ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0b5533d0-908b-11dd-a43d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 75, work 4, place 66, org 8
1 masthead
Strana. 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
22. listopadu 1913. Číslo 321.
4 article
a bylo poukázáno na to, že Albansko ve své ny- nější podobě žalostně živoří, což nám ještě způso- bí starosti. Poukazuje se na to, že Albansko sotva zůstane naživu. Jsem zajisté tím, kdo nejvíce litu- je, že Albansko nestalo se takovým a neobdrželo takových hranic, jichž bychom si bylí přáli. Usi- lovali jsme a zasazovali jsme se o to, též v roz- hodném okamžiku, abychom zachovali tolik, aby byl uskutečněn živote schopný útvar. Musím zde —jakkoli sympatisují též s vývody del. Rakovaz- kého, pokud jde o jeho obavy v tomto směru — přece prohlásiti, že se nikterak nevzdávám naděje, že se tu přece ještě vytvoří zdravý stát. Zejména v poslední době byly tu učiněny potěšitelné po- kroky. Byla zřízena mezinárodní kontrolní komise, jež se zabývá kontrolou organisace správy, a vedle toho zabájily současně činnost holandšlí důstoj- níci, kteří mají vycvičiti četnictvo. Co nejdříve bude rozhodauto, jak jsem se zmínil ve svém er- posé, o otázce zeměpána. To jest zejména za nynějších poměrů v Albansku hlavní věcí. Všechny zprávy, které nás odtamtud docházejí, poukazují k tomu, že od okamžiku, kdy přibude nový země- pán, přestanou vnitřní spory, které se tu a tam vyskytly Všichní vádcové dotyčných stran prohlásilí to- tiž, že při jeho příchodu chtějí upustití od sporů a že se mu všichni chtějí podrobiti. To je rozhodně příznívým příznakem. Důvody přiměvší nás abychom se zastal4 Albaníe, jsou známy.
Albansko Albaní
5 article
Poněvadž však ten nebo onen pán o nich pochy- boval, chtěl bych je ještě jednou shrnouti. Spočí- valy především na přání zachovati rovnováhu na Adrii. Cíl náš směřuje k tomu, abychom je- dinému, ještě jako stát neexistujícímu národu n Balkáně dopomohli k neodvislosti a zjednali takt rovnoměrné rozdělení sil na Balkán ě. Je sice přirozeno, že Albanie, jakou nyní je, za prl- mitivních poměrů, v nichž obyvatelstvo tam žije. neposkytuje ještě žádného potěšitelného obraza. Příčinou toho je částečně staleté turecké panství. částečně žítí ve kmenech, jež tam je. Toto žití ve kmenech existovalo ostatně druhdy též ve Skotsku, kde nepřekáželo národní svoraosti a kulturnímu rozmachu. Chtěl bych ještě v souvislosti s tím projeviti radost nad tím, že myšlenka samostatného Albanska setkala se zde jen se sympatiemi, a že pochyby, jež byly vysloveny, nevzaikly z antipatie proti myšlence (výkřiky: Ne, zcela naopak!), nýbrl spíše z obavy, že tento cíl nebude lze realisovati. Byli tam již vyslání odborníci, kteří cestují celou zemí, a kteří studovali přístavní poměry, silnice komunikace, situaci zemědělství, lesnictví a orby Tito odbornici svou práci nyní již skončili. Podají své zprávy Delegát hr. Majlath vznesl ke mně dotaze naší obchodní politice naproti balkánským státům.
Adrie Majlath Balkán Albánie Skotsko
6 article
Cíle této naší politiky obchodní jsou dány vý- sledkem války, změnami v teritoriálních poměrech, jež zjednaly jednotlivým státům přírůstek. To stalo se v krajinách, s nimiž byli jsme dosud v těsnějším styku hospodářském. Proto máme na tom velký zájem a hodláme též nyní upraviti smluvně tyto své hospodářské a dopravní zájmy tak, aby smlouvy se státy balkánskými vyhovovaly přírůstku, vzniknuv- šímu z území dřive tureckého. Š vládou srbsko pokročili jsme tak daleko, že navázali jsme styky o celém souboru hospodářských otázek, které dluž- no upraviti, a přikročili jame k úkolu zrevidovati nynější smlouvu, upraviti dopruvně-politické otáz- ky, zvláště důležité pro obě části, které se týkají železnictví, tarifnictví, jakož i připojovacích želez- ničních tratí, pošt, telegrafů a paroplavby. Ve všech těchto záležitostech nabyl jsem v rozmluvě se srbským ministerským předsedou Pašičem, jeni nedávno dlel za své cesty ve Vídni, dojmu, že se srbské strany klade se velíká vába na to, vstoupiti v obchodně-politickém směru k nám do normálníh poměru. Protože však jsem právě u p. Pašiče, chtěl bych se vrátiti k poznámce pana del. prince Windischgraetze, že prý jsem odmíll návštěvu srbského ministerského předsedy. To jest omyl. neboť nebylo mi oficielně nikdy nic oznámeno o jeho úmyslu mne navštíviti. Slyšel jsem zajisté s různých stran, že má tenlo úmysl. a vždy jsem na to odpověděl, že se budu velmi těšiti na návštěvu srbského minister- ského předsedy. Záležitosti, o nichž jsme hovořili za jeho nedávného pobytu, jsou lakové, že budou, jak myslím, v budoucnosti užitečny. Bylo vytýkáno, ž
Pašič Windischgraetz Vídeň
8 article
nebylo v exposé výslovně jmenováno. O Řecku však byla učiněna zajisté zmínka společně s ostat- nimi balkánskými státy, a to tem, kde se projevuje přání, bychom byli s balkánskými státy v nejlep- ších stycích. Neměli jsme skutečně žádného roz- poru zájmů s Řeckem a přejeme sl. abychom s tím- to státem napříště pěstovali nejlepší styky. Byla tu nyní zajisté přechodná různost názorů, pokud jde o jižní ohraničení Albanska, je však naděje, že tato otázka bude brzy vyřízena. Jakmile se to stane, nevidím již žádné překážky pro to, aby naše styky s Řeckem staly se veskeze přátelskými. Pokud jde o náš hospodářský poměr k Řecku, bylo s námi již před velikou krisí vládou řeckou v této příčině vyjednáváno, protože nynější obchodní konvence nebyla dostatečnot. Nyní bude tato konvence ještě méně dostatečnou, a zamýšlíme proto uzavříti novou obchodní smlouvu.or nje h e
Řecko
9 article
O Bulharsku
Bulharsko
10 article
plati totéž. Mět jsem v posledních dnech příle- žitost cejili se s bulharsým ministrem zahrani.
