Strana 2. Číslo 75.

KATOLIUKÉ LISTY.

Dne 18. března 1900.

Pro hospodářský rozkvět královského hlavního města Prahy bylo by ovšem též velmi významným, kdyby se podařilo ro zpory mezi obyvatelstvem zmírniti, skatečně smiřlivě působiti a pouze zápolení v práci společně úsilně podporovati. K dosažení tohoto cíle, jenž i vám, vele- ctěný pane starosto, zajisté nejvýše jeví se býti žádoucím, může správa městská rozhodným způsobem přispěti. (Česky.) Nedostatek uhlí, kteroužto pohromou krá- lovství české po několik týdnů již citelně jest postiženo, objevil nám též zřejměji než kdy jindy značný počet ubo- hých nouzí postižených, ukázal nám celý rozsah chudoby, v jejímž středu bydlíme. Zjevu tohoto nemělo by býti opomenuto. Vím a uznávám rád, že obec věnuje na chu- dinství značné prostředky a že povolaní k tomu orgánové prostředků těch účelně a s láskou k věci používají; vě- domí však, že vše to nestačí ani z daleka k umírnění veškeré skutečné, nezaviněné bídy, budiž městské správě budiž veřejnosti vůbec vzpružinou k dalšímu ještě zvý- šení snah dobročinných. Naše zákonodárství chudinské ukládá obci starati se o odstranění skutečně nezaviněné nouze. Vaší snahou bude zajisté přiblížiti se k tomuto cíli dalším vybudová- ním chudinství, po případě dalším ještě individualisová- ním jednotlivých podpor, dalším účinným využitkováním smyslu pro dobr činnost, jenž všude měrou hojnou jest vyvinut Blahopřeje vám, velectěný pane starosto, co nejsr- dečnějí k nové vaší hodnosti, doufám, že úřadování vaše bude pro královské hlavní město Prahu dobou požehnanou.

Věrně plně přísahu, kterou jste právě složil, budete, vele- ctěný pane starosto, vždy v obyvatelstvu Prahy pěstiti věrnou oddanost našemu milovanému císaři a králi a naší staroslavné říši a posilovati tím svornost a pospolitost občanů ku blahu všech. (Výborně!) Rovněž tak bude vaší snahou spravovati záležitosti města zcela nestranně a stejně spravedlivě bez ohledu na národnost, vyznání a stranu. Chovaje čilý a povinný zájem pro osudy hlavního města tohoto království budu vás vždy rád a ze všech sil podporovati ve vašem úřadě ve všem, co může býti Praze ku prospěchu a budu se pokládati šťastným, bude-li mi popřáno prospěti ku blahu královského hlavního města Prahy. (Výborně!) Pe řeči pana místodržitele pronesl nový starosta toto oslovení Vaše Excellence! Urozený pane hrabě! Vstupuje na starodávný stolec starosty král. hlav. města Prahy skláním se před mohutným duchem dějin naší vlasti, jenž těmito památnými vane síněmi a s myslí pohnutou obracím se k vám, náměstku J. M. krále, i snažně toho se dožaduji. abyste, tlumoče nejvroucnější díky za nejmilostivější po- tvrzení mé volby, neméně i věrnou oddanost ku vznešené osobě J. V., přednesl Jste též prosbu vroucí ku otcovskému Jeho srdci, aby staroslavné město toto Svou nejvyšší mi- lostí a přízní obdařiti ráčil K Němu obracíme s důvěrou zraky své v době, kdy těžce ohrožena jsou nezadatelná práva našeho národa a spolehajíce pevně, že dostane se jim Nejvyšší ochrany, svorně voláme Jeho Veličenstvu císaři a králí našemu „Sláva!“ Vaše Excellence! Skládám svůj upřímný dík za la- skavá slova uznání, které Jste projevil správé obce naší.

