1
masthead
Račník padesátý třetí.
2
masthead
Praze, v sobotu 22. listopadu 1913.
Praha
4
masthead
0 otv, dlo o
3tan nrp
doplninei
5
masthead
s čva st ojlsne
soshos čosl
evloa onl
7
article
a ronni a večerní listy
předplání sa
v Prane v adms inistranie
sa másl
a čtvrtlsta . S K —
s dvojí donáškou
na měsle
na čtvrt leta
Ikal
ve slialkách
Km
aa mdsle
el Poštou
a měslos
r Ke
a mes voji rásilkoe
v letkS
8
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
s přílohou pro venkov o 144 stranách
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
s přílohou pro venkov o 144 stranách
Vrátí se následník trůnu
z Anglie přes Francii?
sO návštěvě arciknížete následník
s chotí u královských manželů anglických
docházející zprávy, zachovávají důsledně
zdání, že návštěva ta má pouze soukromy
ráz. I říšsko-německé i vídeňské časopi-
sectvo se až do poslední chvíle omezilo na
otištění telegrafických zpráv, jež dochá-
zely o prokázaných poctách, o účasti
obecenstva, o pořádaných honech a pod.
vyhýbajíc se rovněž všelikým dohadům
o případném politickém dosahu zájezdu
následníka trůnu do Anglie. Až když se
schylovalo k návratu následníkovu a jeho
choti — zatím odročenému až na počátek
měsíce prosince — ozval se v Paříži hlas,
zvoucí následníka trůnu i k návštěvě do
Francie, kterýžto hlas, jak se zdá, učinil
průlom do předpokladu, jakoby o cestě
následníka trůnu nemohlo se uvažovati
i s politických hledisk. V časopise poslan-
ce a zplnomocněného ministra Deloncle-a.
„Paris Journal“, objevil se článek, ozna-
čený nadpisem: „La Note du Jour“, v němž
se osvědčovalo, jak výtečný dojem by to
učinilo na veřejné mínění francouzskéa
na tamní vedoucí kruhy, kdyby následník
trůnu vracel se z Anglie na Paříž a tam
officiálně se pozdržel. Přání takové prý
sdílí každý mírumilovný a prozíravý politik
ve Francii. Návrat následníka trůnu na
Paříž poskytl by příležitost, setkati se
s předsedou republiky Poincarém, po kte-
réžto významné události by bezprostředně
následovala návštěva jeho ve Vídni. Mír
evropský může pak jenom tak býti trva-
lým, když Rakousko-Uhersko a Francie
se sblíží nejen diplomaticky, ale i vniterně;
mezi oběma státy není prý nijakých spor-
ných záležitostí a Evropě jest nezbytně
nutným Rakousko-Uhersko právě tak, ja-
ko Francie.
Paris
Poincaré
Praha
Anglie
Francie
Paříž
Vídeň
RakouskoUhersko
Evropa
Delonclea
Le Note jít Jour
9
article
Jinak ovšem v Paříži všeobecně po-
kládají pobyt následníka trůnu v Londýně
za nemalou věc.
JJsou i zcela určité domněnky, jakje
na př. vyslovuje „Temps“, že za pobytu
následníkova v Anglii se jedná zvláště
o otázce středomořské, jejíž důležitou sou-
částí jest i problém albanský, ve příčině
jehož vyřešení v Londýně v poslední době
se vytasili s přesnými návrhy, pokud se
týče stanovení hranic mezí královstvím
řeckým a Albanii.
a an
V Berlíně se sice doznává, že nebylo
možno dosud v kruzích londýnských zvě-
děti, jaké politické pozadí má návštěva
následníka trůnu, ale zvlášť prý vzudilo po-
zornost, že předseda ministerstva Asquilh
opětně přibyl do zámku windsorského a že
následníkovi byli představeni i vůdcové
obou velikých stran parlamentu.
My máme za to, že rámec pro po-
souzení významu pobytu následníkova v
Análii i pro jeho případnou zastávku v Pa-
řiži zařaděn byl i do výkladu, jejž o zahra-
niční politice v uherském výboru delegač-
nini podal hr. Berchtold slovy: „Potěšitel-
né zlepšení německo-anglických poměrů
usilo býti též monarchii (ra-
kouskoluherské) prospěšno. Přísně ob-
jektivní řízení anglické zahraniční politiky
přispělo podstatně, že nesčetné potíže si-
tuace mohly býti odstraněny... Také jest
Berchtold
Paříž
Londýn
Anglie
Albánie
Berlín
ministerstvo Asquilh
10
article
známo, že není konkrétních protiv, jež by
nás dělily od Francie; ozvou-li se občas
republice hlasy málo přívětivé, nemáme
důvod souditi, že ony projevy jsou odrazem
opatření rozhodujících činitelů francouz-
ských.“
Z projevu toho plyne, že hr. Berchtold
v této chvíli pokládá půdu v Anglií za pří-
znivou politice rak.-uherské monarchle
a že stejné mínění má i o vůdčích kruzích
francouzských.
