3
masthead
15. července 1900.
5
article
cesta kolem světa. Je to dílo znameni-
tého maliře Louisa Demoulina, jež dávno láká
tisice návštěvníků. Panorama to je zcela nového
druhu. Není pouze mrtvým obrazem, je oživeno
Všechny daleké kraje zámořské v panoramatu
jsou oživeny domorodei, kteří se před zraky
diváků oddávají svým národním hrám, zpévům,
tancům nebo prácují na různých předmětech
domácí ruční výroby.
Panorama Demoulinove představuje řadu
krajů, jevících se zrakům cestujících na palubě
parníku. Nejdříve vynorí se na obzoru brehy
španělské, načež s jakýmisi odchylkami od ze-
měpisné spojitosti pluje loď kolem malebného
pobřeží řeckého s pohledem na Athény, pak
objeví se nádherné panorama Cuřihradu se
hřbitovem v popředí a s Bosporem a Zlatým
Rohem v pozadí — jedeně z nejkrásnějších po-
hledů světa. Na to přijedeme k asijským břehům,
kde se zastavímo v Syrii, v dálce zříme Jeru-
salem, pak následuje Egypt, Suez, při čemž
uspořádána věc tak, abychom uzřeli též paláe
Menelskův v abyssinské krajině.
Z Adenu přímo ujíždíme do Indie, země
posvátných tajemství, fakirů, bajaderek, načež
hned přijíždime ke Kambodži a za nedlouho
ocitáme se u břehu Činy a předi ohromným
přístavním městem Šanchají, konečně z těchto
končin nyní naplněných hrůzami revoluce
vzpoury, přicházíme k rozkošnému Japonsku.
kde žaponská kultura bizarrní splývá s evropskou,
kde vládne vkus plný barvitosti a fantasie.
Demoulin
Jer
Atény
Bospor
Sýrie
Egypt
Suez
Aden
Indie
Kambodža
Šanchat
Japonsko
6
article
Illuse pravdy je velmi dobře vystižena a sesí-
lena tím, že v popředí před obrazy jsou zmí-
něné skupiny domorodců. Před kulisami pano-
ramatu hrají živé osoby — dojem je tím značně
podporován. Vidíme tu ohnivé, snědé tanečnice
španělské, půvabné javanskké dívky ověnčené
květinami, čínskou čajovnu, žaponské dívky
hrající nebo tančící bajaderky atd.ds
Jinou vynikající atrakcí světové výstavy je
divadélko marionett: L es bonsho m m e
Quillaume. Originální podnik ten je dílem
dvou velmi sympatických mladých umělců pa-
řížských. Henri a Albert Quillaume jsou výnové
nedávno zesnulého člena Akademie, ředitele
francouzské školy v Římě. Jeden je karika-
turistou již velmi zvučného jmena, druhý je
architektem. Spojili své svěží, moderní talenty
k dílu velmi zábavnému a novému. Architekt
Quillaume vystavél roztomilé, elegantní divadélko,
v němž marionetty bratra karrikaturisty trefně
představující typy pařížské pomocí velmi dů-
myslné mechaniky hrají řadu veselých scén ze
života Paříže. Různí umělci a umělkyně zpěvem
i slověm doprovázejí mimiku marionett. Jsou
to nejzábavnější historky a výjevy z dlažby pa-
řížské, ze salonů i budoarů. Poslouchám poví-
dání i klevety ze soirče velkého domu pařiž-
ského, pak zas ocitáme se v bujném víru plesu
uměleů« »bal des quatizkarts«, kde se divy
objevují v kostymech nanejvýše smělýcha
jednoduchých, tak že oko mravokárců pohoršeně
odvrací se od těch obrazů přílišné bujnosti
veselosti pařížské mládeže i když jsou takto
miniaturně znázorněny, pak zase táhne přes je-
viště celý »průvod presidentský« — vojáci, po-
licejní prefekt, jízdní garda, slavný presidentský
štolba Montjarret, v kočáře usměvavý, šedobradý
bodrý měštěnín, který je hlavou nynější repu-
bliky francouzské, v dalších kočárech vážní
ctihodní representanti vlády atd.
Henri
Quillaum
Řím
Paříž
L eso bons m m e Quillaum
7
article
Veselé a půvabné jsou tyto výjevy z paříž-
ského Babylonu, představovaně drobounkými
umělci tak zdařile a věrně znázorňujícími figurky
a typy pestrého světa bulevardního, salonního
nočního. Celá ta »komedie Paříže«, kterou zříme
na jevišti, je mistrně zachycena štětcem Guillau-
movým na frýsu divadla, v řadě rozkošných
figur, malovaných se svižností, chicem a vtip-
nou karakteristikou, jakou se vyznačují díla ve-
selého a kousavého karikaturisty. »Celá Paříž«
defiluje na průčelí divadla: starý kolonel, pesku-
jíeí bezvousého nováčka, student a studentka ve
výstředních krojích věrných tradicí latinské
čtvrti, párek milenců při ranní toaletě v hotelu,
bodrý měšťák, jemuž nalívá absinth sklepník
nejryzejšího typu, poddůstojník, kráčející s gri-
setkou pod páždí, strážník, zapisující drožkáře,
sluha, roznášející nápoje v soirée a přístihnuvší
pána ve fraku, klečícího před dámou v plesové
toaletě a podobné běžné postavy a výjevy z den-
ního života.
Babylón
Paříž
8
article
Slavnosti v Trokaderu. (Od zvláštního zpra-
vodaje v Paříží.) Koloniální sekce uspořádá řadu
slavností, jejichž program byl ustanoven ve schůzi
různých komisařů každé sekce. Bude uspořádáno
zajímavé defilée, kde bude zastoupena každá skupina.
