2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. dubna 1904. Císlo 106.
4
article
fimiž přečkovž jeho domohli se cti, hodnosti šlechlickě
moci a slávy. Jiří vidí, jak Mojmír svým chrabrým
počínáním v bitvě s Tatary pod Hostýnem dobývá
zi šlechtictví; vidí, jak jiný z předků jeho, Jan,
získává si slávy v turnaji na dvoře vévody burgund-
okého; vidí, jak opět Vratislav statečně chová sev
zajetí tureckém, neopouštěje víry ni vládce svého;
konečně zří rodinné štěstí Karla z Harašova, jenž
jen rodině, umění a vědám žije a všude je vážena
milován, a na Adolfu z Galvera poznává celý hnus
života zhýralého. Procitnuv z mrákot, cítí mravní
změnu ve své duši. Jasné vzory předků hnuly jeho
svědomím, hledá smír s dobrou svojí ženou, jíž tolik
ukřivdil, a s její pomocí nastoupí nový život.
Již z nejstručnějšího tohoto náčrtku vysvítá, jake
vděčné kontrasty spisovatel připravil tu skladatelii
choreografovi. Doba nová (polovice devatenáctého
století) střídá se s výjevy ze století třináctého (vpád
Tatarů r. 1241), s ukázkou dvorského lesku na sklonku
věku patnáctého, s průhledy do tureckých poměrů
století šestnáctého, s rodinnou idyllou v době empiru
Střídají se kraje i kroje, doby i jejich hudební výraz
Základní motiv objevuje se vždy v novém rouchu,
nové variaci a stálé gradaci, tak že neunavuje, ba
sotva pozoruje se jeho opakování. Jednou jsou to
ryčné výjevy bitevní, po druhé skvělé slavnosti ry-
tířské, po třetí exotika východního světa, posléze
teplo rodinného kruhu. Ladislav Novák pracoval tu
mnoho s kulturním detailem, k jednollivým obrazům
nalezl si přímo předlohy v starých cestopisech če-
ských, tak na př. k jednání druhému rylíře Šaška
z Mezihoří a Gabriela Tetzela „Cestu pana Lva z Rož-
mitála po západní Evropě“, k jednání třetímu Václava
Jiří
Mojmír
Tatar
Jan
Vratislav
Karel
Harašův
Adolf
Novák
Tetzel
Lev
Václav
Hostýn
Mezihoří
Rož
Evropa
5
article
Vratislava z Mitrovic „Příhody na cestě do Caro-
hradu.“ Ale i ostatkem práce jeho je všude podepřena
studiem doby a jejích tanců. Svědomitost postupu
autorova sezná teprve řádně, kdo pročte bedlivěji prů-
vodní text pantomimy, jenž není pouhou kostrou, nýbrž
do podrobna vypracovaným kusem, jenž obratem moh
by se ihned mluviti. Pro divadlo jest ovšem důleži-
tější, že p. Novák s touto pečlivostí práce spojuje
hojně zkušeností jevištní, že umí postavy a děje pla-
sticky na prkna přenésti a má smysl pro divadelní
působivost. Není mnoho baletních textů, které by
s původností námětu snoubily takové bohatství effektů.
jaké právě nahromadil Ladislav Novák ve scěnách
a tancích svého „Olim“
Jindřich Käan z Albestu znám je jako ušlechtilý
ekklektik, jenž vládne vykrouženou formou, výrazem
elegantním a barvitým. Jeho balet „Bajaja“ tkví dobře
v paměti půvabnými svými melodiemi, pikantními
rythmy, leskem instrumentálního koloritu. Tentokrát
byl úkol skladalelův poněkud jiný. Více dramatický.
nežli absolutně hudební. Že poslednější Kaanovi lépe
svědčí, o tom není sporu. Ale dlužno uznali, že
do požadavků dramatických dosti šťastně se vpravil
Vratislav
Příhoda
Novák
Käan
Bajaja
Mitrovice
Carahrad
Albest
6
article
Není tu sice té výraznosti motivů a toho pevného
jejich skloubení, jež pouze při velké dovednosti poly-
fonní a při vysloveném talentu dramatickém dociluj
žádoucí právě plastiky mluvy hudební, která s gestem
je jedinou mluvou pantomimy vůbec, nicméně tónové
illustrace jeho celkem přiléhavě se pojí k dějům na
scéně a nepostrádají náladovosti. Pomůckou skladateli
jsou tu smělé modulace a bohatá chromatika, jež spíše
recitativné pojímání dramatického doprovodu uchra-
ňují jednotvárnosti. V pravém živlu ocitá se skla-
datel v uzavřených číslech ryze tanečních nebo po-
chodových. Tak v prvním obraze čiperně zamihne se
bujný kankán, jemuž chromatika — je i zde, jako
celému baletu nikoli neuslušelo by přízví „chromati-
cký“ — dodává orgiové rozháranosti. Ve druhém
obraze upoutá „lento quasi adagio“ svůdných krasa-
via. Obraz třetí přináší zvučný průvod, tance šermíro
a obroučkový, nejvíce působí tu však archaistický tón,
jenž znamenitě je zachycen. Rozkošný pavan se svým
ostinátním průvodem a lahodným zpěvem, v němž
vystřídají se housle s violoncellem a trubkami, me-
lodií svou přímo čerpán je z neznámého autora (r.