S přáním projeveným ve výše vzpome-
nutém časopise francouzském dá se dobře
spojiti i odklad, jakýž nastal v odjezdu ná-
sledníka trůnu z Anglie, způsobený asi po-
drobnější přípravou pro případnou zastávku
arciknížete následnika v Paříži, bo sae
Vždyť sotva možno považovati za pou-
hou náhodu a neinformovaný podnět, že
jsme se včera setkali v předním vídeňském
listě s článkem, jenž radostně vítá projev
časopisu pařížského, uznávaje „pomilování
hodným úmysl svésti k osobnímu setkání
následníka trůnu s předsedou republiky
francouzské, což způsobí ve Vídni nejpří-
znivější dojem.
lroi
Po stručném přehledu styků s Francií
přechází se ve článku ke sporným pří-
padům za krise balkánské, jež nepovažují
se za dosti důležité, aby znepřátelily Fran-
cii a Rakousko-Uhersko. Proto má nejen
za to, že anglická návštěva následníka trů-
nu nezůstane bez politických účinků, ale
že změny, jež nadešly od dob okupačních
v názorech rozhodujících kruhů anglických,
opravňují také k naději, že nastane záhy
podobný obrat i ve Francií. Již v nynější
chvíli by se dostalo následníkovi trůnu
Paříži a presidentu francouzské republiky
ve Vídni nejdůstojnějšího přijetí.
Nová orientace v evropské situaci na-
svědčuje dle toho všeho sbližování s moc-
nostmi západními, otázkou jest, zdali celé-
ho trojspolku či jenom naší monarchie?
Berchtold
Fran
Francie
Anglie
Paříž
Vídeň
RakouskoUhersko
11
article
Delegece.
Delegece.
Z Vídně, 21. listopadu. (K. k.)
Vídeň
12
title
Výbor uherské delegace pro zahra-
niční záležitosti.
13
article
O Berchtoldovu exposé,od d
Refereat Negy dovozoval, že prý činncsl mini-
stra hr. Berchtotda zaluhuje uznání i od lěch, kle.
H jeho postup ve všem neschvělují. Již zacheván
míru samo o sabě je jeho velkou zásluhou. Litovai
jenl, že se mu nepcdařilo, aby území na Tureckeu
dobytá byla rosdšlena na základě přirozeně ze-
měpisném a cthnografickém. V dohodě s ministrem
výbor neshledává žádného rozporu zájmů, pokud
se týče velkéhofranceuzského národa
proto také pokládá za neodůvodněno, že část fran-
couzského veřejného mínění projevuje nám skrov-
nější sympatie, než my jemu. Pokud se teká Rusk
zastavením jeho válesných opaiření na našich hra-
nicích odstraněna tím příšera evropské války.
Vítá ministrovy vývody o Rusku a na konee
Prohlauje, že výbor beře exposé klidně na vě-
domí, vznávaje plně vynkající ministrovy slusby
Del. hr. M. Karolvi: Oposiční delecát
sa nezúčastní hlasování; ujmou se pouze
slova, abý podali veřejnému mínění vysvětlení
silvaci. Při ministrových slovech, že Rusko během
celé krise chovalo ze korektně a přátelsky, nelze
pochociti, proč mobilisovalo prot
námamy proti němu. Lituje dementi zprávy.
že následník navštíví presidenta Poincarén. Ne
věří, že vyvine se nyní vřelejší polm ěn
mezi monarchif a balkánskými st-
ty. V jedné otázce s ministrem úplně souhlasí-
že lze prováděti silnou zahraniční politiku
pouze, máme-li silnou konzolidovanou politiku
vnitřní. Konsolidováné poměry nemohou však
býli podporovány parlamentní stráži. Konečně tá-
zal se řečník ministra, ví-li, že Rumunsko, jež
v druhé válce přepadlo Bulharsko, učinilo tak za
přimé pomoci Ruska, třeba ne za pomoci vojen-
ské
Berchtoldův
Poincarén
Rusko
Rumunsko
Bulharsko
14
article
Dél. hr. Jos. Majlath táže se ministra, nemohl-
li již na počátku balkánské války získati ne od-
vislost Albanie jako záruku pro přístupk
Jaderskému moři, zanášel-li se ideou nové oku-
pace Novopazarska a je-li naděje, aby se dosáhlo
při nejmenším v hospodářském výboru výhod n
balkánských státech bez opětných velkých oběti.
Del. princ L. Windisch-Gractz odsuzoval
Berchtoldovu politiku. Při naší naprosto
palsivní politice nepochopil nut-
nost příprav učiněných minulé zimy
jež vyžadovaly tolik oběti. Místo za-
hraniěních aspirací ve velkém slohu vídíme jako
jediný výsledek zahraniční politiky Albanli v ny-
nějších svých omezených hranieích, neschopnou
života.
