ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ec4a5570-7127-11dc-8f00-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 91, person 66, org 3, work 5
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 16. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 106.
4 article
Na rauní a odpol. listy přad. lásf ne Praze v adnínistr t lsta . . s drojí čonáskoe koi
Praha
5 article
B Evií let
6 article
na měte ak Tošton: Rnl. . jc elsll i
7 article Anglie loví.
Anglie loví. Kdyby snad byly možné ještě pochybnost o tom, která velmoc nejvíce o to se přičinila, aby došlo k nynější válce rusko-japonské r znemož- něno bylo smírné vyřízení sporných záležitostí, vzniklých mezi oběma státy, rozptýlila by je horlivost, jakou na všech stranách rozvinuje Anglie, aby upevnila a rozšířila svou svělovou rioc, pokud nejnebezpečnější její sok v soutěži o nadvládu v Asii jest zaujat těžkým zápasem o své postavení na Dálném Východě. Tato horli- vost prozrazuje mnohem více než sama spoje- necká smlouva, krátce před vypuknutím války mezi Anglií a Japonskem uzavřená. Anglie ovšem nesla velmi těžce pranýř veškerého veřejného mínění, na nějž se sama postavila svou neodů- vodněnou a s velkými hmotnými ztrátami spoje- nou válkou proti jihoafrickým burským republi- kám, a Dálný Východ poskytl jí ovšem vhodnou přiležitosť k tomu, aby nejen Rusko zapletla do zlé války se ctižádostivým, po náčelnictví všeho žlutého plemene toužícím národem japonským,
Anglie Asie Japonsko Rusko
8 article
ale uvedla tím do nejistoty i veškeré ostatní státy evropské, jednak svými osadními a obchodními zájmy, zvláště v Číně silně zaujaté, ale i zde v Evropě, zejmena vzhledem ke zmatkům bal- kánským, se zvýšenou nedůvěrou vzájemně se po- zorující Čím více oběti bude válka japonská vy žadovati na Rusku, čím větší síly bude nuceno vysílati proti Japoncům a ku pozorování ne- spolehlivé Číny, tím rychleji se budou uvolňovati a vzrůstati choutky, uvésti i otázku evropského Turecka na denní pořádek, a tím volnější ruce bude míti Anglie k novým a novým záchvatům území a hromadění mezinárodních výhod úspěchů. Při tom lze pozorovati, že Anglie, jak oby- čejně, nedbá nijakých ohledů na mezinárodní práva, kde stojí proti národům a státům slabým, a tam, kde zájmy její se stýkají se státy moc- nými — obratně poskytuje ústupky z cizího z výměnu.
Japonec Čína Evropa Rusko Turecko Anglie
9 article
První případ křiklavě nastal „mírnou, vě deckou“ výpravou anglickou do Tibetu, ač země tato náleží dosud k říši čínské. Na této své vý- pravě vědecké pobili již Angličané ve dvou, bez pochyby zúmyslně jimi způsobených srážkách, vice než tisie Tibetanů, při čemž sami neutrpěli nijakých ztrát, t. j. střileli do shromážděných Tibetanů ze svých rychlopalných pušek jakodo stád němé zvěře. Čína ovšem chová se k tétc výpravě s resignaci, tomuto státu vlastní, ba na- slouchá snad ještě v Pekině radám anglickéh vyslance, aby svými evropsky vycvičenými a ja- ponskými důstojníky opatřenými sbory na hra- metch mandžurských posílila Japonce a porušila neutralitu, ceny beztoho více než pochybné. Po- savadní úspěchy Japonců na moři bezpochyby uspíší účinek těchto rad a rozhodnutí Číny, jež prý již vyslala do Japonska své zástupce, aby ujednali spolek japonsko-čínský. V Tibetu dosud jediní Rusové překáželi zá- chvatu anglickému, udržujíce diplomatické styky s vrchní duchovní hlavou Mongolů, Tibet obýva- jicích, ale nyni, kdy zprávy o ruských nehodách před Port Arturem zajisté rychle se šíří po vši Asii, nestačí pouhé diplomatické rady, tu by musili Rusové zakročiti na obranu Tibetu bran- nou mocí, t. j. zahájiti přímé nepřátelství proti Angličanům. Takováto akce ruská dá se však předpokládati jen ve dvou případech: první b byl, kdyby ostatní mezinárodní poměry byly úplně jasné a nenutily Rusko, aby dále netřištil svých sil; druhý pak, kdyby Rusko bylo do- nuceno napodobiti ke své vlastní obraně politiku arlickou, podněcovati spory na všech stranách. byf i z toho vzníkla válka světová. Ani prvý, a druhý připad není ještě v tomto okamžiku pravděpodobným, a proto možno se naditi, ž prozatím bude se o Tibet vyjednávati.
