ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ec809650-78eb-11dc-bde8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: org 18, person 130, place 99, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRONÍ MISTY.
NÁRONÍ Misty
3 masthead
21. července 1905. Číslo 198.
4 article
ny, která dle návodu vůdeů, zůstávala v mezich legalného odporu a nesla veškeru zodpovědnost za legalný pořádek v zemi. Tak bylo někdy. Za nového stavu opakuje se ten omyl. Všechno vynaloženo, aby se pře- kazilo seskupení a zorganisowvání radikální strany. Samostatná radikální skupina, svolivši na počátku nové situace ke svorné práci, zpře- trhala úmluvy a odloučila se konečně od radi- kální strany; zůstala bez zástupců v kahinetě a zahájila ostrou opposici. Radikálové ještě dříve, než sestavili vládu, věděli, že skupština je neschopna ku práci; když Pašič převzal předsednictví ve vládě, bylo jeho podmínkou, že rozpustí skupštinu, jakmile vláda přesvědčí se, že s ní pracovati se nemůže. Te e ukázalo, když Pašičova radikální vláda za- čala pracovati o rozřešení svého hlavního úkolu — uzavření půjčky na ozbrojení armádya stavbu nových železničních tratí. Co se pak stalo, je známo. Nastala krise, vlivem vnitřním i vnějším stala se akutní. Radikální vládě ne- povoleno rozpustiti skupštinu a naříditi nové volby, nýbrž menšině samostatných demokratů. Tím vyhozěno přání ciziny. — Srbsko zůstalo bez půjčky a vyzbrojení srbské armády odro- čeno do nedozírné doby. Samostatná skupina povolána k vládnímu kormídlu, aby rozbila ra- dikální síranu, tak nepříjemnou členům kama- rily a jejich přátelům, a při volbách opatřila si většinu.
Pašič Pašičův T e Srbsko
5 article
Co se nyní děje v Srbsku i jaký boj se vede, může pochopiti jen ten, kdo ví, jak se z panství Obrenovičů intrikovalo a bojovalo proti radikální straně a jejím vůdeům. Postačí, při- pomene-li se, jak se samostatní demokraté čil radikálové chlubí, že zmařili uzavření vyděrač- ské půjčky. Kdo ale myslf, odpovídá: „A no. Vy jste zmařili ozbrojení Srbska v době, když se Arnautům a Bulha- rům dodává zbroj přes sandžak a Mitrovici z Bosnyl I nyní se bouří proti radikálům. Ví se již, kdo tím získá, která politika pracuje proti nosite- lům a představitelům národní, srbsko-slovanské myšlenky v Srbsku. Může býti, že ta politika bude snesilelna Srbsku, jeho konsolidovánía ozbrojení, až bude zničena uhciská opposice. až Čechům nebude nutno a nevyhnutelno, dáti zadostučinění a až se rozřeší makedonská oťázka na úkor a na újmu Srbů? Za takového mezinárodního a vnilřního sta- vu Srbska vede se volební boj v Srbsku. Všeho užito a zostuzení radikální strany a přece ni- kdo neví, zvítězí-li vláda a kamarila, nebo ladi kálové. Jak se nyní věc má, radikální strana zví- tězí nad všemi ostatními. Ona se sbírá a organi- suje sama sebou v mohutnou organisaci, jakou byla dříve. Rozporů a nesouhlasů v jejím středu není. V žádném volebním okresu a městě radi- kálové neohlásili dvě protikandidatury, kromě požareveckého kraje. Samostatní vládní radiká- lové jsou rozštěpeni tak, že v 7 volebních okre- sích, v nichž dříve zvílězili, zůstanou v menšině. Budou potrestáni za politiku, do které se dali vpřáhnouti a která není ani národní, ani parla- mentní a svobodomyslná. V jakém rozsahu to hude — ukáže den voleb v neděli 23. července. Balkánský Slovan.
Arnaut Mitrovic Čecho Srba Srbsko
6 article
Auglo-německá srážka na obzoru. Otázka koupě rozsáhlých anglických dol uhelných u Resalvenu německým syndikátem o niž jsme se již zmínili, stává se stále spleti- tčjší. Známý jest výrok premier-ministra Bal- foura, že by vláda nemohla býti lhostejnou k ta- kové koupi, kdyby se pověsti, o ní šířené, po- tvrdily, i slova parlamentního tajemníka Prety- mana, že nevěři, že by se taková koupě mohla uskutečniti. Vůči télo nevědomosti vládních kruhů o osudu uhelných dolů resalvenských prohlásil pak neprodleně časopis „Daily Mail“, ze prodej jejich německému syndikátu jest již hotovou událostí, o které nelze v nejmenším po- chybovati a také z Hamburku se sděluje, že koupě rozsáhlých dolů v jižním Walesu něme- ckou společností jest již uskutečněna. V kupujíeí společnosti účastna je také hamburská firma A. K. de Freitas a spol. a jsou v ní dále Němci, býv. ředitel strojírny Frerichs, rytmistr Robert Müller, Eberbach a býv. spolumajitel lučební továrny F. A. Robert Müller v Schönebecku. Dle časopisu „Neue Hamburg. Börsenhalle“ zauji- má prostora, kterou společnost k dolování zí- skala, 26 čtverečních řilometrů a většína této půdy jest jejím majetkem. Společnost ustaví se jako „limited“ v Londýně, kde zavedou se také chiesa“, „pro kostel“, ale byla to přece jen rpančal Cestou z Říma do Ancony, vypravoval nám štrasburský universitní professor a doktor boho- sloví, par dr. K., jak byl velkým, tlustým ka- novníkem u sv. Gennara (oba se sobě navzájem představili!) rovněž načepnut o — manču!
