1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 16. dubna 1904.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
přad. lásf ne
Praze v adnínistr
t lsta . .
s drojí čonáskoe
koi
Praha
6
article
na měte ak
Tošton:
Rnl. .
jc elsll i
7
article
Anglie loví.
Anglie loví.
Kdyby snad byly možné ještě pochybnost
o tom, která velmoc nejvíce o to se přičinila, aby
došlo k nynější válce rusko-japonské r znemož-
něno bylo smírné vyřízení sporných záležitostí,
vzniklých mezi oběma státy, rozptýlila by je
horlivost, jakou na všech stranách rozvinuje
Anglie, aby upevnila a rozšířila svou svělovou
rioc, pokud nejnebezpečnější její sok v soutěži
o nadvládu v Asii jest zaujat těžkým zápasem
o své postavení na Dálném Východě. Tato horli-
vost prozrazuje mnohem více než sama spoje-
necká smlouva, krátce před vypuknutím války
mezi Anglií a Japonskem uzavřená. Anglie ovšem
nesla velmi těžce pranýř veškerého veřejného
mínění, na nějž se sama postavila svou neodů-
vodněnou a s velkými hmotnými ztrátami spoje-
nou válkou proti jihoafrickým burským republi-
kám, a Dálný Východ poskytl jí ovšem vhodnou
přiležitosť k tomu, aby nejen Rusko zapletla do
zlé války se ctižádostivým, po náčelnictví všeho
žlutého plemene toužícím národem japonským,
Anglie
Asie
Japonsko
Rusko
8
article
ale uvedla tím do nejistoty i veškeré ostatní státy
evropské, jednak svými osadními a obchodními
zájmy, zvláště v Číně silně zaujaté, ale i zde
v Evropě, zejmena vzhledem ke zmatkům bal-
kánským, se zvýšenou nedůvěrou vzájemně se po-
zorující
Čím více oběti bude válka japonská vy
žadovati na Rusku, čím větší síly bude nuceno
vysílati proti Japoncům a ku pozorování ne-
spolehlivé Číny, tím rychleji se budou uvolňovati
a vzrůstati choutky, uvésti i otázku evropského
Turecka na denní pořádek, a tím volnější ruce
bude míti Anglie k novým a novým záchvatům
území a hromadění mezinárodních výhod
úspěchů.
Při tom lze pozorovati, že Anglie, jak oby-
čejně, nedbá nijakých ohledů na mezinárodní
práva, kde stojí proti národům a státům slabým,
a tam, kde zájmy její se stýkají se státy moc-
nými — obratně poskytuje ústupky z cizího z
výměnu.
Japonec
Čína
Evropa
Rusko
Turecko
Anglie
9
article
První případ křiklavě nastal „mírnou, vě
deckou“ výpravou anglickou do Tibetu, ač země
tato náleží dosud k říši čínské. Na této své vý-
pravě vědecké pobili již Angličané ve dvou, bez
pochyby zúmyslně jimi způsobených srážkách,
vice než tisie Tibetanů, při čemž sami neutrpěli
nijakých ztrát, t. j. střileli do shromážděných
Tibetanů ze svých rychlopalných pušek jakodo
stád němé zvěře. Čína ovšem chová se k tétc
výpravě s resignaci, tomuto státu vlastní, ba na-
slouchá snad ještě v Pekině radám anglickéh
vyslance, aby svými evropsky vycvičenými a ja-
ponskými důstojníky opatřenými sbory na hra-
metch mandžurských posílila Japonce a porušila
neutralitu, ceny beztoho více než pochybné. Po-
savadní úspěchy Japonců na moři bezpochyby
uspíší účinek těchto rad a rozhodnutí Číny, jež
prý již vyslala do Japonska své zástupce, aby
ujednali spolek japonsko-čínský.
V Tibetu dosud jediní Rusové překáželi zá-
chvatu anglickému, udržujíce diplomatické styky
s vrchní duchovní hlavou Mongolů, Tibet obýva-
jicích, ale nyni, kdy zprávy o ruských nehodách
před Port Arturem zajisté rychle se šíří po vši
Asii, nestačí pouhé diplomatické rady, tu by
musili Rusové zakročiti na obranu Tibetu bran-
nou mocí, t. j. zahájiti přímé nepřátelství proti
Angličanům. Takováto akce ruská dá se však
předpokládati jen ve dvou případech: první b
byl, kdyby ostatní mezinárodní poměry byly
úplně jasné a nenutily Rusko, aby dále netřištil
svých sil; druhý pak, kdyby Rusko bylo do-
nuceno napodobiti ke své vlastní obraně politiku
arlickou, podněcovati spory na všech stranách.
byf i z toho vzníkla válka světová. Ani prvý, a
druhý připad není ještě v tomto okamžiku
pravděpodobným, a proto možno se naditi, ž
prozatím bude se o Tibet vyjednávati.
