1
masthead
15. dubna 1904.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
níku Marchandovi, že dává mu k disposici
mandát svůj do obecní rady v 9. pařížském
okresu. »Libre Parole« míní, že přijme-li Mar-
chand nabídku tu, může býti bezpečen, že
ebecní rada zvoli jej za svého
předsedu. Významu tohoto projevu všud
by se rozumělo.
Francie v Marokku.
Z Fiencenu (v západním Alžíru), 14. dubna.
(C.-B.) Mistopředseda sněmovny Etienne odebral
se včera, provázen podprefektem a dvěma dů
stojníky franeouzského poselstva v Uzdě, do t -
hoto marockého města, vzdáleného deset kilo-
metrů od francouzského pomezí. Náčelník maro-
ekého poselstva uvítal Etienna slovy, že sultán
Abdul Azis a Francie jsou za jedno. Etienne
odvětil, že sultán může spolehati na pomo
Francie a že Francie pomůže mu překonati vše
liké obtíže, jimiž Marokko strádá.
Ze Švýcarska.
Z Bernu, 14. dubna. (C.-B.) Spolkové
shromáždění zvolilo na místě dra. Bach-
manna spolkového soudce, dra. Soldatia,
předsedou spolkového soudu.
Z Bernu, 14. dubna. (C.-B.) Národní rada
příjala zákon o nové organisaci dělostřelectva
atvoření 72 baterií po 4 dělech.
Pruská sněmovna.
Z Berlína, 14. dubna. (C-B) V další de-
batě o rozpočtu ministerstva kultu
svobodomyslný poslanee Träger toužil na
vládní boj proti secessi.
Řečníci různých stran přimlouvali se z
svobodný vývoj každého uměleckého směru.
Ministr Studt odmitl výčitku, že některý
směr umění odstrkuje se přičiněním vlády. Proti
secessi neřeklo se ostrého slova. Ostrota je
na jiné straně. Lituje, že kritika brojila také
proti koupím za korunní peníze, nedbajíc jejich
ušlechtilých podnětů. Posl. Träger své podezření
neodůvodnil.
Marchand
Mistopředseda
Etienne
Azis
Bach
Posl
Träger
Mar
Francie
Maroko
Švýcarsko
Bern
Berlín
spolkový soud
Fiencen
CB
6
article
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 14. dubna. (C.-B.) Za další
debaty o rozpočtu kaneléř hr. Bülov
odpovídal na různé Bebelovy poznámky. Liché
jsou jeho obavy, že Německo jest osamoreno,
náš bezpečný spolek s dvěma velmocemi, přá-
telský poměr s pěti státy, poměr ke Francii je
pokojný a — pokud na kaneléři záleží — také
jím zůstane. Německo je tuze silné, než aby
nebylo schopno spolků, nemusí míti strach
z nikoho. Vyjednávání o smlouvách obchodních
zavádi se s pevným úmyslem, dbáti všemožně
zemědělských zájmů, čímž získají také obchod
a průmysl. Nebude-li míti vyjednávání očeká-
vaný průběh, použije se bez slabosti výpvvěd-
ního práva.
Narážeje na poznámky o anglo-francouzské
dohodě, zvlášť na to, že čásť o Maroku Něme-
cko přijalo sklíčeně, myslilo-li se tím, že Ne-
mecko má chtíti čásť Maroka, soudí, že vzhle
dem k vojně ve východní Asii a proto, že
poměry na evropském Východě nejsou vyjas-
něny, Německu prospěje nejspíš zdrželivá
politika. Kaneléř nedá si nikým předpisovat
chvíli, kdy se má z reservy vystoupiti. Ostatně
by odporovalo dobrým německým zájmům,
kdyby se způsobovaly třenice mezi Angliía
Francií. Vzhledem k zrušení § 2. jezovitského
zákona varuje před náboženskými různicemi,
jež by oslabily Německo uvnitř i na venek.
Nár. liber. Hieber přimlouval se za od-
škodné pro Němce, poškozené v jižní Africe
a za brzké uzavření obchodních smluv.
Posl. Bachem (ze »středu«) označil jed-
nání spolkové rady v příčině zrušení § 2. zá
kona protijezovitského jakožto korrektní.
Zejtra se bude v rokování pokračovati.
Bebelův
Lichá
Němec
Posl
Berlín
Bülov
Německo
Francie
Maroko
Asie
Afrika
Bach
7
article
Německý císař na cestách.
Ze Syrakuz, 14. dubna. (C.-B.) Císař Vilém
prohlížel ráno přibyvší sem Vanderbildtovou jacht
»Nord Star« a byl tam uvítán majitelovou rodi
nou. Zdržel se tam hodinu. Zejtra dává Vander
bildt na jachtě snídani na poctu německého císaře.