Freitas Němec Müller Gennar Auglo Hamburk Wales Eberbach Schönebeck Londýn Řím Ancon Bala Pretaman Daily Maila A . K Frerichs Neue Hamburg
7 article
Známý je způsob neapolské a římské mlá- deže. Pobíhá kolem chodce neho vozu a provo- zuje kozelce. Podivná žebrota! Žebře, ale při tom z ei zince si tropí fraškyl Jako příslušníci „kraje muzikantů“, zajel jsme v Římě také ke krásnému Madernovu ná- hrobku sv. Cecilie, patronky hudby, ve čtvrti Trastevere. Při návratu de vozu nabízejí nám dva hoši vzpominky na Řím. Mezitím, co vy- biráme, shrnul se kolem zástup umouněncův obojího pohlaví. Také několik šťastných matel podařených kvílků neschází. A všechno řve. žebr., směje se, tahá nás za šosy a nechce nás pustit do vozu. Náš veturino zdá se býti s ban- dou srozuměn. Alespoň neučinil bičem nejmen- šího pokusu, aby nás zbavil dotěrných tiplie. V nouzi přišel dobrý nápad. Hodil jsem několik seldů hodně daleko od sebe. Potomci slavných Řimanů jako smečka vlků vrhli se na manču. Byli jsme zachráněni! — Po nějaké policii při tom nikde stopy. V Římě a v Italii vůbec panuje naprostá svo boda žebroty i obtěžování cizinců, bez nichž by lenošivý Talián hlady zhynul. Komicky působilo vybírání manči v di vadle florentském. Mají tam sedadla, na nichž nelze člověku normálnímu seděti. Slaměné ple- tení na sedadle má příkrý sklon do středu. Proto se „pronajímají“ za manču na celý večer bídné děravé polštáře, jež jsou zde nakupeny na vy- soké hromady. Co se za titulem „manči“ vůbec provozuje v divadlech italských, dalo by dlouhý seznam neřestí. Třeba se již rozloučiti r (he- matem, ne tuze vábným.
Madernův svatý . Cecilie Řím
8 article
Rozloučili jsme se s ní rádi: Krásná jsi č Italie, ale tvoje manča — brrl její akcie a v její správě vedle Němců zasedati bude také dosavadní jejich majitel J. K. A. Henderson. Akciový kapitál činí 500.000 liber šterl. Společnost hodlá těžili ročně asi million tun uhlí pro lodi a domácnosti a zřídí tak koksárny. Zásoby uhlí pánve, Němci získané, odhadují se na 4000 mill. tun a znalec při par- lamentním vyšetřování odhadl je před nedávnem na 200 mill. tun. I toto množství, jelikož pánev poskytuje nejlepší uhlí, jakého se užívá na vá- lečných lodích, postačilo by pro anglické válečné loďstvo na 170 let, protože v posledních létech spotřebovalo ho po 1,117.000 tunách. Doly spojeny jsou železnou drahou s přistavem Tal- botem. — V parlamentníeh kruzich anglických a zejmena námořnických nemálo budou koupí těchto dolů překvapeni, neboť po prohlášení Bal- fourově a Pretymanově v ni nikdo nevěřil. Jeli- kož však přece neočekávaně byla uskutečněna. jest nyní na anglické vládě, zda dle slov Balfou- rových nebude k ní „lhostejnou“. Zakročí-l proti ní, setká se se souhlasem všech povola- ných činitelů v Anglii. V parlamentních kruzích se již také přetřásala otázka, že by vláda mohla si v obtížné této věci pomoci předlohou zákona a konstatováno, že by při tom podporvána byla všemi stranami. V Londýně pohlíží se na tento německý vpád do Anglie velice vážně a snad souvisí s ním i prohlášení premier-ministra Bal- faura na sjezdu konservalivní strany, když odů- vodňoval odložení voleb do parlamentu na příští rok ohledem na zahraniční poli- tiku a připouštěl možnost vážnějších zápletek. Aspoň jisto jest, že v okamžiku tem o prodeji zmíněných dolů německému druž- stvu musil již věděti.
Němec Henderson Dolo Tal Bala Anglie Londýn Bala mill
9 article
Návštěva anglického loďstva v Breslu. V okamžíku, když anglické lodstvo odplulo od Francie, zaslal král Eduard francouzské- mu ministerskému předsedovi Rouvierovi telegram, ve kterém praví, že vyslovuje mu osobně své díky za sympatické přijetí, jež uchy- stáno byla anglickému loďstvu. Rouvier odpo- věděl anglickému králi rovněž telegramem, že francouzská vláda byla šťastna, že mohla angli- ekým námořníkům dáti na jevo upřímnou svou radost nad tím, že je mohla uvítati a podati jim důkaz, jak velkou má adost ze vzájemných sympatií mezi Francii a Anglií. Nepokuje ve Španělsku. Madridský „Imparcial“ sděluje dnes, že včera ve středu večer udály se v Salamanee vážné nepokoje. Došlo k nim následkem usne- seni municipální rady, aby zavedla se potravní daň. Lid vnikl do radnice a vyplenil ji. Přítomný v ní municipální rada, rozliceným lidem napa- dený, chtěl se zachrániti skokem s okna př pádu na zemi utrpěl smrtelná zranění.