L Windisch
Gractz
Berchtoldův
Albánie
15
article
Jest upřímným přívržencem trojspolku, ale ne-
může zamlčeti, že trojspolek existuje spiše
i přes naši zahraniční politiku, než jejím násled-
kem. Dobré vztahy nejsou nepostrádatelny teď ani
tak pro nás jako spíše pro italskou politiku.
klerá ráda vidí podporu svých albanských snah na
naže útraty. Vojenská opalření, jež učinilo Rusko
na našich hranicích, byla vypočítána pouze
na naše zastrašení a my měli jsme na to odpově-
děti s největší energií a rozhodnoslí. Desorientace
zehraniční politiky zbytečně přivedla nás také do
rozporu s Francií, Jest mylná domněnka, že
prokazujeme německému spcjenci službu, stavíme-li
e proti Francii nepřátelsky. Uznává rozvážná
cilevědomá opatření vojenské správy. Naše branná
moc obstála skvěle zkoušku chněm. Řečník váží si
osaby ministrovy, ale jest odpůrcem jeho politiky
a jím zachovávaného systému a proto také nebude
hlasovati pro rozpočet. Konečně podal několik
dotazů.v a t od i ne
Del. Jiří Lukács pravil, že zahraničná politika
naproti Balkánu byla po celá desítiletí mírumilov-
nou a konservativní polilikou. Zřízením alban-
ského státu dostala pregnantní výraz. Největ-
ším úrpěchem bylo, že válka byla obmezena na
Belkán. Dalším úspěchem naší politiky je samostat-
ná Albanie a záruka, že mocenské poměry
na Jaderském moři se nepřesunou.
Lukács
Rusko
Francie
Albánie
16
article
Del. hr. Jul. Andrássy tak jako ostatní opo-
siční delegáli nezúčastní se hlasování. Názory mi-
nistra hr. Berchtolda o balkánské politice nesdíli.
Výsledky jeji nejsou tuze příznivé. Trvalý mir na
Balkáně není zabezpečen. Další nevýhodou nyněj-
šího stavu jest, že jednotliví balkánští náro-
dové nesesílili vlivem naší blahovol-
né podpory. Rumunsko docililo svých úspěchů
přímo proti naším intencím. Nejinak se to má se
Srbskem. Zřízení samostatného Albanska je výhod-
né, ale málo chvályhodné, peněvadž je velikou otáz-
keu, bude-li moci splniti úlohu, aby odvracelo cizí
vlívy na jaderská území. Nesouhlasí s rozdělením
Novopazarskamezi Srbskem a Černou Horou. Chy-
bou je, že jsme se vmísili do sporu dvou států, ne-
isouce odhodlání k evenl, válce. Chyba stala se
také v provedení; ministr nedohodl se s našimi spo-
jenci dřive než zahájil dotvěnon akci. Nlesdíle
Karolyovo minění, že Německo jed-
nalo zlomyslně. Řečník je také nyní s plným
přesvědčením a bezpodmínečně pro trojspolek
Je povděčen, že ministr usiluje též o dobrou vůli
s meenestmí mima trnjsnolek, rovněž následníkov
návětěvě v Londýně. Vůtse že ministr klade velkou
váhu na dobré styky s petrohradskou vládou. Meri
Rakensko-Uherskem a Francií není zájmových
ozporů. Mělo se říci, že francouzšká vláda je da-
lalia hašteřivého tónu některých tiskových orgánů
ajevila po celou dobu velice uznáníhodnou míru-
milevnost. Upřímnějšími rozpravami musí být ještě
zjištěno, že za nynějšího stavu vřc
není reálního zájmového rozporu me-
zinámi a Ruskem.
Del
Jula
Andrássy
Berchtold
Balkán
Rumunsko
Srbsko
Černá Hora
Německo
Londýn
Francie
Rusko
Novopazarskamezi Srbsko
Meri RakenskýUhersko
17
article
[Mp. hr. Tisza pochválil Andrássvovu řečl a vy-
hrožoval si vysvětliti v plenu situací také se stano-
viska uherské vlády, která přirpzeně vykonávala
vliv na záhraniční věcila spoluzodpovídá za správu
zahraniční poliliky
Ministr pr. Berchtold nemísil se do vnittní po-
litiky uherské. Peněz, jichž bohužel velmi třeba —
což lze pozerovat i v Uhrách — a naproti čemuž
uzavřenost francouzského peněžního trhu je nespor-
ně bezdůvodná a politováníhodná, je z převážné
čisti třeba na pokojné investiční účele. Litoval bych
hleboceí kdyby ustálilo se mínění, že chceme ape-
lovat najfrancouzský neněžní trh pro účely výzbro-
je. Uherské národní hospodářství potřebuje velmi
značnou měrou podnory francouzského peněžního
trhu na pekoiné účele
Del. hr. Karolyi opravuje svá slova, pravil, že
nepřeje si níkdo víc než on, aby do mocnarství, ze-
iména do Uher, přišel francouzský kapi-
tál. To bylo právě příčinou, proč litoval příkrého
lónu ministrova naproli Francil. Jest ovšem vel-
kým odpůrcem zbrojení. Těšil by se velmi.
kdyby potvrdila se zpráva, že následník hodlá sku-
tečně jeli do Paříže.
