ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f02db840-8f1b-11dd-9dac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 70, person 63, org 11, work 2
1 masthead
Račník padesátý třetí.
2 masthead
Praze, v sobotu 22. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
fnoi
4 masthead
0 otv, dlo o 3tan nrp doplninei
5 masthead
s čva st ojlsne soshos čosl evloa onl
6 masthead
Číslo 321.
7 article
a ronni a večerní listy předplání sa v Prane v adms inistranie sa másl a čtvrtlsta . S K — s dvojí donáškou na měsle na čtvrt leta Ikal ve slialkách Km aa mdsle el Poštou a měslos r Ke a mes voji rásilkoe v letkS
8 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 10 s přílohou pro venkov o 144 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10 s přílohou pro venkov o 144 stranách Vrátí se následník trůnu z Anglie přes Francii? sO návštěvě arciknížete následník s chotí u královských manželů anglických docházející zprávy, zachovávají důsledně zdání, že návštěva ta má pouze soukromy ráz. I říšsko-německé i vídeňské časopi- sectvo se až do poslední chvíle omezilo na otištění telegrafických zpráv, jež dochá- zely o prokázaných poctách, o účasti obecenstva, o pořádaných honech a pod. vyhýbajíc se rovněž všelikým dohadům o případném politickém dosahu zájezdu následníka trůnu do Anglie. Až když se schylovalo k návratu následníkovu a jeho choti — zatím odročenému až na počátek měsíce prosince — ozval se v Paříži hlas, zvoucí následníka trůnu i k návštěvě do Francie, kterýžto hlas, jak se zdá, učinil průlom do předpokladu, jakoby o cestě následníka trůnu nemohlo se uvažovati i s politických hledisk. V časopise poslan- ce a zplnomocněného ministra Deloncle-a. „Paris Journal“, objevil se článek, ozna- čený nadpisem: „La Note du Jour“, v němž se osvědčovalo, jak výtečný dojem by to učinilo na veřejné mínění francouzskéa na tamní vedoucí kruhy, kdyby následník trůnu vracel se z Anglie na Paříž a tam officiálně se pozdržel. Přání takové prý sdílí každý mírumilovný a prozíravý politik ve Francii. Návrat následníka trůnu na Paříž poskytl by příležitost, setkati se s předsedou republiky Poincarém, po kte- réžto významné události by bezprostředně následovala návštěva jeho ve Vídni. Mír evropský může pak jenom tak býti trva- lým, když Rakousko-Uhersko a Francie se sblíží nejen diplomaticky, ale i vniterně; mezi oběma státy není prý nijakých spor- ných záležitostí a Evropě jest nezbytně nutným Rakousko-Uhersko právě tak, ja- ko Francie.
Paris Poincaré Praha Anglie Francie Paříž Vídeň RakouskoUhersko Evropa Delonclea Le Note jít Jour
9 article
Jinak ovšem v Paříži všeobecně po- kládají pobyt následníka trůnu v Londýně za nemalou věc. JJsou i zcela určité domněnky, jakje na př. vyslovuje „Temps“, že za pobytu následníkova v Anglii se jedná zvláště o otázce středomořské, jejíž důležitou sou- částí jest i problém albanský, ve příčině jehož vyřešení v Londýně v poslední době se vytasili s přesnými návrhy, pokud se týče stanovení hranic mezí královstvím řeckým a Albanii. a an V Berlíně se sice doznává, že nebylo možno dosud v kruzích londýnských zvě- děti, jaké politické pozadí má návštěva následníka trůnu, ale zvlášť prý vzudilo po- zornost, že předseda ministerstva Asquilh opětně přibyl do zámku windsorského a že následníkovi byli představeni i vůdcové obou velikých stran parlamentu. My máme za to, že rámec pro po- souzení významu pobytu následníkova v Análii i pro jeho případnou zastávku v Pa- řiži zařaděn byl i do výkladu, jejž o zahra- niční politice v uherském výboru delegač- nini podal hr. Berchtold slovy: „Potěšitel- né zlepšení německo-anglických poměrů usilo býti též monarchii (ra- kouskoluherské) prospěšno. Přísně ob- jektivní řízení anglické zahraniční politiky přispělo podstatně, že nesčetné potíže si- tuace mohly býti odstraněny... Také jest
Berchtold Paříž Londýn Anglie Albánie Berlín ministerstvo Asquilh
10 article