Angličan Japonec Rus Mongol Artur Čína Japonsko Asie Rusko
10 article
To jest tím spíše pravděpodobné, že právě zakončeno bylo pozoruhodné vyjednávání mez Francii a Anglií, kterýmž uspořádány byly všeck dosud sporné otázky mezi oběma v záležitosteh mimoevropských osad a územi, namnoze již o dávných let se vlekoucích. Z těchto jsou pro postavení ostatních evrop- ských států zvláště důležité dvě: Egypt a Ma- rokko. Dle úmluv těchto vzdala se Francie posavadního svého soupeřství s Anglií v zemi faraonů, v zemi, jejíž držení bývalo hlavní snahou Francie, v zemi, již dle někdejšího, dlouholetého ministra zahraničných záležitosti Hannoteauxa nejslavnější válečník francouzský Napoleon I. pokládal za základnu k opanování Indie. V této zemi tedy Francie smlouvou tou uznává pre- dominujíci postavení Anglie, uvol- ňuje jí tam úplně ruce, umožňuje Anglii odstra- nění vlivu tak zvané komise dozorčí egyptského dluhu a tím i jejího zasahováni do vnitřní s prá- vy země, jakož i smišené komise pro správu železnic, telegrafů a přístavu v Alexandrii. Sl - vem, Anglie si tim zabezpečila dráhu k napro- stému ovládnutí Egypta, v němž již od dvacet let se upevňuje.
Francie Anglie Egypt Ma Indie Alexandrie
11 article
Hlavním ústupkem, jakéhož se za to dostalo Francii, jest souhlas Anglie, aby Francie uspo- řádala Marokko, zemi, vnitřními zápasy roze- rranou, zemi, na jejíž opanování si činil nej- živější naděje nejbližší zámořský soused její — Španělsko. Francii tudíž dostane se nejen per- ného kousku práce při zavádění pořádku — práce, podobná oné, jakouž od šedesáti let z opětujíeích se bojů koná v Alžíru — ale podnití se proti ní zároveň hluboká nepřízeň v národ španěiském. Úmluva tato pokládá se za tak dalek - sáhlou, že mnozí pozorovatelé kladou si otázku. není-li známkou nového seskupení evropskýc velmoci? Vůči této úmluvě nebyla to zajiste pouhá mezinárodní zdvořilost, že německý císa za svého dlouhého nynějšího výletu námořníh setkal se i s králem španělským. V Německu zvláště těžce nesou, že při publikování smlouvy této padlo v Anglii slovo, že „čestné makléřství“ německé se již stalo —
Francie Anglie Maroko Španělsko Alžír Německo
12 article
zbytečným! A když v říšském sněmu německém hr. Reventlow prohlásil, že tato anglicko-fran- couzská úmluva, zvláště ona její čásť, jež se týká Marokka, byla v Německu přijata zahan- beně a zaraženě, odvětil kancléř hr. Bülow ná- padně zdrželivě a pessimisticky: že právě nyní, kdy vzplanula válka na Dálném Východě, jejíž účinky jsou dosud nevypočítatel- né, že právě nyní, kde nanejbližším Vý- choděmnohojestnevyjasněno, poli- tika rozvážného klidu, ba i zdrželivosti jest zájmům říše nejprospěšnější. V průběhu své řeči vrátil se hr. Bülow ještě jednou ku pomě- rům mezinárodním a zakončil, dotýkaje se výtek pro povolení návratu jezuitům do Německa Jsem přesvědčen, že za nynější doby, kdy mnohé vážné známky se vy- skytují na obzoru naší vnitřní i zahra- ničné politiky, musíme se vyhnouti nábo- ženské štvanici, jež by nás oslabila uvnitř i na venek. Úmluvy anglicko-francouzské jsou zajist pozoruhodným příspěvkem k otázce rovnováhy na Středozemním moři, a znamenitou perspekti- vou do dalšího vývoje poměrů v Turecku. Prozatím se tedy daří anglický lov dobře.