Těžce neseme všichni bídu a nouzi, která právě v těchto dnech na nejširší vrstvy lidu doléhá. Račte Vaše Excellence přijmouti ujištění, že zastupítelstvo král. hlav. města Prahy neustane ve své snaze, aby péče obce o chudé došla největšího rozšíření a individualisováni na základě výborné organisace našeho ústavu chudinského, jakož aby soukromá dobročinnost s veřejnou péčí chudinskou orga- nicky spojena a v soulad uvedena byla. Opatření zdravé, užitkové i pitné vody věnuje obec pražská ode dávna svou největší pozornost a spatřuje v tom vážný a nalehavý svůj úkol, jehož zdárné a rychlé rozře- šení ečekáváme s důvěrou od dozorčí a správní rady spo- lečné vodárny, která dle zákona zemského ze dne 16. srpna 1899 pro král. hlavní město Prahu a obce předměst- ské v nedlouhé době bude zřízena. Spatřujeme v této duležité otázce vedle prováděné již kanalisace jeden z hlavních článků zdravotních opatření moderního města, jimž obec naše dle sil svých pro blaho občanstva ráda vyhovuje. Slavné shromáždění! Vysoce vážení hosté! Při slav- nostním uvedení v úřad starosty král. hlav. města Prahy ráčili jste mne poctíti svou vzácnou návštěvou v počtu tak hojném. Děkuji všem Vám z plna srdce, že vítanoua vzácnou přítomností svou dodáváte mi odvahy i síly při nastoupení obtížného úřadu mého. Děkuji zvláště váženým pánům starostům a zástup- cům obcí předměstských, zástupcům obcí a okresů soused ních, veledůstojnému duchovenstvu, slavným úřadům samo- správným a státním, korporacím, ústavům i spolkům, kteří vyslali sem své zástupce. Děkuji též všem, kteří při správě obce spolupůsobí, zejména dámám vlasteneckým, které v různých komité- tech s obětavostí a vytrvalostí na poli lidumilství a škol- ství činnými jsou, za důkaz přízně, kterou mi přítomností svou při dnešní slavnosti byly prokázaly.

Odevzdávaje řetěz primatorský promluvil pan Eck ert

„Vysoce vážený a slovutný pane starosto! Bylo mně společně s vrchním řiditelem chudinského ústavu, měst- ským radním p. Sokolem, sborem obecních starších král. hlavního města Prahy uloženo Vám, vysoce vážený pane starosto, odznak Vaší důstojnosti, primatorský řetěz. odevzdati. Mohu Vás, slovutný pane starosto, uj stiti, že my všichni členové tohoto slavného sboru s vámi dle hesla našeho nejmilostivějšího Jeho Vel. císaře Františka Jo- sefa I. „Spojenými silami!“ budeme pracovati ku blahu naší zlaté matičky Prahy a ku spokojenosti našeho milo- vaného, ale od Boha těžce zkoušeného panovníka Nuže, přijměte tento zlatý řetěz a končím slovy, které naší předkové lapidárním zlatým písmem na naší starobylou radnici umístili: Dignitatis memores Praga caput regni. Na zdar! Pan Fr. Sokol přál novému starostovi, aby úřado- vání jeho nebylo těžkým a aby sloužilo ku slávě a roz- květu naší matičky Prahy. (Souhlas. Když byl starostovi řetěz na šiji zavěšen, ozval se hlučný potlesk. Nový p. starosta pak pokračoval Zevnější lesklý odznak hodnosti starostenské, který mně dva nejstarší členové slavného sboru byli podali, jest pro mne jen symbolem těžkých povinností. Jsem si dobře vědom obtíží této nejvyšší hodnosti, které občan dosíci může- Sleduje celou řadu slovutných předchůdců svých v úřadě tom, kteří o obec velikých zásluh sí získali a vzpomínaje nadšené, horlivé a neunavné činnosti odstou- pivšího starosty p JUDra Jana Podlipného, nastupuji úřad svůj sice s myslí rozechvěnou, avšak také i s odvahoua vůli nejlepší.