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 14. dubna. (C.-B.) Ve své
řeči v dolní sněmovně o anglické politice v Asi
(Viz včerejší odpoledník. Pozn. red.) pravil pre-
mier Balfour dále, že Fowler podceňuje dle jeho
mínění zvláštnost poměrů středoasijských. Mám
obavy, dí Balfour, že vzhledem na povahu věe
dohody nebylo lze dociliti tak snadno, jak o
učinil článkem, podepsaným obapolnými ministry
vnějších věcí. Ať jest již rozřešitelným, či ni
koli, problem jest nyní velice různým od toho,
kterýž třeba bylo řešiti v r. 1874. V příčině
Tibelu se politika vlády nezměnila. Netřeba míti
obav v příčině dalších cílů vlády. Nezamýšlim
ničeho, co by čelilo k brzkému přivtělení Ti-
betu. Přivtělení to bylo by velikým neštěstím
pro Indii a Anglii. Vpád do Indie z Tibetn.
myslím, není možný. Kdyby ale Tibet podřídi
se jinému vlivu evropskému nežli našemu, bylo
by to vážným nebezpečím pro Indii. Přijímám
ruské prohlášení, předložené v »modré knizee
a nemohu si představiti žádný postup, jenž by
vládu donutil nynější politiky se zříci. Nepře-
jeme si přejmouti zodpovědnost za vnitřní zále-
žitosti tibetské aneb dosaditi tam svého presi-
denta. Doufám, že výprava upraví uspokojive
bez dalšího krveprolití náš poměr k Tibelu.
Na konec přijata byla resoluce, podaná
Brodrickem, 270 hlasy proti 61.
Vilém
Nord
Vander
Fowler
Syrakuz
anglický sněmovna
Londýn
Indie
Anglie
8
article
Anglická výprava proti Tibelu.
Z Londýna, 14. dubna. (C.-B.) Dle zprávy
»Timesů« z Gyanga z 11. t. m. Tibeťané po-
kusili se 11. t. m. v rokli »Červeného bůžka«
znovu klásti odpor anglické výpravě. Nepřátel
ská děla na výšinách byla Angličany umlčena.
Na to byl vynucen zákopníky průchod. Ztráty
nepřilele páčí se na 200 mrtvých. Z Angličanů
nebyl zabit nikdo a jen 10 mužů lehce zraněno.
Nehoda minonosky.
Z Portsmouthu, 14. dubna. (C.-B.) Včera
večer podnikly torpédové lodi útočný manévn
na přístav portsmouthský. Když se pokoušely
při lom vplížiti se nepozorovány do přístava
torpédoborec »Teazer« vjel na mělčinu a uvázl
na ní. Praví se, že nikdo nebyl zabit; ale
»Teazera« lze prý pokládati za ztracena.
Manévr, při němž stihlo »Teazera« neštěstí,
byl pořádán na počest pruského prince Jin-
dřicha. Svědky nehody bylo na sta diváků. Ne-
hoda způsobila velikě vzrušení. Admirál John
Fischer odplul hned na místo neštěstí.
Z Portsmouthu, 14. dubna. (C.-B.) Tor
pedoborec »Teazer« byl opět uvolněn.
Tibeťan
Angličan
Jin
Fischer
pedoborec
Londýn
Portsmouth
Timesy
9
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 14. dubna. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 14.000 metr. centů
beze změny. Platila: pšenice tisská 80 k
K 8.521, 79.2 kg K 8.35, 78.3 kg K 8.421.
78 kg K 8.371%, peštská 79 kg K 8.45, banát-
ská 77.5 kg K 8.10, podunajská 76 kg K 7.95.
skladní 79 kg K 8.425. 78.5 kg K 8.40
žito K 6.30; ječmen K 6.10, srbský
K 5.474; oves K 5.30—5.65.
Terminový obchod byl pevný n
vyšší americké záznamy.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 7.93, na květen 7.93, na říjen K 7.85, žito
na duben K 6.30, na říjen K 6.46, oves n
duben 5.24, na říjen K 5.49, kukuřice n
květen K 5.11, na červenec K 5.21, řepka
na srpen K 11.—.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Počasí pěkné.
Z Liverpoolu, 14. dubna. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý-
voz —.— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na duben 7.69, 0.—, na duben-květen 7.64, 0.—, n
květen červen 7.61, 0.—, na červen-červenec 7.59
0.—, na červenec-srpen 7.55, 0.—, na srpen-zář
7.30, 0.—, na září-říjen 6.60, 0.—, na říjen-listopa
6.30, 0.—, na listopad prosinec 6.21, 0.—, na prosinec
leden 6.19, 0. —. Smýšlení chabé.
Z Nového Yorku, 14. dubna. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. Znamenala: pše-
nice na květen 961/4, červenec 921/5,
kukuřice na květen 565/8, cukr (Fair
Muscovados) 31/s, bavlna 14.25. Zá-
věrečně smýšlení na peněžním trhu
povolné.
Platil
Pešť
K 8.521
Liverpool
Nový York
kg
žít K
10
article
Volby do obchodní komory v Pešti.
Z Pešti, 14. dubna. (C.-B.) Volby do ob-
chodní a živnostenské komory byly dnes o8.
hodině ráno zahájeny. Stály proti sobě dvě
strany, oficiální, v jejíž programu jest spo-
lečné celní území a tak zvaná »spojená
strana«, jež usiluje o samostatné území celní.
Závěrek pro odevzdání hlasův stanoven byl na
8. hodinu večerní. Odevzdáno bylo asi 8600
hlasův. Výsledek volby bude uveřejněn teprve
zejtra.
Zdvihadlo přerovské.
