2
masthead
NÁRODNI LISTY-
3
masthead
15 dubna 1904. Číslo 105.
4
article
Ralkán.
Ralkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 14. dubna. (C.-B.) Komise
dosazená k provádění turecko-bulharského ujed-
náni skládá se z předsedy státní rady Saida
paše, náčelníka dělostřelectva Zeki paše, stát
ního rady Šukri beje a z Haikri beje.
R. Ze Sofije, 14. dubna. Irade sultánské
kterým se má uděliti turecko-bulharské dohodě
sankce, nebylo posud uveřejněno. V
zdejších kruzích vládních očekává se netrpělivě
Zeki
Cařihrad
Saida paš
Sofij
5
title
Válka rusko-japonsk.
6
article
Ve válečném kalendáři Ruska bude poslední
Ve válečném kalendáři Ruska bude poslední
den měsíce března dle počtu pravoslavného
označen jako dies ater — černý, nešťastný den.
Rusové ztratili za jeho jitra jednoho z nejlep-
ších svých bohatýrů, nejstatečnějšího admirála
Štěpána Osipoviče Makarova, hlavu zname-
nitou, válečnými vavříny již zdobenou, přišl
o jednu z nejnákladnějších, hrdých válečných
lodí, o svůj „Petropavlovsk“ a želí ztráty víc
než šesti set chrabrých námořníků a důstojníků
mezi nimi i dle nejnovějších zpráv kontradmi-
rála Molasa.
Japonci ovšem jásají nad novým, nepopíra-
telným válečným svým triumfem na moři, zatím
co širovládná Rus halí se v smutek, ne snad nad
porážkou, jež při přesile japonské byla nevyhnu-
telnou, ač čestnou, jako právě nad tragickým
osudem, jenž potkal jejich námořního válečník
i druhy jeho ve chvíli, kdy se toho celý svět nej-
méně nadál ..
Překvapivý a vší silou své tragiky působíei
obrat na dálném Východě účinkoval na celý svět.
žiznící již po delší čas po nových událostech vá-
lečných, jako jiskra, vhozená do prachárny. Nedá
se upříti, že zájem pro válku poslední dobou
valně utuchal, zatlačován zejmena u nás
Rus
Osipovič Makarův
Rusko
Petropavlovsk
7
article
Evropě novými a bližšími událostmi. Sporé a
celkem bezvýznamné zprávy, jež trousily se z bo-
jiště, nebyly s to, aby udržely pozornost diváků
z celého světa. Jeviště války, k němuž obra-
coly se zraky příslušníků všech národův a jež
mělo na počátku nárok na titul jeviště světového
dramatu, kleslo v úsudků mnohých na zápasni-
ckou arénu podružného, lokálního významu. Tak
se totiž říkalo se strany Japonsku přátelské,
když o čela pevností portarturských odrážely se
granáty a šrapnely bez valného výsledku. A po-
jednou šlehne světem tak vzrušující zvěst, pro-
létne pletivem telegrafní sítě zpráva o pádu ru-
ského admirála, velitele loďstva na Tichém
oceánu! Pověst o katastrofě rostla znenáhla, jako
mraky před bouří... Zprvu to byly telegramy.
Evropa
Japonsko
Tichý oceán
8
article
jimž nepřikládáno žádné váhy: samé před-
zvěsti blížící se námořní bitvy, kterou možno
právě tak bezpečně prorokovati, třeba i pro ně-
který z přištích dnův. Pak došly poněkud již
pozoruhodnější zprávy, že slyšáno hřímání děl
z okolí ostrovů Miautauských... Než to
všechno bylo pavučiní pověstí, proletujících
vzduchem, stejně jako z počátku pověstí matnou
byla zpráva, rozlétnuvší se po Petrohradě a hlá-
sající, že cara stihly neblahé zprávy, mezi nimiž
nejbolestnější jest smrť Makarova a jeho dru-
žiny... Co srdce, sympatisující s Rusy věřiti se
zpečovalo, potvrzeno, bohužel, nelitostnou
pravdou. Makarov zahynul ve vlnách, « „Petro-
pavlovsk“ ponořen a s ním řada námořnictva
a důstojnictva ruského. Nejen však tol. I dru-
hého dne stihla pohroma torpě-
dovku „Bezstrašný“, jež obklíčen
za mlhy japonským lodetvem a po-
topena a značně porouchána torpé-
dem „Poběda“. Pro Rusko jsou to bez od-
poru kruté, trpké rány a zkoušky přetěžké, ni-
koliv. však ničivé a zdrcující. Vlastního cíle do-
saženo nebylo. Shrneme-li všechny události po-
sledních dvou dnů v jediné resumé, vychází n
jevo, že Port Artur je dosud úplně
nedotknut a že po strategické
stránce ani zničení těchto ruských lodí ni-
čeho nezměnilo. Jak dalece Japoncům k absolut-
nímu panství na moři katastrofa ruská poslou-
žila, to dá se posouditi teprve v budoucnosti!