Tisza
Andrássvův
Berchtold
Del
Karolyi
Uhry
Paříž
18
article
V odpolední schůzi ujal se první slova del.
Miklož. Pravil, že ministr dosáhl hlavních účelů své
politiky, udržení míru a zřízení neodvislé Albanie.
Agitace v Rumunsku proti Uhrám budí obavy. Pří-
liš velkou ochotu vůči Srbům v hospodářském obo-
ru pokládá za neospravedlněnou. Projevivý ra-
dost nad obnovením trojspolku
litoval, že jistá vnitropolitická opatření v Rakousku
vyvolala jakési vzrušení v Italii.
Projevuje úplnou důvěru politice ministra za-
hraničních věcí a bude hlasovati pro rozpočel.
Del. hr. Apponyi přidal se k zásadnímu stano-
visku opocice, pokud jde o účast na delegačním
rokování. Z cílů, v exposé vytčených — pokračo-
val — bylo dosaženo snad jediného: zabezpečent
mocenskýchpoměrůna Adril, avšak i to-
ho dosáhlo se draho. Nejtěžší chybou bylo opome-
nutí předchozího konkretního vytčení naší zájmo-
vé oblasti. Vzdorořeč hr. Tiszy na intervenční na-
bídku ruskou zavinila velice pozdější zápletky.
Srba
Del
Albánie
Rumunsko
Uhry
Rakousko
Tisza
19
article
Jak možno tvrditi, že trojspolek není uvolněn ve
své vnitřní síle, kdyžtě Německo provádělo poli-
tiku, odporující polilice naší, a když i Rumunsko
se k tomu stanovisku přidalo. Nejen otázka revi-
se, nýbrž i druhá balkánská válka podávají důkaz,
že naše akce a akee Německa se navzá-
jem křížily. Je stoupencem trojspolkové poli-
tiky, ale nelgnoruje trhliny tohoto útvaru. JJe ná-
padno, že exposé mlčí o našem poměru k Řecku.
Bývalo by žádoucím neopomíjet skutečnost, že ob-
dobná situace, jako vůči Francii, ba dokonce ještě
přiostřenější situace trvá vůči Rumunsku. Řečníkje
velkým přítelem pěstování dobrého poměruk
Rumunsku, ale způsob, jak se to děje, nesrovná-
vá se s důstojností mocnářství, zejměna s maďar-
ským národním zájmem. Značně je to ztíženo jme-
nováním nového vyslance v Bukurešti. Jmenování
hr. Czernina by stačilo, chovati k ministru
Berchtoldovi největší nedůvěru.
Czernin
Berchtold
Německo
Rumunsko
Řecko
Francie
Bukurešť
20
article
Mp. hr. Tisza hájí stanovisko, že uherská vlá-
da musí vykonávati vliv na zahraniční politiku, ale
ten nemůže se vztahovati na jednotlivá jmenování.
Vyslanec nemůže míti vlastní politiku, nýbrž jen
politiku zodpovědného správce politiky zahra-
niční. Zachová-li se tak, nebude lze proti jeho čin-
nosti v budoucnosti ničeho namítati. Prohřeší-li se.
nadejde doba, kdy uherský ministerský předseda
bude věděti co dělat.
Del. šl. Rakovazky (úst. str.]) rád by věděl, po-
kračoval-li ministr Berchteld v politice hr. An-
drásse nebo ne.
Ministr hr. Berchtold: Odpovím na to po-
zději.
Del. Rakovszky žádal též za vysvětlení, pro
hr. Aehrenthal vyllidil Novopazarsko. Pokud jde
o balkánskou válku, vytýkal ministrovi, že příliš
pozdě poznal veliký polilický význam této otázky
a opřel se názoru, že na Balkáně byly zjednány
trvalé poměry,ni
Del. biskup Hossu projevil ministrovi největší
uznání za to, že bylo zabráněno brůzám války. Tá-
zal se, zdali naše diplomacie podporovala na len-
dýnské konferenei rumunské požadavky v celém
roztahu nebo toliko, pokud jde o Derster, dál za-
stalo-li se mocnářstvíza druhé balkánské války
požadavků Rumunska nebo je-li pravda, že zdržo-
valo Rumunsko od vpádu do Bulharska.
Mářnistr hr. Berchtold, nejsa dostafečně znaly
maďarštiny, žádal, aby směl své vysvětlivky po-
dati německy. (Souhlas.) Pravil: Byly zde proneseny
tak četné velezajímavé řeči a vzneseny na mne tnl
četné dotazy, že bude mi opravdu oblížno, ba sotva
možno odpověděti přesně na všechny olázky. Dou-
fám však, že se mi celkem podaří vyjíti vstříc přá-
ním, jež byla projevena. Chci promluviti předem
Tisza
Berchtold
Hossa
Derster
Balkán
Tá
Rumunsko
Bulharsko
21
article
o zásadní olázce,
22
article
týkající se tvrzení, že v mám exposé jevi sev
poukazu jednak na status quo a jednak na volný
rozvoj států balkánských jakýsi rozpor. Stalus
quo byl jako zásada myšlen vždy jen tak že dosa-
vadní stav má býti zachován co možno nejděle.
aby co nejdéle zabránilo se otřesům a jejich ne-
dohledným důsladkům. Chtěl bych zde poukázati
na výrok jednoho ze svých předchůdců hr. Ar-
drásse: Podpiráma dům, který je na spadnutí, jer
dokud se nesřití na naše hlavy. To bylo tudíž též
naším stanoviskem, když jsme viděli, že shroucení
evropského Turecka nedá se již zadržeti. Del. hr.