Bude to průvod kolonií, v čele jehož budou kráčeti
spahiové z alžírské sekce. V prvním oddělení budou
kráčeti domorodci madagaskarští, obklopení střelei
madagaskarskými. Bude jich asi sto. Druhé oddě-
lení bude utvořeno tunisskými domorodci, kteří bu-
dou provozovati »únos manželky«, symbolickou hru.
jež v Tunisu bývá na programu všech lidových slav-
ností. V třetím oddělení budou kráčeti černoši roz-
dělení na skupinu sudanskou a senegal-gambickou.
Budou míti svou hudbu. Pak půjdou domorodciz
Indo Číny s lucernami. Průvod bude trvat hodinu.
Vyjde z hlavní brány Trokadeřa a přes most Jeny
půjde na druhý břeh, obejde věž Eiffelovu a vrátí se
do Trokadera. Podobných průvodů bude uspořádáno
několik.
Eiffelův
Trokader
Paříž
Tunis
Čína
Jena
9
article
Sjezd zemědělců. (Od zvláštního zpra-
vodaje pařížského.) Za presidentství Jean
Dupuvho, ministra orby, konal se jeden z nejdůleži
tějších sjezdů světové výstavy: sjezd zemědělcu.
Sjezdu byl též přítomen Méline, bývalý předseda
ministerský, předseda mezinárodní komise zeměděl-
ské. Pan Méline zahájil jednání a naznačil pro-
gram prací,
»Jsem hrdý pro Francii« pravil mimo jiné pan
Méline »ze zdaru sjezdu, který dokazuje, že máme
mnoho přátel v celém světě, jsem též hrdý pro
zemědělství, jež je oním odvětvím lidské činnosti.
která pěstuje bohatství přírody a která proto vévod
všem jiným. Na počátku tohoto století bylo země-
dělství zastíněno neobyčejným vžmachem prdmyslu
který pohlcoval všechen zájem světa. Naše skvělá
světová výstava nezmění zajisté ničeho v tomto
všeobecném obdivu. Z toho vyplývalo, že celý svět
se oddával novému oboru práce, kde se olvíralo
nekonečné pole podnikavým a kde odměna z práce
byla větší nežli jakou dávaly plody země. Pak zne-
náhla bylo zemědělství zatlačeno do druhé řadya
byla i vládami a parlamenty zanedbáváno. Z toho
vznikla nedůvěra a ochablost rolnictva.
Dupuv
Méline
Méline
Francie
10
article
Nyní se však poměry změnily. Zemědělci po-
znali svou sílu a svůj význam, a probrali se ze své
nečinnosti. Vlády nahlédly též své chyby, neboť tím.
že podporovaly průmysl na úkor zemědělství, za-
bíjely slepici, snášející zlatá vejce a přípravovaly
průmyst o nejlepší odběratele tím, že rolnictvo bylo
ochuzováno.
Nyní je obrat úplný a výslava naše nasvědčuje
že nikdy neupírala se tak všeobecná pozornost ke
všemu, co se týká zemědělství. Náš sjezd dokonáa
bude korunovat tuto velkou a blabodárnou evoluci.
Poučí svět v jaké úctě je všude zemědělství, jakou
moc má. Dá zemědělské produkci v celém světě ve
dení účelné a methodické, čímž získají váechny ná-
rody a tím bude vykonáno dobré dílo pro celý
svět.«
Po téřo významné řeči byl zvolen výbor sjezdu
předseda p. Méline, čestní předsedové: pp. Daranyi,
zemědělský ministr uherský, Bauduin, předseda mezi-
národ. kongresu r. 1891 Mayar, de Bryn, bývalý mi-
nistr orby belgický. Cartuvvels, generální inspektor
zemědělský v Belgii, místopředsedové: major Alvord,
zástupce Spojených států, Yerbruck, zástupce Anglie,
prof. Stebout, zást. ruský, Armin Griewen, zástupce
némecký, princ Lobkovic Ferdinad, předseda české
zemědělské rady, zást. rakouský, Favonelli, zástupce
ilalský, a za Prancii: pp. Pisserand a markýz de
Vogue.
Daranyi
jít Bryn
profesor
Stebout
Griewen
Lobkovic Ferdinad
Belgie
spojený stát
Anglie
český zemědělský rada
major Alvord
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z Brna, 14. července. (Telef. zpráva.)
Ve valné hromadě Národního klubu po
zprávě redaktora Theod. Cejnka a výkladu
posl. dra. Žáčka o politické si tu a i
přijata byla jednohlasně resoluce : »Valná
hromada Národního klubu v Brně, konaná
13. července 1900, prohlašuje, že s nej-
větší rozhodností odsuzuje celý
směr vnitřní politiky vídeňské,
zahájený bezpodminečným odvoláním jazyko-
vých nařízení pro Čechy a Moravu a pro-
jevovaný dosud výlučným zřetelem na lihost
a nelibost německé olevice, a nikoli na
státní základní zákon. Valná hromada o d mítá
s nejhlubšíjm rozhořčeníme vše-
liké snahy, čelící ku poškozen
zásady naprosté rovnio prá v nil o st
národů, základního kamene celé téton říše,
bez něhož budova její musila by se zbortiti —
i prohlašuje proto za naprosto nepřija-
telnou osnovu jazy kového zákon
pro Moravu, podanou říšské radě vládou dra.