Vídně, 14. dubna. Oferty pro zdvihadlo
v Přerově podaly dále: železářské závody vítko-
vické společně s první brněnskou továrnou n
stroje, akciová společnost R. Philipp Wagner
arcivévodské závody téšínské. Z německých
továren mimo jiné oferovala norimberská to-
várna na stroje
Nové olejové raffinárny.
Z Vídně, 14. dubna, (N. Fr. Pr.) V kru-
zích petrolejového průmyslu v poslední době
mnoho mluvilo se o tom, že petrolejová spo-
lečnost »Vacuum Oil Company«, která v Lon-
dýně má sídlo a ve Vídni a v Pešti své filiálky.
ehce zříditi petrolejové raffinárny. »Neue Frei
Presse« obdržela od společnosti této zprávu, že
vystaví v Cislajtanii i Uhrách po jedné raffi-
nárně minerálních olejů, v Uhrách mimo to to
várnu na tuky, a že bude vyrábět minerální
oleje, oleje na mazání strojů a tuky. Oproti
tomu hruhé druhy oleje na mazání a tuků, kte-
rých potřebují jmenovitě jednotlivé obory textil
ního průmyslu, bude importovat z ciziny. Spo-
lečnost doufá, že za měsíc stavba počnea
během devíti měsíců bude skončena.
R Wagner
Pešť
spojený strana
Vídeň
Přerov
Francie
Uhry
spo
Vacuum Oil Company
Neue Frei Presse
11
article
Proti výhodám italskému vínu.
Z Vídně, 14. dubna. Ze Zadru se telegra-
fuje: »Zemský výbor dalmatský zaslal
ministrům dru. Körbrovi, bar. Callovi a bar
Giovanellovi telegrafický rozklad, ve kterém se
vláda vyzývá, aby odmitla všeliké celní tarifové
výhody pro dovoz italského vína. V depešise
ministři oni žádají, aby dbali náležitě národo-
hospodářského zájmu dalmatského.
Z bursovní komory vídeňské.
Z Vídně, 14. dubna. (C.-B.) Zdejší bur-
sovní komora v dnešní plné sehůzi rokovala
o pravidlech soukromého diskontu, podmínkách
obchodu s cennými papíry, devisami a valuty.
Budou následující: Při eskontních uzávěrkáeh
mohou dávati se akceptované směnky, splatné
v bankovních místech rakousko uherských, umi-
stěně jen tehdy, má-li akceptant byt nebo firmu
v Rakousko Uhersku. Na eskont dodávají se
pouze appointy aspoň 2000 a nejvýš 150.000K
aspoň na 60, ale ne přes 92 dní. Při směn-
kách na jiná bankovní místa než Vídeň započí
tává se při výpočtu úroků posledních 10 dní
dle tehdejší úrokové míry rak. uherské banky
pro směnečný eskont. Stane-li se příjemce
diskontované směnky insolventním, eskonterje
povinen vykoupiti směnku s náhradou výloh
pod tehdejším úrokem, ale ne dráže než činí
úroková míra bankovní v den výkupu.
Společnost R. Bolh Wagner.
Z Vídně, 14. dubna. (»N. Fr. Pr.«) Čistý
zisk společnosti R. Bolh Wagner obnáší
198000 K. Tím je hrazena ztráta předešlého
roku. Obnos 60.000 K přepsán byl na nový
účet.
Körbr
Call
R Bolh Wagner
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Francie
12
article
Data Wieserova.
Data Wieserova.
Česká společnost národohospodářská konal
včera druhý debatní večer věnovaný datům a vý-
vodům Wieserovým. Jednání schůze zahájil pan dlr
Gruber
Referent p. dr. Živanský: Referent poukázav
především k jistým rozdílům v českém nazírání na
daňové výpočty prof. Wiesera, dokazuje dnešní na-
prostou nemožnost přesně statistického rozřešení pro-
blému, který si W. položil. Nikdy nebylo provedeno
u nás jakékoli šetření o národnosti poplatníků, natož
pak šetření správné, vskutku objektivní a se zdarem
Okolnost posléze uvedená není jen lhostejná, jak
o tom máme zkušenosti z analogického poměrně všal
mnohem jednoduššího sčítání lidu. Jednou z největších
obtíží jest, že by se celá řada poplatníků nedala vůbec
do určité kategorie národnostní zařaditi, na př. práv-
nické osoby, zejmena veřejnoprávní, podnikatelská
sdružení osob, obchodní společnosti, společenstvaa
pod. ano i určité osoby fysické. Vedle toho sám pojem
národnosti je neujasněný. Řečník poukazuje pak n
obtíže, jež při vyšetřování národnosti působí Židě, jak
ostatně sami Němci uznávají. (Rauchberzer, Zemm
rich. ) —
Ale ani příbližně nedá se W. problém řešiti vzá-
jemným srovnáním statistiky národnostní a berní
neboť nemáme dodnes ani prvé ani pro řečený účel
nozbytné místně podrobně, časově i věcně jednotné
statistiky berní. W. ostatně sám nedostatek tento
výslovně uznává, pomáhaje si v celé řadě případů
a to právě nejnejasnějších a nejspornějších svým „še-
třením soukromým“, jehož podstatu vůbec ani blíže
neuvádí a které jest skoro výlučně pouhým nijak ne-
doloženým tvrzením buď interessovaných poplatník
nebo přátel politických, poslanců atd.