Karolvi prohlásil, že naprostě desinteresse-
ment bylo by mu bývalo mnohem milejší. Totn
stanovisko nemohu sdíleti, poněvadž byly v sázce
velmi značné zájmy, jak dovodil jsem též ve svém
exposě. Tyto zájmy musili jsme dle mébo názoru
za všech okolnosti hájiti a to jsme léž učinili. Po-
kud jde o kontinujtu, pravil del. hr. Karplyí.
že nebyla respektována. Chtěl bych uvésti, že vzta-
hovala se též na zásadu, že nechcen prováděti ex-
pansivní poliliku na evropském Východě, a tato
kontinuita byla též v tomlo případě zachována.
Del. hr. Karolyi zminil se též o projevu, jenž byl
Del
Karolyi
Turecko
Ara
evropský východ
Podpirám dům
23
article
V drobném prodejlr
ranní čislo o sobě . za s
večernl
za 4 k
Ve fliálkách na venkově
ranní dislo
večerní a
lnnerátv
platí sa hotově napřed-
ředplacení a inserty příjima
administrace v Marlanské nl., a
Tam nacházeji ze taáž
redskce. tiskárna a sxpodine
„Národních Listš“
Rukopiny se nevracei
národní Listš
24
article
včera uveřejněn ve „W. Allg. Ztg.“ jako odpověď na
zrrávu „N. Fr. Presse
Vyvrácení návštěvy presidenta republiky fran-
couzské Poincaré a ve Vídni. Tu poukázal
bych na to, že nejsme zodpovědní za žádný tisko-
vý orgán, tedy ani ne za výroky „Wr. Allg. Ztg.“
že výroky ty nepocházely od nás, dokazuje už okol-
nost, že zpráva ta, obsahující dementi, jsem-li do-
bře zpraven, spočívá na telegramu, který obdržel
onen list z Paříže.
Někteří páni poukázali na to, že by bylo bý-
valo žádoucím, abychom byli hned na počátku vál-
ky vtrhli do Novopazarska. Del. Rakovszky se mne
olázal, pokračují-li v politice hr. Andrásse. Mohu
na to odpověděti ano, a poukázati na to, že už
hr. Jul. Andrássy kdysi pronesl závažné námitky
proti úplné administraci a vojenskému obsazení
Novopazarska a že zdůraznil, že pro chudobu země
— a to byl jeho vlastní výrok — pro nekulturu
obyvatelů a nedostatečné komunikace a nedostatek
výrobních pramenů by bylo velmi obtížno sandžak
úplně vojensky a administralivně ovládnouti, a že
by mimo to takové úplné přivtělení vyvolalo též po
siránce politické domněnku, že je plán postupovati
do Soluna. V nynějším případě byly tytéž důvody
rozhodující.
W Allg
Poincaré
Jula
Andrássy
Vídeň
Paříž
25
article
Pokud jde o rozhodnutí hr. Achrenthala, po-
hnuly ho snad podobné úvahy vyklíditi sandžak.
V oné době dal hr. Aehrenthal vyloučiti odstavec,
týkajicí se sandžaku, ze smlouvy berlinské. Proto
nemáme též právního důvodu už žádat obsazení
Novopazarska. Bylo by bývalo zajisté těžko opo-
menouti tyto právní námitky proti vůli našich ta-
mějších sousedů proti vůli celé Evropy a zajisté
též proli našemu vlastnímu zájmu. Sandžak měl pro
nás velkou cenu, pokud byl pro nás spojením s Tu-
reckem. Od toho okamžiku, kdy Srbsko a Černá
Hora mohly na jih od sandžaku se navzájem spo-
jiti, odpedla tafo cena pro nás. Mimo to odpadl též
druhý sledovaný účel, že totiž toto územi jest bra-
nou do Turecka: Byly tu též velké vojenské ná-
mitky, jak řekl též del. Rakovszky, které přiměly
hr. Aehrenthala vzdáti se sandžaku, poněvadž by
tam bylo bývalo třeba udržovati velké posádky,a
to by bylo vyžadovalo značné náklady. Sandžak
měl velice exponovanou siluaci na tři strany. Pro
případ komplikace byly by se tami musily ponechati
veliké posádky A jak již hr. Andrássy soudil, byly
by se tam musily zříditi velice nákladné pevnosti.
