1
masthead
22. listopadu 1913. Číslo 321.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
měsíců. Vědělo se také, že první ženský
mandát v král. Českém není vlastně
ziskem vývojovým, ale trpěným, a že
tedy nesnese obtěžkací zkoušku ny-
nějších politických i sociálních po-
měrů, protože z nich nevyvřel a není
jejich důsledkem. Bude teprve úkolem de-
mokratických politických stran českého národa.
aby vnesly do staroslavného našeho sněmu poža-
davek volebního práva žen na podkladě pevném
a neochvějném, který není starobylým zbytkem
z doby byrokratické netečnosti, ale který jest
úctyhodným výsledkem nynějšího postavení ženy
v národě i společnosti.
Mohu říci, že jsme hleděly s největší obavou
po rozpuštění sněmu král. Českého na vývoj udá-
losti pro ženské hnutí v Čechách, poněvadž nikde
nebylo záruky a také ne dosti opravdového po-
pudu, aby otázka volebního práva žen neskoněnla
prvním ženským mandátem svou nejvítěznější, ale
také nenávratnou dobu. Zpráva, že národní stra-
na svobodomyslná návrhem říšského poslance p.
Čechy
5
article
dra. Franty vzchopila se k novému, dialekosáhlé-
mu a bezpodmínečnému činu ve prospěch voleb-
ního práva žen, zasáhla jako blesk celou ženskou
veřejnost a naplnila nás největším zakdlostiučtně-
ním. To není projev za uznání rovnoprávnosti ženy
s mužem, to je zodpovědná parlamentní práce za
jeho uekutečnění. To nenni galantní hlas souhlasu,
to je mužný a osvobozující čin. Kdybychom měly
jakékoliv pochybnosti o upřímném smýšlení jed-
notlivců i politických stran s volebním právem
žen, návrh dra. Franty vztyčuje naše sebevědomí
a podpírá naši důvěru. Dr. Franta zcela správně
vycítil, že rakouský parlament, jako
tribuna úplně demokratická, zbudo-
vaná na všeobecném právu hlaso-
vacím, má jediný možnost i povinnos
chopiti se otázky volebního práva
žen, poněvadž jest jeho organickou
součástí a osvětovou i sociální pod-
mínkou. Návrhem dra. Franty pro říšskou raldu
dostala se otázla volebního práva žen na půdu
nejpřiznivější a doufáme, že se z ní dostane,
kam skutečně patří, totiž do zem-
ských sněmů soustátí rakouského
aby tam nabyla sankce národníhoi
racového význam u.
Franta
doktor
6
article
Ke konci řeči děkuje dru. Frantovi jménem
českých žen za jeho čin. [Všeobecný potlesk.)
Jako odměněna byla souhlasnými projev
paní řečnice, stejně srdečně uvſtán byl říšský po-
slanec dr. B. Franta. Byl by šťastnější — pravil
— kdyby mohl referovati o provedeném práru
žen, Je však nutno spokojiti se zprávou o sna-
hách a o tom, co se v budotcnosti blízké díti
bude. Vyžádal si a převzal referát v ústavním vý-
boru s vědomím, že nekoná obyčejnou povinnost.
nýbrž nutný příkaz morální váhy velké. Pracoval
na věci s radostí a chutí, aby pomohl věci veliké
spravedlnosti, chtěl poctivě se přičinit, aby přišla
do parlamentu a proto převzal ji sám. JJe nespor-
no, že záležitost nyní půjde ku předu, ale bude
to dlouho trvat, než překoná všechny překážky.
z nichž ne nejmenší bude odpor vlády a panská
sněmovna, a než se stane, co státi se musí.
Franta
panská sněmovna
7
article
Domnělé politické poměry mohou věc zdržeti,
ale nikdy zameziti, jako nebyla cesta zamezena
mužům. Relerent vyvrací některé námitky, činěné
proti volebnímu právu žen a činí tak z nejhlubšího
přesvědčení, z vyššího stanoviska, k němuž se
propracoval pozorováním života. Posuzujic stav
volebních práv žen do řišské rady, praví o zem-
ském sněmu. U nás je názor ustálen o volebním
právu žen aktivním ustálen, otázka pasivního prá-
va byla rozvířena volbou ženy poslancem. Místo-
držitel nevydal jí certifikát, ale zemský výbor
nešel tak daleko. Jeho stanovisko jeví se oproti
dřívějším dobám pokrokem. Vyhnnv se přímému
vyjádření, rozhodl, že důvody pro a proti jsou
tek závažné, že musí je sněm sám rozhodnouti.
Jediný potěšitelný zjev je osnova nového spol-
kového zákona, která byla odevzdána panské sně-
movně. Budou učiněny některé změny, ale ani
panská sněmovna nemohla se nepodrobiti názoru,
že ženě přísluší právo účasti v politických spol-
cích. Odůvodňuje to sice faktickým stavem účasti
žen ve spolcích politických, ne spravedlivým ná-
zorem. Není nic tak potěšitelného, co by nasvěd-
čovalo brzkému zavedení práv žen. Je podivno,
že také v zemích svobody v Anglii a Francii ve-
ličky v různých sborech nemohou se dostat přes
práh parlamentu.
Anglie
Francie
8
article
Pojednávaje o vývoji ženského hnutí v těchte
zemích, nechápe řečník, jak ženám, skvělým zje-
vům všech dob, ženám, kterým svěřuje se nejcen-
nější veřejná činnost, výchova mládeže, může být
odpíráno právo. Žena, která bude řádně vychová-
vati své právo, neztratí nic v očích muže, ale spo-
lečnost získá. Nejsou-li naše poměry tak rozháraně.
