ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 ec3c24a0-7127-11dc-b3d2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 44 celkem · entity: person 61, place 64, org 27, work 11
1 masthead
15. dubna 1904.
2 masthead
Císlo 105.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 5.
5 article
níku Marchandovi, že dává mu k disposici mandát svůj do obecní rady v 9. pařížském okresu. »Libre Parole« míní, že přijme-li Mar- chand nabídku tu, může býti bezpečen, že ebecní rada zvoli jej za svého předsedu. Významu tohoto projevu všud by se rozumělo. Francie v Marokku. Z Fiencenu (v západním Alžíru), 14. dubna. (C.-B.) Mistopředseda sněmovny Etienne odebral se včera, provázen podprefektem a dvěma dů stojníky franeouzského poselstva v Uzdě, do t - hoto marockého města, vzdáleného deset kilo- metrů od francouzského pomezí. Náčelník maro- ekého poselstva uvítal Etienna slovy, že sultán Abdul Azis a Francie jsou za jedno. Etienne odvětil, že sultán může spolehati na pomo Francie a že Francie pomůže mu překonati vše liké obtíže, jimiž Marokko strádá. Ze Švýcarska. Z Bernu, 14. dubna. (C.-B.) Spolkové shromáždění zvolilo na místě dra. Bach- manna spolkového soudce, dra. Soldatia, předsedou spolkového soudu. Z Bernu, 14. dubna. (C.-B.) Národní rada příjala zákon o nové organisaci dělostřelectva atvoření 72 baterií po 4 dělech. Pruská sněmovna. Z Berlína, 14. dubna. (C-B) V další de- batě o rozpočtu ministerstva kultu svobodomyslný poslanee Träger toužil na vládní boj proti secessi. Řečníci různých stran přimlouvali se z svobodný vývoj každého uměleckého směru. Ministr Studt odmitl výčitku, že některý směr umění odstrkuje se přičiněním vlády. Proti secessi neřeklo se ostrého slova. Ostrota je na jiné straně. Lituje, že kritika brojila také proti koupím za korunní peníze, nedbajíc jejich ušlechtilých podnětů. Posl. Träger své podezření neodůvodnil.
Marchand Mistopředseda Etienne Azis Bach Posl Träger Mar Francie Maroko Švýcarsko Bern Berlín spolkový soud Fiencen CB
6 article
Říšský sněm německý. Z Berlína, 14. dubna. (C.-B.) Za další debaty o rozpočtu kaneléř hr. Bülov odpovídal na různé Bebelovy poznámky. Liché jsou jeho obavy, že Německo jest osamoreno, náš bezpečný spolek s dvěma velmocemi, přá- telský poměr s pěti státy, poměr ke Francii je pokojný a — pokud na kaneléři záleží — také jím zůstane. Německo je tuze silné, než aby nebylo schopno spolků, nemusí míti strach z nikoho. Vyjednávání o smlouvách obchodních zavádi se s pevným úmyslem, dbáti všemožně zemědělských zájmů, čímž získají také obchod a průmysl. Nebude-li míti vyjednávání očeká- vaný průběh, použije se bez slabosti výpvvěd- ního práva. Narážeje na poznámky o anglo-francouzské dohodě, zvlášť na to, že čásť o Maroku Něme- cko přijalo sklíčeně, myslilo-li se tím, že Ne- mecko má chtíti čásť Maroka, soudí, že vzhle dem k vojně ve východní Asii a proto, že poměry na evropském Východě nejsou vyjas- něny, Německu prospěje nejspíš zdrželivá politika. Kaneléř nedá si nikým předpisovat chvíli, kdy se má z reservy vystoupiti. Ostatně by odporovalo dobrým německým zájmům, kdyby se způsobovaly třenice mezi Angliía Francií. Vzhledem k zrušení § 2. jezovitského zákona varuje před náboženskými různicemi, jež by oslabily Německo uvnitř i na venek. Nár. liber. Hieber přimlouval se za od- škodné pro Němce, poškozené v jižní Africe a za brzké uzavření obchodních smluv. Posl. Bachem (ze »středu«) označil jed- nání spolkové rady v příčině zrušení § 2. zá kona protijezovitského jakožto korrektní. Zejtra se bude v rokování pokračovati.