Angličan
Japonec
Rus
Mongol
Artur
Čína
Japonsko
Asie
Rusko
10
article
To jest tím spíše pravděpodobné, že právě
zakončeno bylo pozoruhodné vyjednávání mez
Francii a Anglií, kterýmž uspořádány byly všeck
dosud sporné otázky mezi oběma v záležitosteh
mimoevropských osad a územi, namnoze již o
dávných let se vlekoucích.
Z těchto jsou pro postavení ostatních evrop-
ských států zvláště důležité dvě: Egypt a Ma-
rokko. Dle úmluv těchto vzdala se Francie
posavadního svého soupeřství s Anglií v zemi
faraonů, v zemi, jejíž držení bývalo hlavní snahou
Francie, v zemi, již dle někdejšího, dlouholetého
ministra zahraničných záležitosti Hannoteauxa
nejslavnější válečník francouzský Napoleon I.
pokládal za základnu k opanování Indie. V této
zemi tedy Francie smlouvou tou uznává pre-
dominujíci postavení Anglie, uvol-
ňuje jí tam úplně ruce, umožňuje Anglii odstra-
nění vlivu tak zvané komise dozorčí egyptského
dluhu a tím i jejího zasahováni do vnitřní s prá-
vy země, jakož i smišené komise pro správu
železnic, telegrafů a přístavu v Alexandrii. Sl -
vem, Anglie si tim zabezpečila dráhu k napro-
stému ovládnutí Egypta, v němž již od dvacet
let se upevňuje.
Francie
Anglie
Egypt
Ma
Indie
Alexandrie
11
article
Hlavním ústupkem, jakéhož se za to dostalo
Francii, jest souhlas Anglie, aby Francie uspo-
řádala Marokko, zemi, vnitřními zápasy roze-
rranou, zemi, na jejíž opanování si činil nej-
živější naděje nejbližší zámořský soused její —
Španělsko. Francii tudíž dostane se nejen per-
ného kousku práce při zavádění pořádku —
práce, podobná oné, jakouž od šedesáti let z
opětujíeích se bojů koná v Alžíru — ale podnití
se proti ní zároveň hluboká nepřízeň v národ
španěiském.
Úmluva tato pokládá se za tak dalek -
sáhlou, že mnozí pozorovatelé kladou si otázku.
není-li známkou nového seskupení evropskýc
velmoci? Vůči této úmluvě nebyla to zajiste
pouhá mezinárodní zdvořilost, že německý císa
za svého dlouhého nynějšího výletu námořníh
setkal se i s králem španělským.
V Německu zvláště těžce nesou, že při
publikování smlouvy této padlo v Anglii slovo,
že „čestné makléřství“ německé se již stalo —
Francie
Anglie
Maroko
Španělsko
Alžír
Německo
12
article
zbytečným! A když v říšském sněmu německém
hr. Reventlow prohlásil, že tato anglicko-fran-
couzská úmluva, zvláště ona její čásť, jež se
týká Marokka, byla v Německu přijata zahan-
beně a zaraženě, odvětil kancléř hr. Bülow ná-
padně zdrželivě a pessimisticky: že právě nyní,
kdy vzplanula válka na Dálném Východě, jejíž
účinky jsou dosud nevypočítatel-
né, že právě nyní, kde nanejbližším Vý-
choděmnohojestnevyjasněno, poli-
tika rozvážného klidu, ba i zdrželivosti jest
zájmům říše nejprospěšnější. V průběhu své
řeči vrátil se hr. Bülow ještě jednou ku pomě-
rům mezinárodním a zakončil, dotýkaje se výtek
pro povolení návratu jezuitům do Německa
Jsem přesvědčen, že za nynější doby,
kdy mnohé vážné známky se vy-
skytují na obzoru naší vnitřní i zahra-
ničné politiky, musíme se vyhnouti nábo-
ženské štvanici, jež by nás oslabila uvnitř i na
venek.
Úmluvy anglicko-francouzské jsou zajist
pozoruhodným příspěvkem k otázce rovnováhy
na Středozemním moři, a znamenitou perspekti-
vou do dalšího vývoje poměrů v Turecku.
