ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ec7c0270-78eb-11dc-813f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 59, person 42, org 11, work 3
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 21. července 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 198.
4 article
Na ranní n odpol. Hlsty předjlšcť se v Praze v almínistraci na čtvrt lela . . . . 6 K — s dvojí čonážkou na něsne na čtrit leta . . . . 7 K 50h ve nlalkáchi 2 K 30 na měsíe. Tešteu: n . . . . Ka na čtvrt lela s dvejí zteilkou na měsůe za člvrt lela . . . 11 K
Praha
5 article Postátňovací glossy.
Postátňovací glossy. Prohlášením vládním v závěrečné schůz parlamentu vídeňského ohlášen počátek postát- ňovací akce, kterou má býti konečně definitivné přervána a odstraněna dosavadní neblahá sml- šená soustava naší politiky železniční. Zbědované finsnční poměry této říše a přemíra korupce, které provázely absolutistní reakci let padesálých minulého století, byly kolébkou její. Koncessn zákon želozniční ze 14. září 1854 připustil opět udělení koncessí k stavění a provozování dral soukromým podnikatelům a dosavadní státní dráhy prodávány postupně společnostem; rozumí se, za cen naprosto neomluvitelných. Dráhy. které postavil stát značným nákladem 377 mill. zl., přešly v držbu soukromou za celých 153 mill. zl. Tento přechod stál poplatnictvo tedy 224 mill. zl. a přinesl mu neblahou politiku dopravní, jejíž důsledky pociťujeme do jisté míry až do dnes. Návrat k zásadě státních drahz konce let sedmdesátých minulého století prokla- mován za situace velmi stižené a nyní teprve, po dvaceti osmi lelech od vydání zákona ze 14. prosince 1877, který byl prvým a dost nesmělým náběhem na novou cestu, míní vláda přistoupiti k sestálnění velikých soukromých drah v zemích českých. Stát prospěje krokem UImto, bude-li proveden s touže energií s jakým důra- zem ohlášen, v prvé řadě nejvíce sobě. Finanční efekt státních drah dosavadních přímo k němu nuti, protože je anomalil, aby stát ponechával nejvýnosnější trati společnostem soukromýma spokojoval se drahami, které po stránce renta- bilitní stojí z obrovské části na místě drukém. Ale dosavadní system utvořil stav, který nut i nás, abychom v předvečer akce uvědomili si ony požadavky, jichž splněním by akce pro nás teprve nabyla významu. Dodáváme hned: vý- znamu hospodářského, který máme výhradně n mysli v tomto článku.
6 article
Vídeň nedovedla nikdy jinak mysliti a uva- žovati: každé opatření hospodářské politiky po- suzováno politicky a tomuto momentu přizpůso- bováno. Přechod k soustavě soukromých drah let padesátých nedál se — až na motivy shor uvedené — jinak. Nově koncessované dráhy. respektive dráhy přecházející z rukou státu v držení soukromých po dnikatelských společností, měly se státi novou oporou systému politického, který ulpěl na tradicích centralisace a germa- nisace. Národové, kteří potlačováni politickya kulturně, měli býti zbaveni i možnosti samo- statného silného rozvoje hospodářského a při- poutáni i v tomto směru pevně k Vídni. Touto politikou zvolna připravovali se neblahé děje, které krachem z r. 1873 byly odhaleny v plné svě nahotě. Nehledě k německému rázu drah. zračila se tato tendence dopravní politiky sou kromých společnosti zvláště ve dvou momen- tech: v odstrkování Prahy a v naprosto nevy- hovujíeích spojeních Čech a Moravy. Celou dopravní soustavou připoutávána Morava k Vídni ve vědomém provádění systému, kterému bylo uvolňování pásek mezi Čechy v zemích českých prostředkem k jich snazšímu oslabování. Soustava tato neprolomena do dnes a zračí se v hospodářské politice tohoto státu velmi jasně. Připínáním hospodářských zájmů Moravy k Vídni má býti oslabováno vědomí jednoty národní. Nelze popříti, že tato politika, která není původní, měla nejeden úspěch a že teprve rostoucí uvědomování národní počalo jí stavěti hráz. Peněžně byla Morava až do nedávna spjata k Vídni. Vídeňské banky obestřely ji slie svých filiálek, zatím co německá majorita mo- ravského sněmu dovedla využiti svého postavení i v zemských ústavech peněžních. Teprve pro- nikání filiálek českých bank a vědomý odpor