Bebelův Lichá Němec Posl Berlín Bülov Německo Francie Maroko Asie Afrika Bach
7 article
Německý císař na cestách. Ze Syrakuz, 14. dubna. (C.-B.) Císař Vilém prohlížel ráno přibyvší sem Vanderbildtovou jacht »Nord Star« a byl tam uvítán majitelovou rodi nou. Zdržel se tam hodinu. Zejtra dává Vander bildt na jachtě snídani na poctu německého císaře. Z anglické sněmovny. Z Londýna, 14. dubna. (C.-B.) Ve své řeči v dolní sněmovně o anglické politice v Asi (Viz včerejší odpoledník. Pozn. red.) pravil pre- mier Balfour dále, že Fowler podceňuje dle jeho mínění zvláštnost poměrů středoasijských. Mám obavy, dí Balfour, že vzhledem na povahu věe dohody nebylo lze dociliti tak snadno, jak o učinil článkem, podepsaným obapolnými ministry vnějších věcí. Ať jest již rozřešitelným, či ni koli, problem jest nyní velice různým od toho, kterýž třeba bylo řešiti v r. 1874. V příčině Tibelu se politika vlády nezměnila. Netřeba míti obav v příčině dalších cílů vlády. Nezamýšlim ničeho, co by čelilo k brzkému přivtělení Ti- betu. Přivtělení to bylo by velikým neštěstím pro Indii a Anglii. Vpád do Indie z Tibetn. myslím, není možný. Kdyby ale Tibet podřídi se jinému vlivu evropskému nežli našemu, bylo by to vážným nebezpečím pro Indii. Přijímám ruské prohlášení, předložené v »modré knizee a nemohu si představiti žádný postup, jenž by vládu donutil nynější politiky se zříci. Nepře- jeme si přejmouti zodpovědnost za vnitřní zále- žitosti tibetské aneb dosaditi tam svého presi- denta. Doufám, že výprava upraví uspokojive bez dalšího krveprolití náš poměr k Tibelu. Na konec přijata byla resoluce, podaná Brodrickem, 270 hlasy proti 61.
Vilém Nord Vander Fowler Syrakuz anglický sněmovna Londýn Indie Anglie
8 article
Anglická výprava proti Tibelu. Z Londýna, 14. dubna. (C.-B.) Dle zprávy »Timesů« z Gyanga z 11. t. m. Tibeťané po- kusili se 11. t. m. v rokli »Červeného bůžka« znovu klásti odpor anglické výpravě. Nepřátel ská děla na výšinách byla Angličany umlčena. Na to byl vynucen zákopníky průchod. Ztráty nepřilele páčí se na 200 mrtvých. Z Angličanů nebyl zabit nikdo a jen 10 mužů lehce zraněno. Nehoda minonosky. Z Portsmouthu, 14. dubna. (C.-B.) Včera večer podnikly torpédové lodi útočný manévn na přístav portsmouthský. Když se pokoušely při lom vplížiti se nepozorovány do přístava torpédoborec »Teazer« vjel na mělčinu a uvázl na ní. Praví se, že nikdo nebyl zabit; ale »Teazera« lze prý pokládati za ztracena. Manévr, při němž stihlo »Teazera« neštěstí, byl pořádán na počest pruského prince Jin- dřicha. Svědky nehody bylo na sta diváků. Ne- hoda způsobila velikě vzrušení. Admirál John Fischer odplul hned na místo neštěstí. Z Portsmouthu, 14. dubna. (C.-B.) Tor pedoborec »Teazer« byl opět uvolněn.
Tibeťan Angličan Jin Fischer pedoborec Londýn Portsmouth Timesy
9 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Telegrafické zprávy hospodářské. st. Z Pešti, 14. dubna. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 14.000 metr. centů beze změny. Platila: pšenice tisská 80 k K 8.521, 79.2 kg K 8.35, 78.3 kg K 8.421. 78 kg K 8.371%, peštská 79 kg K 8.45, banát- ská 77.5 kg K 8.10, podunajská 76 kg K 7.95. skladní 79 kg K 8.425. 78.5 kg K 8.40 žito K 6.30; ječmen K 6.10, srbský K 5.474; oves K 5.30—5.65. Terminový obchod byl pevný n vyšší americké záznamy. K večeru znamenala: pšenice na duben K 7.93, na květen 7.93, na říjen K 7.85, žito na duben K 6.30, na říjen K 6.46, oves n duben 5.24, na říjen K 5.49, kukuřice n květen K 5.11, na červenec K 5.21, řepka na srpen K 11.—. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Počasí pěkné. Z Liverpoolu, 14. dubna. (Závěrek.) (4 hod 10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý- voz —.— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky na duben 7.69, 0.—, na duben-květen 7.64, 0.—, n květen červen 7.61, 0.—, na červen-červenec 7.59 0.—, na červenec-srpen 7.55, 0.—, na srpen-zář 7.30, 0.—, na září-říjen 6.60, 0.—, na říjen-listopa 6.30, 0.—, na listopad prosinec 6.21, 0.—, na prosinec leden 6.19, 0. —. Smýšlení chabé. Z Nového Yorku, 14. dubna. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo stálé. Znamenala: pše- nice na květen 961/4, červenec 921/5, kukuřice na květen 565/8, cukr (Fair Muscovados) 31/s, bavlna 14.25. Zá- věrečně smýšlení na peněžním trhu povolné.