Prozatím se tedy daří anglický lov dobře.
Bülow
Maroko
Německo
dálný východ
Turecko
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. dubna. (O snovy zá
konů v panské sněmovně.) Presidiáln
kancelář zemské sněmovny rozesilá právě dvé
osnovy nových zákonů. Prvý jest vládní návrh.
dle něhož mají se pro Voraribersko slanovit
zvláštní ustanovení stran knihovního vtělování
služebností, týkajících se cest, vodovodů
spustků pro skácené dříví. Druhý jest návrh
některých členů panské sněmovny, mimo jiné
prof. dra. Randy, týkající se práva na náhradu
osob nevinně odsouzených.
V Praze, 15. dubna. (»Przegl. P ol s kie
o dru. Körbrovi.) Krakovský měsíčnik
»Przeglad Polski« pojednává v politickém pře-
hledě posledního sešitu o polské prostředkovaci
akci a praví tu mimo jiné: »Poněvadž se stran
vlády nestal se nijaký krok, vedoucí k docílení
dorozumění mezi spornými stranami, musila ta-
ková myšlenka vyjiti s takových stran, jimž nad
jiné záleží na dělnosti parlamentu. Dr. Körbe
dopustil se v minulém zasedání četných chyb.
doktor
Randa
Przeglad Polski
Körbe
Praha
panská sněmovna
14
article
Jeho politika spočivala na tom, že chtě! Čech
»vyhladoviti« a naprostým nedbáním jich po-
treb a zájmů přinutiti je ke kapitulaci. Zapo-
mněl však při tom, že bude li se sám chovai
zcela trpně, neoznačiv eílů své trpnosti, přinut
tím strany, stojíci na strážim— státníche zájmů
k činnosti. Trpnost vlády způsobila akci pur-
lamentu. Postavení Poláků ve státě i v parla-
mentě přimělo tyto, aby onu akci zahájili. ž
Poláci prokazují dobrou službu státu, navazují-li
nit dorozumění mezi Čechy a Němci, kterou
vládní trpnost zpřetrhala, o tom nelze pochy-
bovati.« Krakovský měsičník hájí dále Poláky
proti výtce, že vynutili na dru. Körbrovi odro-
čení delegačních voleb. I tím posloužili státu,
neboť předešli výtržnosti, na kleré by bylo došlo
v parlamentě, kdyby vláda byla trvala na pro-
vedení voleb před svátky. Dr. Körber jednali
v této věci neobratně, dovolávaje se nebezpečné
situace zahraničné, ač uim překročil meze své
působnosti. »Všeobecné jest přesvědčení —
končí list — že tak, jako dosud, dále to jíti
nemůže. Musí nastati něja ká změna, ať v tom
nebo v onom směru. Největší ranou pro mini-
sterstvo Körbrovo jest na všechen způsob ukli-
zení obstrukce v Uhrách«
V Praze, 15. dubna. (Všeobecné v-
lební právo v Rakousku.) »Slowo
polskie« obrací pozornost polských poslanců na
výklady poslanců Fořta a Kramáře o potřebě
všeobecného volebniho práva při volbách říš-
ských, čímž zaťali sekeru do samého kořene
nynějšího nespravedlivého volebního řádu. Spra-
vedlivé rozdělení mandátů poslaneckých dl
počtu obyvatelstva a daně z krve — píše
Zapa
Němec
Polák
Körbr
doktor
Körber
Fořt
Kramář
Čechy
Uhry
Praha
Rakousko
15
article
»Slowo polskie« — jedním rázem by uvedlo
v pravé meze choutky a nároky rakouských
Němců. Kdyby se na př. jeden mandát přiřknul
každému 100.000 obyvatelů, přišlo by do říšské
rady 90 Němců a 160 Slovanů. Parlamentní
poměry staly by se ihned pravidelnými a cen-
tralisticko-německý kabinet neudržel by se ani
24 hodiny. Jestliže Čechové — dodává »Slowo
polskie« — vydají heslo reformy volebního řádu,
skupí pod svým praporem všechny živly, sna-
žící se povaliti umělou nadvládu německou.
