2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. dubna 1904. Číslo 106
4
article
plutí baltického loďstva ruského ledovým mořema
úžinou Behringovou. Kulcevský jest prý
výborným znalcem poměrů a na zkušební lod-
tuto cestu již vykonal. Car zaslal jeho zprávu
admiralitě, aby okamžitě se vyslovila o tomto
Tajné rozkazy Kuropatkina kozáctvu.
Z Petrohradu, 15. dubna. Ve vojenských
kruzích se ujišťuje, že Kuropatkin udělil gene-
rálům kozáctva Miščenkovi a Pavlovov
tajné rozkazy, veliké prý důležitosti, jichž pro-
vedení prý přinese veliké překvapení. Nařízena
Behringův
Kuropatkin
Pavlovov
Petrohrad
6
article
v záležitosti této naprostá mlčelivost.
Otec zraněného velkoknížele Cyrila.
Z Petrohradu, 15. dubna. Velkokníže Vladi-
mir, otec Cyrila, byl prvním, jenž obdržel
zprávu o katastrofě u Port Arturu a o zranění
sveho syna. Byl tak rozčilen, že bez pláště
klobouku vyběhl ze svého paláce a chvátal do
Zimního paláce, kamž přibyl bez dechu k carovi
jenž truchlivou zvěsť přijal s nesmírným roze-
chvěním.
Opět nové lodi pro Japonsko.
Z Londýna, 15. dubna. U dvou angliekýe
firem objednala japonská vláda dva obrněne
křižáky s nosností 16.400 tun, k do-
dání ve lhůtě nejkratší.
Cyril
Petrohrad
Port Artur
Japonsko
Londýn
Vladmir
7
article
Sesilení ruské jizdy.
Z Petrohradu, 15. dubna. Kuropatki
žádal o sesílení jezdeciva a bylo mu ihned vy-
hověno. Povolány do pole ihned dv
jizdní divise a sice 17. a 18. z Nov-
gorodu aokolí.
Osobní vzpomínka na Makarova,
Z Borlina, 15. dubna. Dnešní „Berl. Tag
blatt“ přináší od přítele listu tento dopis: „Právě
došlá, otřásající zvěsť o hrdinné smrti admirála
Makarova, nutká mě, sděliti osobní vzpomínku
na zesnulého. Měl jsem přiležitost poznati hrdinu
z Port Arturu v r. 1901, když meškal v Berlíně
v záležitosti audience u císaře Viléma II., jemuž
chtěl podati výklad o svém ledoborci „Jermaku .
Při té příležitosti vyhledal mne Makarov na do-
poručení zdejšího ruského vyslanectví, aby mně
přeložil jednu kapitolu z díla proslaveného po-
lárního cestovatele, prof. Drygalského, o vlast-
nostech ledu Severního moře. Při delší zábavě
čajové, poznal jsem v Makarovu duchaplného
muže, vzdáleného vši pýchy, člověka skrz n
skrz dobrého a starostlivého otce rodiny.
Japouské přípravy k obléhání Port Arturu.
Z Petrohradu, 15. dubna. Ve vojenských
kruzích ruských panuje pevné přesvědčení, že
dojde nyní k obléhání Port Arturu. Ruské lod-
stvo portarturské má nyní již jen dva obrněnee
a jeden křižák a dále několik torpédovek. Ne-
dostane-li se mu okamžitě podpory loďstva vla-
divostockého, dojde co nejdříve se strany japon-
ské k obléhání Porl Arturu. Admirá! Tog
chystá již vše k vysazení dvou di-
visí, určených k obléhání. Vojsko bude
vyloděno prý v nejbližším okolí Port Arturu.
Berl
Makarův
Vilém II
Jermak
profesor
Drygalský
Artur
Admirat
Petrohrad
Port Artur
Berlín
severní moře
Togo
8
article
Z Londýna, 15. dubna. Většina londýnských
listů dostala od svých zpravodajů depeše, že
nyní stala se situace Rusů v Port Arturu kriti-
ckou. Japonci využitkují dojista
katastrofy ruského lodstva a vrhnou
se s s veškerou silou na Port Artur,
jak sestrany mořské, taki ze souše
od zadu.
Z Pařiže, 15. dubna. (Zvl. zpráva „N. L.“
Zpravodaj „Echo de Paris“ telegrafuje, že
u ostrovů Miautauských stojí na čtyřicet doprav-
ních lodí japonských, na nichž připraveny jsou
dvě divíse vojska k obléhání Port Arturu a na
každé lodi obléhací děla. Vše je připraveno k od
jezdu a čeká se jen, až dán bude rozkaz pro vá
lečné loďstvo, aby se shromáždilo ke kryti do
pravních lodí. Na ostrovech Penčenghuan,
Nancinghuan, Siankitau a Takintau vyloděno
nové japonské mužstvo, jež má tvořiti případnou
zálohu. Japonci zcela pevně doufají, že Port
Arturu prvním hromadným útokem dobudou.
Z Londýna, 15. dubna. Z Nučvanu se
sděluje, že admirálTogojest hoto
s přípravami ku přistání mužstva,
jež má úkolobléhati Port Artur. Ve-
litelem jedné obléhaci divise je
generál baron Namba, druhé gen.
Yemo.
Rus
Japonec
Artur
Paris
Miautauský
Siankitau
Takintau
Namba
Londýn
Penčenghuany
Nancinghuany
9
article
Projevy sdílnosti.
Z Cetyně, 15. dubna. (C.-B.) Vzhledem
na zkázu »Petropavlovska« a smrť místoadmi-
rála Makarova následník a ministr zahraničních
záležitostí vyslovili osobně ruskému vyslane
hlubokou sdílnost svou.
