ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 ec537d30-7127-11dc-90b3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 29 celkem · entity: person 123, place 76, org 14, work 3
1 masthead
Strona4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. dubna 1904. Císlo 106.
4 article
fimiž přečkovž jeho domohli se cti, hodnosti šlechlickě moci a slávy. Jiří vidí, jak Mojmír svým chrabrým počínáním v bitvě s Tatary pod Hostýnem dobývá zi šlechtictví; vidí, jak jiný z předků jeho, Jan, získává si slávy v turnaji na dvoře vévody burgund- okého; vidí, jak opět Vratislav statečně chová sev zajetí tureckém, neopouštěje víry ni vládce svého; konečně zří rodinné štěstí Karla z Harašova, jenž jen rodině, umění a vědám žije a všude je vážena milován, a na Adolfu z Galvera poznává celý hnus života zhýralého. Procitnuv z mrákot, cítí mravní změnu ve své duši. Jasné vzory předků hnuly jeho svědomím, hledá smír s dobrou svojí ženou, jíž tolik ukřivdil, a s její pomocí nastoupí nový život. Již z nejstručnějšího tohoto náčrtku vysvítá, jake vděčné kontrasty spisovatel připravil tu skladatelii choreografovi. Doba nová (polovice devatenáctého století) střídá se s výjevy ze století třináctého (vpád Tatarů r. 1241), s ukázkou dvorského lesku na sklonku věku patnáctého, s průhledy do tureckých poměrů století šestnáctého, s rodinnou idyllou v době empiru Střídají se kraje i kroje, doby i jejich hudební výraz Základní motiv objevuje se vždy v novém rouchu, nové variaci a stálé gradaci, tak že neunavuje, ba sotva pozoruje se jeho opakování. Jednou jsou to ryčné výjevy bitevní, po druhé skvělé slavnosti ry- tířské, po třetí exotika východního světa, posléze teplo rodinného kruhu. Ladislav Novák pracoval tu mnoho s kulturním detailem, k jednollivým obrazům nalezl si přímo předlohy v starých cestopisech če- ských, tak na př. k jednání druhému rylíře Šaška z Mezihoří a Gabriela Tetzela „Cestu pana Lva z Rož- mitála po západní Evropě“, k jednání třetímu Václava
Jiří Mojmír Tatar Jan Vratislav Karel Harašův Adolf Novák Tetzel Lev Václav Hostýn Mezihoří Rož Evropa
5 article
Vratislava z Mitrovic „Příhody na cestě do Caro- hradu.“ Ale i ostatkem práce jeho je všude podepřena studiem doby a jejích tanců. Svědomitost postupu autorova sezná teprve řádně, kdo pročte bedlivěji prů- vodní text pantomimy, jenž není pouhou kostrou, nýbrž do podrobna vypracovaným kusem, jenž obratem moh by se ihned mluviti. Pro divadlo jest ovšem důleži- tější, že p. Novák s touto pečlivostí práce spojuje hojně zkušeností jevištní, že umí postavy a děje pla- sticky na prkna přenésti a má smysl pro divadelní působivost. Není mnoho baletních textů, které by s původností námětu snoubily takové bohatství effektů. jaké právě nahromadil Ladislav Novák ve scěnách a tancích svého „Olim“ Jindřich Käan z Albestu znám je jako ušlechtilý ekklektik, jenž vládne vykrouženou formou, výrazem elegantním a barvitým. Jeho balet „Bajaja“ tkví dobře v paměti půvabnými svými melodiemi, pikantními rythmy, leskem instrumentálního koloritu. Tentokrát byl úkol skladalelův poněkud jiný. Více dramatický. nežli absolutně hudební. Že poslednější Kaanovi lépe svědčí, o tom není sporu. Ale dlužno uznali, že do požadavků dramatických dosti šťastně se vpravil
Vratislav Příhoda Novák Käan Bajaja Mitrovice Carahrad Albest
6 article
Není tu sice té výraznosti motivů a toho pevného jejich skloubení, jež pouze při velké dovednosti poly- fonní a při vysloveném talentu dramatickém dociluj žádoucí právě plastiky mluvy hudební, která s gestem je jedinou mluvou pantomimy vůbec, nicméně tónové illustrace jeho celkem přiléhavě se pojí k dějům na scéně a nepostrádají náladovosti. Pomůckou skladateli jsou tu smělé modulace a bohatá chromatika, jež spíše recitativné pojímání dramatického doprovodu uchra- ňují jednotvárnosti. V pravém živlu ocitá se skla- datel v uzavřených číslech ryze tanečních nebo po- chodových. Tak v prvním obraze čiperně zamihne se bujný kankán, jemuž chromatika — je i zde, jako celému baletu nikoli neuslušelo by přízví „chromati- cký“ — dodává orgiové rozháranosti. Ve druhém obraze upoutá „lento quasi adagio“ svůdných krasa- via. Obraz třetí přináší zvučný průvod, tance šermíro a obroučkový, nejvíce působí tu však archaistický tón, jenž znamenitě je zachycen. Rozkošný pavan se svým ostinátním průvodem a lahodným zpěvem, v němž vystřídají se housle s violoncellem a trubkami, me- lodií svou přímo čerpán je z neznámého autora (r.
