2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
22. listopadu 1913. Číslo 321.
4
article
a bylo poukázáno na to, že Albansko ve své ny-
nější podobě žalostně živoří, což nám ještě způso-
bí starosti. Poukazuje se na to, že Albansko sotva
zůstane naživu. Jsem zajisté tím, kdo nejvíce litu-
je, že Albansko nestalo se takovým a neobdrželo
takových hranic, jichž bychom si bylí přáli. Usi-
lovali jsme a zasazovali jsme se o to, též v roz-
hodném okamžiku, abychom zachovali tolik, aby
byl uskutečněn živote schopný útvar. Musím zde
—jakkoli sympatisují též s vývody del. Rakovaz-
kého, pokud jde o jeho obavy v tomto směru —
přece prohlásiti, že se nikterak nevzdávám naděje,
že se tu přece ještě vytvoří zdravý stát. Zejména
v poslední době byly tu učiněny potěšitelné po-
kroky. Byla zřízena mezinárodní kontrolní komise,
jež se zabývá kontrolou organisace správy, a vedle
toho zabájily současně činnost holandšlí důstoj-
níci, kteří mají vycvičiti četnictvo. Co nejdříve
bude rozhodauto, jak jsem se zmínil ve svém er-
posé, o otázce zeměpána. To jest zejména za
nynějších poměrů v Albansku hlavní věcí. Všechny
zprávy, které nás odtamtud docházejí, poukazují
k tomu, že od okamžiku, kdy přibude nový země-
pán, přestanou vnitřní spory, které se tu a tam
vyskytly
Všichní vádcové dotyčných stran prohlásilí to-
tiž, že při jeho příchodu chtějí upustití od sporů
a že se mu všichni chtějí podrobiti. To je rozhodně
příznívým příznakem. Důvody přiměvší nás
abychom se zastal4 Albaníe, jsou známy.
Albansko
Albaní
5
article
Poněvadž však ten nebo onen pán o nich pochy-
boval, chtěl bych je ještě jednou shrnouti. Spočí-
valy především na přání zachovati rovnováhu
na Adrii. Cíl náš směřuje k tomu, abychom je-
dinému, ještě jako stát neexistujícímu národu n
Balkáně dopomohli k neodvislosti a zjednali takt
rovnoměrné rozdělení sil na Balkán ě. Je
sice přirozeno, že Albanie, jakou nyní je, za prl-
mitivních poměrů, v nichž obyvatelstvo tam žije.
neposkytuje ještě žádného potěšitelného obraza.
Příčinou toho je částečně staleté turecké panství.
částečně žítí ve kmenech, jež tam je. Toto žití ve
kmenech existovalo ostatně druhdy též ve Skotsku,
kde nepřekáželo národní svoraosti a kulturnímu
rozmachu. Chtěl bych ještě v souvislosti s tím
projeviti radost nad tím, že myšlenka samostatného
Albanska setkala se zde jen se sympatiemi, a že
pochyby, jež byly vysloveny, nevzaikly z antipatie
proti myšlence (výkřiky: Ne, zcela naopak!), nýbrl
spíše z obavy, že tento cíl nebude lze realisovati.
Byli tam již vyslání odborníci, kteří cestují celou
zemí, a kteří studovali přístavní poměry, silnice
komunikace, situaci zemědělství, lesnictví a orby
Tito odbornici svou práci nyní již skončili. Podají
své zprávy
Delegát hr. Majlath vznesl ke mně dotaze
naší
obchodní politice naproti balkánským
státům.
Adrie
Majlath
Balkán
Albánie
Skotsko
6
article
Cíle této naší politiky obchodní jsou dány vý-
sledkem války, změnami v teritoriálních poměrech,
jež zjednaly jednotlivým státům přírůstek. To stalo
se v krajinách, s nimiž byli jsme dosud v těsnějším
styku hospodářském. Proto máme na tom velký
zájem a hodláme též nyní upraviti smluvně tyto své
hospodářské a dopravní zájmy tak, aby smlouvy se
státy balkánskými vyhovovaly přírůstku, vzniknuv-
šímu z území dřive tureckého. Š vládou srbsko
pokročili jsme tak daleko, že navázali jsme styky
o celém souboru hospodářských otázek, které dluž-
no upraviti, a přikročili jame k úkolu zrevidovati
nynější smlouvu, upraviti dopruvně-politické otáz-
ky, zvláště důležité pro obě části, které se týkají
železnictví, tarifnictví, jakož i připojovacích želez-
ničních tratí, pošt, telegrafů a paroplavby. Ve
všech těchto záležitostech nabyl jsem v rozmluvě
se srbským ministerským předsedou Pašičem, jeni
nedávno dlel za své cesty ve Vídni, dojmu, že se
srbské strany klade se velíká vába na to, vstoupiti
v obchodně-politickém směru k nám do normálníh
poměru.
Protože však jsem právě u p. Pašiče, chtěl
bych se vrátiti k poznámce pana del. prince
Windischgraetze, že prý jsem odmíll návštěvu
srbského ministerského předsedy. To jest omyl.
neboť nebylo mi oficielně nikdy nic oznámeno
o jeho úmyslu mne navštíviti.
Slyšel jsem zajisté s různých stran, že má
tenlo úmysl. a vždy jsem na to odpověděl, že se
budu velmi těšiti na návštěvu srbského minister-
ského předsedy. Záležitosti, o nichž jsme hovořili
za jeho nedávného pobytu, jsou lakové, že budou,
jak myslím, v budoucnosti užitečny.