Platil Pešť K 8.521 Liverpool Nový York kg žít K
10 article
Volby do obchodní komory v Pešti. Z Pešti, 14. dubna. (C.-B.) Volby do ob- chodní a živnostenské komory byly dnes o8. hodině ráno zahájeny. Stály proti sobě dvě strany, oficiální, v jejíž programu jest spo- lečné celní území a tak zvaná »spojená strana«, jež usiluje o samostatné území celní. Závěrek pro odevzdání hlasův stanoven byl na 8. hodinu večerní. Odevzdáno bylo asi 8600 hlasův. Výsledek volby bude uveřejněn teprve zejtra. Zdvihadlo přerovské. Vídně, 14. dubna. Oferty pro zdvihadlo v Přerově podaly dále: železářské závody vítko- vické společně s první brněnskou továrnou n stroje, akciová společnost R. Philipp Wagner arcivévodské závody téšínské. Z německých továren mimo jiné oferovala norimberská to- várna na stroje Nové olejové raffinárny. Z Vídně, 14. dubna, (N. Fr. Pr.) V kru- zích petrolejového průmyslu v poslední době mnoho mluvilo se o tom, že petrolejová spo- lečnost »Vacuum Oil Company«, která v Lon- dýně má sídlo a ve Vídni a v Pešti své filiálky. ehce zříditi petrolejové raffinárny. »Neue Frei Presse« obdržela od společnosti této zprávu, že vystaví v Cislajtanii i Uhrách po jedné raffi- nárně minerálních olejů, v Uhrách mimo to to várnu na tuky, a že bude vyrábět minerální oleje, oleje na mazání strojů a tuky. Oproti tomu hruhé druhy oleje na mazání a tuků, kte- rých potřebují jmenovitě jednotlivé obory textil ního průmyslu, bude importovat z ciziny. Spo- lečnost doufá, že za měsíc stavba počnea během devíti měsíců bude skončena.
R Wagner Pešť spojený strana Vídeň Přerov Francie Uhry spo Vacuum Oil Company Neue Frei Presse
11 article
Proti výhodám italskému vínu. Z Vídně, 14. dubna. Ze Zadru se telegra- fuje: »Zemský výbor dalmatský zaslal ministrům dru. Körbrovi, bar. Callovi a bar Giovanellovi telegrafický rozklad, ve kterém se vláda vyzývá, aby odmitla všeliké celní tarifové výhody pro dovoz italského vína. V depešise ministři oni žádají, aby dbali náležitě národo- hospodářského zájmu dalmatského. Z bursovní komory vídeňské. Z Vídně, 14. dubna. (C.-B.) Zdejší bur- sovní komora v dnešní plné sehůzi rokovala o pravidlech soukromého diskontu, podmínkách obchodu s cennými papíry, devisami a valuty. Budou následující: Při eskontních uzávěrkáeh mohou dávati se akceptované směnky, splatné v bankovních místech rakousko uherských, umi- stěně jen tehdy, má-li akceptant byt nebo firmu v Rakousko Uhersku. Na eskont dodávají se pouze appointy aspoň 2000 a nejvýš 150.000K aspoň na 60, ale ne přes 92 dní. Při směn- kách na jiná bankovní místa než Vídeň započí tává se při výpočtu úroků posledních 10 dní dle tehdejší úrokové míry rak. uherské banky pro směnečný eskont. Stane-li se příjemce diskontované směnky insolventním, eskonterje povinen vykoupiti směnku s náhradou výloh pod tehdejším úrokem, ale ne dráže než činí úroková míra bankovní v den výkupu. Společnost R. Bolh Wagner. Z Vídně, 14. dubna. (»N. Fr. Pr.«) Čistý zisk společnosti R. Bolh Wagner obnáší 198000 K. Tím je hrazena ztráta předešlého roku. Obnos 60.000 K přepsán byl na nový účet.
Körbr Call R Bolh Wagner Vídeň Rakousko Uhersko Francie
12 article Data Wieserova.
Data Wieserova. Česká společnost národohospodářská konal včera druhý debatní večer věnovaný datům a vý- vodům Wieserovým. Jednání schůze zahájil pan dlr Gruber Referent p. dr. Živanský: Referent poukázav především k jistým rozdílům v českém nazírání na daňové výpočty prof. Wiesera, dokazuje dnešní na- prostou nemožnost přesně statistického rozřešení pro- blému, který si W. položil. Nikdy nebylo provedeno u nás jakékoli šetření o národnosti poplatníků, natož pak šetření správné, vskutku objektivní a se zdarem Okolnost posléze uvedená není jen lhostejná, jak o tom máme zkušenosti z analogického poměrně všal mnohem jednoduššího sčítání lidu. Jednou z největších obtíží jest, že by se celá řada poplatníků nedala vůbec do určité kategorie národnostní zařaditi, na př. práv- nické osoby, zejmena veřejnoprávní, podnikatelská sdružení osob, obchodní společnosti, společenstvaa pod. ano i určité osoby fysické. Vedle toho sám pojem národnosti je neujasněný. Řečník poukazuje pak n obtíže, jež při vyšetřování národnosti působí Židě, jak ostatně sami Němci uznávají. (Rauchberzer, Zemm rich. ) — Ale ani příbližně nedá se W. problém řešiti vzá- jemným srovnáním statistiky národnostní a berní neboť nemáme dodnes ani prvé ani pro řečený účel nozbytné místně podrobně, časově i věcně jednotné statistiky berní. W. ostatně sám nedostatek tento výslovně uznává, pomáhaje si v celé řadě případů a to právě nejnejasnějších a nejspornějších svým „še- třením soukromým“, jehož podstatu vůbec ani blíže neuvádí a které jest skoro výlučně pouhým nijak ne- doloženým tvrzením buď interessovaných poplatník nebo přátel politických, poslanců atd.