šl. Körbra, poněvadž se v ní jazyku více než
tříčtvrtinové většiny obyvatelstva mo-
ravského, obzvláště v úřadování vnitřním ani
zdaleka nedostává tolika práv jako jazyku ně-
mecké menšiny. Proto také prohlašuje valná
hromada nynější německé »protesty« proti
osnově té za nedůstojnou hriu, jen za
tím účelem prováděnou, aby spravedlivý od-
por český proti křivdám osnovy té bylo vůči
rozhodujícím kruhům uměle seslahován. —
Theod
Cejnek
Žáček
doktor
Brno
Čechy
Morava
národní klub v Brno
12
article
Valná hromada projevuje své přesvědčení,
že nápravy vnitřních po měrův
v Rakousku vůbec i na Moravě zvláště nelze
dociliti jinak, než když nastolena bude vláda,
jejíž devisou bude bezoch lledné p ro-
vedení národní rov noprá v no-
sti na celé čáře, ač milejším by bylo
našemu národu, kdyby sousedlé němečtín ko-
nečně z dobré vůle sami uznali důvodnost rov-
noprávnostního požadavku našeho a odhodlali se
svorně s námí pracovati pro společný pokrok
vlasti. Jsme plně přesvědčeni, že bude-lise
strany rozhodujících kruhů projevena opravdová
a nezměnitelná vůle, aby jazyková otázka od-
byla se plným uznáním článku XIX
státního základního zákona, odpor německých
krajanů našich proti rovnému právu, minimu
to našich jazykových požadavků, postupné
zmizí. Našemu poselstvu projevujeme za vše-
likou obranu národních našich práv úplnou
důvěru a díky a ponecháváme pro bu-
doucnosť volnou ruku v příčině způsobů
parlamentního vystupování, schvalujíce pro
případ nezměněného směru protičeského vý-
slovně všechny prostředky pearla-
mentního zápasu bez výjimky.
Konečně obnovujeme rozhodně žádost všeho
našeho národa za zřízenl české univer-
sity na Moravě a nalehavě vyzýváme vy-
učovací správu o rychlé doplnění české
techniky v Brně a řádné její vypravení,
jakož vůbec žádáme o brzké splnění svých
oprávněných požadavků školských, ve všech
dřívějších projevech Národního klubu i posel-
stva našeho projevených.
Rakousko
Morava
Brno
13
article
— Opět politický balönek. Linecký
orgán páně Ehenhochův »Linzer Volksblatte
zapyšnil se včera sensační novinkou: jak prý
se z Vídně dozvěděl, »učiněn byl z če si ké
strany ku členům parlamentní komise bývalé
pravice tento dotaz: Za jakých okolno stí
považujete obnovení pravi ce
z a možně?« K čemuž projevil ihned svou
křesťanskou radost nad vracejícím se ztraceným
synem českým, item ochotu svých stoupencův
k obnovení lásky »ale nikoliv bez záruk
pro ně, jako strany státu věrné
německé.« — My zas k tomu prostě dodá-
váme, že nám o žádném podobném
dotazu »z české strany« neni zhola
ničeho známo, aniž dovedeme si pomyslit,
aby bez védomí strany někdo byl učinil takový
dotaz na vlastní vrub. Profo také nepotřebuje
Luegrův »Deutsches Volksblatt« před námi
dvéře do pravice s lakovou ráží přivírat a
křičet: »Vždyť Češi odpírajií do dnes státu
nezbytnou mu státní němčinu, jakž by
se mohli tedy připustit do vládní většiny ?!«
Ať je pan dr. Lueger beze strachu: my se z
ním do vládní většiny netlačíme a za podmínky
státní němčiny tam vůbec jakživ žádnéh
Čecha nepotká
Ehenhochův
Čech
doktor
Lueger
Čecho
Vídeň
Deutsches Volksblatt
14
article
— Slovanští hosté v Karlových Va-
rech, kteři v tomto světovém lázeňském místé
peníze utráceji, jsou tamější městskou represen-
tací, hostinskými i zástupci veřejného mínění
jak se sluší respektováni. Vždyť je známo, že
úspěch lázeňského období v Karlových Varech
řídí se dle toho, zdali malý nebo velký počet
ruských hostí do Karlových Varů zavílá,
jinými slovy, přijde-li do Karlových Varů větsí
nebo menší počet těch hostí, z nichž je po-
měrně největší užitek. Také Poláci, Chorvatě
i Srbově poživají v Karlových Varech té míry
ohledu a pozornosti, jaká jim přísluší. Jen
Čechové jsou karlovarským nacionálům před-
mětem nevýslovně nenávisti a hněvu. V časo-
pise »Karlsbader Badeblatt«, jehož vydavatelem
je arcigermán Arnošt Franieck a odpovědným
redaktorem schönererovský nacionál Alfred Do-
roschkin, čteme právě výlev nesmírné radosti,
kterou naplněn jest tento famosní věstník lázen-
ský jen proto, že prý na podzim roku letošního
hrdá »Slovanská beseda« v Karlových Varech
musí opustiti své dosavadní místnosti v domě
banky »Slavie« na Panoramastrasse. Ani český
areianděl (Erz-E nge!) nedovedl prý Slovanskou
besedu před stéhováním uchrániti. Jen o to
jde, kde tento »počešťujíeí« spolek rozbije svůj
nový stánek. Orgán páně Fraňkův takto se o
tom vyslovuje: Dosud měl každý karlovarský
Polák
Chorvata
Srbův
Čecho
Franieck
Alfréd
Fraňkův
Karlová Virginie
Karlová Vary
Karlsbader Badeblatt
dům banka
Slavia
E nge
15
article
hostinský tolik německého sebevědomí, aby od-
mítl jakoukoli nabídku Slovanské besedy, i na-
plnilo by nás úžasem, kdyby tomu i na příště
tak nebylo. Německý bovkott byl by odměnou
takovému zaprodanci. Nepříjemná jest pro
Čechy okolnost, že Beseda nemá dostatek peněz,
aby se mohla někde zakoupiti. Má prý v po-
kladně sotva 3000 zl. a za takový peníz se
v Karlových Varech domy nekupují. Myslíme,
že zdejší Čechové podniknou nejeden pokus,
aby své Besedě opatřili v Karlových Varech
teplé hnízdečko, ale to se jim tak snadno ne-
podaří. Přejeme »české společnosti« mnoho
zdaru při hledání přibytku, ale neopomenem
pilněji sledovati, abychom zjistili, kde a kdo je
k tomu pomáhal.« — Tolik karlovarský časopia.