7
article
1579). Vlipem a gracií srší rovněž gavota šaškůa
velmi stylově působí starodávný tanec dvorský. Archai-
stický tento ráz šťastně odposlouchán jest ještě v ro
manesce obrazu čtvrtého, tanci to velmi ariosním,
o jehož sladce nesenou melodii tím účinněji kontra-
stoval humor podání p. Mošnova, v obraze sedmém
pak vděkuplný menuet. Turecké balabile obrazu pá-
tého vnáší v celek opět vítaný kontrast orientálního
kolorilu, pro jehož dosažení skladatel nelekal sei
podivnůstek, jakou jest na příklad sedmičtvrteční takt
při modlitbě, působící zvláštním dojmem. Největšího
úspěchu dosáhl však svěží valčík, jehož použito z
předehru posledního dějství. Nám líbí se zvláště první
jeho čásť, uhlazená, snivě vířivá a též v instrumentae
velmi decentní. Obecenstvo vyžádalo si valčík do capo
Výpravy dostalo se pantomimě neobyčejně ná-
dherné. Nové dekorace závedí s krásou kostymů,
s přesností světelných effektů (déšť, plameny atd.)
s historickou pravděpodobností, kterou jedině rušila
svatováclavská koruna s bourbonskými liliemi —
zřízená, jak známo, teprve Karlem IV., kdyžtě ocila
že tu již na hlavě Václava I. (Zda králové chodili
do boje s korunou, zůstává také otázkou.) Ale to je
maličkost, které sotva povšímne si divák, zaujalý
brzy zázračným zjevem P. Marie, brzy nebeským
komonstvem sv. Václava a jiných divů, které se
v nové hře vynořují s účinnou dochvilností příslušné
mechaniky. Naše scéna opět jednou ukázala, co do
vede rozvinouti lesku. Jak by bylo na př. prospělo
Karel Iva
svatý . Václav
Mošnov
8
article
Dvořákově »Armidě« jenom nějaké procento veškeré
té kouzelnosti, které docílil zde napjatý, divadelní
spparát! Ovšem chvílemi zasteskli jste si uprostřed
veškeré té nádhery, a rádi byste ji dali za několik
virtuosních »pas« ryzíbo umění tanečního. Ale ne-
smíte zapomínati, že nedíváte se na balet. Panto-
mima je to, a tanec slouží jí jen jako vše ostatní
kostym, dekorace. Přichází na řadu jen jako doplněk.
pomůcka. Snad bude více těch, kterým by byl plno-
krevný balet milejší. Sám Nedbal zarejdoval se svou
»Pohádkou« ve Vídni do toho proudu. Ale to je již
jiná olázka, otázka zásadního se rozhodnutí pro
směr. Ostatně o tanec bylo i zde hojně postaráno,
a sbor baletní se svými solisty, sleč. Koreckou
pp. Viscusim i Pirníkem, ukázal, seč jsou jeho síly.
Baletní mistr p. Viscusí učinil celým arrangementem
značný pokrok. Podařilo se mu rozluštiti tvrdý oříšek
pantomim cké hry, třeba nedosáhl pevnosti a vyna-
lézavosti p. Šmahovy v tom oboru, velmi uspokojivě
a s vynaložením uznání hodné píle. Také v uspořá-
dání tanců panoval již větší lad, a zdařily se mu
jmenovitě tance dobové. Účin velikých scén obrazu
turnajového a tureckého balabile byl rovněž sytý.
Dvořákův
Armida
Nedbal
Korecká
Pirník
Šmahův
Vídeň
9
article
Velmi libil se menuet dětí (m. Dobromilova a m.
Bouškova). K mimickým úlohám mobilisována vět-
žina hereckého personálu, jejž vypočítávati zname-
nalo by opisovati divadelní ceduli, tentokrát velice
dlouhou. Přední úlohy připadly pp. Matějovskému a
Želenskému, kteří plynně se jich zhostili, nejvíce
však vynikla pí. Kvapilová, která mimo svou výraz-
nou hru dokonce sobě zaskočila i na pole primy
balteriny a půvabně provedla hru se závojem. Ne-
bude snad již oboru, jejž přední tato umělkyně ne-
ovládla. Velice k oživení výjevu na dvoře sultánově
přispěl p. Mošna, neodolatelný ve svém humoru jako
vždy. Choulostivé episody s taktem sproslila se paní
Laudová. Pantomimu dirigoval p. kapelník Anger se
vrozenou sobě lehkostí a svižností. Úspěch zprvu
novostí genru nezvyklý, stoupal od obrazu k obrazu.
Dobromilův
Bouškův
Matějovský
Želenský
Kvapilová
Mošna
Laudová
10
article
Oběma autorům dostalo se po druhém dějství vře-
lých ovací.
+ Hudební festival. Krásná hudební síň, v
kterou přeměnéno bylo pravé křídlo průmyslového
paláce k slavnostem velikonočním, ještě jedenkráte
shromáždí v sobě četně posluchačstvo, tentokráte
z kruhů nejširších. V neděli naposled budeme moci
prodleti na místech, kde českému hudebnímu a pě-
veckému umění dostalo se tak plného a důstojného
výrazu. I tentokrále s obrovské tribuny zazní mo-
hutný sbor »České písně« a »Pochod Táborů«, před-
nesený četnými spolky, jež zdatnost svou nedávno
tak imposantním způsobem osvědčily. Dle dosavadní
poptávky po vstupenkách zdá se, že nedělní koncerl
neočekávaně četnou návštěvou obecenstva bude vý-
mluvným důkazem, že dny festivalové nezůstaly bez
vlivu na posluchačstvo a získaly českému zpěvu a
hudbě nesčelných nových přátel. Četnou tuto ná-
vštěvu usnadní každému zajisté velmi mírné ceny
míst, jež stanoveny: lože po 16, 14 a 12 K. sedadla
po 4, 3, 2 a 1 K, k stání za 60 hal. Dosud lze obdr-
žeti vstupenky na všechna místa v kanceláři festiva
lové v Jungmannově tř. čís. 28, jakož i v předpro-
dejích u B. Lantnera na Václavském nám., J. Sla-
víčka ve Ferdinandově tř. čís. 25, F. A. Urbánka ve
Ferdinandově tř. a M. Urbánka v Jungmannově třidě
+ Kencert „Patronátu mládeže“ koná se již dnes
přesně o 148. hod. večerní v Rudoliinu. Všechna místa
mimo k slání jsou již vyprodána. Stavenhagen,
B Lantner
J Sl
F A Urbánek
M Urbánek
Tábor
Jungmannův
Václavský já
Ferdinandov třída
hudební festival
Český píseň
Jungmannův třida + Kencert
11
article
jenž koncert dnešní Hídí, zavítal již ve čtvrtek večer
do Prahy a při včerejší zkoušce vzdal výkonům naší
Filharmonie všechnu chválu. Koncertu zúčastní se
dále umělci a umělkyně: pí. hraběnka Sweerts-
Sporcková, sl. šl. Trzaská, p. Snoek a p.