Bülow Maroko Německo dálný východ Turecko
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. dubna. (O snovy zá konů v panské sněmovně.) Presidiáln kancelář zemské sněmovny rozesilá právě dvé osnovy nových zákonů. Prvý jest vládní návrh. dle něhož mají se pro Voraribersko slanovit zvláštní ustanovení stran knihovního vtělování služebností, týkajících se cest, vodovodů spustků pro skácené dříví. Druhý jest návrh některých členů panské sněmovny, mimo jiné prof. dra. Randy, týkající se práva na náhradu osob nevinně odsouzených. V Praze, 15. dubna. (»Przegl. P ol s kie o dru. Körbrovi.) Krakovský měsíčnik »Przeglad Polski« pojednává v politickém pře- hledě posledního sešitu o polské prostředkovaci akci a praví tu mimo jiné: »Poněvadž se stran vlády nestal se nijaký krok, vedoucí k docílení dorozumění mezi spornými stranami, musila ta- ková myšlenka vyjiti s takových stran, jimž nad jiné záleží na dělnosti parlamentu. Dr. Körbe dopustil se v minulém zasedání četných chyb.
doktor Randa Przeglad Polski Körbe Praha panská sněmovna
14 article
Jeho politika spočivala na tom, že chtě! Čech »vyhladoviti« a naprostým nedbáním jich po- treb a zájmů přinutiti je ke kapitulaci. Zapo- mněl však při tom, že bude li se sám chovai zcela trpně, neoznačiv eílů své trpnosti, přinut tím strany, stojíci na strážim— státníche zájmů k činnosti. Trpnost vlády způsobila akci pur- lamentu. Postavení Poláků ve státě i v parla- mentě přimělo tyto, aby onu akci zahájili. ž Poláci prokazují dobrou službu státu, navazují-li nit dorozumění mezi Čechy a Němci, kterou vládní trpnost zpřetrhala, o tom nelze pochy- bovati.« Krakovský měsičník hájí dále Poláky proti výtce, že vynutili na dru. Körbrovi odro- čení delegačních voleb. I tím posloužili státu, neboť předešli výtržnosti, na kleré by bylo došlo v parlamentě, kdyby vláda byla trvala na pro- vedení voleb před svátky. Dr. Körber jednali v této věci neobratně, dovolávaje se nebezpečné situace zahraničné, ač uim překročil meze své působnosti. »Všeobecné jest přesvědčení — končí list — že tak, jako dosud, dále to jíti nemůže. Musí nastati něja ká změna, ať v tom nebo v onom směru. Největší ranou pro mini- sterstvo Körbrovo jest na všechen způsob ukli- zení obstrukce v Uhrách« V Praze, 15. dubna. (Všeobecné v- lební právo v Rakousku.) »Slowo polskie« obrací pozornost polských poslanců na výklady poslanců Fořta a Kramáře o potřebě všeobecného volebniho práva při volbách říš- ských, čímž zaťali sekeru do samého kořene nynějšího nespravedlivého volebního řádu. Spra- vedlivé rozdělení mandátů poslaneckých dl počtu obyvatelstva a daně z krve — píše
Zapa Němec Polák Körbr doktor Körber Fořt Kramář Čechy Uhry Praha Rakousko
15 article
»Slowo polskie« — jedním rázem by uvedlo v pravé meze choutky a nároky rakouských Němců. Kdyby se na př. jeden mandát přiřknul každému 100.000 obyvatelů, přišlo by do říšské rady 90 Němců a 160 Slovanů. Parlamentní poměry staly by se ihned pravidelnými a cen- tralisticko-německý kabinet neudržel by se ani 24 hodiny. Jestliže Čechové — dodává »Slowo polskie« — vydají heslo reformy volebního řádu, skupí pod svým praporem všechny živly, sna- žící se povaliti umělou nadvládu německou.
