Telegrafické zprávy.

sledku.

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 11. ledna. (C.-B.) Císař propůjči chéfovi firmy A. Haase v Praze Aloisu Katzerovi titul císařského rady s promi nutím tax. Dementi. Z Říma, 10. ledna. (C.-B.) »Tribuna« pro- hlašuje zprávu, že Italie se obrátila na Spojené státy americké se žádostí za rozřešení sporných otázek mezi Italií a Venezuelou za na prosto vymyšleno u. Osobní změny v Rusku. Z Londýna, 10. ledna. K telegrafické zprávě, že dosavadní ruský ministr vnitra kníže Svjatopolk Mirskij úřad svů opustí a náčelníkem civilní správy na Kav- kaze se stane, oznamuje se zdejším listům, že také dosavadní ministr spravedlnosti Muravěv odstoupí (což ostatně již dříve bylo hlášeno) a že se stane velevyslancem v Římě, dále pak že bude pan Witte jmenová ministerským předsedou, což by značilo zřízení sborového ministerstva dle západoevropského vzoru a zároveň ministrem vnitra. Také velký kníže Sergěj prý odstoupí.

Německé a americké universily. Z Cambridge, 10. ledna. (C.-B.) Podně učiněný německým císařem vůči americkému velevyslanci v Berlíně, aby konali němečtí uni- versitní professoři přednášky na universitách amerických a američtí professoři na universi tách německých, byl universitami harwardskou a berlínskou přijat. Rektoři obou universit učiní ze seznamu docentů, kteří budou dáni jednotli- vými fakultami k disposici, výběr. Úprava železničních sazeb v Americe. Z Washingtonu, 10. ledna. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje: President Roose- welt měl s několika členy komitétu poslanecké sněmovny pro obchod mezi Spojenými státy as cizinou porady ohledně navržené úpravy že- lezničních sazeb. Členové komitétu pra- vili presidentovi, že národ, jejž zastupují, žádá. aby v této záležitosti něco určitého již bylo uči- něno a prohlásili důrazně, že navržený zákon brzy již vejíti musí v platnost. Reformní hnutí v Rusku. Z Petrohradu, 10. ledna. (C.-B.) V dnešní schůzi ministerského komitétu bylo rokovánoo otázkách, týkajících se tisku, pokud souvisejí s císařským nařízením ze dne 25. prosince m.r. Porady budou skončeny ve schůzi, svolané na 13. t. m.

Attentát na pomník Bedřicha Velkého ve Washingtoně. Z Washingtonu, 10. ledna. (C.-B.) Dnes byl tu učiněn pokus, aby císařem Vilémem ne- dávno darovaný pomník Bedřicha Velkéhodo Něco uchopilo ji za ramena, a mocí sta- hovalo ji dolů do propasti. Nastala tma. Jak dlouho to trvalo? Zaslechla šepotání několika hlasů. Otevřela oči. — Co to? — Leží na lůžku, a její cho sklání se nad ní. — Co se děje? Vždyť seděla u svého dítěte .... hrozná předtucha sevřela jí srdce. Pohledl na manžela, měl oči opuchlé. — Kde je dítě? vzkřikla. Sklonil se k její ruce a zaplakal. — Je mrtvo .. Vytřeštila oči. Její nedávné vidění s na- prostou přesností objevilo se znovu před jejím zrakem.. — Kdy zemřelo — Právě odbíjela sedmá .. Zdálo se jí, že šílí. V tom její zrak utkvěl na předmětu, ležícím na podlaze. Tvář její nabyla příšerného vzhledu ruka bezděčně se zvedla a zsinalými prsty uká zala na předmět. — Co... co ... je to? vyrazila ze sebe. Manžel sklonil se k ní, snaže se ji utišiti. — Je to Ladíčkův paňáca, ten, kterého do stal od Mikuláše a zvláštní náhodou spadl se skříně právě v tom okamžiku, když dítě zemřelo Rozbil se na kusy — snad to mělo býti zna- me.... — nedomluvil. Mladá žena kleslr mu bezvládně v náruč. Následoval výkřik ... povětří byl vyhozen. Třaskavina byla s hořícím doutnákem upevněna na zábradlí pomníku, avšak byla ještě včas jistým úřadníkem odstraněna. Škoda nebyla způsobena žádná. Byla nepro- dleně učiněna opatření, aby pachatelé byli zji štěni. Avšak policejní pátrání nemá dosud vý- Z Washingtonu, 11. ledna, »Reuterova kancelář« oznamuje: Z dalšího vyšetřování attentátu na pomník Bedřicha Velkého vyšlo na jevo, že byla celá věc jenom špatný žert. Nalezené třaskaviny jsou totiž naprosto nezpů- sobilé učiniti nějakou škodu.

Židovští přistěhovalci do Ameriky. Z Londýna, 11. ledna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje z Nového Yorku: V po- sledních pěti měsících přibylo do Nového Yorku 75.160 ruských židů. Následkem přísného po- užití zákonů o přistěhovalectví byl větší počet přistěhovalců poslán zpět, poněvadž přijeli s cizí podporou. Zpráva o tomto vrácení bude podána kongresu s tím úmyslem, aby bylo dalšímu hro- madnému přistěhování zabráněno.