Čecho
Karlová Vary
16
article
Nevíme, zdali tamější Slovanská beseda skutečně
své dosavadní mistnosti opustí a z jakých dů-
vodů. Ale tolik je jisto, že po surovém pro-
jevu německého tisku musí býti snahou nejen
Čechů v Karlových Varechl trvale usídlených
i dočasně za příčinou léčení tam meškajících,
aby starali se o získání vhodných a snadno
přístupných místností, jež by byly střediskem
nikolivá jen Čechů, nýb 2slova nský ch
lázeň s kých hostívůbec. Bude úko-
lem dosavadní správy Besedy, aby slovanské
hosty přiměřeným způsobem zpravila o novinář-
ských projevech germánské zuřivosti a přiměla
je také k úsilovnému podporování snah, směřu
jících k tomu, aby slovanští hosté v Karlových
Varech měli své vlastní, důstojné středisko.
Nebo si karlovarští pánové přejí, aby tyto lázně
slovanskými hosty vůbec navstěvovány nebyly?
— Národní ostuda při volbě okresního
zastupitelstva v Č. Budějovicích. Píšese
nám Ve dnech 11., 12. a 131 t. m. konány
byly v Č. Budějovicích volby do okresního za-
stupitolstva, které po dlouhou řadu let mivaly
průběh klidnýj poněvadžíjednotlivé kurie mují
své značné většiny volitelů, kteréž rozhodují.
Čecho
Karlová Varechl
Karlová Vary
Č . Budějovice
t . m
17
article
Ve sboru zástupeů vénkovských obef mají rom.
hodnou většinu Čechově (24 obeí s 49 voliteli,
Němci 15 obcí s 32 voliteli), ve sborul měst a
městysů jsou ve většině Němci, kteři ovládali
do nedávnasbor průmyslu a velkoobchodu.
Letos nebyla však volba v kurii venkovskýeh
obcí svornou, nýbrž zřádným jednáním ně-
kterých Čechů, kteří vtířaji se rolnictvu če-
skému v čelo, člelský šilk byl pro kolm e
a misťo obvyklých deviti zástápeň českých zvo-
leno jen 6 Čechůa tíří Něme i. Proradu
tuto spáchali rolnfci Jan Erh art, starosta
z Plava a Matěj Š turmay starosta z Lípí
kteří porušíli solidaritu a ktěří nedbajíce smlu-
vené kándídátní listihy, vydali své samostatně.
takže byly pak kandidátní listiny tři. Zminění
dva rolníci učinili tak z osobních příčin a ž
nechtěli se podrobiti kandidátní listině, na ni
byla jmena jejich osobních odpůrců. Šturma
napsal na svou kandidátni listinu jen Čechy,
kdežto Erhart spáchal zradlu na
české věci. Spolěil se s Němci, kteří za
to, že z původní kandidátní listiny tři dobré
poetivě Čechy vyškrtl a místo nich zářadil tam
stoupence Taschovy, volili s ním
čímž se stalo, že při roztříštěn
hlasů na tři strany, Eekharto
kandidáti, mezi nimi tři Němei
bylí zvoleni. Tím stalo se, že v kuri
venkovských ohcí, kde máme dvoutřetinovou
většinu, byli poprvé opět po 35 letech zvolen
mezi deviti zástupci také tři Němci, čímž ně
mecká majorita v okr. zastupitelstvu jest
zna čně posilena. Nějaké omluvy pro
tento čin Erhartův nelze připustiti, uvážíme-li,
že v kurii měst Němci nezvolili a ni je di-
ného Čecha, přes to, že v Budějo-
vicích tvoří Čechové dvě třetiny všeho
o byvatelstva. Dlužno podotknouti, že
volba Erhartova byla zaji štěnaí a že.
Čechův
Němec
Čecho
Erh
Šturm
Erhart
Erhartův
Čechy
18
article
nemusil se tedy s Němci spolčovati. Výsledek
volby je výsledujíel: v kurii venkovkých
obcí dostavilo se 75 volifelů. Zvolení byl
Čechové pp.: dr. Aug Zát ka 70 hlasy;
Jos. Jungwirt, rolník v Dubném 70 hl,
Ant. Doležal, rolník v Lipí 68 hl. ; Jan
Erhart, starosta z Plava 56 hl.; Jos.
Šmíd, starosta v Kam. Újezdě 45 hl.; Kašpar
Mozák, rolník z Borovnice 45 hl. N ěm e
pp.: J. Bauer, rolník ze Šindlových Dvoru
45 hlasy; M. Líebl, starosta z Mladého 45 hl.
a A. Streinz, revirník z Habří 45 hlasy. —
V kurii měst konala se volba ve čtvrtek
zvoleni byli všemi 29 odevzdanými hlasy ve-
směs Němei: Jindř. Fürst, dr. K. Havelka st.
dr. J. Kohn, dr. M. Koch, Ludv. Lederer,
Lehrmann, dr. V. Miegl, Ed. Nissl, Čeněk
Paschek, Ondř. Pokorný, Fr. Ritt, Ed. Scholz,
Jak. Stabernack, Fr. Stotzký, Josef Taschek
vešměs z Č. Budějovie, pak J. Wollnen
z Homol a J. Kumpfmüller z Rudolfova. Če-
chové se volby nezúčastnili. — V kurii
vekoprůmyslu a velkoobchodu vy-
konána volba v pátek. Čechové vzdali se úča-
stenství na volbě, jelikož nebylo vyhověno jieh
oprávněným reklamacím. Záležitost ta bude
předmětem líčení před správním soudem. Zvoleni
byli: David Bullaty, R. Ferus, H. Fürth, Jos.