Bylo vytýkáno, ž
Pašič
Windischgraetz
Vídeň
8
article
nebylo v exposé výslovně jmenováno. O Řecku
však byla učiněna zajisté zmínka společně s ostat-
nimi balkánskými státy, a to tem, kde se projevuje
přání, bychom byli s balkánskými státy v nejlep-
ších stycích. Neměli jsme skutečně žádného roz-
poru zájmů s Řeckem a přejeme sl. abychom s tím-
to státem napříště pěstovali nejlepší styky. Byla
tu nyní zajisté přechodná různost názorů, pokud
jde o jižní ohraničení Albanska, je však naděje, že
tato otázka bude brzy vyřízena. Jakmile se to
stane, nevidím již žádné překážky pro to, aby
naše styky s Řeckem staly se veskeze přátelskými.
Pokud jde o náš hospodářský poměr
k Řecku, bylo s námi již před velikou krisí
vládou řeckou v této příčině vyjednáváno, protože
nynější obchodní konvence nebyla dostatečnot.
Nyní bude tato konvence ještě méně dostatečnou,
a zamýšlíme proto uzavříti novou obchodní
smlouvu.or
nje h e
Řecko
9
article
O Bulharsku
Bulharsko
10
article
plati totéž. Mět jsem v posledních dnech příle-
žitost cejili se s bulharsým ministrem zahrani.
11
article
dam tak zvanou „kartku přejazdu“, opravňujíc
osmidennímu pobytu v Russku.
Odebral jsem se tudíž na policejní ředitelství.
Představil jsem se policejnímu komisaři: „Jsem
HH... On popačří na mne a praví: Já jsem také
Václav H..“ a na to odešel do druhé kanceláře
a přivedl ještě dva policejní komisery, z nichž je-
den se jmenoval Müller, jméno třetího neutkvělo
mně v paměti.
Byli to úřadnici z doby Bachovy, jenž posílal
do Polska i do Uher české úřadníky.
Listinu ku přejezdu mi ochotně vydali a pen
komásař Müller se mne otázal, co budu dělnti
odpoledne. Odpověděl jsem, že nemám ještě žád-
ného programu. Vyzval mne, abychom odpoledne
navštívili našeho básníka Boleslava Jablonského
v klášteře ve Zvěřinci. Dchodli jsme se, že od-
poledne pojedeme. Našali jsme si sáňky, bylo
tehdy plno sněhu a spěli jsme k zasněženému
Zvěřinci.
Když jsme vstoupili do šarní kanceláře, byli
jsme vřele uvítánní naším básníkem. Nikdy neza-
pomenu na ten milý, sympatický zjev. Vysoká
postava v bílém rouchu, vážná a důstojná, s mi-
lým, dobrodušným výrazem v obličeji (připomína-
jící nymějšího papeže a lahodná řeč zíekoaly v kaž-
dém k šlechetnému muží úclu a vážnost. Byli
u něho právě snoubenci, s kterými jednal o n-
stávajicích salebních obřadech. Když záležitost
ukončena, zavolal svého sluhu, tuším Tomáše, sby
donesl vína. Tomáž brzy se vrátil s velikou cino-
vou komvicí a při dobrém moku a chutných zá-
kuskách besedovali jsme po několik hodím
Dobrodušný poeta rozhovořil se toužebně
Praze. Vyptával se na všechny tehdejší spiso-
vatele a politické osobnosti, zedména na Štulce.
Müller
Bachův
Jablonski
Tomáš
Štulc
Polsko
Uhry
Praha
HH
12
article
Riegra, na rodínu Náprstkových a j. Vyslovil pol
touhu navštivíti ježtě Prahu a skutečně přijel pel
do Prahy a strávil zde delší čas.
Vrátili jsme se od něho po srdečném roslou-
čení s nejmilejšími vzpomískami, ale také s těžkou
hlavou.
Daes oslaveny budou v Krakově jeho sté na-
rozeniny. Pořad oslavy byl již v tomto listu uve-
řejněn. Bylo by záhodno, aby jeho památky bylo
vzpomenuto hojnými pozdravy z Čech na adresu
České besedvé jež oslavu Bol. Jablonského
pořědá a současně slavi 20leté svoje trvání
edo prrro
obř rsbei
mýdsi
vllav av mreei
po
d lasibat ol
bpev movdobi lie
Becsvr zlvlelolihot lmjnošog sa lal n
ních věcí Genadijevem a porokoval jsem průbě-
hem naší přátelské rozmluvy s ním též o hospo-
dářských problémech.
Schůze byla pak na žádost ministra zahranič-
ních záležitostí prohlášena za důvěrnour
Na to prohlásil del. hr. Jul. Andrassy, od-
povídaje na ministrovy vývody, že dle politiky
jeho otce bylo by mělo obsazení Novopazarsk
cenu jen tehdy, kdybychom tímto způsobem do-
sáhli přímého spojení s Albanskem.
V úterní plenární schůzi oposice chce pojednat
o parlamentní stráží a vyloučení del. Rakovszkého.
Riegr
Náprstkův
Bol
Jula
Novopazarsk
Praha
Krakov
Čechy
13
article
Odklízené neshody mezi něm. delegáty z panské
sněmovny.
Z Vídně, 21. listopadu Mezi německými dele-
gáty z panské sněmovny vznikly neshody stran
laktického postupu. Dnes možno říci, že spou ukli-
zeny a že stala se dohoda v ten rozum, že všichn
němečtí delegěti hlasovat budou jednomyslně pro
společný rozpočet.
Z Vídně, 21. listopadu. Osm oposičních uher-
ských delegátů vzneslo ku předsednictvu delegace
žádost, aby na úterý 25. listopadu byla svolána
mimořádná plenární schůze delegace. Předsedni-
ctvo delegace vyhovělo této žádosti a stanovilo
schůzi na úterý 11. hod. dopoledne.