7 article
1579). Vlipem a gracií srší rovněž gavota šaškůa velmi stylově působí starodávný tanec dvorský. Archai- stický tento ráz šťastně odposlouchán jest ještě v ro manesce obrazu čtvrtého, tanci to velmi ariosním, o jehož sladce nesenou melodii tím účinněji kontra- stoval humor podání p. Mošnova, v obraze sedmém pak vděkuplný menuet. Turecké balabile obrazu pá- tého vnáší v celek opět vítaný kontrast orientálního kolorilu, pro jehož dosažení skladatel nelekal sei podivnůstek, jakou jest na příklad sedmičtvrteční takt při modlitbě, působící zvláštním dojmem. Největšího úspěchu dosáhl však svěží valčík, jehož použito z předehru posledního dějství. Nám líbí se zvláště první jeho čásť, uhlazená, snivě vířivá a též v instrumentae velmi decentní. Obecenstvo vyžádalo si valčík do capo Výpravy dostalo se pantomimě neobyčejně ná- dherné. Nové dekorace závedí s krásou kostymů, s přesností světelných effektů (déšť, plameny atd.) s historickou pravděpodobností, kterou jedině rušila svatováclavská koruna s bourbonskými liliemi — zřízená, jak známo, teprve Karlem IV., kdyžtě ocila že tu již na hlavě Václava I. (Zda králové chodili do boje s korunou, zůstává také otázkou.) Ale to je maličkost, které sotva povšímne si divák, zaujalý brzy zázračným zjevem P. Marie, brzy nebeským komonstvem sv. Václava a jiných divů, které se v nové hře vynořují s účinnou dochvilností příslušné mechaniky. Naše scéna opět jednou ukázala, co do vede rozvinouti lesku. Jak by bylo na př. prospělo
Karel Iva svatý . Václav Mošnov
8 article
Dvořákově »Armidě« jenom nějaké procento veškeré té kouzelnosti, které docílil zde napjatý, divadelní spparát! Ovšem chvílemi zasteskli jste si uprostřed veškeré té nádhery, a rádi byste ji dali za několik virtuosních »pas« ryzíbo umění tanečního. Ale ne- smíte zapomínati, že nedíváte se na balet. Panto- mima je to, a tanec slouží jí jen jako vše ostatní kostym, dekorace. Přichází na řadu jen jako doplněk. pomůcka. Snad bude více těch, kterým by byl plno- krevný balet milejší. Sám Nedbal zarejdoval se svou »Pohádkou« ve Vídni do toho proudu. Ale to je již jiná olázka, otázka zásadního se rozhodnutí pro směr. Ostatně o tanec bylo i zde hojně postaráno, a sbor baletní se svými solisty, sleč. Koreckou pp. Viscusim i Pirníkem, ukázal, seč jsou jeho síly. Baletní mistr p. Viscusí učinil celým arrangementem značný pokrok. Podařilo se mu rozluštiti tvrdý oříšek pantomim cké hry, třeba nedosáhl pevnosti a vyna- lézavosti p. Šmahovy v tom oboru, velmi uspokojivě a s vynaložením uznání hodné píle. Také v uspořá- dání tanců panoval již větší lad, a zdařily se mu jmenovitě tance dobové. Účin velikých scén obrazu turnajového a tureckého balabile byl rovněž sytý.
Dvořákův Armida Nedbal Korecká Pirník Šmahův Vídeň
9 article
Velmi libil se menuet dětí (m. Dobromilova a m. Bouškova). K mimickým úlohám mobilisována vět- žina hereckého personálu, jejž vypočítávati zname- nalo by opisovati divadelní ceduli, tentokrát velice dlouhou. Přední úlohy připadly pp. Matějovskému a Želenskému, kteří plynně se jich zhostili, nejvíce však vynikla pí. Kvapilová, která mimo svou výraz- nou hru dokonce sobě zaskočila i na pole primy balteriny a půvabně provedla hru se závojem. Ne- bude snad již oboru, jejž přední tato umělkyně ne- ovládla. Velice k oživení výjevu na dvoře sultánově přispěl p. Mošna, neodolatelný ve svém humoru jako vždy. Choulostivé episody s taktem sproslila se paní Laudová. Pantomimu dirigoval p. kapelník Anger se vrozenou sobě lehkostí a svižností. Úspěch zprvu novostí genru nezvyklý, stoupal od obrazu k obrazu.
