u Červených Peček, zajímavé práce tunelové u Ratají a ochranné stavby kolem řeky Sázavy. Podnikatelstvo stavby osvědčilo členům exkurse nevšední ochotu a posta- ralo se všemožně, aby cesta po trati 65 km. dlouhé byla jim zpříjemněna, začež mu přísluší vřelý dik. — V sobotu 14. t. m. složili druhou odbornou státní zkoušku ze stavitelství inženýrského pánové Augustin Osvačil z Moravských Budějovie Joset Výborný ze Zbislavi, Jindřich Skokan z Karlína a Václav Skála ze Staré Paky, assistent při české vysoké škole technické. s vyznamenáním. — Z Mor. Ostravy, 14. července. (Zvl. telegr »N. L.«) Německý »Volksverein« dal dnes nalepiti na nároží německo-české plakáty, kterými vyzývá české rodiče, aby své dítky dali zapsati do něme- ckých škol. Jen tak prý zde z nich něco bude. Česká intelligence ostravská prý dítky své proto také po- sílá jen do německých škol. Toto stálé urážení česk většiny německou menšinou vzbuzuje zde velikou nevoli.
Hlava svatý . Vojtěch JUDr Jindřichův Velflík Petrlík Pražák Hauser Augustin Osvačil Skokan Skála Mor Praha Olšanský Louny Červená Pečky Rataje Sázava Karlín Stará Paka Ostrava český vysoký škola technický Žiwotski km
24 article
— Českoslovanská obchodní akademie v Praze dokončila 28. rok svého úspěšného působení Výroční zpráva obsahuje vzpomínku na zvěčnělého ředitele ústavu Emanuela Tonnera a delší úvahu prof. Lad. Zykana o motorech pro drobný průmysl. Ktéto zajímavé práci připojeny jsou tři velmi vkusně provedené tabulky s vyobrazeními nejrozmanitějších druhů motorů. Na samém počátku školního roku udály se tyto změny ve sboru profes sorském: Pan prof. Jo se1 T alsk ý. jehožto po sobení jako professora účetnictví velmi platně při- spělo k založení a šíření dobré pověsti ústavu, po 27 letech k vůli své chorobě rozloučil se s akademií a vstoupil do výslužby. Pan prof. Jan Kolouš ek byl povolán jakožto sekční rada do ministerstva financí. Stálá choroba přiměla i professora angličiny J. V. Sládka, jenž na akademii od. samého zale- žení jejího s úspěchem působil, že počátkem druhého běhu vstoupil do výslužby. V noci na den 4. dubna náhle zemřel ředitel ústavu Emanue! Tonner a na jeho místo správní výbor dne. 2. června zvolil za nového, detinitivního ředitele aka- demie prol. dra. Jana Řežtábka., — Kon- cem roku školního bylo na ústavě 573 posluchačů.
Tonner profesor Lada Zykan Jo Jan kolouš Sládek Emanue Řežtábek Praha Kon obchodní akademie
25 article
Stipendia, jichž někteří z nich uživali, dosahovala úhrnem výše K 4906. Na ústavě působilo celkem 38 professorův buď stálých, buď výpomocných. Novy rokškolní počne dnem 16. září t. r. Dle novéha nařízení, kteréž vydala vláda pro přijímací zkoušky do ročníku prvního, budou do tohoto ročníku novým školním rokem přijímáni mladíci 14letí neb aspoň dokonávající v tomto roce občanském 14. rok svého věku, a to beze zkoušky přijímací, mohou li se vy- kázati vysvědčením první třídy ze čtyrté třidy gymna- sijní neb realní, nebo na základě zkoušky příjímnací, odbyli-li trojtřídní školu měštanskou tak, že mají ze všech předmětův známku nejméně dobrou. Při zkoušce přijímací musejí žáci měšťanskýcho škol prokázati takovou znalost, jazyka vyučovacího, že jsou schopní vypravovati jednoduchý článek ústněa písemně ve slušné formě a bez mlavnických a pra- vopisných chybe také musejí dokázati rozborem slov a vět, že jsou obeznámení s mluvnickými základ- ními pojmy. Mimo to musejí se žáci měšťanských škol podrobiti zkoušce z algebry, při níž mají pro- kázati znalost čtyř základních výkonů v obyčejných celých čislech s jednočlenným i vícečlenným pojme- nováním, povyšování na druhou a na třeli algebrai- ckých pojmenování, jakož í dekadických čisel,, zna- lost měr i násobků, a počítání se zlomky. Z počtů žádá se od týchž žáků měšťanských škol: čtyři zá- kladní způsoby počítání s deselinnými čísly a bby- čejnými zlomky, rozvádění a odčítání, počítání so udanými čísly, trojčlenka, methoda dělení, řetězový.