Morava Vídeň Praha Čechy Morava
7 article
českého lidu na Moravě proti této nadvládě ně mecké razí cestu k obratu. Železniční politika stále dosud nejeví nejmenších známek, že by dosavadní systém, který stavěl přímo hráze meze obchodní a vůbec hospodářské vzlahy obou zemí českých (o Slezsku ani nemluvě), byl opouštěn. Naopak: poslední úprava dopravních nákladových sazeb na dráze císaře Ferdinanda k starým ne- spravedlnostem přídala novou, doprava z Čech na Moravu děje se za podmínek mnohem ne- výhodnějších než na př. na Moravu z Dolních Rakous. Úprava tato, která měla býti koncessí Haliči za odklad postátnění této dráhy, stala se vůli vídeňských vlád novým darem Vídni. Ústupek Polákům učiněný oslazen takto pro věčně nespokojenou Vídeň. Ale nejen to. Spo- jení celé řady moravských krajů s Čechami jest vlastně soustavným hospodářským rozlučováním jich, zatím co i projekt průplavu pardubicko- přerovského mizí zvolna z projektů, které mají býti provedeny. Dosavadní spojení západu a jihu Čech s Moravou bylo by při rozumné politice dopravní naprosto neudržilelným. Stav tento není náhodným a stačí jen si uvědomiti, jak stát provozuje na př. vozbu na české příční dráze jižní, aby byla zřejma tendence tato. Hospodářské vztahy Čech a Moravy v poslední době rostou a sili a budou mohutněti rovno- měrně s hospodářským rozvojem našeho národa Má-li se tedy státi přechod k soustavě státních drah zdrojem hospodářských prospěchů pro země české, musí přinésti obrat i v tomto směru. Vídeň musí pak ovšem vzdáti se názoru, že hospodářská zřízení jsou pouhým prostředkem politickým a změněný názor vyjádřiti skutkem přizpůsobením dopravní politiky (i po případných nových investicích) potřebám národů.
Ferdinand Morava Slezsko Čechy Dolní Rakousy Halič Vídeň spo průplav pardubický západ
8 article
Dosavadní centralisační a germanisační po- litikou soukromých společností, které k ní svá- děny ať levným postupem bývalých drah stát ních, ať výhodami koncessními, trpěla Praha nemálo. Mnohé ze starých hrotů ulomeny au některých podniků nastal alespoň z části obrat. Ale cile oné pohitiky dopravní, která přivedl na př. společnost severozápadní dráhy k lomu, že spojení Vídně s Berlínem po jejích tratích pro- vedeno s opomenutím Prahy, nezahlazeny dosud a není tomu dávno, co němockými listy obihal nový projekt spojení tohoto a opět při vyhnut se Praze. Sestátněním společnosti státní dráhy a severo-západní dráhy, oetnou se obě dosa- vadní přímá spojení Berlina s Vídní v rukou státu — ta chvile je vhodna ke konečné kor- rektuře stavu, který je v přímém odporu s ho- spodářským významem Prahy a který ulvořen jen a jen snahou snížiti co nejvíce posici hlavy království. K nému družily se momenty další
Praha Vídeň Berlín státní dráha
9 article