Wieserův Gruber doktor Živanský profesor Wieser Němec národohospodářský
13 article
Řečník pak ukazuje, že W. ani na základě ne- dokonalých statistik o řeči obcovací a daních nepo- čínal si nestranně a přesně vědecky a proto nelze výsledků jeho nijak přijali. Dovolává se své práce dřívější a pádných vývodů p. Leona Bondyho n plenárce komorní z 2./III. Již při základním svém výpočtu nepočínal si W dosti věcně objektivně, dopustiv se vedle toho i for- málních chyb početních. Při objektivním rozčlenění daně dle řeči obeo- vací, při čemž Prahu vzhledem k velké její poplat- nosti (18% všech přirážek zemských) bychom při- početli oběma národnostem dle kvot obyvatelských bychom viděli, že plati Češi úhrnem na basi příráž- kové 42.77 mill. korun. Němci 25.78 mill. korun, co odpovídá poměru 62.04 ke 37.06 oproti kvotám obco- vací řeči 62.67 ke 37.27. Takový nestranný postup vede však k výsledku, jehož W. pro své cíle nemohl potřebovati, proto postupoval jinak. K poplatnosti če- ských menšin vůbec nepřihlédl, protože prý neplatí skoro žádnou přímou daň, noproti tomu velmi pře- mrštěně vyčísluje daň německých menšin v Praze v českých školních okresech. Řečník uvádí celou řadu příkladů o výši daně význačnějších českých menšín která sahá daleko do desítek a statisíců korun. Na to posuzuje podrobněji výpočty W. pro Prahu.
Bondy Čech Němec Praha
14 article
Ukazuje především na to, že W. nedrží se přesně daně z toho roku, na jakém buduje ostatní výpočet pro království a vůbec ani jen jediného roku podle toho jak kdy jednollivé německé podniky platily větší daň. Př všeobecné dani výdělkové připočítal W. bez jakého- koliv odůvodnění najednou téměř 100.000 K. Při dani pedniků veřejnému účtování podléhající počítá v. daň státních, zemských a obecních podniků z polovice na konto německé bez jakéhokoliv odůvodnění. Rovněž tak daň soukromých drah, která v Praze obnáší téměř polovici celého obnosu této kategorie daňové, počítá cele k Němcům ač účastněn je v nich také kapitál cizozemský zrovne tak jako v některých tak zvaně německých filiálkách bank cizích. ŘRečník ukazuje podrobně, jak by národnostní členění daně těchlo podniků jen poněkud objektivně mělo býti pro- vedeno. Dospěli bychom pak k výsledku, že roku 1902 připadalo z daně podniků veřejně účtujících na Čechy 74, na Němce 19 a na skupinu neutrální 79..
Němec Praha Čechy
15 article
Ovšem, ani tento výsledek neodpovídá skulečnosti ale je víděti, jak naprosto strannický je výpočet prol Wiesera a k jak diametrálně jiným odhadům se přijde. položí-li se základ jen poněkud objektivní. Na to probírá referent podrobněji poměry činžovní daně domovní v Praze, o níž W. tvrdí, že z ní Němci platí 3032%. Ukazuje zatím na jediném případě, po- něvadž příslušné šetření jeho v tom směru není ještě skončeno, jak přemrštěně jsou odhady Wieserovy. V Libni bylo vypočítáno, že skutečným Němcům pali celkem 38 domů s úhrnnou činží 89.610 K, kdežlo W. činži tu uvádí na 174.456 K. Je zajímavo, že pami Němci nevědí, co by chtěli míti a dospívají při od- hadech svých domů k rozdílům až 700.000 K, jak již také p. Bondy ukázal. Řečník ukazuje, že vzhledem k povaze naší daně domovní, která z daně výnosové so stává vlastně daní bytovou, dlužno národnostně daň tu členiti dle poměru obyvatelského a že by tedy na W. 2.3 mill. K. slušelo položiti na konto německo toliko 738.000 resp. 743.000 K. Celkem se jeví tedy národnostní poplatnost da- ňová dle aproximativních, avšak objektivně nestranně dosažených výpočiů referentových v Praze za rok 1902 takto- Na Čechy připadá 10,269.000 K, na Něme 1,922.000 K a na neutrální 337.000 K, kdežto Wiese udává podíl Němců na plných 6.3 mill. korun. Jeví s tedy difference skoro 6.4% z celého zemského roz počtu na rok 1902 čili Němcům přidáno o 2209% více než skutečně platí.