11 article
dam tak zvanou „kartku přejazdu“, opravňujíc osmidennímu pobytu v Russku. Odebral jsem se tudíž na policejní ředitelství. Představil jsem se policejnímu komisaři: „Jsem HH... On popačří na mne a praví: Já jsem také Václav H..“ a na to odešel do druhé kanceláře a přivedl ještě dva policejní komisery, z nichž je- den se jmenoval Müller, jméno třetího neutkvělo mně v paměti. Byli to úřadnici z doby Bachovy, jenž posílal do Polska i do Uher české úřadníky. Listinu ku přejezdu mi ochotně vydali a pen komásař Müller se mne otázal, co budu dělnti odpoledne. Odpověděl jsem, že nemám ještě žád- ného programu. Vyzval mne, abychom odpoledne navštívili našeho básníka Boleslava Jablonského v klášteře ve Zvěřinci. Dchodli jsme se, že od- poledne pojedeme. Našali jsme si sáňky, bylo tehdy plno sněhu a spěli jsme k zasněženému Zvěřinci. Když jsme vstoupili do šarní kanceláře, byli jsme vřele uvítánní naším básníkem. Nikdy neza- pomenu na ten milý, sympatický zjev. Vysoká postava v bílém rouchu, vážná a důstojná, s mi- lým, dobrodušným výrazem v obličeji (připomína- jící nymějšího papeže a lahodná řeč zíekoaly v kaž- dém k šlechetnému muží úclu a vážnost. Byli u něho právě snoubenci, s kterými jednal o n- stávajicích salebních obřadech. Když záležitost ukončena, zavolal svého sluhu, tuším Tomáše, sby donesl vína. Tomáž brzy se vrátil s velikou cino- vou komvicí a při dobrém moku a chutných zá- kuskách besedovali jsme po několik hodím Dobrodušný poeta rozhovořil se toužebně Praze. Vyptával se na všechny tehdejší spiso- vatele a politické osobnosti, zedména na Štulce.
Müller Bachův Jablonski Tomáš Štulc Polsko Uhry Praha HH
12 article
Riegra, na rodínu Náprstkových a j. Vyslovil pol touhu navštivíti ježtě Prahu a skutečně přijel pel do Prahy a strávil zde delší čas. Vrátili jsme se od něho po srdečném roslou- čení s nejmilejšími vzpomískami, ale také s těžkou hlavou. Daes oslaveny budou v Krakově jeho sté na- rozeniny. Pořad oslavy byl již v tomto listu uve- řejněn. Bylo by záhodno, aby jeho památky bylo vzpomenuto hojnými pozdravy z Čech na adresu České besedvé jež oslavu Bol. Jablonského pořědá a současně slavi 20leté svoje trvání edo prrro obř rsbei mýdsi vllav av mreei po d lasibat ol bpev movdobi lie Becsvr zlvlelolihot lmjnošog sa lal n ních věcí Genadijevem a porokoval jsem průbě- hem naší přátelské rozmluvy s ním též o hospo- dářských problémech. Schůze byla pak na žádost ministra zahranič- ních záležitostí prohlášena za důvěrnour Na to prohlásil del. hr. Jul. Andrassy, od- povídaje na ministrovy vývody, že dle politiky jeho otce bylo by mělo obsazení Novopazarsk cenu jen tehdy, kdybychom tímto způsobem do- sáhli přímého spojení s Albanskem. V úterní plenární schůzi oposice chce pojednat o parlamentní stráží a vyloučení del. Rakovszkého.