Vyskočil. Velkolepá Lisztova symfonická báseň
„Hunská bitva“ za Hízení Stavenhagenova zakončí
koncert; při skladbě této obstará průvod varhan p.
prof. Klička. Zbytek lístků k stání prodávati se bude
večer u pokladny.
+ Umělocké fourněe. Virtnos na housle pan
J. Feld pořádá samostatné koncerty 17. t. m. v Mor
Budějovicích a 18. t m. v Dačicích (II.) na Moravě
+ Měšťanská bezeda na Král. Vinohradech
Akademii, určenou původně na 16. t. m., bylo nutno
za příčinou obecních voleb odložiti na sobotu dne
30. dubna.
Sweerts
Sporcková
Vyskočil
Lisztův
profesor
Klička
J Feld
Král
Hídit
Praha
Morava Budějovice
Dačice
Morava
II
12
article
+ Zpěvácký spolek pražských typografů konal
řádnou valnou hromadu za přítomnosti 23 členů.
Z výroční zprávy za ročník 41. uvádíme: Spolek
měl 32 členy činné a to: I. tenor 7, II. tenor7,
I. bas 10, II. bas 8, přispívajících 67, zakládajících
12, čestných 8. V minulém roce uspořádal samo
statně 3 koncertní zábavy, 1 výlet (do Teplic). Kromě
toho účinkoval při různých příležitostech s »Jedno-
tou zpěv. spolků českoslov.«, se »Župou Dvořákovou-
a při zábavách jiných spolků; při různých svalbách
i pohřbech. Spolek měl 76 zkoušek. Zkoušky konaly
se dvakrát týdně, vyjímaje prázdniny. Schůze člen-
ské byly 2, výborových 9. valná hromada 1. V mi-
nulém roce bylo přijato K 1281.70 a vydáno K 937. 91
(v tom náklad na zábavy, honorář sbormistrovi
K 86.42 na archiv). Archiv rozmnožen o 27 sborůa
2 opery a čítá nyní 644 sbory a 9 oper. Ve valné
hromadě a v ustavující schůzi výborové zvoleni bylia
Ant. Procházka předsedou, Jan Švare, místopředsedou,
Kar. Drozda pokladníkem, Václ. Kadlec jednatelem, J.
Polák a Václav Skála archiváři a do výboru: A
Berndt. Rud. Kolt, Jos. Míčko, J. Vojtišek; náhrad
níky Št. Svare a V. Knbík. Revisory účtů J. Spalek
a A. Zralý.
Dvořákův
Jan Švare
Kara
Václ
Kadlec
Skála
Míčka
J Vojtišek
V Knbík
J Spalek
A Zralá
Teplice
Jos
zpěvácký spolek
I . tenor 7
13
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu sborového.
Ochotný synáček. Na lavici obžalovaných ve
II. jednací síni senátní byl nucen předevčírem uve-
lebiti se 21letý synek israelitského obchodníka be-
rounského, Arnošt Engel, který jako právník odbývá
sobě právě jednoroční vojenskou službu u 73. pěšího
pluku. Žaloba, podaná na něho pro zločin podvodu
dovozovala, že Arnoštek křivě svědčil ve trestní věci
svého otce Lepolda Engla, žalovaného proto, že na-
lackoval bezdůvodně Sleté dcerušce berounského hodi-
náře p. Peka. Arnoštek totiž před soudem jako svědek
udal, že mu dceruška hodinářova hned po afféře t
před krámem řekla, že jí nenatloukl Englův otec, nýbrž
jenom děti, kteroužto výpověď prohlásili nepravdivou
jak p. Pek tak policejní strážník p. Kubásek, kteří před
krámem Englovým byli právě přítomni. Líčení bylo
po výslechu řady svědků odročeno za účelem vý-
slechu jednoho ještě vývodního svědka.
Ze správního soudu.
Prodejnosť lékáren. Správní soud, jak známo
rozhodl, že lékáren, vázaných na osobní koncesi, nelze
prodati z volné ruky, nýbrž že zadati se smějí jenom
konkursem. Těchto dnů zabývala se tatáž instanee
otázkou, lze-li prodati z volné ruky také lékárny
vázsné na realitu, t. j. t. zv. radikované. Soud roz
hodl ve smyslu kladném, prohlásiv, že není zá
konného předpisu, jímž by bylo zakázáno radiko
vanou živnosť lékárnickou zaměniti v živnosť volně
prodejnou.