známo, že není konkrétních protiv, jež by nás dělily od Francie; ozvou-li se občas republice hlasy málo přívětivé, nemáme důvod souditi, že ony projevy jsou odrazem opatření rozhodujících činitelů francouz- ských.“ Z projevu toho plyne, že hr. Berchtold v této chvíli pokládá půdu v Anglií za pří- znivou politice rak.-uherské monarchle a že stejné mínění má i o vůdčích kruzích francouzských. S přáním projeveným ve výše vzpome- nutém časopise francouzském dá se dobře spojiti i odklad, jakýž nastal v odjezdu ná- sledníka trůnu z Anglie, způsobený asi po- drobnější přípravou pro případnou zastávku arciknížete následnika v Paříži, bo sae Vždyť sotva možno považovati za pou- hou náhodu a neinformovaný podnět, že jsme se včera setkali v předním vídeňském listě s článkem, jenž radostně vítá projev časopisu pařížského, uznávaje „pomilování hodným úmysl svésti k osobnímu setkání následníka trůnu s předsedou republiky francouzské, což způsobí ve Vídni nejpří- znivější dojem. lroi Po stručném přehledu styků s Francií přechází se ve článku ke sporným pří- padům za krise balkánské, jež nepovažují se za dosti důležité, aby znepřátelily Fran- cii a Rakousko-Uhersko. Proto má nejen za to, že anglická návštěva následníka trů- nu nezůstane bez politických účinků, ale že změny, jež nadešly od dob okupačních v názorech rozhodujících kruhů anglických, opravňují také k naději, že nastane záhy podobný obrat i ve Francií. Již v nynější chvíli by se dostalo následníkovi trůnu Paříži a presidentu francouzské republiky ve Vídni nejdůstojnějšího přijetí. Nová orientace v evropské situaci na- svědčuje dle toho všeho sbližování s moc- nostmi západními, otázkou jest, zdali celé- ho trojspolku či jenom naší monarchie?
Berchtold Fran Francie Anglie Paříž Vídeň RakouskoUhersko
11 article Delegece.
Delegece. Z Vídně, 21. listopadu. (K. k.)
Vídeň
12 title
Výbor uherské delegace pro zahra- niční záležitosti.
13 article
O Berchtoldovu exposé,od d Refereat Negy dovozoval, že prý činncsl mini- stra hr. Berchtotda zaluhuje uznání i od lěch, kle. H jeho postup ve všem neschvělují. Již zacheván míru samo o sabě je jeho velkou zásluhou. Litovai jenl, že se mu nepcdařilo, aby území na Tureckeu dobytá byla rosdšlena na základě přirozeně ze- měpisném a cthnografickém. V dohodě s ministrem výbor neshledává žádného rozporu zájmů, pokud se týče velkéhofranceuzského národa proto také pokládá za neodůvodněno, že část fran- couzského veřejného mínění projevuje nám skrov- nější sympatie, než my jemu. Pokud se teká Rusk zastavením jeho válesných opaiření na našich hra- nicích odstraněna tím příšera evropské války. Vítá ministrovy vývody o Rusku a na konee Prohlauje, že výbor beře exposé klidně na vě- domí, vznávaje plně vynkající ministrovy slusby Del. hr. M. Karolvi: Oposiční delecát sa nezúčastní hlasování; ujmou se pouze slova, abý podali veřejnému mínění vysvětlení silvaci. Při ministrových slovech, že Rusko během celé krise chovalo ze korektně a přátelsky, nelze pochociti, proč mobilisovalo prot námamy proti němu. Lituje dementi zprávy. že následník navštíví presidenta Poincarén. Ne věří, že vyvine se nyní vřelejší polm ěn mezi monarchif a balkánskými st- ty. V jedné otázce s ministrem úplně souhlasí- že lze prováděti silnou zahraniční politiku pouze, máme-li silnou konzolidovanou politiku vnitřní. Konsolidováné poměry nemohou však býli podporovány parlamentní stráži. Konečně tá- zal se řečník ministra, ví-li, že Rumunsko, jež v druhé válce přepadlo Bulharsko, učinilo tak za přimé pomoci Ruska, třeba ne za pomoci vojen- ské
Berchtoldův Poincarén Rusko Rumunsko Bulharsko
14 article
Dél. hr. Jos. Majlath táže se ministra, nemohl- li již na počátku balkánské války získati ne od- vislost Albanie jako záruku pro přístupk Jaderskému moři, zanášel-li se ideou nové oku- pace Novopazarska a je-li naděje, aby se dosáhlo při nejmenším v hospodářském výboru výhod n balkánských státech bez opětných velkých oběti. Del. princ L. Windisch-Gractz odsuzoval Berchtoldovu politiku. Při naší naprosto palsivní politice nepochopil nut- nost příprav učiněných minulé zimy jež vyžadovaly tolik oběti. Místo za- hraniěních aspirací ve velkém slohu vídíme jako jediný výsledek zahraniční politiky Albanli v ny- nějších svých omezených hranieích, neschopnou života.