Riegr Náprstkův Bol Jula Novopazarsk Praha Krakov Čechy
13 article
Odklízené neshody mezi něm. delegáty z panské sněmovny. Z Vídně, 21. listopadu Mezi německými dele- gáty z panské sněmovny vznikly neshody stran laktického postupu. Dnes možno říci, že spou ukli- zeny a že stala se dohoda v ten rozum, že všichn němečtí delegěti hlasovat budou jednomyslně pro společný rozpočet. Z Vídně, 21. listopadu. Osm oposičních uher- ských delegátů vzneslo ku předsednictvu delegace žádost, aby na úterý 25. listopadu byla svolána mimořádná plenární schůze delegace. Předsedni- ctvo delegace vyhovělo této žádosti a stanovilo schůzi na úterý 11. hod. dopoledne. Z Berlína, 21. listopadu. Jest nápadno, jal málo zabývá se berlínský tisk rozkladem o vše- obecné situaci br. Berchtolda v delegacích. Četné listy uveřejňují pouze text exposě s krátkou nála. dovou zprávou. Velmi nepřiznívě postzuje výklad „Morgenpost“. Pravi: Bohatost slov je tu v opačném poměru ke skutečnému obsahu. Nen v něm odůvodněna nutnost Rakousko-Uherska ohá- něti se stále tasenou šavlí. Také „Deut. Tagesztg.“ není vlastně spokojena s rozkladem hr. Berchtolda. V díplomatických kruzích jsou však potěšení, že hr. Berchtold vzpomněl si tak vřele podpory Ně- mecka a ujal se tak přátelsky Bulharska a vyslovií nespokojenost s bukurešťskou smlouvou.
Berchtold Vídeň Předsedeň Berlín Rakousko Uhersko Bulharsko panská sněmovna
14 title
Politický přehled.
15 article Žemě české. Posl. dr. L. Winter o německé sociální demnokracií.
Žemě české. Posl. dr. L. Winter o německé sociální demnokracií. be V článku v „Čechoslav. Socialdemokrat uveřejněném dovozuje posl. dr. Winter, že má-li zemská správní komise zemi tak dlouho spravovati, dokud oba národní kmeny nena- jdou basi vyrovnání, bude dlouho úřadovati. Neboť německá buržoasie vyhýbá se pod nej- nicotnějšímí záminkami dohodě a utíká se z písemná prohlášení, aby nemusila kousnouti do kyselého jablka zemské volební opravy. Vyrovnání české jest nutností pro dělnickou třídu v celé říši, jest tudiž povinností so- ciálně-demokratické politiky všemožně pro vyrovnání pracovati, povinost tuto plní česká sociální demokracie dokonale a jejímu zasá- hnutí do vývoje událostí v Čechách sluší z velké částí děkovati, že všechny české strany občanské připověděly účastenství na vyrovnání. Ačkoli usnesení německé soc. de- mokracie v Teplicích učiněné opravňovalo naději na obrat německé sociální demokra- cie týmž směrem, bohužel neměl tento obrat žádoucí účinek na německé občanské strany, krom toho však také jest paralysován chová- ním vůdcovstva strany a rozhodujících činitelů v důležitých jednotlivostech. Posl. dr. Winter vykládá, proč čeští sociální demokraté byli proti podání žaloby na vládu, jednak proto, že vláda sama nezavinila porušení ústavyv Čechách, jednak z důvodu, že by byla posla- necká sněmovna návrh na žalobu odmítla, což by bylo vedlo jenom k posílení vlády a zem- ské správní komise. Rozhodli se proto podati interpelací rovněž tak občanské strany české.
Posl doktor L Winter Čechoslav Winter jítmokracie Čechy Teplice
16 article
Němečtí sociální demokraté nehnuli ani prstem, ačkoli zastavení ústavy v Čechách není věcí jenom českého proletariátu. Něme- cké občanské strany vyslovily se proti debatě o odpovědi předsedy ministerstva, jim po bok postavila se opětně německá sociální demo- kracie s tím radikálním odůvodněním, že prý nepokládá debatu za dostatečný a také dosti důstojný prostředek k rozhovoru o absolu- tismu v Čechách. Aby zachoval týž postup s německými občanskými stranami, usneol se klub německých sociálních demokratů podati návrh, aby zemi české dotud nedostalo se z nových berní žádaných údělů, dokud „v Če- chách vládne absolutismus Thunův, Schön- bornův a Přecechtělův, čímž hodlá se klub německých sociálních demokratů zasazovati o další finančhí vyhladovění Čech. „Radika- lismus“ parlamentárního zastoupení něme- ckých sociálních demokratů leká se toho, pro- tiviti se ve věci německým měšťákům, němečt sodiální demokraté octli se úplně ve vlek německých občanských stran — dí dr. Winter a dodává: Není daleka doba, kdy se v Rakou- sku nahlédne, jak škodnou byla politika Němců v Čechách nejen zemi, nýbrž celé říši, pak budou poznány také škody, jaké na- tropila dělnické třídě v Rakou- sku politika německé sociální de- mokracic v radíkalismus se zaha- lující.