Engel
Lepold Engl
Peka
Englův
Pek
Kubásek
14
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Prohlášení. V poslední době rozesílány jsou
kandidátní listiny k volbám do předsednictva České
obce sokolské, odchylné od kandidátní listiny, na
schůzi župních delegátů stanovené. Poněvadž všal
uváděna jest župa naše mezi těmi, které svůj sou-
hlas s kandidátkou touto projevily, pokládá pode-
psané předsednictvo za svou povinnost prohlásili, ž
ani předsednictvo, ani kdo z činovníků o kandidátc
této nevyjednával a tudíž také souhlasu s ní ne-
projevil. Župní předsednictvo naopak projevilo jedno-
tám sdruženým svůj souhlas s kandidátní listinou.
která na schůzi župních delegátů dne 20. března
přijata byla. — Za předsednictvo sokolské župy
plzeňské: Dr. Václav Peták, starosta. Jan Kostinee
jednatel.
Tělocvičná jednota Sokol Praha IV. na král.
Hradčanech pořádá u příležitosti deseliletého trvání
svého akademii v neděli dne 24. dubna v hoř. míst-
nostech su Demartinů« na král. Hradčanech za účin-
kování br. Fr. Nováka, br. Jos. Poláka, br. odboru
tamburašského Sokola staroměstského, br. Em. Reichla
a pěv. kroužku Sokola Praha IV. Zač. o 7. hod. več.
Vstupné za osobu 60 h, v předprodeji 50 h, rodinný
lístek K 1.20.
doktor
Peták
Kostinee
Novák
Polák
Reichl
Hradčany
Sokol Praha Iva
15
article
Věstník zivnostenský a dělnický.
Věstník zivnostenský a dělnický.
* Společenstvo košikářů, hračkářů ald. v Praze
upozorňuje své pány členy, že pokračování první
valné hromady, která ukončena nebyla, konati se
bude v neděli dne 17. dubna 1904 v 9 hod. dopol.
v Řemesl.-živnost. besedě v Praze. Poněvadž na
programu této valné hromady jest volba starostya
jeho náměstka, žádají se páni členové, aby se této
valné bromady v hojném počtu zúčastnili.
* Z představenstva nemocenské pokladny po-
mocníků při společenstvu řezníků-obchodníků v král.
hlav. městě Praze, Druhá valná hromada s nezmě-
něným programem konati se bude dne 17. dubna
přesně o 2. hodině odpol. v hostinci »u Jirá sků«
v Bubnech. Tamtéž o 3. hodině odbude se druhá
valná schůze hromady pomocnické při tomtéž spo-
lečenstvu zřízené, jež dne 10. dubna t. r. konati se
nemohla.
Praha
Bubno
16
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
** Akademický klub šermířský usnesl se na
valné hromadě, konané dne 12. dubna t. r., vzhle-
dem k zaslánům uveřejňovaným v »Časo« a směřu-
jícím proti akademii, pořádané dne 20. dubna na
Žofíně »Českým šermířským klubem«, veřejně pro-
hlásiti, že nijak nestojí za zmíněnými zaslány a že
nikdo z členů »Akademického klubu šermířského«
nezúčastnil se oné studentské protestní sehůze proti
zmíněné akademii, dle oněch zaslán pořádané.
Automobilism.
Žofín
Český šermířský klub
17
article
** Klub českých motocyklistů pořádá v neděl
dne 17. dubna t. r. společnou vyjíždku na Dobříš
odjezd o 2. hod. odpol. ze spolkových místností na
ostrově Židovském. Tamtéž uspořádá v pátek dne
22. t. m. o 8. hod. večerní p. inž. Šimek rozpravu
»O výpočtu síly motoru a volhě převodu«.
Athletika a sportovní hry-
** Při sobotním zápase v Brně mezi Tomasevi-
čem z Vídně a Frištenským z Brna zvítězil za vel-
kého napjetí po těžkém zápasení hodinu a 6 minut
trvajícím Frištenský. Zápasu přítomno bylo na dva
tisíce osob.
** Americký gladiator a zápasník Charles Axa,
který na své cestě zavítal též do Brna, všemožně
namáhá se dostati Frištens kého k zápasu. Dal své
fotografie vystaviti, sázku 500 K směle deponoval a
chce do neděle v některých klubovních mísinostech
pouze za dozoru soudců zápas odbýti. Frištenskému
bylo v sobotu 9. t. m. provésti úmorný hodinový
zápas s Tomasevičem. V neděli 10. dubna obětoval
se Frištenský k zápasům v Jablonném v Čechách ve
prospěch ohrožené české školy v Orličkách, kde mu
bylo též skoro hodinu zápasiti. V neděli 17. dubna
zúčastní se zápasu s černochem Delavarem v Pře-
rově a proto na žádný způsob do neděle dalšího zá-
pasu již nepřijme. Frištenský by přijal zápas ten
sice po neděli ve veřejné místnosti o cenu, kterou
Američan žádá.
Vodní sporty-
** »Rakouský veslařský svaze konal v neděi
valnou hromadu, na které zamítnut návrh, aby svaz
přeměnil se na združení pouze německých klubů
Taktéž nepřijat návrh, aby zrušeno bylo luňské usne-
sení nepřijeti českých klubů do svazu.
Ing
Šimek
Frištenská
Charles Axa
Frištenský
Delavara
Američan
Dobříš
Brno
Tomasevi
Vídeň
Jablonné
Čechy
Orličky
18
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Slavnosti.
II. Majales. Representační věneček letošních
Majales konati se bude v sobotu 7. května ve velkém
sále žofinském. Zahájen bude předlančením v krojích
z r. 48. Na Žofíně umístěna bude při slavnosti men-
šinová výstavka, znázorňující postavení českých
menšin na severu a práci Severočeské jednoty pro
ně. 3. číslo měsíčníku akadem. odboru NN. J. S..
zvaného »Přátelům českých menšin na severu« a
vydávaného pro jour fixy odboru, vydáno bude pro
Majales v dvojnásobném objemu. Obsahovati bude
vesměs informační články o českých menšinách.