Němec
Čecho
Aug
Jungwirt
Antonín
Doležal
Erhart
Šmíd
Kašpar Mozák
J Bauer
M Líebl
A Streinz
Fürst
doktor
K Havelka
J Kohn
M Koch
Ludv
Lederer
Lehrmann
V Miegl
Ed
Paschek
Ondř
Pokorná
Ritt
Scholz
Stotzký
Taschek
J Wollnen
Homol
J Kumpfmüller
David Bullata
R Ferus
H Fürth
Jos
Jos
Dubné
Lipí
Kama
Újezd
Borovnice
Šindlový Dvůr
Francie
Č . Budějovie
Rudolfov
Zvolen
Němei
Jindřichův
19
article
Hauptvogel, Jos. Heidelberger, H. Wozelka
Vojt. Wunderlich z Č. Budějovic a Ondr
Jaksch, starosta z Haklových Dvorů.
— Servilnost českého starosty. Správ
veřejné nemocnice v Chomutově žádala měst-
ský úřad sin Deštná« v okresu pelhřimovském
za vyšetření poměrů jednoho ošetřovance. Toto
ry ze české město nejen odpovědělo po
vyhovění německy, nýbrž i vyšetření samo, ač
dotyčný blanket vytisknut jest v obou zem-
ských jazycích, taktéž v jazyku německém pro-
vedlo. Na konci pyšní se podařený podpis
Gemeindeamt Deselina, 18. April 1900, der
Bürgermeister: Čáp, a vedle obecní razítkov
jazyku pouze českém méně servilní bohu
dík než »der Bürgermeister«.
— Maďarština a čeština ve Slezsku.
Dráha bohumínsko-košická, která vede celým
těšínským Slezskem, jest majetkem maďarské
akeiové společnosti, jejíž ředitelství jest
v Pešti. Správa dráhy této počíná si na slezské
části své — tedy v Rakousku — způsobem
v pravdě maďarským. Řeč domácího lidu na
Těšínsku, češtinu a polštinu, kterou mluví jistě
80 procent obyvatel země té, ignoruje úplně.
Marně byste hledali úřadní oznámení v těchito
řečech. Vše maďarské a německé. Jízdní listky
jsou jen německé, doplatní kupony maďarsko-
německé. Četné vyhlášky pouze maďarské. To
trpí rakouská vláda na svém území. Kdyžo všal
Hauptvogel
Jos
Heidelberger
H Wozelka
Wunderlich
Ondr Jaksch
Gemeindeamt
April
Čáp
Bürgermeister
Č . Budějovice
Chomutov
Deštné
Slezsko
Pešť
Rakousko
Těšínsko
Haklův Dvůr
20
article
chce — nebo chtěla — některá rakouská spo-
lečnost prodloužiti svoji dráhu až na některou
dráhu v Uhrách, tu maďarská vláda toho nedo-
volí. Postaví dráhu takovou vždy sama, aby
nepříslušníkům Uher odňala doma veškeren vliv
a nad dráhou měla sama moc. Ve Slezsku však
trpi rakouská vláda klidně toto přímo drzé jed-
nání maďarské ake. společnosti, ona přihliží
klidně k tomu, když i uherská vláda zakazuje
téže společnosti pro její potřebu — tedy i pro
rakouskou čásť dráhy té — nakupovati potřebný
material dopravní v této polovině říše.
— Uhelný kartel. V uhelném revíru
ostravsko-kárvínském jsou majitelé hor a velko-
obelodníci s uhlím skartelováni. Tito odebírají
skorem veškeré vyrobené uhlí a prodávají je
za velmi zvýšených cen konsumentům. Ma-
jitelé hor nesmějí prodávati uhlí ani překupní-
kům, kteří se nově přihlásí. Jeden neb dva
vagony prodávají se ještě konsumontům přímo,
alen vice čuž zřídka kdy, to nutno bráli od
skartelovaného překupníka. Tímto způsobem
zvěšena jest cena uhlí v poslední době o 3e
až40 proc. Hlavními překupníkom jesti kre
ditní ústáv a vídeňšti uhlobaroni Gutmanna
Berl. Kartel má tak zhoubnou působnost, žo
v samé Ostravě nabízí se ku koupi celé vagony
uhlí cizího — hornoslezského a z Javorzna,
— Z Paříže, 14. července. (Zvl. telegr.
Uher
Gutmann Berl
Uhry
Slezsko
Ma
Ostrava
Paříž
21
article
»Náro Listů«.) Dnešní národní slavnost fran-
couzské republiky na památku dobytí bastilly
měla velkolepý průběh. Již přípravy k ní byly
úžasné. Celou noc na dnešek hrála na ulicích
hudba, odevšad zazníval zpěv a na ulicíeh
také tančeno. Obchody jsou dnes zavřeny. Do
výboru pro uspořádání manifestace před sočhou
Štrásburku vstoupili téží čeští poslanci Biřiez
movský a Ignáto Hořica.tn
den — Slavnost Slomškova. Dne 5. srpn
bude v Ponikvi cna jižnídráze ve Štyrsku vo šle-
s lovinslklá slavh o sit vrodení stých naro
zenin slavného slovinského populárního spiso-
vatele a vynikajícího pedagoga, jednoho zv před
ních buditelů slovinského národa, Ant. Mart.