Thunův Schön bornův Přecechtělův doktor Winter Němec Čechy Raka
17 article
Rakousko-Uhersko. O delegacích Poloúřadní listy si libují, že Berchtoldovo exposé bylo přijato většinou tisku a politiky velice příznivě; co se vyslovilo proti hraběti Berchtoldovi, jest prý po většině bezvýznam- né. Čtli jsme leckteré příznivé projevy, ale celá jich přízeň spočívá v uznání, že hrabě Berchtold vylíčil obšírně chod politických udalostí za minulý rok. O vlastní politice Berchtoldově je těžko vyjádřiti se příznivě, poněvadž sám hr. Berchtold ve svém exposé nic o ní nepověděl. A proto má pravdu uher- ský magnát, delegát kn. Ludvík Windisch- grätz, když referentu „Pest. Lloydu“ své mínění o exposé shrnul v krátká slova- „Exposé nepodává nic nového. Jest, jako byl celá politika naší monarchie v minulém roce, pouhou rozpačitou frásí, která má zahalití všeobecnou slabost. Kritika Berchtoldovy politiky teprve při- jde. Ozve se o ní mnoho oposičních hlasův rakouské i uherské delegaci. Krakovský „Czas“ má z polských politických kruhů zprá- vu, že potřeba učiněných vydajů bude větši- nou uznána, ale s poznámkou, že za takovou spoustu peněz dalo se dosáhnouti více. Opo- sice nebude prý vystupovati proti vojenské správě, která jen vykonala, co jí bylo uloženo,
Berchtoldův Berchtold Windisch Lloyd RakouskoUhersko Czas
18 article
nýbrž proti směru zahraniční politiky, který jí takový úkol uložil. Hr. Berchtoldovi se snad podaří přesvědčiti většinu, že za daných po- měrů jinak jednati nemohl, ale oposiční men- šina bude tentokrát mnohem silnější, než jin- dy. Ukazuje se zvláště na to, že Rumunsko ochladlo k Rakousku, což samo vymáhá znač- né zvýšení vojenských břemen. Nápadno jest i to, že také němečtí delegáti z Čech se usnesli hlasovati proti delegačním úvěrům Čechově nepřijali ani referátu o ministerstvě financí a Jihoslované nepřijali vůbec žádného referátu. Němečtí delegáti se omlouvají,že nemohou hlasovati ani pro společnou vládu, když svým voličům vzhledem k stálé obstruk- ci na říšské radě nemohou z Vídně přinésti nic jiného, leda nové daně. be Projev bar. Skerlecze. Chorvatský komisař, bar. Skerlecz vrátiv se po slyšení u panovníka dne 20. listo- padu z Vídně do Pešti, měl tam rozmluvu se zpravodajem „Zeitu“. Bar. Skerlecz po- tvrdil, že jednání mezí Záhřebem a Pešti je na dobré cestě. Panovníku podával zprávu o železniční pragmatice, zákoně místnich jménech a chorvatské lesni- cké škole. Jsou to hlavní body, jichž vy- řízení je třeba k urovnání poměrů v Chorvat- sku. Nová železniční pragmatíka bude před- ložena chorvatskému sněmu (a ovšem také uherskému!); zákon o místních jménech, pa- novníkem už schválený a konání lesnických zkoušek v jazyku chorvatském provede se ministerským nařízením. Pokud jde o finanční vyrovnání uhersko- chorvatské, bar. Skerlecz soudí, že budle prodlouženo ústavně a přispěje ke sblížení obou zemí. Nechce sice předpovídatí, že přá- telství chorvatsko-uherské bude trvalé, ale poněvadž chorvatská přání dojdou skoro na celé čáře splnění, nebude překážky, aby se také splnilo přání trvalého míru a vrátily se normální poměry.
Berchtold Čechův Jihoslovan Chorvat Hradec Rumunsko Rakousko Čechy Vídeň Pešť Záhřeb
19 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Ze Srbska „Srb. kor.“
Srb Srbsko
20 article
Vyjednávání o srbskou státní půj- čku v Paříži chýlí se ke konci. Francie žádala závazné uijštění, že na Balkáně bude pokoj. Ujištění takové Srbsko dalo a prohlá- silo, co na něm jest, že si přeje a potřebuje drahných let ku práci míru, aby dobyté kraje hospodářsky i kulturně povzneslo. Druhé, oě se Francouzi a Srbové rozcházeli, bylo, že se Srbsko zdráhalo převzíti část tureckého dlu- hu, rozpočtenou podle poměru, v jakém je ve- likost území, které Srbsko válkou od Ture- cka získalo, k velikosti říše turecké. Konečně uvolilo se Srbsko převzíti 177% tureckého státního dluhu. Tento podíl se nesmí zvětšiti ale připoušti se možnost zmenšení. V dobytém území zvláštní komise, srb- skou vládou tam vyslaná, odhaduje cenu stát- ních statků, které Srbsku připadnou dědi- ctvím po Turecku. Komise dokončila svou práci na Skopsku a ocenila státní statky v tom kraji na 71/2 mil. fr.