Andrássy
Evropa
Srbsko
Černá Hora
Turecko
26
article
Ze všech těchto důvodů, které bych shrnul v ten
smysl. že by to bylo diplomaticky rozpakem, vo-
jensky překážkou a hospodářsky škodou, nepomý-
řleli jsme znovu obsaditi sandžak.
Těž jiná otázka byla opětovně dotčena, fotiž
revise bukurešťského míru.
V tomte směru zminil bych se, že toto právo
nepřezkoumání nebylo žádáno námi samotnými,
nýbrž bylo ohlášeno všemí mocnostmi v londýn-
ské velvyslanecké konferenci. Ohlásili jsme toto
právo z určitých důvodů, hlavně protože jsme měli
pochybnosti o výsledcích války, protože rozdělení
dobytých územi nebylo též takovým, aby mohlo
zaručiti trvalý mír. To bylo důvodem. proč, řekl
bych, jsme v dohodě s ostatními mocnostmi chlá-
sili loto právo na přezkoumání. Protože všnk
ostatní moenosti jednotlivě v posledním okamžiku
upustily od tohoto stanoviska, zřekli jsme se
rovna tak jako Rusko práva prověsti revisi, po-
něvadz jsme zamýšleli vyříditi věc přece jen v do-
hedě s ostatními mocnostmi a pokojně.
27
article
Pokud jde o Rumunsko, vznesli del. Hossu a
vjiné formě dcl. hr. Andrassy ke mně dotaz, jak
jeme se zastali zájmů Rumunska. Chtěl bych po-
ukázati na to, že jsme Rumunsku věnovali vždy
úplnou pozornost. a že tomu tak bylo za celé vál-
ky. Smím v tomto směru vzpomenouti svých pří-
slušných prohlášení v poslední delegaci, a chtěl
bych především konstatovati, že jsme se s úspě-
chem zasadili, aby Rumunsko smělo býti zastou-
peno na londýnské konferenci v otázkách, které
se ho týkají. Dále zastávali jsme se pak v Petro-
hradě toho, aby na rumunské přání byl vzat zře-
tel. a to nejdalekosáhlejším způsobem. Tamější
vyjednávání byla tajná. Nemohu tudíž podati o tom
bližší vysvětlení. Mohu jen říci, že jsme se tam
zastávali tohoto státu nejdalekosáhlejším způso-
bem. Chci doufati, že během doby vyjde s jasností
stále větší na jevo loyalní stanovisko, jež jsme za-
ujímeli vůči Rumunsku, tak jako jsem též pře-
svědčen, že náš těsný přátelský poměr
ke tomuto královstvi bude trvati ne-
z měně dál a že se projeví ve všech
otázkácb, které se dotýkají našich
nebo rumunských záj mu
Bylo též poukázáno na stanovisko tisku
Rurunsku, jehož dlužno opravdu velmi lito-
vati, jemuž nelze však přikládati velkého význa-
mu, poněvadž vůdčí státníci vyslovili se vřela pro
trvání při dosavadní politice, a protože máme o
tom ujištění, jež nám úplně stačí.
S několika stran byla kritisovánn
albanská polifika,
n4a
Hossa
Rumunsko
Petra
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Americká divadla.) Francouzské
listy přinesly před několika dny zprávu o vel-
kém úpadku new-yorského divadla American
Grand Opera House, jehož ředitel, Oscar
Hammerstein, zajistil si za závratné honoráře
několik prvních cperních sil pařížských o
15. listopadu 1913. Zpěváci vypovědéli své
pevné závazky ve Francii, zaplatili i značné
smivené pokuty a dnes jsou odkázání na
soudní řízení s pramalou nadějí, že Hammer-
stein, jak slibuje, otevře svou operu aspoň
na podzim příštího roku. Jeho úpadek je pří-
značný pro americké poměrý divadelní. Je
první a zdá se ne poslední obětí odvážné ob-
chodní spekulace ve velkém, která se v po-
sledních letech zmocnila amerických divadel.
O poměrech těch přinesl před krátkým ča-
sem velmi pěkný článek Temps. Slavná he-
rečka, paní Simonová, poslala Tempsu na po-
žádání list, jenž velmi jasně osvětluje situaci.
v níž se americké divadelnictví octlo. Líčení
je velmi živé a obšírné, ale ani prostý výtah
není nezajímavý.