Povolán byv na čestný stolec primatorský jedině stranou, ku které náležím, a to důsledkem přísné kázně její, stál jsem před rozhodnutím velice obtížným a zod- povědným. Když jsem před třemi lety volbu za starostu král. hlav- ního města Prahy nepřijal, učinil jsem tak v zájmu klidu a míru obecního, v zájmu svorné a prospěšné správy obce. Býval bych tak učinil i tentokráte, kdybych býval pře- svědčen, že zamezen bude další rozčilující boj volební a že samospráva obce z toho škody nevezme. I podrobil jsem se tudíž příkazu nutnosti, abych po- kusil se o uklidnění myslí a soustředění všech sil ku dobru a prospěchu veleobce naší. Nenastupuji proto čestný úřad svůj jako stranník, věda dobře, že těžko je shledati ve stra- nách uašich rozdílu v lásce ku společným statkům národním a v horlivosti ve statečném jich obhájení a přesvědčen jsa ve svém nitru o tom, že na naší staroslavné radnici žádní strana jako taková vládnouti nemá a nemůže, naopak že zde panovati má jen sebevědomí národní, občanská snášelivost a hospodárná snaživost. A s tohoto stanoviska děkuji nejen přátelům svým, ale i dožaduji se podpory i blahovůle oněch členů tohoto slav- ného sboru, kteří při volbě hlasů svých mi nedali. Veliké a důležité jsou podniky, které zásluhou mých slovutných předchůdců Praha právě provádí. K těmto pod- nikům a projektům velikého dosahu i důležitosti pro rozvoj naší veleobce nemožno na ten čas nové připojovati i dlužno starati se o to, aby díla tato určená pro b aho našich po- tomků, zdárně byla prováděna a dokončeno to, co šťastně bylo za počato. Vše to vyžaduje však značných obětí a nejvyššího na- pjetí finanční síly obce, která bez značné podpory státu ku

provedení a dokončení všech těchto podniků a projektů ni- kterak nestačí. A vskutku jsou to podniky a projekty, které nemají pouze významu a zájmu místního. Jsouť to podniky, které v zájmu všeobecného blaha, v zájmu státu i země se provádějí, pročež také nemůže pře- stati naše snaha, aby v první řadě stát plnil svou povinnost ku hlavnímu městu království a přispěl platně hřivnou svou k těmto účelům. Připojení měst sousedních a utvoření Velké Prahy, pro kterou mnohé z projektů obecních sloužiti budou, musí býti stálým cílem naším a v tom směru pokračovati hodlám v zá- služné a horlivé činnosti svého slovutného předchůdce. Při všech překážkách a obtížích, které snaze té v cestu se staví, postupovati dlužno zatím cestou klidného a přiro- zeného vývoje vyhledáváním a spojováním společných inte- resů, které jsou přece nejpevnější svorou každého spojení a svazku. Jsem však té pevné naděje, že města sousední pro- dchnuta také vlasteneckou snahou i povinností usnadní a urychlí tento postup, vystihujíce plně význam velké slovan- ské Prahy. Všem těmto velikým a důležitým úkolům napo- máhati musí vsak účelná organisace správy obecní, zvláště pak taková úprava úřadů obecních, aby tyto zjednodušením a urychlením ve vyřizování věcí úředních potřebám občan- stva v plné míře vyhovovati mohly. Doplnění úpravy platů úředníků obecních, ku které základy byly již položeny, zlepšení materielního postavení nejnižších kategorií služebních, jako písařů, sluhů a dělníků jest přirozeným toho důsledkem.