Sclůze.
Beseda zlatníků a stříbrníků v Praze
bude míti v neděli dne 17. dubna o 10. hod. dopol
výroční valnou hromadu v sále su Sedlerů«.
Zábavy.
K dnešnímu div. večeru klubu Mo
ravské besedy »Ženichové« možno si ještě za
koupiti vstupenky v přeďprodeji: v Národní kavárně
ve Vodičkově ulici, u papírnika p. Antoše na Král
Vinohradech na korsu, u p. Jabůrka, obch. s ná-
krčníky v Žitné ulici, v závodě p. Horáka na Staro
městském nám. č. 30, u naklad. p. Ryšavého v Úra-
zové pojišťovně na Poříčí.
Antoš
Jabůrek
Ryšavý
Praha
Vodičkův ulice
Královský Vinohrady
Žitná ulice
městský já
národní kavárna
19
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 14. dubna. (C.-B.) Vyslanei
Ruska a Rakouska nalehali dnes u vlády na
provedení finančních požadavků pro reorganisaci
makedonského četnictva.
Z Cařihradu, 14. dubna. (C.-B.) Porta vy
hověla vyzvání vyslanců ruského a rakouského,
aby makedonští četníci dostali čako, dosud jen
potud, že dovolila cizím důstojníkům nositije
fakultativně.
Příruči, odcestovavší dnes na lodi do So-
luna, byli tam uvítáni slavně jako důstojníci,
přibyvší tam předevčírem. Návštěvy, které učinil
ve stejnokroji, činí dojem na obyvalelstvo, jež
doufá, že počínající reformy upokoji je trvale.
Z Berlína, 15. dubna. »Berl. Tagblattue
telegrafují ze Sofie: »Neshody mezi Sarafovem
a ostatními náčelníky makedonskými jsou urov-
nány. K výzvě bulharské slibily makedonské
komitéty, že zatím nepodniknou akce žádně.
nýbrž vyčkají, jak se osvědčí četnická organi-
sace. Peněz pro výpravu čet je s dostatek po-
hromadě, ale makedonští vůdcové uznávají, že
v této době válka a Tureckem nebyla by po-
pulární«.
Z Cařihradu, 15. dubna. (C.-B.) Solunské
a monastýrské zprávy oznamují, že bylo pro-
puštěno z vězení 400 amnestovaný ch
Bulharů.
Generál de Georgis, jenž měl po dneš-
ním selamliku audienci u sultána, odpluje zejtra
s lloydovým parníkem do Soluna. Také rakouský
vyslanec baron Calice měl dnes audiene
u sultána.
Z Vídně, 15. dubna. »Neues Wiener Tag
blatt« sděluje z Bělehradu, že nyní po uzavřen
turecko-buiharské smlouvy bude se jednati též
o smlouvě srbsko-bulharské v záležitosti make-
donské.
Příruča
Berl
Bulhar
Georgis
Calic
Balkán
Cařihrad
Rusko
Rakousko
Berlín
Sofie
Turecko
Vídeň
Bělehrad
Neue Wiener
20
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Společné ministerské perady.
Z Vídně, 15. dubna. Ve společných mini-
sterských poradách v Pešti rokuje se předevšlm
o společném rozpočtu. Jak se proslýchá, ne-
bude se závěrečná číslice rozpočtu lišiti přílis
od roku předchozího. V rozpočtu bude obsa-
žena druhá splátka na nová děla, ministerstvo
vojenství žádá tu za 25 millionů, ale snad mu
bude pro letošek přiznáno »jen« 15 mill.
Z Pešti, 15. dubna. (C. B.) V předsednictvu
ministerské rady konala se od 3—8 hodin spo-
lečná ministerská konference za účastenství spo-
lečných ministrů, obou přeďsedů ministerstva
ministrů financí. Rokovalo se o společném roz-
počtu a zejtra se bude v poradě pokračovati.
Změna volebního řadu zemského ve Štyrsku.
Z Vídně, 15. dubna. Císař schválil volební
reformu, na které se usnesl zemský sněm štyr-
ský. Stalo se tak po dlouhém otálenl a dlouhém
zápolení. Touto změnou zavádí se nová kurie
s rovným přímým hlasovacím právem o čtyřech
mandátech. Možno čekat, že bude nyní zemský
sněm štyrský brzy rozpuštěn.
K Loubetově návštěvě v Římě.
R. Z Paříže, 15. dubna. President. Loubet
přislíbil, že se zúčastní odhalení pomníku, ktorý
postaven bude Viktoru Hugovi v Římě.
Loubetův
Hug
Vídeň
Pešť
Štyrsko
Řím
Paříž
21
article
Záhadný případ.
m. Z Petrohradu, 15. dubna. Celé vydání
zdejšího »Lístku« bylo potlačeno pro zevrubnou
zprávu o attentátu v »Hotelu du Nord«. O osobě
útočníkově kolují nejrůznější pověsti. Praví se,
že pořídil si celou řadu pum, jichž mělo se
použíti v den zasvěcení pomníku Alexandru II.
i při příjezdu vojákův, zachráněných z »Var-
jagu«. Také se praví, že čtyři nihilisté, jakožto
spoluvinníci útočníka, byli zatčení. Obyvatelstvo
projevuje nad attentátem nevoli svou co nej-
ostřeji.
n. Z Petrohradu, 15. dubna. O výbuchu
v hotelu »du Nord«, sděluje se, že výbuch ten
udál se v pokoji č. 81, kdež se den před tm
ubytoval neznámý muž, neodevzdav průvodní list.