L Windisch Gractz Berchtoldův Albánie
15 article
Jest upřímným přívržencem trojspolku, ale ne- může zamlčeti, že trojspolek existuje spiše i přes naši zahraniční politiku, než jejím násled- kem. Dobré vztahy nejsou nepostrádatelny teď ani tak pro nás jako spíše pro italskou politiku. klerá ráda vidí podporu svých albanských snah na naže útraty. Vojenská opalření, jež učinilo Rusko na našich hranicích, byla vypočítána pouze na naše zastrašení a my měli jsme na to odpově- děti s největší energií a rozhodnoslí. Desorientace zehraniční politiky zbytečně přivedla nás také do rozporu s Francií, Jest mylná domněnka, že prokazujeme německému spcjenci službu, stavíme-li e proti Francii nepřátelsky. Uznává rozvážná cilevědomá opatření vojenské správy. Naše branná moc obstála skvěle zkoušku chněm. Řečník váží si osaby ministrovy, ale jest odpůrcem jeho politiky a jím zachovávaného systému a proto také nebude hlasovati pro rozpočet. Konečně podal několik dotazů.v a t od i ne Del. Jiří Lukács pravil, že zahraničná politika naproti Balkánu byla po celá desítiletí mírumilov- nou a konservativní polilikou. Zřízením alban- ského státu dostala pregnantní výraz. Největ- ším úrpěchem bylo, že válka byla obmezena na Belkán. Dalším úspěchem naší politiky je samostat- ná Albanie a záruka, že mocenské poměry na Jaderském moři se nepřesunou.
Lukács Rusko Francie Albánie
16 article
Del. hr. Jul. Andrássy tak jako ostatní opo- siční delegáli nezúčastní se hlasování. Názory mi- nistra hr. Berchtolda o balkánské politice nesdíli. Výsledky jeji nejsou tuze příznivé. Trvalý mir na Balkáně není zabezpečen. Další nevýhodou nyněj- šího stavu jest, že jednotliví balkánští náro- dové nesesílili vlivem naší blahovol- né podpory. Rumunsko docililo svých úspěchů přímo proti naším intencím. Nejinak se to má se Srbskem. Zřízení samostatného Albanska je výhod- né, ale málo chvályhodné, peněvadž je velikou otáz- keu, bude-li moci splniti úlohu, aby odvracelo cizí vlívy na jaderská území. Nesouhlasí s rozdělením Novopazarskamezi Srbskem a Černou Horou. Chy- bou je, že jsme se vmísili do sporu dvou států, ne- isouce odhodlání k evenl, válce. Chyba stala se také v provedení; ministr nedohodl se s našimi spo- jenci dřive než zahájil dotvěnon akci. Nlesdíle Karolyovo minění, že Německo jed- nalo zlomyslně. Řečník je také nyní s plným přesvědčením a bezpodmínečně pro trojspolek Je povděčen, že ministr usiluje též o dobrou vůli s meenestmí mima trnjsnolek, rovněž následníkov návětěvě v Londýně. Vůtse že ministr klade velkou váhu na dobré styky s petrohradskou vládou. Meri Rakensko-Uherskem a Francií není zájmových ozporů. Mělo se říci, že francouzšká vláda je da- lalia hašteřivého tónu některých tiskových orgánů ajevila po celou dobu velice uznáníhodnou míru- milevnost. Upřímnějšími rozpravami musí být ještě zjištěno, že za nynějšího stavu vřc není reálního zájmového rozporu me- zinámi a Ruskem.
Del Jula Andrássy Berchtold Balkán Rumunsko Srbsko Černá Hora Německo Londýn Francie Rusko Novopazarskamezi Srbsko Meri RakenskýUhersko
17 article
[Mp. hr. Tisza pochválil Andrássvovu řečl a vy- hrožoval si vysvětliti v plenu situací také se stano- viska uherské vlády, která přirpzeně vykonávala vliv na záhraniční věcila spoluzodpovídá za správu zahraniční poliliky Ministr pr. Berchtold nemísil se do vnittní po- litiky uherské. Peněz, jichž bohužel velmi třeba — což lze pozerovat i v Uhrách — a naproti čemuž uzavřenost francouzského peněžního trhu je nespor- ně bezdůvodná a politováníhodná, je z převážné čisti třeba na pokojné investiční účele. Litoval bych hleboceí kdyby ustálilo se mínění, že chceme ape- lovat najfrancouzský neněžní trh pro účely výzbro- je. Uherské národní hospodářství potřebuje velmi značnou měrou podnory francouzského peněžního trhu na pekoiné účele Del. hr. Karolyi opravuje svá slova, pravil, že nepřeje si níkdo víc než on, aby do mocnarství, ze- iména do Uher, přišel francouzský kapi- tál. To bylo právě příčinou, proč litoval příkrého lónu ministrova naproli Francil. Jest ovšem vel- kým odpůrcem zbrojení. Těšil by se velmi. kdyby potvrdila se zpráva, že následník hodlá sku- tečně jeli do Paříže.