Slomška. Slomšeky jenž se narodil r. 1800
v Ponikvi a r. 1824 byl vysvěcen na kněze,
zemřel roku 1862 jako biskup lavántský. Vy-
soká cirkevní důstojnost nepřekážela mu, věno-
vati své schopnosti a sily probuzení slovin-
ského lidui a zejmena vzdělávání nejšírších jeho
vrstev. Psalepoučněl i zábavné knížky, knížky
prožlid, jež se stály vskutku populárnímí, po-
něvadž se dočkaly vesměs četných vydání. Jako
školní dozorce dbal rozumného vychování dět
v duchu národním. Slavnost, při niž nal rodný
domek Slomškův bude zasazena pamětní deska,
slibuje býti nejokázalejší ze slovinských slav-
ností poslední doby, poněvádž se jí zúčastní
zástupcově všechí zemi obývaných Slovincio
Účastenství své slíbili již také Chorvaté, Srbové
a někteří haliču Rusové. Neni pochybnosti, že
při tak vynikajíef slavnosti slovanskén nebudou
scházeti ani zástůpeové národa českého, zejmena
kruhů pedugogiekých. Přihlášky možno zasí-
lati na adresu: Pripravljalni od hon
zaSlomšekovo slavnosti na Po-
nikvi objuž. žel ve Štyrsku.
Biřiez
Ignáto Hořica
Slomškův
Mart
Chorvat
Srba
Rus
Ponikev
Štyrsko
22
article
— První český pensionát pro dívky
při závěře školního roku, ohlašuje zápis chova-
nek pro příští školní rok. Ústav tento, který
kontrole veřejnosti ochotně se podrobuje, posky-
tuje chovankám mu svěřeným v plné míře to,
co slibuje. Za poplatek, který je menší nežli
v obdobně zařízených ústavech cizích, dostává
se tu chovankám nejen ubytování a stravování,
ale též pečlivé výchovy. Chovankám prvního
českého pensionátu poskytuje se, pokud zevních
podmínek se týče, vše jako v ústavech cizích,
také vzdělání a konversace v cizích jazycích
jim tu neschází, ale při tom umožňuje se jim
získání solidního vzdělání všeobecného i odbor-
ného, jak ho lze dosíci v pražských učilištích
pěsti se v dívkách vřelý cit pro duševní život
vlastního národa a náklonnost ku přirozenému
určení ženy jako strážkyně krbu domácího.
Doporučujeme tento, po dva roky již se osvěd-
čující ústav český co nejvřeleji, upozorňujíce
na podrobnosti v ohlášení jeho uvedené.
— Osobní. Pan MUDr. Otakar Zuna po téměř
čtvrletém působení jako knížecí, obecní a tovární
lékař v Podolí u Praby, zahájí dnem 1. srpna 1900
praxi lékařskou v Praze, Smetanova ulice čís. 1447
— Dlouholetý první účetní rolnického akciového
pivovaru a sladovny v Litovli na Moravě, p. Čeněk
Rychlík, jmenován jest komerciálním správcem
českého akc. pivovaru v Mor. Ostravě. — Pan MUD
Jos. Mazůnek, praktický lékař vo Praze, meškati
bude od 15. července mimo Prahu.
— Rodinné zprávy. Slečna Evženka Kyse-
lova z Král. Vinohradů a pan MUDr. Jos. Land
z Prahy, slaviti budou svůj sňatek v úterý dne 17.
července 1900 o 11. hod. dopol. ve farním chrámu
u sv. Ludmily na Král. Vinohradech.
MUDr
Zuna
Rychlík
Evženka kys
Král
Jos
svatý . Ludmila
Podolí
Praha
Smetanův ulice
Litovel
Morava
Ostrava
MUD Jos
Land
23
article
Úmrtí. V pátek 13. července t. r. zemřel
v Praze pan Josef Hlava, soukromník, v požehna
ném věku 76 let. Pohřeb koná se dnes v nedělí 15
července t. r. o 2. hodině odpolední z farního chrámu
u sv. Vojtěcha na hřbitov olšanský.
— Nový advokát. Pan JUDr. Jindř. Siebe
zemský advokát a obhájce ve věcech trestních, ote-
vřel svou advokátní kancelář v domě čís. pop. 6
v Lounech.
— Z české vysoké školy technické. Absol
venti stavitelství inženýrského podnikli ve dnech 11.
a 12. t. m. s pp. professory Velflíkem a Petrlíkem
vědeckou exkursi na stavbu dráhy kolínsko-čerčanské
kterou provádí podnikatelská firma Žiwotski. Účastníc
provázeni pp. vrchn. inženýry Pražákem a Hauserem
jakož i ostatními sekčními inženýry, prohlédli ze-
jmena stavbu kamenného vladuktu u Červených
Peček, zajímavé práce tunelové u Ratají a ochranné
stavby kolem řeky Sázavy. Podnikatelstvo stavby
osvědčilo členům exkurse nevšední ochotu a posta-
ralo se všemožně, aby cesta po trati 65 km. dlouhé
byla jim zpříjemněna, začež mu přísluší vřelý dik. —
V sobotu 14. t. m. složili druhou odbornou státní
zkoušku ze stavitelství inženýrského pánové
Augustin Osvačil z Moravských Budějovie
Joset Výborný ze Zbislavi, Jindřich
Skokan z Karlína a Václav Skála ze
Staré Paky, assistent při české vysoké škole technické.
s vyznamenáním.
— Z Mor. Ostravy, 14. července. (Zvl. telegr
»N. L.«) Německý »Volksverein« dal dnes nalepiti
na nároží německo-české plakáty, kterými vyzývá
české rodiče, aby své dítky dali zapsati do něme-
ckých škol. Jen tak prý zde z nich něco bude. Česká
intelligence ostravská prý dítky své proto také po-
sílá jen do německých škol. Toto stálé urážení česk
většiny německou menšinou vzbuzuje zde velikou
nevoli.