Dobromilův Bouškův Matějovský Želenský Kvapilová Mošna Laudová
10 article
Oběma autorům dostalo se po druhém dějství vře- lých ovací. + Hudební festival. Krásná hudební síň, v kterou přeměnéno bylo pravé křídlo průmyslového paláce k slavnostem velikonočním, ještě jedenkráte shromáždí v sobě četně posluchačstvo, tentokráte z kruhů nejširších. V neděli naposled budeme moci prodleti na místech, kde českému hudebnímu a pě- veckému umění dostalo se tak plného a důstojného výrazu. I tentokrále s obrovské tribuny zazní mo- hutný sbor »České písně« a »Pochod Táborů«, před- nesený četnými spolky, jež zdatnost svou nedávno tak imposantním způsobem osvědčily. Dle dosavadní poptávky po vstupenkách zdá se, že nedělní koncerl neočekávaně četnou návštěvou obecenstva bude vý- mluvným důkazem, že dny festivalové nezůstaly bez vlivu na posluchačstvo a získaly českému zpěvu a hudbě nesčelných nových přátel. Četnou tuto ná- vštěvu usnadní každému zajisté velmi mírné ceny míst, jež stanoveny: lože po 16, 14 a 12 K. sedadla po 4, 3, 2 a 1 K, k stání za 60 hal. Dosud lze obdr- žeti vstupenky na všechna místa v kanceláři festiva lové v Jungmannově tř. čís. 28, jakož i v předpro- dejích u B. Lantnera na Václavském nám., J. Sla- víčka ve Ferdinandově tř. čís. 25, F. A. Urbánka ve Ferdinandově tř. a M. Urbánka v Jungmannově třidě + Kencert „Patronátu mládeže“ koná se již dnes přesně o 148. hod. večerní v Rudoliinu. Všechna místa mimo k slání jsou již vyprodána. Stavenhagen,
B Lantner J Sl F A Urbánek M Urbánek Tábor Jungmannův Václavský já Ferdinandov třída hudební festival Český píseň Jungmannův třida + Kencert
11 article
jenž koncert dnešní Hídí, zavítal již ve čtvrtek večer do Prahy a při včerejší zkoušce vzdal výkonům naší Filharmonie všechnu chválu. Koncertu zúčastní se dále umělci a umělkyně: pí. hraběnka Sweerts- Sporcková, sl. šl. Trzaská, p. Snoek a p. Vyskočil. Velkolepá Lisztova symfonická báseň „Hunská bitva“ za Hízení Stavenhagenova zakončí koncert; při skladbě této obstará průvod varhan p. prof. Klička. Zbytek lístků k stání prodávati se bude večer u pokladny. + Umělocké fourněe. Virtnos na housle pan J. Feld pořádá samostatné koncerty 17. t. m. v Mor Budějovicích a 18. t m. v Dačicích (II.) na Moravě + Měšťanská bezeda na Král. Vinohradech Akademii, určenou původně na 16. t. m., bylo nutno za příčinou obecních voleb odložiti na sobotu dne 30. dubna.
Sweerts Sporcková Vyskočil Lisztův profesor Klička J Feld Král Hídit Praha Morava Budějovice Dačice Morava II
12 article
+ Zpěvácký spolek pražských typografů konal řádnou valnou hromadu za přítomnosti 23 členů. Z výroční zprávy za ročník 41. uvádíme: Spolek měl 32 členy činné a to: I. tenor 7, II. tenor7, I. bas 10, II. bas 8, přispívajících 67, zakládajících 12, čestných 8. V minulém roce uspořádal samo statně 3 koncertní zábavy, 1 výlet (do Teplic). Kromě toho účinkoval při různých příležitostech s »Jedno- tou zpěv. spolků českoslov.«, se »Župou Dvořákovou- a při zábavách jiných spolků; při různých svalbách i pohřbech. Spolek měl 76 zkoušek. Zkoušky konaly se dvakrát týdně, vyjímaje prázdniny. Schůze člen- ské byly 2, výborových 9. valná hromada 1. V mi- nulém roce bylo přijato K 1281.70 a vydáno K 937. 91 (v tom náklad na zábavy, honorář sbormistrovi K 86.42 na archiv). Archiv rozmnožen o 27 sborůa 2 opery a čítá nyní 644 sbory a 9 oper. Ve valné hromadě a v ustavující schůzi výborové zvoleni bylia Ant. Procházka předsedou, Jan Švare, místopředsedou, Kar. Drozda pokladníkem, Václ. Kadlec jednatelem, J. Polák a Václav Skála archiváři a do výboru: A Berndt. Rud. Kolt, Jos. Míčko, J. Vojtišek; náhrad níky Št. Svare a V. Knbík. Revisory účtů J. Spalek a A. Zralý.
Dvořákův Jan Švare Kara Václ Kadlec Skála Míčka J Vojtišek V Knbík J Spalek A Zralá Teplice Jos zpěvácký spolek I . tenor 7
13 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Ze soudu sborového. Ochotný synáček. Na lavici obžalovaných ve II. jednací síni senátní byl nucen předevčírem uve- lebiti se 21letý synek israelitského obchodníka be- rounského, Arnošt Engel, který jako právník odbývá sobě právě jednoroční vojenskou službu u 73. pěšího pluku. Žaloba, podaná na něho pro zločin podvodu dovozovala, že Arnoštek křivě svědčil ve trestní věci svého otce Lepolda Engla, žalovaného proto, že na- lackoval bezdůvodně Sleté dcerušce berounského hodi- náře p. Peka. Arnoštek totiž před soudem jako svědek udal, že mu dceruška hodinářova hned po afféře t před krámem řekla, že jí nenatloukl Englův otec, nýbrž jenom děti, kteroužto výpověď prohlásili nepravdivou jak p. Pek tak policejní strážník p. Kubásek, kteří před krámem Englovým byli právě přítomni. Líčení bylo po výslechu řady svědků odročeno za účelem vý- slechu jednoho ještě vývodního svědka. Ze správního soudu. Prodejnosť lékáren. Správní soud, jak známo rozhodl, že lékáren, vázaných na osobní koncesi, nelze prodati z volné ruky, nýbrž že zadati se smějí jenom konkursem. Těchto dnů zabývala se tatáž instanee otázkou, lze-li prodati z volné ruky také lékárny vázsné na realitu, t. j. t. zv. radikované. Soud roz hodl ve smyslu kladném, prohlásiv, že není zá konného předpisu, jímž by bylo zakázáno radiko vanou živnosť lékárnickou zaměniti v živnosť volně prodejnou.