Z Paříže, 15. dubna. (C.-B) Ve zdejším
ruském chrámu konaly se dnes dopoledne zá-
dušní služby boží za admirála Makarova
ostatní osoby, jež zahynuly na »Petropavlovsku«.
Z Paříže, 15. dubna. (C.-B.) Slavnostn
představení ve prospěch ruských raněných vi
vadle Sary Bernhardtové pořádané vyneslo po
odečlení výloh 75.000 franků.
Z Paříže, 15. dubna. (C. B.) Několik ge
nerálních rad projevilo soustrast a sympatie
Rusku.
Z Cařihradu, 15. dubna. (C. - B.) Sultár
poslal carovi za příčinou záhuby »Petropavlov
ska« soustrastný telegram a dostal na něj srdeč
nou odpověd.
Z Bukurešti, 15. dubna. Rumunský dvůr
ministři, hodnostáři státní a tolikéž diplomatický
sbor a četné osoby všech tříd společenskýei
vyslovili soustrast ruskému vyslanci Giersov
za příčinou smrti Makarova a ztráty »Petro
pavlovska«.
Makarův
Bernhardtová
Sultár
Petro pavlovska
Cetyně
Petropavlovsk
Paříž
Sara
Rusko
Cařihrad
Bukurešť
10
article
Skrydlov.
Ze Sevastopolu, 14. dubna. (C.-B.) Velite
lem tichomořského loďstva jmenovaný místo
admirál Skrydlov odjede zejtra do Petro
bradu.
Velkokníže Cyril.
Z Petrohradu, 15. dubna. (CB.) Velko
kníže Vladimír poslal svého generálního poboč
níka hr. Grabba s lékařem k raněnému velko-
knižeti Cyrilovi do Liaojanu. Tvrdí se, že po-
ranění velkoknižete vyžaduje, aby se do Rusk
Most sbořen na dráze mandžnrské.
Z Paříže, 15. dubna. (C-B) Patížské vy
dání »Newyorského Heraldu« sděluje z Inkou
že včera vlak z Port Arturu tam nepřijel
protože byl sbořen most na dráze.
Další podrobnosti o zkáze »Petropavlovska«.
Z Peirohradu, 15. dubna. (C.-B.) Zpravodai
ruské telegrafní agentury sděluje z Port Arture
ze dne 14. dubna: V noci na 13. dubna oddí
našich torpedovek vyplul na moře a narazil ne
Petro
Cyril
Vladimíra
Grabb
Herald
Inka
Artur
Sevastopol
Petrohrad
Liaojan
Rusk
Paříž
Port
Petropavlovsk
Port
11
article
vrátil.
nepřátelské torpedovky. Nastal boj, jenž trval
do 7 hodin ráno. Torpedovka »Bezstrašnij« byla
obkličena 3 japonskými torpedovkami a utonula
Dříve vyplul na moře jí ku pomoci křižák
»Bajan«. Nepřátelské torpedovky se vzdálily
načež objevilo se japonské lodstvo. O 8. hodině
ranní opustilo naše lodstvo rejdu a plulo proti
nepřátelskému lodstvu, jež ustoupilo. Ale brzy
objevila se značná nepřátelská moc asi 10 lodi
Naše loďstvo obrátilo se k rejdě a postavilo se
do bitevního šiku, by uvitalo nepřitele. Bylo asi
10 hodin, když náhle nastal pod obrněnou lodi
»Petropavlovskem« výbuch. Dvě minuty na to
vlny pokryly lod. Zachráněni velkokníže Cyril
velitel kapitán Jakovlev, dále 92, dle jiných 5
prosých vojáků. Obrněná loď »Poběda« byl
poškozena ve střední části, načež vrátila se do
vnitřního přístavu, kde zakotvila. Nepřítel roz
dělil se ve dva oddily a zmizel na obzoru. Po
celou dobu vál velmi ostrý vítr, jenž večer pro
měnil se v prudkou vichřici.
Cyril
Jakovlev
Petropavlovsk
Poběda
12
article
Z Petrohradu, 14. dubna. (C. B.) Zpráv
dopisovatele ruské telegr. agentury praví: Včera
o 6. hod. ranní došlo k boji 7 ruských torpe
dovek a křižáku »Bajanu« s japonskými lodmi.
při čemž jedna torpedovka se potopila. O 7. h
ranní 5 torpedovek a křižák »Bajan« se vrátily
Na to vypluly obdrněné lodi »Petropavlovsk«
»Poběda« a »Peresvět« a minový křižák » Hlaj
damak« na moře. O 9. hod. 30 min. událse
výbuch pod »Petropavlovskem«, jenž za dvě
minuty se potopil. Do 3 hod. odpol. japonské
loďstvo, jež čítalo asi 20 lodi, zůstalo na
dozoru.
Japonská zpráva o záhubě „Petropavlovska“
Z Tokia, 15. dubna. (C.-B.) (Úřadní.) A
mirál Uria, velitel křižáckého loďstva, oznamuje
III. oddělení minoborců sděluje, že 13. dubna
naše loďstvo přiblížilo se k Port Arturu a po-
topilo ruského obrněnce typu »Petropavlovske
a jednoho minoborce. Naše lodi neutrpěly ni
žádné pohromy.
Vrchni velitel loďstva admirál Togo neposla
doposud žádné úřadní zprávy.
Uria
Artur
Petrohrad
Petropavlovsk
Tokio
Togo
Poběda
Petropavlovske
13
article
U Port Arturu.
Z Čiíu, 15. dubna. (Reuter) Kommodor
Tsa (v loďstvu čínských křižáků) oznamuje,že
včera střílelo se u Port Arturu v přestávkách
celý den.
Panychida za Makarova a zahynulé.