že není žádoucí, aby přinesl někdo nové, odlišnre
myšlenky? A žena pociťuje touhu k veřejné práci
a osvědčuje se v zákonodárství sociálním. huma-
nítním i k ochraně dětí. Ženy jsou dnes ještě slabé
potřebují pomoci a my chceme činit to věrněa
poctivě. Není to pochodeň, je to krok ze tmy
k cíli, který přinese světlo a s tou záplavou světla
také dobro. (Dlouho trvající potlesk.) Upřímná ta
a vřelá slova přijata byla sbromážděním nadšeně.
Tomu výraz dala paní předsedající. V závěreč-
ném slově navrhla paní E. z Purkyňů, aby shro-
máždění místo obvyklé resoluce vyjádřilo svou
vůli vřelým veřejným díkem panu poslanci, který
ve svém referátě pro ústavní výbor shledal veškeré
důvody mravní i právní s velikou pílí. Dále žáda
aby shromáždění pověřilo pořadatelstvo schůzek
dalším krokům, které budou směřovat k tomu, aby
záležitost všem společná došla co nejdříve pro-
jednání.
Po souhlasném projevu, který stal se jedno-
myslným hlasováním, přihlásila se ke slovu sl. P
Plamínkova, jež projevila obavy z tříštění
práce. Obavy její vyvrátila paní z Purkyňů uji-
štěním, že nebude se práce tříštit, naopak jedna
korporace doplňuje a podporuje tu práci druhé do
té doby, nežli bude ustaven Svaz pro volební právo
žen českoslovanských — a to se stane v nejbližší
době — načež jemu připadne povinnost a právo
jednati za všechny organisace dosud roztříštěné.
Za všeobecného souhlasu byla schůze, jejíž prů-
běh byl věcný, důstojný, zakončena.
Plamínkův
Purkyně
9
article
Slavnostní večer sokolský
po návratu vítězného družstva z Paříže.
Jestliže předvčerejší uvítání vřtězného druž-
stva na nádraží Františkově bylo bouřlivé, tím
nadšenějšími byly projevy, jimiž pozdraveno bylo
při včerejších slavnostních večerech, uspořádaných
jednak v Městském divadle na Král. Vi-
nohradech, jednak při přátelském večeru v Ná-
rodním domě vinohradském.
Jak bulletiny divadla sdělovaly, již od úterka
byla všechna místa vyprodána — dojista nejkrás-
nější to doklad nesmírného zájmu, jaký se o slav-
nostní divadelní večer v naší veřejnosti jevill
Městské dívadlo vinohradské
dávno před 7. hod. večerní zatonulo v slavnostním
lesku, obsazeno od parteru až do přístropu obecen-
stvem, dychtivě vyčkávajícím zahájení. Stalo se tak
slavnostní ouverturou k „Libuši“ za dirigování řed.
opery L.. V. Čelanského, načež rozhrnula se
opona a na scénu, upravenou v nádhernou zahradu.
vyšel náčelník č. O. S. dr. Jindra Vaníček. Jeho
objevení stačilo, aby divadlo zaburácelo neutu-
chajícím potleskem a provoláváním slávy.
Dr. Vaníček nehledaným a tolik přesvědčujícím
způsobem promluvil pak o významu mezinárodních
závodů. V řečí své vzpomněl prvního příchodu
Sokolů do Paříže v r. 1889, kdy vedení byli touhou
navázati styky s Francouzi, netušíce, jak ve dvou
desítiletích na prospěch náš tak mnohě se změní.
Těmto stykům mezinárodním děkujeme za to, že
éno sokolské stalo se v cizině zvučným a ctě-
ným a děkujeme jim také za to, že po stránce tělo-
cvičné mnohému jsme se přiučili. Ale nekopirujeme.
To, co jsme poznali, dovedli jsme náležitě zpraco-
vat a zdokonalit. Stojíme tělocvičně nejen na výš
světových národů, nýbrž dovedli jsme je překonat
a jsme jim vzorem ve všem, co s tělocvikem spo-
jeno.
Král
Libuše
V Čelanský
doktor
Vaníček
Francouz
Paříž
nádraží Františkov
rodní dům
Sokol
10
article
V druhé částí řeči své akcentoval řečník za
bouřlivého potlesku a souhlasu, že momentem
nejradostnějším zůstává, že myšlenka sokolská to
je, která odchází ze závodů vítězem a tento div
že koná disciplina. Jsme ukázněni — kéž i tako-
vým je celý národ náš — končil řečník.
Nebylo konce potlesku. Řečníku podány byly
za bouřlivých ovací nádherné věnce a to: od král
hlav. města Prahy s nápisem na stuhách: „Vítěz-
ným borcům“, od ředitelství Městskéhö divadla n
Král. Vinohradech: „Vítěznému družstvu“ a „dru
Vanjčkovi“ a cvičiteli družstva Erbenovi kytice o
pí. Renáty Tyršové. Teprve, když orchestr počal
hráti Smetanovu „Vltavu“, nastalo v obecenstvu
uklidnění.
Na to vítězné družstvo č. O. S. vešlo na scénu
a za nových ovací provedlo prostná s úžasnou přes-
ností za velení Vaníčkova.
Všechny cviky na bradlech, hrazdě i na ko
vzbudily úžas a nepopsatelné nadšení. Cvičením na
kruzích skvělé výkony skončeny a dovršeny po-
sledním borcem br. Pražákem, který cvičil volnou
sestavu, končící rozporem.
V tomto setrval tak dlouho, dokud obecenstv
tleskalo. Odchod družstva byl novým povolem k
frenetickým projevům. Řediteli opery Čelanskému
na pamět odevzdána byla Sokolstvem medaile
poprsím Tyrše a Füignera.