Tisza Andrássvův Berchtold Del Karolyi Uhry Paříž
18 article
V odpolední schůzi ujal se první slova del. Miklož. Pravil, že ministr dosáhl hlavních účelů své politiky, udržení míru a zřízení neodvislé Albanie. Agitace v Rumunsku proti Uhrám budí obavy. Pří- liš velkou ochotu vůči Srbům v hospodářském obo- ru pokládá za neospravedlněnou. Projevivý ra- dost nad obnovením trojspolku litoval, že jistá vnitropolitická opatření v Rakousku vyvolala jakési vzrušení v Italii. Projevuje úplnou důvěru politice ministra za- hraničních věcí a bude hlasovati pro rozpočel. Del. hr. Apponyi přidal se k zásadnímu stano- visku opocice, pokud jde o účast na delegačním rokování. Z cílů, v exposé vytčených — pokračo- val — bylo dosaženo snad jediného: zabezpečent mocenskýchpoměrůna Adril, avšak i to- ho dosáhlo se draho. Nejtěžší chybou bylo opome- nutí předchozího konkretního vytčení naší zájmo- vé oblasti. Vzdorořeč hr. Tiszy na intervenční na- bídku ruskou zavinila velice pozdější zápletky.
Srba Del Albánie Rumunsko Uhry Rakousko Tisza
19 article
Jak možno tvrditi, že trojspolek není uvolněn ve své vnitřní síle, kdyžtě Německo provádělo poli- tiku, odporující polilice naší, a když i Rumunsko se k tomu stanovisku přidalo. Nejen otázka revi- se, nýbrž i druhá balkánská válka podávají důkaz, že naše akce a akee Německa se navzá- jem křížily. Je stoupencem trojspolkové poli- tiky, ale nelgnoruje trhliny tohoto útvaru. JJe ná- padno, že exposé mlčí o našem poměru k Řecku. Bývalo by žádoucím neopomíjet skutečnost, že ob- dobná situace, jako vůči Francii, ba dokonce ještě přiostřenější situace trvá vůči Rumunsku. Řečníkje velkým přítelem pěstování dobrého poměruk Rumunsku, ale způsob, jak se to děje, nesrovná- vá se s důstojností mocnářství, zejměna s maďar- ským národním zájmem. Značně je to ztíženo jme- nováním nového vyslance v Bukurešti. Jmenování hr. Czernina by stačilo, chovati k ministru Berchtoldovi největší nedůvěru.
Czernin Berchtold Německo Rumunsko Řecko Francie Bukurešť
20 article
Mp. hr. Tisza hájí stanovisko, že uherská vlá- da musí vykonávati vliv na zahraniční politiku, ale ten nemůže se vztahovati na jednotlivá jmenování. Vyslanec nemůže míti vlastní politiku, nýbrž jen politiku zodpovědného správce politiky zahra- niční. Zachová-li se tak, nebude lze proti jeho čin- nosti v budoucnosti ničeho namítati. Prohřeší-li se. nadejde doba, kdy uherský ministerský předseda bude věděti co dělat. Del. šl. Rakovazky (úst. str.]) rád by věděl, po- kračoval-li ministr Berchteld v politice hr. An- drásse nebo ne. Ministr hr. Berchtold: Odpovím na to po- zději. Del. Rakovszky žádal též za vysvětlení, pro hr. Aehrenthal vyllidil Novopazarsko. Pokud jde o balkánskou válku, vytýkal ministrovi, že příliš pozdě poznal veliký polilický význam této otázky a opřel se názoru, že na Balkáně byly zjednány trvalé poměry,ni Del. biskup Hossu projevil ministrovi největší uznání za to, že bylo zabráněno brůzám války. Tá- zal se, zdali naše diplomacie podporovala na len- dýnské konferenei rumunské požadavky v celém roztahu nebo toliko, pokud jde o Derster, dál za- stalo-li se mocnářstvíza druhé balkánské války požadavků Rumunska nebo je-li pravda, že zdržo- valo Rumunsko od vpádu do Bulharska. Mářnistr hr. Berchtold, nejsa dostafečně znaly maďarštiny, žádal, aby směl své vysvětlivky po- dati německy. (Souhlas.) Pravil: Byly zde proneseny tak četné velezajímavé řeči a vzneseny na mne tnl četné dotazy, že bude mi opravdu oblížno, ba sotva možno odpověděti přesně na všechny olázky. Dou- fám však, že se mi celkem podaří vyjíti vstříc přá- ním, jež byla projevena. Chci promluviti předem
Tisza Berchtold Hossa Derster Balkán Tá Rumunsko Bulharsko
21 article
o zásadní olázce,
22 article
