1
article
freundlich referátu) za správnější, stavěti se
oproti Čechům přívětivěji, aby je získal, pro
jich osud, státi se poddanými německé říše. Pan
dr. Herben nám namítl, že proti němu uvádíme
hlasy říšsko-německých klerikálních listů, při
čemž dovolil si dětinskou poznámku, že nám
není známa politická barva kolínského listu.
Nuže, p. dr. Herben nás kvalifikuje nepochybně
ještě níže než klerikální listy, a přece nám od-
povídá — nehledě ani k tomu, že jemu samému
byli dosti dobrými tak truchliví svědkové, jako
„Obrana zemědělců“ a „Samostatnost“. Nuže,
napíše-li říšsko-německý list, byť klerikální, něco
podobného o spolustudentu českého novináře,
který v Praze s říšsko-německým svým kollegou,
stejně evangelicko-klerikálním chefredaktorem
jako on, velice důvěrné styky pěstoval, něco po-
dobného, pak jest ovšem povinností tohoto —
českého novináře, aby samočinně, bez otázek
složil účet z těchto svých styků. Což nemá pan
„chefredaktor“ po ukázkách svého žurnalisti-
ckého umění dosti odvahy, aby, jak Němci říkají,
„dokola pryč“ všechno zapřel?! Opakujeme, že
náš dotaz založen jest výhradně na citátu ze
Schindowského, abychom mu odpověď usnad-
nili, a že nemusí míti ani zřetele k tomu, co
k tomu pověděla „Köln. Volksztg.“ Ptáme se ho,
zdali věděl o těchto tendencích dříve, než se
Schindowským své styky zahájil a považuje-li
další styky s ním za sjednotitelné s povahou če-
ského žurnalisty? Dostane se nám aspoň na to
odpovědi? — V dnešním čísle „Času“ vy-
střídal pohádkáře Herbena neméně doved-
ný vypravovatel kolínský pan farář Dušek.
Čecho
doktor
Herben
Němec
Köln
Dušek
Praha
2
article
S velikou zálibou věnuje se tu pan farář zá-
hadné figuře z první kasiňácké pohádky Herbe-
novy, Maxu Rumplerovi. Tam jsme seznali to-
hoto výtečníka jakožto hostitele pruských hostí,
kterýž je častoval vínem a snad za ně i po
věstný oběd v německém kasině platil, z vy-
pravování páně Duškova dovídáme se o dalším
dobročinném aktu Maxa Rumplera, kterýž tu
vystupuje jako velkoalmužník protestantské chu-
diny. Pan farář Dušek hledá řečeného Rum
plera, aby mu vrátil 10 K, jež on, Rumpler,
zanechal u něho na stole pro chudé. Podle
narážek dnešního »Času« a čísěl předchozích
ještě uslyšíme, že jsme my Rumplerovi dali
oněch deset korun pro chudé kolínského pana
faráře, minule tvrdili pánové, že sám pan
Rumpler almužny přijímá. Snahy pp. protivníků.
aby z tohoto Rumplera zkonstruovali nějaký
detektivní román, aby nám jej přišili na záda,
jsou skvostně klassické a v této trudné a únavné
práci s nimi momentem nadmíru osvěžujícím
Nám dokazují, že jsme se dali napáliti Rum
plerem, ale sami na sloupcích dokazují, kterak
oni jím byli napalováni. Na jich křečovité snahy,
uváděti nás ve spojení s Rumplerem, odpoví-
dáme jen tolik, že máme od něho prohlášení,
že s námi žádných jakýchkoli styků neměl, a
žádných zpráv nám nedodával. Toto prohlášení
nám zaslal bez našeho zakročení, k němuž ovšem
nemohlo dojíti, ježto jsme neznali jeho adresu,
a kdybychom ji byli znali, ani bychom nebyl
o něco podobného zakročovali. Neboť by bylo
truchlivé, abychom na svá tvrzení potřebovali
ještě svědectví nějakých Rumplerů. Pravíme, že
naše informace, o jichž dosahu a dalším ob
sahu nemá »Čas« ponětí, pocházejí z pramene
mimo potuchu přátel pana Schindowského.