Němec Čecho Slowo polskie Slovan
16 article
V Praze, 15. dubna. (V šeo bec né v - lební právo v Uhrách.) V nejbližších dnech posl. Béla Kelemen odůvodní uherské sněmovně svůj návrh na zavedení všeobecného volebního práva při volbách do parlamentu uherského. Návrh Kelemenův zni- 1. Aktivní volební právo má miti každý zletilý, duševní neb mravní neschopností nestížený státní občan, který buď plati přímou státní dan ze svého majetku neb důchodu, aneb vykonal aspoň svou aktivní vojenskou povinnost, aneb konečně umí aspoň maďarsky psáti a čísti. 2. Volby mají se konati dle obcí aneb dle sto- ličných notariátů. 3. Počet poslanců, případají- cích jednotlivým stolicím, určí se poměrně dle počtu obyvatelů, znalých maďarského jazyka. Ponévadž dle výpočtu Kelemenova v Uhrách jest nyní něco přes 10 millionů osob, mluvicích maďarsky, připadl by jeden poslanec asi n 25000 maďarsky mluvících. Ze Zadru, 12. dubna. (Připojení da matských železni c.) Splitské » Jedinstvo se dovídá, že ministr vojenství rytíř Pitreic zajímá se horlivě o stavbu dráhy z dalmatského Knina do Nového s připojením k dráhám chor- vatským, ačkoliv Maďaři stále se vzpírají prot této trati. Osvědčí-li se zpráva splitského listu, byla by naděje, že dalmatské železnice budou konečné připojeny k evropské železniční slti
Kelemen Kelemenův Maďar Praha Uhry Zadr
17 article NILIS
NILIS poněvadž, položí li se na váhu zájmy vojenské, pak jistě dojde na stavbu navržené trati. V tomto připadě, dodává jmenovaný list, zájmy slrate gické shodly by se se zájmy hospodářskými. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15 dubna. Další postup Angličanů v Tibetu. Anglická výprava blíží se stále více k Lhasse. Tvrz v Gvance byla již — jak »Timese sdělují — tibelským velitelem a čínským gene- rálem vydána Angličanům bez velikého odporu. Oba vyjeli ráno vstřic blížícímu se gen. Macdo- naldovi a prohlásili, že jim ničeho nezbývá nežli se vzdáti, jelikož posádka uprchla. 500 tibetských ozbrojenců totiž odtáhlo z tvrzi drive než Angličané se přiblížili. Čínský generál za- přisahal Maedonalda, aby tvrz, jež leží na vy- soké skále, aspoň formálně neobsadil, protož by on, generál, byl za to od úřadů ve Lhasse krutě potrestán. Na konec se ale generál po- drobil osudu neodvratnému. Lhassu samu chtějí prý Tibeťané stůj co stů hájiti. Na další vážný postup proti ní ale nejsou Angličané řádně přichystáni, aspoň n doposud. O nedávném boji u Guru sdělují se an- glickým listům dodatečně ještě tyto podroh- nosti: Generál Tibeťanů, celý osobní jeho štáb a pět vysokých úřadníků Lhassových byli mezi sty mrtvými. Tibeťané paďali p stech, ale přece jen hnali se znovu kůtoku přes mrtvoly svých druhů. I na ústupu počinali si neobyčejně chladnokrevně, ač angličká děla způ so bil mezi nimi hrozné spousty. Hrozná, mrtvolami a umírajicími pokrytá čára značila cestu jejich úslupu Opět výbuch v Darceloně. Včera vybuchla v Bárceloně opět jedna petarda a sice v ulici Barbařově, aniž škody způ- sobila. Zatknuto dále ještě několik osob, jimž Artal oznámil před attentátem písemně, že pro vede »něco rozhodného« ve smyslu anarchi- stickém. Maurova rána rychle se hojí. Boles v prsou pominuly.
Nilis Angličan Tibeťan Lhassový Hrozná Maurův Praha
18 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Vasilij Vasiljevič Vereščagin mršev ! Z Petrohradu, 15. dubna. (C. -B O 12. hod. 15 mín. v noci. Ofieiálně se sděluje: Potvrzuje se, že známý malíř Vasil Vereščngin na »Petro- pavlovsku« zahynul.