26 article
průměrný a spolkový pečet. Žáci měšťanskýcho škol kleří bud neobstáli při zkoušce přijímací nebo mají ve vysvědčení z některého povinného předměta známku jen dostatečnou, mohou hýti přijati do pří- pravky, která však bude otevřena jen v tom případě, přihlásí li se do ní, jakož lze ostatně s jistotou oče- kávati, aspoň čtyřicet žáků. Do přípravky mohou také vstoupiti propadlí kvartáni, majíli z jazyka vy- učovacího, zeměpisu, dějepisu a z předmětů reklních známku nejméně dostatečnou. Kdož chtějí vstoupiti do vyššího ročníku obchodní ukademie, musejí se vykázati vysvědčením první třídy z ústavu co do účebné osnovy podobně zřízeného, a nemohou tedy přijati býti odchovanci dvoutřídních škol obchodních. V případě, že někdo chtěl by vstoupiti do vyššího ročníku na základě jiné přípravy, než byla výše vy tčena, musí vyžádati si schválení vysokého c. k. miništerstva osvěty a vyučování, aby směl se po- dřubiti zkoušce přijímací zkoušen Hudu ze všechí učebných předmětů toho ročníku, jenž bezprostředně předchází onomu, do hěhož hodlá vstoupiti. Absol- vovaným posluchačům svědčí právo na jednoroční službu dobrovolnou v e. k. vojště bez ohiledu ku vzdělání předchozímu. Nemajetní posluchači akantlee mic v nemocech požívají léčení a ošetřování zdanna z nadace Krumbholzovy.
Hud Krumbholzův
27 article
— Náprstkovo české průmyslové museum. Mezi nejnovějšími dary dlužno uvésti Hohatý dar firmy E. Hrubý v Prnze, Na příkopě, ktorá věnovala sbírku moravské majoliky, jež ve velkém množstvi vyváží se do Anglie. Majolika tato zdobena jest ari- ginálně v secesním slohu a slouží domácímu prů- mnyslu ku cti. Vedle tolioto daru obdrželo museum od několika návštěvníků pařížské výstavy pěkua dárky, takže upozornění před časem v novinách uve- řejněné, neminulo se účinkem. Dlužno si jen přáti, aby v cestovním období, jež dosahuje nyní svého vrchole, pamatováno bylo na Naprstkovo museumn dhlšími dary. — Správa Náprstkovy knihovny hledá delší již dobu ku koupi neb výměnou srpnový sešt »Květů« z roku 1886, který byl vypůjčen a dosuu nevrácen. Jelikož jest úplně rozebrán, prokázal by, kdo by ho postrádatí mohl, Náprstkova vnihovně milou službu. Náprstkovo museum otevřeno jest každou neděli a svátek od 9 do 12 hodin dopol. — Pražské slavnosti matiční zakončeny byly ve středu dne 11. července t. n, kdy konala se poslední plenární schůze slavnostního výboru v Mě- šťanské besedě pražské za účasti předsedy Ústřední Matice školské p. prof. dra. Jaromíra Čelakovského.