Hlava
svatý . Vojtěch
JUDr
Jindřichův
Velflík
Petrlík
Pražák
Hauser
Augustin Osvačil
Skokan
Skála
Mor
Praha
Olšanský
Louny
Červená Pečky
Rataje
Sázava
Karlín
Stará Paka
Ostrava
český vysoký škola technický
Žiwotski
km
24
article
— Českoslovanská obchodní akademie v
Praze dokončila 28. rok svého úspěšného působení
Výroční zpráva obsahuje vzpomínku na zvěčnělého
ředitele ústavu Emanuela Tonnera a delší úvahu
prof. Lad. Zykana o motorech pro drobný
průmysl. Ktéto zajímavé práci připojeny jsou
tři velmi vkusně provedené tabulky s vyobrazeními
nejrozmanitějších druhů motorů. Na samém počátku
školního roku udály se tyto změny ve sboru profes
sorském: Pan prof. Jo se1 T alsk ý. jehožto po
sobení jako professora účetnictví velmi platně při-
spělo k založení a šíření dobré pověsti ústavu, po
27 letech k vůli své chorobě rozloučil se s akademií
a vstoupil do výslužby. Pan prof. Jan Kolouš ek
byl povolán jakožto sekční rada do ministerstva
financí. Stálá choroba přiměla i professora angličiny
J. V. Sládka, jenž na akademii od. samého zale-
žení jejího s úspěchem působil, že počátkem druhého
běhu vstoupil do výslužby. V noci na den 4. dubna
náhle zemřel ředitel ústavu Emanue! Tonner
a na jeho místo správní výbor dne. 2. června zvolil
za nového, detinitivního ředitele aka-
demie prol. dra. Jana Řežtábka., — Kon-
cem roku školního bylo na ústavě 573 posluchačů.
Tonner
profesor
Lada
Zykan
Jo
Jan kolouš
Sládek
Emanue
Řežtábek
Praha
Kon
obchodní akademie
25
article
Stipendia, jichž někteří z nich uživali, dosahovala
úhrnem výše K 4906. Na ústavě působilo celkem 38
professorův buď stálých, buď výpomocných. Novy
rokškolní počne dnem 16. září t. r. Dle novéha
nařízení, kteréž vydala vláda pro přijímací zkoušky
do ročníku prvního, budou do tohoto ročníku novým
školním rokem přijímáni mladíci 14letí neb aspoň
dokonávající v tomto roce občanském 14. rok svého
věku, a to beze zkoušky přijímací, mohou li se vy-
kázati vysvědčením první třídy ze čtyrté třidy gymna-
sijní neb realní, nebo na základě zkoušky příjímnací,
odbyli-li trojtřídní školu měštanskou tak, že mají ze
všech předmětův známku nejméně dobrou.
Při zkoušce přijímací musejí žáci měšťanskýcho škol
prokázati takovou znalost, jazyka vyučovacího, že
jsou schopní vypravovati jednoduchý článek ústněa
písemně ve slušné formě a bez mlavnických a pra-
vopisných chybe také musejí dokázati rozborem slov
a vět, že jsou obeznámení s mluvnickými základ-
ními pojmy. Mimo to musejí se žáci měšťanských
škol podrobiti zkoušce z algebry, při níž mají pro-
kázati znalost čtyř základních výkonů v obyčejných
celých čislech s jednočlenným i vícečlenným pojme-
nováním, povyšování na druhou a na třeli algebrai-
ckých pojmenování, jakož í dekadických čisel,, zna-
lost měr i násobků, a počítání se zlomky. Z počtů
žádá se od týchž žáků měšťanských škol: čtyři zá-
kladní způsoby počítání s deselinnými čísly a bby-
čejnými zlomky, rozvádění a odčítání, počítání so
udanými čísly, trojčlenka, methoda dělení, řetězový.
26
article
průměrný a spolkový pečet. Žáci měšťanskýcho škol
kleří bud neobstáli při zkoušce přijímací nebo mají
ve vysvědčení z některého povinného předměta
známku jen dostatečnou, mohou hýti přijati do pří-
pravky, která však bude otevřena jen v tom případě,
přihlásí li se do ní, jakož lze ostatně s jistotou oče-
kávati, aspoň čtyřicet žáků. Do přípravky mohou
také vstoupiti propadlí kvartáni, majíli z jazyka vy-
učovacího, zeměpisu, dějepisu a z předmětů reklních
známku nejméně dostatečnou. Kdož chtějí vstoupiti
do vyššího ročníku obchodní ukademie, musejí se
vykázati vysvědčením první třídy z ústavu co do
účebné osnovy podobně zřízeného, a nemohou tedy
přijati býti odchovanci dvoutřídních škol obchodních.
V případě, že někdo chtěl by vstoupiti do vyššího
ročníku na základě jiné přípravy, než byla výše vy
tčena, musí vyžádati si schválení vysokého c. k.
miništerstva osvěty a vyučování, aby směl se po-
dřubiti zkoušce přijímací zkoušen Hudu ze všechí
učebných předmětů toho ročníku, jenž bezprostředně
předchází onomu, do hěhož hodlá vstoupiti. Absol-
vovaným posluchačům svědčí právo na jednoroční
službu dobrovolnou v e. k. vojště bez ohiledu ku
vzdělání předchozímu. Nemajetní posluchači akantlee
mic v nemocech požívají léčení a ošetřování zdanna
z nadace Krumbholzovy.
Hud
Krumbholzův
27
article
— Náprstkovo české průmyslové museum.
Mezi nejnovějšími dary dlužno uvésti Hohatý dar
firmy E. Hrubý v Prnze, Na příkopě, ktorá věnovala
sbírku moravské majoliky, jež ve velkém množstvi
vyváží se do Anglie. Majolika tato zdobena jest ari-
ginálně v secesním slohu a slouží domácímu prů-
mnyslu ku cti. Vedle tolioto daru obdrželo museum
od několika návštěvníků pařížské výstavy pěkua
dárky, takže upozornění před časem v novinách uve-
řejněné, neminulo se účinkem. Dlužno si jen přáti,
aby v cestovním období, jež dosahuje nyní svého
vrchole, pamatováno bylo na Naprstkovo museumn
dhlšími dary. — Správa Náprstkovy knihovny hledá
delší již dobu ku koupi neb výměnou srpnový sešt
»Květů« z roku 1886, který byl vypůjčen a dosuu
nevrácen. Jelikož jest úplně rozebrán, prokázal by,
kdo by ho postrádatí mohl, Náprstkova vnihovně milou
službu. Náprstkovo museum otevřeno jest každou
neděli a svátek od 9 do 12 hodin dopol.