Wieserův
Gruber
doktor
Živanský
profesor
Wieser
Němec
národohospodářský
13
article
Řečník pak ukazuje, že W. ani na základě ne-
dokonalých statistik o řeči obcovací a daních nepo-
čínal si nestranně a přesně vědecky a proto nelze
výsledků jeho nijak přijali. Dovolává se své práce
dřívější a pádných vývodů p. Leona Bondyho n
plenárce komorní z 2./III.
Již při základním svém výpočtu nepočínal si W
dosti věcně objektivně, dopustiv se vedle toho i for-
málních chyb početních.
Při objektivním rozčlenění daně dle řeči obeo-
vací, při čemž Prahu vzhledem k velké její poplat-
nosti (18% všech přirážek zemských) bychom při-
početli oběma národnostem dle kvot obyvatelských
bychom viděli, že plati Češi úhrnem na basi příráž-
kové 42.77 mill. korun. Němci 25.78 mill. korun, co
odpovídá poměru 62.04 ke 37.06 oproti kvotám obco-
vací řeči 62.67 ke 37.27. Takový nestranný postup
vede však k výsledku, jehož W. pro své cíle nemohl
potřebovati, proto postupoval jinak. K poplatnosti če-
ských menšin vůbec nepřihlédl, protože prý neplatí
skoro žádnou přímou daň, noproti tomu velmi pře-
mrštěně vyčísluje daň německých menšin v Praze
v českých školních okresech. Řečník uvádí celou řadu
příkladů o výši daně význačnějších českých menšín
která sahá daleko do desítek a statisíců korun.
Na to posuzuje podrobněji výpočty W. pro Prahu.
Bondy
Čech
Němec
Praha
14
article
Ukazuje především na to, že W. nedrží se přesně daně
z toho roku, na jakém buduje ostatní výpočet pro
království a vůbec ani jen jediného roku podle toho jak
kdy jednollivé německé podniky platily větší daň. Př
všeobecné dani výdělkové připočítal W. bez jakého-
koliv odůvodnění najednou téměř 100.000 K. Při dani
pedniků veřejnému účtování podléhající počítá v.
daň státních, zemských a obecních podniků z polovice
na konto německé bez jakéhokoliv odůvodnění.
Rovněž tak daň soukromých drah, která v Praze
obnáší téměř polovici celého obnosu této kategorie
daňové, počítá cele k Němcům ač účastněn je v nich
také kapitál cizozemský zrovne tak jako v některých
tak zvaně německých filiálkách bank cizích. ŘRečník
ukazuje podrobně, jak by národnostní členění daně
těchlo podniků jen poněkud objektivně mělo býti pro-
vedeno. Dospěli bychom pak k výsledku, že roku
1902 připadalo z daně podniků veřejně účtujících na
Čechy 74, na Němce 19 a na skupinu neutrální 79..
Němec
Praha
Čechy
15
article
Ovšem, ani tento výsledek neodpovídá skulečnosti
ale je víděti, jak naprosto strannický je výpočet prol
Wiesera a k jak diametrálně jiným odhadům se přijde.
položí-li se základ jen poněkud objektivní.
Na to probírá referent podrobněji poměry činžovní
daně domovní v Praze, o níž W. tvrdí, že z ní Němci
platí 3032%. Ukazuje zatím na jediném případě, po-
něvadž příslušné šetření jeho v tom směru není ještě
skončeno, jak přemrštěně jsou odhady Wieserovy.
V Libni bylo vypočítáno, že skutečným Němcům pali
celkem 38 domů s úhrnnou činží 89.610 K, kdežlo
W. činži tu uvádí na 174.456 K. Je zajímavo, že pami
Němci nevědí, co by chtěli míti a dospívají při od-
hadech svých domů k rozdílům až 700.000 K, jak již
také p. Bondy ukázal. Řečník ukazuje, že vzhledem
k povaze naší daně domovní, která z daně výnosové
so stává vlastně daní bytovou, dlužno národnostně
daň tu členiti dle poměru obyvatelského a že by tedy
na W. 2.3 mill. K. slušelo položiti na konto německo
toliko 738.000 resp. 743.000 K.
Celkem se jeví tedy národnostní poplatnost da-
ňová dle aproximativních, avšak objektivně nestranně
dosažených výpočiů referentových v Praze za rok
1902 takto-
Na Čechy připadá 10,269.000 K, na Něme
1,922.000 K a na neutrální 337.000 K, kdežto Wiese
udává podíl Němců na plných 6.3 mill. korun. Jeví s
tedy difference skoro 6.4% z celého zemského roz
počtu na rok 1902 čili Němcům přidáno o 2209% více
než skutečně platí.
Wieser
Němec
Wieserův
Bond
Praha
Libeň
Čechy
16
article
Dále ukazuje, jak přemrštěné jsou výpočly W
co do poplatnosti ostatních německých menšin, tal
vypočítal W. poplatnost Němců v prvé a druhé tříd
výdělkové daně v komorním obvodu pražském n
534.000 K, kdežto při poněkud jen přesnějším vý
počtu bychom Němcům mohli přiznati asi 382. 000
Rektifikuje dále údaje W. o české a německé poplat
nosti ve III. a IV. třídě všeobecné daně výdělkové, na
základě jichž W. dovolává se změněné organisace ob
chodních komor. Řečník ukazuje, že v nejlepším pří
padě platí Němci v komoře pražské a plzeňské v ře
čených dvou třídách 29 resp. 30.000 K, v budějovick
nejvýš 19.000 v třídě III. a 36.000 v třídě IV., jímž
se nedostalo formálního zastoupení ve sboru komor
ních členů. Naproti tomu české menšiny v něme-
ckých komorách platí nejméně 168.000 K v tř. III.,
801.000 K v tř. IV., a těm v dnešní organisaci ko-
morní nedostalo se zastoupení pražádného.