Z Petrohradu, 15. dubna. Celý Petrohrad
pohřížen v hluboký smutek nad kalastrofou u
Port Arturu. Včera odpoledne tisíce a tisíce tís-
nily se kolem chrámu, kde sloužena smutečn
mše za admirála Makarova a za všechny, kdož
nalezli předčasný hrob ve vlnách moře, za-
hynuvše s „Petropavlovskem“. Car zřejmě po-
hnut a bled, dostavil se v průvodu carevny-matky
a následníka v uniformě námořnické se řáden
sv. Ondřeje. Carova choť nemohla se dostaviti.
zničena jsouc těžkou ranou, jež na Rusko do
lehla.
Velkokníže Vladimír se svou choti a se
svým nejmladším synem, pak velkoknížata
Alexěj, Konstantin, prine Oldenburský a velko
kněžna Olga s ostatními členy carské rodinyv
hlubokém smutku čekali na cara a na jeho prů
ved. Dostavila se veškera generalita, v Petro
hradě přítomná, jakož i zástupei diplomatického
sboru.
Kommodor Tsa
Port
Artur
Ondřej
Carův
Vladimíra
Alexěj
Konstantin
Olga
Petro
Port Artur
Petrohrad
Petropavlovsk
Rusko
Reuter
14
article
Veliké vzrušení zmocnilo se zástupů, sto-
jících s obnaženou hlavou před chrámem, když
objevila se v hlubokém smutku ubohá choť Ma-
karova, její sedmnáctiletá, nad míru sličné dcera
a synáček. Nebylo ani jediného oka beze slz
Car, zaslechnuv, že choť Makarova přichází.
obrátil se a šel jí vstříc. Podal ji obě ruce v
ústrety a srdečně, s chvějícím se hlasemj
oslovil a utěšoval. Neméně vřele a celujíc ji, do-
dávala jí v krutém bolu útěchy carevna-matka a
velkokníže-následník, stěží tajíce pláč.
Když sbor začal zpívat smuteční chorály
a když započaly dojemné církevní ceremonie z
mrtvé, nemohla se paní Makarova pohnutím zdr-
žeti a klesla. Bylo třeba delší doby, než se opět
poněkud upokojila. Car dovedl ji po bohoslužbě
k vozu, provázen celou svou rodinou.
Makarův
Ma
15
article
Velkokniže Boris o zranění svého bratra.
Z Petrohradu, 15. dubna. (Zvl. tel. „N. L.“)
Velkokníže Boris telegrafoval svým rodičům, že
s pevniny viděl ohromnou katastrofu. Spatřil
nesmírně vysoký ohnivý sloup, vysoko k nebe-
sům šlehající a plameny ohlašovaly místo kata-
strofy. Bratr jeho, velkokníže Cyril, je uložen
v pohodlném železničním vagoně. Soudí se, že
Cyril jest mnohem vážněji raněn, než původně
se za to mělo.
Jak je po katastrofě v Port Arjuru?
Z Londýna, 15. dubna. Z Nučvanu sděluje
se „Daily Expresu“, že zpráva o katastrofě ru-
ské působí zdrcujícím způsobem i v Port Ar
turu. Veškera důvěra, která byla kladena v bu-
doucnost, protože se velení ujal Makarov
ochabla. Očekává se každé chvíle nový útok
Mnohé ruské hlasy se již ozývají, že nebude
možno Port Artur udržeti a že udržení tohoto
přístavu pro konečný výsledek vojny není roz-
hodným. Před Port Arturem dle výpovědi jednoho
z čínských kapitánů není ani stopy po japon-
ském loďstvu. Má se za to, že Togo se uchýli
do přístavu, aby mohla býti spravena četná po-
škození na lodích.
Boris
Cyril
Artur
Petrohrad
Londýn
Togo
Daily expres
16
article
Poslední depeše Makarova.
Z Petrohradu, 15. dubna. Poslední depeš
admirála Makarova bylo telegrafické blaho
přání k velikonočním svátkům, jež zaslal m
nistru námořnímu, admirálu Avellanu, do Petro-
hradu. Depeše jeho zněla: „Jménem svýma
všeho důstojnictva na loďstvu na Tichém oceánu
blahopřeji ke svátkům velikonočním.“ — Mi-
nistr odpověděl delším, srdečným telegramem
jenž končil slovy: „Přeji Vám, admirále, trva-
lého zdravi a hojně štěsti při všem podnikání.“
Pochybeni ruského generála a jeho následky.
Z Paříže, 15. dubna. Krátce před vypuknu
tím rusko-japonské války objednáno bylo velk
množství horských děl, které tehdejší minist
vojenství Kuropatkin poslal na řeku Jalu. Podle
sdělení „Heraldu“ však zástupce chefa dělo-
střelectva, generál Altvater, se zmýlil a poslal
děla tato do Kongresovky. Dostalo se mu ovšem
velmi ostré důtky. Gen. Altvater zemřel, raněn
byv mrtvicí. Proslýchá se, že zahynul sebe-
vraždou.
Nepokoje na universitě oharkovské.
Z Berlina, 15. dubna. Mezi studentstvem
panuje značné jitření. Docent dr. Jasnopol-
tkij v přednášce o Japonsku vyslovil se prot
Rusku a válee. Byl svého místa zbaven, unive
sita zavřena a u studentů konají se domácí pro
hlidky.
Makarův
Avellan
Kuropatkin
Herald
Altvater
doktor
Jasnopol
Petrohrad
Paříž
Jal
Berlín
Rusko
Petrahrad
17
article
Nemoci v japonském vojště.
Z Tjencina, 15. dubna. (Reuter.) Dle do-
šlých zpráv vypukla v japonském vojsku na
Koreji nemoe podobná beri-beri.