Francie Anglie Španělsko
11 article
Pařížské časopisy oznamují z Fezu, že zpráva o německo-francouzské dohodě, ve pří- čině Marokka učinila na marockého sultána vel- ký dojem. Sultán povolal k sobě neprodleně ně- meckéno vyslance a dal si o ní od něho podati vysvětlení. — Otázka, kde sejde se marocká konference, není dosud rozřešena, ale podobá se, že první její schůze bude v Tangeru. Nent však vyloučeno, že pro nevhodnost bytů a k za- bránění všech možných místních úskoků pře- ložena pak bude konference do některého města evropského. — Na počátku minulého týdne pro- hlásil německý vyslanec v Paříži Radolin, jak známo, Rouvierovi, že německá vláda po offi- ciálním schválení konference jest ochotna, za- hájiti podrobné porady o úkolech a cílech kon- ference a požádal jej, aby francouzská vláda své názery o jednotlivých předmětech programu kenference a svá přání, jak by se měl tento pro- gram upraviti, sepsala v memorandum a před- ložila jeněmocké vládě. Jak se nyní sděluje, Rouvier žádosti této vyhověl a od okamžíku toho pracuje se v ministerstvu zahraničních záleži- tosti na tomte memorandu, jež bude prý velice obsáhlé. Práce tate postoupila již tak daleko, že memorandum předloženo bude německé vlá dě snad již v přištím týdnu.
Maroko Tanger Paříž
12 article
Z jižní Afriky. Poměry v Transvnalu stávají se od angli ckého zahrání stále tísnivějšími. Zejmena prů- mysl a obchod v nich neustále klesá a nie nepo- mohlo mu, že dopravují se de něho pracovn síly bílého i žlutého plemene. Vina tohoto úpad ku hospodářského svaluje se na přespříliš vy- seké daně, jejichž nesnesitelnost nejlépe vy- svitne, uvedeme-li, že v Anglii případá an jednu osobu roční zdanění v obnosu 3 liber šterlinků v Transvaalu však 11 liber šterlinků. V zákono dárné radě, která zabývala se těmito neutěše- nými poměry Transvaalu, prohlásil majitel dolů Tarrer, že provozovací výlohy průmyslu v mi- nulém roce opět značně slouply, čímž situaee jeho se ještě zhoršila. Schůze rolnictva okresu blovického konána v neděli dne 16. července v obci Žďáru na podnět tamějšího hospodářského družstva a těšila s hojné účasti rolnictva domácího i okolního, zejmen dostavil se náměstek okresního starosty pan Šynáč. pak starostové a rolníci z obcí: Žďár. Ždirec, Smede- rov, Mytov. Hradiště, Lhotka, Újezd, Louňava, Stítov Struhaře, Vlčice. Předmětem porady, do které na pozvání dostavi se říšský poslanec dr. Em. Dyk, byla fetošní neúroda způsobená nesmírným suchem a olázka, jakých pro středků nutno se uchopiti k ulevení nonze. Schůzi zahájil a řídil předseda družstva pan Jan Krňoul. rolník z Louňavy. Vylíčiv smutný stav rolnictva. tlumočil obavy, které povstanou z nedostatku píce i nejnutnějších potřeb životních- Čilé debaty zúčastnila se většina přílomných bylo appellováno při tom na poslance dra. Dyka. aby vypracoval potřebná podání na říšskou radu i na ministerstvo vnitra a financí a aby bezodkladně zahájena byla vládní akce za účelem státní podpory za odepsání a sečkání daně a za řádné vyšetření škod.
Šynáč Mytov doktor em Dyk Krňoul Louňava jižní Afrika Anglie Transvaal Žďár Lhotka Újezd Louňava Smetrov
13 article
Pan Prokeš, rolník v Ždírci, stěžoval si na berní orgány z Blovic a poukazoval na loňský pří- pad v této obci, při kterém nedovoleně zasahováno bylo do jednání důvěrníků, škody vyšetřujících žádal za podání interpellace na říšské radě. Poslanec dr. Dyk přislíbil všestrannou podporu. Také přítomný náměstek okresního starosty pan Synáč a pan Uzel ze Smederova, člen okresního vý- boru, přislíbili účinkování ve smyslu přání před- nesených. Z mnohých stran bylo konečně také poukazo- váno k tomu, že lelošní strašnou neúrodou postíženo bude nejen rolnictvo, nýbrž také dělnictvo, jehot bídě mohlo by býti odpomoženo, kdyby správa stát- ních drah bezodkladně přistoupila ke stavbě druhé koleje na trati z Nepomuka do Blovic. Ve smyslu projevených přání navrhl ke kone schůze p. starosta Synáč následovní resoluci: »My nížepsaní zástupcové a poplatníci obeí okresu blovického při dnešní schůzi ve Žďáruu Blovic přítomní vidíme se následkem panujícího sucha roku letošního, které nebývalého stupné do- stoupilo, tolik poškozeni, že ani pícnin pro dobytek, ani potřebných zásob ku hražení životních potře nejnutnějších míti nebudeme a proto zvláštním vy- zváním požádali jsme našeho veleváženého poslance p. JUDra. Em Dyka, aby na místě samém veškerou neúrodu prohlédí a jako takovou uznal a děkujeme mu, že ochotně tak učinil.
Prokeš doktor Dyk Synáč Uzel Smederův em Dyk Ždírec Blovice Nepomuk Žďáruum Blovice
14 article
Z příčin těch dovolujeme si slušně žádati, aby p. dr. Dyk jakožlo říšský poslanec za okres zdejš na místech příslušných žádost naši llumočit za úce- lem udělení státní podpory k úlevě nouze pro rol nictvo i dělnictvo; dále aby nám kromě podpory z pokladny zemské a státní povolen byl též náležitý odpis daní, aby rolnictvo na pokraji úpadku se na- cházející úplně nekleslo a taktéž dětnictvu nějakých prostředků poskytnuto bylo, čím by sebe a rodinu svoji zaopatřiti mohlo, žádáme p. poslance, by na příslušných místech domáhal se pro naše hospodáře státní podpory k úlevě nouze obyvalelstva zeměděl- ského a pro výživu dělnictva stavbou druhé koleje na trati státní dráhy z Nepomuku do Blovic.« Resoluce tato byla jednohlasně přijata, pode- psána a odevzdána poslanci dru. Dykovi, aby zařídi vše potřebné na přislušných místech. Všeobecný sjezd hostinstva česko slovanského v Jaroměři. (Pův. zpráva »Nár. Listů e.) (Dokončení.)