(Včerejší depeše mluvila o příjezdu dvou osob.)
Výbuchem otřásla se celá budova a všechna okna
se rozbila. Když policie vstoupila do vnitř, shle-
dala, že strop je popraskán a všechen nábytek
rozbit. Neznámý muž, jehož jméno nebylo zji-
štěno, byl nalezen v pokoji, jsa téměř na kusy
roztrhán. Policie soudí, že běží tu o revolucio-
náře, který chystal se k politickému zločinu, ale
při výrobě pum náhodou sám usmrcen byl.
Ruské studentky odmitány.
n. Z Prýburgu, 15. dubna. Universita zdejšl
rozhodla se od příštího semestru nepřijímati již
žádných ruských studentek. Proč, se v dotýčném
rozhodnutí nepraví.
Petrohrad
VaraJaga
22
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Dozvuk k aiféře Gubernalisově-
Z Inšpruku, 15. dubna. Okresní soud
v Hallu odsoudil pro přestupek proti § 2. spol-
kového zákona k pokutě 150 K právníka Jana
Ambrosia z Tridentu, jenž byl svolal své doby
do Inšpruku onu schůzi, na níž měř prof. Gu-
bernatis zahájiti přednáškou svou svobodné
italské kursy universitní. Ambrosi se odvolal
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 15. dubna. (C.-B) Předseda za
hájil schůzi o na 11. hod.
Po delší debatě o jednacím řádu, způso
bené při čtení došlých spisů posl. Úgronem
sněmovna přešla k jednacímu pořadu.
Především hlasuje se dle jmen, má-li se
vzíti na vědomí včerejší odpověď mínistra orby
na dotaz po kupování statků kn. Hohenlohem.
Přijata 108 proti 47 hlasům.
Býv. ministr orby, posl. Daranyi,v
osobní poznámce opřel se včerejším útokům
neboť smlouva s kn. Hohenlohem byla skonco-
vána za jeho úřadování. Posl. Münnich vyjed-
nával prý s kn. Hohenlohem v zájmu furistiky
jako předseda karpatského spolku uherského-
Kníže koupil prý spišské lesy jen, aby zaokrou
hlil své honbiště a vláda neměla ani nejmen
šího vlívu na rozhodnutí města Spiše. Kníže
zavázal se, že otevře turistice cesty a po dese
let bude přijímat jen uherské příslušníky.
Posl. Münnich ospravedlňoval se z na
řčení, že podepsal smlouvu jmenem knížete.
jenž mu za to dal hojně peněz. Odmítl prý
zastupování a z příčin neslučnosti nechtěl za-
kročiti ani jako advokát za 50.000 K.
Debaty zúčastnili se ještě poslanci Vesz-
ter a Rakovszky a m. p. hr. Tisza
jenž prohlásil, že za rokování o rozpočtu nebo
investicíeh bude pokdy rokovat a této zále-
žilosti.
Sněmovna rokovala potom o úprav
platů komitátních úřadníkův
posl. Kalay jmenem Košutovy strany oznámil,
že přijímá předlohu.
Fřištl schůze bude zejtra.
Ambrosius
Ambros
Hohenlohe
Daranyi
Posl
Münnich
Kníže
Vesz
Rakovszky
Tisza
Kalay
Košutův
Trident
Pešť
Spiš
okresní soud v Hall
Úgron sněmovna
karpatský spolek uherskýKníže
23
article
Z ministerské rady francouzské.
Z Paříže, 18. dubna. (C.-B.) President
Loubet podepsal dekrety, jimiž obsazuj! se
mista, uprázdněná demissí sudiho ve Vitri
jenž zadal za propuštěnou a tří smírčích soudců
Pouze tyto demisse podány pro odstranění nábo
ženských odznaků ze soudních síní.
Ministr Pelletan podal zprávu o vyšetřování
pro několik listin toulonské prefektury námořské,
jež dostaly se do veřejnosti. Soudí, že zodpo-
vědnost za tuto indiskreci spadá na jmenovanou
prefekluru. Proto předkládá k podpisu dekret.
jímž admiral Gigon jmenuje se námořským
prefektem toulonským místo admirála Blien-
aiméa a admirál Fort náčelníkem tamníh
štábu místo admirála Ravela.
Dále rokovalo se o Marchandov
demissi. Ministerská rada prý trvala na tom
že plukovník Marchand pro svůj přípis, uveřej-
něný v »Patrii« bez svolení svých představených
dopustil se vojenského přečinu, jenž podlebá
kárnému řízení, po němž by mohla následovat
demisse. M. p. Combes sdělil mínění to ministru
vojenství Andréovi, jenž dlí teď v Arcachonu,
telegraficky. Konečné rozhodnutí stane se, až
dojde odpověd.
Naproti různým versím o poslání Mar
chanda na východo asijské bojiště konstatuje
se, že ani car ani ruská vláda nežádali fran-
couzskou vládu, by poslala Marchanda k ru
skému vojsku do Mandžurska. Pověsť vznikla
snad tak, že generál Kuropatkin osobně byl na-
kloněn vzíti Marchanda do své družiny, kdyby
byl vyhlédnut, aby sledoval ruské operace
v Mandžursku. Ministerská rada, jež konala se
asi před 14 dny, uznala, že není třeba přidě-
lovati Marchanda vojenské missi, v jejíž čele je
generál Sylvester. Tato záležitost nezavdala tedy
podnětu k diplomatické nebo vejenské příhodě
mezi Frzncií a Ruskem.