Konpě koní Japonci v Uhrách.
Z Rěky, 15. dubna. Japonci kupují
Uhrách 5000 koní a vyjednávají a terstskými
rěckými povozníky o dopravě.
Oheň v císařském paláci korejském.
Ze Seulu, 15. dubna. (Havas.) Včera večer
vypukl v císařském paláci oheň, jenž trval celou
noc. Císař s rodinou musil utéci. Francouzšt
vojáci pomáhali několik hodin lokalisovati oheř
a odnášeti drahocenné věci. Císař poděkoval fran
couzskému zástupei za statečné dílo francouz
ských námořníků
Z Paříže, 15. dubna. Ze Seulu sdělují: Z
požáru eísařského paláce vykradeny byly z vni-
terních místností četné drahocenné předměty.
Organisace východosibiřského střelectva.
Z Berlína, 15. dubna. »Berliner Tagblatte
oznamuje, jak Rusko provedlo podstatnou orga-
nisaci na východoasijském bojišti. Devět vý
chodosibiřských brigád střeleckých přeměněn
totiž na 9 východosibiřských střeleekých di-
visí. Formace třetích praporů a přidělení
4. batterií bylo počátkem opatření toho. Čtvrté
batterie vzaty hlavně z oněch dělostřeleckých
brigád, jichž výzbroj děly putilovskými byla
skoncována.
Zranění velkoknížete Cyrila.
Z Petrohradu, 15. dubna. (C.- B.) O
eiální zpráva. Telegram generála Kuro-
patkina z Liaojanu, včera velko-
knížeti Vladimíru poslaný, praví:
Právě byl jsem u velkoknížete Cyrila
a hovořil jsem dlouho s ním. Byl
řízením božím zachráněn. Syn Váš
zotavuje se rychle z utrpeného otřesu
Některé stopy popálenin zmizí během
týdne. Nohy jsou zraněny, ale velko-
kníže přijal mě stoje. Může se poby-
bovati bez cizí pomoci. Po několika
dnech budou tato zranění zahojena
Velkokníže je dobré nálady.
Japonec
Havas
Cyril
Kura
Vladimíra
Noha
Korea
Uhry
Seul
Paříž
Berlín
Rusko
Petrohrad
Liaojan
Reuter
Berliner Tagblatt
18
article
Volby do obecního zastupitelstva
na Král. Vinohradech.
Volby do obecního zastupitelstva
na Král. Vinohradech.
Litera zákona je neúprosná a nedovolí učinio
výjimky a proto obecní volby na velkém předměsí
pražském, na Král. Vinohradech, musí býti vykonány
stejným postupem jako v nejzastrčenější horské ves-
nici. „Po dvojím přečtení seznamu voličů je volb
skončena“ uvádí se v řádu volebním do obcí a po-
něvadž v době utvoření tohoto předpisu nebyly obce
tak velikých rozměrů, nepomyslil nikdo, co to může
míti za nepříjemné následky, když volební seznam
musí býti dvakrát přečten. Tomu konečně nelze se
diviti, že tenkrát nemohli tušit zákonodárci, že budou
jednou obce rozsáhlé a velmi lidnaté, větším podi-
vením naplňuje okolnost, že zastaralý takový předpis
dávno už nebyl změněn a měderními ustanoveními
nahražen. A poněvadž doposud se to nestalo, musí
voličové na Král. Vinohradech nejen ve dne, alei
v noci voliti.
Král
19
article
Seznam voličů ve třetím sboru vinohradském
ohsahuje úctyhodné číslo 10.029 osob a k přečtení ne
konečné takové řady je zapotřebí mnoho hodin. O
8. hod. ranní včerejšího dne byl seznam voličů čten
bez přestání. Do 11 hodin v noci na dnešek bylo
přeteno 8300 jmen a do téže doby odevzdánoa
1600 hlasovacích lístků. O 11. hodině noční vyslovuje
se domněnka, že do 1 hod. po půlnoci bude skončeno
první čtení seznamu a potom ihned bude zahájeno
čtení druhé, které potrvá asi do 6—7 hodin ráno
Zajisté notně napínavý a umořující úřad pro vo-
lební komisi. A neméně zvláštní situace pro četno
voliče. Prazvláštní a mimořádný obraz poskytova
Národní dům vinohradský o půlnoci na dnešek. Ve-
škerá okna jeho tonula v záři světel, jako o repre
sentačním plesu, ale jak zjinačená tvářnost jeho
vnitiku! Venku učiněna mimořádná opatření bezpeč
nostní stráží erární a ve vnitřku o bezpečnost pečuje
stráž obecní. V hořejších místnostech Národního domu
panuje stálý šum. Chmelový výrobek vinohradského
měšťanského pivovaru těší se zvýšené pozornosti
národní dům
národní dom
20
article
Agitátoři pohříženi jsou do výpisů seznamů voličů
udílejí rady a pokyny. Ve volební místnosti u silně
bariery tísní se četní voličové. Sledují s napjetím
čtení a začasté jest jim poskytnuta látka k vesele
náladě. Z pravidla tchdy, když po přečtení některé
poplatnice vyhrnou se ze zástupu před volební ko-
misi — dva plnomocníci. Komise prohlédne obě plné
moci, jednou poplatnicí vydané a aby žádný plno-
mocník nemohl si stěžovati na strannictví, zamít
komise obě plné moci a voliči za hlučné veselost
diváků ztrácejí se v zástupu. Do 11 hodin v noci
bylo 148 párů podobných plnomocenství zamítnuto.
