2
masthead
NÁRONÍ MISTY.
NÁRONÍ Misty
3
masthead
21. července 1905. Číslo 198.
4
article
ny, která dle návodu vůdeů, zůstávala v mezich
legalného odporu a nesla veškeru zodpovědnost
za legalný pořádek v zemi.
Tak bylo někdy. Za nového stavu opakuje
se ten omyl. Všechno vynaloženo, aby se pře-
kazilo seskupení a zorganisowvání radikální
strany. Samostatná radikální skupina, svolivši
na počátku nové situace ke svorné práci, zpře-
trhala úmluvy a odloučila se konečně od radi-
kální strany; zůstala bez zástupců v kahinetě
a zahájila ostrou opposici.
Radikálové ještě dříve, než sestavili vládu,
věděli, že skupština je neschopna ku práci;
když Pašič převzal předsednictví ve vládě, bylo
jeho podmínkou, že rozpustí skupštinu, jakmile
vláda přesvědčí se, že s ní pracovati se nemůže.
Te e ukázalo, když Pašičova radikální vláda za-
čala pracovati o rozřešení svého hlavního úkolu
— uzavření půjčky na ozbrojení armádya
stavbu nových železničních tratí. Co se pak
stalo, je známo. Nastala krise, vlivem vnitřním
i vnějším stala se akutní. Radikální vládě ne-
povoleno rozpustiti skupštinu a naříditi nové
volby, nýbrž menšině samostatných demokratů.
Tím vyhozěno přání ciziny. — Srbsko zůstalo
bez půjčky a vyzbrojení srbské armády odro-
čeno do nedozírné doby. Samostatná skupina
povolána k vládnímu kormídlu, aby rozbila ra-
dikální síranu, tak nepříjemnou členům kama-
rily a jejich přátelům, a při volbách opatřila si
většinu.
Pašič
Pašičův
T e
Srbsko
5
article
Co se nyní děje v Srbsku i jaký boj se
vede, může pochopiti jen ten, kdo ví, jak se z
panství Obrenovičů intrikovalo a bojovalo proti
radikální straně a jejím vůdeům. Postačí, při-
pomene-li se, jak se samostatní demokraté čil
radikálové chlubí, že zmařili uzavření vyděrač-
ské půjčky. Kdo ale myslf, odpovídá: „A no.
Vy jste zmařili ozbrojení Srbska
v době, když se Arnautům a Bulha-
rům dodává zbroj přes sandžak a
Mitrovici z Bosnyl
I nyní se bouří proti radikálům. Ví se již,
kdo tím získá, která politika pracuje proti nosite-
lům a představitelům národní, srbsko-slovanské
myšlenky v Srbsku. Může býti, že ta politika
bude snesilelna Srbsku, jeho konsolidovánía
ozbrojení, až bude zničena uhciská opposice.
až Čechům nebude nutno a nevyhnutelno, dáti
zadostučinění a až se rozřeší makedonská
oťázka na úkor a na újmu Srbů?
Za takového mezinárodního a vnilřního sta-
vu Srbska vede se volební boj v Srbsku. Všeho
užito a zostuzení radikální strany a přece ni-
kdo neví, zvítězí-li vláda a kamarila, nebo ladi
kálové. Jak se nyní věc má, radikální strana zví-
tězí nad všemi ostatními. Ona se sbírá a organi-
suje sama sebou v mohutnou organisaci, jakou
byla dříve. Rozporů a nesouhlasů v jejím středu
není. V žádném volebním okresu a městě radi-
kálové neohlásili dvě protikandidatury, kromě
požareveckého kraje. Samostatní vládní radiká-
lové jsou rozštěpeni tak, že v 7 volebních okre-
sích, v nichž dříve zvílězili, zůstanou v menšině.
Budou potrestáni za politiku, do které se dali
vpřáhnouti a která není ani národní, ani parla-
mentní a svobodomyslná. V jakém rozsahu to
hude — ukáže den voleb v neděli 23. července.
Balkánský Slovan.
Arnaut
Mitrovic
Čecho
Srba
Srbsko
6
article
Auglo-německá srážka na obzoru.
Otázka koupě rozsáhlých anglických dol
uhelných u Resalvenu německým syndikátem
o niž jsme se již zmínili, stává se stále spleti-
tčjší. Známý jest výrok premier-ministra Bal-
foura, že by vláda nemohla býti lhostejnou k ta-
kové koupi, kdyby se pověsti, o ní šířené, po-
tvrdily, i slova parlamentního tajemníka Prety-
mana, že nevěři, že by se taková koupě mohla
uskutečniti. Vůči télo nevědomosti vládních
kruhů o osudu uhelných dolů resalvenských
prohlásil pak neprodleně časopis „Daily Mail“,
ze prodej jejich německému syndikátu jest již
hotovou událostí, o které nelze v nejmenším po-
chybovati a také z Hamburku se sděluje, že
koupě rozsáhlých dolů v jižním Walesu něme-
ckou společností jest již uskutečněna. V kupujíeí
společnosti účastna je také hamburská firma A.
K. de Freitas a spol. a jsou v ní dále Němci,
býv. ředitel strojírny Frerichs, rytmistr Robert
Müller, Eberbach a býv. spolumajitel lučební
továrny F. A. Robert Müller v Schönebecku. Dle
časopisu „Neue Hamburg. Börsenhalle“ zauji-
má prostora, kterou společnost k dolování zí-
skala, 26 čtverečních řilometrů a většína této
půdy jest jejím majetkem. Společnost ustaví se
jako „limited“ v Londýně, kde zavedou se také
chiesa“, „pro kostel“, ale byla to přece jen
rpančal
Cestou z Říma do Ancony, vypravoval nám
štrasburský universitní professor a doktor boho-
sloví, par dr. K., jak byl velkým, tlustým ka-
novníkem u sv. Gennara (oba se sobě navzájem
představili!) rovněž načepnut o — manču!