týkající se tvrzení, že v mám exposé jevi sev poukazu jednak na status quo a jednak na volný rozvoj států balkánských jakýsi rozpor. Stalus quo byl jako zásada myšlen vždy jen tak že dosa- vadní stav má býti zachován co možno nejděle. aby co nejdéle zabránilo se otřesům a jejich ne- dohledným důsladkům. Chtěl bych zde poukázati na výrok jednoho ze svých předchůdců hr. Ar- drásse: Podpiráma dům, který je na spadnutí, jer dokud se nesřití na naše hlavy. To bylo tudíž též naším stanoviskem, když jsme viděli, že shroucení evropského Turecka nedá se již zadržeti. Del. hr. Karolvi prohlásil, že naprostě desinteresse- ment bylo by mu bývalo mnohem milejší. Totn stanovisko nemohu sdíleti, poněvadž byly v sázce velmi značné zájmy, jak dovodil jsem též ve svém exposě. Tyto zájmy musili jsme dle mébo názoru za všech okolnosti hájiti a to jsme léž učinili. Po- kud jde o kontinujtu, pravil del. hr. Karplyí. že nebyla respektována. Chtěl bych uvésti, že vzta- hovala se též na zásadu, že nechcen prováděti ex- pansivní poliliku na evropském Východě, a tato kontinuita byla též v tomlo případě zachována. Del. hr. Karolyi zminil se též o projevu, jenž byl
Del Karolyi Turecko Ara evropský východ Podpirám dům
23 article
V drobném prodejlr ranní čislo o sobě . za s večernl za 4 k Ve fliálkách na venkově ranní dislo večerní a lnnerátv platí sa hotově napřed- ředplacení a inserty příjima administrace v Marlanské nl., a Tam nacházeji ze taáž redskce. tiskárna a sxpodine „Národních Listš“ Rukopiny se nevracei
národní Listš
24 article
včera uveřejněn ve „W. Allg. Ztg.“ jako odpověď na zrrávu „N. Fr. Presse Vyvrácení návštěvy presidenta republiky fran- couzské Poincaré a ve Vídni. Tu poukázal bych na to, že nejsme zodpovědní za žádný tisko- vý orgán, tedy ani ne za výroky „Wr. Allg. Ztg.“ že výroky ty nepocházely od nás, dokazuje už okol- nost, že zpráva ta, obsahující dementi, jsem-li do- bře zpraven, spočívá na telegramu, který obdržel onen list z Paříže. Někteří páni poukázali na to, že by bylo bý- valo žádoucím, abychom byli hned na počátku vál- ky vtrhli do Novopazarska. Del. Rakovszky se mne olázal, pokračují-li v politice hr. Andrásse. Mohu na to odpověděti ano, a poukázati na to, že už hr. Jul. Andrássy kdysi pronesl závažné námitky proti úplné administraci a vojenskému obsazení Novopazarska a že zdůraznil, že pro chudobu země — a to byl jeho vlastní výrok — pro nekulturu obyvatelů a nedostatečné komunikace a nedostatek výrobních pramenů by bylo velmi obtížno sandžak úplně vojensky a administralivně ovládnouti, a že by mimo to takové úplné přivtělení vyvolalo též po siránce politické domněnku, že je plán postupovati do Soluna. V nynějším případě byly tytéž důvody rozhodující.
W Allg Poincaré Jula Andrássy Vídeň Paříž
25 article
Pokud jde o rozhodnutí hr. Achrenthala, po- hnuly ho snad podobné úvahy vyklíditi sandžak. V oné době dal hr. Aehrenthal vyloučiti odstavec, týkajicí se sandžaku, ze smlouvy berlinské. Proto nemáme též právního důvodu už žádat obsazení Novopazarska. Bylo by bývalo zajisté těžko opo- menouti tyto právní námitky proti vůli našich ta- mějších sousedů proti vůli celé Evropy a zajisté též proli našemu vlastnímu zájmu. Sandžak měl pro nás velkou cenu, pokud byl pro nás spojením s Tu- reckem. Od toho okamžiku, kdy Srbsko a Černá Hora mohly na jih od sandžaku se navzájem spo- jiti, odpedla tafo cena pro nás. Mimo to odpadl též druhý sledovaný účel, že totiž toto územi jest bra- nou do Turecka: Byly tu též velké vojenské ná- mitky, jak řekl též del. Rakovszky, které přiměly hr. Aehrenthala vzdáti se sandžaku, poněvadž by tam bylo bývalo třeba udržovati velké posádky,a to by bylo vyžadovalo značné náklady. Sandžak měl velice exponovanou siluaci na tři strany. Pro případ komplikace byly by se tami musily ponechati veliké posádky A jak již hr. Andrássy soudil, byly by se tam musily zříditi velice nákladné pevnosti.