Spojení severu a severo-východu Čech s Prahou nese na sobě začasté pečeť úsilí uvolniti pokud možno vztahy mezi zněmčenými kraji království, zatím co českým tamním obvodům dostalo se spojení s centrem země, kleré je v přímém od- poru s hospodářskými zájmy jich. Mlá-li tedy s státi postátnění i po této stránce pro nás hospo- dářským prospěchem, bude nutnou pronikavá revise poměrů dosavadních za současné úpravy dopravních poměrů na Prahu se zřetelem k vý- znamu jejímu. Spojení Prahy se zabraničím neodpovídá naprosto váze hlavního města krá- lovství a jednoho z nejstarších kulturních i ho- spodářských středisek; i v tomto sméru připadne státu povinnost nejedné a hodně pronikavé kor- rektury. Konečná náprava nepřinese však prospěchu čekaného, nebude-li se k ní družiti další: účelná úprava sazeb dopravních. I osobních i nákla- dových. Co v prvém směru mohlo býti učiněno pro Vídeň, které staví stát naprosto nevýnosné městské dráhy a dle jejiž potřeby upravuje sazby
Praha Vídeň severovýchod Čechy
10 article
dopravy osobní, může býti učiněno i pro Prahu. Ve svém proslovu ministerský předseda ovšem ohlásil úpravu sazeb dopravních, obavy ze zvý- šení jich byly pádnou a výmluvnou illustrací, jak se u nás podobným ministerským slovům rozumí. Vláda ovšem si pospíšila, aby odmitla myšlenku zvýšení dopravních sazeb nákladových. Jeji tiskový orgán sděloval, že úpravou může býti i odněti některých dosavadních výhod pouze zvětšení některých tarifníeh položek. Budiž. Nebude ale tato politika provozována proti nám, po stopách příkladu, který podává ve své tari- faci severní dráha eísaře Ferdinanda, tak stran- nická k českým městům a místům? Záruk, že se tak nestane, vláda nepodává, a tak tím více jen nabývají váhy návrhy, kleré nedávno před- ložila po této stránce pražská komora obchodní. A mimo to: i po sestátnění hlavních tří sou- kromých drah zbudou v Čechách společnosti, které ostentativně zdůrazňují své němectví a strannickost a z nichž speciálně ústecko-teplická a česká severní dráha vzbudily již tolikráte svým postupem odpor. Jaké cesty k nápravě i zde míni nastoupiti vláda? O tom není pochyby: postátnění velikýeh drah soukromých bude v prvé řadě prospěchem státu. Zdrojem hospodářských zlepšení stane se nám teprve tehdy, až budou odstraněny nespra- vedlnosti dosavadní. Jest nutno uvědomiti si to v čas, aby vhodná chvíle nestihla nás nepři- praveny.
Ferdinand Praha Čechy
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. července. (Trpná op po- sice v Uhrách.) Výbor pro všeobecné hlaho ve stolici pešťské vydal provolání, jímž uvádí ve známost usnesení stoliční rady stran trpného odporu. V provolání se praví, že hlavní shro- máždění stoliční zvolilo dne 21. června 65členný výbor, který má podporovati jednání stoličních úřadů a býti oporou úřadníků. Výbor tento po- kládá nyní za svou povinnost, hájiti též zájmů poplatníků stoličných. Proto sděluje, že dle uherských zákonů nesmějí se předpisovati ani vybírati daně bez předchozího schválení parla- mentu. Poněvadž říšský sněm letos rozpočtu neschválil, není nikdo povinen daně platiti, dokud potrvá nynější stav. Občané, neplatice daní, užívají práv ústavou jim zaručených. Ale výbor má za svou povinnost upozorniti přit příležitosti, že občané, užívajíce svého ústav- ního práva a konajíce spolu vlasteneckou po- vinnost, nesmějí se oddávati domněnce, že za lelošní rok daní vůbeč platili nebudou. Přijde doba, kdy nynější neblahý stav pomine a stární život vejde opět v pravidelné koleje. Pak bude každý povinen zadržené daně zaplatiti. Protoat každý má na mysli budouenost a peníze, určené na daň, bezpečně si uloží ve spořitelně nebji- ném úvěrním ústavě, aby ho příští platební rozkaz nepřekvapil nepřipraveného. Vyžaduje toho vlastní zájem každého poplatníka i zájem drahé vlasti. Provolání podepsal bar. Desid. Pronay jako předseda a Géza Szabo jako zapisovatel. V Praze, 20. července. (Podrobnosti z liptovské volby.) Ministr Lányi dal při volbě ve sv. Mikuláši pracovati pro sebe obvyklým druhdy v Uhrách prostředkem, penězi.