Engel Lepold Engl Peka Englův Pek Kubásek
14 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Prohlášení. V poslední době rozesílány jsou kandidátní listiny k volbám do předsednictva České obce sokolské, odchylné od kandidátní listiny, na schůzi župních delegátů stanovené. Poněvadž všal uváděna jest župa naše mezi těmi, které svůj sou- hlas s kandidátkou touto projevily, pokládá pode- psané předsednictvo za svou povinnost prohlásili, ž ani předsednictvo, ani kdo z činovníků o kandidátc této nevyjednával a tudíž také souhlasu s ní ne- projevil. Župní předsednictvo naopak projevilo jedno- tám sdruženým svůj souhlas s kandidátní listinou. která na schůzi župních delegátů dne 20. března přijata byla. — Za předsednictvo sokolské župy plzeňské: Dr. Václav Peták, starosta. Jan Kostinee jednatel. Tělocvičná jednota Sokol Praha IV. na král. Hradčanech pořádá u příležitosti deseliletého trvání svého akademii v neděli dne 24. dubna v hoř. míst- nostech su Demartinů« na král. Hradčanech za účin- kování br. Fr. Nováka, br. Jos. Poláka, br. odboru tamburašského Sokola staroměstského, br. Em. Reichla a pěv. kroužku Sokola Praha IV. Zač. o 7. hod. več. Vstupné za osobu 60 h, v předprodeji 50 h, rodinný lístek K 1.20.
doktor Peták Kostinee Novák Polák Reichl Hradčany Sokol Praha Iva
15 article Věstník zivnostenský a dělnický.
Věstník zivnostenský a dělnický. * Společenstvo košikářů, hračkářů ald. v Praze upozorňuje své pány členy, že pokračování první valné hromady, která ukončena nebyla, konati se bude v neděli dne 17. dubna 1904 v 9 hod. dopol. v Řemesl.-živnost. besedě v Praze. Poněvadž na programu této valné hromady jest volba starostya jeho náměstka, žádají se páni členové, aby se této valné bromady v hojném počtu zúčastnili. * Z představenstva nemocenské pokladny po- mocníků při společenstvu řezníků-obchodníků v král. hlav. městě Praze, Druhá valná hromada s nezmě- něným programem konati se bude dne 17. dubna přesně o 2. hodině odpol. v hostinci »u Jirá sků« v Bubnech. Tamtéž o 3. hodině odbude se druhá valná schůze hromady pomocnické při tomtéž spo- lečenstvu zřízené, jež dne 10. dubna t. r. konati se nemohla.
Praha Bubno
16 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šerm. ** Akademický klub šermířský usnesl se na valné hromadě, konané dne 12. dubna t. r., vzhle- dem k zaslánům uveřejňovaným v »Časo« a směřu- jícím proti akademii, pořádané dne 20. dubna na Žofíně »Českým šermířským klubem«, veřejně pro- hlásiti, že nijak nestojí za zmíněnými zaslány a že nikdo z členů »Akademického klubu šermířského« nezúčastnil se oné studentské protestní sehůze proti zmíněné akademii, dle oněch zaslán pořádané. Automobilism.
Žofín Český šermířský klub
17 article
** Klub českých motocyklistů pořádá v neděl dne 17. dubna t. r. společnou vyjíždku na Dobříš odjezd o 2. hod. odpol. ze spolkových místností na ostrově Židovském. Tamtéž uspořádá v pátek dne 22. t. m. o 8. hod. večerní p. inž. Šimek rozpravu »O výpočtu síly motoru a volhě převodu«. Athletika a sportovní hry- ** Při sobotním zápase v Brně mezi Tomasevi- čem z Vídně a Frištenským z Brna zvítězil za vel- kého napjetí po těžkém zápasení hodinu a 6 minut trvajícím Frištenský. Zápasu přítomno bylo na dva tisíce osob. ** Americký gladiator a zápasník Charles Axa, který na své cestě zavítal též do Brna, všemožně namáhá se dostati Frištens kého k zápasu. Dal své fotografie vystaviti, sázku 500 K směle deponoval a chce do neděle v některých klubovních mísinostech pouze za dozoru soudců zápas odbýti. Frištenskému bylo v sobotu 9. t. m. provésti úmorný hodinový zápas s Tomasevičem. V neděli 10. dubna obětoval se Frištenský k zápasům v Jablonném v Čechách ve prospěch ohrožené české školy v Orličkách, kde mu bylo též skoro hodinu zápasiti. V neděli 17. dubna zúčastní se zápasu s černochem Delavarem v Pře- rově a proto na žádný způsob do neděle dalšího zá- pasu již nepřijme. Frištenský by přijal zápas ten sice po neděli ve veřejné místnosti o cenu, kterou Američan žádá. Vodní sporty- ** »Rakouský veslařský svaze konal v neděi valnou hromadu, na které zamítnut návrh, aby svaz přeměnil se na združení pouze německých klubů Taktéž nepřijat návrh, aby zrušeno bylo luňské usne- sení nepřijeti českých klubů do svazu.