Z Berlína, 21. listopadu. Jest nápadno, jal
málo zabývá se berlínský tisk rozkladem o vše-
obecné situaci br. Berchtolda v delegacích. Četné
listy uveřejňují pouze text exposě s krátkou nála.
dovou zprávou. Velmi nepřiznívě postzuje výklad
„Morgenpost“. Pravi: Bohatost slov je tu
v opačném poměru ke skutečnému obsahu. Nen
v něm odůvodněna nutnost Rakousko-Uherska ohá-
něti se stále tasenou šavlí. Také „Deut. Tagesztg.“
není vlastně spokojena s rozkladem hr. Berchtolda.
V díplomatických kruzích jsou však potěšení, že
hr. Berchtold vzpomněl si tak vřele podpory Ně-
mecka a ujal se tak přátelsky Bulharska a vyslovií
nespokojenost s bukurešťskou smlouvou.
Berchtold
Vídeň
Předsedeň
Berlín
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
panská sněmovna
14
title
Politický přehled.
15
article
Žemě české.
Posl. dr. L. Winter o německé sociální
demnokracií.
Žemě české.
Posl. dr. L. Winter o německé sociální
demnokracií.
be
V článku v „Čechoslav. Socialdemokrat
uveřejněném dovozuje posl. dr. Winter, že
má-li zemská správní komise zemi tak dlouho
spravovati, dokud oba národní kmeny nena-
jdou basi vyrovnání, bude dlouho úřadovati.
Neboť německá buržoasie vyhýbá se pod nej-
nicotnějšímí záminkami dohodě a utíká se z
písemná prohlášení, aby nemusila kousnouti
do kyselého jablka zemské volební opravy.
Vyrovnání české jest nutností pro dělnickou
třídu v celé říši, jest tudiž povinností so-
ciálně-demokratické politiky všemožně pro
vyrovnání pracovati, povinost tuto plní česká
sociální demokracie dokonale a jejímu zasá-
hnutí do vývoje událostí v Čechách sluší
z velké částí děkovati, že všechny české
strany občanské připověděly účastenství na
vyrovnání. Ačkoli usnesení německé soc. de-
mokracie v Teplicích učiněné opravňovalo
naději na obrat německé sociální demokra-
cie týmž směrem, bohužel neměl tento obrat
žádoucí účinek na německé občanské strany,
krom toho však také jest paralysován chová-
ním vůdcovstva strany a rozhodujících činitelů
v důležitých jednotlivostech. Posl. dr. Winter
vykládá, proč čeští sociální demokraté byli
proti podání žaloby na vládu, jednak proto,
že vláda sama nezavinila porušení ústavyv
Čechách, jednak z důvodu, že by byla posla-
necká sněmovna návrh na žalobu odmítla, což
by bylo vedlo jenom k posílení vlády a zem-
ské správní komise. Rozhodli se proto podati
interpelací rovněž tak občanské strany české.
Posl
doktor
L Winter
Čechoslav
Winter
jítmokracie
Čechy
Teplice
16
article
Němečtí sociální demokraté nehnuli ani
prstem, ačkoli zastavení ústavy v Čechách
není věcí jenom českého proletariátu. Něme-
cké občanské strany vyslovily se proti debatě
o odpovědi předsedy ministerstva, jim po bok
postavila se opětně německá sociální demo-
kracie s tím radikálním odůvodněním, že prý
nepokládá debatu za dostatečný a také dosti
důstojný prostředek k rozhovoru o absolu-
tismu v Čechách. Aby zachoval týž postup
s německými občanskými stranami, usneol se
klub německých sociálních demokratů podati
návrh, aby zemi české dotud nedostalo se
z nových berní žádaných údělů, dokud „v Če-
chách vládne absolutismus Thunův, Schön-
bornův a Přecechtělův, čímž hodlá se klub
německých sociálních demokratů zasazovati
o další finančhí vyhladovění Čech. „Radika-
lismus“ parlamentárního zastoupení něme-
ckých sociálních demokratů leká se toho, pro-
tiviti se ve věci německým měšťákům, němečt
sodiální demokraté octli se úplně ve vlek
německých občanských stran — dí dr. Winter
a dodává: Není daleka doba, kdy se v Rakou-
sku nahlédne, jak škodnou byla politika
Němců v Čechách nejen zemi, nýbrž celé říši,
pak budou poznány také škody, jaké na-
tropila dělnické třídě v Rakou-
sku politika německé sociální de-
mokracic v radíkalismus se zaha-
lující.
Thunův
Schön
bornův
Přecechtělův
doktor
Winter
Němec
Čechy
Raka
17
article
Rakousko-Uhersko.
O delegacích
Poloúřadní listy si libují, že Berchtoldovo
exposé bylo přijato většinou tisku a politiky
velice příznivě; co se vyslovilo proti hraběti
Berchtoldovi, jest prý po většině bezvýznam-
né. Čtli jsme leckteré příznivé projevy, ale
celá jich přízeň spočívá v uznání, že hrabě
Berchtold vylíčil obšírně chod politických
udalostí za minulý rok. O vlastní politice
Berchtoldově je těžko vyjádřiti se příznivě,
poněvadž sám hr. Berchtold ve svém exposé
nic o ní nepověděl. A proto má pravdu uher-
ský magnát, delegát kn. Ludvík Windisch-
grätz, když referentu „Pest. Lloydu“ své
mínění o exposé shrnul v krátká slova-
„Exposé nepodává nic nového. Jest, jako byl
celá politika naší monarchie v minulém roce,
pouhou rozpačitou frásí, která má zahalití
všeobecnou slabost.