Vasilij Vasiljevič Vereščagin Vereščngine Petrohrad Petra B O 12
19 article Vasilij Vasiljevič Verešča gi
Vasilij Vasiljevič Verešča gi byl původem ze šlechtické zámožné rodiny z gu- bernie novogorodské a narodil se 14. října 1842 ve vesnici Lubci v čerepovském okresu. Byi tedy Velkorusem. Dle přání rodičů vstoupil do námořnické kadetní školy, již absolvoval s vý- tečným úspěchem, jsa prvním mezi žáky. Již zde jevil velkou náklonnost ke kreslení a na- vštěvoval jako námořnický kadet kursy kreslení na »burse«. Roku 1860 vstoupil do petrohrad- ské akademie umění, ale absolvoval pouze první ročníky; do vyšších nepostoupil, ačkoliv roku 1863 byl vyznamenán druhou střibrnou medaili za olejový obraz, k němuž látka dána byla o učitelů — »Politi ženichů Penelopy«. Na to odebral se na Kavkaz a roku 1864 a 1865 procestoval celé Zakavkazí. Energický a podni- kavý umělec vykonal tu mnoho velezajímavých cest do končin posud málo známých, jež mu poskytly množství pozoruhodných studií a typů. Byly to typy plemen, obývajicích hory údoli, výrazné scény ze živola horalů, mezi nimiž zejmena krvavé výjevy náboženského třeštění, tak jako na příklad divá slavnosť nu památku Gusejna v Šumě, již nakreslil tužkou Výkresy ty stkví se ve spise » Putěšestvíje - Zakavkazje«, vytišténém v žurnále »Světové Poutník« r. 1870. Z Kavkazu odebral se Ve- reščagin do Paříže, kdež cestopis jeho, přelo- žený do frančiny, spolu s jeho rytinami by vydán v žurnále »Le tom du monde«. V Paříž se učil u Géromea; v dílně tohoto slavnéhc francouzského umělce pracoval s plli neobyčej- nou plná dvě léta, načež odebral se do střední Asie, do Turkestanu. Roku 1868 zdržoval se- Samarkandu, jenž byl oblehán hordami Bucharů a Chivanů. Zde nevoják nadehnul hrstku udatnému odporu a statečně odrážel se zbran v rukou útoky zfanatisovaných asiatských mo hamedánů.
Vasiljevič Verešča Velkorus Penelopa Buchar Chivan Kavkaz Zakavkazí Paříž Asie Turkestán Samarkand PutěšestvíjeZakavkazj
20 article
Za to jej chtěli odměniti řádem svatoji ským, než umělec řád udělujíc spolu rytířství zamítl, s podotknutím že vůbec nepřijímá řádů a titulů. Bylyť již ten kráte v umělci spolčeny vlastnosti, jež pozděj vynikly ještě více: »podnikavost pionéra, o vaha vojáka, mistrovství umělce, samostatno smýšlení a duševní neodvislost Po tomto dobrodružství Vereščagin opěts vrátil do Paříže a strávil tu asi rok, studuje uče se maliřství. R. 1869 cestoval v Belgii Německu i po Dunaji. Téhož roku vystavil v Petrohradě na turk stánské výstavě několik obrazů, připomínajícíeh koloritem ještě školu Géromeovu, načež podruh se odebral do Turkestánu na půldruhého roku. Za tohoto druhého pobytu ve střední Asii, kdež seznámil se se Skobelevem, zhotovil si velmi mnoho studií a výkresů, z nichž později až do jara roku 1873 kreslil v Mnichov velké obrazy, jež proslavily je h jméno po celé Evropě. Evropská pověsť Vereščaginova počiná od r. 1873, kdy uspořádána v Londýně v křišťálovém paláci výstava jeho turke- stánských obrazů, o nichž anglická kritika vyslovila se s nesmírnou pochvslou. Nebylo tehdy novin, jež by nebyly chválily ruského umělce, sílu a originálnost jeho na- dání. Umělec studoval typické stránky málo známého asiatského kraje Turkestanu, přivtěle- ného k Rusku, a představil jej mistrným štět- cem svým tak dokonale, že patrným byl z obrazů jeho život vnitřní Asie, ráz jejího obyvatelstva, mravův i vliv Ruska na lid. Umělec putoval skrze step s jejími lučinami neplodnými solnými kalužemi, oasami, zahra- dami, nivami, procestoval rozlehlé a kulturou nedotknuté končiny, kde sídlí tygr — stoupal na hory, na jich sněžné vršiny a k jezerům, stu- doval osedlé obyvatelstvo turkestanské, Sarty, Tadžiky, Afgany a Indy, ba navštívil i západní Čínu, kuldžinský kraj.