V době od října do května hraje sev
New-Yorku as v sedmdesáti divadlech, denně
bývá až pět i deset premier, nečitaje mati-
nées se začátečníky a dobročinná představení
s hrami oficiálně nepřijatými. Většina kusi
vytrvá na jevišti sotva týden, studuje se rych-
le, hraje se rychle, literárního nebo stálého
obecenstva není; kritika je nahodilá, čistě re-
portérská — sportovní redaktor zaskočí do
divadla, vraceje se z rugby, modní referentka
přibere si kus, na který ji pošlou, po návštěvě
krejčovského závodu, a referáty musí být zce-
la rozhodné: „Nesmírný úspěch, rozkošná
hra“ nebo „Příšerné propadnutí, hanebný
kus...“ Obecenstvo chce určitě vědět, na čem
jest. Víc je odmítaných kusů a pak se soud
Hammerstein
Hammer
Simonová
Francie
American Grand opera House
Temps
severní NewYork as
29
article
nemilosrdně divadlo, hercí, autor se závěreč-
nou radou řediteli, aby své divadlo hned zítra
zavřel. Propadající premiery jsou dnes pravi-
dlem a přece před krátkým časem zázračný
úspěch nebyl čímsi neobyčejným. Rychlý
vzrůst velkých měst na ohromném území jed-
noho jazyka vytvořil miliony hladového obe-
censtva, kusy propadlé na západě měly úspěch
na jihu nebo na severu, hrály se čtyři, pět leí
po celé Unii, několik hereckých společností
s nimi procestovalo celé Spojené státy a vy-
dělal-li majetník autořských práv dvakrát ste
tisíc, vydělal ředitel celý milion dolarů tako-
vým úspěšným kusem: Obrovské, náhlé výděl-
ky nepřipadly skutečným divadelníkům, ale
především obchodním spekulantům, kteří pí-
dili se po rukopise, který by se dal vhodně
vykořistit, a pak nájímali divadla, sestavil
z vynikajících sil společnost, hnuli všemi pá-
kami reklamy a uzavřeli smlouvy po celém
americkém světě. Úspěch zajišťovala přede-
vším dobrá organisace reklamy, cestovního
programu, pevných smluv se všemi divadly
amerického kontinentu na určité dny. Tako-
vou firmou divadelních impresariů byli již
před deseti lety asi Klaw a Erlanger, syndi-
kát, jenž z divadel amerických vytvořil pevný
trust s ohromnými fondy, a mohl zaručit na
určité období od severu k jihu kusy, herce,
divadelní hvězdy, výpravu i rekvisity jak ve
velkých městech, tak i v zapadlých vsích
Klaw
Erlanger
30
article
Jeho finanční úspěch vyvolal konkurenci ji-
ného syndikátu, bratří Schubertů, jenž měl
z počátku těžký boj, nemaje především díva-
delních budov, jež byly zavázány konkurenci
— když vozil tento syndikát po Spojených
státech Saru Bernhardtovu, byl nucen stavět
cirkusové stany. Pomohl si později prostě
stavbou velkých nových divadel ve všech vět-
ších městech amerických. Mezi oběma syndi-
káty rozpoutal se zuřivý boj. Mzdy, autorská
práva, platy herců atd. rostly do závratné
výše, nových kusů se spotřebovalo nesmírn
Schubert
Sar
Bernhardtův
spojený stát
31
article
množství, výprava dosahovala pohádkové
nádhery a režie konala zázračné divy umění.
Amerika hltala přímo evropské hry; hlavní
dodavatel kusů pro první syndikát, Charles
Frohman, zaplatil za sedm let jen do Paříže
přes dva miliony za autorská práva a zajisti
si nad to všecku modní produkci příštích let.
Divadel vyrostlo daleko nad potřebu, ředitelé
společností byli donuceni k pevným závaz-
kům na určitá období, v určitých místech,a
vynutili opět na autorech i hercích šablonu,
v čas dodávanou, řízenou jen modou, běžným
vkusem, výdělečnou tendencí. A hlavní věe
dodávku v čas, za každou cenu. Autor dodá
v udaný čas rukopis, o ostatek se nestará.
shání nové závazky. Ředitel, jenž diriguje ně-
kolik společností divadelních najednou, reži-
sér, jenž scenuje současně několik kusů, iv
různých městech, upraví si text dle potřeby
herci, a hlavně „hvězda“, ať mužského či žen-
ského pohlaví, uplatní svá přání, a s horeč-
ným spěchem počne se se zkouškami, zatím
co herci dokončují ještě jinde svůj starší enga-
gement. Mění se role, mění se herci, ale
určité datum, kdy počíná nájemné jistého di-
vadla, musí být kus vypraven — premiera je
hotová bitva, která ostatně často končí úplnou
porážkou.
V tomto zuřivém konkurenčním boji,
tom obchodním štvavém, výdělečném ruchu,
jsou výjimky. Jednou z nich je David Belasco,
jenž řídí své vlastní divadlo v New-Yorku.
Frohman
Belasco
Paříž
NewYork
32
article
Nepronajímá je, hraje i umělecké kusy, jež se
mu libí, vytvořil si dokonalou uměleckou
atmosféru a vše sám řídí, jsa výborným reži-
sérem a znamenitým ředitelem. Těší se svým
uměním, nežene se za obchodem a vytvořils
železnou uměleckou disciplinou skvělý sou-
bor herecký. Zná dokonale americké obecen-
stvo a má geniální psychologickou prozíravost
Americké obecenstvo, třeba je velmi růz-
norodé, má jisté typické sklonnosti, stejné na
severu i na jihu, na západě i na východě
33
article
Především protestantskou přísnost, respek
k rodině. Láska, jež nemá cílem manželství.