Ing Šimek Frištenská Charles Axa Frištenský Delavara Američan Dobříš Brno Tomasevi Vídeň Jablonné Čechy Orličky
18 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Slavnosti. II. Majales. Representační věneček letošních Majales konati se bude v sobotu 7. května ve velkém sále žofinském. Zahájen bude předlančením v krojích z r. 48. Na Žofíně umístěna bude při slavnosti men- šinová výstavka, znázorňující postavení českých menšin na severu a práci Severočeské jednoty pro ně. 3. číslo měsíčníku akadem. odboru NN. J. S.. zvaného »Přátelům českých menšin na severu« a vydávaného pro jour fixy odboru, vydáno bude pro Majales v dvojnásobném objemu. Obsahovati bude vesměs informační články o českých menšinách. Sclůze. Beseda zlatníků a stříbrníků v Praze bude míti v neděli dne 17. dubna o 10. hod. dopol výroční valnou hromadu v sále su Sedlerů«. Zábavy. K dnešnímu div. večeru klubu Mo ravské besedy »Ženichové« možno si ještě za koupiti vstupenky v přeďprodeji: v Národní kavárně ve Vodičkově ulici, u papírnika p. Antoše na Král Vinohradech na korsu, u p. Jabůrka, obch. s ná- krčníky v Žitné ulici, v závodě p. Horáka na Staro městském nám. č. 30, u naklad. p. Ryšavého v Úra- zové pojišťovně na Poříčí.
Antoš Jabůrek Ryšavý Praha Vodičkův ulice Královský Vinohrady Žitná ulice městský já národní kavárna
19 article Balkán.
Balkán. Telegramy. Z Cařihradu, 14. dubna. (C.-B.) Vyslanei Ruska a Rakouska nalehali dnes u vlády na provedení finančních požadavků pro reorganisaci makedonského četnictva. Z Cařihradu, 14. dubna. (C.-B.) Porta vy hověla vyzvání vyslanců ruského a rakouského, aby makedonští četníci dostali čako, dosud jen potud, že dovolila cizím důstojníkům nositije fakultativně. Příruči, odcestovavší dnes na lodi do So- luna, byli tam uvítáni slavně jako důstojníci, přibyvší tam předevčírem. Návštěvy, které učinil ve stejnokroji, činí dojem na obyvalelstvo, jež doufá, že počínající reformy upokoji je trvale. Z Berlína, 15. dubna. »Berl. Tagblattue telegrafují ze Sofie: »Neshody mezi Sarafovem a ostatními náčelníky makedonskými jsou urov- nány. K výzvě bulharské slibily makedonské komitéty, že zatím nepodniknou akce žádně. nýbrž vyčkají, jak se osvědčí četnická organi- sace. Peněz pro výpravu čet je s dostatek po- hromadě, ale makedonští vůdcové uznávají, že v této době válka a Tureckem nebyla by po- pulární«. Z Cařihradu, 15. dubna. (C.-B.) Solunské a monastýrské zprávy oznamují, že bylo pro- puštěno z vězení 400 amnestovaný ch Bulharů. Generál de Georgis, jenž měl po dneš- ním selamliku audienci u sultána, odpluje zejtra s lloydovým parníkem do Soluna. Také rakouský vyslanec baron Calice měl dnes audiene u sultána. Z Vídně, 15. dubna. »Neues Wiener Tag blatt« sděluje z Bělehradu, že nyní po uzavřen turecko-buiharské smlouvy bude se jednati též o smlouvě srbsko-bulharské v záležitosti make- donské.
Příruča Berl Bulhar Georgis Calic Balkán Cařihrad Rusko Rakousko Berlín Sofie Turecko Vídeň Bělehrad Neue Wiener
20 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Společné ministerské perady. Z Vídně, 15. dubna. Ve společných mini- sterských poradách v Pešti rokuje se předevšlm o společném rozpočtu. Jak se proslýchá, ne- bude se závěrečná číslice rozpočtu lišiti přílis od roku předchozího. V rozpočtu bude obsa- žena druhá splátka na nová děla, ministerstvo vojenství žádá tu za 25 millionů, ale snad mu bude pro letošek přiznáno »jen« 15 mill. Z Pešti, 15. dubna. (C. B.) V předsednictvu ministerské rady konala se od 3—8 hodin spo- lečná ministerská konference za účastenství spo- lečných ministrů, obou přeďsedů ministerstva ministrů financí. Rokovalo se o společném roz- počtu a zejtra se bude v poradě pokračovati. Změna volebního řadu zemského ve Štyrsku. Z Vídně, 15. dubna. Císař schválil volební reformu, na které se usnesl zemský sněm štyr- ský. Stalo se tak po dlouhém otálenl a dlouhém zápolení. Touto změnou zavádí se nová kurie s rovným přímým hlasovacím právem o čtyřech mandátech. Možno čekat, že bude nyní zemský sněm štyrský brzy rozpuštěn. K Loubetově návštěvě v Římě. R. Z Paříže, 15. dubna. President. Loubet přislíbil, že se zúčastní odhalení pomníku, ktorý postaven bude Viktoru Hugovi v Římě.