Freitas
Němec
Müller
Gennar
Auglo
Hamburk
Wales
Eberbach
Schönebeck
Londýn
Řím
Ancon
Bala
Pretaman
Daily Maila
A . K
Frerichs
Neue Hamburg
7
article
Známý je způsob neapolské a římské mlá-
deže. Pobíhá kolem chodce neho vozu a provo-
zuje kozelce.
Podivná žebrota! Žebře, ale při tom z ei
zince si tropí fraškyl
Jako příslušníci „kraje muzikantů“, zajel
jsme v Římě také ke krásnému Madernovu ná-
hrobku sv. Cecilie, patronky hudby, ve čtvrti
Trastevere. Při návratu de vozu nabízejí nám
dva hoši vzpominky na Řím. Mezitím, co vy-
biráme, shrnul se kolem zástup umouněncův
obojího pohlaví. Také několik šťastných matel
podařených kvílků neschází. A všechno řve.
žebr., směje se, tahá nás za šosy a nechce nás
pustit do vozu. Náš veturino zdá se býti s ban-
dou srozuměn. Alespoň neučinil bičem nejmen-
šího pokusu, aby nás zbavil dotěrných tiplie.
V nouzi přišel dobrý nápad. Hodil jsem několik
seldů hodně daleko od sebe. Potomci slavných
Řimanů jako smečka vlků vrhli se na manču.
Byli jsme zachráněni! —
Po nějaké policii při tom nikde stopy.
V Římě a v Italii vůbec panuje naprostá svo
boda žebroty i obtěžování cizinců, bez nichž by
lenošivý Talián hlady zhynul.
Komicky působilo vybírání manči v di
vadle florentském. Mají tam sedadla, na nichž
nelze člověku normálnímu seděti. Slaměné ple-
tení na sedadle má příkrý sklon do středu. Proto
se „pronajímají“ za manču na celý večer bídné
děravé polštáře, jež jsou zde nakupeny na vy-
soké hromady. Co se za titulem „manči“ vůbec
provozuje v divadlech italských, dalo by dlouhý
seznam neřestí. Třeba se již rozloučiti r (he-
matem, ne tuze vábným.
Madernův
svatý . Cecilie
Řím
8
article
Rozloučili jsme se s ní rádi: Krásná jsi
č Italie, ale tvoje manča — brrl
její akcie a v její správě vedle Němců zasedati
bude také dosavadní jejich majitel J. K. A.
Henderson. Akciový kapitál činí 500.000 liber
šterl. Společnost hodlá těžili ročně asi million
tun uhlí pro lodi a domácnosti a zřídí tak
koksárny. Zásoby uhlí pánve, Němci získané,
odhadují se na 4000 mill. tun a znalec při par-
lamentním vyšetřování odhadl je před nedávnem
na 200 mill. tun. I toto množství, jelikož pánev
poskytuje nejlepší uhlí, jakého se užívá na vá-
lečných lodích, postačilo by pro anglické válečné
loďstvo na 170 let, protože v posledních létech
spotřebovalo ho po 1,117.000 tunách. Doly
spojeny jsou železnou drahou s přistavem Tal-
botem. — V parlamentníeh kruzich anglických
a zejmena námořnických nemálo budou koupí
těchto dolů překvapeni, neboť po prohlášení Bal-
fourově a Pretymanově v ni nikdo nevěřil. Jeli-
kož však přece neočekávaně byla uskutečněna.
jest nyní na anglické vládě, zda dle slov Balfou-
rových nebude k ní „lhostejnou“. Zakročí-l
proti ní, setká se se souhlasem všech povola-
ných činitelů v Anglii. V parlamentních kruzích
se již také přetřásala otázka, že by vláda mohla
si v obtížné této věci pomoci předlohou zákona
a konstatováno, že by při tom podporvána byla
všemi stranami. V Londýně pohlíží se na tento
německý vpád do Anglie velice vážně a snad
souvisí s ním i prohlášení premier-ministra Bal-
faura na sjezdu konservalivní strany, když odů-
vodňoval odložení voleb do parlamentu na
příští rok ohledem na zahraniční poli-
tiku a připouštěl možnost vážnějších
zápletek. Aspoň jisto jest, že v okamžiku
tem o prodeji zmíněných dolů německému druž-
stvu musil již věděti.
Němec
Henderson
Dolo
Tal
Bala
Anglie
Londýn
Bala
mill
9
article
Návštěva anglického loďstva v Breslu.
V okamžíku, když anglické lodstvo odplulo
od Francie, zaslal král Eduard francouzské-
mu ministerskému předsedovi Rouvierovi
telegram, ve kterém praví, že vyslovuje mu
osobně své díky za sympatické přijetí, jež uchy-
stáno byla anglickému loďstvu. Rouvier odpo-
věděl anglickému králi rovněž telegramem, že
francouzská vláda byla šťastna, že mohla angli-
ekým námořníkům dáti na jevo upřímnou svou
radost nad tím, že je mohla uvítati a podati jim
důkaz, jak velkou má adost ze vzájemných
sympatií mezi Francii a Anglií.
Nepokuje ve Španělsku.
Madridský „Imparcial“ sděluje dnes, že
včera ve středu večer udály se v Salamanee
vážné nepokoje. Došlo k nim následkem usne-
seni municipální rady, aby zavedla se potravní
daň. Lid vnikl do radnice a vyplenil ji. Přítomný
v ní municipální rada, rozliceným lidem napa-
dený, chtěl se zachrániti skokem s okna př
pádu na zemi utrpěl smrtelná zranění.