Maxa
Rumpler
Duškův
Maxa Rumpler
Dušek
Rumo
Schindowský
Herbnov
3
article
Co o Rumplerovi dokázáno? Že byl kumpánem
pruských a českých pp. farářů; tvrditi, že jsme
jej na ně poslali my, toť hodno fantasie do-
davatelů páně Hynkovy románopisecké firmy.
A nyní ještě slovo panu faráři Duškovi.
Když už se chopil péra, aby napsal do
realistického denníku úvodní článek, bylo jeho
povinností především jiným, aby se
vysíovil o velice interessantním
dopise, jemu samému připisova-
něm a otištěném v štyrsko-hrade-
ckém, ovšem klerikálním žurnále.
Z dokladů dosud uveřejněných je to doklad
panu Duškovi nad jiné přitěžující i uvádíme jej
pro osvěžení paměti panu faráři Duškovi ještě
jednou. Citovaný úryvek dopisu p. Duškova
k vynikající osobnosti »Ev. Bundu« zaslaného
zní následovně:
„Současně nacházíme se před spojením strana
Lidové (rozuměj realistické. Red.), pokrokové a jisté
frakce mladočeské (!?). Byl jsem přítomen jedné ta-
kové poradě, v níž projednávány byly otázky: Do-
rozumění s Němci. Češi evangelíky aneb katolíky?
A proč evangelíky, i v případě annexe Německem?
Jest zjevno, že mysli směřují k nějakému východišti,
i tu narážíme my protestanti svou slabostí a nema-
jetností do hlavy, neboť co všechno mělo již býti uči-
něno, aby se těmto otázkám vyšlo poučením vstříc?
Protož vidím naši hlavní úlohu v tom, aby protestan-
tismu dostalo se dobré výbavy („den Protestantismus
gut zu equipieren“), aby stal se attrakcí a mocí, aby
těm lidem bylo poskytnuto opory, něco hotového,
pevného, sebevědomého. Taková záplatovaná ruina,
jakou my jsme, není pro nikoho svůdnou. Naše měst-
ské sbory měly by býti fešácky vypraveny a všechny
přední stráže dobře obsazeny — tu by se nemělo lito-
vati žádných nákladů! (1!!)“
Pan farát slibuje, že o styku svém a svých
přátel s »cizinci« vyloží jindy. Presíme, aby se
to stalo brzy a aby započato bylo s uvedeným
dopisem.
Hynkův
Dušek
Duškův
Eva
Němec
Čech
Německo
4
article
— Osobní. Do osmé třídy služební byli zařaděni
professoři na ústavech pro vzdělání učitelů a učitelek-
V Čes. Budějovicích Jan Böhm, v Jičíně Josef Li
ška, v Král. Hradci František Zdařil, v Litoměři-
cích Antonín Böhm, v Plzni Cyrill ryt. Purkyně,
v Příbrami Jan Královeca v Soběslavi Ant. Krpá-
lek. Prozatímným učitelem cvičným jmenován byl na
cvičné škole při učitelském ústavě v Soběslavi proza-
tímní učitel národní školy Jan Adámek v Čes. Budě-
jovicích. Učitelem v 9. služební třídě na státní prů-
myslové škole v Pardubicích byl jmenován inženýr
Václav Ladisla v.
— Úmrtí. Na Mělníce zemřela dne 20. t. m.
po dlouhém a těžkém utrpení v 39. roce blahu své
rodiny věnovaného žití paní Maří Magdalena
Rérychová roz. Dostálova. Pochována bude
ve středu dne 22. t. m. odpoledne na místním hřbi-
tově sv. Václava. — V Novém Bydžově zemřel mi-
nulou neděli po delší nemoci pan Antonín Ja-
hoda, c. k. notář, v 72. roce svého, práci a rodině
věnovaného života. Pohřeb zesnulého konán bude
dnes v úterý 21. t. m. v 5 hod. odpol. — V Písku
zemřel v neděli ve věku 67 let p. c. r. Václav
Šimek, bývalý majitel knihkupectví a knihtiskárny
a vydavatel časopisu »Otavan«. — Dne 19. t. m.o
11. hod. v noci skonal po krátké nemoci v 70. roce
věku svého pan František Samec, majitel
mlýna, bývalý starosta města Týna nad Vlt. a býv.
zemský poslanec. Svými zásluhami o město i okolí
získal si všeobecné obliby, kteréž se stále těšil. Ztrátu
jeho želí dvě dospělé dítky, jakož i všechny třídy
zdejšího obecenstva. Radnice a místnosti spolků,
jichž zesnulý byl členem, jsou opatřeny smutečními
prapory.