Szaba Lányi Mikuláš Praha Uhry
12 article
Ale přes to zůstal v menšině. Zvolení Lányov překazili kromě uvědomělých voličů slovenských, kteří odevzdali své hlasy národnímu kandidátu dru. Slodolovi, hlavně přívrženci uherské strany neodvislosti Swialovszky a Horvath. Dali přelo- žiti do maďarštiny volební provolání Stodolovo, v němž se praví, že národnosti nejsou již ani proti maďarskému velení a nehodlají nadále zájmy Vídně podporovati proti Maďarům. Prí- vrženci Stodolovi — jak se sděluje »Budap Tagbl. — přitáhli k volbě za zvuk písně Košutovy, načež kapela strany neodvislosti odpověděla tím, že zahrála »Hej Slované!« Po volbách Slodolova strana odeházela za zvuků Klapkova pochodu. Listy koaliční vyslovují pře- svědčení, že při užší volbě, ač nevzdá-lis min. Lányi kandidatury, všickni přivrženci strany neodvislosti a jiných stran koaličních odevzdají své hlasy národnostnímu kanditátu Slovákov dru. Stodolovi, který stojí zjevně na stanovisku opposičním a proto zasluhuje přednost přen členem »pokoutní« vlády Fejérvárovy. Ze Lvova, 19. července. (Feofil Pa- vlikov .) Dne 17. t. m. zemřel bývalý dlouholetý vůdce haličské strany staroruské, zemský a říšský poslanec, čestný kanovnik ruské kapituly Ivovské, Feofil Pavlikov, ve věku 84 let. Otec Pavlikov narodil se r. 1821 v Bře- žanech, kde jeho olec byl farářem. Roku 1846 byl vysvěcen na kněze a stal se v brzku ná- stupcem otcovým na faře břežanské. Několik let byl též učitelem ruského jazyka na taměj- ším gýmnasiu. R. 1857 jmenován byl farářem Ivovského chrámu P. Marie a ve Lvově počal se ihned účastniti politického života ruského.
Swialovszky Horvath Stodolův Maďar Stodola Košutův Slovan Klapkův Lányi Fejérvárův Vídeň Lvov Bra Budaponsko Tagblishing Slodolov strana Feofil Pavlikov
13 article
R. 1861 zvolen byl za poslance do zemského sněmu a r. 1873, když zavedeny přímé volby říšské, také na říšskou radu za okres břežan- ský. Na sněmu i na říšské radě vynikal jako dovedný řečník, mající stále na mysli zájmy svého národa. Stav se r. 1865 kanovníkem, by od r. 1870 předsedou politického spolku »Rus- skaja Rada«, předsedou kulturního ruského spolku jmena Kačkovského, Národního domu atd. a vůbec byl činným ve všech národních podni- cích haličské strany ruské až do pozdního věku. Přes to, že byl zjevným stranníkem strany staroruské, těšil se vždy vážnosti všech ruských i polských stran haličských, jimž vnukal úctu svou čestnosti a pevností přesvědčení. Budiž česť památce poctivého národovee! Ze Zadru, 16. července. (Proti slo- vanským peněžním ústavům.) Na schůzi dalmatských vlastníků parníků, konané v Terstu, vláda projevila prostřednictvím minist. rady Dellesa přání, aby se zřídilo jedno paro- plavební družstvo, které by bylo povinno opa- třiti si potřebné peníze u vídeňského úvěrního ústavu s výslovným vyloučením všcch slovanských peněžních ústavů. Z prohlášení toho právem se soudi, že vládě jde o vliv německého kapitálu na dal- malském přímoří. Dr. Mihaljevič vyzývá v »Nár. Listě« poslance, zemský výbor a ob- chodní komory, aby svorně a energicky se vze- přeli vnucování německého kapitálu a něme- ckého vlivu na Dalmacii. Tentokrát nejde už o nějaký vzdor proti Iv. Hribarovi a lublaňské bance, nýbrž o záchranu dalmatského námoř- ního obchodu před německým vlivem.
doktor Mihaljevič Iva Hribar Rus Terst Dalmacie národní dom lublaňský banka Delles přání
14 article
Ze Záhřeba, 18. července. (Cirke v n statut srbské pravoslavné církve v Bosně.) Cařihradský patriarcha schválil již církevní statut bosensko - hercegovské srbské pravoslavné církve, vypracovaný býv. ministrem pro Bosnu, Kallayem a zemskou vládou bosen- skou, tak že statut ten může býti nyní předlo- žen clsaři k sankci a v brzku může býti uveden v život. Nový statut opírá se o platné nyní sta- tuty jiných pravoslavných církví v Rakousko- Uhersku. Organisace samosprávné pravoslavné církve bosensko-hercegovské a tamější školní správy dělí se ve tři stupně. Nižší samospráv- nou jednotkou jest eírkevní a školní o be s jednou neb několika farami. Druhým stupněm jest eparchie (diécese) a nejvyšším stupněm jsou centrální orgány pro všechny čtyři bosensko- V drobném prodejit uni číslo o tolě . . . ma sb 1 pelslni . . . . za z h Ve flislkách na veskové- zanní čáale. . . . sčpi olední Inseráty plati se kotevě nspřeo Přadplaceni a inserty přijíná dmainl- strace v Marlanské ulizi č.a. Tem nsehízejí se též ro dakee tiskárna n expedice „Nárudnich Lo.ictů-, Eukopisy ao novraesji.