Wieser Němec Wieserův Bond Praha Libeň Čechy
16 article
Dále ukazuje, jak přemrštěné jsou výpočly W co do poplatnosti ostatních německých menšin, tal vypočítal W. poplatnost Němců v prvé a druhé tříd výdělkové daně v komorním obvodu pražském n 534.000 K, kdežto při poněkud jen přesnějším vý počtu bychom Němcům mohli přiznati asi 382. 000 Rektifikuje dále údaje W. o české a německé poplat nosti ve III. a IV. třídě všeobecné daně výdělkové, na základě jichž W. dovolává se změněné organisace ob chodních komor. Řečník ukazuje, že v nejlepším pří padě platí Němci v komoře pražské a plzeňské v ře čených dvou třídách 29 resp. 30.000 K, v budějovick nejvýš 19.000 v třídě III. a 36.000 v třídě IV., jímž se nedostalo formálního zastoupení ve sboru komor ních členů. Naproti tomu české menšiny v něme- ckých komorách platí nejméně 168.000 K v tř. III., 801.000 K v tř. IV., a těm v dnešní organisaci ko- morní nedostalo se zastoupení pražádného. Podobně nesprávny jsou výpočty Wieserovy činžovní dani německých menšin. Řečník uvádí na př město Žižkov, kdež prý dle W. Němci platí 90.000 daně domovní, kde však dle přesného šetření českého kvota německá obnáší nejvýše 15.000 K. Na to roze- bírá povšechně výpočty W. o dani, kterou platí češt a němečtí velkostatkáři.
Němec Wieserův Žižkov
17 article
Také při národnostním členění poplatků z pře- vodu pozůstalosti nepočínal si W. dosti vědecky Srovnáváť tři nahodilá finanční ředilelství česká at německá, zamlčuje však při tom, že v německých oblastech, jejichž data uvádí, žije mnohem více oby- vatel, než v dotyčných českých a že jich tam take mnohem více umírá, takže již proto okresy německé musejí vykázati větší počet pozůstalostí a větší hod notu jejich. Vedle toho nešetřil při srovnání tom nejzákladnějších zásad statistického pozorování. Také „důkaz“ o posunu hospodářské moci v po sledních 20 letech ve prospěch Němců se W. naprost- nepodažil, jak ostatně již prof. Bráť na to poukázal Data, na základě jichž W. tak činí, jsou opět jen dat nedokonalé berní statistiky, kterou W. tu naprosto z měňuje se soustavnou statistikou hospodářskou vůbee A přece měl W. jistě po ruce dosti pomůcek z jiných odvětví hospodářské statistiky (statistiku povolání oby vatelstva, akciových společností, společenstev, peněž- ních ústavů atd.), z nichž by se byl přesvěděil opaku toho, k čemu na základě dat berních dospěl Při srovnávání těchto dat z různých let nesmíme za- pomínati na pronikavé změny nejen v technice, nýbrž v samých základech systému přímých daní u nás. Tak změny v territoriálním ohraničení jednotlivých okresů politických, školních a pod. padají tu na váhu, rovněž i různost pramenů, což řečník na celé řadě dokladů dokazuje. Pro finance zemské ostatně začínají nabývati vý- zramu také daně spotřební; tak na př. přispěly p
Němec profesor Bráť
18 article
rážky k přímým daním 69%, úděl z daně důchodově 2.6%, kdežto pivní dávka zemská 21.5 a úděl z daně kořaleční 6.9% k úhradě výdajů zemských r. 1903 Referent uvádí data o daních spotřebních jako proti- váhu proti výpočtům německé státní poplatnosti, níž W. tvrdí, že prý je ještě větší než poplatnos zemská. Řečník rozhodně popírá, že by se bylo Wieserov podařilo nezvratně dokázati hlavně ony dvě skuteč nosti, na něž Wieser v závěrku své práce klade nej- větší váhu, totiž přesun hospodářské síly z Čechů n Němce a exorbitantní poplatnost německých menšin To, co Wieser uvádí o známých článcích liberecké „Deutsche Volkszeitung“, platí z největší části i o něm samém. Tím se praničeho nedocílí, jestliže Wiesen má za to, že tím správněji osvětlí hospodářský vý- znam svého národa, čím více vědomě a tendenčně snižuje rozvoj českého národa. „Moc skutečnostije právě silnější než všecka hesla politických stran.“ Po debatě, ke které se vrátíme, schůze doslovem předsedajícího skončena.