Podobně nesprávny jsou výpočty Wieserovy
činžovní dani německých menšin. Řečník uvádí na př
město Žižkov, kdež prý dle W. Němci platí 90.000
daně domovní, kde však dle přesného šetření českého
kvota německá obnáší nejvýše 15.000 K. Na to roze-
bírá povšechně výpočty W. o dani, kterou platí češt
a němečtí velkostatkáři.
Němec
Wieserův
Žižkov
17
article
Také při národnostním členění poplatků z pře-
vodu pozůstalosti nepočínal si W. dosti vědecky
Srovnáváť tři nahodilá finanční ředilelství česká at
německá, zamlčuje však při tom, že v německých
oblastech, jejichž data uvádí, žije mnohem více oby-
vatel, než v dotyčných českých a že jich tam take
mnohem více umírá, takže již proto okresy německé
musejí vykázati větší počet pozůstalostí a větší hod
notu jejich. Vedle toho nešetřil při srovnání tom
nejzákladnějších zásad statistického pozorování.
Také „důkaz“ o posunu hospodářské moci v po
sledních 20 letech ve prospěch Němců se W. naprost-
nepodažil, jak ostatně již prof. Bráť na to poukázal
Data, na základě jichž W. tak činí, jsou opět jen dat
nedokonalé berní statistiky, kterou W. tu naprosto z
měňuje se soustavnou statistikou hospodářskou vůbee
A přece měl W. jistě po ruce dosti pomůcek z jiných
odvětví hospodářské statistiky (statistiku povolání oby
vatelstva, akciových společností, společenstev, peněž-
ních ústavů atd.), z nichž by se byl přesvěděil
opaku toho, k čemu na základě dat berních dospěl
Při srovnávání těchto dat z různých let nesmíme za-
pomínati na pronikavé změny nejen v technice, nýbrž
v samých základech systému přímých daní u nás. Tak
změny v territoriálním ohraničení jednotlivých okresů
politických, školních a pod. padají tu na váhu, rovněž
i různost pramenů, což řečník na celé řadě dokladů
dokazuje.
Pro finance zemské ostatně začínají nabývati vý-
zramu také daně spotřební; tak na př. přispěly p
Němec
profesor
Bráť
18
article
rážky k přímým daním 69%, úděl z daně důchodově
2.6%, kdežto pivní dávka zemská 21.5 a úděl z daně
kořaleční 6.9% k úhradě výdajů zemských r. 1903
Referent uvádí data o daních spotřebních jako proti-
váhu proti výpočtům německé státní poplatnosti,
níž W. tvrdí, že prý je ještě větší než poplatnos
zemská.
Řečník rozhodně popírá, že by se bylo Wieserov
podařilo nezvratně dokázati hlavně ony dvě skuteč
nosti, na něž Wieser v závěrku své práce klade nej-
větší váhu, totiž přesun hospodářské síly z Čechů n
Němce a exorbitantní poplatnost německých menšin
To, co Wieser uvádí o známých článcích liberecké
„Deutsche Volkszeitung“, platí z největší části i o něm
samém. Tím se praničeho nedocílí, jestliže Wiesen
má za to, že tím správněji osvětlí hospodářský vý-
znam svého národa, čím více vědomě a tendenčně
snižuje rozvoj českého národa. „Moc skutečnostije
právě silnější než všecka hesla politických stran.“
Po debatě, ke které se vrátíme, schůze doslovem
předsedajícího skončena.
Wieserov
Wieser
Čecho
Němec
Deutsche Volkszeitung
19
article
Úprava zemských financí. Obrovský deficit zem-
ských financí byl podnětem k tomu, že zřízena
zviáštní „úsporná komise“, které připadlo jednak ob-
meziti dosavadní výdaje zemské jednak hledali zdroje
příjmů nových. Není vděčným tento úkol. Ani snad-
ným v daném finančním systému rakouském. Stát
dovedl přesunouti na země řady úkolů — finančních
prostředků pro ně však neskytnul. Z molivý politi-
ckých v prvé řadě, protože šlo Vídni vždy o pod-
lomení autonomistních náběhů zákonodárných. Ode-
přením prostředků finančních měla býti zdatnost
autonomie negována. Pan Böhm jde v té příčině plně
a bezohledně v kolejích svých německých předchůdců.