Kritika Berchtoldovy politiky teprve při-
jde. Ozve se o ní mnoho oposičních hlasův
rakouské i uherské delegaci. Krakovský
„Czas“ má z polských politických kruhů zprá-
vu, že potřeba učiněných vydajů bude větši-
nou uznána, ale s poznámkou, že za takovou
spoustu peněz dalo se dosáhnouti více. Opo-
sice nebude prý vystupovati proti vojenské
správě, která jen vykonala, co jí bylo uloženo,
Berchtoldův
Berchtold
Windisch
Lloyd
RakouskoUhersko
Czas
18
article
nýbrž proti směru zahraniční politiky, který
jí takový úkol uložil. Hr. Berchtoldovi se snad
podaří přesvědčiti většinu, že za daných po-
měrů jinak jednati nemohl, ale oposiční men-
šina bude tentokrát mnohem silnější, než jin-
dy. Ukazuje se zvláště na to, že Rumunsko
ochladlo k Rakousku, což samo vymáhá znač-
né zvýšení vojenských břemen. Nápadno jest
i to, že také němečtí delegáti z Čech se
usnesli hlasovati proti delegačním úvěrům
Čechově nepřijali ani referátu o ministerstvě
financí a Jihoslované nepřijali vůbec žádného
referátu. Němečtí delegáti se omlouvají,že
nemohou hlasovati ani pro společnou vládu,
když svým voličům vzhledem k stálé obstruk-
ci na říšské radě nemohou z Vídně přinésti
nic jiného, leda nové daně.
be
Projev bar. Skerlecze.
Chorvatský komisař, bar. Skerlecz
vrátiv se po slyšení u panovníka dne 20. listo-
padu z Vídně do Pešti, měl tam rozmluvu se
zpravodajem „Zeitu“. Bar. Skerlecz po-
tvrdil, že jednání mezí Záhřebem a Pešti je
na dobré cestě. Panovníku podával zprávu
o železniční pragmatice, zákoně
místnich jménech a chorvatské lesni-
cké škole. Jsou to hlavní body, jichž vy-
řízení je třeba k urovnání poměrů v Chorvat-
sku. Nová železniční pragmatíka bude před-
ložena chorvatskému sněmu (a ovšem také
uherskému!); zákon o místních jménech, pa-
novníkem už schválený a konání lesnických
zkoušek v jazyku chorvatském provede se
ministerským nařízením.
Pokud jde o finanční vyrovnání uhersko-
chorvatské, bar. Skerlecz soudí, že budle
prodlouženo ústavně a přispěje ke sblížení
obou zemí. Nechce sice předpovídatí, že přá-
telství chorvatsko-uherské bude trvalé, ale
poněvadž chorvatská přání dojdou skoro na
celé čáře splnění, nebude překážky, aby se
také splnilo přání trvalého míru a vrátily se
normální poměry.
Berchtold
Čechův
Jihoslovan
Chorvat
Hradec
Rumunsko
Rakousko
Čechy
Vídeň
Pešť
Záhřeb
19
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Ze Srbska
„Srb. kor.“
Srb
Srbsko
20
article
Vyjednávání o srbskou státní půj-
čku v Paříži chýlí se ke konci. Francie
žádala závazné uijštění, že na Balkáně bude
pokoj. Ujištění takové Srbsko dalo a prohlá-
silo, co na něm jest, že si přeje a potřebuje
drahných let ku práci míru, aby dobyté kraje
hospodářsky i kulturně povzneslo. Druhé, oě
se Francouzi a Srbové rozcházeli, bylo, že se
Srbsko zdráhalo převzíti část tureckého dlu-
hu, rozpočtenou podle poměru, v jakém je ve-
likost území, které Srbsko válkou od Ture-
cka získalo, k velikosti říše turecké. Konečně
uvolilo se Srbsko převzíti 177% tureckého
státního dluhu. Tento podíl se nesmí zvětšiti
ale připoušti se možnost zmenšení.
V dobytém území zvláštní komise, srb-
skou vládou tam vyslaná, odhaduje cenu stát-
ních statků, které Srbsku připadnou dědi-
ctvím po Turecku. Komise dokončila svou
práci na Skopsku a ocenila státní statky v
tom kraji na 71/2 mil. fr.
Francouz
Srba
Paříž
Francie
Balkán
Srbsko
Turecko
21
article
Vláda schválila stanovy srbské poji-
šťovaci i zajišťovací společno-
sti, která se zakládá v Bělehradě pod jme-
nem „Jugoslavija“ se základním kapitálem
1 mil. dinarů. Srbsku bude vítáno, jestližei
cizí společnosti svou činnost na ně rozšíří. Po-
čátkem příštího roku Srbsko bude po-
třebovati nové lokomotivy a va-
gony a to pro dráhy normalných kolejí: 12
lokomotiv pro rychlovlaky, 28 lokomotiv pro
nákladní vlaky, 13 manevrových lokomotiv,z
vagonové salony, 120 vagonů pro osoby, 680
uzavřených vagonů pro náklady, 543 otevře-
ných vagonů pro náklady. Pro úzkokolejné
dráhy: 6 lokomotiv pro rychlovlaky, 5 loko-
motiv pro nákladní vlaky, 1 vagonový salon.
18 vagonů pro osoby a 575 různých vagonů
pro náklady (o 4 a o 2 osách, o brzdě a bez
brzdy). Jistá německá firma se nabídla, že ce-
lou tuto dodávku sama převezme na 20letou
amortisaci.