Loubet
Pelletan
Fort
Ravel
Marchand
Combes
André
Kuropatkin
Sylvester
Paříž
Arcachon
Mar
Mandžursko
Rusko
24
article
R. Z Paříže, 15. dubna. Plukovník M ar-
chand byl potrestán pro svůj list
v němž vláda viděla projev prot
sobě (!) 30denním vězením. Po od-
bytí trestu bude vyhověno jeho
demissi. Marchand uveřejnil totiž následkem
pověstí o demissi jeho rozšiřených list docela
klidný, bez všech politických projevů, v němž
prostě jen popřel, že by mínil z vojska vystou-
piti k vůli zamýšlenému sňatku svému, jak byl
list ten nedávno tvrdil, o vlastních příčinách
žádané demisse své Marchand se v listu svém
nešiřil. Vláda použila ale — jak zjevno — okol
nosti, že důstojníci nemají uveřejňovati v listech
veřejných projevy — v jiných případech ovšem
nehleděla na to tak přisně — za vítanou zá
minku, aby zbavila se tak hrdiny fašodského,
jehož smýšlení nacionalistické bylo ji už dávno
nepohodlným. Víře dohody anglo- francouzské
ovšem nebyl příjemným populární muž, jenž
své doby výpravou svou z Kongu na Nil ohrozil
panství anglické v Egyptě do té míry, že Anglie
řinčela již válečným mečem proti Francii.
V »Libre Parole« ohradil se ostatně Mar-
chand v novém dopise proti důminee vládníeh
nepřátel svých, že by chtěl hráti vůbec nějakou
politickou roli.
Marchand
Libre
Paříž
Kongo
Nil
Egypt
Anglie
Francie
Mar
M ar
25
article
Pruský sněm.
Z Berlína, 15. dubna. (C.-B.) V panské
sněmovně ref. hr. Botho Eulenburg odů-
vodňoval výborové změny kolonisačního zákona.
V povšechném rokování vév. Trachen-
berg prohlásil naproti novinovým zprávám, že
nikdy nepopíral existenci polské otázky ve Slezsku.
Dosavadními zákonnými prostředky nemohlo se
nic svésti. Žijeme v době výrazného národního
vědomí. Rakousko není již silnou hrází proti
slovanskému příboji od východu. Půda pro
agitaci připravována také kompromisním stavem
o vyučovací řeči, jejž přinesl sebou kulturní boj.
za něhož duchovenstvo podporovalo Poláky.
Vítám kancléřovo prohlášení, že repressalie
s právem shromažďovacím a spolčovacím mnoho
neprospějí. Nejlepší naší zbraní je škola. Ta
musí starati se, aby děti mluvily plynněji ně-
mecky než polsky. Stát musí rozmnožit učitelské
síly na svůj vrub a starati se o školy pokračo-
vací. Politika dráždění musí pominout, kolonisace
usnadňovat, selský stav podporovat a musí byt
postaráno o denní dělnictvo, jež má svůj po-
zemek. § 13. předlohy je ustanovením vými
nečným, ale nezbytným, protože dosavadní zákon
byl politicky bezůspěšným a dostalo se víc ně-
meckého majetku do polských než polského do
rukou německých.
Arci nesmí býti vexací a usedlému obyva-
telstvu slezskému musí se přispěti.
Hrabě Praschma prohlašuje, že jeho
přátelé zamitnou předlohu. § 13. b) je proti-
ústavním opatřením výminečným, jež znemožňuje
kolonisaci Polákům. Takové neslušné výminečné
zákony byly také květnové a kn. Bismark osvědčil
svou velikost tím, že uznal bezpráví a napravi
Botha
Eulenburg
Polák
Praschma
Berlín
Slezsko
Rakousko
26
article
je. Kdyby byl na živě, zbytky oněch zákonů
by pomíjely rychleji a nynější konfesní štvanici
plati slova kolínského arcibiskupa Fisehera, že
zrazuje vlast, kdo podporuje tyto štvanice. Před-
loha nebude míti úspěchu, může jen vehnati
mírné živly do opposice. Ať teda vláda, než
bude pozdě, uzná, že třeba společného postupu
z duchovenstvem. Jinak bude Polák tertius
gaudens.
Hr. Oppersdoríf má za povážlivé, že
ústavní § 13. b) postihuje malého muže, ale ne
polský velkostatek, jenž je hlavním odpůrcem
němectví. Polské hnutí to pochází z dob jazy-
kových nařízení. Jediná germanisace je mírnou
cestou života, podporovaná správou. Říditi se
předlohou znamenalo by odvraceti se od sebe.
Hr. Mirbach nesouhlasí sic s před-
lohou ochotně, ale jest jí třeba, aby se položil
odpor výstřednostem polonismu.
Košcielski dovozoval, že předlohy,
jako nynější, posilují Poláky a sdružují je.
Polská agitace je následkem vládní politiky.
Stýská si, že vláda dělá parcelačním bankám
nekalou konkurenci.
Ministr Podbielski prohlašuje, že
polské parcelační banky jsou ústavy, jež snaží
se o hojné úroky a nestarají se o osud kolo-
nistů. Kulturní boj nezpůsobil polskou agitaci.
Přičina vězí hloub. Jedná se o skutečný národ-
nostní boj. Třeba dbát, aby všichni prušti pod-
daní byli dobrými Prusy. Ať sněmovna povolí
vládě potřebné prostředky k obhájení němectví.
Polák
Mirbach
Podbielski
Hradec
27
article
(Hlučná pochvala.)
Dziebowski praví, že polské a něme-
cké obyvatelstvo ve východních krajích jest od-
kázána na sebe. Avšak vládní politíka způsobuje
antagonismu. Vláda měla by vyhledati polské
živly způsobilé k assimilaci, o něž by se mohla
opírati.