Nemá každý tak silnou konstrukci tělesnou, aby
vytrval až do poslední chvíle voleb. A tak o půl
noci ve volební místnosti vypadalo to jako v parla-
mentě při řečnické obstrukci. V koutech sálu i na
židlích v průčeli spali klidný spánek spravedlivých
četní voličové i plnomocníci a hledali takto posilnění
k další vytrvalosti. Je k tomu ovšem zapotřebí zvláštní
obětavosti, zaměnit pohodlně lože za jednoduchou
židli a to jedině k vůli splnění volebního aktu. Větš
byl počet těch voličů, kteří se neoddali sladkému o-
počinku na židlich. V přátelské pospolitosti dleli v ně
kolika místnostech Národního domu a bavili se vy-
pravováním aneb hrou v karty. Tu a tam zahlahol
zpěv — různým způsobem plašen byl spánek.
Ovšem také uvažováno o výsledku voleb. Stou-
penci dosavadní většiny na vinohradské radnici uji
šťovali, že kandidátní listina této strany bude mít
velkou majoritu. Kandidáti oposice prý sotva dosta-
neu čtvrtinu odevzdaných hlasů. Výsledek skrutinia
bude znám asi dnes v poledne, ač-li komise volební
po 22hodinném působení bude míti ještě tolik sily, ab
skrutinium provedla ihned po druhém čtení volebníei
seznamů.
národní dom
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zemská banka pro Českou spořitelnu
Závěrce účtu Zemské banky království českého
na r. 1904 dostalo se již i s její nezřízenou
reklamou ve prospěch »nejvznešenějšího a nej-
většího německého úvěrního ústavu« úplného
absolutoria i obrany proti nám — této ovšem
poněkud méně úplné. Měkce dumavý, staro-
státnický orgán z Jindřišské ulice, jehož styky
s ředitelstvím Zemské banky jsou známy, při
nesl včera za tím účelem úvodní článek, v němž
ujišťuje sice, že »nebude zajisté obhájcem Č
ské spořitelny«, ale s tím větším zápalem vě
nuje se obhajobě nepovolaných a ne
příslušných obhájců České spořitelny
v Zemské bance i běže takto »pěšky jakoz
vozem« dopouští se něčeho stejně truchlivého
jako pisatel slovního průvodu k cifrám Závěrky
účtů. Je-li — jak všechny známky nasvédčo
vati se zdají — pisatel obou pasáží dokonee
jedna a táž osoba — nelze si vlastně nic truch
livějšího představiti, neboť v žurnále stanovisko
»Závěrky účtů« o runu na Českou spořitelnu
hájícím výslovně doznává se, že »zpronevěřila
se svému původnímu poslání a nemůže byt
považována než za ústav protičeský.«
Klade-li to však zmíněný list Zemské bance
přece jenom za zásluhu, že nadhání proti
české České spořitelně klientelu če
skou, aneb aspoň že provozuje jí reklamu
která v českých očích je skandální, dovede-l
tedy chválit chválu nechvalitebného, možno říci,
že jeho pláštík hoví dokonce dvěma protivným
větrům současně. Právě důvod, jímž Zemskou
banku omývá, mluví proti ní; neboť zrovna
pro to, že Česká spořitelna jest ústavem jedno
stranně německy národním, ba co víc, národ
nosti české škůdnickým, měla se Zemská banka
jakožto zemský, k nestrannosti za vá
zaný ústav, zdržeti tohoto ponižujícího le
zení za Českou spořitelnou. Úsluha, prokázaná
jí v závěrce účtů, nebyla snad ani dožadována.
Jindřišská ulice
zemský banka
Český spořitelna
22
article
v žádném připadě nebyla nutnou ani na doklad
loňského zarážejícího vystoupení Zemské banky
ve prospěch České spořitelny, kteréž z těžka
lze klásti k jejím vavřínům, zkrátka nikdo by
nebyl postrádal ve výroční zprávě Zemské banký
odstavec o runu na Českou spořitelnu. O ná
rodní povahu tohoto runu nebudeme se s ni-
kým hádati, v tom ohledu přisuzujeme sami
sobě — snad neskromně — jistou míru kom-
petence úsudku. Pravi li pak uvedený list mimo
jiné, že nebude rozebírat příčiny, pro které
dodnes ještě může se Česká spořitelna honosit
hojnou klientelou českou, pravíme že dobře
dělá. Usetři tak pokoření leckomus, kdož jemu
samému velmi blizek, neboť příčiny ty jsou
žaluplné. V každém případě jsou příčiny tyt
totožny i s motivy, jež způsobily neslušný re
klamní pasus Závěrky účtů Zemské bankyo
České spořitelně i včerejší apologii této Závěrky
ve váženém starostátnickém orgáně.
— Nespravedlivé obsazování míst úřad-
nických. Ku projevu, přijatému na protestn
schůzi, Národní radou s městskou radou král.
blav města Prahy dne 27. března 1904 po-
řádané ve přičině pronásledování českých úřad
níků, připojily se dále: Okresni výbor ve V ys
Mýtě, rada král. věnného města Mělní ka
okresní výbor v Písku, okr. výbor v Chotě
boři, okresní výbor ve Vlašimi, rada král
města Vodňan, rada městská v Hořov-
eích, městská rada v Milevsku, okresn
výbor v Polné, městská rada v Hrade
Králové, městská rada v Přibysla vi.
— Z ponsijního fondu Spolku českých
žurnalistů. Mimořádná valná hromada, ke dni
17. t. m. svolaná, nebude se konati. Pozvání
k nové valné hromadě bude svým časem při-
měřeně ohlášeno.
Useter
Praha
ys Mýto
Písek
Vlašim
Milevsko
Polná
Hrad Králové
Český spořitelna
městský rada král
rada král
rada král město Vodňany
23
article
— Úmrti. V Kostelci n. L. byl ve čtvrtek dne
14. t. m. o 4. hod. odpolední pohřben pan Ant.