je mu na jevišti nesympatická. Jeho divadel-
ní hrdina není milovník, ale cestovatel, nebo
energický mladík, dobývající trpělivě svoji
nevěstu, dobyvatel, jenž s veškerým úsilím
získává jmění, aby založil rodinu. Vyžadují se
především kusy morální, vsouvají se dokonce
do francouzských kusů morální výklady. Ame-
rické obecenstvo nechápe divadelní kus roz-
umově a estheticky jako francouzské, jež na
nejvášnivější a nejchoulostivější sceny dívá
se především jako na umění, ale účastní se ho
citem, pláče s neštěstím, raduje se s úspěš-
ným vítězstvím, nesnáší však zlou vášeň, za-
mítá, slovem, „zlý příklad“. Za to, je-li mo-
rální tendence dobrá, zajímá americké obe-
censtvo látka jakákoliv. Látky náboženské
moralisující mají ohromný úspěch. Ben Hu
hrál se léta. Belasco hrál v New-Yorku pat-
náct měsíců svou hru „Návrat Petra Gri-
ma“. Mrtvý, který zanechal své drahé n
tomto světě ve vážném nebezpečí, vrací se
k nim jako „Přízrak“ a po celou hru je chrání
před neštěstim. Kus putuje nyní Amerikou
s úspěchem neutuchajícím, a „Přízrak“, v cy-
lindru a v upjaté redingote, hraný slavným
Warfieldem, působí na obecenstvo uchvacují-
cím dojmem. V jiných druzích divadelních
kusů je znát především snahu po ději, neoče-
kávaném, napínavém, uchvacujícím fakty.A
pak sentimentalitu: svěží, i naivní dobrosrdeč-
nou sentimentalitu, čistotu citu, prostotu duše,
hraničící na líbivost. Nejobdivovanější here-
čkou je miss Maud Adams, svěží, mladá dívka
rozkošné tváře, téměř bojácného vzezření, ob-
divovaná hlavně v úlohách, jako je „Malý
lord“.
Láska
ben Hu
Belasco
Petro Gri
Maud Adams
NewYork
Amerika
34
article
Mme. Simonová, která s ušlechtiinu
zdrželivostí nemluví ve svém listu o svých
úspěších a staví bez žárlivosti na první místo
představitelku typu skromné idealní dívky
končí svou půvabnou causerii srovnáním ame-
rického a francouzského herectví. Američané
si stěžují, že nemají slavných vzorů, herecké
školy, cítí nedostatek tradicionalního umění
na jevišti. Ale mají mnoho citu, mnoho po-
čestné odvahy, velkou schopnost vyvolávat
bezprostřední, úchvatný dojem. Mohou se na-
učit od Francouzů methodu scenické virtuosi-
ty, ale naopak francouzské umění může jimi
osvěžiti tuto svou příliš zmechanisovanou, tra-
dicionalní uměleckou virtuositu.
U Boleslava Jablonského.
Simonová
Američan
Francouz
Jablonski
36
article
(Ze vzpomínek.)
olva
Roku 1880 přibyl do Prahy Václav Szymna-
nowski, chefredaktor „Kuriena Warszawskiego“a
proslulý dramatický spisovatel. Zavítal s Emanue-
em Tonerem a Edvardem Jelínkem na přednáš-
kový večer do Umělecké besedy, kde jsem mu
byl předslaven.
Navštivil mne pak v mém bytě a když viděl.
že se zabývám polskou literalurou — překládal
jsem právě tehdy Kraszewského román „Podiví-
novvé“ pro Metici Lidu — pravil mi, že mnusím
přijeti do Varšavy, abych se seznámil s tamějšími
spisovateli a umělci, neboť Varšava že jest stře-
dískem ruchu literárního.
Odiel, rozloučiv se se svými přáteli a zůstnl
upřímným přítelem českého národa, hostil ve
rvém domě české hosty, zejména umělkyně, jako
slečnu Reichovu, do Varšavy zavitavší.
Za několik dní obdržel jsem od něho redakční
listek k volné jízdě z Granice do Varšavy. Ob-
držev z redalce tehdejšího „Pokroku“ volný lí-
stek z Prahy do Krakova, vydal jsem se na cestu.
V Krakově stýkal jsem se zejména se slavným
báeníkem Adamem Asnykem, jenž byl před ne-
dávnem v Praze na slavnosti k uctění 50lcté lite-
rární činnosti Josefa Ignáce Kraszewského.
Po několikadenním pobytu v Krakově chystal
juem se k odjezdu do Varšavy a tu se mne v ho-
telu otázali, mám-li cestovní pas. Překvapen od-
pověděl jsem, že nemám, nevěděl jsem tehdy to-
tiž, že k jízdě do Ruska musí býti cestovní pas.
vidovaný ruským konsuleen. Byl jsem ve velkýc
rozpacích, ale ředitel hotelu dal mi dobrou radu,
abych šel na policejní ředitelství a vyprosil ai
ee
Szymn
Kurien Warszawskiego
Jelínek
Reichův
Asnyk
Josef
Ignác
Kraszewský
Praha
Varšava
Granice
Ob
Krakov
Rusko