Němec
Čecho
Slowo polskie
Slovan
16
article
V Praze, 15. dubna. (V šeo bec né v -
lební právo v Uhrách.) V nejbližších
dnech posl. Béla Kelemen odůvodní
uherské sněmovně svůj návrh na zavedení
všeobecného volebního práva při volbách do
parlamentu uherského. Návrh Kelemenův zni-
1. Aktivní volební právo má miti každý zletilý,
duševní neb mravní neschopností nestížený
státní občan, který buď plati přímou státní dan
ze svého majetku neb důchodu, aneb vykonal
aspoň svou aktivní vojenskou povinnost, aneb
konečně umí aspoň maďarsky psáti a čísti.
2. Volby mají se konati dle obcí aneb dle sto-
ličných notariátů. 3. Počet poslanců, případají-
cích jednotlivým stolicím, určí se poměrně dle
počtu obyvatelů, znalých maďarského jazyka.
Ponévadž dle výpočtu Kelemenova v Uhrách
jest nyní něco přes 10 millionů osob, mluvicích
maďarsky, připadl by jeden poslanec asi n
25000 maďarsky mluvících.
Ze Zadru, 12. dubna. (Připojení da
matských železni c.) Splitské » Jedinstvo
se dovídá, že ministr vojenství rytíř Pitreic
zajímá se horlivě o stavbu dráhy z dalmatského
Knina do Nového s připojením k dráhám chor-
vatským, ačkoliv Maďaři stále se vzpírají prot
této trati. Osvědčí-li se zpráva splitského listu,
byla by naděje, že dalmatské železnice budou
konečné připojeny k evropské železniční slti
Kelemen
Kelemenův
Maďar
Praha
Uhry
Zadr
17
article
NILIS
NILIS
poněvadž, položí li se na váhu zájmy vojenské,
pak jistě dojde na stavbu navržené trati. V tomto
připadě, dodává jmenovaný list, zájmy slrate
gické shodly by se se zájmy hospodářskými.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15 dubna.
Další postup Angličanů v Tibetu.
Anglická výprava blíží se stále více k
Lhasse. Tvrz v Gvance byla již — jak »Timese
sdělují — tibelským velitelem a čínským gene-
rálem vydána Angličanům bez velikého odporu.
Oba vyjeli ráno vstřic blížícímu se gen. Macdo-
naldovi a prohlásili, že jim ničeho nezbývá
nežli se vzdáti, jelikož posádka uprchla. 500
tibetských ozbrojenců totiž odtáhlo z tvrzi drive
než Angličané se přiblížili. Čínský generál za-
přisahal Maedonalda, aby tvrz, jež leží na vy-
soké skále, aspoň formálně neobsadil, protož
by on, generál, byl za to od úřadů ve Lhasse
krutě potrestán. Na konec se ale generál po-
drobil osudu neodvratnému. Lhassu samu
chtějí prý Tibeťané stůj co stů
hájiti. Na další vážný postup proti ní ale
nejsou Angličané řádně přichystáni, aspoň n
doposud.
O nedávném boji u Guru sdělují se an-
glickým listům dodatečně ještě tyto podroh-
nosti: Generál Tibeťanů, celý osobní jeho štáb
a pět vysokých úřadníků Lhassových byli mezi
sty mrtvými. Tibeťané paďali p
stech, ale přece jen hnali se
znovu kůtoku přes mrtvoly svých
druhů. I na ústupu počinali si neobyčejně
chladnokrevně, ač angličká děla způ so bil
mezi nimi hrozné spousty. Hrozná,
mrtvolami a umírajicími pokrytá čára značila
cestu jejich úslupu
Opět výbuch v Darceloně.
Včera vybuchla v Bárceloně opět jedna
petarda a sice v ulici Barbařově, aniž škody způ-
sobila. Zatknuto dále ještě několik osob, jimž
Artal oznámil před attentátem písemně, že pro
vede »něco rozhodného« ve smyslu anarchi-
stickém. Maurova rána rychle se hojí. Boles
v prsou pominuly.
Nilis
Angličan
Tibeťan
Lhassový
Hrozná
Maurův
Praha
18
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Vasilij Vasiljevič Vereščagin
mršev !
Z Petrohradu, 15. dubna. (C. -B
O 12. hod. 15 mín. v noci. Ofieiálně se
sděluje: Potvrzuje se, že známý
malíř Vasil Vereščngin na »Petro-
pavlovsku« zahynul.