Denní zprávy. — Pan Angelo Neumann konečně pro- mluvil! Uveřejňuje v dnešním »Prager Tag- blattu« v záležitostech Weisových »Die Dorf- musikanten« zasláno, jehož poslední věta zní takto: »Ku věci samotné pak a za příčinou orientování zjišťuji, že divadelní cedule přesně souhlasí sti tulem textové knihy (k »Dorfmusikanten«), kde není uvedeno žádné jméno autorovo a že ředitel- ství nepřísluší měniti něco na názvech děl, k pro- vozování mu odevzdaných.« Především není pravda, že na titulní stránce textu — která navlas souhlasí s divadelní cedulí — není uvedeno žádné jméno autorovo. Divadelní cedule a tudíž i kniha uvádí výslovně: »Podle pověsti s po- užitím starší látky od Karla Weisa«. Uvádí tedy i divadelní cedule jakožto autora textu pana Karla Weisa. Že by autorem textu k »Die Dorfmusikanten« byl p. K. Weis, jest lež, to dokázal p. Weisovi pan dr. Batka v »Bohemii« dne 3. ledna a důkaz ten, dovozující, že text páně Weisův jest slovo za slovem překlad zJ.

K. Tyla, nemohl ujíti ani ředitelství král. něm. zemského divadla. Za druhé není pravda, že ředitelství nesmí měniti ničeho na titulech děl k provozování mu odevzdaných. Nejenom to, ředitelství má nejen právo, nýbrž prostě tvrdě povinnost dokonce odstraňo- vati v určitých případech z repertoiru kusy a jeden z těchto případů nastává týmž oka- mžikem, jakmile je zjištěno, že kus ten jest li- terárním aneb uměleckým podvodem. A to je případ »Dorfmusikantů«. Ředitelství zemského německého divadla nutně ví již od 3. ledna, že pan Weis nesepsal knihu k »Dorfmusi- kanten« a přece ještě 9. ledna oznamuje na ve- řejné divadelní ceduli Weisa jako autora, stává se tedy spoluvinníkem a nadržovatelem tohoto podvodu. To jest jednání nejen svrchovaně ne- morální, ale vzhledem ke kulturním poměrům v Čechách, k národnímu napětí mezi oběma ná- rodnostmi a k vyzývavé nadýmavosti německých kulturníků v Čechách přímo pobuřující.

V Německu by něco podobného nebylo strpěno ani řediteli poslední šmíry, a kdyby ředitel ně- jakého velkoměstského aneb residenčního diva- dla v Německu provozoval kus, o němž by se dokázalo, že jest slovo za slovem plagiátem, už pro naprostou svou neschopnost stal by se nemožným v čele něčeho, čemu říká p. Neumann »Deutsches Institut«. Natož aby ještě týden po takovém veřejném důkazu opo- vážil se takový kus dávati. To by mu teprve zlomilo vaz. Něco podobného jest možno pouze ve »vornehm« ovzduší pražského němectví, v sí- dle nejvznešenějšího německého úvěrního ústavu České spořitelny, v sídle čtyřicetiprocentního německého kuratoria Moderní Galerie atd, atd. l Pan A, Neumann tvrdí, že naproti našim úto- kům stavěl své mlčení a tak že činiti bude dotud, dokud jej nezvykneme na slušnější ton vůči jeho německému institutu. To je contra- dictio in conceptu, neboť právě konceptem svým v »Bohemii« dokazuje p. Neumann, že známe ton, kterým lze přiměti slavné ředitelství něm. divadla k řeči. Na čí straně je nesluš- nost toho živým důkazem je právě celá afféra . .. — Češtiny neznalé úřadnictvo na c. k. poště v — Českých Budějovicích. Není sice no- vinkou, že ve všech téměř státních úřadech při obsazování míst úřadnických nadržuje se c

Nitis. nejvíce Němcům, avšak co se v poslední době děje na c. k. poště v Č. Budějovicích, přesahuje již míru trpělivosti i u povah opravdu holubičích. Nedávno byl tam dosazen assistent Schrantz, který nezná slova českého. A ještě k tomu přiděler k oddělení, kde stále přichází ve styk se stranami, totiž k přijímání rekomando- vaných dopisů a k prodeji poštovních známek a tiskopisů. Téměř každodenně dostává se tento- pan Schrantz do konfliktů s obecenstvem če- ským následkem své naprosté neznalosti češti- ny. Poznamenal si sice na kus papírv české ter- miny, jienž nejvíce v českém hovoru potřebuje, ale přijde-li Čech, je pan Schrantz se svými ja- zykovými vědomostmi u konce a tu dochází k trapným a u veřejného úřadu nejvýš nepřístoj- ným scénám, jimž obyčejně učiní přítrž teprve některý z poblíž sedících ostatních úřadníků, jenž se nac p. Schrantzem smiluje a převezme tu úkol tlumočníka. Ačkoliv bylo si již na tuto přímo frivolní nepřístojnost stěžováno, náprava dosud nenastala. Co by se asi stalo českému úřadníku, třeba v městě ryze českém? Ani ho- dinu nebyl by v žádném c. k. úřadě možným. Ale v Č. Budějovicích jde se — jak se nám sdě- luje — v tomto germanisačním systému j eště mnohem dále. V těchto dnech byla tu dvě místa kontrolorů obsazena opět pouhými Němci a sice pp. Böhmem z Teplic a Schmiedem z Chebu. Žádný z nich neumí česky. Takovým způsobem obsazují se úřadnická místa na poště v městě, z dobrých dvou třetin českém. Jak asi je tomu v městech s menšinami če- skými? Tyto nesnesitelné a pro nás nejvýš urážlivé poměry možny jsou jedině zákulisními intrikami německých poslanců a pana Taschka, proti kterým jest ředitel dv. rada Šafařík-Pštross patrně bezmocným, aneb se snad ani příliš ne- namáhá, germanisující tuto činnost nějak rušiti.