Slavnostní večer divadelní stal se jistě všem pří-
tomným nezapomenutelným a lze jen litovati, že
nepatrné prostory divadla nemohly pojmouti tísíce
všech, kdož rádi by byli vítězné družstvo shlédli
a uvitali.
Vanjčk
Erben
Tyrš
Smetanův
Vaníčkův
Pražák
Čelanský
Füigner
Praha
Vltava
Městskéhö divadlo můj Královský
11
article
Ohromné nadšení, panující v pražském obe-
censtvu, bylo bezpečným předpokladem, který
jak výše uvedeno, se též splnil, že městské divadlo
vinohradské nestačí nadšeným zástupům, spěcha-
jícím k uvítání vítězných borců. Proto současně
o 8. hod. uspořádán byl ve všech dvoranách
Národního domu vinohradského
přátelský večer.
Již o 8. hod. bylo ve velkém sále, kde kon-
certovala kapela Grodeckého, plno a s napětím
očekáván příchod borců z divadla. Přesně o 10
hod. zazněly od vchodu fanfáry z „Libuše“: zvuky
sokolovek trubačského sboru Sokola pražského
jako by vlily ohně do shromážděného obecenstva.
Za neutuchajícího bouřlivého jásotu a hlučných
projevů nadšení vstoupilo vítězné družstvo do
dvorany, vítáno fanfárami z Marathonu posled-
ního všesokolského sletu. Když nadšení, kterése
stupňovalo až k bouřlivým výjevům radosti, po-
tuchlo, provedlo vítězné družstvo na podiu, zříze-
ném u západní stěny sálové, za vedení br
Erbena prostná cvičení, provázená opětovnými
výbuchy jásotu. Svaly vítězných borců, pevné jako
z bronzu, ač pokryty již hojným znojem, ani s
nezachvěly... A sotva cviky skončeny, vystoupi
na podium starosta České Obce Sokelské,
Grodecký
Libuše
Sokol
Erben
Marathon
národní dom
Český obec Sokelský
12
article
br. dr. J. Scheiner
a oslovil vítěze:
„Šestý mezinárodní tělocvičný zápas evroe-
ský byl dobojován čestně a slavně, zápas, na který
jsme se přípravovali s takovou péči, s takovým
očekáváním, ale i nadějemi. Dobojován byl čestně
a vitězně, díky práci a píli našeho českého
družstva.
Pravím slavně a čestně, neboť dosud nikgy
nestavělo se našim borcům telik překážek a ob-
tíží v cestu, dosud nikdy nestálo proti ním tal
zdatných družstev, a nebylo skupeno jim na cestě
k vitězství tolik balvanů... Ale čím těžší vítěz-
ství, tím čestnější. Pravdu možno říci: nejen f-
sická a tělocvičná vyspělost, ale to, co je nejvlast-
nější Sokolu, celá myšlenka sokolská a pak ono
zvláštní procítění, ono vnitřní puzení, že nejde
o vitězství jednotlivců, ani o prostou soutěž ná-
roda s národy, ale o zisk věci české, způsobilo.
že naše družstvo zvítězilo. Ukázalo Evropě, že tu
jsme, že žijeme, že jsme schopni s největšími ná-
rody jejími zápasiti o cenu vítězsiví.
doktor
J Scheiner
Evropa
13
article
Nezvítězila jen technická umělost, ale myšlen-
ka, idea, která nás všechny poutá a pojí, která
dává oduševnění výeviků našich borců, hodnot-
jich síly a dává jim překonávati největší pře-
kážky a dovede vésti je k vítězství. Když přítom-
ni jsme byli závodu, v ovzduší plném znoje a také
plném vášní, a zřeli jsme naše dvě družstva slovan-
ská, české a slovinské, kdy s chvěním viděli jsme
s jakým klidem a nadšením přistupují k jednotlivým
cvikům, tu teprve, porovnávajíce je s druhými, pro-
citilí jsme, co leží v naší myšlence sokolské. A ci-
tili jsme, že nejde jim v jich zápasu o výkony tě-
locvicné, ale o důkaz, že oni dva mali národové
slovanští, mali počtem, ale velcí srdcem a duchem.
směle mohou státi po boku ostatní Evropy, ba, žev
oboru, v němž veden byl zápas, mohou jí býti
vzorem. Často již položena mi byla otázka, pro
naše družstva odnášívají palmu vitězství, odkuo
plyne rythmus, elegance, souzvuk jich výkonů.
Evropa
14
article
Je to duch je spojující a vedouci, projev celo-
národní duše, vtělené v sokolství, a vůle její, do-
kázati, že tu jsme, že zápasíme ne o vítězství a
slávu jednotlivců, ale o zisk a slávu celého národa
Tím duchem hodnoceny jsou výkony, jež jsou vý-
sledkem dlouholeté práce, věnované prospěchům
vlasti, věnované jí s přáním, aby byla vlasti ná-
roda silného, národa zdatných a vitězných zápas-
níků, který by mohl pevně a neodvratně státi na
půdě Svobody.
Tážete-li se, drazí přítomní bratří a sestry
jaký zisk přivezlo naše družstvo, nezůstalo-li ovoce
jeho práce utajeno, musím osvědčiti, že výprava
přinesla národu českému nejen nové rozšíření zná-
mosti jeho, ale i úctu a sympatie. Když jsme pře
25 léty přišli prvně do Paříže jako neznámí, jak
atrakce výstavy, ba téměř jako jeden z oněch ná-
rodů asijských, kteří tam měli zmnožiti její při-
tažlivost, byli jsme nad tím zoufalí. Chtěli jsme uká-
zati kdo jsme. A letos viděli jsme již respekt, uzná-
ní, sympatie k národu, a to je též zásluhou Sokol-
stva. Nemluvím tak pro věc naši, ale pro myšlen-
ku, která je majetkem všeho národa.