Vereščaginův Afgana Paříž Belgie Německo Dunaj Petrohrad Turkestán Asie Skobelev Mnichov Evropa Londýn Rusko Čína
21 article
Tenkráte výstavoval 33letý Vereščagin 25 skizz a obrazů, vynikajicích ukončeností, dů- kladností a rozmanitostí. Jeho obleky byly věrny až do posledního řeminku; budovy a okrasa jich přisně architekturní modelky, osoby podobiznami. Ve třiceti obrazech znázorněn celý zivo turkestanský. Největší rozruch na této lon dýnské vystavě vzbudil jeho vel kolepý pryní obraz, vztahující se významem svým na hrůzy bitvy. Uprostřed ohněm zpustošené stepi, mezi uschlými, ohořelými stromy a povykujícím krkavci, ční do výše pahrbek vystavený z lebek, na nichž je viděti pruhy od šavlí a díry od Na rámci obrazu byl sarkastický nápis »Apotheosa vojny. Věnováno vše minulým, nynějším a budoucím velkým podmanitelům.« Z obrazu toho vystupuje výkřik rozhorlenosti a protestu prot válečnému barbarství. A takovémuto »oslavo- vání« války věnoval umělec další svoji činnost. Líčí válku s děsné jeji strany, líčí štětcem řá- dění té obludy, která požírá výdělky a blahobyt národů a nejlepší krev lidského rodu pije, krev lidí mladých a zdravých. Z dalších, nesmrtelných jeho obrazů, jež zrovna pod dovednou jeho rukou rostly, z nej- poetičtějších byl »Zapomenutý«.
Vereščagin
22 article
Je to voják, jenž svalil se tu s roztaženým rukama a nohama, těžce zraněn; soudruzi jeho táhnou pryč a sotva možno je už z dáli roze- znati; kolem jsou chmurné i krásné hory s nichž sletují níže a níže orli, mávající mo- hutně širokými perutěmi, spouštějíce se k čerstvé krvi a nezastydlému masu. Krkavec sedí na prsou na bílém kaftančíku umírajícího vojáka a svolává své druhy k hostině. Z obrazu vane krev pěníci, otřásající mohutným dojmem. A dále všechny jeho obrazy mluví touž řečí. Jeho »Postižení«, »Obklopení«, »Vzdejte sel«, »Smrtelné raněn«, »Necht vejdou«, »Tak velí bůh!« — všechny tyto velkolepé tvorby nezpoutané jeho fantasie křiči zrovna proti hrůzám válečným. Zvláště nyní, v době války ruské, mimoděk noří se z mysli jeho úchvatný obraz „Vešl i“.. Celá hromada lidských mrtvol, padlých r- ských vojínů, leží tu na cestě, vedoucí po strmém srázu od povnosti. Ruští vojáci v bílých hale- nách odnášejí mrtvoly padlých druhů, s pevnosti vlaje ruský prapor, pod ním na hradbách pro- chází se stráž. Jakoby obrázek , vzatý z Port Arturu! Sbírku svou mohl Veroščagin velmi výhodno prodati v Anglii, ale nechtěl, aby se dostalado ciziny. Koupil ji moskevský velkokupec Trefanov za 92.000 rublů. Po výstavě v Londýně vydal se Vereščagin na cestu do anglické východní Indie. Živá, klidu neznající obrazotvornost vábila jej vždy hlouběji do báječné, kouzelné země. V ne- přítomnosti jeho udělila mu Akademie petrohrad- ská titul professora, který však Verešča- gin odmítl slovy: „Odmítám titul profesora, mně nabízený, neboť úřady a tituly jsou pra- vému umělci na škodul Že si tím přátel Vereščagin nezískal, samo jímána.