Francouz Srba Paříž Francie Balkán Srbsko Turecko
21 article
Vláda schválila stanovy srbské poji- šťovaci i zajišťovací společno- sti, která se zakládá v Bělehradě pod jme- nem „Jugoslavija“ se základním kapitálem 1 mil. dinarů. Srbsku bude vítáno, jestližei cizí společnosti svou činnost na ně rozšíří. Po- čátkem příštího roku Srbsko bude po- třebovati nové lokomotivy a va- gony a to pro dráhy normalných kolejí: 12 lokomotiv pro rychlovlaky, 28 lokomotiv pro nákladní vlaky, 13 manevrových lokomotiv,z vagonové salony, 120 vagonů pro osoby, 680 uzavřených vagonů pro náklady, 543 otevře- ných vagonů pro náklady. Pro úzkokolejné dráhy: 6 lokomotiv pro rychlovlaky, 5 loko- motiv pro nákladní vlaky, 1 vagonový salon. 18 vagonů pro osoby a 575 různých vagonů pro náklady (o 4 a o 2 osách, o brzdě a bez brzdy). Jistá německá firma se nabídla, že ce- lou tuto dodávku sama převezme na 20letou amortisaci. Mír Srbska s Tureckem bude snáze uzavřen, než mír Bulharska nebo Ře- cka s Tureckem. Srbsko s ním nepospíchalo, aby Řecko mělo k vyjednávání dosti času. Vy- jednávání mezi Srbskem a Tureckem bude usnadněno tím, že jednotlivé důležité otázky jsou u něho již zákonem upraveny. Tak na př. srbské zákony poskytují každému vyznán úplnou svobodu. Tento zákon ovšem bude pla- titi také pro mohamedány. Stát sám bude vy- držovati mohamedánské duchovní, učitele ná- boženství a mešity právě tak, jako vydržuje pravoslavné. Mohamedánům bude dána lhůta 2—3letá, aby se prohlásili, chtějí-li se státi srbskými státními občany anebo se vystěho- vati do Turecka. Těm mohamedánům, kteře se již za války vystěhovali, budou statky z přiměřený peníz vykoupeny. Ministr financí povolil bezplatný do- voz železa k účelům stavebním pokud se takové předměty nevyrábějí
Bělehrad Srbsko Turecko Bulharsko Řecko
22 title
Srbsku.
Srbsko
23 article Finanční obtíže Barthouovy vlády.
Finanční obtíže Barthouovy vlády. V komisích poslanecké sněmovny krancouzské setkávají se finanční návshy vlády s velkými ob- tížemi, zejména pokud jde o projektovanou půjčku. Rozpočtová komise přijala sice ve středu velkou většínou zásadu půjčky ale hned na to stanovila. že fouto půjčkou mají býti uhraženy výhradně mi- mořádné výdaje na zbrojení jednou pro vždy. Vlád navzhla půjčku 1300 milionů, z čehož mělo připad- nouti 900 milicnů na vojenské výdaje jednou pro vždy a 400 milionů na výlohy v Marokku. Těchto 400 milionů na Marokko však nechce rozpočtová komise pojmouti do půjčky a oddělila je na návrh poslance Augagneura od projektu půjčky. Návrh Augagneurův byl přijat 18 proti 13 hlasům a sice nejen radikály, nýbrž i části konservativních člent komise, a tím je celý vládní projekt půjčky tak značně změněn, že by bylo nutno předělati celý rozpočet. V dřívějším hlasování usnesla se komise na návrh Málvvho, že projednání půjčky má býti spojeno s prolednáním fiskálního mechanismu, zvlá- ště s projednáním daně z dědictví. Také daň z ka- pitálu má přijiti před forum komise. Takto je půjčka nejen podřízena přijetí fiskál- ního mechanismu, jenž má zabezpečiti její zdroje, nýbrž i snižena na 900 milionů, čímž nastává nov deficit 400 milioná v rozpočtu, který by bylo nutn hraditi novými daněmi. Současně jiná komise, t. zv. komise pro fiskál- ní zákonodárství, zamítla složitý vládní návrh n
Barthouův Maroko poslanecký sněmovna
24 article
daň z dědictví, naproti tomu pak přijala zásadu osobní a roční daně z kapitálu a projevila ochotr studovati v dobodě s vládou i předložiti co nejdří- ve návrh daně na této zásadě Tím nastala ve velké fiskální debatě krise která je tím vážnější, že odpůrci vlády sice určité návrhy zamitají, ale sami je nenahražují určitými a propracovanými návrhy, takže by bylo třeb vypracovati teprve celý nový systém. Ministerský předseda Barthou prohlásil se ve středu na výročním banketu republikánského komi- tétu obchodního a průmyslového, že je pro dat z příjmu, ale proti každému odhadu majetku, který je Francouzům tak odporný. Pokud jde o půjčku. je nutna immunita renty k udržení veřejného úvě- ru. Vláda položí v télo věci otázkku důvěry. Bar- thou k tomu dodal: Jestliže někteří myslí, že půj- čka není nutna, aby se státnímu pokladu dodalo oné pružnosti, která je jednou z podmínek núrodní bezpečnosti, myslí-li někteří, že je možno uložiti této zemi 800 milionů nových daní, ať to řeknou. ať přejmou zodpovědnost za své mínění před parla- mentem a před zemi. A jestliže naopak jiní myslí. že půjčka je nutna, ať to řeknou také. Nechcí ni- komu ubližovati, ale jsem jist, že v parlamentě se nemůže nalézti ani jediný muž, jenž by byl schopen dělati z veřejného úvěru věc strannické zášti a strannických rozbrojů. Záleží nyní na plenu sněmovny, zdali se přl- pojí ke stanovisku ministerského předsedy nebo ke stanovisku komisi. Z Paříže, 21. listopadu. (K. k.) Rozpočtov výber sněmovní vyslovil se na prospěch předloh o dědické daní, která má být umořovacín fondem a zárukou přiští půjčky. Komise zvýšíl však sazby, vládou navržené, usnesla se trvati př výšce půjčky 900 mil. fr. a zamítla článek vý- půjčkové osnovy, stanovící osvobození rentového kuponu od daně.