— Pražské slavnosti matiční zakončeny
byly ve středu dne 11. července t. n, kdy konala se
poslední plenární schůze slavnostního výboru v Mě-
šťanské besedě pražské za účasti předsedy Ústřední
Matice školské p. prof. dra. Jaromíra Čelakovského.
E Hrubá
Náprstkův
profesor
doktor
Čelakovský
Prnza
Anglie
Náprstkův český průmyslový muzeum
28
article
Předseda slavnostního výboru p. Josef Pelikán za-
hájiv schůzi uvítal vřelými slovy shíromážděnéa
představil přítomného p. prof. dral Čelakovskéhos
Na to p. prol. Čelakovský ujav se slova děkovali vý-
boru slavnostnímu jmenem Ústřední Matice školská
za veškeru ochotu a obětavost, jakou osvědčil uspo-
řádáním slavností, nešetře ani námahy, ani sil
svých. Na konec projevil p. předsoda naději a přání
že přízeň všech obětavých členů výboru slavnosti
ního bude Matici v nynějších těžkých proj ni dobách
zachována i pro příště. Pokladník slavnostního vý-
boru p. lékárník Müldner oznámil shromážděným
výtěžek slavností, obnášející čistých 7042. K. 93 hal.
což jest výsledek proti výtěžku loňskému uspokoju-
jící, zvláště uvážíli se nepříznivá pohoda, jaká slav-
nost letošní stihla. Zároveň usneseno, aby podrobné
účty byly vyloženy k nahlednutí členům výboru po
osm dní v kanceláři matíční. Předseda slavnostního
výboru vzdav pak vřelé díky všem spolupracovní-
kům, mezí nimiž čestného uznání došly zvláště dámy.
vyslovil přání, aby všichní shromáždění shledali se
opět při společné práci ve prospěch ÚMíŠ., čímž
schůze skončena, i rozproudila se potom volná zá-
bava. Oktetto pražského »Sokola« přodneslo několik
krásných sborů, zahrada zaplála několikrát rudou
září bengálu, účastníci při nenucené zábavě za zvuka
kapely páně Šustrovy setrvali pak do pozdních hodin
Pelikán
profesor
Čelakovskéhos
Čelakovský
Müldner
Šustrův
Matica
Sokol
29
article
— Přednášky. Spolek majitelů dom
na Král. Vinohradech pořádá ve středu dne
18. t. m. o 7. hod. večerní v restauraci »u Pala-
ckého« čís. p. 984 na nároží Šumavské a Korunní
třídy přednášky o Pařížské výstavě, o které pro-
mtuví starosta spolku p. Boh. Holeček ae čien p.
Ant. Lipan.
— Konflskace. Včerejšt čísto časopisu »Lal-
ské Proudy« v Kolíně bylo zabaveho.
— Z Ústřední Matice školaké! Damslký
odbor Ústřední Matice školské na Král.
Vinohradech odvedl pokladně Ústřední Mafice
školské jako zdárný výsledek své nennavné a obě-
tavé činností a horlivé snahy o rozkvět a rozvoj na-
šeho předního národního spolku obnos 2717 K 4 h.
V penízu tom zahrnut je dar sl. záložny vinohradské
200 K, příspěvky členů odboru za rok 1900 854 K
a čistý výnos dětské slavnosti, kterou neunavný
damský odbor uspořádal v zahradé měšťanského pivo-
varu na Král. Vinohradech, 1663 K 4h. — K ujelt ě ní
památky zvěčnělého pana Josefa Blechy, stavitele
v Karlíně, místo věnce na rakev darovali pokladně
Ústřední Matice školské pánové Jarosluv a Bohusta
Šimáčkové 20 K, pan Bohuslav Friediluder 20 K.
Král
Holeček
Lal
Blech
Jarosluv
Bohusta Šimáček
Friediluder
Palo
Kolín
Vinohrady
Karlín
30
article
— Hostinský věstník. Pan Josef Čížek, ná-
jemce restaurace a Novoměstských sálů »u Šlajgrůe
č. 699—II. ve Vodičkově ul. převzal ve svou režii těš
tamější pivnici. Hostince převzali pp.: Jan Kocourek
dříve »u Libuše« ve Veleslavínově ulí na Žržkově,
restauraci č. 1785—II. na nároží Táborské ul. al Ko-
menského nám.; Václav Mašat dříve v č. 1785—II.
v Táborské ul. hostinec č. 774—II. na Jungmannově
nám. (průchod na Václavské nám.): František Pécku
kavárnu a vinárnu č. 1750—II. na Moráni« Alois
Křížek, majitel smíchovské akc. restaurace »na Zed-
nické« v Kozí ul. otevřel smíchovskou akc. pivnici č.
812 na nároží Královské a Komenského tř. na Smí-
chově a povedě oba závody ve své režii; František
Šik dříve »V starém kanonu« otevřel smíehovskou
akc. pivnici »U kanonus v Kinského tř. č. 6« no na
Smíchově; Josef. Špalek převzal smíchovskou akc.
pivnici č. 14 v Jungmannově ul. na Smíchově; Jan
Svoboda převezme od 1. srpna opět restaurací u
nočních.
Čížek
Kocourek
Libuše
Veleslavínův
Mašat
Moráň
Křížek
Šik
Josef
Špalek
Svoboda
Vodičkův ulice
Hostinka
Táborský ulice
ko
menský já
Jungmannův já
Václavský já
kozí ulice
Komenský třída
Smíchov
Jungmannův ulice
II
František Pécko kavárna