Kallay Záhřeb Boseň Bosna RakouskoUhersko Tema
15 article
hercegovské pravoslavné eparchie. Správu cír- kevních fondů, nadací, statků a škol vedou samosprávné sbory, v nichž vedle duchovních zasedají i laikové. V každé církevní obci bude zřízen církevní sbor, jenž si voli stálý církevní a školní výbor; v každé eparchii širší a užšl církevní a školní rada a pro celou zemi vrchní správní a školní rada. Do všech těchto sborů vysílají se členové volbou, vyjma osoby, jimž členství ve sboru a výboru náleží dle hodnosti a povolání. Ve věcech soudních, zvláště man- želských, rozhoduje v prvé instanci soud epar- chiálný, v druhé nejvyšší eírkevní soud a v třet instanci patriarcha. Potřeby duchovního semináře v Sarajevé a služné biskupů budou se na dále platiti z důchodů zemských. Ostatní potřeby samosprávných církevních obci uhradí se při- rážkami na přímé daně osadníků. Výši přírážek stanoví církevní sbory, ale podléhá schválení zemské správy; přirážky budou vybírati berni úřady. Z důchodů církevních obeí bude se platiti také služné duchovním, takže odpadne dosa- vadní povinnost obci, aby si samy vydržovaly své duchovní správce.
Sarajevá
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. července Před volbami v Srbsku. V Bělchradě, 17. července. (Dop. „N. L.“) Do poslaneckých voleb (23. července) zů- stalo ještě jen 5 dnů. Která strana zvítězí, mů- žeme tušiti, ba i dosti určitě předpokládati, ale dříve nutno rozhlednouti se po poměrech v Srb- sku, nutno věděti, kdo bojuje a nač bojuje, aby nám situace byla pochopitelna. V Srbsku opa- kuje se nyní stará historie, zvláště pokud se týče národní strany radikální. Octla se v nových po- měrech, v tetožné situaci, ve které byla za po- nování Obrenovičů. V její mohutnosti a srhsko- stovanské politice i demokratických principech nebožtíci králové viděli nebezpečí pro dynastii, v jejím rozštěpení a oslabení viděli svou bez- pečnost. Proto pracovali v tom směru s největ- ším úsilím a všelijakými prostředky. Proti radi- kální straně bouřena veřejnost Evropy, všechny strany v Srbsku, státní policie a úřady. Ně- kolikrát byl prohlašován výminečný stav s ná- hlým soudem, jemuž vůdci radikálů odevzdá- váni k odsouzení. Publikovány neparlamentním způsobem zákony, jimiž prohlášeny za neplatné hlasy, odevzdané při volbách kandidátům radi- kálů. Vláda byla sestavována z mužů, kteří za sebou neměli nikoho.
Dop Srb Praha Srbsko Evropa
17 article
Když se takovou politikou nic nesvedlo radikální strana nepřetržitě měla obrovskou vět- šinu v lidu, vůdci radikálů volání ke státnímu veslu, aby uzavírali půjčky na vyzbrojení ar- mády a placení státních dluhů. Co však radiká- lově provedli pro blahobyt lidu, pro národní svo- bodu a myšlenku, to bylo pravidelně zničeno prvým státním převratem. V nepřetržitém boji mezi radikální stranou a libovůlí panovníků zmohli se tito na „šťast- neu“ myšlenku, vybrati z radikální strany cti- žádostivé elementy a z nich utvořiti zvláštní po- litickou skupinu. Nebožtík Alexandr byl prvý, jenž prohlásil, že Pašič a jeho soudruhové, radi- kální předáci, jsou „kompromitovaní“ muži,a že žádný solidní, nekompromitovaný radikál nesmí míti s nimi nic společného. To účinko- valo. Ambice dosáhla svého. Dle receptu a vůle nebožtíka krále sestaven na počátku malý krou- žek tak zv. „samoslalných radikálů“. Kroužek rostl, až vyrostl ve zvučnou skupinu. Roztržka v radikální straně stata se nevyhnutelnou, po- tom i fnktem, na radost dynastie. Tu však padl poslední Obrenovič jako obět omylů svýcha ctce svého, Padl, když v Srbsku nebylo již mo- hutně, dobře organisované a diseiplinované stra-
Pašič Srbsko
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Italska maněa. Píše JUDr. Jaroslav Koutecký. Manča v Italii je horší nežli nejhorší Manč u nás. Nepíše se s „č", nýbrž s „ci“, ale značí telik jako turecký bakčiš, u nás — zpropitné. „Mancia Italiana“ kráčí ruku v ruce se svým družkami „žebrotou“ a „pouliční nabídkou“. Jest sice vždy protivná, ale vyrůstá cestou o Soveru k Jihu postupem geometrickým. V Be- nátkách je nepřijemná, ve Florencii obtížná. v Římě nesnesitelná, v Neapoli dohání již k zou- falství. Kdo nemá místo nervů dráty, její půso- bením jistě pozbude klidu a spokojenosti. Ner- veení pak může utrpěti stíhomam z vědomí, že za každým krokem a rohem, za každého času a počasí — číhá na něj — manča. Několik praktických případů z vlastní zku- šenosti.