Francouz Paříž Barthou plen sněmovna
25 article
Sesazený guvernér Sulzer. Ve Spojených státech, v listopadu 1913. Původní dopis „Národních Listů“.) Sesazený novoyorský guvernér William Sulzer jest tak typickým americkým politikářem a jeho případ tak význačně charakterisuje politické po- měry v této zemi, že stojí opravdu za to, abych mu věnoval celý tento dopis. Dvanáct let ve státním sněmu novoyorském plných čtrnáct let v národním americkém parla- mentě (congressu) byl Sulzer mluvčím a represen- tantem židů, které zastupoval z desátého kon- gresního distriktu města Nového Yorku, jenž jest utvořen ze židovské čtvrti na východní straně East Side) tohoto amerického Babelu. Byl to Sul- zer, který zamezil obnovení prošlých smluv mezi Spojenými státy a Ruskem a zabránil uzavření no- vých, dokud Rusko se nepodvolí americkému po- žadavku a nebude honorovati cestovní pasy v Ame- rice naturalisovaných ruských židů. Síň kongresní se otřásala pathosem výstředního Sulzera, když líčil hrůznými barvami „barbarství Ruska“. (Dnes na- stoupil jeho místo v kongresu v tomto ohledu český israelita A. J. Sabath z Chicaga.) Sulzer byl hrdinou svého lidu a jako profesionální politiká stavěl si 26 let z laskavostí svým konstituentům souvěrcům prokazovaných stupínky k vysckému
Sulzer Babel Sabath spojený stát Nový York Sula Rusko ame Chicago Sulzer East Side
26 article
Jeho doba nadešla minulého roku při president- ské volbě, která jest soudobně ve státě Novém Yorku fjako skorem ve všech ostatních) též vol- bou státních úřadníků. Stát Nový York, Empire state, jak se pyšně nazývá, velmi často rozhodu- je presidentskou volbu, poněvadž počtem obyv- telstva a tím i hlasů stojí v Unii na prvém mistě Proto jest o něj vždy největší boj. Ve státě Nov. Yorku jsou demokraté dvojí. Jední z města Nov. Yorku, druzí z „hořejšího státu, čili z venkova. Městští demokraté jsou početně mnohem silnější. neb hořejší stát jest většinou republikánskýma proto organisace demokratů v městě Nov. Yorku kontroluje též demokracii v celém státě. Tato organisace sluje „Tammany“. Její zásady jsou politické a její cíle lupičské. Ona pracuje ke zvo- lení svých demokratických kandidátů jen proto, aby mohla pak svým stoupencům, kortešům a ná- hončím dáti nesčetné úřady a sinekury, vylupovati pokladnu města a po případě i státu, když se ji po- daří dostati do Albany svého „guvernéra“ . Nikde na světě není snad tak důkladně a vojensky seříze- né politické organisace, jako jest Tammany. Proto vzdor nejhoršimu hospodářství a veřejnému zlo- dějství na radnici, dovedla se udržeti při moci Když to nešlo hlasy, tedy podvody volebními,a bylo-li třeba, i zločinem. Městská policie jest pou- hým nástrojem v rukou Tammany a vybírala ve- řejně úplatky za jmmunitu od zločinců a přestup- níků zákona. V jejích službách stáli docela i na- jatí vrazi, kteří odstraňovali lidi „prostořeké“ a ne- jisté zrádce. Zkrálka, jest to polilická ma fie.
York Nový York Nová York York Nova Alban
27 article
Sulzer byl po celou dobu svého politického ži- vota s Tammany „jedna ruka“. Jeho vlivem spo- léhala Tammany na hlasy židů, kterých v městě Nov. Yorku žije así jeden milion. Když by roku 1912 navržen Wilson za demokratického kan- didáta presidentství (proti vůli Tammany), vědělo se, že bez pomoci její nemůže ve státě Nov. Yorku zvítěziti. Proto se hledal kandidát guvernérství, na kterém by se mohli soustřediti demokraté z Tam- many i z venkova — kandidát, o kterém by se mohlo alespoň říci, že je s Wilsonem stejně pro- gresivních idejí a při tom současně persona grata u náčelníka tammanistické organisace, Murphy bo. Ten měl pomoci zatlačit Wilsonovi ve volbě. Na scénu vystoupil Sulzer jako kompromisní kandidát mezi oběma frakcemi, byl demokraty no- minován za guvernéra státu Nov. Yorku. Ihned po svém navržení za kandidáta prohlásil, že nedovolí, aby státní demokratický výbor (důvérníci stranyl přijímali jakých příspěvků na jeho volební kampan.
York Wilson Murphy Sulzer Nova York státní demokratický výbor
28 article
To mu ale nikterak nevadilo, aby si po straně u- štanovil viastního finančního sekretáře, jistého ži- dovského mladíka Šareckého, který obcházel „mocné tohoto světa“ a dal jim nepřímo na vědo- mí, že by Sulzer potřeboval na volbu peníze a že jeho veřejné prohlášení bylo učiněno jen k vůli oklamání venkovských demokratů a lidu vůbec. Přicházeli na lšeni stoupenci strany demokratické dávali Šareckému, dávali paní Sulzerové a podá- váli Sulzerovi samému hotové peníze i šeky do tisíců sáhající — příspěvky na volbu. Sulzer tyto peníze ukládal do banky na svůj vlastai účet, pro sebe, a platil jimi dlu- hy, které měl u bursovních maklérů za nešťastné spekulace na burse, proti které ve svých řečech před voliči hřímal a sliboval, že dostane všechny bursovní zloděje do kriminálu. Když mu bursiání přinesli příspěvky na volbu, ujišťoval je, že to ne- myslí vážně se svými výhrůžkami — a ujistil je přátelstvím, Na řečnické tribuně, se které hřímal kandidát Sulzer zkázu politické korupci a všemu, co není poctivým, sedával též náčelník nejkoruptaější orga- nisace na světě, Charles F. Murphy a usmíval se.