bůh Artur Vereščagin Krkavec Anglie Londýn Indie kouzelný země
23 article
Ale Vereščagin jednal vždy samostatně důsledně. Jeho přesvědčení nesrovnávalo se s professorskou hodností, tak, jak ostatními po- jímáno. Z pouti po Indii vznikly jeho obrazy „Bu doucí císař indický“, „Modlitba“ „Perlová mešita v Agře“, „Jezero „Kašmíru“, „Lidožrout“ a j. v. Verešč - gin navrátiv se z Indie, odebral se do Paříže, al dlouho tu nepobyl. Po vypuknutí války rusko (urecké spěcha do Rumunska a odtud na bojiště, kde zúčastni se oblehání Plevna. Zde byl s důstojníkem Skrydlovem (nvní nástupcem Makarova) na Dunaji zraněn, ale uzdraviv se, byl svědkem přechodu vojska přes sněhem zanesený Balkán a svědkem vítězství Skobeleva. Z války této vznikly obrazy, jež získaly mu s věto v é ho jména. Z obrazů jeho sálá nadšení pravé lidskosti Co vedlo čarokrásné péro Turgeněva a Tolstého — to vedlo i štětec Vereščaginův. Byltě proro kem míru a lidskostí. Z velkolepých obrazů dlužno vzpomenouti: Vítězové«, »S k ocbe lev na Šipce«, »Pod Plevnem«, »Na Šipce klid«, »Mohyly na Šipce«, »Po bitvě«, »Turecký lazarete, »Silnice do Plevna«, »Dva jestřábie, »Ať žije car« a j. V roce 1884 odebral se opětně do Indie Syrie a Palestiny, kde sbíral materiál k obra- zům ze života Kristova. Konečně v posledníe letech již jako starší muž odebral se na Fl- piny a před několika týdny, kam srdce jej v- střl
Vereščagin Ruska Turgeněv Tolstý Vereščaginův Mohyla Kristův Indie Agra Paříž Rumunsko Dunaj Balkán Sýrie Palestina
24 article
v drobném prodeji ranní číslo o sebs cdpsle dnt . Ve slialkách na venkově dpolíc čoslo 1nseraty platí se ho k o vě napře Předplaeení nerty pijndpinl- Tam nsehínejí se též redskoe. tiskárna a expodíce „Národnich Lista“, Eakopisy se nevracsjí
Národnich List Eakopisa
25 article
bilo, na bojiště, kde krvácel jeho vlastní národ. Viděl již jednou jej krváceti a sám tam do- krvácel.
26 article Jak veliká a velebně slavná tragika
Jak veliká a velebně slavná tragika Záhuba „Petropavlovska“ Co bylo příčinou zkázy „Petropavlovska“, dosud není vyjasněno. Obšírné ruské zprávy ještě nedošly. Teprve jimi bude katastrofa náležitě vysvětlena. Avšak tolik jsme se již dověděli z Petrohradu po drátu, že tam původ neštěstí vidí v explosi torpéd, ktorá „Petropavlovsk“ s sebou vezl. Důležito je, že se množí známky, svědčící, že katastrofa „Petropavlovska“ nebyla násled- kem vítězství Japonců. Rusové byli připraveni na to, že japonské loďstvo podnikne na Port Artur nový útokv dnech pravoslavných Velikonocí. Zejmena jej če- kali v sobotu a v neděli. Admirál Makarov učinil všecka opatření, která mu kázala opatrnost. Na strážné loďce každou noc objížděl a kontroloval tato opatření. Tak učinil i v noci z Bíle soboty na Boží hod, nedbaje lijáku, který se z oblak cedil. Tma bylo jako v pytli. Shledav, že je všecko v pořádku, admirál byl přítomen jitíní mši, která byla sloužena ve vojenském chrámě portarturském. Chytři Japonci předpokládali, že Rusové budou jejich útok očekávati ve dnech svátečních, že budou bdělejší než jindy a že mysli jejich budou povznesené. Proto útok odložili až po svátcích. Záhubou „Petropavlovska“ Rusko utrpělo ještě jinou těžkou ztrátu: zahynul s ním tak slavný malír Vasilij Vereščagin.