Francie
Anglie
Španělsko
11
article
Pařížské časopisy oznamují z Fezu, že
zpráva o německo-francouzské dohodě, ve pří-
čině Marokka učinila na marockého sultána vel-
ký dojem. Sultán povolal k sobě neprodleně ně-
meckéno vyslance a dal si o ní od něho podati
vysvětlení. — Otázka, kde sejde se marocká
konference, není dosud rozřešena, ale podobá
se, že první její schůze bude v Tangeru. Nent
však vyloučeno, že pro nevhodnost bytů a k za-
bránění všech možných místních úskoků pře-
ložena pak bude konference do některého města
evropského. — Na počátku minulého týdne pro-
hlásil německý vyslanec v Paříži Radolin, jak
známo, Rouvierovi, že německá vláda po offi-
ciálním schválení konference jest ochotna, za-
hájiti podrobné porady o úkolech a cílech kon-
ference a požádal jej, aby francouzská vláda své
názery o jednotlivých předmětech programu
kenference a svá přání, jak by se měl tento pro-
gram upraviti, sepsala v memorandum a před-
ložila jeněmocké vládě. Jak se nyní sděluje,
Rouvier žádosti této vyhověl a od okamžíku toho
pracuje se v ministerstvu zahraničních záleži-
tosti na tomte memorandu, jež bude prý velice
obsáhlé. Práce tate postoupila již tak daleko,
že memorandum předloženo bude německé vlá
dě snad již v přištím týdnu.
Maroko
Tanger
Paříž
12
article
Z jižní Afriky.
Poměry v Transvnalu stávají se od angli
ckého zahrání stále tísnivějšími. Zejmena prů-
mysl a obchod v nich neustále klesá a nie nepo-
mohlo mu, že dopravují se de něho pracovn
síly bílého i žlutého plemene. Vina tohoto úpad
ku hospodářského svaluje se na přespříliš vy-
seké daně, jejichž nesnesitelnost nejlépe vy-
svitne, uvedeme-li, že v Anglii případá an jednu
osobu roční zdanění v obnosu 3 liber šterlinků
v Transvaalu však 11 liber šterlinků. V zákono
dárné radě, která zabývala se těmito neutěše-
nými poměry Transvaalu, prohlásil majitel dolů
Tarrer, že provozovací výlohy průmyslu v mi-
nulém roce opět značně slouply, čímž situaee
jeho se ještě zhoršila.
Schůze rolnictva okresu blovického
konána v neděli dne 16. července v obci Žďáru na
podnět tamějšího hospodářského družstva a těšila s
hojné účasti rolnictva domácího i okolního, zejmen
dostavil se náměstek okresního starosty pan Šynáč.
pak starostové a rolníci z obcí: Žďár. Ždirec, Smede-
rov, Mytov. Hradiště, Lhotka, Újezd, Louňava, Stítov
Struhaře, Vlčice.
Předmětem porady, do které na pozvání dostavi
se říšský poslanec dr. Em. Dyk, byla fetošní neúroda
způsobená nesmírným suchem a olázka, jakých pro
středků nutno se uchopiti k ulevení nonze. Schůzi
zahájil a řídil předseda družstva pan Jan Krňoul.
rolník z Louňavy. Vylíčiv smutný stav rolnictva.
tlumočil obavy, které povstanou z nedostatku píce
i nejnutnějších potřeb životních-
Čilé debaty zúčastnila se většina přílomných
bylo appellováno při tom na poslance dra. Dyka.
aby vypracoval potřebná podání na říšskou radu
i na ministerstvo vnitra a financí a aby bezodkladně
zahájena byla vládní akce za účelem státní podpory
za odepsání a sečkání daně a za řádné vyšetření
škod.
Šynáč
Mytov
doktor
em
Dyk
Krňoul
Louňava
jižní Afrika
Anglie
Transvaal
Žďár
Lhotka
Újezd
Louňava
Smetrov
13
article
Pan Prokeš, rolník v Ždírci, stěžoval si na
berní orgány z Blovic a poukazoval na loňský pří-
pad v této obci, při kterém nedovoleně zasahováno
bylo do jednání důvěrníků, škody vyšetřujících
žádal za podání interpellace na říšské radě.
Poslanec dr. Dyk přislíbil všestrannou podporu.
Také přítomný náměstek okresního starosty pan
Synáč a pan Uzel ze Smederova, člen okresního vý-
boru, přislíbili účinkování ve smyslu přání před-
nesených.
Z mnohých stran bylo konečně také poukazo-
váno k tomu, že lelošní strašnou neúrodou postíženo
bude nejen rolnictvo, nýbrž také dělnictvo, jehot
bídě mohlo by býti odpomoženo, kdyby správa stát-
ních drah bezodkladně přistoupila ke stavbě druhé
koleje na trati z Nepomuka do Blovic.
Ve smyslu projevených přání navrhl ke kone
schůze p. starosta Synáč následovní resoluci:
»My nížepsaní zástupcové a poplatníci obeí
okresu blovického při dnešní schůzi ve Žďáruu
Blovic přítomní vidíme se následkem panujícího
sucha roku letošního, které nebývalého stupné do-
stoupilo, tolik poškozeni, že ani pícnin pro dobytek,
ani potřebných zásob ku hražení životních potře
nejnutnějších míti nebudeme a proto zvláštním vy-
zváním požádali jsme našeho veleváženého poslance
p. JUDra. Em Dyka, aby na místě samém veškerou
neúrodu prohlédí a jako takovou uznal a děkujeme
mu, že ochotně tak učinil.
Prokeš
doktor
Dyk
Synáč
Uzel
Smederův
em Dyk
Ždírec
Blovice
Nepomuk
Žďáruum Blovice
14
article
Z příčin těch dovolujeme si slušně žádati, aby
p. dr. Dyk jakožlo říšský poslanec za okres zdejš
na místech příslušných žádost naši llumočit za úce-
lem udělení státní podpory k úlevě nouze pro rol
nictvo i dělnictvo; dále aby nám kromě podpory
z pokladny zemské a státní povolen byl též náležitý
odpis daní, aby rolnictvo na pokraji úpadku se na-
cházející úplně nekleslo a taktéž dětnictvu nějakých
prostředků poskytnuto bylo, čím by sebe a rodinu
svoji zaopatřiti mohlo, žádáme p. poslance, by na
příslušných místech domáhal se pro naše hospodáře
státní podpory k úlevě nouze obyvalelstva zeměděl-
ského a pro výživu dělnictva stavbou druhé koleje
na trati státní dráhy z Nepomuku do Blovic.«
Resoluce tato byla jednohlasně přijata, pode-
psána a odevzdána poslanci dru. Dykovi, aby zařídi
vše potřebné na přislušných místech.