Andrássy Evropa Srbsko Černá Hora Turecko
26 article
Ze všech těchto důvodů, které bych shrnul v ten smysl. že by to bylo diplomaticky rozpakem, vo- jensky překážkou a hospodářsky škodou, nepomý- řleli jsme znovu obsaditi sandžak. Těž jiná otázka byla opětovně dotčena, fotiž revise bukurešťského míru. V tomte směru zminil bych se, že toto právo nepřezkoumání nebylo žádáno námi samotnými, nýbrž bylo ohlášeno všemí mocnostmi v londýn- ské velvyslanecké konferenci. Ohlásili jsme toto právo z určitých důvodů, hlavně protože jsme měli pochybnosti o výsledcích války, protože rozdělení dobytých územi nebylo též takovým, aby mohlo zaručiti trvalý mír. To bylo důvodem. proč, řekl bych, jsme v dohodě s ostatními mocnostmi chlá- sili loto právo na přezkoumání. Protože všnk ostatní moenosti jednotlivě v posledním okamžiku upustily od tohoto stanoviska, zřekli jsme se rovna tak jako Rusko práva prověsti revisi, po- něvadz jsme zamýšleli vyříditi věc přece jen v do- hedě s ostatními mocnostmi a pokojně.
27 article
Pokud jde o Rumunsko, vznesli del. Hossu a vjiné formě dcl. hr. Andrassy ke mně dotaz, jak jeme se zastali zájmů Rumunska. Chtěl bych po- ukázati na to, že jsme Rumunsku věnovali vždy úplnou pozornost. a že tomu tak bylo za celé vál- ky. Smím v tomto směru vzpomenouti svých pří- slušných prohlášení v poslední delegaci, a chtěl bych především konstatovati, že jsme se s úspě- chem zasadili, aby Rumunsko smělo býti zastou- peno na londýnské konferenci v otázkách, které se ho týkají. Dále zastávali jsme se pak v Petro- hradě toho, aby na rumunské přání byl vzat zře- tel. a to nejdalekosáhlejším způsobem. Tamější vyjednávání byla tajná. Nemohu tudíž podati o tom bližší vysvětlení. Mohu jen říci, že jsme se tam zastávali tohoto státu nejdalekosáhlejším způso- bem. Chci doufati, že během doby vyjde s jasností stále větší na jevo loyalní stanovisko, jež jsme za- ujímeli vůči Rumunsku, tak jako jsem též pře- svědčen, že náš těsný přátelský poměr ke tomuto královstvi bude trvati ne- z měně dál a že se projeví ve všech otázkácb, které se dotýkají našich nebo rumunských záj mu Bylo též poukázáno na stanovisko tisku Rurunsku, jehož dlužno opravdu velmi lito- vati, jemuž nelze však přikládati velkého význa- mu, poněvadž vůdčí státníci vyslovili se vřela pro trvání při dosavadní politice, a protože máme o tom ujištění, jež nám úplně stačí. S několika stran byla kritisovánn albanská polifika, n4a
Hossa Rumunsko Petra
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Americká divadla.) Francouzské listy přinesly před několika dny zprávu o vel- kém úpadku new-yorského divadla American Grand Opera House, jehož ředitel, Oscar Hammerstein, zajistil si za závratné honoráře několik prvních cperních sil pařížských o 15. listopadu 1913. Zpěváci vypovědéli své pevné závazky ve Francii, zaplatili i značné smivené pokuty a dnes jsou odkázání na soudní řízení s pramalou nadějí, že Hammer- stein, jak slibuje, otevře svou operu aspoň na podzim příštího roku. Jeho úpadek je pří- značný pro americké poměrý divadelní. Je první a zdá se ne poslední obětí odvážné ob- chodní spekulace ve velkém, která se v po- sledních letech zmocnila amerických divadel. O poměrech těch přinesl před krátkým ča- sem velmi pěkný článek Temps. Slavná he- rečka, paní Simonová, poslala Tempsu na po- žádání list, jenž velmi jasně osvětluje situaci. v níž se americké divadelnictví octlo. Líčení je velmi živé a obšírné, ale ani prostý výtah není nezajímavý. V době od října do května hraje sev New-Yorku as v sedmdesáti divadlech, denně bývá až pět i deset premier, nečitaje mati- nées se začátečníky a dobročinná představení s hrami oficiálně nepřijatými. Většina kusi vytrvá na jevišti sotva týden, studuje se rych- le, hraje se rychle, literárního nebo stálého obecenstva není; kritika je nahodilá, čistě re- portérská — sportovní redaktor zaskočí do divadla, vraceje se z rugby, modní referentka přibere si kus, na který ji pošlou, po návštěvě krejčovského závodu, a referáty musí být zce- la rozhodné: „Nesmírný úspěch, rozkošná hra“ nebo „Příšerné propadnutí, hanebný kus...“ Obecenstvo chce určitě vědět, na čem jest. Víc je odmítaných kusů a pak se soud