Šarecký Sulzer Sulzerová F Murphy
29 article
Sulzer jej ujistil, že zůstane jeho přítelem a že bude tak jako jeho předchůdce poslušen rozkazů Tammany, jenž když mu pomůže Murphy do úřadu. Když venkovští a progresivní protitammanističtí demokrat čse ho ptali, jak to myslí se svým přá- telstvím k Murphymu, ukazoval jim pan kand idát mezi čtyřma očima při zavřených dvéřích „dýku“ kterou měl na Murphyho připravenou v rukávě Sulzer byl zvolen. Obdržel 41.44 proc. všech hlasů při volbě odevzdaných. (Wilson v témže státě 41.28 proc.) Sotva se ujal guvernérského u- řadu, postavil se ihned náčelník Tammany. Ch. P Murphy, za jeho křeslo a začal udělovati rozkazy. jak byl až dosud zvyklým. Ale Sulzer. místo aby poslouchal, vytáhl z rukávu připravenou dýkua začal bodat. Nastal bojí Tammany nejprve dala Sulzerovi varování. Našla se mladá dáma, která hrozila žalobou proti guvernérovi pro zrušení slibu manželského. Než guverner Sulzer nedbal vyhrůžek a jmenoval vy- šetřovací výbor, který učinil exposé ſcož ostatně věděl jinak celý svět], že Támmany každým re- kem vykrádala ze státní pokladny zniliony. Za jedním z prvních pobočníků Murphyho, státním senátorem, zavřela se těžká vrata káznice. Sulzer cíl.
Murphy Wilson
30 article
Be ino přísahal veřejně v sensačních článcích časopisů, že neustane dříve, dekud nesvidí Murphyho za mřížemi se všemi politickými piráty Tammany Hallu. Murphy poznal, že jde boj do živého, že se Sulzerem žádným způsobem aic nesvede a za- hájil proto kampaň na jeho umlčení a zničení. Je- den z obou musil padnout- Demokratický státní sněm, jehož mnozí čle- nové se sami třásli strachem, brzo-li dojde na ně. na rozkaz Murphyho vydal na Sulzera obžalobu pro křivou přísahu a zamíčení kampanních pří- spěvků Ve státě Novém Yorku (jako v mnohých ji- ných) platí totiž zákon, že do úřadu zvolení úřad- níci musí po volbě udati přísežně, od koho a ko- lik peněz dostali na volbu a kolik z nich a jakým způsobem utratili. Sulzer si peníze nechával pro sebe a proto podepsal přísežné udání, ve kterém bylo zaneseno jen něco málo — a ostatní zamlče- no. S touto zbraní vystoupil Murphy proti guver- nerovi a sněmovna poslanců ve jménu lidu státu Nového Yorku podala proti němu žalobu, tak zv. impeachment. Soudcem jest v tomto připadě vyšší sněmovna (senát), rozmnožený členy nej- vyššího státního soudního dvoru.
Murphy Hall Nový York
31 article
Nyní se zjevil Sulzer v celé své hnusné nízko- sti a odporné nepatrnosti. Zapíral — plakal — chtěl se schovat docela za svou ženu, že ona brala příspěvky bez jeho vědomí, ale nebylo možno za- příti pravost Sulzerova podpisu na indorsmentech šeků. Někteří svědkové tvrdili docela, že je Sul- zer zapřísahal, aby neprozradili a řekli na stolici svědků, že zapomněli, jestlí mu co dali nebo ne. Vystoupili i prominentní republikání, kteří pod přísahou vyprávěli, že je Sulzer již během soudu prosil, aby věe srovnali a stali se prostředníky mezi ním a Murphym, že bude nadále poslušen Tammany, když se nechá žaloba padnout. Murphy však ukázal alespoň více pevnosti než Sulzera odpověděl, že zrádci se nevěří. Žalováný guver- ner se k soudu vůbec nedostavil, aby nemusil vy- povídati pod přísahou, ale prostě vše popíralv novínách směšným způsobem a ukazoval na špat- nosti svých soudců. Byl uznán vinným dvěma třetinami hlasůa úřadu svého zbaven. Sněm odmrštil však zbaviti ho doživotně občanských práv. ač k tomu měl právo, Že Sulzer je vinen, o tom není nejmenší pochybnosti, ale každý zároveň ví, že ti lidé. kteří jej obžalovali a odsoudili, jsou tisíckráte horší jeho a že by nikdy nebyl doznal obtiží. kdyby byl chtěl sloužiti za nástroj Tammany k vylupování pokladny státní. Jeden vážný ameri- cký list napsal o něm: „Nevíme, co jest větší ostudou pro stát Nový York, že musil sesaditi svého guvernera nebo že vůbec kdy Sulzera zvolil.