Všeobecný sjezd hostinstva česko
slovanského v Jaroměři.
(Pův. zpráva »Nár. Listů e.)
(Dokončení.)
doktor
Dyk
Dykův
Nepomuk
Blovice
Jaroměř
15
article
K referátu promluvil pan Soukup z Plzněa
navrhl dodatek k resoluci ve příčině náměstků
v živnosti hostinské. Po řečech pp. Razi-
ma z Brna a Prokeše z Černilova říšský poslanee
pan Fr. Formánek z Hradce Králové, jenž se byl
dostavil později, vysvětluje, že na poslance činí se
nátlak s různých stran, kterým najednou nemožno
vyhověti, poněvadž požadavky jejich se křižují. Rá
by viděl, kdyby nový řád živnostenský nebyl pra-
cován na rychlo. — Pan Razim opřel se v některých
věcech posl. Formánkovi, načež navrženou re-
soluci i s dodatkem p. Soukupa sjez
jednomyslně schválil. K podnětu pana posl.
Březnovského zašle se text její permanentnímu
živnostenskému výboru.
Soukup
Plzně
Prokeš
Formánek
Razim
Brno
Černilov
Francie
Hradec Králové
16
article
Jednalo se pak o dalším bodu sjezdového po-
řadu: o pivu v láhvích. Referent pan Jan
Šerpon, starosta společenstva hostinských v Kladně
Ministr obchodu v poslanecké sněmovně v listopadu
r. 1902 přiznal, že se činí prodejem piva v láhvích
konkurence koncessovaným hostinským. Je prý však
třeba uvážiti, nehoví-li takový prodej, obvyklýv
kulturních státech, skutečné potřebě obecenstva a
nebylo-li by zrušení takového obchodu zasahová ním
ve vžilé poměry. Referent dosvěděuje, že oby-
vatelstvo má zálibu v pivu v láhvích, nehledíc na
jakost ani na správnou míru, jen když je
pivo v láhvi lacinější. Žádá-li však obecenstvo pivo
v Máhvích, může je dostati. Hostinští se zařídi
na takový obchod. Kupectvo ostatně se zpřáteluje už
s možností, že se přiřkne prodej piva v jáhyích vý-
hradně hostinským. Mluvěi hromadné deputace če-
ského kupectva letos z jara vyjádřil se ve Vídni, že
je zahodno, ponechati kupcům aspoň prodej piva pře-
pychového a medicinálního. Proti tomu hostinští ne-
jsou. Navrhovaným ve vládní osnově zřízením kon-
cessovaných prodejen piva v láhvich
nezubránilo by se starému zlořádu neoprávněného
výčepu, jejž odsoudilo samo místodržitelství pro krá-
levství české ve svém dobrozdání, uznávajíc, že zlořád
ten velice je rozšířen. Referent potírá pak náhledy
různých zastanců svobodného obchodu s pivemv
láhvích, dokládá, že veliká čásť českých pivovarů
k dolazu Ústřední jednoty „Hostimi!“ rozhodně se vy-
slovila pro to, aby terto svobodný obchod se zrušil.
Šerpon
Kladno
Vídeň
17
article
a nabádá hostinstvo, aby hledělo bojovati proti pivu
v láhvích tak, jako učinili hostinští v moravském Hu-
líně. Tam na popud společenstva hostinských usta-
novil se tak zvaný „pivní krejcar“ pro pivo v láhvích
čtyřikrát vyšší, než pro pivo čepované a lím obchod
s láhvemi zcela pominul. Referent skončil výzvou-
Pryč se svobodným obchodem s pivem
v láhvích! (Výborně!)
Pan Kejhar vytýká pivovarům, že lpějí tak
houževnatě na obchodu s pivem v láhvích, a vyzývá
hostinské, aby ve svých okresech příslušně působil
na pivovary. Pivovary, které se nezachovají po přán
hostinstva, zaznamenáme si do příštíhc sjezdu, kdy
řečník slibuje prozraditi ozdravný a výdatný pro-
středek proti svobodnému obchodu s pivem v láhvích
Posl. Fermánek pochybuje, že se něčeho
v této olázce na prospěch hostinstva dokáže. — Pak
promluvil starý hostinský pan Kaullch z Loche-
nic a pan Lysák z Police, načež poslanec p. dr,
Sláma vylíčil poměry v parlamentě za posledních
let, kdy pro obstrukci na leckteré důležité věci marně
se čekalo, že budou vyřízeny. Jakmile se parlament
uvolnil, poslanci čeští ihned hnuli opravou živnosten-
ského řádu. Nemá však řečník naděje, že by oprava
řádu živnostenského mohla se vyříditi dříve než asi
do dvou roků, poněvadž je nutno rozřešiti olázky
velmi složité. Kdyby šlo pouze o hoslinské.
mohlo by se pracovati ovšem rychleji. (Výborně!)