Bar. Manteuffel nemá obavy ze zá-
kona, výminečná opatření jsou prý spravedlivou
nucenou obranou.
Hrabě Hoensbruch praví, že kolonisace
nesmí se díti na újmu starousedlého obyvatel-
stva katolického.
Tím byla povšechná debata uzavřena a ze-
vrubná odročena na zejtřek.
Říšský sněm německý.
Z Berlina, 15 dubna. (C.-B.) Posl. br.
Mielžyňski (Polák) broje proti pruské poli-
tice ve východních krajích, prohlásil, že kolo-
nisační zákon pruský odporuje řišské ústavě.
Je surovým zasahoráním do soukromého ma-
jetku a státoobčanské rovnoprávnosti všech
Prusů. Vypovídací politika je tak smutnou ka-
pitolou v policejní správě pruské. Čas po čase
vypovídají se cizí Poláci a Rusové jako obtížný
živel a ničí se existence, jež nikomu neubližo-
valy a protloukaly se světem, jak bylo možno.
Násilnická politika vlády proti polské řeči, za-
sahování úřadů do spolkového a shromažďova-
cího práva polských občanů volá do nebes.
Svaté právo mateřštiny jest úřady šlapáno.
Prohlašuji slavně, že nikdo u nás nepo-
mýšlí na násilné odloučení polských krajů od
Pruska. Nikdo z nás nevyslovil slovo »revo-
luce« ve volebních schůzích nebo jinde. Ne-
sejdeme s dráhy pokoje. Žádné násilí, žádný
výminečný zákon nezastaví náš kulturní vývoj.
Manteuffel
Hoensbruch
Posl
Polák
Rus
východní kraj
Berlín
Prusko
28
article
Vláda mluvila často o pokroku a liberalismu.
Nevěříme jejím slovům, dokud bude pokračovati
v nynější své protipolské politice. (Souhlas mezi
Poláky.)
Státní tajemník hrabě Posadowsky
nemůže zapříti, že stalo se mnoho zlého úřad-
níky, již byli posláni do Poznaňska. Posíláni
tam lidé, jinde nemožní, aby se tam rehabilito-
vali. Kde jsou tak nesnadné poměry — také
proto, že není daleko do ruských hranie —
tam měli by se posílati jen lidé nejlepší, bez-
úhonní. Pokud znám pruské reformy, mohu
ubezpečiti, že již od mnoha let jeví se snaha,
odloučiti se od oně chybně praxe, nebot
v Poznaňsku vyžaduje se něco jiného než
v čistě německé zemi s pokojným obyvatel-
stvem. Vím, kolik třeba sebepřemáhání a klidu,
aby se jednalo tak, aby se vyhovělo zákonua
obyvatelstvo nedráždilo. Přehmaty budou se díui
zvláště mezi podřízenými úřadníky, již nemají
dost sociálního vzdělání. Avšak myslím, že
máme v Poznaňsku výborný úřadnický stav.
Doufám, že úřadník, na něhož se podá stíž-
nost, bude pokárán, neboť obyvatelstvo musí
býti přesvědčeno, že je chráněno před nespráv-
nými přehmaty. Kolonisační zákon a zákupy
v Poznaňsku nesmějí se posuzovati sentimen-
tálně. Vyvíjející se stát má jakési nutnosti. Pruský
stát musil nabyti polských krajů. Státní nutnost
vedla svého času k nabytí Hannoverska. Kdyby
se věc posuzovala se stanoviska soukromé
držby, nebyla by povatala žádná říše od Caesa-
rovy doby. (Odpor.)
Státy vznikají, ale právem vítězné síly.
Polák
Posadowsky
Poznaňsko
Caesa
29
article
Príčinou toho je větší zdatnost vítězova. Než
nabylo Prusko oněch krajů, polské obyvatelstvo
žilo v hospodářském úpadku. Během věků vy-
víjel se polský národ podstatně jinak, než když
se dostal pod vládu pruskou. Hospodářská in-
telligence a spořivost vedly k většímu povzne-
šení polského obyvatelstva. Pro Němce má tento
vývoj arci politický rub. Není pochyby, že něm-
čina v mnohých městech a obcích je na ústupu
a proto je vlasteneckou povinností to napraviti.
Bylo třeba starati se, aby zřídily se samostatné
selské statky, protože velkostatkáři nejevili tolik
tuhosti a odpornosti, kolik jsme očekávali. Tento
veliký boj na dlouhé východní čáře mezi slo-
vanským a německým obyvatelstvem nerozhodne
se zákony, ani policejními opatřeními, nýbrž
zvítězí konečně plémě a kmen obratnější, roz-
umnější, spořivější a hospodářsky způsobilejší.
Boj nerozhodne kolonisační komise, nýbrž ten
rozhodne se vítězně pro německou věc, zúčast-
ní-li se ho celé Německo, všechny stavy
všechny části Německa, jež mají vlastenecké
vědomí, že musí podporovati německé obyva-
telstvo v tomto hospodářském a politickém zá-
pase, přinášejíce oběti a jdouce do oněch krajů
bojovati společně s kolonisační komisí pro Ně-
mecko. (Pochvala.)
Po vývodech jiných řečníkův odročena de
bata na zejtřek.
Povstání Hererů proti Němcům.
Z Berlína, 15. dubna. (C.-B.) Z Vindhuku
telegrafují, že v boji u Okatumby 13. t. m.,e
němž dosud vojenská zpráva nedošla, padli:
1 semík, 1 nadporučík a 6 mužů; těžce r-
nčni: 1 poručík a 7 m., lehce 5 m.
Němec
Herero
Prusko
Německo
Berlín