Loubetův Hug Vídeň Pešť Štyrsko Řím Paříž
21 article
Záhadný případ. m. Z Petrohradu, 15. dubna. Celé vydání zdejšího »Lístku« bylo potlačeno pro zevrubnou zprávu o attentátu v »Hotelu du Nord«. O osobě útočníkově kolují nejrůznější pověsti. Praví se, že pořídil si celou řadu pum, jichž mělo se použíti v den zasvěcení pomníku Alexandru II. i při příjezdu vojákův, zachráněných z »Var- jagu«. Také se praví, že čtyři nihilisté, jakožto spoluvinníci útočníka, byli zatčení. Obyvatelstvo projevuje nad attentátem nevoli svou co nej- ostřeji. n. Z Petrohradu, 15. dubna. O výbuchu v hotelu »du Nord«, sděluje se, že výbuch ten udál se v pokoji č. 81, kdež se den před tm ubytoval neznámý muž, neodevzdav průvodní list. (Včerejší depeše mluvila o příjezdu dvou osob.) Výbuchem otřásla se celá budova a všechna okna se rozbila. Když policie vstoupila do vnitř, shle- dala, že strop je popraskán a všechen nábytek rozbit. Neznámý muž, jehož jméno nebylo zji- štěno, byl nalezen v pokoji, jsa téměř na kusy roztrhán. Policie soudí, že běží tu o revolucio- náře, který chystal se k politickému zločinu, ale při výrobě pum náhodou sám usmrcen byl. Ruské studentky odmitány. n. Z Prýburgu, 15. dubna. Universita zdejšl rozhodla se od příštího semestru nepřijímati již žádných ruských studentek. Proč, se v dotýčném rozhodnutí nepraví.
Petrohrad VaraJaga
22 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Dozvuk k aiféře Gubernalisově- Z Inšpruku, 15. dubna. Okresní soud v Hallu odsoudil pro přestupek proti § 2. spol- kového zákona k pokutě 150 K právníka Jana Ambrosia z Tridentu, jenž byl svolal své doby do Inšpruku onu schůzi, na níž měř prof. Gu- bernatis zahájiti přednáškou svou svobodné italské kursy universitní. Ambrosi se odvolal Uherská sněmovna. Z Pešti, 15. dubna. (C.-B) Předseda za hájil schůzi o na 11. hod. Po delší debatě o jednacím řádu, způso bené při čtení došlých spisů posl. Úgronem sněmovna přešla k jednacímu pořadu. Především hlasuje se dle jmen, má-li se vzíti na vědomí včerejší odpověď mínistra orby na dotaz po kupování statků kn. Hohenlohem. Přijata 108 proti 47 hlasům. Býv. ministr orby, posl. Daranyi,v osobní poznámce opřel se včerejším útokům neboť smlouva s kn. Hohenlohem byla skonco- vána za jeho úřadování. Posl. Münnich vyjed- nával prý s kn. Hohenlohem v zájmu furistiky jako předseda karpatského spolku uherského- Kníže koupil prý spišské lesy jen, aby zaokrou hlil své honbiště a vláda neměla ani nejmen šího vlívu na rozhodnutí města Spiše. Kníže zavázal se, že otevře turistice cesty a po dese let bude přijímat jen uherské příslušníky. Posl. Münnich ospravedlňoval se z na řčení, že podepsal smlouvu jmenem knížete. jenž mu za to dal hojně peněz. Odmítl prý zastupování a z příčin neslučnosti nechtěl za- kročiti ani jako advokát za 50.000 K. Debaty zúčastnili se ještě poslanci Vesz- ter a Rakovszky a m. p. hr. Tisza jenž prohlásil, že za rokování o rozpočtu nebo investicíeh bude pokdy rokovat a této zále- žilosti. Sněmovna rokovala potom o úprav platů komitátních úřadníkův posl. Kalay jmenem Košutovy strany oznámil, že přijímá předlohu. Fřištl schůze bude zejtra.
Ambrosius Ambros Hohenlohe Daranyi Posl Münnich Kníže Vesz Rakovszky Tisza Kalay Košutův Trident Pešť Spiš okresní soud v Hall Úgron sněmovna karpatský spolek uherskýKníže
23 article
Z ministerské rady francouzské. Z Paříže, 18. dubna. (C.-B.) President Loubet podepsal dekrety, jimiž obsazuj! se mista, uprázdněná demissí sudiho ve Vitri jenž zadal za propuštěnou a tří smírčích soudců Pouze tyto demisse podány pro odstranění nábo ženských odznaků ze soudních síní. Ministr Pelletan podal zprávu o vyšetřování pro několik listin toulonské prefektury námořské, jež dostaly se do veřejnosti. Soudí, že zodpo- vědnost za tuto indiskreci spadá na jmenovanou prefekluru. Proto předkládá k podpisu dekret. jímž admiral Gigon jmenuje se námořským prefektem toulonským místo admirála Blien- aiméa a admirál Fort náčelníkem tamníh štábu místo admirála Ravela. Dále rokovalo se o Marchandov demissi. Ministerská rada prý trvala na tom že plukovník Marchand pro svůj přípis, uveřej- něný v »Patrii« bez svolení svých představených dopustil se vojenského přečinu, jenž podlebá kárnému řízení, po němž by mohla následovat demisse. M. p. Combes sdělil mínění to ministru vojenství Andréovi, jenž dlí teď v Arcachonu, telegraficky. Konečné rozhodnutí stane se, až dojde odpověd. Naproti různým versím o poslání Mar chanda na východo asijské bojiště konstatuje se, že ani car ani ruská vláda nežádali fran- couzskou vládu, by poslala Marchanda k ru skému vojsku do Mandžurska. Pověsť vznikla snad tak, že generál Kuropatkin osobně byl na- kloněn vzíti Marchanda do své družiny, kdyby byl vyhlédnut, aby sledoval ruské operace v Mandžursku. Ministerská rada, jež konala se asi před 14 dny, uznala, že není třeba přidě- lovati Marchanda vojenské missi, v jejíž čele je generál Sylvester. Tato záležitost nezavdala tedy podnětu k diplomatické nebo vejenské příhodě mezi Frzncií a Ruskem.