Kejhar
Posl
Kaull
Lysák
Sláma
moravský Hu
Manche
Police
18
article
O pivovarech a hostinských referoval
pan Fr. Vavřich, starosla společenstva hoslinských
ve Slaném. Vzájemný poměr pivovarů a hostinských
není právě růžový. Na venkově líží hostinského, ž
některé pivovary silně obchodují s pivem v láhvích,
v Praze pak hostinstvo žaluje, že pivovary snaží se
zvětšiti odbyt piva rozmnožováním hostinců. Rele-
rent nepopírá, že pivovarům zdražil se materiál a že
požadavky mzdové se zvýšily. Ale trapnou situaci
v průmyslu pivovarském zavinilo zvláště rozmnožení
pivovarů po továrnicku zřízených, čímž vzrostla vý-
roba nad potřebu. Na venkově zas některé správy
velkoslatků hledí uměle vyšroubovaným odbytem
piva hraditi schodky, povstávající v ostatních obo-
rech hospodářských. — Stran sdružovací akce
pivovarské referent praví, že do ní souhla s ně
zasáhla Ústřední jednota „Hostimil“, doufajíc, že na-
vrhovanou jednotnou prodejnou cenou za-
brání se, aby nemohl konkurovat hostinský, čepující
lacinější pivo, hoslinskému, jenž čepuje výrobek
dobrý, ale dražší. Když však správa tvořícího s
Vavřich
Francie
Praha
19
article
Zemského svazu pivovarů pojednou se v zdala pod-
mínky jednotné ceny piva a na místě ní začala pra-
covati o zajištěný kontingenl výroby, Ústřední
jednola „Hostimil“ odřekla další součinnost, vidouc
v kontingetaci výroby zpečetění nynějších neblahiých
poměrů konkureněních. Svaz pivovarů potom se ne-
uskutečnil. Pivovarům musí na tom záležeti,
aby se zachoval slarý slav neodvislých a hospodářsky
zajištěných hostinských. Referent navrhl tento projev
„Pivovary nechť uznají, že nynější stísněné po-
měry průmyslu pivovarského lze aspoň čásíečně
ozdraviti, jestliže se hospodářsky posilí stav hostinský
Tohoto posílení se dosáhne, vzdají-li se pivovary ne-
zřízeného kramaření s pivem v láhvích, r něhož samy
nemají valného užitku, ale kierý nad to ubíjí živnost
hestinskou. Vzájemnou dohodou nechť pivovary zřek-
nou se šíleného rozmnožování hostinců, čímž rovněž
hostinská živnost krutě poklesává. Za každý dobrý
úmysl bude hostinstvo vděčno. Každěmu však útisku
jest odhodláno spojenými silami čeliti
O pivovarech moravských pohovořil pa
Hostimil
20
article
Razim. Pan Bařtipán z Hradce Králové přimlou-
val se za vyloučení též svobodného obchodu s liho-
vinami v uzavřených nádobách z oprávněnost
obsažených v nynějším § 38. živn. Jádu
Projev páně Vavřichův sjezd schválil
Rozpravu o tom, jak si počíná samo-
správa k živnosti hostinské, zahájil re-
ferátem pan Jan Čermák z Prahy, člen správního
výboru Ústřední jednoly „Hostimil“. Podle živno-
stenského řádu obce podávají dobrá zdání o žádoslech
za nové koncesse. Na obecních radnicích nevalně
se při tom hledí na dosavadní hostinské, ačkoliv každý
nový hostinec, když obyvalelstva nepřibylo, jest
opravdovou katastrofou pro hostinstvo dosavadní. Ví-
táno tudíž musí býti ustanovení vládní předlohy o
živnostenské reformě, že také hostinské spole-
čenstvo bude podávati dobrá zdání. Pouze hostinský
rozumí strastem hostinského. Kromě toho obce li-
bují si velice v „pivním krejcaru“; třeba že účelu,
na nějž tato obecní dávka byla tu a lam povolena,
čávno se už dosáhlo, obce pivní krejcar vybírnjé na-
dále. V zemském zákoně se praví: „Okresním vý-
borům a výboru zemskému náleží přihlíželi k tomu
aby výnosu dávek obcím povolených upotřebilo se
k těm úelům, ke kterým byly určeny.“ Paragraf tento
nazývá řečník drahocenným a vyzývá hostinstvc, aby
naň nezapomínalo. Pak je záhodno, aby hostinstvo
žádalo na obcích slevu na pivním krejcaru z piva.
kterého hostinský pro konsumenty nemůže použiti.
a rovněž z piva, jehož v sudě do míry se nedostává.
Razim
Bařtipán
Vavřichův
Čermák
Hradec Králové
Praha
21
article
Referát končil návrhem resoluce:
„llostinští na všeobecném sjezdě v Jaroměři dne
19. července 1905 rozhořčeně odsuzují bezohledné
skutky samosprávných institucí zemských i obecních
vůči hostinstvu. Hostinstvo nestrpí nadále, poněvadž
to strpěti nemůže, aby samospráva pokládala je pouze
za výhodný předmět nového 2 nového hmotného vy-
ssávání, hlucha jsouc jinak k jakýmkoliv steskům
a žalobám hostinstva. Shromá žděné hostinstvo zá-
roveň se zavazuje, finanění hospodářství obcí, které
vybírají pivní krejcnr, bedlivě kontrolovati a případný
nešvar rázně stíhati.
Hesoluce došla souhlasu.