Boj o pivní dávku zemskou podal toho přemíru do-
kladů. Polovičatost v té příčině, jež sněmu vnucena
z Vídně, nemohla ovšem překonati schodku a tak při-
padlo „ůsporné“ komisi její nevděčné poslání. Pro-
jekt na zatížení služného soukromých úřadníků zem-
skou dávkou narazil na tak rozhodný odpor, že patrně
opuštěn. Jeho finanční effekt byl by také minimáln
a proto nepadá vůči obrovskému deficitu zemských
financí téměř ani na váhu. Po řadě škrtů ve vydání
rozpočtovém obírala se zmíněná komise novými pro-
jekty příjmovými. Nevalně šťastně. Nevytý kámejí
toho, již proto ne, že činěné a opět pak odvolá-
vané projekty budou jen novým dokladem pro ne-
udržitelnost základů dosavadního finaněnictví zem-
ského a že se takto konečně octneme před nezbyt-
ným řešením otázky, jak upraviti dle daných potřeb
poměr finančnictví zemského a říšského. Tato re-
forma stále oddalovaná a stále se hlásící konec konců
Böhm
Vídeň
20
article
stane se neodvratnou. K tomu výsledku propracuje
se po marných snahách svých — - je konečně
správno uvažovati o všemožných momentech, jak ko-
mise činí — i komise sama. Její nejnovější projekty
narazí asi na všeobecný odpor. Jak naši čtenáři vědí,
vyskytla se myšlénka spotřební cukerní dávky
zemské, dávky tabákové a petrolejové. Po-
slední odmítnul již zemský výbor. Ohledně prvých
dvou dolázal se vlády po jejím názoru. Zemský vý-
bor předpokládá ovšem, že stát sníží o obnos prémi
cukerní daň a chce obnos tohoto snížení reklamovati
pro sebe, resp. chce zavedením dávky zemské vládu
k tomuto snížení donutiti. Dnešní cukerní daň činí
38 K na 100 kg. Jest největší cukerní dávkou vůbec
Jak známo, snížily veškery státy konvencí brusselskou
vázané své daně cukerní. Ne z návalu sentimentality
a ochoty, nýbrž proto, poněvadž zrušení cukerních
prémií a snížení cukerní daně za současného skýtání
výhod koloniálnímu cukru v Anglii, činí v zájmu
udržení průmyslu cukerního na jeho výši nutným
přesunutí těžiska z vývozu na domác
trh. Cukerní prémie uvedly poměr domácí spotřeby
a vývoz v nelad. Po jich překonání bude nucen cu-
kerní průmysl zajišťovati si posice domácí a zvýšenou
spotřebivostí domácí paralysovati úbytek vývozu. Tolo
poznání vedlo i Německo i Francii ke snížení cukerní
daně, protože jediné zlevnění ceny cukerní může zvý-
šiti domácí spotřebu. Rakouská vláda přikladu toho
nedbala, ba pan Bohm neostýchal se provésti názor
že snížení cukerní daně a tedy i ceny valného vlivu
na zvýšení domácí spotřeby míti nebude. Vývoj trhu
za platnosti ukerní konvence ovšem přes slova p.
Bohm
Anglie
Německo
Francie
kg
21
article
Pohma dokázal, že snížení cukerních cen (dané sní-
žením cla) mělo v zápětí zvýšení domácí spotřeby,
které ovšem nestačilo paralysovati pokles vývozu-
Má-li býti tedy cukerní průmysl udržen na výši dnešní
své výkonnosti, nutno k tomu pracovati, aby domácí
spotřeba stoupala rovnoměrně s poklesem vývozu.
Prostředkem k tomu jest — jak vývoj posledních mě-
síců dokázal — snížení cen cukru na domácím trhu.
To je možno ale nyní, když ceny o obnos cla zmen-
šeny, snížením cukerní daně. Jest tedy snížení toto
předpokladem rozvoje a udržení cukerního průmyslu
Proto jest ale také podnět úsporné komise nevčasným.
nehledě ani k tomu, že vláda stíží se vzdá úspory
prémií. Že by vláda připustila zavedení zemské dávky
tabákové, jest asi názorem, kterému sama asi
kemise nevěří. Zbývá tedy zvýšení zemské dávky
pivní na 2 K, jak sněm původně usiloval. Jaké
bude stanovisko vlády, lze stěží nyní říci. Jak ale
řečeno: komise snaží se patrně uvážili veškery
mody zvyšovací v daném rámci. Nepovede se jí ovšem
nic, než důkaz nemožnosti dnešního systému. Bude-li
to ale podnětem k domáhání se pronikavé reformy
zemského finančnictví vůbec, pak bude lze výsledek
ten jen vítati. Jiné cesty k záchraně není. Má-li země
kenati své úkoly, pak nutno, aby se stát v její pro-
spěch vzdal určitých moderních a pružných daní
22
article
Úprava prodejových podmínek velkomlýnů. Před-
stavenstvo svazu velkomlýnů předlitavských obíralo
se otázkou úpravy prodejových podmínek a usneslo
se zahájili akci, kterou má býti docíleno především
společného postupu předlitavských a pak i uherských
interessentů. Hlavně jedná se o to, aby zabráněno
kylo prodejům na dlouhé lhůty platební a aby upra-
veny byly závěrkové listy. Za účelem uímto zvolen
zvláštní komitét, který má své práce urychliti. Ob-
šírně jednáno potom o dopravní politice. Usnesení
severočeských mlynářů, aby zaveden byl kilome-
trový tarif za současného zvýšení refakcii pro obilí
z 15 na 30, způsobilo debatu, během níž konsta-
továno, že svaz nemůže s ním v dané všeobecnosti
souhlasiti, protože by neprospěl předlitavskému mly-
nářství jako celku, nýbrž pouze některým jeho sku-
pinám.