Paříž
Sokolstva
15
article
Díky vám, bratří, kteří jste ne pro zisk osobní.
ale pro takové úspěchy, nedbajíce příkoři, podstou-
pili zápas těžký. Vykonali jste krásný čin, který
nesmí být pokládán za obět, ale za čest, kterouby
každý Sokol s vámi rád sdílel. Vaším zadostučině
ním budiž, že vykonali jste čestně svůj úkol, svou
povinnost k Sokolstvu a vlasti.
Po bouři jásavého souhlasu, provázejícího řeč
pokračoval pak, obrácen k br. Erbenovi:
„Nejen nadšením, ale i klidem, klidem hrdým
mužným byl jsi příkladem mužstvu nejen v době
přípravné, ale i ve chvílích vítězství. — — —
nyní do tělocvičen, do všední, obvyklé práce, kte-
rá dala vám zdar, za snahou, zřiti celou vlast sil-
nou, vítěznou ...
Po té odevzdal starosta cvičiteli a borcům
vítězné odznaky, umělecké plakety.
Na to br. Vaníček poděkoval za neutucha-
jícího potlesku jednotlivým borcům, zvláště be.
Pravdovi, který cvičil družstvo od února až do
příjezdu br. Erbena, dále br. Erbenovi, louče s
s ním při jeho odjezdu na Rus, br. Starému, který
přes bolesti zranění dokončil závod a získal i ví-
tězství v běhu, a ostatním. Skončil, líbaje všeckya
„Odnášíte si hrdé vědomí, že zvítězili jste pře
železný řád, který skut byl jedině k vůli vám . ..
Obecenstvo povstalo a hudba zabrála národní
hymnu... A dlouho ještě po té setrvali účastníc
v přátelské zábavě za zvuků hudby a zpěvu pě
veckého odboru pražského Sokola ...
Erben
Vaníček
Pravda
Rus
Sokol
16
title
Neštěstí na novostavbě ve
17
article
Stěpánské ulici.
Stěpánské ulici.
Kromě všeho očekávání prodloužily se zá-
chranné práce na novostavbě v nádvoří domu
č. 628-II., na místě bývalého Achrenthalova paláce
ve Štěpánské ulicí až do pozdních hodin nočních
a ranních.
Neštěstí včerejší vyvolalo po celé Praze ve-
liké vzrušení a zástup obecenstva po celé odpo-
ledne plnil štěpánskou ulici, odkudž však misto
neštěstí nebylo viděti.
Podrobnosti katastrofy.
Zprávu včerejšího večerního vydání „Národ-
ních Listů“ o neštěstí doplňujeme těmito podrob-
nostmí.
V nádvoří bývalého Aehrenthalova paláce
buduje stavitel p. Dobroslav Hnídek modern
stavbu, v jejíž hlubokém podzemí projektovány
jsou obchodní mistnosti a zimní kluziště. Dl
projektu má být stavba účelně spojena s moderat
budovou do Vodičkovy ulice. V letním období byly
budovy bývalého paláce zbořeny a v poslední době
přikročeno ku pracím železobetonovým, které se
hrdě a mohutně vypínají de výše pátého patra.
Podél zdi sousedních domů, směrem k Jámě, byla
zřízena betonová mohutná zeď základní a když
beton náležitě zatvrdl, byl odstraňován písek na
rozloze 6)6 metrů. Půda je zde pískovitá s jem-
ným křemenem a vyžadovalo kromobyčejných
opatření beznečnostních, aby stěny zřizované pro-
story byly náležitě ochráněny před sesouváním
písku.
Aehrenthalův
Hnídek
Stěpánský ulice
štěpánský
Vodičkův ulice
Achrenthalův palác
18
article
Dle úsudku p. inž. Havla bylo toto ješ e i
něležitě provedeno a dlužno jen nešťastné náhode
přičítati, že mecným tlakem pískové stěny bylo
ostění provaleno. Dle úsudků zártupce stavebního
úřadu a znalců z oboru stavitelství stalo se
včerejší neštěsti tím, že cstění nebylo zřízeno z
silnějších prken. Za normálního stavu bylo by
prkonné pažení stačilo, ale v tomto případě bylo
nutno počitati s mimořádnými, velmi zhoršenými
okolnostmi. Jednak bylo odstraňováno velil
množství písku, jednak sestává půda z písku, ja-
koby rozsypaného, který se stále ze stěn odlupo-
vával a neměl žádné celistvosti.
Včera po polední přestávce pracovali na
odstraňování písku v prostoře ve hloubce 15 metrů
pod niveau nádvoří dělníci Otto Šiman. Frant-
Šíma. Josel Škábara Bedřich Blecha. Mistr
Daněk měl nad nimi dezor. Odstraňování písku
dálo se tím způsobem, že na nejspodnější vrstvě
pracoval jeden dělník, vybazoval písok lopalou na
prkno, nad hlavou položené a odtud ostatní tři
dělníci házeli písek lopatami na povrch země.
O 2. hodině odpolední nastalo v jámě pode-
zřelé želestění. Mistr Daněk byl nejbliže k vý-
chodu, uprchl tedy a tím se zachránil V zápětí
probořilo se východní prkenné ostění, lešení ve
vyšších patrech se zhroutilo a čtyři dělníci byl
zasycáni asi 5 metrů mobutnou vrstvou droboun-
kého písku.