Mír Srbska s Tureckem bude
snáze uzavřen, než mír Bulharska nebo Ře-
cka s Tureckem. Srbsko s ním nepospíchalo,
aby Řecko mělo k vyjednávání dosti času. Vy-
jednávání mezi Srbskem a Tureckem bude
usnadněno tím, že jednotlivé důležité otázky
jsou u něho již zákonem upraveny. Tak na
př. srbské zákony poskytují každému vyznán
úplnou svobodu. Tento zákon ovšem bude pla-
titi také pro mohamedány. Stát sám bude vy-
držovati mohamedánské duchovní, učitele ná-
boženství a mešity právě tak, jako vydržuje
pravoslavné. Mohamedánům bude dána lhůta
2—3letá, aby se prohlásili, chtějí-li se státi
srbskými státními občany anebo se vystěho-
vati do Turecka. Těm mohamedánům, kteře
se již za války vystěhovali, budou statky z
přiměřený peníz vykoupeny.
Ministr financí povolil bezplatný do-
voz železa k účelům stavebním
pokud se takové předměty nevyrábějí
Bělehrad
Srbsko
Turecko
Bulharsko
Řecko
23
article
Finanční obtíže Barthouovy vlády.
Finanční obtíže Barthouovy vlády.
V komisích poslanecké sněmovny krancouzské
setkávají se finanční návshy vlády s velkými ob-
tížemi, zejména pokud jde o projektovanou půjčku.
Rozpočtová komise přijala sice ve středu velkou
většínou zásadu půjčky ale hned na to stanovila.
že fouto půjčkou mají býti uhraženy výhradně mi-
mořádné výdaje na zbrojení jednou pro vždy. Vlád
navzhla půjčku 1300 milionů, z čehož mělo připad-
nouti 900 milicnů na vojenské výdaje jednou pro
vždy a 400 milionů na výlohy v Marokku. Těchto
400 milionů na Marokko však nechce rozpočtová
komise pojmouti do půjčky a oddělila je na návrh
poslance Augagneura od projektu půjčky. Návrh
Augagneurův byl přijat 18 proti 13 hlasům a sice
nejen radikály, nýbrž i části konservativních člent
komise, a tím je celý vládní projekt půjčky tak
značně změněn, že by bylo nutno předělati celý
rozpočet. V dřívějším hlasování usnesla se komise
na návrh Málvvho, že projednání půjčky má býti
spojeno s prolednáním fiskálního mechanismu, zvlá-
ště s projednáním daně z dědictví. Také daň z ka-
pitálu má přijiti před forum komise.
Takto je půjčka nejen podřízena přijetí fiskál-
ního mechanismu, jenž má zabezpečiti její zdroje,
nýbrž i snižena na 900 milionů, čímž nastává nov
deficit 400 milioná v rozpočtu, který by bylo nutn
hraditi novými daněmi.
Současně jiná komise, t. zv. komise pro fiskál-
ní zákonodárství, zamítla složitý vládní návrh n
Barthouův
Maroko
poslanecký sněmovna
24
article
daň z dědictví, naproti tomu pak přijala zásadu
osobní a roční daně z kapitálu a projevila ochotr
studovati v dobodě s vládou i předložiti co nejdří-
ve návrh daně na této zásadě
Tím nastala ve velké fiskální debatě krise
která je tím vážnější, že odpůrci vlády sice určité
návrhy zamitají, ale sami je nenahražují určitými
a propracovanými návrhy, takže by bylo třeb
vypracovati teprve celý nový systém.
Ministerský předseda Barthou prohlásil se ve
středu na výročním banketu republikánského komi-
tétu obchodního a průmyslového, že je pro dat
z příjmu, ale proti každému odhadu majetku, který
je Francouzům tak odporný. Pokud jde o půjčku.
je nutna immunita renty k udržení veřejného úvě-
ru. Vláda položí v télo věci otázkku důvěry. Bar-
thou k tomu dodal: Jestliže někteří myslí, že půj-
čka není nutna, aby se státnímu pokladu dodalo
oné pružnosti, která je jednou z podmínek núrodní
bezpečnosti, myslí-li někteří, že je možno uložiti
této zemi 800 milionů nových daní, ať to řeknou.
ať přejmou zodpovědnost za své mínění před parla-
mentem a před zemi. A jestliže naopak jiní myslí.
že půjčka je nutna, ať to řeknou také. Nechcí ni-
komu ubližovati, ale jsem jist, že v parlamentě se
nemůže nalézti ani jediný muž, jenž by byl schopen
dělati z veřejného úvěru věc strannické zášti a
strannických rozbrojů.
Záleží nyní na plenu sněmovny, zdali se přl-
pojí ke stanovisku ministerského předsedy nebo ke
stanovisku komisi.
Z Paříže, 21. listopadu. (K. k.) Rozpočtov
výber sněmovní vyslovil se na prospěch předloh
o dědické daní, která má být umořovacín
fondem a zárukou přiští půjčky. Komise zvýšíl
však sazby, vládou navržené, usnesla se trvati př
výšce půjčky 900 mil. fr. a zamítla článek vý-
půjčkové osnovy, stanovící osvobození rentového
kuponu od daně.
Francouz
Paříž
Barthou
plen sněmovna
25
article
Sesazený guvernér Sulzer.
Ve Spojených státech, v listopadu 1913.
Původní dopis „Národních Listů“.)
Sesazený novoyorský guvernér William Sulzer
jest tak typickým americkým politikářem a jeho
případ tak význačně charakterisuje politické po-
měry v této zemi, že stojí opravdu za to, abych
mu věnoval celý tento dopis.