JUDr Koutecký Manča Be Florencie Řím Neapol Ner Mancia Italian
19 article
Místo lěje, Neapol, čarovný lid, hotel první třídy, na straně di Sta. Lucia. Z oken nádherná vyhlídka. Moře bije o začernalé hradní zdi staro- bylého kastelu dell' Ovo. Na molu naproti je příboj největší. Vyhlídka na levo na pantátu Vesuvio, práče trochu nevrlého, pokuřujícíhosi ve dne a v noci, každé 3 až 4 minuty odplivují- cího ohnivé sloupy. Na východ a k jihu vábný pohled ke Castellamare a až k Sorrentu, proti němuž z moře vysoký ostrov Caperský jako vel- ryba vykukující. Zkrátka, velkolepý pohled na celý rozkošný záliv Neapolský. Loučíme se s Neapoli jen asi na dva dny k vůli výletu na ostrav Capri. Však pro všechny případy v hotelu zaplatíme. Jsme totiž dva; já a milý krajan-soudruh, professor K .. . k ze Št. Hradce. Účet v souhrnu 97 lir... Co zbývá do škaredé 100lir. bankovky, ponecháme panu ře- diteli, jenž zapisuje v jidelně do tlusté, červeně vázané knihy hříchy, mimo table d'hěte spá- chané. Tedy manča — 3lirová. Následují vrchní číšník 2 liry, oba nosiči pokrmů 2 liry. nosič nápoje 1 l., pokojská 2 1., cidič šatůa bot 2 1., podomek, vynášející a snášející zava- zadla 2 1., liftař čili vylahovač do poschodí 2 l.,
Lucius Neapol východ Sorrento Capri Hradec
20 article
ecneierge 2 l., domovník 2 1., noční domovník 1 li., úhrnem 21 1. Zapomněl jsem sice jistě ještě nějakého vytahovače manči — však to stačí. Jsme dva; dolchne na každého po 10 1/4 l., přes 10 koruneknaší měny. Celkem by ještě ušlo. Máme několik kroků do přístavu. Jdeme pěšky; nejnutnější zavazadla nese posluha. Sotva jsme vykročili, je tu veturino (drož- kář). Volá: Siňore, Maj her! volen zí? (čti všecko po česku!) My na to: niente! Drožká nepopustí. Jeda s námi, vlastně příme do nás. Volá stále a stále. Někdy se dva, tři veturini předháněji a nadávají si při tom. Mezitím ná přepadlo deset nabízečů pohlednic, ricord (vzpo- mínek na Neapol), figurek, jižního ovoce ald. atd. Na molu složil posluha své břímě, dvě tašky a deku. Natáhl ruku: Manča! Jak po- dávám manču, vypadl mi deštník. Jakési neapo- litánské individuum podává mi levou deštník, pravou natahuje. Manča! Sedáme do bárky. Jiná figura podává nám věci do bárky a natahuje ruku. Manča! Hledáme nějaký dvousold. Už také bárkař natahuje ruku. Ne pro manču! to bychom mu křivdili, nýbrž pro dovozné na lod.