Hammerstein Hammer Simonová Francie American Grand opera House Temps severní NewYork as
29 article
nemilosrdně divadlo, hercí, autor se závěreč- nou radou řediteli, aby své divadlo hned zítra zavřel. Propadající premiery jsou dnes pravi- dlem a přece před krátkým časem zázračný úspěch nebyl čímsi neobyčejným. Rychlý vzrůst velkých měst na ohromném území jed- noho jazyka vytvořil miliony hladového obe- censtva, kusy propadlé na západě měly úspěch na jihu nebo na severu, hrály se čtyři, pět leí po celé Unii, několik hereckých společností s nimi procestovalo celé Spojené státy a vy- dělal-li majetník autořských práv dvakrát ste tisíc, vydělal ředitel celý milion dolarů tako- vým úspěšným kusem: Obrovské, náhlé výděl- ky nepřipadly skutečným divadelníkům, ale především obchodním spekulantům, kteří pí- dili se po rukopise, který by se dal vhodně vykořistit, a pak nájímali divadla, sestavil z vynikajících sil společnost, hnuli všemi pá- kami reklamy a uzavřeli smlouvy po celém americkém světě. Úspěch zajišťovala přede- vším dobrá organisace reklamy, cestovního programu, pevných smluv se všemi divadly amerického kontinentu na určité dny. Tako- vou firmou divadelních impresariů byli již před deseti lety asi Klaw a Erlanger, syndi- kát, jenž z divadel amerických vytvořil pevný trust s ohromnými fondy, a mohl zaručit na určité období od severu k jihu kusy, herce, divadelní hvězdy, výpravu i rekvisity jak ve velkých městech, tak i v zapadlých vsích
Klaw Erlanger
30 article
Jeho finanční úspěch vyvolal konkurenci ji- ného syndikátu, bratří Schubertů, jenž měl z počátku těžký boj, nemaje především díva- delních budov, jež byly zavázány konkurenci — když vozil tento syndikát po Spojených státech Saru Bernhardtovu, byl nucen stavět cirkusové stany. Pomohl si později prostě stavbou velkých nových divadel ve všech vět- ších městech amerických. Mezi oběma syndi- káty rozpoutal se zuřivý boj. Mzdy, autorská práva, platy herců atd. rostly do závratné výše, nových kusů se spotřebovalo nesmírn
Schubert Sar Bernhardtův spojený stát
31 article
množství, výprava dosahovala pohádkové nádhery a režie konala zázračné divy umění. Amerika hltala přímo evropské hry; hlavní dodavatel kusů pro první syndikát, Charles Frohman, zaplatil za sedm let jen do Paříže přes dva miliony za autorská práva a zajisti si nad to všecku modní produkci příštích let. Divadel vyrostlo daleko nad potřebu, ředitelé společností byli donuceni k pevným závaz- kům na určitá období, v určitých místech,a vynutili opět na autorech i hercích šablonu, v čas dodávanou, řízenou jen modou, běžným vkusem, výdělečnou tendencí. A hlavní věe dodávku v čas, za každou cenu. Autor dodá v udaný čas rukopis, o ostatek se nestará. shání nové závazky. Ředitel, jenž diriguje ně- kolik společností divadelních najednou, reži- sér, jenž scenuje současně několik kusů, iv různých městech, upraví si text dle potřeby herci, a hlavně „hvězda“, ať mužského či žen- ského pohlaví, uplatní svá přání, a s horeč- ným spěchem počne se se zkouškami, zatím co herci dokončují ještě jinde svůj starší enga- gement. Mění se role, mění se herci, ale určité datum, kdy počíná nájemné jistého di- vadla, musí být kus vypraven — premiera je hotová bitva, která ostatně často končí úplnou porážkou. V tomto zuřivém konkurenčním boji, tom obchodním štvavém, výdělečném ruchu, jsou výjimky. Jednou z nich je David Belasco, jenž řídí své vlastní divadlo v New-Yorku.