Při provádění oněch velikých podniků i projektů ne- smíme však zapomínati vývoje svého žvota vnitřního i pe- čovati jest o to, aby veškeré vrstvy a stavy obyvatelstva obcí učinně byly podporovány, aby zvláště stav střední v našem čilém živnostnictvu soustředěný měl v obci svého ochránce. Péče o chudé a nezaměstnané, podpora všech huma- nitních a kulturních institucí pro nejširší vrstvy lidu vůbec, podpora všech, kdož jsou hospodářsky slabšími, budiž také naším úkolem. Rozvoji školství národního, pokračovacího, průmyslového i středního a všemu, co podporuje rozšíření vzdělanosti lidu, budiž věnována péče největší. Zárukou toho jest nám vynikající zdatnost a působení našeho českého učitelstva, jehož činnost po dlouhou řadu let s obdivem sleduji. Hodlám ze vší své síly působiti k tomu, aby veškerá správa obecní vedena byla duchem opravdového pokrokua národního sebevědomí. Veškeré vymoženosti moderní správy obce, veškeré zku- šenosti jinde nabyté, buďtež předmětem našich pilných úvah. Zvláštní váhu kladu na důležité otázky technické i umělecké, které toho času při různých projektech obecních a úpravě města se vyskytují, a chovám pevnou naději, že i ti čeští technikové a umělci, kteří mimo tento slavný sbor působí při řešení těchto otázek, nám své rady i podpory neodeprou. Těžká a zodpovědná úloha při úpravě starobylých částí města, otázka zachování památek stavebních, neméně i še- tření umělecky rázovitého slohu při nutných přestavbách může jen účinnou pomocí a radou našich architektů a umělců zdárně býti rozřešena.

Nehodlám vytýkati veškeré sociální a kulturní úkoly obce, jakož vůbec nemíním rozvíjeti před vámi nový nějaký program. Mým hlavním a zajisté nikoliv lehkým úkolem bude starati se o finanční hospodářství naše, aby obec, plníc jinak své poslání, nemusela příliš napínati berní sílu svého poplat- nictva daněmi i přirážkami již přetíženého. Domáhati se musíme proto především takové opravy bernictví obecního, která by, nedusíc vývoj blahobytu ob- čanstva, poskytovala správě obecní dostatečných prostředků k uhražení pravidelných potřeb obecních stále a stále rostoucích. V úřadě svém říditi se budu zásadou přísné nes'ran- nosti a spravedlnosti ku všem bez rozdílu stran a povolání, bez rozdílu vyznání a národnosti. Spoluobčané naši německé národnosti mohou proto ode mne očekávati, že co upřímný, svému přesvědčení věrný syn českého národa, vždy se stano- viska úplné rovnoprávnosti a rovnocennosti obou kmenů, tuto krásnou českou vlast obývajících, jednati a k nim sprave- dlivě i šetrně chovati se budu Jako syn české matky, které děkuji, že vštěpovala mi od nejútlejšího mádí lásku k vlasti jako ctnost nejvyšší, Inul jsem vždy věrně ku svému národu. S touže věrností a pevností hájiti budu proto vždya všude práv našeho milovaného národa a jeho drahého jazyka Svatováclavského. Chci proto také s plnou oddaností sloužiti královské naší Praze, která se svým českým životema českou svou rázovitostí bude a zůstane vždy mátí českých měst a srdcem i hlavou celého království. — Přejímaje klíče od korunovačních klenotů českých králů, stává se pri- mátor pražský strážcem našeho státoprávního přesvědčení.

Nemohu proto s pocitem světějším uvázati se ve svůj úřad, než když tlumočím duší celou, nadšenou a vznícenou naše přání, aby v brzku zahlaholily v jeden mohutný chorál zvony vyšehradské i hradčanské a jásaly vstříc našemu koru- novanému králi. Při svém těžkém úřadě dovolávám se učinné podpoly našeho vzorného Jářednictva, onoho pevného kmene naší samosprávy a ujišťuji je, že chci mu býti při jeho obtížné a zodpovědné práei upřímným přítelem a ochráncem. Slovutní pánové poslanci na říšské radě i na sněmu král. českého neodeprou zajisté své mocné podpory záleži- tostem obecním. Jsem také přesvědčen, že obětaví zástupci české žurna- listiky bez rozdílu stran i náhledů s námi půjdou pokud o zdar obce se jedná a přispějou věcnou kritikou správy obecní ku jejímu zdokonalení. A nyní velectění pánovéa milí přátelé, podávám vám všem poctivě a věrně svou pra- vici a zvu vás všechny ku společné práci! Co také zmůže vratká vůle jednotlivce, není-li výsled- nicí snah povšechných? Račte mne proto považovati za po- ctivého a oddaného prostředníka společných našich názorů a snah a přijměte ujištění, že šťasten budu, zdaří li se mi vaší spolučinností a vaší důvěrou dostáti všem těžkým povinnostem svého úřadu. Protož s pomocí Boží ruce k díu ku prospěchu a zdaru naší zlaté slovanské Prahy!