Loubet Pelletan Fort Ravel Marchand Combes André Kuropatkin Sylvester Paříž Arcachon Mar Mandžursko Rusko
24 article
R. Z Paříže, 15. dubna. Plukovník M ar- chand byl potrestán pro svůj list v němž vláda viděla projev prot sobě (!) 30denním vězením. Po od- bytí trestu bude vyhověno jeho demissi. Marchand uveřejnil totiž následkem pověstí o demissi jeho rozšiřených list docela klidný, bez všech politických projevů, v němž prostě jen popřel, že by mínil z vojska vystou- piti k vůli zamýšlenému sňatku svému, jak byl list ten nedávno tvrdil, o vlastních příčinách žádané demisse své Marchand se v listu svém nešiřil. Vláda použila ale — jak zjevno — okol nosti, že důstojníci nemají uveřejňovati v listech veřejných projevy — v jiných případech ovšem nehleděla na to tak přisně — za vítanou zá minku, aby zbavila se tak hrdiny fašodského, jehož smýšlení nacionalistické bylo ji už dávno nepohodlným. Víře dohody anglo- francouzské ovšem nebyl příjemným populární muž, jenž své doby výpravou svou z Kongu na Nil ohrozil panství anglické v Egyptě do té míry, že Anglie řinčela již válečným mečem proti Francii. V »Libre Parole« ohradil se ostatně Mar- chand v novém dopise proti důminee vládníeh nepřátel svých, že by chtěl hráti vůbec nějakou politickou roli.
Marchand Libre Paříž Kongo Nil Egypt Anglie Francie Mar M ar
25 article
Pruský sněm. Z Berlína, 15. dubna. (C.-B.) V panské sněmovně ref. hr. Botho Eulenburg odů- vodňoval výborové změny kolonisačního zákona. V povšechném rokování vév. Trachen- berg prohlásil naproti novinovým zprávám, že nikdy nepopíral existenci polské otázky ve Slezsku. Dosavadními zákonnými prostředky nemohlo se nic svésti. Žijeme v době výrazného národního vědomí. Rakousko není již silnou hrází proti slovanskému příboji od východu. Půda pro agitaci připravována také kompromisním stavem o vyučovací řeči, jejž přinesl sebou kulturní boj. za něhož duchovenstvo podporovalo Poláky. Vítám kancléřovo prohlášení, že repressalie s právem shromažďovacím a spolčovacím mnoho neprospějí. Nejlepší naší zbraní je škola. Ta musí starati se, aby děti mluvily plynněji ně- mecky než polsky. Stát musí rozmnožit učitelské síly na svůj vrub a starati se o školy pokračo- vací. Politika dráždění musí pominout, kolonisace usnadňovat, selský stav podporovat a musí byt postaráno o denní dělnictvo, jež má svůj po- zemek. § 13. předlohy je ustanovením vými nečným, ale nezbytným, protože dosavadní zákon byl politicky bezůspěšným a dostalo se víc ně- meckého majetku do polských než polského do rukou německých. Arci nesmí býti vexací a usedlému obyva- telstvu slezskému musí se přispěti. Hrabě Praschma prohlašuje, že jeho přátelé zamitnou předlohu. § 13. b) je proti- ústavním opatřením výminečným, jež znemožňuje kolonisaci Polákům. Takové neslušné výminečné zákony byly také květnové a kn. Bismark osvědčil svou velikost tím, že uznal bezpráví a napravi
Botha Eulenburg Polák Praschma Berlín Slezsko Rakousko
26 article
je. Kdyby byl na živě, zbytky oněch zákonů by pomíjely rychleji a nynější konfesní štvanici plati slova kolínského arcibiskupa Fisehera, že zrazuje vlast, kdo podporuje tyto štvanice. Před- loha nebude míti úspěchu, může jen vehnati mírné živly do opposice. Ať teda vláda, než bude pozdě, uzná, že třeba společného postupu z duchovenstvem. Jinak bude Polák tertius gaudens. Hr. Oppersdoríf má za povážlivé, že ústavní § 13. b) postihuje malého muže, ale ne polský velkostatek, jenž je hlavním odpůrcem němectví. Polské hnutí to pochází z dob jazy- kových nařízení. Jediná germanisace je mírnou cestou života, podporovaná správou. Říditi se předlohou znamenalo by odvraceti se od sebe. Hr. Mirbach nesouhlasí sic s před- lohou ochotně, ale jest jí třeba, aby se položil odpor výstřednostem polonismu. Košcielski dovozoval, že předlohy, jako nynější, posilují Poláky a sdružují je. Polská agitace je následkem vládní politiky. Stýská si, že vláda dělá parcelačním bankám nekalou konkurenci. Ministr Podbielski prohlašuje, že polské parcelační banky jsou ústavy, jež snaží se o hojné úroky a nestarají se o osud kolo- nistů. Kulturní boj nezpůsobil polskou agitaci. Přičina vězí hloub. Jedná se o skutečný národ- nostní boj. Třeba dbát, aby všichni prušti pod- daní byli dobrými Prusy. Ať sněmovna povolí vládě potřebné prostředky k obhájení němectví.