Böhm
Josef
Král
Zdařil
Purkyně
Královeca
Adámek
Václav Ladislo
Dostálův
Václav
Antonín
Šimek
Samec
Čes . Budějovice
Jičín
Hradec
Litoměr
Plzeň
Příbram
Soběslav
Krpat
Čes . Buda
Mělník
Nový Bydžov
Písek
Týn nad Vltava
učitel národní škola
myslová škola v Pardubice
Otavan
Máří Magdaléna
5
article
— Stavba vyhořelé části první továrny na smal-
tované nádobí v Č. Budějovicích zadána byla firmě
Tcufar a Musil. Na stavbě se čile pracuje, takže to-
várna bude záhy opět pracovati v plném rozsahu.
— Pro psychology! (Pův. zpr. z Mostu.) V Komo-
řanech u Mostu skončilo těchto dnů sebevraždou
devítileté děvčátko jménem Josefa Pruchova. Pro zpy-
tatele lidských duší je to případ zvláštní. Stává se,
že školní děti ze strachu před špatným vysvědče-
ním, nebo následkem četby romantických příběhů,
nebo když provedou špatný čin a citelný trest je oče-
kává, odhodlají se k lecjaké výstřednosti, ale jme-
nované děvčátko chodilo teprve druhého roku do
školy, kde dobře prospívalo, žádných romantických bá-
chorek vůbec nečetlo, v době sebevraždy rodiči ani
nikým jiným postrašeno nebylo. Děvčátko na sebe-
vraždu připravovalo se delší dobu, rozloučilo se den
před tím se spolužačkami, kterým sdělilo, že se utopí
a vzkázalo pozdrav kamarádkám nepřítomným. Pak
přespalo ještě noc doma, aniž by rodičům neb sou-
rozencům se svým úmyslem se prozradilo, načež dru-
hého dne odebralo se do polí, kde do jámy vodou
naplněné skočilo, aby smrt nalezlo. Děvče nebylo
úzkostlivé, plaché, neb bojácné, nýbrž statné, silné
a zdravé; zejmena jeho vyřidilka a ruční svaly budily
„řespekt“ u spolužákyň. A kde tedy příčina sebe-
vraždy? Z počátku jenom děti vypravovaly, že „Pru-
chova skočila do vody“ — dospělí povídačkám nevě-
řili a myslili na zločin. Ale soudní vyšetřování i pytva
potvrzuje — sebevraždu. Nešťastná sebevražednice
ač teprve devítiletá, mělo za sebou již trpkou školu
Musil
Pruchův
Č . Budějovice
Most
Tcufar
6
article
života. Narodila se jako dítko nemanželské a do 6 let
matky nepoznala. Jak s ní bylo nakládáno u cizích
lidí, nikdo neví. Po 6 letech, v kterých dítě obyčejně
prožije nejsladší sny v náručí a na klíně matčině,
dostala se od různých pěstounů k osobě jí neznámé
— k vlastní matce, která se mezitím provdala. Maličká
měla otčíma a v domácnosti byla na potíž. Aby na-
byla „nevých zkušeností“ — zemřel otčím a k matce
přistěhoval se podnájemník, který utekl od ženy a
rodiny. Tolik pestrých obrázků, ale žádný pěkný pro
malé dívčí srdéčko. Často si stěžovala svým spolu-
žačkám, když k nim přišla na táčky: Vidíte, vy máte
přece jinou maminku než já; maminka vás má ráda
a vy jí máte rády, ale mne maminka nemá ráda, já
to poznám a jiný také mne nemá rád — já se raději
utopím, než bych byla na světě. Děti se smálya
za chvíli na to ani nemyslily, zvláště když Pruchova
jim před tím často všelijakou straku na vrbě malovala.