Otta, člen četných vlasteneckých spolků a obětavý
pracovník. — Ve Vodňanech zemřel pan Františel
Suda, emerit. ředitel pivovaru, majitel realit n
Král. Vinohradech a ve Vodňanech. Pohřeb konatí
se bude z domu smutku »na Zámečku« ve Vodňa-
nech na městský hibitov vodňanský v neděli o 3. bod
odpolední do rodinné hrobky.
— Mistodržitel hr. Coudenhove včera vrátils
z Vídně do Prahy
— Mezlnárodní hospodářské sdružení. Páni čle-
nové mezinárodního hospodářského sdružení sejdou
se dnes a zejtra opětně v 8 hodin večer k volné zá-
bavě v hotelu „U saského dvora
— Sokolové do Arrasu. Ohlas přátelských styko
gymnastů francouzských s českým Sokolstvem za-
letí k nám opělovnými zprávami o velkolepých přípr
vách obyvalelstva arraského, které konají se k uvi-
tání sokolské výpravy. Tato vyjede ve čtvrtek 19. květ
na o 8.25 hod. ráno z nádraží Františka Josefa rych-
likem západní dráhy přes Plzeň do havorského Brodu
kamž o polednách dorazí. Zde přesednou účastnícid
zvláštního přímého vagonu, který dopraví je přes
Švandorí, Stullgart, Strassburk, Avricour do Paříže
Ve Štuttgartě bude zastávka od 8 hod. večer do 1
hod. po půlnoci. Do Paříže dorazí výprava v pátel
dne 20. května o 1.26 hod. odpol. Odpoledne bude vě-
neváno prohlídce města a schůzce se Sokolem paříž-
ským, večer pak v Gymnase Jappy, prefektem sekvan-
ským zvlášť k tomu účelu propůjčeném, vykonány
budou poslední přípravy závodníků k nedělním zá-
vodům. V sobotu, 21. května, ráno vyjedou účastníe
v kroji sokolském zvláštním rychlíkem severní dráhy
do Arrasu. Pořad pobytu v Arrasu ustanoven bud
ovšem teprve až na místě dle disposic a přání komi-
sařů, kterýž úkol na se vzali přední mužové města
Antonín
Ott
Sud
Král
Coudenhove
Sokol
František Josef
Strassburk
Avricour
Kostelec můj
Vodňany
Vinohrady
Vídeň
Praha
Arras
Plzeň
havorský Brod
Paříž
Gymnas Japp
Mezlnárodní hospodářský sdružený
Sokol paříž
24
article
Slavností samou vyplněny budou oba svatodušn
svátky, neděle a pondělí, v úterý pak uspořádán bud
společný výlet účastníků sletu, dle všeho do Boulogne
sur mer. Odtud návrat do Arrasu a pak do Paříže
Společná cesta tam, jakož i pořad svrchu uvedený
je všem účastníkům výpravy sokolské bezpodminečně
závazný, zpáteční cestu do Paříže možno voliti libo-
volně. Četně, se všech stran docházející přihlášky
nutí přípravný výbor lhůtu k přihláškám dnem 22
dubna definitivně uzavříti. Na přihlášky lajemnického
úřadu Č. O. S. (Praha, Ferdinandova tř.) později došlé
nebude vzat zřelel. Pro družstvo závodní vybráni byl
veřejným závodem, dne 10. t. m. v Sokole pražském
konaným, bratři: Sál Karel, S Pražský, Erben
„S. Plzen“; Seidl J., Czada A., Žabka J. a Honzálko
Boh. „S. Menší město P.“; Malý Jos. „S. smíchov-
ský“; Šauer Ferd. a Popek J. „S. pražský“; Dudek
A. „S. vyšehradský“; Kočí J. „S. vinohradský“; Svo-
boda A. „S. smíchovský“; Holímann Fr. „S. Praha-I.
a Ročák R. „S. pražský“. Přejeme výpravě sokol-
ské do Arrasu a zvláště závodníkům mnoho zdaru
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne
15. dubna.) Předsedající náměstek p. dr. Groš sděli
upozornění p. ob. st. Schröttra, že humanitní ústavy
pražské nemají dosud spojení elektrickou dráhou
Zejmena piatí to o české dětské nemocnici, nalezinei
městském chorohinci, ústavu pro choromyslné a pod
Při tom upozornil navrhovatel na trať Moráň, jejíz
zřízení dalo by se s výhodou pro tento účel použit.