Frohman Belasco Paříž NewYork
32 article
Nepronajímá je, hraje i umělecké kusy, jež se mu libí, vytvořil si dokonalou uměleckou atmosféru a vše sám řídí, jsa výborným reži- sérem a znamenitým ředitelem. Těší se svým uměním, nežene se za obchodem a vytvořils železnou uměleckou disciplinou skvělý sou- bor herecký. Zná dokonale americké obecen- stvo a má geniální psychologickou prozíravost Americké obecenstvo, třeba je velmi růz- norodé, má jisté typické sklonnosti, stejné na severu i na jihu, na západě i na východě
33 article
Především protestantskou přísnost, respek k rodině. Láska, jež nemá cílem manželství. je mu na jevišti nesympatická. Jeho divadel- ní hrdina není milovník, ale cestovatel, nebo energický mladík, dobývající trpělivě svoji nevěstu, dobyvatel, jenž s veškerým úsilím získává jmění, aby založil rodinu. Vyžadují se především kusy morální, vsouvají se dokonce do francouzských kusů morální výklady. Ame- rické obecenstvo nechápe divadelní kus roz- umově a estheticky jako francouzské, jež na nejvášnivější a nejchoulostivější sceny dívá se především jako na umění, ale účastní se ho citem, pláče s neštěstím, raduje se s úspěš- ným vítězstvím, nesnáší však zlou vášeň, za- mítá, slovem, „zlý příklad“. Za to, je-li mo- rální tendence dobrá, zajímá americké obe- censtvo látka jakákoliv. Látky náboženské moralisující mají ohromný úspěch. Ben Hu hrál se léta. Belasco hrál v New-Yorku pat- náct měsíců svou hru „Návrat Petra Gri- ma“. Mrtvý, který zanechal své drahé n tomto světě ve vážném nebezpečí, vrací se k nim jako „Přízrak“ a po celou hru je chrání před neštěstim. Kus putuje nyní Amerikou s úspěchem neutuchajícím, a „Přízrak“, v cy- lindru a v upjaté redingote, hraný slavným Warfieldem, působí na obecenstvo uchvacují- cím dojmem. V jiných druzích divadelních kusů je znát především snahu po ději, neoče- kávaném, napínavém, uchvacujícím fakty.A pak sentimentalitu: svěží, i naivní dobrosrdeč- nou sentimentalitu, čistotu citu, prostotu duše, hraničící na líbivost. Nejobdivovanější here- čkou je miss Maud Adams, svěží, mladá dívka rozkošné tváře, téměř bojácného vzezření, ob- divovaná hlavně v úlohách, jako je „Malý lord“.
Láska ben Hu Belasco Petro Gri Maud Adams NewYork Amerika
34 article
Mme. Simonová, která s ušlechtiinu zdrželivostí nemluví ve svém listu o svých úspěších a staví bez žárlivosti na první místo představitelku typu skromné idealní dívky končí svou půvabnou causerii srovnáním ame- rického a francouzského herectví. Američané si stěžují, že nemají slavných vzorů, herecké školy, cítí nedostatek tradicionalního umění na jevišti. Ale mají mnoho citu, mnoho po- čestné odvahy, velkou schopnost vyvolávat bezprostřední, úchvatný dojem. Mohou se na- učit od Francouzů methodu scenické virtuosi- ty, ale naopak francouzské umění může jimi osvěžiti tuto svou příliš zmechanisovanou, tra- dicionalní uměleckou virtuositu. U Boleslava Jablonského.
Simonová Američan Francouz Jablonski
35 article
rbo d
36 article
(Ze vzpomínek.) olva Roku 1880 přibyl do Prahy Václav Szymna- nowski, chefredaktor „Kuriena Warszawskiego“a proslulý dramatický spisovatel. Zavítal s Emanue- em Tonerem a Edvardem Jelínkem na přednáš- kový večer do Umělecké besedy, kde jsem mu byl předslaven. Navštivil mne pak v mém bytě a když viděl. že se zabývám polskou literalurou — překládal jsem právě tehdy Kraszewského román „Podiví- novvé“ pro Metici Lidu — pravil mi, že mnusím přijeti do Varšavy, abych se seznámil s tamějšími spisovateli a umělci, neboť Varšava že jest stře- dískem ruchu literárního. Odiel, rozloučiv se se svými přáteli a zůstnl upřímným přítelem českého národa, hostil ve rvém domě české hosty, zejména umělkyně, jako slečnu Reichovu, do Varšavy zavitavší. Za několik dní obdržel jsem od něho redakční listek k volné jízdě z Granice do Varšavy. Ob- držev z redalce tehdejšího „Pokroku“ volný lí- stek z Prahy do Krakova, vydal jsem se na cestu. V Krakově stýkal jsem se zejména se slavným báeníkem Adamem Asnykem, jenž byl před ne- dávnem v Praze na slavnosti k uctění 50lcté lite- rární činnosti Josefa Ignáce Kraszewského. Po několikadenním pobytu v Krakově chystal juem se k odjezdu do Varšavy a tu se mne v ho- telu otázali, mám-li cestovní pas. Překvapen od- pověděl jsem, že nemám, nevěděl jsem tehdy to- tiž, že k jízdě do Ruska musí býti cestovní pas. vidovaný ruským konsuleen. Byl jsem ve velkýc rozpacích, ale ředitel hotelu dal mi dobrou radu, abych šel na policejní ředitelství a vyprosil ai ee
Szymn Kurien Warszawskiego Jelínek Reichův Asnyk Josef Ignác Kraszewský Praha Varšava Granice Ob Krakov Rusko