Manča Neapol Siňore
21 article
Musí se mu ovšem přidat měděný paták. Dáme mu, což jeho jest. Přistáváme k lodi Vystu- pujeme na můstek; dvě tašky, deku podává veslař a vztahuje známou už ruku. Na můstku sluha z lodi odebirá tašky a deku. Zase známá ruka! S levé strany od buffetu volá sklepník Mesjé, manžé, boir — meine hern — trinken! Signori manžáre — berre. Obchodník s korály zastavil nám cestu, nabízí své zboží, nechce nás pustit na palubu. Konečně vystupujeme po schůdkách, ale zastavuje nám cestu číšník. Na- bízi koňak, rum, víno, suchary. Unikli jsme. Usedáme konečně blíže kapitánova můstku. Úž je tu židák neapolský. Má želvové vějíře, binokly, hřebeny atd. Ne a ne se dát odbýt. Mluví všemi jazyky. Nadarmo. Odchází a bručí. Jedeme. Za námi zazněla hudba (2 kytary, housle, mandolina!) Nápěv ze Santa Lučia: „O krásná Neapoli!“ Zase — manča, a více- násobná. Do Capri se opakovala třikrát. Obchod- nici, sklepníci, šumaři, zpěváci. — Okouzleni, sledujeme panorama vzdalující se Neapole, zá- liv, Sv. Martin, Vesův, úpatí, pokryté městečky
Vyst svazek Martin Santo Lučia Neapol Capri
22 article
atd. atd. Však pocit blahé rozkoše otravuje svou neúnavnou dotěrnosti neodbytná, prokletá manča! Přistáli jsme dříve u „modré jeskyně“. Je překrásná pohoda. Bude skvostný pohled. Více než šedesát lodiček hemží se za sebou . Dvě elegantní mladé dámy usedly zrovna nad úzkým otvorem jeskyně na úzké stezičce. Smějí se nám (jsme oba fešáci!), jak se oba klademe na hřbet do lodky. Smějeme se také a vjíždíme do je- skyně. Na mou věru! Všude samá šmolka. A ve vedě všechno samé střibro.Však odbočil jsem K věci! Vyjeli jsme z jeskyně malou dírečkou a namáháme se z posice ležma do „seda“, obě Laury (hezké byly, vyptali jsme se, byly dvě ladies z Anacapri!) zase se nám vysmívají. Smě- jeme se zase taky a pozdravíme. A teď, rozumi se, manča. — — — Signori, praví veslař, poplatek tam do čepice; mně přijde zvlášť. Čepice, byl taliánská, nesmírně dlouhá, vypadala jako po- dlouhlý pytlik. Rozbřesklo se mi, proč národní čepice taliánská je tak dlouhatánská? Všecky bárky jedou zpět kolem bárky nějakého „vrch- ního“ veslaře. Máme teď ve všem samé „vrch- ní“! Do taliánské čepice tohoto taliánského „vrchního“, na dně bárky ležící, sypou se liry. „vstupného“, vlastně „vjízdného leže“.- Jelimánek, co nás veze, je vlastně kus drzouna.
Laura Anacapri
23 article
Nemá práva na manču, však si diktuje zcela chladně po liře za — pasažera, blaženého, že uviděl vyhlášenou šmolkovou jeskyni a že vše- cko šťastně dopadlo Vstupujeme na loď. Na můstku podává lod- ní sluha jednu ruku, druhou napřahuje — však už víte! Na! Lumpisko! Dieči! (dvousold = 10 haléřů). Za chvíli jedeme. Za dlouhou chvíl jsme u přístaviště Caperského blíže — Mariny Marina na rozdíl od Manči je rozkošné přístavní hnízdečko na Capri. Vystupujeme z lodky vstupujeme do druhé a všecko — od repetice. Mauča a — manča! Octli jsme se na pěkné verandě hótelu „Bristol“, kdež nás vítá roztomilý krajan, pa Fäckel, rodilý Pražan, mluvící dokonale hro- madou moderních jazyků, jen česky chudák za- pomněl. Jeť od malička v Italii. Až na nějaké „Má úcta!“ — vše se mu vykouřílo. Však ne vadi! Je prý přes to upřímný Čech, a pěstitel vý tečného caperského s vlastním sklepem! — Máme již důkladný hlad. Změna podnebí mořský vzduch, ranné vstávání, žádné pivo, vý borná vína — vše tráví znamenitě Sotva jsme se pustili do jídla, spustila vedle 5členná ka pela. Zajímavá bandička. Sami sourozenci. Mladí, veselí, dosti hezcí a hrají s jakousi ne- dbalostí, ale dobře. Housle, kytara, mandolina. A zpívají. Při prvním „výběru“ dáme jim liru. Z vděč nesti signorina spustila nějaké solo. Co to? „Deutsche Worte hör' ich wieder?“ — Oho „Non siamo Tedeschi!“ odbýváme slečinku dosti drsně. S graciosní poklonou přetrhla arii a spustí ihned jakousi taliánskou serenádu.