ve školách obecních učiniti předmětem povinným krej- čovinu a šovcovinu. Kterak by to dnes mnohému úředníku a snad i pánům páterům prospělo, kdyby se byli hned za mladých let naučili šití bot a šatů. Budou-li se stávky systematicky prováděti ve všech oborech práce, nezbude člověčenstvu nic jiného, než navrátiti se do původního stavu národů, kteří ještě neznali žádných řemesel. Každý muž a žena dělávali si oděv sani Pamatuji se, jak v naší cha- lupě na horách, drotaři ze starých pohozených holínek dělávali si své bakančáry. Nechť si páni obuvníci ne- myslí, že jejich bota je nějakým mistrovským kusem. Kneipp nám ukázal cestu ku starým sandálům. Koupil jsem si je též a jak se to v nich chodí — bez kuřích ok! A konečně co na tom, kdyby dnešní člověčen- stvo začale se odívati nevydělanými ovčími kožemi. Jen kdyby se taková móda vyskytla v Paříži, v Praz by se okamžitě ujala. Svázaly by se dvě ovčí kůže ve způsobu pláště a úbor byl by hotov. Takhle, a jen takhle by člověčenstvo na stávkující krejčí a ševce vyzrálo. Prosím čtenáře, aby o této věci vážně přemýšleli. Ostatně kdo je Kneippiánem, snadno se bez obuvi obejde. A budou li stávkovati i dělníci v továrnách, musejí naši hospodáři síti len a naše maminky pořídí si přádky a budou přísti na plátno.

Včera jsem se v tranwayovém voze sešel s ne- známým mi venkovským farářem. Rozhovořili jsme se brzy. Stěžoval si, jak prý je teď obtížná pastorace, jak lid zvlčuje se stále více a jak kněz není již jist ani svým životem. A ke všemu ještě — dodal — ty posty každého večera.

A což vám po dvoře neběhají kuřata táži se. Podíval se na mne, nepřicházím-li odněkud z mě- síce. Seznav ale z mého úsměvu, jak to myslím, od- větil: I kdyby teď na jaře již běhala, poslal bychje do Prahy na trh. Přepych takový si teď farář dovo- liti nesmí. Nemám ve faře ani ola ani osla a protože z našeho kraje všecko se odváží do Prahy, neuvěřil byste ani, že teď na venkově nelze dostati ani kousek másla, tvarohu, ba, někdy ani krapet mléka. Přijďte se k nám přesvědčit. Nepřeháním. — Eh vždyť to vím, — já na to — ze svých vycházek do okolí pražského. Loni jsem v Řepích v hostinci nemohl dostati ke chlebu kousek másl — pouze starou smradlavou homolku. — — A nu teď, příteli, se posťte! — Co má člověk večer jísti? Homolky, vejce, vejce a zase vejce, pak k vůli proměně několik lojovatých zemáků. Zde se po- dívejte, vyjel jsem si schválně do Prahy pro pár ry- biček. — Na to vyndal z kapsy nevelký balíček. — Nakoupil jsem si trochu těch šprot, které také již zapáchají. Pojedete-li do Říma, pozdravujte tam všecky a kdybyste se náhodou sešel s tím pánem, co nám ty večerní posty nadělil, pozvete ho sem k nám do Čech, do našich stávkami zmořených krajů, do naší zimy, k našim krbům bez uhlí, aby si u nás přes zimu trochu zafarářoval, a do škol — mám dvě po třech třídách — tři doma, tři hodinu cestu vzdálí- si poběhal a když by k večeru domů přišel, aby si zasedl — k homolce

Po instalačním úkonu za hlaholu týnských zvonů a zvuků rakouské hymny, kterou zahrály kapely mě- šťanských ozbrojených sborů, ubíral se celý slavnostní průvod do týnského chrámu Páně, kdež vdp. mons.