Jaroměř
22
article
Poslední odborný referát měl pan Jindrich Rýdl
předseda živnostenské jednoty hostinských v Jaro-
měři. Referent pojednal o budoucich úkolech
hostinských společenstev. Vládní předloha
živnostenské reformy příznává hostinským společen-
stvům právo, aby spolurozhodovala o udělování kon-
cessí a přenášení koncessí dosavadních. Z toho vzniká
společenstvům potřeba, aby už nyní se připravovala
k odpovědné a důležité funkci. Pro dobro hostinstva
doporučuje se, aby hostinští hleděli se vymanit, kde
se tak ještě nestalo, ze společenstev smíšených
a aby založili si společenstva vlastní, buď jen pro jed-
notlivá místa nebo pro okres. Život ve společenstvech
jest třeba osvěžit a posílit. Za nových poměrů spole-
čenstva hostinská budou míti mnoho práce kancelář-
ské. Je tudíž záhodno, aby se pomýšlelo na opatření
síly tajemnické, kterou podle poměrů nemusí býti
úřadník stálý. Referent navrhl tento projev:
„Ježto vládní předloha živnostenské reformy roz-
šiřuje na prospěch hostinstva právomoc hostin-
ských společenstev, přiznávajíc jim právo spolu-
rozhodovati o udělování nových a přenášení trva-
jících už koncessí hostinských, a ježto i jinak nastává
společenstvům nové období širší samosprávy, usnáši
se všeobecný sjezd hostinstva v král. věnném městě
Jindrich
Rýdl
23
article
Jaroměři takto: 1. Kde hostinští nejsou dosud spole-
čenstevně zřízeni, bez odkladu se postarejme o zří-
zení ryze hostinského společenstva pro město, po pří-
padě pro okres. 2. Kde hostinská společenslva for-
málně sice trvají, ale ve skutečnosti nefungují, jest
nezbytno život jejich bezodkladně omladiti a uvésti
jej v řádné koleje. 3. Kdekoliv hostinští přináležejí ke
společenstvům smýšeným, jež pro zvláštní zájmy
hostinstva nemohou míti patřičného porozumění, vy-
nasnažme se, založili společenstvo ryze hostinské,
při čemž případně zřízené spolky hostinských mohou
býti vhodným základem. 4. Hleďme, aby k budoucím
úkolům hostinská společenstva záhy a důkladně se
připravila a aby práce jejich byla vytrvalá i obezřelá,
na prospěch a ke cti stavu hostinského.“
Také tuto resolucí sjezd schválil
Po návrhu pana Kasala ze Smíchova shro-
máždění se usneslo, aby příští sjezd hostinstva konal
se v Roudnici nad Labem
Pan Vavřich ze Slaného dodatečně obhajuje
poslance, kterým se vytýká, že za uplynulých let ne-
učinili ničeho pro lid. Chtěli-li jsme obstrukci
nesmíme teď vytýkati, že se nic nedělalo.
Kasal
Vavřich
Jaroměř
Smíchov
Roudnice nad Labe
Slaný
24
article
Dopisy pozdravné poslali sjezdu čeští členové
stálého živnostenského výboru: dr. Stojan, Krato-
chvíl, Kulp a Karbus, pak posl. Fresl; telegramy
společenstvo v Přerově, p. Nevole z Kolína, p. Ečer
z Prahy, p. Langer z Roudnice, předseda Ústř. jednoty
„Hostimil“ p. Jan Štolc, p. Polan z Vídně, Společen-
stvo hostinských v Kralovicích u Plzně, pp. Gabriel
a Panz za vídeňský „Hostimil“, za společenstvov
Písku p. Drábek, hostě z hostince p. Jana Čermnáka
v Praze, p. Karel Šindelář z Prahy, p. Vilěm Hauner,
starosta měšť. společ, výčepníků pražských. Společen-
stvo hostinských v Lounech, zemský poslanec p. dr
Ulrich z Hradce Králové, Hostinská záložna v Praze.
Ježto volných návrhů nebylo, předseda přiměře-
ným doslovem sjezd ukončil.
doktor
Stojan
Krato
Kulpa
Karbus
Fresl
Nevole
Ečer
Langer
Štolc
Polan
Gabriel
Panz
Drábek
Čermnák
Šindelář
Hauner
Ulrich
Přerov
Kolín
Praha
Roudnice
Vídeň
Společit
Kralovice
Plzeň
Písek
Louny
Hradec Králové
Hostimil
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Slovanské parallelky v Opavě a Těšíně.
Překrapující, zvěsť sděluje se ze sídla jednoho
z nejnovějších všeněmeckých poslanců, z Olo-
mouce, kde řádí běsnivý prof. dr. Sommer,
nástupce opavského Hoffmanna v říšském man-
dátu. »Mähr. Tagblatt« omlouvá nepřítomnost
posl. Sommra při jednání s dvorním radou zem-
ského praesidia slezského Marenzellerem v známé
opavské poradě o další existenci českých pobo-
ček tím, že posl. dr. Sommer byl téhož dne
v téže záležitosti ve Vídni u předsedy minister-
stva bar. Gautsehe. V rozmluvě s ním vyložil
prý Sommer ministr-presidentovi ještě jednou
důtklivě stanovisko své strany, kteráž nemůže
spokojiti se pouhým přeložením českých paral-
lelek z Opavy, nýbrž musí naléhati na jich
bezpodmínečné zrušení. To žádal posl.
Sommer netoliko v příčině Opavy, nýbrž i Tě-
šína. Pakliže se těšínské německé
kruhy, dí zpráva, patrně samým Sommrem in-
spirovaná, smiřují, jak se zdá, se svými pol-
skými třídami, stihá zodpovědnost za to vý-
hradně je. Všeněmecká strana bude nezlomně
státi v odporu proti těmto slovanským ústavům
i bude prý záviseti jenom od opatření vlády,
jaké podoby nabude tento odpor. Sommer ode-
bral se také do Opavy a po rozhovoru s důvěr-
níky k dv. radovi Marenzellerovi, jemuž opa-
koval svou přednášku, ve Vídni bar. Gautschov
proslovenou. — Véc přiostřuje se stále, čím
více blíží se břit 18. srpna, kterého dne míní
všeněmectí soudní radové, zemšti vrchní i prostí
inženýři, ofieiálově, kresliči, lékaři zemské ne-
mocnice, c. k. professoři a učitelé opavšti spo-
lečné s ostatními všeněmeckými důvěr-
níky pp. Beníškem, Baročkou, Bubeníkem, Bu-
benkou, Jiříkem, Honztkem, Janečkem, Jutřen-
kou, Kosákem, Lipanským, Mohylou, Moravcem,
profesor
doktor
Sommer
Hoffmann
Sommr
Marenzeller
Beníšek
Baročka
Jiřík
Honztk
Janeček
Jutřit
Kosák
Lipanská
Mohyla
Moravec
Opava
Těšín
Ola
Vídeň
26
article
Pokorným, Pravdou, Spialkem, Světlíkem, Šestá-
kem uspořádati vydatnou oslavu významného
dne. Podle toho, kterak se zachová vláda k slo-
vanským pobočkám, zachová se k císařským
narozeninám p. c. k. prof. dr. Sommer a ostatn
státní a zemští úřadníci a zří-
zenci. Tak asi dlužno rozuměti pohrůžce
posl. Sommra o formě, jakou bude míti odpor
jeho strany proti pobočkám . . . Bude nesmírně
zajímavo pozorovat postup tohoto šroubu pomalu
proti hrudi vlády se pohybujícího, nikoli jen
z trpké zvědavosti, kteraký bude osud českých
paralielek v Opavě, ale také bude-li mít baron
Gautsch dosti odvahy poskytnouti světu podíva-
nou na vládní oběť všeněmeckého terroru. Jedné
věci lze se ovšem nadlti, že nebude totiž míti
pravdu ovšem také jen podmínečná poznámka
benešovského orgánu dra. Engla, že česká dele-
gace »neosvědčila se dosti pevnou a setrvačnou
ve věci českých parallelek v Opavě.« Troufa-
lost posl. Sommra sice ukazuje jeho doufání
v úspěch, Němci snadno dobytý, jejž by však
Češí předem zaplatili, ale proti bezohlednému
nastupování Němců, a v tom jsou s radikální
methodou Sommrovou všichni za jedno, musí
být stejně nezďolně postaven a hájen požadavek
český. Když zrušení opavských českých paral-
lelek, tedy zřízení samostatného českého učitel-
ského ústavu v Opavě. Dáme-li se z hlav-
ních měst na Moravě a ve Slezsku vyhnati, stalo
se nám příkoří nenapravitelné !