Vasilij
Vasiljevič
Vereščagin
Vereščngine
Petrohrad
Petra
B O 12
19
article
Vasilij Vasiljevič Verešča gi
Vasilij Vasiljevič Verešča gi
byl původem ze šlechtické zámožné rodiny z gu-
bernie novogorodské a narodil se 14. října 1842
ve vesnici Lubci v čerepovském okresu. Byi
tedy Velkorusem. Dle přání rodičů vstoupil do
námořnické kadetní školy, již absolvoval s vý-
tečným úspěchem, jsa prvním mezi žáky. Již
zde jevil velkou náklonnost ke kreslení a na-
vštěvoval jako námořnický kadet kursy kreslení
na »burse«. Roku 1860 vstoupil do petrohrad-
ské akademie umění, ale absolvoval pouze první
ročníky; do vyšších nepostoupil, ačkoliv roku
1863 byl vyznamenán druhou střibrnou medaili
za olejový obraz, k němuž látka dána byla o
učitelů — »Politi ženichů Penelopy«. Na to
odebral se na Kavkaz a roku 1864 a 1865
procestoval celé Zakavkazí. Energický a podni-
kavý umělec vykonal tu mnoho velezajímavých
cest do končin posud málo známých, jež mu
poskytly množství pozoruhodných studií a typů.
Byly to typy plemen, obývajicích hory
údoli, výrazné scény ze živola horalů, mezi
nimiž zejmena krvavé výjevy náboženského
třeštění, tak jako na příklad divá slavnosť nu
památku Gusejna v Šumě, již nakreslil tužkou
Výkresy ty stkví se ve spise » Putěšestvíje -
Zakavkazje«, vytišténém v žurnále »Světové
Poutník« r. 1870. Z Kavkazu odebral se Ve-
reščagin do Paříže, kdež cestopis jeho, přelo-
žený do frančiny, spolu s jeho rytinami by
vydán v žurnále »Le tom du monde«. V Paříž
se učil u Géromea; v dílně tohoto slavnéhc
francouzského umělce pracoval s plli neobyčej-
nou plná dvě léta, načež odebral se do střední
Asie, do Turkestanu. Roku 1868 zdržoval se-
Samarkandu, jenž byl oblehán hordami Bucharů
a Chivanů. Zde nevoják nadehnul hrstku
udatnému odporu a statečně odrážel se zbran
v rukou útoky zfanatisovaných asiatských mo
hamedánů.
Vasiljevič Verešča
Velkorus
Penelopa
Buchar
Chivan
Kavkaz
Zakavkazí
Paříž
Asie
Turkestán
Samarkand
PutěšestvíjeZakavkazj
20
article
Za to jej chtěli odměniti řádem svatoji
ským, než umělec řád udělujíc
spolu rytířství zamítl, s podotknutím
že vůbec nepřijímá řádů a titulů. Bylyť již ten
kráte v umělci spolčeny vlastnosti, jež pozděj
vynikly ještě více: »podnikavost pionéra, o
vaha vojáka, mistrovství umělce, samostatno
smýšlení a duševní neodvislost
Po tomto dobrodružství Vereščagin opěts
vrátil do Paříže a strávil tu asi rok, studuje
uče se maliřství. R. 1869 cestoval v Belgii
Německu i po Dunaji.
Téhož roku vystavil v Petrohradě na turk
stánské výstavě několik obrazů, připomínajícíeh
koloritem ještě školu Géromeovu, načež podruh
se odebral do Turkestánu na půldruhého roku.
Za tohoto druhého pobytu ve střední Asii, kdež
seznámil se se Skobelevem, zhotovil si
velmi mnoho studií a výkresů, z nichž později
až do jara roku 1873 kreslil v Mnichov
velké obrazy, jež proslavily je h
jméno po celé Evropě.
Evropská pověsť Vereščaginova
počiná od r. 1873, kdy uspořádána v Londýně
v křišťálovém paláci výstava jeho turke-
stánských obrazů, o nichž anglická
kritika vyslovila se s nesmírnou pochvslou.
Nebylo tehdy novin, jež by nebyly chválily
ruského umělce, sílu a originálnost jeho na-
dání. Umělec studoval typické stránky málo
známého asiatského kraje Turkestanu, přivtěle-
ného k Rusku, a představil jej mistrným štět-
cem svým tak dokonale, že patrným byl
z obrazů jeho život vnitřní Asie, ráz jejího
obyvatelstva, mravův i vliv Ruska na lid.
Umělec putoval skrze step s jejími lučinami
neplodnými solnými kalužemi, oasami, zahra-
dami, nivami, procestoval rozlehlé a kulturou
nedotknuté končiny, kde sídlí tygr — stoupal
na hory, na jich sněžné vršiny a k jezerům, stu-
doval osedlé obyvatelstvo turkestanské, Sarty,
Tadžiky, Afgany a Indy, ba navštívil i západní
Čínu, kuldžinský kraj.