Na celé stavbě nastalo nepopsa
telné zděšení. Neprodleně telefonováno pre
zácbrannou stanici, odkudž ve chvilce přijel lékat
p. dr. Svoboda. Byla totiž vyslovena naděje
že se podaří zasypané dělníky ze statin vyprostit
Povolání hasičských
Záchranné práce. —
Ing
Šiman
Šíma
Josel Škábar
Blech
Daněk
doktor
Svoboda
20
article
Četní dělníci zshájili záchranné práce tím způ-
sobem, že odstraňovali dopravvní lešení na niveau
nádvoří, neboť trámy těcbto lešení spočívaly na
spodku, serutí stěny poškozeného a následkem
toho celá spletitá konstrakce lešení byla sříce-
ním chrožena.
Shledalo se věak záhy, že pomoc tato je ne-
dostatečná. Prolo povoláni hasiči, kleří přijeli ze
staroměstského obecního dvora s velitelem p. Zá-
horou, dále hasičí z novoměstského dvora a z
Král. Všnobradů. Později byla stráž hasičská vy-
střídána a práce zachraňovací konaly se za ve-
lení ředitele hasičského sboru p. cís. rady Vej-
dělka.
Hasiči s uznáníhodnou horlivosti podjali se
prací. Lešení bylo odstraněno a spleť trámů od-
straněna, aby byl uvolněn přístup k ssulinám.
Tyto práce trvaly od 2 do 6 hod. večer a stále
ješlě nemohli být nalezeni zasypaní neštastníci.
Mezitím dostavli se na místo neštěstí: před-
seda hasičského sboru p. vrch. řed. Em. Fatka,
obecní starší V. Šmakal, dr. E. J. Baštýř a Mähl-
bach, dále policejní president Kříkava, dvor. rada
Zerboni, president trestního seudu dvor. rada Ma-
louš, ředitel měst. pejišťovny Heřmánek, centrální
policejní inepektor Rehne, vrch. komisař dr. Skle-
nička, komiraři Doškéř. dr. Traub. Goll, okresní
inspekter Adamička a revirní inspektor Brada.
Král
Fatka
doktor
E J Baštýř
Mähl
Kříkava
Heřmánek
Doškéř
Traub
Goll
Adamička
Brad
staroměstský obecní dvůr
rada Ma
Záhora
21
article
Soudní komise a znalci.
Před 6. hod. večerní dostavila se na míslo
neštěstí soudní komise klerou vedl okres.
soudce p. Vávra a zdčastnili se jí znalci v oboru
stavitelství pp. Fr. Hodek a Rich. Říha, také byl
přátomen znalec p. stavitel Lehký. Za městský
stavební úřad byl přílemen vrch. slav. rada Ko-
řínek, inž. Kubíčck. dr. Podlipský, mag. komisař
Po shlédnuti siluace — poněvadž se již se-
lmělo — za elektrického osvětlení — nařídila
soudní komise, že nejprve je nutno, aby se dů-
kladně zabezpečíla východní stěna stavební jámy
pro základ pilíře, poněvadž telo stěna stále hro-
zila sesutím. Teprve po provedení tohoto zabez-
pečení může být postupováno v odstraňovánt
ssutin a vyhrabání nešťastníků, zajisté již v prve
chvili po sesutí stěny písku zadušených.
Přikročeno tedy ku provádění prkenného pa-
žení. Způscb této práce prováděn dvojím způso-
bem a sice prkny kolmo a vodorovně. Tyto rozdiln
rpůzoby zabezpečovací vyvelaly odpor u jednoho
starvebního znalce, který hlasitě proti tomu reptal
a kategoricky žádal, aby večkeré zabezpečovac
práce se konaly po oboustranném dohodnutí, po-
něvadž jako znalec je za vše spoluzodpověden.
Vávra
František
Hodek
Rich
Říha
Ing
Kubíčck
doktor
Podlipský
rada ko
22
article
Nové sesouvání.
Nové sesouvání.
Ostění z kolmo postavených prken bylo pro
vedeno na šiřku 2 metrů, když pojedno
opřená písková zeď s lomozem se se-
sula, prkenné ostění odhodila a dělní.
ci byli odhozeni. Někteří z nich byli lehoe
na rukou a v ohličeji pohmoždění.
Případ vzbudil nové mocné zděšení a stal se
právě v tom okamžiku, když k místu neštěstí při-
šel policejní president Křikava, který, zřejmě roz
ružen, nebezpečné místo opustil.
Byla to v pravdě Sysifova práce. Sotva že
část pískové stěny byla prkny opřena, sesula se
a ostění bylo rozházeno a nové mocné vrstvy písku
vysypaly se na místo, pod nimž ležely mrivoly
čtyř nešťastných dělníků. A ubožáci byly zasypáni
5 metrů mohutnou vrstvou písku!
Dělníci i hasiči, od druhé hodiny odpoledn
pracující, byli pochopitelně vysíleni, ale přes to
pracovali bez oddechu a občerstvení, aby nalezl
mrtvoly nešťastníků.
Námaha jejich však byla by nekonečná a prote
policejní orgánové uvažovali o tom, aby opatřene
byla nová a výdatná pomoc.
Vojenská posila.
Křikava
Sysifův práce
23
article
Telefonováno na místní vojenské velitelstvío
vyslání oddílu vojska. Velitelství této žádostio-
chotně vyhovělo a neprodleně vyslalo na místo
neštěsti 100 mužů pluku č. 11 a oddělení zákopníků
O 8. hod. večerní přibyli na místo vojáci pluku
č. 11 a sice 200 mužů a odebrali se do staveniště
ka stavební jámě, jejíž piskové stěny stále se
sesouvaly. Příchod vojáků vzbudil na ulici velkou
pozornost obecenstva a ve chvilce byla ulice Vodi-
čkova přeplněna diváky
Dělníci a hasičí byli z nebezpečné jámy odvo-
láni a na jejich místo povoláni vojáci. Dle rozkazu
odstraňovali lopatami pisek z hromady, pod nii
se nalézali čtyři zasypaní dělníci
Z důstojníků infervenovali setníci pěš. pluku
č. 11 Peler a AAllé.