— »Křižácké výpravy českých dětí«. Tento
trefný název pro hromadné návštěvy českých
školních dětí z německého pekla do pražského
ráje — a tím Praha pro nevinnou mysl českých
Pokorná
Spialk
Světlík
profesor
doktor
Sommer
Sommr
Gautsch
Němec
Sommrův
Opava
Trouf
Morava
Slezsko
Praha
ský ústav v Opava
27
article
dětí zajisté jest — vynalezla »Deutsche Volks-
zeitung«, německo-nacionální list liberální, ze
všech německých žurnálů pro každé české ná-
rodní hnutí nejvnímavější z příčin velmi prak-
tických. Nacionální výchově mládeže mohli by
se Němci od Čechů učiti, v té se vyznají tito
výtečně, píše list a vylíčiv obšírně, jak se
v Praze měly posledně slezské děti, při čemž
nezapomíná ani historicky památných míst, jež
jim byla ukázána, jak prý se samo sebou roz-
umí, s náležitým českonacionálním poučením,
ani na jméno hostince, v němž národní zirota
slezská vyčastována, píše dále: »Bylo by si jen
přáti, aby tyto dětské výlely došly příštím rokem
hojného napodobení také se strany německé,
aby co možno hojné německé obce svým škol-
ním dětem poskytíy možnest poznati výstavu
v Liberci a znamenitosti tohoto města. Takové
dojmy uváznou v paměti a srdeích dělí a měly
by tudíž velice trvalý lidový význam.« Takž
stopu za stopou vstupuje německá nacionální
agitace do šlépějí českého vzoru od matičních
střelců, sirek, pokladniček až do národního
Němec
Čecho
Praha
Liberec
Deutsche Volk
28
article
Folku a nyní také českých dětských výprav —
křižáckých prý. Ano, křižáckých, toliko s tím
opáčným rozdílem od historických výprav dět
do Palestiny, že tyto bídně hynuly u cíle své
pouti, kdežto naše děti přicházejí z Němec do
české zaslíbené země, aby tu nabraly životních
sil proti národní smrti, kterou jim v domovině
připravují moderní Saraceni němečlí. Praha, ne-
chávajíc těchto maličkých dětí z německého za-
jetí přijíti k sobě, koná skutečně dllo neobsáhlé
národní ceny a kdo k němu pomáhá jakkol,
zjednává si zásluhu tichou, ale nehynoucí.
— Eďuard Valečka, spisovatel a nakladafel, bývalý
knihkupec pražský, zemřel ve středu dne 19. července
o 2. hodině odpoledne ve všeobecné nemocnici po
operaci krku. Narodil se 19. července 184I v Merklině,
kde byl jeho otec řídícím učitelem. Po reálních a uni-
versitních sfudiích byl povolán od známého slavisty
Hilferdinka prostřednictvím dra. Riegra do Petrohrad.
Němec
Eďuard Valečka
Riegr
Palestina
Praha
Petrohrad
Hilferdinka
29
article
Měl obdržeti v Rusku učitelské místo. Dříve ale ulo-
žena mu byla cesta na Kavkaz, aby v českém jazyku
popsal černomořský okruh, kde vláda zakládala osady.
Jednalo se o to, aby proud vystěhovalecký z Čech do
Ameriky obrácen byl na Kavkaz, kde by Čechové více
prospěchu nalezli a také kmenu slovanskému za-
chování byli. Vykonaf tu úlohu vydáním dvou spisů
Eduard Valečka projel pobřeží Černého moře koňmo
i přes perevály, od stanice k slaníci. Svízelů zažu
arci dost a dost, ačkoli gubernátoři a náčelníci staníe
starali se o něj všemožně. Po odbytých cestách one-
mocněi malarií tak těžce, že se vrátiš do Čech, kde
dlouho ještě nemocen byl a malarií trpěl, aě již
řídčeji, do své smrti. Po svém uzdravení přesídlil do
Plzně, kde jako koncessionář otevřel akciovou za-
stavárnu, byl členem její správní rady a pak 10 roků
ředitelem. V Plzni velikými obětmi zžídil si ruské
museum, jehož předměty zdarma ukazoval. S Ruskem
zůstal v stálém spojení. Roku 1876 přijat byl za čin-
ného člena »Slovanského Blahočinného komitétu«
v Petrohradě a na doporučení prol. Lamanského jme
nován skutečným členem imperatozské zeměpisné spo-
lečnosti tamtéž. Roku 1879 jmenován by! členem
výboru antropologického sjezdu v Moskvě. Při svých
návštěvách seznámil se s celým evropským Ruskem
i také české osady na Volyni navštívil. V činnost
literární snažil se hlavně seznamovati své krajany
s Ruskem. Překládal mnohé spisovatale, vydal životo-
pisy čelnějších osob. První v Čechach upozornil na
Čecho
Valečka
Rusko
Kavkaz
Čechy
Amerika
Plzeň
Petrohrad
Moskva
Volyň
Čechach
30
article
Dostojevského a uveřejnil analysu psychologickou
o jeho pracích literárních. S Doslojevským si do-
pisoval, taktéž se známým slavistou Milem A. Popo-
vem, s prof. Anatolem Pet. Bohdanovem a j. učenci
ruskými. Napsal a vydal také »Nástin dějin a liturgie
pravoslavné katolické církve v Rusku«, kteráž dávno
již rozebrána a dokončil rukopis pro druhé rozmno-
žené vydání, dále vydal učebnicí ruského jazyka
»Čech v Rusku«. Koupiv v Praze knihkupeciví o
dra, Ed. Grégra, zavedl první přímé spojení knih-
kupecké s Ruskem. Když po 13 letech po bolestných
ztrátách v rodině prodal sortiment, ponechav si pouze
nakladatelství, byl nesvědomitostí připraven lakřka
o všecko jmění. V poslední době sepsal a vydal novou
obsáhlou knihu »Obrazy z ruských dějin«. V ruko-
pise měl skoro úplný k tisku připravený druhý díl
tohoto spisu. Eduard Valečka byl též vydavatelem
»Postických besed«, pořádaných Janem Nerudou.