Ačkoli dítě na sebevraždu delší dobu myslilo, zdá se,
že přece odchod do neznáma je tísnil. Den před smrtí
došla ke své věrné spolužačce a prosila ji, aby — s ní
skočila do vody. Ačkoli toto dítě vlivu Pruchovy pod-
lébalo, nevyhovělo, a tak malá sebevražednice i v po-
sledním okamžiku života nenalezla soucitu... Když
matka dítě pohřešila, počala je hledati u sousedek,
ale marně; nikdo o něm nevěděl. Teprve když přišly
děti ze školy a jaly se vypravovati co kdo od Prů-
chovy šlyšel, povstalo domnění, že se utopila. Ale
jak bylo praveno, věřili tomu jen — děti. Nicméně
počato s hledáním v četných okolních jamách a vý-
sledek byl, že třetího dne z jedné jámy mrtvola Pru-
chovy vytažena.
Pruchův
7
article
— Řezání šunky o ceny. Píše se nám z Mari
ánských lazní: Obchodničtí příručí z Marianskýcha
Františkových lázní uspořádali závody zvláštního
druhu: »řezání šunky«, při kterých nejdovednější a
nejzručnější odměnění byli cenami. Závody konaly
se v neděli dne 19. t. m. a zúčastnilo se jich 36 pří-
ručích z Čech, Dol. Rakous a z Německa. Ceny ob-
drželi příručí čeští a sice dvě první ceny Karel
Hošek z Vídně, nyní v Mariánských lázních a Fr.
Ondříček z Prahy, zaměstnaný na letní sesonu
ve Františkových lázních; druhou cenu Jaroslav
Knecht z Králové Hradce, nyní v Mariánských
lázních a třetí cenu Fr. Červínka z Pardubic.
nyní ve Františkových lázních. Příručí tito byli
ihned na příští letní období pro zdejší hotely přijati.
— „Na Marjánce“. Včera o 1/412. hodině v noc
seděli v hostinci „Na Marjánce“ za Strahovskou
bránou dva milenci. Měli si toho moc co povídati a
netušili překvapení, jaké jim při odchodu bylo uchy-
stáno. Jakmile před půlnocí vyšli před hostinec, vystou-
pila matka milencova, která zde trpělivě očekávala
a došlo mezi ní a děvčetem k nepěkné výměně slov
a posléze k tahanici. Syn chtěl učiniti hádce koneca
odstrčil matku stranou tak prudce, že se skácela
k zemi. Strážník, který zatím hlukem byl přilákán,
chtěl mladíka zjistiti, ale tu vyskočil u stolu před
hostincem sedící 29letý rukavičkářský pomocník Hy-
nek Landbauer a chtěl strážníkovi v zatčení onoho
mladíka zabrániti. Bylo mu však v tom zabráněno
druhým přichvátavším strážníkem, který chtěl jej
zatknouti. Landbauer vrhl se na zemi, kopal na
všechny strany a teprve za assistence druhé hlídky do-
praven byl na hradčanské policejní komisařství. Když
ho odváděli, hodil jiný mladík, jménem Rezek, po
strážnících kamenem. Byl rovněž zatčen. Párek s mat-
kou zatím svorně zmizel.
Hošek
Ondříček
Knecht
Červínek
Mari
Čechy
Dolo
Rakousy
Německo
Vídeň
mariánský lázeň
Francie
Praha
Františkův lázeň
Hradec
Pardubice
Na Marjánka
Františkův lázeň
ha
8
article
— Výtržník a obtíže se zatčením. Včera k ve-
čeru seděla rozjařená společnost v zahradní restau-
raci hostince č. 23 na Tejnce. Jistý Ludvík Láska
dal se do hádky s nějakým mladíkem a vlepil mu
v průběhu jejím důkladný políček. Vše se hned zdvi-
halo. Policejní strážník chtél Lásku odvésti, ale ten
kopl ho do nohy a utekl. Za chvíli se však vrátila
chopiv strážníka za krk cloumal jím. Všichni ostatní
nadchnuti touhou hrdinnosti podnapilého Lásky, dodá-
vali mu odvahy slovy: »Jen mu jí hoď!« Za při-
spění jiného strážníka teprve Láska zatčen a odvá-
děn. Ale na komisařství hradčanské ho přece nedo-
vedli. Cestou zástup provázejících je mladíků choval
se hrozivě, takže strážníci Lásku nechali, vědouce,
že zatčení stejně neujde. Stalo se tak dnes ráno.