O 349. hod. večerní přibylo 150 mužů pěš. pluke
č. 102, poněvadž jich však nebylo potřebí, byl
opět odvoláni a vrátili se do kasáren. Vojsko byl
doprovázeno množstvím zvědavců.
O 8
24
article
Vojáci, k zachraňovacím pracím povelaní, pod-
jali se ihned úkolu a vyhazovali písek. Leč v tom
počala se opět drolit písková stěna
pracující vojáci bylí ohroženi zasy
páním. Proto velici důstojník nařídil, aby byl
stěna chražena prkny na stojato, totéž opatření
které nařídil soudní znalec a které zřícením zd-
bylo zničeno
O 39. hod. večerní přibylo oddělení 30 zá-
kopníků pěš. pluku č. 11. Měli úplně nové lopaty
a železné nozatce.
Mezitím zabezpečena stěna, stále sesutím hro-
zící a vojáci velmi čile započali odstraňovat se-
sutý pisek.
Soudní komise, která i se soudními znalci stále
prodlévala na místě, vyslechla zejména dělníka
Václava Rokycanského z Vršovic č. 326, kte-
rý na osudném místě také pracoval a do polovice
těla byl zasypán. Vvorostil se však a uprchl. Tal
dělníci Hatlák a Holub se včas útěkem zachrá-
nili. Dělníci Kopecký Jaroslav a Šíba Fr. byli
zachráněni tím, že z jámy odešli na dvůr pro
trámy ke zřízení pažení.
Dle výpovědi dělníka Rokycanského byla celá
stěna zabezpečena prkny tenkými, stejnými jako
při jímkách ostalních, v nichž se dělníkům nestalo
žádné neštěstí. Jak se neštěstí stalo, dělník Roky-
canský neví. Soudí, že se stěna písku odtrhla, prav-
děpodobně následkem úderů při zřizování ostění.
Následkem zasypání utrpěl Rokycanský nervovou
chorobu.
Václav rokycanský
Hatlák
Holub
Kopecká
Jaroslav
Šíba
Vršovice
25
article
Situace o 1/410. hod, večerní. Práce vojáků
velmi čile pokračuje. Jedno oddělení zřizuje o-
chranné pažení k zamezování sřícení přskovvé zdi-
druhé odstraňuje etážovým lešením písek. Práce
není rušena zbytečným voláním, jen slyšeti veleno
důstojníka a sykot lopat, nabírajících písek. Právě
byly vyhrabány dvě lepaty, jichž používali ne-
šťastní dělníci před kalastrofou
Ke zhlédnutí situace přišel na místo neštěstí
o 1/410, hod. večerní polní podmaršálek Hugo
Daler a místní velitel podplukovník Heckendorfer
V 9.50 hod. v noci záchranné mužstvo ozná-
milo z hloubky, odkudž písek vybíralo, že narazilo
na ruku mrtvoly. Nastalo všeobecné utišení, ale
záhy nastalo zklamání: nebyla to lidská ruka.
nýbrž kus dřeva. Dále tedy s usílovnou snahou
postupováno v pracích odislizovacích.
V 10 hod. v noci. Po celohodinné, usilovněa
úmorné práci byli vojáci ze svých pracovních míst
odvoláni a do pískové jámy povoláno nové muž-
stvo, jehož tábořilo v domě „Lucerna“ 100 mužů.
Vystřídané mužstvo nastoupilo v úkol svých
předchůdců a počalo velmi čile vyhazovali sesy-
paný písek, aby se konečně dostalo k místu, kde
byli pohřbeni nešťastní dělníci
Mnozi vojáci byli ku zachraňovacím pracím
tak ochotni, že se nechtěli ani vystřídati a pro-
hlásili, že v ní setrvají
O 11. hod. v noci. Situace nezměněna. Mrtvoly
nešťanlníků dosud nebyly nolezeny. Nespočetn
sta lopat písku z jámy byla již odstraněna a stále
ještě vojáci nednspěli enoho místa, kde se nalézaj
nešťastní dělníci
Znalec prchlédl vykenanou odkopávku a sdě
lil: do rána se musi pracovat, než se c
lá spousta pisku odstraní a mrtvol
naleznou!
V 11 hod. v noci bylo vojenské mužsívo opě
vystřídáno v práci.
O 141. hod. v noci ještě nebyly spoust
písku tak odsiranény, aby mrtvoly nešťastník
byly nalezeny.
(Ostatní zprávy viz na straně 5.)
Hugo Daler
26
article
Denni zprávy
Denni zprávy
— Strach má dlouhé nohy. Dr. Boučel
pokračoval včera ve svém orgánu v důkazu
jak se třese před zkoušeným soudcem, resp
v případě odvolání před sborovým soudem, a
našel už, jak s velkou radostí vykládá, obec-
ního starčího — ovšem nár odně-sociál-
ního — který se mu propůjčil na komedii
jejíž pomocí chce co nejvíce oddálit du-
kaz o svých a prof. Masaryka podezříváních
ze zlodějství na pražské radnici bez udání
určitých osob. Pro všechny lidi, kterým jde
o to, aby dr. Bouček a prof. Masaryk jasněa
určitě musili dokazovat svoje tvrzení pře
soudcem, který vydá rozsudek součas-
ně s důvody, v nichž vyloží, j ak k svému
přesvědčení přišel, pro všechny ty, kterým se
hnusí ono paušální hanobení obecní represen-
tace pražské, je zřejmo, že dr. Bouček a onen
národně-sociální obecní starší, jako jeho po-
mocník, chtějí docilit jenom toho, aby pau-
šální ostouzení mohlo potrvat děle, snad až
ku příštím obecním volbám, aby dr. Bouček
a prof. Masaryk nebyli nuceni přiznat barvu,
poněvadž vědí, že porota zasedá každé dva
měsíce a že by před porotou dovedli věc pro-
tahovat do nekonečna, aniž by musíl
přijit s přesnými a věcnými dů-
ka zy. A ten, kdo tímto způsobem utíká o
zodpovědnosti, a ten, kdo mu při tom pomahá.