Dostojevský
Mil A
profesor
Anatol Peto
Čo
Ed
Grégr
Valečka
Neruda
Rusko
Praha
Postický beseda
31
article
V roce 1865 až 1866 redigoval a vydával se svým
bratrem časopis »Lumír«. Také v belletristice se po-
kusil i byl přispívatelem mnoha časopisů
— Osobní. Dětský lékař doc. p. dr. K. Švehla
odcestoval a nebude od 21. L. m. ordinovali. — Pan
MUDr. Otakar Zuna, prakt. lékař, vrátil se do Prahy
a ordinuje opět v obvyklých hodinách (9.—10., 2.—3.)
— Pan MODr. J. Nebeský, prakt. lékař, mešká o
21. t. m. do 13. srpna mimo Prahu. — Pan PhrC.
Ant. Šich z Klatov byl dne 19. t. m. o 10. hod.
dopol. na české universitě Karlo- Ferdinandově ve
velké aule Karolina magistrem farmacie veřejně pro-
hlášen.
— Promoce. Pan MUC. Vincenc Staněk, syn
civilního inženýra p. Čeňka Staňka z Chrudimi, byl
včera dne 19. července t. r. na české universilě
Karlo Ferdinandově v Praze, za doktara veškerého
lékařsíví veřejně prohlášen. — Pan JUČ. Karel
Klimeš, rodem z Lysé St., bude v sobotu 22. t. m.
o 114 hod. pol. na české universilě Karlo-Ferdinan-
dově v Praze doktorem veškerých práv veřejně pro-
hlášen.
— Promoce dvojčat. Dnes o 1/412. hodině dopol
budou na české universitě Karlo-Ferdinandově bratří
pp. JUC. Miroslav Prokeša Jaromir Proke
za doktory veškerých práv veřejně prohlášeni. Oba,
jako bralří dvojčata, současně do gymnasia vstoupili,
současně maturovali, zároveň odbývali zkoušky státní
a rigorosa a současně budou promováni.
docent
K Švehla
MUDr
Zuna
Modr
J Nebeský
Phrc
Šich
Karolina
Staněk
Juč
Klimeš
Prokeša
Jaromir Proke
Praha
Klatovy
Chrudim
Lysá St
český univerzita KarlaFerdinandov
Karla Ferdinandov
univerzita Karla
KarlaFerdinan
Ferdinandův bratr
32
article
— Úmrtí. Z Čes. Budějovie dochází nás zpráva
pro tamní tábor český velmi truchlívá. Zemřelť tam
dne 19. t. m. o 5. hod. odpol. pan Jos. Pillm a nn,
statkář, majitel domů a parní cihelny. Zesnulý byl
jedním z nejvěrnějších. Čechů budějovických a získal
si nehynoucích zásluh zvláště o český průmyslv
tomto městě. Byl platně činným při zakládání všech
českých podniků průmyslových, zvláště pak získal
si zásluhy o založení a rozkvět českého akciového
pivovaru. Rovněž jako lidumil a štědrý podporovalel
účelů národních vynikal. Dary, každého roku jím
udělované chudině a vlasteneckým účelům, jdou do
set. Oblíbeným byl ve všech vrstvách občanských,
pročež také zármutek nad smrtí jeho jest v Českých
Budějovicích všeobecný. — V Malé Skalici zemřela
dne 19. t. m. ve věku 82 let pí. Marie Reichov
roz Pickova. Pohřeh konati se bude v neděli dne 23.
července o 11/2 hod. odpol. v Malé Skalici na israel.
hřbitov v Náchodě.
— Pohřeb pana Patrika Blažka. Nevýslovně do-
jímavý byl pohled na katafalk v průčelí hlavní lodi
chrámu sv. Štěpána na hoř. Novém městě pražském.
Tam spočívala černá kovová rakev s odznaky dů-
stojnické hodnosti a v ní uloženo bylo vychladlé tělo
Patrika Blažka, českého novináře a setníka ve vý-
službě. Nespočetnou řadu zesnulých osobi doprovodil
Blažek z těchto míst k věčnému odpočinku, vzdal
poctu jich památce srdečnou vzpomínkou v referátech
pohřebních a včera službu takovou přišli jemu vy-
konati kollegové. Už se nikdy neobjeví typická jeho
postava na chrámových schodech; odkudž pozorně
sledoval příchozí a zaznamenával jicli jména. Pře
mnozí včera zavítali do koslela sv, Štěpána, aby pr
Jos
Reichov
Pickův
Blažek
Štěpán
Český Budějovice
Malá Skalica
Náchod
NN