Dvanáct let ve státním sněmu novoyorském
plných čtrnáct let v národním americkém parla-
mentě (congressu) byl Sulzer mluvčím a represen-
tantem židů, které zastupoval z desátého kon-
gresního distriktu města Nového Yorku, jenž jest
utvořen ze židovské čtvrti na východní straně
East Side) tohoto amerického Babelu. Byl to Sul-
zer, který zamezil obnovení prošlých smluv mezi
Spojenými státy a Ruskem a zabránil uzavření no-
vých, dokud Rusko se nepodvolí americkému po-
žadavku a nebude honorovati cestovní pasy v Ame-
rice naturalisovaných ruských židů. Síň kongresní se
otřásala pathosem výstředního Sulzera, když líčil
hrůznými barvami „barbarství Ruska“. (Dnes na-
stoupil jeho místo v kongresu v tomto ohledu
český israelita A. J. Sabath z Chicaga.) Sulzer byl
hrdinou svého lidu a jako profesionální politiká
stavěl si 26 let z laskavostí svým konstituentům
souvěrcům prokazovaných stupínky k vysckému
Sulzer
Babel
Sabath
spojený stát
Nový York
Sula
Rusko
ame
Chicago
Sulzer
East Side
26
article
Jeho doba nadešla minulého roku při president-
ské volbě, která jest soudobně ve státě Novém
Yorku fjako skorem ve všech ostatních) též vol-
bou státních úřadníků. Stát Nový York, Empire
state, jak se pyšně nazývá, velmi často rozhodu-
je presidentskou volbu, poněvadž počtem obyv-
telstva a tím i hlasů stojí v Unii na prvém mistě
Proto jest o něj vždy největší boj. Ve státě Nov.
Yorku jsou demokraté dvojí. Jední z města Nov.
Yorku, druzí z „hořejšího státu, čili z venkova.
Městští demokraté jsou početně mnohem silnější.
neb hořejší stát jest většinou republikánskýma
proto organisace demokratů v městě Nov. Yorku
kontroluje též demokracii v celém státě. Tato
organisace sluje „Tammany“. Její zásady jsou
politické a její cíle lupičské. Ona pracuje ke zvo-
lení svých demokratických kandidátů jen proto,
aby mohla pak svým stoupencům, kortešům a ná-
hončím dáti nesčetné úřady a sinekury, vylupovati
pokladnu města a po případě i státu, když se ji po-
daří dostati do Albany svého „guvernéra“ . Nikde
na světě není snad tak důkladně a vojensky seříze-
né politické organisace, jako jest Tammany. Proto
vzdor nejhoršimu hospodářství a veřejnému zlo-
dějství na radnici, dovedla se udržeti při moci
Když to nešlo hlasy, tedy podvody volebními,a
bylo-li třeba, i zločinem. Městská policie jest pou-
hým nástrojem v rukou Tammany a vybírala ve-
řejně úplatky za jmmunitu od zločinců a přestup-
níků zákona. V jejích službách stáli docela i na-
jatí vrazi, kteří odstraňovali lidi „prostořeké“ a ne-
jisté zrádce. Zkrálka, jest to polilická ma fie.
York
Nový York
Nová York
York
Nova
Alban
27
article
Sulzer byl po celou dobu svého politického ži-
vota s Tammany „jedna ruka“. Jeho vlivem spo-
léhala Tammany na hlasy židů, kterých v městě
Nov. Yorku žije así jeden milion. Když by
roku 1912 navržen Wilson za demokratického kan-
didáta presidentství (proti vůli Tammany), vědělo
se, že bez pomoci její nemůže ve státě Nov. Yorku
zvítěziti. Proto se hledal kandidát guvernérství, na
kterém by se mohli soustřediti demokraté z Tam-
many i z venkova — kandidát, o kterém by se
mohlo alespoň říci, že je s Wilsonem stejně pro-
gresivních idejí a při tom současně persona grata
u náčelníka tammanistické organisace, Murphy
bo. Ten měl pomoci zatlačit Wilsonovi ve
volbě.
Na scénu vystoupil Sulzer jako kompromisní
kandidát mezi oběma frakcemi, byl demokraty no-
minován za guvernéra státu Nov. Yorku. Ihned po
svém navržení za kandidáta prohlásil, že nedovolí,
aby státní demokratický výbor (důvérníci stranyl
přijímali jakých příspěvků na jeho volební kampan.
York
Wilson
Murphy
Sulzer
Nova
York
státní demokratický výbor
28
article
To mu ale nikterak nevadilo, aby si po straně u-
štanovil viastního finančního sekretáře, jistého ži-
dovského mladíka Šareckého, který obcházel
„mocné tohoto světa“ a dal jim nepřímo na vědo-
mí, že by Sulzer potřeboval na volbu peníze a že
jeho veřejné prohlášení bylo učiněno jen k vůli
oklamání venkovských demokratů a lidu vůbec.
Přicházeli na lšeni stoupenci strany demokratické
dávali Šareckému, dávali paní Sulzerové a podá-
váli Sulzerovi samému hotové peníze i šeky do
tisíců sáhající — příspěvky na volbu.
Sulzer tyto peníze ukládal do banky na
svůj vlastai účet, pro sebe, a platil jimi dlu-
hy, které měl u bursovních maklérů za nešťastné
spekulace na burse, proti které ve svých řečech
před voliči hřímal a sliboval, že dostane všechny
bursovní zloděje do kriminálu. Když mu bursiání
přinesli příspěvky na volbu, ujišťoval je, že to ne-
myslí vážně se svými výhrůžkami — a ujistil je
přátelstvím,
Na řečnické tribuně, se které hřímal kandidát
Sulzer zkázu politické korupci a všemu, co není
poctivým, sedával též náčelník nejkoruptaější orga-
nisace na světě, Charles F. Murphy a usmíval se.