doktor Dyk Dykův Nepomuk Blovice Jaroměř
15 article
K referátu promluvil pan Soukup z Plzněa navrhl dodatek k resoluci ve příčině náměstků v živnosti hostinské. Po řečech pp. Razi- ma z Brna a Prokeše z Černilova říšský poslanee pan Fr. Formánek z Hradce Králové, jenž se byl dostavil později, vysvětluje, že na poslance činí se nátlak s různých stran, kterým najednou nemožno vyhověti, poněvadž požadavky jejich se křižují. Rá by viděl, kdyby nový řád živnostenský nebyl pra- cován na rychlo. — Pan Razim opřel se v některých věcech posl. Formánkovi, načež navrženou re- soluci i s dodatkem p. Soukupa sjez jednomyslně schválil. K podnětu pana posl. Březnovského zašle se text její permanentnímu živnostenskému výboru.
Soukup Plzně Prokeš Formánek Razim Brno Černilov Francie Hradec Králové
16 article
Jednalo se pak o dalším bodu sjezdového po- řadu: o pivu v láhvích. Referent pan Jan Šerpon, starosta společenstva hostinských v Kladně Ministr obchodu v poslanecké sněmovně v listopadu r. 1902 přiznal, že se činí prodejem piva v láhvích konkurence koncessovaným hostinským. Je prý však třeba uvážiti, nehoví-li takový prodej, obvyklýv kulturních státech, skutečné potřebě obecenstva a nebylo-li by zrušení takového obchodu zasahová ním ve vžilé poměry. Referent dosvěděuje, že oby- vatelstvo má zálibu v pivu v láhvích, nehledíc na jakost ani na správnou míru, jen když je pivo v láhvi lacinější. Žádá-li však obecenstvo pivo v Máhvích, může je dostati. Hostinští se zařídi na takový obchod. Kupectvo ostatně se zpřáteluje už s možností, že se přiřkne prodej piva v jáhyích vý- hradně hostinským. Mluvěi hromadné deputace če- ského kupectva letos z jara vyjádřil se ve Vídni, že je zahodno, ponechati kupcům aspoň prodej piva pře- pychového a medicinálního. Proti tomu hostinští ne- jsou. Navrhovaným ve vládní osnově zřízením kon- cessovaných prodejen piva v láhvich nezubránilo by se starému zlořádu neoprávněného výčepu, jejž odsoudilo samo místodržitelství pro krá- levství české ve svém dobrozdání, uznávajíc, že zlořád ten velice je rozšířen. Referent potírá pak náhledy různých zastanců svobodného obchodu s pivemv láhvích, dokládá, že veliká čásť českých pivovarů k dolazu Ústřední jednoty „Hostimi!“ rozhodně se vy- slovila pro to, aby terto svobodný obchod se zrušil.
Šerpon Kladno Vídeň
17 article
a nabádá hostinstvo, aby hledělo bojovati proti pivu v láhvích tak, jako učinili hostinští v moravském Hu- líně. Tam na popud společenstva hostinských usta- novil se tak zvaný „pivní krejcar“ pro pivo v láhvích čtyřikrát vyšší, než pro pivo čepované a lím obchod s láhvemi zcela pominul. Referent skončil výzvou- Pryč se svobodným obchodem s pivem v láhvích! (Výborně!) Pan Kejhar vytýká pivovarům, že lpějí tak houževnatě na obchodu s pivem v láhvích, a vyzývá hostinské, aby ve svých okresech příslušně působil na pivovary. Pivovary, které se nezachovají po přán hostinstva, zaznamenáme si do příštíhc sjezdu, kdy řečník slibuje prozraditi ozdravný a výdatný pro- středek proti svobodnému obchodu s pivem v láhvích Posl. Fermánek pochybuje, že se něčeho v této olázce na prospěch hostinstva dokáže. — Pak promluvil starý hostinský pan Kaullch z Loche- nic a pan Lysák z Police, načež poslanec p. dr, Sláma vylíčil poměry v parlamentě za posledních let, kdy pro obstrukci na leckteré důležité věci marně se čekalo, že budou vyřízeny. Jakmile se parlament uvolnil, poslanci čeští ihned hnuli opravou živnosten- ského řádu. Nemá však řečník naděje, že by oprava řádu živnostenského mohla se vyříditi dříve než asi do dvou roků, poněvadž je nutno rozřešiti olázky velmi složité. Kdyby šlo pouze o hoslinské. mohlo by se pracovati ovšem rychleji. (Výborně!)