Karel
Erben
Seidl
Žabka
Honzálko Boh
S smíchov
Šauer Ferd
Popek
Dudek A
Holímann
doktor
Groš
Moráň
Boulogne
Arras
Paříž
Č . O . S
Praha
Ferdinandov třída
Menší město
Sokol
Sála
ústav pro choromyslný
Czada A
Svoboda A . „ S
25
article
Návrh odkázán byl správní radě elektrických pod-
niků. — Konservátor p. Herain podal zprávu o ohle-
dání křížové kaple v ulici Karoliny Světlé. Zjistil, že
vlhkost ničí nástěnné malby této kaple a podal ná-
vrhy na opravu kaple s návrhem, aby návrhy byly
prozkoumány komisí z pp. konservátora Wiehla, pro
Ženíška, akad. malíře Bartoňka a ob. st. Koubka. Po
doporučení technickou komisí byl tento návrh radou
městskou schválen a magistrát bude požádán, aby
majitele sousedního domu vyzval, aby dešťové vody
z okapů dal svésti do stoky uliční. — Pomník Karla Iv
na Křížovnickém náměstí měl být restaurovár patino-
váním. Po předsevzatých zkouškách, o nichž byl
vyžádáno dobrozdání prof. Maudra, shledáno, že tenl
způsob se neosvědčuje a usneseno, aby pomník každo-
ročně v příhodnou dobu jarní byl čistěn měkkou vo-
dou a mýdlem. — Pan Portík navrhl, aby opraven
byla kaple sv. Longina v zahradě u kostela sv. Stě-
pána. Návrh po poznámkách pp. Kasalického, Brot
a Vlčka odkázán patronátní komisi. Dále se přimlouva
p. Portík za opravu starobylých obrazů v chorobine
na Karlově. Pan Kasalický poukázal na nutnost opravý
soch v kostele na Karlově, jež byly zohyzděny pestrým
nátěrem. Záležitost odkázána komisi pro opravu k-
stela na Karlově. Stav obrazů bude vyšetřen správe
městského musea. — V týdnu od 3. do 9. dubna byl
vybráno na pražských mostech mostného: na lávká
železničního mostu mezi Vyšehradem a Smíchove
Herain
Wiehl
Bartoněk
Koubek
Karel Iva
profesor
Maudr
Portík
Longinos
Vlček
kasalický
ulice Karolina Světlá
Karlov
Vyšehrad
Smíchov
Brot
26
article
360 K 60 h, na mostě Palackého 4996 K 90 h,
můstku žofinském 212 K 54 h, na novém mostě k-
menném u Národního divadla 4858 K 8 h, na mosl
Františka Josefa 5086 K 10 h, na pilotovém mos
přes Štvanici 2929 K 50 h a na mostě libeňskén
498 K 30 h. — V lázních obnášel hrubý příjem
v parních a vanových na Žolíně 843 K 80 h, ve si
tinných 104 K, v uhličnatých 6 K, v holešovickýchl
dových lázních 141 K 38 h. — Děiníků zaměstnáva
obec 3205, z nichž 2761 řádných
— Péče p. Frant. Sallera o hlavy a plíce spolu
občanů Zásluhy stavitele p. F. Sallera o jeho vlastn
odbor a blaho veřejné jdoucí za pozemní stavitel
ství, jsou šíře známy i zvuk jména svého děkuj
časté resonanci, jaké ve veřejnosti doznalo jeho při
činění oběma naznačenými stranami. Od vyrovná
věkovitého sporu mezi staviteli a mistry zednickéh
umění věnuje se pan Saller urovnávání drobnějšíci
sporných otázek, všeobecnosti závadných, jak na
svědčují nejnovější jeho dvě podání k c. k. policej
nímu ředitelství, z nichž jedno obšírnější týká se n
příslušných rozměrů stínítek a přístřešků před praž
skými obchody na slunné straně a druhé, stručnějši
nepříslušných délek damských vleček, věcí to v
řejný blahobyt z důvodů na snadě ležfcích valn
ohrožujicích. Protestujeť pan Saller velice rozhodni
prvním z obou svých počinů, aby jakožto muž slušn
urostlý a šije vzpřímené nucen byl po pražských
ulicích »chodili ohnutě«, nechce-li míti každým krokem
klobouk anebo hlavu rozbitu o železné tyče, jež jsou
Palacký
František
Saller
F Saller
národní divadlo
František Josef 5086
27
article
ke slunečním přístřeškům místy pouze o 1.65 metu
nad chodníkem upevněny. Podatel stížnosti cituje
v ní příslušná ustanovení stav. řádu (S 84.) a naři
zení magistrátu (145.737 z r. 1887), v níchž přesn
stanoveno, že přístřešky sluneční čili záslony př
krámech mají býti upevněny nejméně 2.21 m. nad
chodníkem, aby nevadily, kdežto postranní json
vůbec vyloučeny. Velice obětavě zhotovil p. Saller
tyč zvýší 2.21 m., pomocí kteréž lze všechny závady
proti uvedeným stanovením a nařízením naprosto
spolehlivě zjistiti i přiložil ji velmi šlechetněk
svému podání a k »volnému i bezplatnému použití
pro sl. policii. V druhém svém aktu k policejnímu
ředitelství přihlašuje se pan František Saller ja
kožto vítaný spolubojovník proti vražedné tuber
kulose a sličným i nesličným jejím šiřitelkám.
»Nynějším moderním vyzdvižením damských šatů s
tomuto zlu (šíření tuberkulosy) nezabráni«, horlí pan
Franlišek Saller, i pokračuje: »a tu dovolují si zdve-
řile navrhnouti, aby policie v souhlase s magistrátem
vydaly nařízení, v němž se dámám zakáže nosit
sukně a šaty (1!?), kterými se dlažba ulice dotýk
(ah tak!) a přísně ustanovuje, že všechny sukně a šaly
musejí nejméně 10 cm. vysoko od damských slapade-
(jak negalantně!) kol noh vodorovně na těle býti upe-
vněny, kterýžto způsob nosení damského oděvu získ
v kratičké době u krá ného pohlaví největší obliby
a lidstvu to nejdražší, t. j. zdraví bude zachráněno.