Wieserov Wieser Čecho Němec Deutsche Volkszeitung
19 article
Úprava zemských financí. Obrovský deficit zem- ských financí byl podnětem k tomu, že zřízena zviáštní „úsporná komise“, které připadlo jednak ob- meziti dosavadní výdaje zemské jednak hledali zdroje příjmů nových. Není vděčným tento úkol. Ani snad- ným v daném finančním systému rakouském. Stát dovedl přesunouti na země řady úkolů — finančních prostředků pro ně však neskytnul. Z molivý politi- ckých v prvé řadě, protože šlo Vídni vždy o pod- lomení autonomistních náběhů zákonodárných. Ode- přením prostředků finančních měla býti zdatnost autonomie negována. Pan Böhm jde v té příčině plně a bezohledně v kolejích svých německých předchůdců. Boj o pivní dávku zemskou podal toho přemíru do- kladů. Polovičatost v té příčině, jež sněmu vnucena z Vídně, nemohla ovšem překonati schodku a tak při- padlo „ůsporné“ komisi její nevděčné poslání. Pro- jekt na zatížení služného soukromých úřadníků zem- skou dávkou narazil na tak rozhodný odpor, že patrně opuštěn. Jeho finanční effekt byl by také minimáln a proto nepadá vůči obrovskému deficitu zemských financí téměř ani na váhu. Po řadě škrtů ve vydání rozpočtovém obírala se zmíněná komise novými pro- jekty příjmovými. Nevalně šťastně. Nevytý kámejí toho, již proto ne, že činěné a opět pak odvolá- vané projekty budou jen novým dokladem pro ne- udržitelnost základů dosavadního finaněnictví zem- ského a že se takto konečně octneme před nezbyt- ným řešením otázky, jak upraviti dle daných potřeb poměr finančnictví zemského a říšského. Tato re- forma stále oddalovaná a stále se hlásící konec konců
Böhm Vídeň
20 article
stane se neodvratnou. K tomu výsledku propracuje se po marných snahách svých — - je konečně správno uvažovati o všemožných momentech, jak ko- mise činí — i komise sama. Její nejnovější projekty narazí asi na všeobecný odpor. Jak naši čtenáři vědí, vyskytla se myšlénka spotřební cukerní dávky zemské, dávky tabákové a petrolejové. Po- slední odmítnul již zemský výbor. Ohledně prvých dvou dolázal se vlády po jejím názoru. Zemský vý- bor předpokládá ovšem, že stát sníží o obnos prémi cukerní daň a chce obnos tohoto snížení reklamovati pro sebe, resp. chce zavedením dávky zemské vládu k tomuto snížení donutiti. Dnešní cukerní daň činí 38 K na 100 kg. Jest největší cukerní dávkou vůbec Jak známo, snížily veškery státy konvencí brusselskou vázané své daně cukerní. Ne z návalu sentimentality a ochoty, nýbrž proto, poněvadž zrušení cukerních prémií a snížení cukerní daně za současného skýtání výhod koloniálnímu cukru v Anglii, činí v zájmu udržení průmyslu cukerního na jeho výši nutným přesunutí těžiska z vývozu na domác trh. Cukerní prémie uvedly poměr domácí spotřeby a vývoz v nelad. Po jich překonání bude nucen cu- kerní průmysl zajišťovati si posice domácí a zvýšenou spotřebivostí domácí paralysovati úbytek vývozu. Tolo poznání vedlo i Německo i Francii ke snížení cukerní daně, protože jediné zlevnění ceny cukerní může zvý- šiti domácí spotřebu. Rakouská vláda přikladu toho nedbala, ba pan Bohm neostýchal se provésti názor že snížení cukerní daně a tedy i ceny valného vlivu na zvýšení domácí spotřeby míti nebude. Vývoj trhu za platnosti ukerní konvence ovšem přes slova p.
Bohm Anglie Německo Francie kg
21 article
Pohma dokázal, že snížení cukerních cen (dané sní- žením cla) mělo v zápětí zvýšení domácí spotřeby, které ovšem nestačilo paralysovati pokles vývozu- Má-li býti tedy cukerní průmysl udržen na výši dnešní své výkonnosti, nutno k tomu pracovati, aby domácí spotřeba stoupala rovnoměrně s poklesem vývozu. Prostředkem k tomu jest — jak vývoj posledních mě- síců dokázal — snížení cen cukru na domácím trhu. To je možno ale nyní, když ceny o obnos cla zmen- šeny, snížením cukerní daně. Jest tedy snížení toto předpokladem rozvoje a udržení cukerního průmyslu Proto jest ale také podnět úsporné komise nevčasným. nehledě ani k tomu, že vláda stíží se vzdá úspory prémií. Že by vláda připustila zavedení zemské dávky tabákové, jest asi názorem, kterému sama asi kemise nevěří. Zbývá tedy zvýšení zemské dávky pivní na 2 K, jak sněm původně usiloval. Jaké bude stanovisko vlády, lze stěží nyní říci. Jak ale řečeno: komise snaží se patrně uvážili veškery mody zvyšovací v daném rámci. Nepovede se jí ovšem nic, než důkaz nemožnosti dnešního systému. Bude-li to ale podnětem k domáhání se pronikavé reformy zemského finančnictví vůbec, pak bude lze výsledek ten jen vítati. Jiné cesty k záchraně není. Má-li země kenati své úkoly, pak nutno, aby se stát v její pro- spěch vzdal určitých moderních a pružných daní
22 article
Úprava prodejových podmínek velkomlýnů. Před- stavenstvo svazu velkomlýnů předlitavských obíralo se otázkou úpravy prodejových podmínek a usneslo se zahájili akci, kterou má býti docíleno především společného postupu předlitavských a pak i uherských interessentů. Hlavně jedná se o to, aby zabráněno kylo prodejům na dlouhé lhůty platební a aby upra- veny byly závěrkové listy. Za účelem uímto zvolen zvláštní komitét, který má své práce urychliti. Ob- šírně jednáno potom o dopravní politice. Usnesení severočeských mlynářů, aby zaveden byl kilome- trový tarif za současného zvýšení refakcii pro obilí z 15 na 30, způsobilo debatu, během níž konsta- továno, že svaz nemůže s ním v dané všeobecnosti souhlasiti, protože by neprospěl předlitavskému mly- nářství jako celku, nýbrž pouze některým jeho sku- pinám.