Kejhar Posl Kaull Lysák Sláma moravský Hu Manche Police
18 article
O pivovarech a hostinských referoval pan Fr. Vavřich, starosla společenstva hoslinských ve Slaném. Vzájemný poměr pivovarů a hostinských není právě růžový. Na venkově líží hostinského, ž některé pivovary silně obchodují s pivem v láhvích, v Praze pak hostinstvo žaluje, že pivovary snaží se zvětšiti odbyt piva rozmnožováním hostinců. Rele- rent nepopírá, že pivovarům zdražil se materiál a že požadavky mzdové se zvýšily. Ale trapnou situaci v průmyslu pivovarském zavinilo zvláště rozmnožení pivovarů po továrnicku zřízených, čímž vzrostla vý- roba nad potřebu. Na venkově zas některé správy velkoslatků hledí uměle vyšroubovaným odbytem piva hraditi schodky, povstávající v ostatních obo- rech hospodářských. — Stran sdružovací akce pivovarské referent praví, že do ní souhla s ně zasáhla Ústřední jednota „Hostimil“, doufajíc, že na- vrhovanou jednotnou prodejnou cenou za- brání se, aby nemohl konkurovat hostinský, čepující lacinější pivo, hoslinskému, jenž čepuje výrobek dobrý, ale dražší. Když však správa tvořícího s
Vavřich Francie Praha
19 article
Zemského svazu pivovarů pojednou se v zdala pod- mínky jednotné ceny piva a na místě ní začala pra- covati o zajištěný kontingenl výroby, Ústřední jednola „Hostimil“ odřekla další součinnost, vidouc v kontingetaci výroby zpečetění nynějších neblahiých poměrů konkureněních. Svaz pivovarů potom se ne- uskutečnil. Pivovarům musí na tom záležeti, aby se zachoval slarý slav neodvislých a hospodářsky zajištěných hostinských. Referent navrhl tento projev „Pivovary nechť uznají, že nynější stísněné po- měry průmyslu pivovarského lze aspoň čásíečně ozdraviti, jestliže se hospodářsky posilí stav hostinský Tohoto posílení se dosáhne, vzdají-li se pivovary ne- zřízeného kramaření s pivem v láhvích, r něhož samy nemají valného užitku, ale kierý nad to ubíjí živnost hestinskou. Vzájemnou dohodou nechť pivovary zřek- nou se šíleného rozmnožování hostinců, čímž rovněž hostinská živnost krutě poklesává. Za každý dobrý úmysl bude hostinstvo vděčno. Každěmu však útisku jest odhodláno spojenými silami čeliti O pivovarech moravských pohovořil pa
Hostimil
20 article
Razim. Pan Bařtipán z Hradce Králové přimlou- val se za vyloučení též svobodného obchodu s liho- vinami v uzavřených nádobách z oprávněnost obsažených v nynějším § 38. živn. Jádu Projev páně Vavřichův sjezd schválil Rozpravu o tom, jak si počíná samo- správa k živnosti hostinské, zahájil re- ferátem pan Jan Čermák z Prahy, člen správního výboru Ústřední jednoly „Hostimil“. Podle živno- stenského řádu obce podávají dobrá zdání o žádoslech za nové koncesse. Na obecních radnicích nevalně se při tom hledí na dosavadní hostinské, ačkoliv každý nový hostinec, když obyvalelstva nepřibylo, jest opravdovou katastrofou pro hostinstvo dosavadní. Ví- táno tudíž musí býti ustanovení vládní předlohy o živnostenské reformě, že také hostinské spole- čenstvo bude podávati dobrá zdání. Pouze hostinský rozumí strastem hostinského. Kromě toho obce li- bují si velice v „pivním krejcaru“; třeba že účelu, na nějž tato obecní dávka byla tu a lam povolena, čávno se už dosáhlo, obce pivní krejcar vybírnjé na- dále. V zemském zákoně se praví: „Okresním vý- borům a výboru zemskému náleží přihlíželi k tomu aby výnosu dávek obcím povolených upotřebilo se k těm úelům, ke kterým byly určeny.“ Paragraf tento nazývá řečník drahocenným a vyzývá hostinstvc, aby naň nezapomínalo. Pak je záhodno, aby hostinstvo žádalo na obcích slevu na pivním krejcaru z piva. kterého hostinský pro konsumenty nemůže použiti. a rovněž z piva, jehož v sudě do míry se nedostává.
Razim Bařtipán Vavřichův Čermák Hradec Králové Praha
21 article
Referát končil návrhem resoluce: „llostinští na všeobecném sjezdě v Jaroměři dne 19. července 1905 rozhořčeně odsuzují bezohledné skutky samosprávných institucí zemských i obecních vůči hostinstvu. Hostinstvo nestrpí nadále, poněvadž to strpěti nemůže, aby samospráva pokládala je pouze za výhodný předmět nového 2 nového hmotného vy- ssávání, hlucha jsouc jinak k jakýmkoliv steskům a žalobám hostinstva. Shromá žděné hostinstvo zá- roveň se zavazuje, finanění hospodářství obcí, které vybírají pivní krejcnr, bedlivě kontrolovati a případný nešvar rázně stíhati. Hesoluce došla souhlasu.