Japonec Rus Port nový Makarov Vereščagin Petropavlovsk Petrohrad Rusko Company Artur
27 article
Sila ruská v Mandžurii. „L'Eclair“ dovídá se z Petrohradu: Ruský štáb dosud choval v největší tajnosti, jak silné ruské vojsko stojí v Mandžurii. Nyní dává na veřejnosť podrobně zprávy o tom. Dotud bylo sibiřskou drahou na Dálný Vý- chod dopraveno 170.000 m. Mobilisace v Si- biři dala 100.000 m. K tomu dlužno připočísti 50.000 m., kteří tam byli posádkami před vál- kou. Uhrnný poče“ ruského vojska na Dálném Východě tedy činí dotud 320.000 m. Ale Rusko tam stále dopravuje vojska nová, tak že koncem května generál Kuropatkin bude míti po ruce 500.000 mužů. Z nich 100.000 m. bude ponecháno v Irkutsku. Toto mužstvo tvořiti bude ochranný sbor proti Číně pro případ, že- by porušila neutralitu. Ruské finance za války. „Birževyja Vědomosti“ podávají podrobný obraz stavu ruských financí v prvých měsících války s Japonskem. Připočtou-li se úsporyv sumě 117.7 mill. rub., jež nedávno byly na návrh ministra financí nařízeny carským úka- zem, vykazuje pokladna ruského státu na začátku války hotovosť 604 mill. rub. Číslice tato dokazuje, že Rusko v letech snův o věčném míru neopomenulo připraviti se na možnosť války.
L Eclair Petrohrad Rusko Irkutsk Čína Japonsko
28 article
Na Jalu.
Jal
29 article
Je pochopitelno, že Japonci po katastrofé. která potkala jeden z nejlepších válečných ko- rábů ruských, nebudou váhati a přikročí rychle k novým válečným činům, počítajíce, že na ru- ské straně nastal aspoň nějaký zmatek. Především třebe očekávati, že se pokusl o přechod přes Jalu. Anglické listy již přinesly zprávu, že přechod jest hotovou událostí. Avšak gen. Flug oznámil telegraficky carovi, že zprávy ty jsou vymyšleny. Přechod přes Jalu nedá se vykonati za den, pomlčíme-li o tom, že právě nyní následkem tání a lijáků Jalu je rozvodněno. To by konečně mohlo býti pro Japonce výhodno, neboť za male vody Jalu je příliš mělké a plavba parníků není na něm možná, což by se velkou vodou pro Ja- ponce prospěšně změnilo. Ale hlavní závad vězí v tom, že Japonci maji všeho všudy 60 transportů, jež budou armádu jejich převážeti celé týdny. Telsgram v. Houba za křižákom „Bajanem“ Z Londýna, 15. dubna. Dle zpráv z Vejhaj- veje neplatil druhý útok dne 13. dubna Port Arturu, nýbrž jednalo se o lapení nebo zničení křižáku „Bajanu“, jenž vracelsek PortArturu odústířeky Jalu. „Bajan“ však unikl beze škody, ač ně- kolikráte po něm vypáleno.
Japonec Flug Artur Jal Bajan Londýn Vejhaj
30 article
Zajatá ruská hlidka. Z Tokia, 14. dubna. Dle depeše, došlé ja- ponskému listu „Šišimpo“, zajata byla Ja- penci u Kazanu ruská hlídka po- čtem patnácti mu žu. Falešné klenoty mikada. Z Paříže, 15. dubna. „Figaro“ sděluje z Tokia, že všechna japonská šlechta v patriotismu svém se rozhodla, prodati své šperky a klenoty na účely válečné. Také mi- kado tak učinil a rozhodl se pro- dati svou korunu. Ukázalo se vša k, že kromě zlata nemávalné ceny, ne- boť všechny jeji brillanty jsou vý- borné imitace. Zjištěno, že nikoliv doda- vatelé, ale prostředníci dodávky pravé brillanty z koruny vynali a nahradili je imitacemi. Mnoho-li stojí Rusko válka denně? Z Brusselu, 15. dubna. Finanční ministr ruský Kokovcev, jenž přijal nedávno zá- stupce francouzských peněžních ústavů, sdělil jim, že až do konce července má Rusko potřebné peníze ke hražení válečných nákladů. Pak hodlá učiniti vnitřní výpůjčku a teprve po té v případu nutnosti zahraniční. Sdělil jim dále, že denní náklad na výdaje válečne činíšest až osm millionů rublů. Pro nejbližší dni nečeká se zvýšení této sumy. Projekt proplutí baltického loďstva ruského úžinou Bohringovou. Z Petrohradu, 15. dubna. Caru podán byl důstojníkem Kulc evs ký m projekt na pro-
Figaro Kokovcev Tokio Paříž Rusko Brusel Petrohrad