Ob
23 article
Obtíže při tvoření kartelu koží. Píše se nám- Jak se dovídáme z dobře informované strany, není sjednání kartelu kožního tak blízkým, jak se z to mělo. České, moravské a dolnorakouské továrny přistoupily k návrhům ústředního komitétu, za to ale vyskytují se obuíže se strany pešťských továren. Zp- sobilo to tím více zlé krve, protože uherské továrny akci kartelní vřele vítaly. Nyní zaslána uherským to- várnám z Vídně nota, na kterou ještě odpověď nedošla. Budou-li proposice této noty v Pešti schváleny, bude svolána valná schůze interessentů do Vídně, kde bude konečně rozhodnuto. Nedojde-li z Pešti uspokojivá odpověď, nutno akci pokládati za zmařenu. Zajímav jest, že organisační myšlénka týkala se nejen domá- cího trhu, ale i vývozu. Stanoven pro přpad kartelu tarií vývozních prémií; k příslušnému fondu měly továrny přispívati dle své výroby. Anglická banka snížila diskont o 1/4 % a sice ze 4 na 314%. 4% diskontní sazba platila od 3. září 1903. Ježto dle posledního prohlášení ředitele německé banky říšské závisí diskontní politika jeí na postupu anglické banky, možno se nadíti snížen officiální sazby diskontní i v Berlíně.
Vídeň Pešť Berlín anglický banka
24 article
Různé zprávy. Cukerní statistika ně- mecká za sedm měsíců kampaně 1903—4 vykazuje: řepy zpracováno 127,065.267 (proti 112.709.776 téhož období lonského), výklizeň činila 14.22 (14.28) vyrobeno bylo 18,736.275 (16,797.038) q. vyvezeno 4,816.956 (5,446.863), spotřebeno 6,790.396 (4.893.598). zásoby činí (31. března) 10,399.655 (10,285.228) a- — Skotské hutě zvýšily ceny surového že- leza o 1 sh. — Iron Age oznamuje z americké- ho trhu železářského: Výroba surového že- leza blíží se normální velikosti. V březnu stouplao 223.000t. Kursy k odbornému vzdělání učitelstva pokra- čovacích škol v naukách obchodních při českém ob- chodním museu budou v letošních prázdninách opět pořádány. Přihlášky lze zasílati již nyní. Letos za- řaděno více hodin pro obchodní nauku, kterou bud přednášeti p. prof. Alois Pížl, kromě toho na přán z kruhů učitelských bude se přednášeti i zbožíznal- ství pro potřebu pokračovacích škol (dle osnovy mi- nisterské) Schůze mezinárodníko hospodářského sdružení v záložitosti stavu a tvožení ceny obilnin, které konají se ve dnech 15. až 18. dubna 1904. Pořad: 15. v hodin večer votná schůzka v hotelu „Saský dvůr“ . 16. v 10 hodin dopol. schůze v budově Zemědělské rady pro král. české na Václavském náměstí č. 54 nové. 17. v 10 hodin dopoledne schůze. Odpoledne jízda po kanalisované Vltavě do Libšic n. Vit. Dne 18. v 6.57 hod. ráno jízda severozápadní dráhou do Chlumce n. Cidl. k prohlédnutí prací melioračních. Návrat do Prahy v 10 hod. 18 min. večer,
profesor Pížl Václavský náměstí Vltava Chlumec Cidlina Praha rada pro král sh Iron Age
25 article
Pražská bursa. V Praze, 14. dubna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při čilém obchodě došlo na dnešní burse k závěrkám červencové renty za K 99.621/2, 4proc. zástavních listů české hyp. banky za K 100 50, želez. úpisů české zemské banky za K 100.05 a K 100 07 1e, 3:a proc. zástavních listů dolnorakouské zem. hypo- teční banky za K 94.50, K 94.55, K 94.70 a 94 75 a 31/2 proc. kem. dl. úpisů téže banky taktéž za K K 94.50, K 94.55, K 94.70 a K 94.75. Dále podáváno za akcie Živnostenské banky K 250.—, České banky Union za K 246.50, České spo- lečnosti pro průmysl eukerní K 150.—, strojírny Ruston K 252.— Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Officiální záznamy znějí- Zástavní listy české hyp. banky 5% „ , » 31/2 Základní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% » » » » » » (v K) 4 % Mel. úpisy . . » (ve zl.) 40% „ , „ (v K) 49% Žel. „ „ , Dlužní úpisy České prům. banky 41/s9 Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 40% . „ 490 Želez. úpisy , Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/ 29 „ , hal. zem. banky 41/290 Kom. dl. úpisy . . , 40% Železnič. , , , » 49% Zást. listy Hal. akc. byp. banky 41/20e „ „ Rak.-uherské banky 4 % „ » Dolnorak. hyp. ústavu 49% , , » 31/2 0 Kom. dl. úp. , , » 4 % „ » » » B1/20 Zástavní listy Rak. byp. banky 49 % Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39% Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 0 Dubnová » » (ve stř.) 4.2 0 Květnová , » (v pap) 49% Červencová spol. renta (ve stř.) 49% Rakouská zlatá renta . . . . 4% » korunová renta . . 49% » investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . .» Česká průmyslová banka . . .