Jaroměř
22 article
Poslední odborný referát měl pan Jindrich Rýdl předseda živnostenské jednoty hostinských v Jaro- měři. Referent pojednal o budoucich úkolech hostinských společenstev. Vládní předloha živnostenské reformy příznává hostinským společen- stvům právo, aby spolurozhodovala o udělování kon- cessí a přenášení koncessí dosavadních. Z toho vzniká společenstvům potřeba, aby už nyní se připravovala k odpovědné a důležité funkci. Pro dobro hostinstva doporučuje se, aby hostinští hleděli se vymanit, kde se tak ještě nestalo, ze společenstev smíšených a aby založili si společenstva vlastní, buď jen pro jed- notlivá místa nebo pro okres. Život ve společenstvech jest třeba osvěžit a posílit. Za nových poměrů spole- čenstva hostinská budou míti mnoho práce kancelář- ské. Je tudíž záhodno, aby se pomýšlelo na opatření síly tajemnické, kterou podle poměrů nemusí býti úřadník stálý. Referent navrhl tento projev: „Ježto vládní předloha živnostenské reformy roz- šiřuje na prospěch hostinstva právomoc hostin- ských společenstev, přiznávajíc jim právo spolu- rozhodovati o udělování nových a přenášení trva- jících už koncessí hostinských, a ježto i jinak nastává společenstvům nové období širší samosprávy, usnáši se všeobecný sjezd hostinstva v král. věnném městě
Jindrich Rýdl
23 article
Jaroměři takto: 1. Kde hostinští nejsou dosud spole- čenstevně zřízeni, bez odkladu se postarejme o zří- zení ryze hostinského společenstva pro město, po pří- padě pro okres. 2. Kde hostinská společenslva for- málně sice trvají, ale ve skutečnosti nefungují, jest nezbytno život jejich bezodkladně omladiti a uvésti jej v řádné koleje. 3. Kdekoliv hostinští přináležejí ke společenstvům smýšeným, jež pro zvláštní zájmy hostinstva nemohou míti patřičného porozumění, vy- nasnažme se, založili společenstvo ryze hostinské, při čemž případně zřízené spolky hostinských mohou býti vhodným základem. 4. Hleďme, aby k budoucím úkolům hostinská společenstva záhy a důkladně se připravila a aby práce jejich byla vytrvalá i obezřelá, na prospěch a ke cti stavu hostinského.“ Také tuto resolucí sjezd schválil Po návrhu pana Kasala ze Smíchova shro- máždění se usneslo, aby příští sjezd hostinstva konal se v Roudnici nad Labem Pan Vavřich ze Slaného dodatečně obhajuje poslance, kterým se vytýká, že za uplynulých let ne- učinili ničeho pro lid. Chtěli-li jsme obstrukci nesmíme teď vytýkati, že se nic nedělalo.
Kasal Vavřich Jaroměř Smíchov Roudnice nad Labe Slaný
24 article
Dopisy pozdravné poslali sjezdu čeští členové stálého živnostenského výboru: dr. Stojan, Krato- chvíl, Kulp a Karbus, pak posl. Fresl; telegramy společenstvo v Přerově, p. Nevole z Kolína, p. Ečer z Prahy, p. Langer z Roudnice, předseda Ústř. jednoty „Hostimil“ p. Jan Štolc, p. Polan z Vídně, Společen- stvo hostinských v Kralovicích u Plzně, pp. Gabriel a Panz za vídeňský „Hostimil“, za společenstvov Písku p. Drábek, hostě z hostince p. Jana Čermnáka v Praze, p. Karel Šindelář z Prahy, p. Vilěm Hauner, starosta měšť. společ, výčepníků pražských. Společen- stvo hostinských v Lounech, zemský poslanec p. dr Ulrich z Hradce Králové, Hostinská záložna v Praze. Ježto volných návrhů nebylo, předseda přiměře- ným doslovem sjezd ukončil.
doktor Stojan Krato Kulpa Karbus Fresl Nevole Ečer Langer Štolc Polan Gabriel Panz Drábek Čermnák Šindelář Hauner Ulrich Přerov Kolín Praha Roudnice Vídeň Společit Kralovice Plzeň Písek Louny Hradec Králové Hostimil
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Slovanské parallelky v Opavě a Těšíně. Překrapující, zvěsť sděluje se ze sídla jednoho z nejnovějších všeněmeckých poslanců, z Olo- mouce, kde řádí běsnivý prof. dr. Sommer, nástupce opavského Hoffmanna v říšském man- dátu. »Mähr. Tagblatt« omlouvá nepřítomnost posl. Sommra při jednání s dvorním radou zem- ského praesidia slezského Marenzellerem v známé opavské poradě o další existenci českých pobo- ček tím, že posl. dr. Sommer byl téhož dne v téže záležitosti ve Vídni u předsedy minister- stva bar. Gautsehe. V rozmluvě s ním vyložil prý Sommer ministr-presidentovi ještě jednou důtklivě stanovisko své strany, kteráž nemůže spokojiti se pouhým přeložením českých paral- lelek z Opavy, nýbrž musí naléhati na jich bezpodmínečné zrušení. To žádal posl. Sommer netoliko v příčině Opavy, nýbrž i Tě- šína. Pakliže se těšínské německé kruhy, dí zpráva, patrně samým Sommrem in- spirovaná, smiřují, jak se zdá, se svými pol- skými třídami, stihá zodpovědnost za to vý- hradně je. Všeněmecká strana bude nezlomně státi v odporu proti těmto slovanským ústavům i bude prý záviseti jenom od opatření vlády, jaké podoby nabude tento odpor. Sommer ode- bral se také do Opavy a po rozhovoru s důvěr- níky k dv. radovi Marenzellerovi, jemuž opa- koval svou přednášku, ve Vídni bar. Gautschov proslovenou. — Véc přiostřuje se stále, čím více blíží se břit 18. srpna, kterého dne míní všeněmectí soudní radové, zemšti vrchní i prostí inženýři, ofieiálově, kresliči, lékaři zemské ne- mocnice, c. k. professoři a učitelé opavšti spo- lečné s ostatními všeněmeckými důvěr- níky pp. Beníškem, Baročkou, Bubeníkem, Bu- benkou, Jiříkem, Honztkem, Janečkem, Jutřen- kou, Kosákem, Lipanským, Mohylou, Moravcem,
profesor doktor Sommer Hoffmann Sommr Marenzeller Beníšek Baročka Jiřík Honztk Janeček Jutřit Kosák Lipanská Mohyla Moravec Opava Těšín Ola Vídeň
26 article