Ob
23
article
Obtíže při tvoření kartelu koží. Píše se nám-
Jak se dovídáme z dobře informované strany, není
sjednání kartelu kožního tak blízkým, jak se z
to mělo. České, moravské a dolnorakouské továrny
přistoupily k návrhům ústředního komitétu, za to ale
vyskytují se obuíže se strany pešťských továren. Zp-
sobilo to tím více zlé krve, protože uherské továrny
akci kartelní vřele vítaly. Nyní zaslána uherským to-
várnám z Vídně nota, na kterou ještě odpověď nedošla.
Budou-li proposice této noty v Pešti schváleny, bude
svolána valná schůze interessentů do Vídně, kde bude
konečně rozhodnuto. Nedojde-li z Pešti uspokojivá
odpověď, nutno akci pokládati za zmařenu. Zajímav
jest, že organisační myšlénka týkala se nejen domá-
cího trhu, ale i vývozu. Stanoven pro přpad kartelu
tarií vývozních prémií; k příslušnému fondu měly
továrny přispívati dle své výroby.
Anglická banka snížila diskont o 1/4 % a sice
ze 4 na 314%. 4% diskontní sazba platila od 3.
září 1903. Ježto dle posledního prohlášení ředitele
německé banky říšské závisí diskontní politika jeí
na postupu anglické banky, možno se nadíti snížen
officiální sazby diskontní i v Berlíně.
Vídeň
Pešť
Berlín
anglický banka
24
article
Různé zprávy. Cukerní statistika ně-
mecká za sedm měsíců kampaně 1903—4 vykazuje:
řepy zpracováno 127,065.267 (proti 112.709.776
téhož období lonského), výklizeň činila 14.22 (14.28)
vyrobeno bylo 18,736.275 (16,797.038) q. vyvezeno
4,816.956 (5,446.863), spotřebeno 6,790.396 (4.893.598).
zásoby činí (31. března) 10,399.655 (10,285.228) a-
— Skotské hutě zvýšily ceny surového že-
leza o 1 sh. — Iron Age oznamuje z americké-
ho trhu železářského: Výroba surového že-
leza blíží se normální velikosti. V březnu stouplao
223.000t.
Kursy k odbornému vzdělání učitelstva pokra-
čovacích škol v naukách obchodních při českém ob-
chodním museu budou v letošních prázdninách opět
pořádány. Přihlášky lze zasílati již nyní. Letos za-
řaděno více hodin pro obchodní nauku, kterou bud
přednášeti p. prof. Alois Pížl, kromě toho na přán
z kruhů učitelských bude se přednášeti i zbožíznal-
ství pro potřebu pokračovacích škol (dle osnovy mi-
nisterské)
Schůze mezinárodníko hospodářského sdružení
v záložitosti stavu a tvožení ceny obilnin, které konají
se ve dnech 15. až 18. dubna 1904. Pořad: 15. v
hodin večer votná schůzka v hotelu „Saský dvůr“ .
16. v 10 hodin dopol. schůze v budově Zemědělské
rady pro král. české na Václavském náměstí č. 54
nové. 17. v 10 hodin dopoledne schůze. Odpoledne
jízda po kanalisované Vltavě do Libšic n. Vit. Dne
18. v 6.57 hod. ráno jízda severozápadní dráhou do
Chlumce n. Cidl. k prohlédnutí prací melioračních.
Návrat do Prahy v 10 hod. 18 min. večer,
profesor
Pížl
Václavský náměstí
Vltava
Chlumec
Cidlina
Praha
rada pro král
sh
Iron Age
25
article
Pražská bursa.
V Praze, 14. dubna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Při čilém obchodě došlo na dnešní burse k závěrkám
červencové renty za K 99.621/2, 4proc. zástavních
listů české hyp. banky za K 100 50, želez. úpisů
české zemské banky za K 100.05 a K 100 07 1e,
3:a proc. zástavních listů dolnorakouské zem. hypo-
teční banky za K 94.50, K 94.55, K 94.70 a 94 75
a 31/2 proc. kem. dl. úpisů téže banky taktéž za K
K 94.50, K 94.55, K 94.70 a K 94.75.
Dále podáváno za akcie Živnostenské banky K
250.—, České banky Union za K 246.50, České spo-
lečnosti pro průmysl eukerní K 150.—, strojírny
Ruston K 252.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Officiální záznamy znějí-
Zástavní listy české hyp. banky 5%
„ , » 31/2
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
» » » » » » (v K) 4 %
Mel. úpisy . . » (ve zl.) 40%
„ , „ (v K) 49%
Žel. „ „ ,
Dlužní úpisy České prům. banky 41/s9
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 40% .
„ 490
Želez. úpisy ,
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/ 29
„ , hal. zem. banky 41/290
Kom. dl. úpisy . . , 40%
Železnič. , , , » 49%
Zást. listy Hal. akc. byp. banky 41/20e
„ „ Rak.-uherské banky 4 %
„ » Dolnorak. hyp. ústavu 49%
, , » 31/2 0
Kom. dl. úp. , , » 4 %
„ » » » B1/20
Zástavní listy Rak. byp. banky 49 %
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 0
Dubnová » » (ve stř.) 4.2 0
Květnová , » (v pap) 49%
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
» korunová renta . . 49%
» investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .»