Sulzerův Murphy Sulzer Sula Nová York
32 article
Pád jeho není žádnou epochální událostí ani ka- tastrolou, poněvadž Sulzer nikdy žádné mužnovti ani váhy neměl.“ Ostatně Roosevelt poukazůva hned před volbou na to, co se může státi — a také se to stalo. Ještě dříve, než se sesazený guverner vystě- hoval z guvernerského paláce v Albany, dosta- vila se k němu deputace rabínů z jeho starého distriktu v Novém Yorku a přinesla mu žádost. aby se stal kandidátem do zemského sněmu, do něbož se právě děly volby, stejně s velkou vol- bou městskou starosty a městských rad v Novém Yorku. Progressisté onoho distriktu mu nabídli místo na svém lístku vzdor tomu, že v řadách strany progressivní po celé zemi se ozval velíký odpor a na tisíce nás, stoupenců této strany, k vůli Sulzerově kandidatuře ze strany vystoupilo. Návrat sesazeného a nečestně úřadu zbaveného guvernera do židovské čtvrti v městě Nov. Yorku podobal se spíše tríumíu slavného vítěze než tomu, čím skutečně byl. Sulzer byl prohlášen za mučedníka své poctivostí a při volbě, 4. listopadu konané, byl velkou většinou zvolen za poslance do státního sněmu, jenž padl do rukou progressiv- ních a orthodoxních republikánů. Soudobně la- vina veřejného rozhořčení smetla Tammany s po- ltického povrchu v městě Novém Yorku a vy- nesla neodvislého kandidáta Mitchella do úřadu starosty velkoměsta, kterýžto úřad 12 let nepře- tržitě ovládala Tammany.
Sulzer Roosevelt York Mitchell Alban Nový York Nova
33 article
Sesazený guverner vrací se do sídelního mě- sta jako poslanec, aby ve sněmovně hřímal proti těm, kteří mu vykopali politický hrob, ale za- pomněli přibít víko rakve. Možná, že celá řada politických světel Nového Yorku se seznámís kriminálem — snad i sám Murphy bude nucen rozloučití ce s nějakým vyeskamotovaným milic- ném, aby se zachránil před mřížemi v Sing-Sing. ale ten, kdo věří, že je Tammany mrtva, jest na velikém omylu. Roku 1916 jsou opět volby presi- dentské a jestli do té doby republikáni a Rocse- veltovci se umoudří a podají si ruce, pak bude celá strana demokratická ráda, když bude s te postavíti Tammany opět na nohy, aby jí pomohla k vítězství. Jak pravil Rooseveli: Sulzer je tím posledním člověkem, který by stačil na zničení Tammany.“ Osud ho užil za klacek, kterým byla Tammany omráčena, ale Sulzer, kromě židovské čtvrti novoyorské East Side — jest politickou Just A. Man mrtvolou.
Murphy Sulzer Nový York East Side Justa A . Man SingSing
34 article O volebním právu žen.
O volebním právu žen. Včerejší schůze o volebním právu žen, kterou svolala ženská organisace národní stra- ny svobodomyslné, byla zdařílým osvědčením uvědomělé práce, již podníká národní strana svobodomyslná za úplnou rovnost ženy s mu- žem na poli politického života. Národní strana svobodomyslná první proměnila v rozhodný čin několikeré marné pokusy s ženskou kandi- daturou na sněm království Českého a dala českému národu první ženu poslankyni — paní Vikovou-Kunětickou. Národní strana svobodomyslná vystupuje opětně na politickou arenu, tentokráte na půdě vídeň- ského parlamentu, jako seriosní zastankyně volební rovnosti s mužem a obsažnou zprávou svého poslance dra. Bohuslava Franty při- bližuje otázku volebního práva žen do říšské rady do stadia parlamentního rozhodování. Tento moment, neobyčejně závažný ve vývoji rakouského parlamentarismu, byl bezprostřed- ním podnětem ženské organisaci strany, aby veřejně ukázala na obzvláštní význam voleb- ního práva žen v našem parlamentním životě. Oba referenti, poslanec dr. Franta i paní Viková-Kunětická, výborně postihli důleži- tost tuto a dostáli svému úkolu co nejlépe. pan poslanec dr. Franta s klidem vážného politika a paní Kunětická s vervou svého ži- vého temperamentu.
Bohuslav Franta doktor Franta
35 article
Schůzi zahájia paní M. Havelková, sta- rostka Ústředního spolku českých žen, která také zvolena k návrhu předsedkyně ženské organisace strany sobodomyslné, předsedkyní schůze. Uví- tala vřele relerenty i obecenstvo, jež tísnilo se v sále. Jménem ženské organisace národní strany svobedomyslné promluvila paní A. Slavíková, jež ukázala, že není možno, aby otázka žen zů- stala nerozřešenou, nebudeme-li opuštěny muží, podobnými říšskému poslanci p. dru. B. Frantovi. Na to utala se slova bývalá poslankyně paní B. Viková-Kunětická. Pozdravila říšského poslance p. dra. Frantu, jehož referát je udá- lostí. Ocenila význam jeho všestranně propraco- vaného návrhu pro ženské hnutí vůbec a pro če- skoslovanské ženy zvláště. Dostává se jím otázka volebního právua žen u nás do nového, účelnějšího postupu. Dosud nilodo nepozvedl otázku tu ze schůzí občanských na otázku parlamentní, úplně vyhraněnou, která by rázem nabyla důležitosti všesociální, ba státní. Referát Frantův pro ústavní výbor je v podstatě mnohem závažnější než volba prvého ženského poslance v král. Českém na pod- kladě starého volebního řádu, o němž se předem vědělo, že jeho trvání lze odhadnouti na několik
M Havelková A Slavíková Viková Franta Frantův