— Choromyslný člověk na kolejích elektrické
dráhy. Včera po poledni jel ze Žižkova směrem ku
Praze motorový vůz č. 130. Když zatáčel do Hybernské
ulice, vyběhl proti němu ze Sadové třídy jakýsi mla-
dík, jenž postavil se mu v cestu s roztaženýma ru-
kama. Řidič Václav Pejckar dával výstražná znamení
zvoncem, ale mladík s kolejí se nehýbal a prováděje
všelijaká gesta volal: „Já jsem příští papež a vy mě
musíte všichni poslouchati.“ Řidič motorového vozu
zastavil těsně před ním, a tu mladík teprve dal se na
útěk směrem k městskému parku. Veliký zástup zvě-
davců pustil se za ním. U Františkova nádraží jej
strážník zadržel a když se ho vyptával na jméno, tu
vyšlo na jevo, že nešťastník jest choromyslným. Od-
povídal, že je spasitelem světa, a že přišel nyní na-
stoupiti místo papeže. Na strážnici, kam se dal bez
odporu odvésti, zjistil lékař p. dr. Schuster, že nebožák
jest choromyslným a dal jej dopraviti do ústavu. Byl
v něm zjištěn 19letý obuvnický pomocník Václav
Houška z Řepína.
Ludvík
Láska
Pejckar
Františkův
doktor
Schuster
Houška
Žižkov
Praha
hybernský
Řepín
9
article
— Vylovená mrtvola. Nedaleko místa pro koupání
vojska na Maninách v Holešovicích vytáhli včera večer
zákopníci z Vltavy mrtvolu asi desetiletého chlapce
v červeně pruhovaných plavkách. Po prohlédnutí
mrtvoly hocha lékařem drem. Masákem a po dopravení
jejím do pathologického ústavu, zjištěno, že nešťastným
utopencem jest 11letý školák Antonín Macák z Holešo-
vic čís. 253, který v neděli odpoledne při koupání
utonul.
— Vystěhovalci. Včera ubíralo se Prahou 120
osob z Haliče do Ameriky.
— Teplota vody měřená dnes o 9. hod. ranníu
staroměstských mlýnů obnášela + 22° C., teplota
vzduchu v téže době + 18° C.
= Vídeňský zpěvák skončil sebevraždou. Známý
vídeňský zpěvák Grůnwald skončil včera sebevraždou,
utopil se spolu se svou milenkou 19letou zpěvačkou
Wagrovou nedaleko Prešpurku. V posledních dobách
rozneslo se o něm po Vídni, že se dopustil — krá-
deže. Tvrdil o sobě, je jest nevinen a jakkoliv nebylo
úřadně stihán, považoval již pouhé podezření za po-
ruchu své cti a volil raději smrt, nežli aby dále žil.
Rodičům milenčiným napsal dopis, že už ve Vídni více
zpívati nebude a že umírá s čistým svědomím.
Masák
Macák
Grůnwald
Maniny
Holešovice
Vltava
Holešo
Praha
Halič
Amerika
Prešpurk
Vídeň
10
article
Tržní a hospodářské zprávy.
Tržní a hospodářské zprávy.
Cu k r.
(Poslední zpráva.
—n— V Praze, 21. července. (10 hod. 45
minut.) Obchod se surovinou klidný.
Pohotové franko Ústí K 20.55 peníze.
Nová kampaň říjen-prosinec K 19.15.
Rafíináda nezměněna K 84.50 ze sta-
nice Praha.
První číslice peníze a druhá zboží.
Z Hamburku, 21. července v 10 hod. do-
pol. (Původní telegram.) Smýšlení klidné.
Na červenec 15.90—16.00, na srpen
16.00—16.05, na září 16.15—16.20,
na říjen 17.35—17.45, na listopad
17.30—17.35, na prosinec 17.35—17.45,
na leden 17.50—17.60, na únor 17.65
až 17.75, na březen 17.75—17.80, na
duben 17.85—17.95, na květen 18.00
až 18.05, na červen 18.10—18.15. Po-
časí: zamračeno.
Praha
Ústí
Hamburk
11
title
Ova
„U Štaiara“.
Štaiar