Pokorným, Pravdou, Spialkem, Světlíkem, Šestá- kem uspořádati vydatnou oslavu významného dne. Podle toho, kterak se zachová vláda k slo- vanským pobočkám, zachová se k císařským narozeninám p. c. k. prof. dr. Sommer a ostatn státní a zemští úřadníci a zří- zenci. Tak asi dlužno rozuměti pohrůžce posl. Sommra o formě, jakou bude míti odpor jeho strany proti pobočkám . . . Bude nesmírně zajímavo pozorovat postup tohoto šroubu pomalu proti hrudi vlády se pohybujícího, nikoli jen z trpké zvědavosti, kteraký bude osud českých paralielek v Opavě, ale také bude-li mít baron Gautsch dosti odvahy poskytnouti světu podíva- nou na vládní oběť všeněmeckého terroru. Jedné věci lze se ovšem nadlti, že nebude totiž míti pravdu ovšem také jen podmínečná poznámka benešovského orgánu dra. Engla, že česká dele- gace »neosvědčila se dosti pevnou a setrvačnou ve věci českých parallelek v Opavě.« Troufa- lost posl. Sommra sice ukazuje jeho doufání v úspěch, Němci snadno dobytý, jejž by však Češí předem zaplatili, ale proti bezohlednému nastupování Němců, a v tom jsou s radikální methodou Sommrovou všichni za jedno, musí být stejně nezďolně postaven a hájen požadavek český. Když zrušení opavských českých paral- lelek, tedy zřízení samostatného českého učitel- ského ústavu v Opavě. Dáme-li se z hlav- ních měst na Moravě a ve Slezsku vyhnati, stalo se nám příkoří nenapravitelné ! — »Křižácké výpravy českých dětí«. Tento trefný název pro hromadné návštěvy českých školních dětí z německého pekla do pražského ráje — a tím Praha pro nevinnou mysl českých
Pokorná Spialk Světlík profesor doktor Sommer Sommr Gautsch Němec Sommrův Opava Trouf Morava Slezsko Praha ský ústav v Opava
27 article
dětí zajisté jest — vynalezla »Deutsche Volks- zeitung«, německo-nacionální list liberální, ze všech německých žurnálů pro každé české ná- rodní hnutí nejvnímavější z příčin velmi prak- tických. Nacionální výchově mládeže mohli by se Němci od Čechů učiti, v té se vyznají tito výtečně, píše list a vylíčiv obšírně, jak se v Praze měly posledně slezské děti, při čemž nezapomíná ani historicky památných míst, jež jim byla ukázána, jak prý se samo sebou roz- umí, s náležitým českonacionálním poučením, ani na jméno hostince, v němž národní zirota slezská vyčastována, píše dále: »Bylo by si jen přáti, aby tyto dětské výlely došly příštím rokem hojného napodobení také se strany německé, aby co možno hojné německé obce svým škol- ním dětem poskytíy možnest poznati výstavu v Liberci a znamenitosti tohoto města. Takové dojmy uváznou v paměti a srdeích dělí a měly by tudíž velice trvalý lidový význam.« Takž stopu za stopou vstupuje německá nacionální agitace do šlépějí českého vzoru od matičních střelců, sirek, pokladniček až do národního
Němec Čecho Praha Liberec Deutsche Volk
28 article
Folku a nyní také českých dětských výprav — křižáckých prý. Ano, křižáckých, toliko s tím opáčným rozdílem od historických výprav dět do Palestiny, že tyto bídně hynuly u cíle své pouti, kdežto naše děti přicházejí z Němec do české zaslíbené země, aby tu nabraly životních sil proti národní smrti, kterou jim v domovině připravují moderní Saraceni němečlí. Praha, ne- chávajíc těchto maličkých dětí z německého za- jetí přijíti k sobě, koná skutečně dllo neobsáhlé národní ceny a kdo k němu pomáhá jakkol, zjednává si zásluhu tichou, ale nehynoucí. — Eďuard Valečka, spisovatel a nakladafel, bývalý knihkupec pražský, zemřel ve středu dne 19. července o 2. hodině odpoledne ve všeobecné nemocnici po operaci krku. Narodil se 19. července 184I v Merklině, kde byl jeho otec řídícím učitelem. Po reálních a uni- versitních sfudiích byl povolán od známého slavisty Hilferdinka prostřednictvím dra. Riegra do Petrohrad.
Němec Eďuard Valečka Riegr Palestina Praha Petrohrad Hilferdinka
29 article
Měl obdržeti v Rusku učitelské místo. Dříve ale ulo- žena mu byla cesta na Kavkaz, aby v českém jazyku popsal černomořský okruh, kde vláda zakládala osady. Jednalo se o to, aby proud vystěhovalecký z Čech do Ameriky obrácen byl na Kavkaz, kde by Čechové více prospěchu nalezli a také kmenu slovanskému za- chování byli. Vykonaf tu úlohu vydáním dvou spisů Eduard Valečka projel pobřeží Černého moře koňmo i přes perevály, od stanice k slaníci. Svízelů zažu arci dost a dost, ačkoli gubernátoři a náčelníci staníe starali se o něj všemožně. Po odbytých cestách one- mocněi malarií tak těžce, že se vrátiš do Čech, kde dlouho ještě nemocen byl a malarií trpěl, aě již řídčeji, do své smrti. Po svém uzdravení přesídlil do Plzně, kde jako koncessionář otevřel akciovou za- stavárnu, byl členem její správní rady a pak 10 roků ředitelem. V Plzni velikými obětmi zžídil si ruské museum, jehož předměty zdarma ukazoval. S Ruskem zůstal v stálém spojení. Roku 1876 přijat byl za čin- ného člena »Slovanského Blahočinného komitétu« v Petrohradě a na doporučení prol. Lamanského jme nován skutečným členem imperatozské zeměpisné spo- lečnosti tamtéž. Roku 1879 jmenován by! členem výboru antropologického sjezdu v Moskvě. Při svých návštěvách seznámil se s celým evropským Ruskem i také české osady na Volyni navštívil. V činnost literární snažil se hlavně seznamovati své krajany s Ruskem. Překládal mnohé spisovatale, vydal životo- pisy čelnějších osob. První v Čechach upozornil na
Čecho Valečka Rusko Kavkaz Čechy Amerika Plzeň Petrohrad Moskva Volyň Čechach
30 article
Dostojevského a uveřejnil analysu psychologickou o jeho pracích literárních. S Doslojevským si do- pisoval, taktéž se známým slavistou Milem A. Popo- vem, s prof. Anatolem Pet. Bohdanovem a j. učenci ruskými. Napsal a vydal také »Nástin dějin a liturgie pravoslavné katolické církve v Rusku«, kteráž dávno již rozebrána a dokončil rukopis pro druhé rozmno- žené vydání, dále vydal učebnicí ruského jazyka »Čech v Rusku«. Koupiv v Praze knihkupeciví o dra, Ed. Grégra, zavedl první přímé spojení knih- kupecké s Ruskem. Když po 13 letech po bolestných ztrátách v rodině prodal sortiment, ponechav si pouze nakladatelství, byl nesvědomitostí připraven lakřka o všecko jmění. V poslední době sepsal a vydal novou obsáhlou knihu »Obrazy z ruských dějin«. V ruko- pise měl skoro úplný k tisku připravený druhý díl tohoto spisu. Eduard Valečka byl též vydavatelem »Postických besed«, pořádaných Janem Nerudou.