Saller
Franlišek Saller
centimetr
28
article
Závěrek návrhu pana Sallera zní ovšem poněkud n
jasně, i ukládá fantasii sl. policie práci dosti složitou,
i zdá se, že budou-li šaty upevněny 10 cm vy
soko nad chodidly, dosáhne se spíše prodloužení ne
švaru, než jeho ukrácení, leč že by snad vodorovnos
požadavku páně Sallerova napravovala nesnáze kroje
damského, takto poněkud přece jen trochu přerefor-
movaného. Zdali by si získal skutečně v kratičké dob
u krásného pohlaví zamýšlené obliby, bylo by dlužno
teprve vyčkati. K této druhé žádosti své nepřiloži
pan Saller žádnou míru. »Blah, kdo pěstoval sv
vlastí jednu růži, jeden štěp!-
— Rozvoj a význam vodních dráb v Evropě. Cs-
krus přednášek o vodních dráhách, pořádaný
ve Spolku architektův a inženýrů. obo-
hacen byl včerejšího dne přednáškou zemského inže-
nýra p. Ant. Jílka, jenž podal celkový přehled ro-
voje a významu vodních dráh v Evropě. V úvodu řeči
své vzpomněl povšechných snah států, zvýšiti do-
pravu všemožnými prostředky komunikačními. V mi-
nulém století byly to dráhy, jež zatlačily původni
vodní cesty na nějaký čas do pozadí. Později však
Saller
Sallerův
Jílek
Evropa
centimetr
29
article
shledáno, že i tato cesta dá se způsobem racionálněj-
ším vykořistiti. Zřetel obrácen zejmena na moře,
tuto nesmírnou komunikaci světovou a pak k mohui-
ným tokům řek, jež upraveny jsouce pro doprav
velkých lodí nákladních stávají se neocenitelným
a poměrně než dráha lacinějším dopravním prostřed-
kem. Na směry hlavních linií obchodu a průmyslu
světového mají řeky nepopíratelný vliv, už tím, že vedl
dopravní cesty podávají závodům průmyslovým svoj
hnací sílu, vodní energii. Na četných příkladech
tabulkách obhajuje pak pan přednášející význam vod-
ních cest proti námitkám se strany agrárníků a stou-
penců dráh železných. Zejmena uvádí za příklad mu
vící pro vodní dráhy Anglii a Německo, kde se uká-
zalo, že obavy zemědělců byly zbytečnými a že dne
volá se po dráhách vodních, jako před časem po sta-
bách dráh železných. Zajímavým podem přednášky
byl přehled důležitějších vodních dráh trvajících
projektovaných v Evropě. Tak Francie má 12.150 km
splavných cest vodních, z toho 4850 km průplavů.
3300 km řek kanalisovaných a 4000 km splavných
toků říčních. Na další výstavbu, kanalisaci a regulac
toků určena vládní předlohou suma 663,450.000f
Anglie
Německo
Evropa
Francie
km
30
article
Doprava po vodních dráhách je úplně volnou
bez jakýchkoliv poplatků z jich uži
vání. Belgie má pouze 2200 km vodních dráh a t
500 km řek splavných pro lodi, 200 km řek splavnýcl
pro vory, 550 km kanalisovaných řek a 450 km prů-
plavů. V období 1871—1900 věnovala Belgie na úpra
řek 326.2 mill. franků a dalších 177 mill, je povolen
na zdokonalení. Zde však vybírají se poplatky za do-
pravu. Holandsko má příbližně 2000 km splavných řek
a 3300 km průplavů, jež od roku 1862—1901 stály
290,881.000 franků. Nynější rozpočet na stavby daln
povolen ve výši 8,820.000 fr. I zde vybírají se poplatky
velmi mírné. Německo v příčině vodních dráh jes
říší nejpokročilejší, majíc hned po Francii 11.800 kn
vodních cest, z toho 2100 km průplavů, asi 2000 km
kanalisovaných řek, dále splavných veletoků a jezer
asi 7700 km. Na doplňky praeliminována je suma
390 millionů marek. Poplatky za použí váni
toků se nevybírají. Rusko, jako kolos mezi fi-
šemi má arci nejvíce vodních dráh. Bez Finska čití
na svých vodních cestách 83.010 km, z čehož 1850 kn
jsou průplavy a řeky kanalisované. Celá síť vodních
dráh v evropském Rusku rozpadá se v pásma at
východní a západní, z nichž každé má po čtyřech
t. zv. systémech. Majíe nejmohutnější veletoky evrop-
ské, má Rusko již od přírody větší čásť řek splavnou
a kromě toho má velkolepé projekty na spojení moř
baltického s Černým (Riga—Cherson), dále Petro-
hrad—Sorotskaja, a průplav azovsko-kaspický. Na ru-
ských řekách vybírají se různé poplatky. Italie mi
pouze 1400 km splavných řek; průplavy slouží vedl
svého vlastního dopravního účelu také k zavlažován
půdy. Přednáška provázena byla značnou pozornosl
a odměněna hlučnou pochvalou.
Černá
Petro
Belgie
Holandsko
Německo
Francie
Rusko
Finsko
Cherson
km
31
article
— Zpráva časopisecká. Druhé číslo Obrázkona
kroniky války rusko japonské vyjde až v úterý ná-
sledkem změny disposic tiskárenských s přílohon
trojbarevnou mapou. Vydavatelstvo Královské Vino-
hrady, Palackého tř. 94.
— Výstavy. Jarní výstava »Manesa
v pavilloně pod zahradou Kinských vábí den z
dne větší počet návštěvníků. Výstava otevřena jes
denně od 9. hod. ráno do 7 hod. večer za vstupno
1 K. — Studentské, spolkové a dělnické lístky ni
průkaz legitimace 60 h. Hromadným návštěvám ško
středních a měšťanských povolena zvláštní slevan
vstupném.
— Okrsková schůze Národní jednoty severočesk
v Železném Brodě. V neděli 24. t. m. o půl deskté
hodině dopoledne bude se konati v zasedací sínin
radnici v Železném Brodě důležitá porada o nejblit-
ších úkolech N. J. S. v tomto kraji. Účel schůz
označen jest na pozvánkách, které tyto dny byly
rozeslány místním odborům N. J. S., obcím, solol
Palacký
Kinská
Železný Brod
Obrázkona kronika
královský Vinohrad