Česká průmyslová banka . . .
Ruston
Mel
Praha
1 e
Český spo
živnostenský banka
Český banka Union za K 246.50
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
0 Dubnová
26
article
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka . »
Hospodářská úvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . ..
Českomoravská strojírna . . .
Dsňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . ..
Poldina huť . . . . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech
„ tov. orient. cukrov.
Z Vídně, 14. dubna. (Závěrečně úřa dni
kursy.)
Únorová renta 100.45/ ivovskočernovická 584.—
květnová » . 99.80
spol. st. dr. rak.-uh. 642 50
červenc. » . 99 60
80 75
jižní dráha . .
říjnová . . 100 45).
štyrsko-hr.-könl.
rakouská » zlatá 119 50
severní dráha . 5490.—
99 60
» kor
rak. severozáp. dr. 420.—
uhorská » zlatá
118 5b
pardubická dráha —.—
» » kor.
polabská dráha 423.—
rak. invest. renta
česká sev. dráha .
355.—
uher. »,
89.6
buštěhradská A
2365.—
4% zást. listy Hyp.
1033 —
banky král. č..
pražsko duchcov.
201.—
31/290 zást. I. Hyp.
duchcov.- podmok.
banky král č..
ústecko-tepl. dr.
Dsňkův
Rustonův
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
Poldin huť
železářský společnost
89.6 buštěhradský A 2365
27
article
2320.—
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb. 850.—
Zem. banky kr.č
rakouský Lloyd . 685.—
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež. 344.50
rak. zbrojovka . 457.—
Zem, banky kr.č.
státní losy 1854
Rudolfova huť . —.—
» » 1860
alpská montan. sp. 413.—
152 60
po 500 zl. .
rým.-muráň. spol. 488.75
182.50
po 100 zl. .
Poldina huť . . —.—
státní losy 1864
259 50
praž. želez. sp. . 1930. —
463 —
losy úvěrního úst.
česká montan. sp. 1235.—
503—
Daněk . . . . 345.—
vídeň. l. komun-
162 65
západočeská uhl. 199 —
tisské losy . . .
turecké losy.
130 75
severočeská ubl.
1600
mostecká uhl. sp. 625.—
rak.-ub. banka .
642.50
vídeň. stavební sp. —.—
rak. úvěrní ústav
279 40
Schodnica . . . 714.—
b. anglo-rakouská
519 50
vídeňská unionka
haličsko-karpatské 1121.—
425.—
b. pro země rak.
peštská vagonka. —
uh. úvěrní banka
758 50
devisa německá . 117.27
514 50
» pařížská . 95.45
bank. jednota ..
Lloyd
Rudolfův
Daněk
Poldin huť
95.45 banka
28
article
954.—
r. úst. pro úv. poz
» curyšská . 94 95
česká b. Union .
» londýnská 239.80
dvacetifrank . . 19.07
Česká průmyslová
banka. . . . 412. —
marka papírová . 117.27
rubl
Živnost. banka . —.—
» . 252.75
roln. úvěr. banka 340.—
Hodnoty dopravní na příznivé bilance pevně, ji-
nak bylo smýšlení zdržalivé při mistném kolisání.
Snížení londýnského diskonta na 31/2% mělo jen
chvilkový vliv.
Český průmyslový banka
29
article
Eskontní sazby 21/1,—31/2 procenta.
x. Z Vídně, 14. dubna. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Katastrofa, kterou bylo postiženo
ruské loďstvo, působila na zdejší bursu značným do-
jmem. Účinek ten však byl paralysován příznivou
bilancí severozápadní dráhy a značným zdražením
obou papírů tohoto podniku. Smýšlení se upevnilo
tím, že později z trhů zahraničných oznámeno smý.
šlení příznivější, než se z počátku předpovídalo. Vý-
sledek kursovní byl u hlavních papírů kulisních ne-
gativní, kdežto úroveň ostatních oborů byla zacho-
vána. Papíry dopravní opětně stouply. Z těchto do-
sáhly většího zisku obě severozápadní, ústecká, obě
buštěhradské a severní dráha, též llovdovky dosáhly
silnější reprisy. Jen státní dráha mírně ochabla. Z ban-
kovních papírů obě kreditky, rakousko uherská banka
a unionka chabější. Alpinky, rýmavsko- muráňské,
jakož i železářské ve šraňcích podlehly reakci. Ture-
cké losy zlaciněly, bulharská půjčka též. Na trhu
rentovém disposice příznivější. Devisy a valuty ne-
změněny. Na eskomptním trhu nezměněno: 23/4 pro-
x. Z Vídně, 14. dubna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 641.75, po —.—, —.
uberské kreditky 759.—, anglobanka 279.75, bankovní
jednota 515.50, unionka 520.—, länderbanka 425.50,
státní dr. 642.25, —.—, jižní dráha 81.25, pol. dr.
cent.
424.50. severozápadní dráha 420.50, turecké tabákové
344.75, rýmavsko muráňské 490 —, alpinky 413.25.
květnová renta 99.80, uherská korunová 93.—
doktor
Vídeň
uherský banka