Vereščaginův
Afgana
Paříž
Belgie
Německo
Dunaj
Petrohrad
Turkestán
Asie
Skobelev
Mnichov
Evropa
Londýn
Rusko
Čína
21
article
Tenkráte výstavoval 33letý Vereščagin 25
skizz a obrazů, vynikajicích ukončeností, dů-
kladností a rozmanitostí. Jeho obleky byly
věrny až do posledního řeminku; budovy a
okrasa jich přisně architekturní modelky, osoby
podobiznami.
Ve třiceti obrazech znázorněn celý zivo
turkestanský.
Největší rozruch na této lon
dýnské vystavě vzbudil jeho vel
kolepý pryní obraz, vztahující se
významem svým na hrůzy bitvy.
Uprostřed ohněm zpustošené stepi, mezi
uschlými, ohořelými stromy a povykujícím
krkavci, ční do výše pahrbek vystavený z lebek,
na nichž je viděti pruhy od šavlí a díry od
Na rámci obrazu byl sarkastický nápis
»Apotheosa vojny. Věnováno vše
minulým, nynějším a budoucím
velkým podmanitelům.« Z obrazu toho
vystupuje výkřik rozhorlenosti a protestu prot
válečnému barbarství. A takovémuto »oslavo-
vání« války věnoval umělec další svoji činnost.
Líčí válku s děsné jeji strany, líčí štětcem řá-
dění té obludy, která požírá výdělky a blahobyt
národů a nejlepší krev lidského rodu pije, krev
lidí mladých a zdravých.
Z dalších, nesmrtelných jeho obrazů, jež
zrovna pod dovednou jeho rukou rostly, z nej-
poetičtějších byl »Zapomenutý«.
Vereščagin
22
article
Je to voják, jenž svalil se tu s roztaženým
rukama a nohama, těžce zraněn; soudruzi jeho
táhnou pryč a sotva možno je už z dáli roze-
znati; kolem jsou chmurné i krásné hory
s nichž sletují níže a níže orli, mávající mo-
hutně širokými perutěmi, spouštějíce se k čerstvé
krvi a nezastydlému masu. Krkavec sedí na
prsou na bílém kaftančíku umírajícího vojáka a
svolává své druhy k hostině. Z obrazu vane
krev pěníci, otřásající mohutným dojmem. A dále
všechny jeho obrazy mluví touž řečí. Jeho
»Postižení«, »Obklopení«, »Vzdejte
sel«, »Smrtelné raněn«, »Necht
vejdou«, »Tak velí bůh!« — všechny
tyto velkolepé tvorby nezpoutané jeho fantasie
křiči zrovna proti hrůzám válečným.
Zvláště nyní, v době války ruské, mimoděk
noří se z mysli jeho úchvatný obraz „Vešl i“..
Celá hromada lidských mrtvol, padlých r-
ských vojínů, leží tu na cestě, vedoucí po strmém
srázu od povnosti. Ruští vojáci v bílých hale-
nách odnášejí mrtvoly padlých druhů, s pevnosti
vlaje ruský prapor, pod ním na hradbách pro-
chází se stráž. Jakoby obrázek , vzatý z Port
Arturu!
Sbírku svou mohl Veroščagin velmi výhodno
prodati v Anglii, ale nechtěl, aby se dostalado
ciziny. Koupil ji moskevský velkokupec Trefanov
za 92.000 rublů.
Po výstavě v Londýně vydal se Vereščagin
na cestu do anglické východní Indie.
Živá, klidu neznající obrazotvornost vábila jej
vždy hlouběji do báječné, kouzelné země. V ne-
přítomnosti jeho udělila mu Akademie petrohrad-
ská titul professora, který však Verešča-
gin odmítl slovy: „Odmítám titul profesora, mně
nabízený, neboť úřady a tituly jsou pra-
vému umělci na škodul
Že si tím přátel Vereščagin nezískal, samo
jímána.
bůh
Artur
Vereščagin
Krkavec
Anglie
Londýn
Indie
kouzelný země
23
article
Ale Vereščagin jednal vždy samostatně
důsledně. Jeho přesvědčení nesrovnávalo se
s professorskou hodností, tak, jak ostatními po-
jímáno.
Z pouti po Indii vznikly jeho obrazy „Bu
doucí císař indický“, „Modlitba“
„Perlová mešita v Agře“, „Jezero
„Kašmíru“, „Lidožrout“ a j. v. Verešč -
gin navrátiv se z Indie, odebral se do Paříže, al
dlouho tu nepobyl.