Ruston Mel Praha 1 e Český spo živnostenský banka Český banka Union za K 246.50 Český průmyslový Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka 0 Dubnová
26 article
Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka . » Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . .. Českomoravská strojírna . . . Dsňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . .. Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raf. v Modřanech „ tov. orient. cukrov. Z Vídně, 14. dubna. (Závěrečně úřa dni kursy.) Únorová renta 100.45/ ivovskočernovická 584.— květnová » . 99.80 spol. st. dr. rak.-uh. 642 50 červenc. » . 99 60 80 75 jižní dráha . . říjnová . . 100 45). štyrsko-hr.-könl. rakouská » zlatá 119 50 severní dráha . 5490.— 99 60 » kor rak. severozáp. dr. 420.— uhorská » zlatá 118 5b pardubická dráha —.— » » kor. polabská dráha 423.— rak. invest. renta česká sev. dráha . 355.— uher. », 89.6 buštěhradská A 2365.— 4% zást. listy Hyp. 1033 — banky král. č.. pražsko duchcov. 201.— 31/290 zást. I. Hyp. duchcov.- podmok. banky král č.. ústecko-tepl. dr.
Dsňkův Rustonův Rakousko Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Vídeň Český zajišťovací banka hypoteční banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost 89.6 buštěhradský A 2365
27 article
2320.— 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb. 850.— Zem. banky kr.č rakouský Lloyd . 685.— 4% žel. dl. úpisy turecká tabák. rež. 344.50 rak. zbrojovka . 457.— Zem, banky kr.č. státní losy 1854 Rudolfova huť . —.— » » 1860 alpská montan. sp. 413.— 152 60 po 500 zl. . rým.-muráň. spol. 488.75 182.50 po 100 zl. . Poldina huť . . —.— státní losy 1864 259 50 praž. želez. sp. . 1930. — 463 — losy úvěrního úst. česká montan. sp. 1235.— 503— Daněk . . . . 345.— vídeň. l. komun- 162 65 západočeská uhl. 199 — tisské losy . . . turecké losy. 130 75 severočeská ubl. 1600 mostecká uhl. sp. 625.— rak.-ub. banka . 642.50 vídeň. stavební sp. —.— rak. úvěrní ústav 279 40 Schodnica . . . 714.— b. anglo-rakouská 519 50 vídeňská unionka haličsko-karpatské 1121.— 425.— b. pro země rak. peštská vagonka. — uh. úvěrní banka 758 50 devisa německá . 117.27 514 50 » pařížská . 95.45 bank. jednota ..
Lloyd Rudolfův Daněk Poldin huť 95.45 banka
28 article
954.— r. úst. pro úv. poz » curyšská . 94 95 česká b. Union . » londýnská 239.80 dvacetifrank . . 19.07 Česká průmyslová banka. . . . 412. — marka papírová . 117.27 rubl Živnost. banka . —.— » . 252.75 roln. úvěr. banka 340.— Hodnoty dopravní na příznivé bilance pevně, ji- nak bylo smýšlení zdržalivé při mistném kolisání. Snížení londýnského diskonta na 31/2% mělo jen chvilkový vliv.
Český průmyslový banka
29 article
Eskontní sazby 21/1,—31/2 procenta. x. Z Vídně, 14. dubna. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Katastrofa, kterou bylo postiženo ruské loďstvo, působila na zdejší bursu značným do- jmem. Účinek ten však byl paralysován příznivou bilancí severozápadní dráhy a značným zdražením obou papírů tohoto podniku. Smýšlení se upevnilo tím, že později z trhů zahraničných oznámeno smý. šlení příznivější, než se z počátku předpovídalo. Vý- sledek kursovní byl u hlavních papírů kulisních ne- gativní, kdežto úroveň ostatních oborů byla zacho- vána. Papíry dopravní opětně stouply. Z těchto do- sáhly většího zisku obě severozápadní, ústecká, obě buštěhradské a severní dráha, též llovdovky dosáhly silnější reprisy. Jen státní dráha mírně ochabla. Z ban- kovních papírů obě kreditky, rakousko uherská banka a unionka chabější. Alpinky, rýmavsko- muráňské, jakož i železářské ve šraňcích podlehly reakci. Ture- cké losy zlaciněly, bulharská půjčka též. Na trhu rentovém disposice příznivější. Devisy a valuty ne- změněny. Na eskomptním trhu nezměněno: 23/4 pro- x. Z Vídně, 14. dubna. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kreditky 641.75, po —.—, —. uberské kreditky 759.—, anglobanka 279.75, bankovní jednota 515.50, unionka 520.—, länderbanka 425.50, státní dr. 642.25, —.—, jižní dráha 81.25, pol. dr. cent. 424.50. severozápadní dráha 420.50, turecké tabákové 344.75, rýmavsko muráňské 490 —, alpinky 413.25. květnová renta 99.80, uherská korunová 93.—
doktor Vídeň uherský banka