Šarecký
Sulzer
Sulzerová
F Murphy
29
article
Sulzer jej ujistil, že zůstane jeho přítelem a že
bude tak jako jeho předchůdce poslušen rozkazů
Tammany, jenž když mu pomůže Murphy do úřadu.
Když venkovští a progresivní protitammanističtí
demokrat čse ho ptali, jak to myslí se svým přá-
telstvím k Murphymu, ukazoval jim pan kand idát
mezi čtyřma očima při zavřených dvéřích „dýku“
kterou měl na Murphyho připravenou v rukávě
Sulzer byl zvolen. Obdržel 41.44 proc. všech
hlasů při volbě odevzdaných. (Wilson v témže
státě 41.28 proc.) Sotva se ujal guvernérského u-
řadu, postavil se ihned náčelník Tammany. Ch. P
Murphy, za jeho křeslo a začal udělovati rozkazy.
jak byl až dosud zvyklým. Ale Sulzer. místo aby
poslouchal, vytáhl z rukávu připravenou dýkua
začal bodat. Nastal bojí
Tammany nejprve dala Sulzerovi varování.
Našla se mladá dáma, která hrozila žalobou proti
guvernérovi pro zrušení slibu manželského. Než
guverner Sulzer nedbal vyhrůžek a jmenoval vy-
šetřovací výbor, který učinil exposé ſcož ostatně
věděl jinak celý svět], že Támmany každým re-
kem vykrádala ze státní pokladny zniliony. Za
jedním z prvních pobočníků Murphyho, státním
senátorem, zavřela se těžká vrata káznice. Sulzer
cíl.
Murphy
Wilson
30
article
Be ino
přísahal veřejně v sensačních článcích časopisů,
že neustane dříve, dekud nesvidí Murphyho za
mřížemi se všemi politickými piráty Tammany
Hallu. Murphy poznal, že jde boj do živého, že se
Sulzerem žádným způsobem aic nesvede a za-
hájil proto kampaň na jeho umlčení a zničení. Je-
den z obou musil padnout-
Demokratický státní sněm, jehož mnozí čle-
nové se sami třásli strachem, brzo-li dojde na ně.
na rozkaz Murphyho vydal na Sulzera obžalobu
pro křivou přísahu a zamíčení kampanních pří-
spěvků
Ve státě Novém Yorku (jako v mnohých ji-
ných) platí totiž zákon, že do úřadu zvolení úřad-
níci musí po volbě udati přísežně, od koho a ko-
lik peněz dostali na volbu a kolik z nich a jakým
způsobem utratili. Sulzer si peníze nechával pro
sebe a proto podepsal přísežné udání, ve kterém
bylo zaneseno jen něco málo — a ostatní zamlče-
no. S touto zbraní vystoupil Murphy proti guver-
nerovi a sněmovna poslanců ve jménu lidu státu
Nového Yorku podala proti němu žalobu, tak zv.
impeachment. Soudcem jest v tomto připadě
vyšší sněmovna (senát), rozmnožený členy nej-
vyššího státního soudního dvoru.
Murphy
Hall
Nový York
31
article
Nyní se zjevil Sulzer v celé své hnusné nízko-
sti a odporné nepatrnosti. Zapíral — plakal —
chtěl se schovat docela za svou ženu, že ona brala
příspěvky bez jeho vědomí, ale nebylo možno za-
příti pravost Sulzerova podpisu na indorsmentech
šeků. Někteří svědkové tvrdili docela, že je Sul-
zer zapřísahal, aby neprozradili a řekli na stolici
svědků, že zapomněli, jestlí mu co dali nebo ne.
Vystoupili i prominentní republikání, kteří pod
přísahou vyprávěli, že je Sulzer již během soudu
prosil, aby věe srovnali a stali se prostředníky
mezi ním a Murphym, že bude nadále poslušen
Tammany, když se nechá žaloba padnout. Murphy
však ukázal alespoň více pevnosti než Sulzera
odpověděl, že zrádci se nevěří. Žalováný guver-
ner se k soudu vůbec nedostavil, aby nemusil vy-
povídati pod přísahou, ale prostě vše popíralv
novínách směšným způsobem a ukazoval na špat-
nosti svých soudců.
Byl uznán vinným dvěma třetinami hlasůa
úřadu svého zbaven. Sněm odmrštil však zbaviti
ho doživotně občanských práv. ač k tomu měl
právo, Že Sulzer je vinen, o tom není nejmenší
pochybnosti, ale každý zároveň ví, že ti lidé.
kteří jej obžalovali a odsoudili, jsou tisíckráte
horší jeho a že by nikdy nebyl doznal obtiží.
kdyby byl chtěl sloužiti za nástroj Tammany k
vylupování pokladny státní. Jeden vážný ameri-
cký list napsal o něm: „Nevíme, co jest větší
ostudou pro stát Nový York, že musil sesaditi
svého guvernera nebo že vůbec kdy Sulzera zvolil.
Sulzerův
Murphy
Sulzer
Sula
Nová York
32
article
Pád jeho není žádnou epochální událostí ani ka-
tastrolou, poněvadž Sulzer nikdy žádné mužnovti
ani váhy neměl.“ Ostatně Roosevelt poukazůva
hned před volbou na to, co se může státi — a
také se to stalo.