Po vypuknutí války rusko (urecké spěcha
do Rumunska a odtud na bojiště, kde zúčastni
se oblehání Plevna. Zde byl s důstojníkem
Skrydlovem (nvní nástupcem Makarova) na
Dunaji zraněn, ale uzdraviv se, byl svědkem
přechodu vojska přes sněhem zanesený Balkán
a svědkem vítězství Skobeleva. Z války této
vznikly obrazy, jež získaly mu s věto v é ho
jména.
Z obrazů jeho sálá nadšení pravé lidskosti
Co vedlo čarokrásné péro Turgeněva a Tolstého
— to vedlo i štětec Vereščaginův. Byltě proro
kem míru a lidskostí. Z velkolepých obrazů
dlužno vzpomenouti: Vítězové«, »S k ocbe
lev na Šipce«, »Pod Plevnem«, »Na
Šipce klid«, »Mohyly na Šipce«,
»Po bitvě«, »Turecký lazarete,
»Silnice do Plevna«, »Dva jestřábie,
»Ať žije car« a j.
V roce 1884 odebral se opětně do Indie
Syrie a Palestiny, kde sbíral materiál k obra-
zům ze života Kristova. Konečně v posledníe
letech již jako starší muž odebral se na Fl-
piny a před několika týdny, kam srdce jej v-
střl
Vereščagin
Ruska
Turgeněv
Tolstý
Vereščaginův
Mohyla
Kristův
Indie
Agra
Paříž
Rumunsko
Dunaj
Balkán
Sýrie
Palestina
24
article
v drobném prodeji
ranní číslo o sebs
cdpsle dnt .
Ve slialkách na venkově
dpolíc čoslo
1nseraty
platí se ho k o vě napře
Předplaeení nerty pijndpinl-
Tam nsehínejí se též redskoe.
tiskárna a expodíce „Národnich Lista“,
Eakopisy se nevracsjí
Národnich List
Eakopisa
25
article
bilo, na bojiště, kde krvácel jeho vlastní národ.
Viděl již jednou jej krváceti a sám tam do-
krvácel.
26
article
Jak veliká a velebně slavná tragika
Jak veliká a velebně slavná tragika
Záhuba „Petropavlovska“
Co bylo příčinou zkázy „Petropavlovska“,
dosud není vyjasněno. Obšírné ruské zprávy ještě
nedošly. Teprve jimi bude katastrofa náležitě
vysvětlena. Avšak tolik jsme se již dověděli
z Petrohradu po drátu, že tam původ neštěstí vidí
v explosi torpéd, ktorá „Petropavlovsk“ s sebou
vezl. Důležito je, že se množí známky, svědčící,
že katastrofa „Petropavlovska“ nebyla násled-
kem vítězství Japonců.
Rusové byli připraveni na to, že japonské
loďstvo podnikne na Port Artur nový útokv
dnech pravoslavných Velikonocí. Zejmena jej če-
kali v sobotu a v neděli. Admirál Makarov učinil
všecka opatření, která mu kázala opatrnost. Na
strážné loďce každou noc objížděl a kontroloval
tato opatření. Tak učinil i v noci z Bíle soboty
na Boží hod, nedbaje lijáku, který se z oblak
cedil. Tma bylo jako v pytli. Shledav, že je
všecko v pořádku, admirál byl přítomen jitíní
mši, která byla sloužena ve vojenském chrámě
portarturském.
Chytři Japonci předpokládali, že Rusové
budou jejich útok očekávati ve dnech svátečních,
že budou bdělejší než jindy a že mysli jejich
budou povznesené. Proto útok odložili až po
svátcích.
Záhubou „Petropavlovska“ Rusko utrpělo
ještě jinou těžkou ztrátu: zahynul s ním tak
slavný malír Vasilij Vereščagin.
Japonec
Rus
Port
nový
Makarov
Vereščagin
Petropavlovsk
Petrohrad
Rusko
Company
Artur
27
article
Sila ruská v Mandžurii.
„L'Eclair“ dovídá se z Petrohradu: Ruský
štáb dosud choval v největší tajnosti, jak silné
ruské vojsko stojí v Mandžurii. Nyní dává na
veřejnosť podrobně zprávy o tom.