rozhodně neprojevují zájem na tom, aby
z obecní samosprávy v Praze zmizelit
lidé, o kterých dr. Bouček, prof. Masaryk
ostatní říkají, že kradou. Tedy: povedený dr.
doktor
Boučel
profesor
Masaryk
Bouček
Praha
27
article
Bouček i s tím povedeným národně-sociálním
obecním starším chtějí docílit, aby ne-
nastal klid, aby nenastalo ozdra-
vění, aby nenastala očista, za kte-
rou prý se bijíl Pro nás takové „kumšty“,
jež provádí orgán dra. Boučka, jsou jenom
novým důkazem toho, že jim nejde
o věc, o skutečné ozdravění, ný-
bržjenom o štvaní a sensaci. Tento
nový doklad jejich systému otevře zajisté
oči i těm, kteří snad brali Kestrankova ob-
hájce a vynálezce „tajúplných pomocných
osob“ při abolici pro členy výboru svato-
václavské záložny někdy vážně . . .
Bouček
svatýváclavský
28
article
— Z Národního klubu. Dnes obvyklý
jour-fixe.
— Výbor Svazu učitelských spolků a sdružení
Velké Prahy usnesl se ve schůzi dne 19. t. m.
ohledem na mylné výklady stručně zprávy, vy-
dané o výsledku jednání svazové depulace na c. k
místodržitelství 30. m. m., prohlásiti, že deputace
žádala jako provisorní výpomoc učitelstvu platy
naznačené v osnově zákona, vypracovaného perm
školskou komisí, a že jen v tom smyslu p. misto-
držitel kníže Thun pochyboval o možnosti získai
potřebný obnos 20 mil. korun, ujišťoval vánk. e
učitelstvo může spoléhati na jeho podporu k sea-
tření částečné výpomoci, zejména, uskuteční-li se
malý finanční plán na říšské radě.
— Potřeba znalosti českého jazyka ve Vídní.
Obec vídeňská hledá inserátem ve „Wiener
Taghlattu“ pro jistý „podnik města Vídně“ diur-
nistu, křesťana, při čemž dokládá, že bude vzat
ohled pouze na ty uchazeče, kteří vedle znalosti
jazyka německého vykáží také znalost v jazyku
italském a slovinském nebo v českém a sice ve
slově i písmé. Jak vidno, potřebují na
vídeňské radnici znalosti jazyka českého. Tento
případ mluví srozumitelněl
— Není to totéží Měslská rada v Teplicich-
Šenově usnesla se dne 20. t. m. na návrhu, že ně-
mecké pojmenování ulic v tomto městě je nepře-
ložitelnč. Když totěž usnesení učiní některé
město české, volá německá veřejnost na toto město
a jeho správu policiil
Thun
Wiener
Vídeň
Šenov
národní klub
svaz učitelský spolek
sdružený Velká Praha
29
article
— K záležitosti hřiště tennisového, o kterém
psalo „Právo Lidu“ ve večerníku ze dne 20. t. m.
sděluj ese nám z radnice staroměstské: „Do kance-
láře praesidiální osobního oddělení dostavil se vče-
ra pan Jaroslav Riedl, správce novoměstského
obecního dvora, a sdělil, že tennisové hřiště, o kte-
rém jest řeč v denních listech za příležitosti po-
rotního jednání s B. Červinkou, býv. písařem obec-
ním, nalézá se na pozemku erárním, který dříve byl
majetkem zemského výboru. Dohled nad zřizová-
ním hřiště měl p. správce Jaroslav Riedl sám jakož-
to soukromník, v době mimoúřadní, t. j. ve volném
svém čase soukromém. Veškeré účty a práce se
zřízením hřiště spojené hradíl pan cís. rada J. Čer-
vený ze svého, jak předloženými saldovanými účtv
podrobně bylo prokázáno. Pan správce Jar. Ried
nejednal ve věci té se žádnou jinou osobou anebo
jiným členem sboru obecních starších. Správce
Riedl prohlásil zejména, že ani s p. starostou drem.
Grošem ani s p. náměstkem Schröttrem ve věci té-
to vůbec nikdy nejednal a že není pravdou, že by
cokoliv na tomto hřišti bylo pořízeno na útraty
obecní. Ostatně pokud se týče zmínky o panu
nám. Schrötirovi, je nepravdivá, poněvadž ani on
ani nikdo z jeho rodiny na zminěném hřišti vůbee
nikdy nebyl.
Riedl
B Červinka
J Čer
Ried
Groš
obecní dvůr
30
article
— Persekuce Volné Myšlenky. Jak včera bylo
referováno, nevydalo policejní ředitelství vydava-
telstvu Volné Myžlenky vůbec sklad knih a časo-
pisů. Mimo to zůstala zapečetěna jedna mistnost
kancelářská. Pokud se týče rukopisů a ostatních
věcí na policii odvezených, hledělo policejní ředí-
tolství uspokojiti postižené sliby, věcí však nevy-
dávalo. Na včerejší opětné telegrafické zakročení
u ministra vnitra, dostal dr. Bartošek telegrafickou
odpověď, že ministr Heinold pražskému policej-
nímu ředitelství znovu nařídil, aby okamžitě za-
bavené věci buď vrátilo nebo je neprodleně před-
ložilo vyšetřujícímu soudcí. Patrně v důsledku
tohoto ministerského příkazu počalo policejní ře-
ditelství o 4. hod. adpol. vraceti zabavené věci.