Ještě dříve, než se sesazený guverner vystě-
hoval z guvernerského paláce v Albany, dosta-
vila se k němu deputace rabínů z jeho starého
distriktu v Novém Yorku a přinesla mu žádost.
aby se stal kandidátem do zemského sněmu, do
něbož se právě děly volby, stejně s velkou vol-
bou městskou starosty a městských rad v Novém
Yorku. Progressisté onoho distriktu mu nabídli
místo na svém lístku vzdor tomu, že v řadách
strany progressivní po celé zemi se ozval velíký
odpor a na tisíce nás, stoupenců této strany, k
vůli Sulzerově kandidatuře ze strany vystoupilo.
Návrat sesazeného a nečestně úřadu zbaveného
guvernera do židovské čtvrti v městě Nov. Yorku
podobal se spíše tríumíu slavného vítěze než
tomu, čím skutečně byl. Sulzer byl prohlášen za
mučedníka své poctivostí a při volbě, 4. listopadu
konané, byl velkou většinou zvolen za poslance
do státního sněmu, jenž padl do rukou progressiv-
ních a orthodoxních republikánů. Soudobně la-
vina veřejného rozhořčení smetla Tammany s po-
ltického povrchu v městě Novém Yorku a vy-
nesla neodvislého kandidáta Mitchella do úřadu
starosty velkoměsta, kterýžto úřad 12 let nepře-
tržitě ovládala Tammany.
Sulzer
Roosevelt
York
Mitchell
Alban
Nový York
Nova
33
article
Sesazený guverner vrací se do sídelního mě-
sta jako poslanec, aby ve sněmovně hřímal proti
těm, kteří mu vykopali politický hrob, ale za-
pomněli přibít víko rakve. Možná, že celá řada
politických světel Nového Yorku se seznámís
kriminálem — snad i sám Murphy bude nucen
rozloučití ce s nějakým vyeskamotovaným milic-
ném, aby se zachránil před mřížemi v Sing-Sing.
ale ten, kdo věří, že je Tammany mrtva, jest na
velikém omylu. Roku 1916 jsou opět volby presi-
dentské a jestli do té doby republikáni a Rocse-
veltovci se umoudří a podají si ruce, pak bude
celá strana demokratická ráda, když bude s te
postavíti Tammany opět na nohy, aby jí pomohla
k vítězství. Jak pravil Rooseveli: Sulzer je tím
posledním člověkem, který by stačil na zničení
Tammany.“ Osud ho užil za klacek, kterým byla
Tammany omráčena, ale Sulzer, kromě židovské
čtvrti novoyorské East Side — jest politickou
Just A. Man
mrtvolou.
Murphy
Sulzer
Nový York
East Side
Justa A . Man
SingSing
34
article
O volebním právu žen.
O volebním právu žen.
Včerejší schůze o volebním právu žen,
kterou svolala ženská organisace národní stra-
ny svobodomyslné, byla zdařílým osvědčením
uvědomělé práce, již podníká národní strana
svobodomyslná za úplnou rovnost ženy s mu-
žem na poli politického života. Národní strana
svobodomyslná první proměnila v rozhodný
čin několikeré marné pokusy s ženskou kandi-
daturou na sněm království Českého a dala
českému národu první ženu poslankyni —
paní Vikovou-Kunětickou. Národní
strana svobodomyslná vystupuje opětně na
politickou arenu, tentokráte na půdě vídeň-
ského parlamentu, jako seriosní zastankyně
volební rovnosti s mužem a obsažnou zprávou
svého poslance dra. Bohuslava Franty při-
bližuje otázku volebního práva žen do říšské
rady do stadia parlamentního rozhodování.
Tento moment, neobyčejně závažný ve vývoji
rakouského parlamentarismu, byl bezprostřed-
ním podnětem ženské organisaci strany, aby
veřejně ukázala na obzvláštní význam voleb-
ního práva žen v našem parlamentním životě.
Oba referenti, poslanec dr. Franta i paní
Viková-Kunětická, výborně postihli důleži-
tost tuto a dostáli svému úkolu co nejlépe.
pan poslanec dr. Franta s klidem vážného
politika a paní Kunětická s vervou svého ži-
vého temperamentu.
Bohuslav Franta
doktor
Franta
35
article
Schůzi zahájia paní M. Havelková, sta-
rostka Ústředního spolku českých žen, která také
zvolena k návrhu předsedkyně ženské organisace
strany sobodomyslné, předsedkyní schůze. Uví-
tala vřele relerenty i obecenstvo, jež tísnilo se
v sále. Jménem ženské organisace národní strany
svobedomyslné promluvila paní A. Slavíková,
jež ukázala, že není možno, aby otázka žen zů-
stala nerozřešenou, nebudeme-li opuštěny muží,
podobnými říšskému poslanci p. dru. B. Frantovi.
Na to utala se slova bývalá poslankyně paní
B. Viková-Kunětická. Pozdravila říšského
poslance p. dra. Frantu, jehož referát je udá-
lostí. Ocenila význam jeho všestranně propraco-
vaného návrhu pro ženské hnutí vůbec a pro če-
skoslovanské ženy zvláště. Dostává se jím otázka
volebního právua žen u nás do nového, účelnějšího
postupu. Dosud nilodo nepozvedl otázku tu ze
schůzí občanských na otázku parlamentní, úplně
vyhraněnou, která by rázem nabyla důležitosti
všesociální, ba státní. Referát Frantův pro ústavní
výbor je v podstatě mnohem závažnější než volba
prvého ženského poslance v král. Českém na pod-
kladě starého volebního řádu, o němž se předem
vědělo, že jeho trvání lze odhadnouti na několik
M Havelková
A Slavíková
Viková
Franta
Frantův