Dotud bylo sibiřskou drahou na Dálný Vý-
chod dopraveno 170.000 m. Mobilisace v Si-
biři dala 100.000 m. K tomu dlužno připočísti
50.000 m., kteří tam byli posádkami před vál-
kou. Uhrnný poče“ ruského vojska na Dálném
Východě tedy činí dotud 320.000 m.
Ale Rusko tam stále dopravuje vojska nová,
tak že koncem května generál Kuropatkin bude
míti po ruce 500.000 mužů. Z nich 100.000 m.
bude ponecháno v Irkutsku. Toto mužstvo tvořiti
bude ochranný sbor proti Číně pro případ, že-
by porušila neutralitu.
Ruské finance za války.
„Birževyja Vědomosti“ podávají podrobný
obraz stavu ruských financí v prvých měsících
války s Japonskem. Připočtou-li se úsporyv
sumě 117.7 mill. rub., jež nedávno byly na
návrh ministra financí nařízeny carským úka-
zem, vykazuje pokladna ruského státu na začátku
války hotovosť 604 mill. rub.
Číslice tato dokazuje, že Rusko v letech
snův o věčném míru neopomenulo připraviti se
na možnosť války.
L Eclair
Petrohrad
Rusko
Irkutsk
Čína
Japonsko
29
article
Je pochopitelno, že Japonci po katastrofé.
která potkala jeden z nejlepších válečných ko-
rábů ruských, nebudou váhati a přikročí rychle
k novým válečným činům, počítajíce, že na ru-
ské straně nastal aspoň nějaký zmatek.
Především třebe očekávati, že se pokusl
o přechod přes Jalu. Anglické listy již přinesly
zprávu, že přechod jest hotovou událostí. Avšak
gen. Flug oznámil telegraficky carovi, že zprávy
ty jsou vymyšleny.
Přechod přes Jalu nedá se vykonati za den,
pomlčíme-li o tom, že právě nyní následkem
tání a lijáků Jalu je rozvodněno. To by konečně
mohlo býti pro Japonce výhodno, neboť za male
vody Jalu je příliš mělké a plavba parníků není
na něm možná, což by se velkou vodou pro Ja-
ponce prospěšně změnilo. Ale hlavní závad
vězí v tom, že Japonci maji všeho všudy 60
transportů, jež budou armádu jejich převážeti
celé týdny.
Telsgram v.
Houba za křižákom „Bajanem“
Z Londýna, 15. dubna. Dle zpráv z Vejhaj-
veje neplatil druhý útok dne 13. dubna Port
Arturu, nýbrž jednalo se o lapení nebo
zničení křižáku „Bajanu“, jenž
vracelsek PortArturu odústířeky
Jalu. „Bajan“ však unikl beze škody, ač ně-
kolikráte po něm vypáleno.
Japonec
Flug
Artur
Jal
Bajan
Londýn
Vejhaj
30
article
Zajatá ruská hlidka.
Z Tokia, 14. dubna. Dle depeše, došlé ja-
ponskému listu „Šišimpo“, zajata byla Ja-
penci u Kazanu ruská hlídka po-
čtem patnácti mu žu.
Falešné klenoty mikada.
Z Paříže, 15. dubna. „Figaro“ sděluje
z Tokia, že všechna japonská šlechta
v patriotismu svém se rozhodla, prodati své
šperky a klenoty na účely válečné. Také mi-
kado tak učinil a rozhodl se pro-
dati svou korunu. Ukázalo se vša k,
že kromě zlata nemávalné ceny, ne-
boť všechny jeji brillanty jsou vý-
borné imitace. Zjištěno, že nikoliv doda-
vatelé, ale prostředníci dodávky pravé brillanty
z koruny vynali a nahradili je imitacemi.
Mnoho-li stojí Rusko válka denně?
Z Brusselu, 15. dubna. Finanční ministr
ruský Kokovcev, jenž přijal nedávno zá-
stupce francouzských peněžních ústavů, sdělil
jim, že až do konce července má Rusko potřebné
peníze ke hražení válečných nákladů. Pak
hodlá učiniti vnitřní výpůjčku a teprve po té
v případu nutnosti zahraniční. Sdělil jim dále,
že denní náklad na výdaje válečne
činíšest až osm millionů rublů. Pro
nejbližší dni nečeká se zvýšení této sumy.
Projekt proplutí baltického loďstva ruského
úžinou Bohringovou.
Z Petrohradu, 15. dubna. Caru podán byl
důstojníkem Kulc evs ký m projekt na pro-
Figaro
Kokovcev
Tokio
Paříž
Rusko
Brusel
Petrohrad