Přes všecky překážky, které policejní ředitelství
vydavatelství Volné Myšlenky činí, podařilo se
vydati obvyklé čislo lýdenníku „Nerudy“, kterému
policie věnovala svoji pozornost konfiskaci čtyř
míst. Opravené vydání bylo ihned vypraveno.
Bartošek
Heinold
Neruda
31
article
Proti konfiskaci bude podána interpelace. Aby
dána byla veřejnosti přiležitost zabývati se tímto
krokem policie, svolána jest na pondělí 24. listo-
padu v 8 hod. večer veřejná schůze do pražské
Plodinové bursy s thematem: „Útok klerikální
reakce na svobodu svědomí a občanská práva.
Na této schůzi referovati bude dr. Th. Bartošek
a zástupcové pokrokových stran.
Z České akademic císaře Františka Joseía
pro vědy, slovesnosi a umční. Dne 15. t. m. za
předsednictví p. dv. rady Kalouska sešlo se k mě-
sični schůzi I. třídy 21 členů. Schválen rozpočet
třídní na rok 1914. Usneseno požádati i pro rok
přáští z požiiků Nadání Josefa, Maric a Zdeňky
Hlávkových za pomoc na subyence vědeckých ča-
sopisů, jakož i za podpory: komisi pro vydávání
spisů houtí náboženského ve XIV. a XV. věku
komisi pro vydávání spisů restanrace katolické.
Th
Bartošek
Joseía
Kalousek
Josef
Marica
Hlávkův
32
article
Usneseno vypsati pro rok 1914 trojí obvyklá s ti-
pendia po 400 K (cestovní, badatelnké, studijníj.
Lhůta podaci jest do 15. prosince t o-
hoto roku. Žadatel musí k své žádosti přiložiti
vědecký doklad a vyjádřiti otázku vědeckou, pro
kterou se o stipendium uchází. Obdrže stipendium,
povinen bude podati zprávu o svém výsledku vě-
deckém. Na konec vykonány navrhovací volby do
kategorií členů přespolních a dopisujících a povo-
leny publikace.
— Z výkonného komitétu českého organisova-
ného učitelntva jsme dožádáni o uveřejnění tohoto
projevu: „Se zřením k výroku ministerského před-
sedy hr. Stürgkha ze dne 19. t. m., jenž chystanou
naši pasivní resistenci nazval sabotáží a po-
rušením povinností ke státu, konstatujeme, že tuto
poslední zbraň po všech nesplněných slibech vti-
skuje učitelstvu do rukou v lád a, jež jako výkonny
orgán státní nekoná povinnosti vůči učitelstvu,
K výrcku ministerského předsedy, že přenésti chce
učitelstvo „své rozladění na mládež, která přec
právem může od učitele očekávati jen to nej-
lepší“, pravime, že za následky, jež se dostaví z
rozladění učitelstva, jsou zodpovědní ti, kdo ny-
nější jeho hluboké rozrušení způsobují. JJe-li před-
seda ministerský ochoten teprve ke konei
roku 1913 „uvažovati s povolanými činiteli“, mů-
že-li se nám poskytnouti pomoci ještě v tomto
roce, potom takovouto péči vlády prohlásiti mu-
síme za jednání, jež naplní i nejdůvěřivějšíhou-
čitele nejtrpčím zklamáním. Hradí-li se příjmy půl-
lelními ze zvýšené zemské přirážky a pětiměsíční-
mi z pivní dávky celoroční zemský deficit, nele
v tom spafřovati ani nejmenší dobré vůle, oka-
mžitě učitelstvu pomoci v poměrech již nesnesitel-
ných, jež den ze dne stávají se přímo zoufalými.
Stürgkh
33
article
Nemluví-li pak zpráva konkretně, co vláda učitel-
stvu chystá na rok 1914, není projev ministerského
předsedy nijak způsobilým, přispěti k uklidnění roz-
laděných myslí učitelských.
— Oslava památky proí. dra. Ant. Friče
Klub přírodovědecký v Praze pořádá
v neděli dne 23. listopadu o 10. hod. dop. ve velké
posluchárně vědeckých ústavů české university
na Karlově nám. č. 21. slavnostní schůzi k uctění
památky svého čestného člena a protektora proí.
dra. Antonína Friče. Promluví pp.: univ. prof. dr.
Filip Počta, kustos dr. V. Vávra a MUDr..
Babor o životu a díle Fričově. Klub zve své
členy, všechny přírodozpytce, žáky a přátele
Fričovy, aby se schůze účastníli.
— Volební manevry renlistícké mládeže ob-
jevily se při úterních volbách delegátů do Svazn
č. St. Dle stanov Svaatzu může volicí člen ze 40
hlasů jednomu kandidátu dáti nejvýše 5 plat-
ných hlasů. Ve volebním provolání studentské or-
ganisace české strany pokrokové doporučuje se7
kandidátů a dále se praví: „Jako člen (t. j. Svazu)
máte právo na 40 hlasů, které rozdělte rovno-
měrně na uvedené landidá ty, t. j. pěti á 6 hlasů,
Frič
profesor
doktor
Počta
V Vávra
MUDr
Babor
Fričův
Stanislav
Praha
Karlov já
ústav český univerzita