Dostojevský Mil A profesor Anatol Peto Čo Ed Grégr Valečka Neruda Rusko Praha Postický beseda
31 article
V roce 1865 až 1866 redigoval a vydával se svým bratrem časopis »Lumír«. Také v belletristice se po- kusil i byl přispívatelem mnoha časopisů — Osobní. Dětský lékař doc. p. dr. K. Švehla odcestoval a nebude od 21. L. m. ordinovali. — Pan MUDr. Otakar Zuna, prakt. lékař, vrátil se do Prahy a ordinuje opět v obvyklých hodinách (9.—10., 2.—3.) — Pan MODr. J. Nebeský, prakt. lékař, mešká o 21. t. m. do 13. srpna mimo Prahu. — Pan PhrC. Ant. Šich z Klatov byl dne 19. t. m. o 10. hod. dopol. na české universitě Karlo- Ferdinandově ve velké aule Karolina magistrem farmacie veřejně pro- hlášen. — Promoce. Pan MUC. Vincenc Staněk, syn civilního inženýra p. Čeňka Staňka z Chrudimi, byl včera dne 19. července t. r. na české universilě Karlo Ferdinandově v Praze, za doktara veškerého lékařsíví veřejně prohlášen. — Pan JUČ. Karel Klimeš, rodem z Lysé St., bude v sobotu 22. t. m. o 114 hod. pol. na české universilě Karlo-Ferdinan- dově v Praze doktorem veškerých práv veřejně pro- hlášen. — Promoce dvojčat. Dnes o 1/412. hodině dopol budou na české universitě Karlo-Ferdinandově bratří pp. JUC. Miroslav Prokeša Jaromir Proke za doktory veškerých práv veřejně prohlášeni. Oba, jako bralří dvojčata, současně do gymnasia vstoupili, současně maturovali, zároveň odbývali zkoušky státní a rigorosa a současně budou promováni.
docent K Švehla MUDr Zuna Modr J Nebeský Phrc Šich Karolina Staněk Juč Klimeš Prokeša Jaromir Proke Praha Klatovy Chrudim Lysá St český univerzita KarlaFerdinandov Karla Ferdinandov univerzita Karla KarlaFerdinan Ferdinandův bratr
32 article
— Úmrtí. Z Čes. Budějovie dochází nás zpráva pro tamní tábor český velmi truchlívá. Zemřelť tam dne 19. t. m. o 5. hod. odpol. pan Jos. Pillm a nn, statkář, majitel domů a parní cihelny. Zesnulý byl jedním z nejvěrnějších. Čechů budějovických a získal si nehynoucích zásluh zvláště o český průmyslv tomto městě. Byl platně činným při zakládání všech českých podniků průmyslových, zvláště pak získal si zásluhy o založení a rozkvět českého akciového pivovaru. Rovněž jako lidumil a štědrý podporovalel účelů národních vynikal. Dary, každého roku jím udělované chudině a vlasteneckým účelům, jdou do set. Oblíbeným byl ve všech vrstvách občanských, pročež také zármutek nad smrtí jeho jest v Českých Budějovicích všeobecný. — V Malé Skalici zemřela dne 19. t. m. ve věku 82 let pí. Marie Reichov roz Pickova. Pohřeh konati se bude v neděli dne 23. července o 11/2 hod. odpol. v Malé Skalici na israel. hřbitov v Náchodě. — Pohřeb pana Patrika Blažka. Nevýslovně do- jímavý byl pohled na katafalk v průčelí hlavní lodi chrámu sv. Štěpána na hoř. Novém městě pražském. Tam spočívala černá kovová rakev s odznaky dů- stojnické hodnosti a v ní uloženo bylo vychladlé tělo Patrika Blažka, českého novináře a setníka ve vý- službě. Nespočetnou řadu zesnulých osobi doprovodil Blažek z těchto míst k věčnému odpočinku, vzdal poctu jich památce srdečnou vzpomínkou v referátech pohřebních a včera službu takovou přišli jemu vy- konati kollegové. Už se nikdy neobjeví typická jeho postava na chrámových schodech; odkudž pozorně sledoval příchozí a zaznamenával jicli jména. Pře mnozí včera zavítali do koslela sv, Štěpána, aby pr
Jos Reichov Pickův Blažek Štěpán Český Budějovice Malá Skalica Náchod NN