Polák Mirbach Podbielski Hradec
27 article
(Hlučná pochvala.) Dziebowski praví, že polské a něme- cké obyvatelstvo ve východních krajích jest od- kázána na sebe. Avšak vládní politíka způsobuje antagonismu. Vláda měla by vyhledati polské živly způsobilé k assimilaci, o něž by se mohla opírati. Bar. Manteuffel nemá obavy ze zá- kona, výminečná opatření jsou prý spravedlivou nucenou obranou. Hrabě Hoensbruch praví, že kolonisace nesmí se díti na újmu starousedlého obyvatel- stva katolického. Tím byla povšechná debata uzavřena a ze- vrubná odročena na zejtřek. Říšský sněm německý. Z Berlina, 15 dubna. (C.-B.) Posl. br. Mielžyňski (Polák) broje proti pruské poli- tice ve východních krajích, prohlásil, že kolo- nisační zákon pruský odporuje řišské ústavě. Je surovým zasahoráním do soukromého ma- jetku a státoobčanské rovnoprávnosti všech Prusů. Vypovídací politika je tak smutnou ka- pitolou v policejní správě pruské. Čas po čase vypovídají se cizí Poláci a Rusové jako obtížný živel a ničí se existence, jež nikomu neubližo- valy a protloukaly se světem, jak bylo možno. Násilnická politika vlády proti polské řeči, za- sahování úřadů do spolkového a shromažďova- cího práva polských občanů volá do nebes. Svaté právo mateřštiny jest úřady šlapáno. Prohlašuji slavně, že nikdo u nás nepo- mýšlí na násilné odloučení polských krajů od Pruska. Nikdo z nás nevyslovil slovo »revo- luce« ve volebních schůzích nebo jinde. Ne- sejdeme s dráhy pokoje. Žádné násilí, žádný výminečný zákon nezastaví náš kulturní vývoj.
Manteuffel Hoensbruch Posl Polák Rus východní kraj Berlín Prusko
28 article
Vláda mluvila často o pokroku a liberalismu. Nevěříme jejím slovům, dokud bude pokračovati v nynější své protipolské politice. (Souhlas mezi Poláky.) Státní tajemník hrabě Posadowsky nemůže zapříti, že stalo se mnoho zlého úřad- níky, již byli posláni do Poznaňska. Posíláni tam lidé, jinde nemožní, aby se tam rehabilito- vali. Kde jsou tak nesnadné poměry — také proto, že není daleko do ruských hranie — tam měli by se posílati jen lidé nejlepší, bez- úhonní. Pokud znám pruské reformy, mohu ubezpečiti, že již od mnoha let jeví se snaha, odloučiti se od oně chybně praxe, nebot v Poznaňsku vyžaduje se něco jiného než v čistě německé zemi s pokojným obyvatel- stvem. Vím, kolik třeba sebepřemáhání a klidu, aby se jednalo tak, aby se vyhovělo zákonua obyvatelstvo nedráždilo. Přehmaty budou se díui zvláště mezi podřízenými úřadníky, již nemají dost sociálního vzdělání. Avšak myslím, že máme v Poznaňsku výborný úřadnický stav. Doufám, že úřadník, na něhož se podá stíž- nost, bude pokárán, neboť obyvatelstvo musí býti přesvědčeno, že je chráněno před nespráv- nými přehmaty. Kolonisační zákon a zákupy v Poznaňsku nesmějí se posuzovati sentimen- tálně. Vyvíjející se stát má jakési nutnosti. Pruský stát musil nabyti polských krajů. Státní nutnost vedla svého času k nabytí Hannoverska. Kdyby se věc posuzovala se stanoviska soukromé držby, nebyla by povatala žádná říše od Caesa- rovy doby. (Odpor.) Státy vznikají, ale právem vítězné síly.
Polák Posadowsky Poznaňsko Caesa
29 article
Príčinou toho je větší zdatnost vítězova. Než nabylo Prusko oněch krajů, polské obyvatelstvo žilo v hospodářském úpadku. Během věků vy- víjel se polský národ podstatně jinak, než když se dostal pod vládu pruskou. Hospodářská in- telligence a spořivost vedly k většímu povzne- šení polského obyvatelstva. Pro Němce má tento vývoj arci politický rub. Není pochyby, že něm- čina v mnohých městech a obcích je na ústupu a proto je vlasteneckou povinností to napraviti. Bylo třeba starati se, aby zřídily se samostatné selské statky, protože velkostatkáři nejevili tolik tuhosti a odpornosti, kolik jsme očekávali. Tento veliký boj na dlouhé východní čáře mezi slo- vanským a německým obyvatelstvem nerozhodne se zákony, ani policejními opatřeními, nýbrž zvítězí konečně plémě a kmen obratnější, roz- umnější, spořivější a hospodářsky způsobilejší. Boj nerozhodne kolonisační komise, nýbrž ten rozhodne se vítězně pro německou věc, zúčast- ní-li se ho celé Německo, všechny stavy všechny části Německa, jež mají vlastenecké vědomí, že musí podporovati německé obyva- telstvo v tomto hospodářském a politickém zá- pase, přinášejíce oběti a jdouce do oněch krajů bojovati společně s kolonisační komisí pro Ně- mecko. (Pochvala.) Po vývodech jiných řečníkův odročena de bata na zejtřek. Povstání Hererů proti Němcům. Z Berlína, 15. dubna. (C.-B.) Z Vindhuku telegrafují, že v boji u Okatumby 13. t. m.,e němž dosud vojenská zpráva nedošla, padli: 1 semík, 1 nadporučík a 6 mužů; těžce r- nčni: 1 poručík a 7 m., lehce 5 m.
Němec Herero Prusko Německo Berlín