E Hrubá Náprstkův profesor doktor Čelakovský Prnza Anglie Náprstkův český průmyslový muzeum
28 article
Předseda slavnostního výboru p. Josef Pelikán za- hájiv schůzi uvítal vřelými slovy shíromážděnéa představil přítomného p. prof. dral Čelakovskéhos Na to p. prol. Čelakovský ujav se slova děkovali vý- boru slavnostnímu jmenem Ústřední Matice školská za veškeru ochotu a obětavost, jakou osvědčil uspo- řádáním slavností, nešetře ani námahy, ani sil svých. Na konec projevil p. předsoda naději a přání že přízeň všech obětavých členů výboru slavnosti ního bude Matici v nynějších těžkých proj ni dobách zachována i pro příště. Pokladník slavnostního vý- boru p. lékárník Müldner oznámil shromážděným výtěžek slavností, obnášející čistých 7042. K. 93 hal. což jest výsledek proti výtěžku loňskému uspokoju- jící, zvláště uvážíli se nepříznivá pohoda, jaká slav- nost letošní stihla. Zároveň usneseno, aby podrobné účty byly vyloženy k nahlednutí členům výboru po osm dní v kanceláři matíční. Předseda slavnostního výboru vzdav pak vřelé díky všem spolupracovní- kům, mezí nimiž čestného uznání došly zvláště dámy. vyslovil přání, aby všichní shromáždění shledali se opět při společné práci ve prospěch ÚMíŠ., čímž schůze skončena, i rozproudila se potom volná zá- bava. Oktetto pražského »Sokola« přodneslo několik krásných sborů, zahrada zaplála několikrát rudou září bengálu, účastníci při nenucené zábavě za zvuka kapely páně Šustrovy setrvali pak do pozdních hodin
Pelikán profesor Čelakovskéhos Čelakovský Müldner Šustrův Matica Sokol
29 article
— Přednášky. Spolek majitelů dom na Král. Vinohradech pořádá ve středu dne 18. t. m. o 7. hod. večerní v restauraci »u Pala- ckého« čís. p. 984 na nároží Šumavské a Korunní třídy přednášky o Pařížské výstavě, o které pro- mtuví starosta spolku p. Boh. Holeček ae čien p. Ant. Lipan. — Konflskace. Včerejšt čísto časopisu »Lal- ské Proudy« v Kolíně bylo zabaveho. — Z Ústřední Matice školaké! Damslký odbor Ústřední Matice školské na Král. Vinohradech odvedl pokladně Ústřední Mafice školské jako zdárný výsledek své nennavné a obě- tavé činností a horlivé snahy o rozkvět a rozvoj na- šeho předního národního spolku obnos 2717 K 4 h. V penízu tom zahrnut je dar sl. záložny vinohradské 200 K, příspěvky členů odboru za rok 1900 854 K a čistý výnos dětské slavnosti, kterou neunavný damský odbor uspořádal v zahradé měšťanského pivo- varu na Král. Vinohradech, 1663 K 4h. — K ujelt ě ní památky zvěčnělého pana Josefa Blechy, stavitele v Karlíně, místo věnce na rakev darovali pokladně Ústřední Matice školské pánové Jarosluv a Bohusta Šimáčkové 20 K, pan Bohuslav Friediluder 20 K.
Král Holeček Lal Blech Jarosluv Bohusta Šimáček Friediluder Palo Kolín Vinohrady Karlín
30 article
— Hostinský věstník. Pan Josef Čížek, ná- jemce restaurace a Novoměstských sálů »u Šlajgrůe č. 699—II. ve Vodičkově ul. převzal ve svou režii těš tamější pivnici. Hostince převzali pp.: Jan Kocourek dříve »u Libuše« ve Veleslavínově ulí na Žržkově, restauraci č. 1785—II. na nároží Táborské ul. al Ko- menského nám.; Václav Mašat dříve v č. 1785—II. v Táborské ul. hostinec č. 774—II. na Jungmannově nám. (průchod na Václavské nám.): František Pécku kavárnu a vinárnu č. 1750—II. na Moráni« Alois Křížek, majitel smíchovské akc. restaurace »na Zed- nické« v Kozí ul. otevřel smíchovskou akc. pivnici č. 812 na nároží Královské a Komenského tř. na Smí- chově a povedě oba závody ve své režii; František Šik dříve »V starém kanonu« otevřel smíehovskou akc. pivnici »U kanonus v Kinského tř. č. 6« no na Smíchově; Josef. Špalek převzal smíchovskou akc. pivnici č. 14 v Jungmannově ul. na Smíchově; Jan Svoboda převezme od 1. srpna opět restaurací u nočních.
Čížek Kocourek Libuše Veleslavínův Mašat Moráň Křížek Šik Josef Špalek Svoboda Vodičkův ulice Hostinka Táborský ulice ko menský já Jungmannův já Václavský já kozí ulice Komenský třída Smíchov Jungmannův ulice II František Pécko kavárna