Jest tedy nejvýš na čase, aby si těchto poměrů všiml důkladně některý z českých říšských po- slanců a na příslušných místech zakročil. — České kvitance na celních úřadech. Vydávání českých kvitancí na celních úřadech nestojí už žádná překážka v cestě. Pohádkao »starých druksortách« dopovídána, celnice opa- třeny jsou sazbami a tiskopisy českými i výno- sem finančního ministerstva, nařizujícím vydá- vati české kvitance všem stranám, kdož o ně požádají. Veškery výmluvy německých zatvrzelců v celních úřadech jsou tedy bezpodstatny. Zají- mavo jest, že německé listy přinášejíce zprávu tuto, jsou německým úřadníkům celním tou ne- přímou, ale srozumitelnou radou, aby české celní dokumenty tak namazali (»zusammenge- schmiert«), aby jim neporozuměli ani týraný úřadník ani český Vencl jimi »oblažený«. Na tuto zúmyslnost třeba si dáti dobrý pozor a netrpěti žádného znešvaření českého jazyka, povinnosti c. k. úřadů jest vydávati stranám nejen srozu- mitelné, ale i slušné úřadní listiny! — Osobní. Kníže Alfréd Windischgrätz, president panské sněmovny, dnes ráno odjel z Prahy do Vídně.

— Ze zemského výboru království českého. Ve schůzi dne 4. ledna za předsednictví nejvyššího mar- šálka zemského kníž. Jiřího Lobkovice bylo v zále- žitosti staveb předměstských jatek usneseno, aby správní rada těchto jatek a rada král, hlav. města Prahy vyzvány byly k novému jednání, jež do dne 15. února 1905 musí býti skončeno. Jmenováni byli účetními aspiranty pp. Jan Stibor, Josef Wagner a Jan Sobotka. Zemské školní radě vysloven sou- hlas s vyškolením obce Mezimostí ze školní obce Veselí n. Lužnicí; se změnou školní expositury v Neubau ve školu samostatnou za současného vy- školení této obce ze školní obce Schwanenbrückl.

K předložené vládní studii o reformě veřejné správy bylo usneseno zvoliti trojčlenné komité, jež by po- dalo návrhy, jaké stanovisko v této záležitosti má zemský výbor zaujmouti. Do komitétu byli zvoleni hr. V. Schönborn, dr. Herold a dr. Škarda. Jmeno- váni byli zástupci zem. výboru ve výboru kupecké školy pro dívky v Ml. Boleslavi p. dr. B. Laufber- ger, advokát; v kurat. hudeb. školy v Č. Budějovi- cích p. P. J. Vokoun, katecheta měšť. a obec. školy v Č. Budějovicích. Schválení byli na 1 rok provi- sorně p. dr. F. Oberbammer sekund. lékařem v.v. nemocnice v Broumově, p. Fr. Mašek, správcemv. v. nemocnice v Humpolci. Pro v. v. nemocnici v Ho- stinném stanovena byla ošetřovací taxa na léta 1905 až 1907 denně na 1 K 18 — Srážka na elektrické dráze. Kočí Antonín Conk, zaměstnaný u zasílatele G. Riea, vezl včera před 6. hod. večerní na Malou stranu náklad beden. Ve Schwarzenbergově třídě na Smíchově koč. vyhýbal se hromadě ledu, složenému u domu č 29, zajel však na koleje elektrické dráhy, po nichž v tom okamžiku jel motorový vůz č. 9. Oba vozy se srazily a u vozu motorového byla rozlámána dvířka a rukojeť uražena. — Služka náhlo zemřela. Kuchařka Anna Ro- čálkova, zaměstnaná u pí. Růženy Menclové ve Ště- pánské ulící č. 69, dnes ráno před 5. hodinou za- slechla, že její družka, 18letá služka Berta Jenšova, velmi těžce dýchá. Kuchařka přistoupila k jejímu loži a k nemalému zděšení zpozorovala, že Jenšova umírá. Po lékařském ohledání byla mrtvola odvezena do pa- thologického ústavu. Nejspíše srdeční vada byla pří- činou náhlé smrti sluzkv