Lumpisko Dieč Manča Fäckel Pražan Capri Tedeschi Bristol Deutsche Worte
24 article
Ještě jedna manča — ale nyní vyzrajeme na levce. Půjdeme si zdřimnout. Cnceme stovo uči- niti skutkem, však tu se vyskytlo a podává nám do ruky korále rybářka caperská, silná, snědá hezká, svůdně se usmívající. Neodolali jsme. Několik šnůr! Nejsou tak drahé. Smluvena cena. A pak prý ještě — manču pro malé, hezké děv- čátko, jež se mámy drží za sukní. Ještě manču sklepníkovi a teď do opravdy do vytoužené, ho- rizontální polohy ! .. Odpluli jsme z Mariny di Capri a přistál za nedlouho v proslulém Šdišti Torquata Tassa. v malebném Sorrentě. Malými serpentinami ve skalní stěně stou- páme ku příkrému břehu města. Před vraty ho- telu „Loreley“ drožkář nabízí se nám s nejluz- nějším (čti nejšibalštějším) úsměvem. Smluven za objížďku města a cestu do Pompeji přes Ca- stellamare poplatek 8 lir. Věci položí sluh z hotelu zatím na vůz. Vejdeme na chvíli, něeo utratit na verandu. Je odtud čarovný pohled. Posnídali jsme. Účet! (V Italii je na všechno hned účet.) Dva šálky thé s chlebem a máslem 3 liry, vynesení věcí z bárky do hůtelu 2 liry — a manča sklepnici. Vyhlídka na moře, čerstvý vzduch a časně ranní slunko na štěstí, zadarmo) Na posledním stupni schodů k verandě čeká posluha, jenž nám vynesl věci, v účtu právě kra- levsky 2 lirami honorovaný! Vztahuje ruku Ovšem! — manča!
Tasso Marin di Capri Loreley Ca
25 article
Přistupujeme k vozu. Co se stalo? Kde jsou věci? Jak se dostaly zase z vozu? Vidíme-li dobře? Kolem povozu hemží se několik lidí, id est podomků, sklepníků, pikolů. Podávaji nám vesměs horlivě a znova naše tašky, deku, deštníky, kukátko atd. A — natahují rucel Bohdejž vás husa! Mimoděk oba se zařehtáme a platíme svoji daň té ingeniosní vyděračnosti. Za velkolepé cesty přes Castellamareči staré, zasypané Stabiae, svalil se nám kůň a zlá- mala voj u vozu. Hledání nového povozu za- vdalo ovšem podnět pravým orgiím „mančov- ského“ řemesla. A teprv návštěva divů světa pompejanského! Ale na jednu neapolskou manču však jsme přece vyzráli. A byla z řádu „tučných“ Hledáme chrám San Domenico Maggiore. V přilehlé klášterní škole přednášíval před 600 lety slavný scholastik, „Doctor universalis“, sv. Tomáš Aquinský.
Aquinský Sana Domenico
26 article
Prší. Dle plánu jsme blízko eíle, alev úzkých uličkach těžko se vyznati. Prosíme mla- dého, dosti elegantního kněze, aby nám ukázal cestu. Ochotně nás zavádí do blízkého chrámu. U vchodu stanul, děkujeme a elegantní sluha beží natáhl ruku. I ty Brute? Stavě se hloupým, uchopil jsem se podávané uky a vřele jí po- třásaje: „Grazie tante, Signorel Spolucestovatel, zasvěcený plně do nálady, neodolal veselosti. Překvapený ochotník v hávu kněžském díval se chvíli udiven za námi,a cosi bruče, odcházel . . Však to není ještě vrehol! V neapolském dómě, u sv. Gennara, sám pan kanovník si nám říkal o manču. Bylo to na Květnou neděli. Právě započal průvod. Bylo přes 200 kleriků a kněží, 22 in- fulovaných kanovníků a biskupů. Sám kardinál- arcibiskup neapolský, stařičký pán žehnal ovečkám. Vstoupíme do proslavené „Capella del Tosoro“, kde přechovávají nádoby s krví sv. Januaria či Gennara, o jejíž legendární zázrač- nosti se právě vede učený spor. Kněz — jak jsme později zvěděli, kanovník — jenž tu právě dlel, ukazuje nám ochotně znamenitosti. Na od- chodu děkujeme uctivě — a důstojný pán na- táhl ruku pro — manču. Řekl sice: „pe
Brutus Gennar