Artur
Japonec
Petrohrad
Petra
Rusko
Poběda
9
article
Záhuba „Petropavlovska“.
Záhuba „Petropavlovska“ není zásluhou
Japonců, nýbrž následkem nešťastné náhody.
Přes to je pro Rusy těžkou ztrátou a bolestnou
ranou.
Admirál Makarov, známý v Rusku svou od-
vahou a ohnivým temperamentem, vyplul v čele
portarturského loďstva proti nepříteli, jenž za
úsvitu se blížil. Lodstvo jeho skládalo se ze
čtyř velkých válečných korábů. Byly to: „Po-
běda“, „Peresvět“, „Poltava“ a „Petro-
pavlovsk“, na němž byla vztýčena vlajka admi-
rálská.
Čím více se rozednívalo a čím více se rusk
loďstvo blížilo nepřátelskému, tím určitěji vy-
stupovala před Rusy přesila nepřátelská. Na pře-
silu nepřátelského loďstva byli připraveni,té
čelili od počátku války; ale nenadáli se, že b
byla tak veliká. Dosud admirál Togo své útoky
na Port Artur prováděl 17 lodmi; tentokrát jieh
Rusové napočítali 30.
Zde je ve zprávách dosud došlých mezera
Vyprávějí sice o ústupu loďstva japonského, ale
ono při své ohromné přesile nebylo by ustoupilo
bez bitvy, ani by nedopustilo, aby se nepřítel
jen tak prostě bitvě vyhnul. V tom případě za-
jistě byli by jej pronásledovali a ústup jeho vy-
kořistili, a když by pozorovali, že zlý osud stal
se jejich spojencem a zahubil vůdce ruského
loďstva i s korábem, s kterého velel, zajisté
byli by se tím hurtovněji za Rusy hnali, aby vy-
užili okamžiku, kdy zůstali bez hlavy a byli
omráčeni nepředvídanou události.
Japonec
Makarov
Artur
Petropavlovsk
Rusko
Poltava
Petra
Togo
Rusová
10
article
Zde si zprávy odporují. Zprávy včerejší
svorně vypravují, že „Petropavlovsk“ zahynul
při návratu do přístavu, naraziv na ruskou minu
Dnes ale přišla zpráva, že byl zahuben nepřátel-
skými torpédy, což by svědčilo, že protivníci
nerozešli se bez bitvy.
Objasnění této okolnosti zůstavujeme dal
ším zprávám a obrátime svou pozornosť na polo
žení, jak se po záhubě „Petropavlovska“ jeví.
Loďstvo portarturské má nyní už jen tř
velké koráby: „Pobědu“, „Poltavu“ a „Pere-
svět“. Z něho dříve za své vzaly „Retvizan“a
„Cesarevič“, „Jenisej“ pak vyletěl do po-
větří, klada miny. Je tedy portarturské loďstv
zredukováno více než na polovinu. Kromě toho
před Čemulpem Japonci jim rozbili „Varjaga
a „Korejee“
Nepřítel sice žádného vítězství nedosáhl
prvý zákeřný útok na loďstvo portarturské i zp
sob, jakým zničil „Korejee“ a „Varjaga““, jsou
mravnými jeho porážkami, ale při tom Rusové
přicházejí o jednu loď za druhou, tak že loďstv
jejich, již na počátku války slabší nepřátelského.
jest povážlivě ochromeno.
Přese všecky rány, které dosud stihly sta-
tečné loďstvo portarturské, netřeba je pokládat
ani za ztracené, ani za tak oslabené, aby ne-
mohlo dostáti svému úkolu
Co jest jeho úkolem?
Varjag
Rus
Petropavlovsk
Poltava
Jenisej
11
article
Obrana Port Arturu se strany moře. My
od samého počátku úkol portarturského loďstv
takto pochopovali, a události nám daly za pravdu
Tu není třeba bravurného umírání, netřeba vy-
dávati v šanc životy mužstva (s „Petropavlov-
skem“ zahynulo 600 námořníků), ani drahocenné
mechanismy válečných lodí; třeba je pouze
Port Artur brániti proti nepřátelskému loďstvu.
K tomuto vlastnímu úkolu svému portartu
ské loďstvo nyní se vráti a Port Artur bude i dále
pro Japonce oříškem, který zuby jejich neroz-
lousknou. A karta se bohdá obrátí, až z Evropy
připluje do Zlutého moře nové ruské loďstvo.
Poloostrov Kvantun, na němž leží Port
Artur, jest považován za bránu do Číny a za ne-
dobytný i s moře, i s pevniny. Celý Kvantun je
skupinou skal rozličných útvarů, z nichž každá
jednotlivá může se státi tvrzí, které těžkc bude
dobyti. Pravda, Port Artur je spojen s pevninou
převlakou, pouze kilometr širokou, ale této pře-
vlaky Japenci nemohou se zmocniti pomocí lod-
stva, nýbrž teprve, až by Rusy vytlačili z Man-
džurie. A tu před nimi teprve vystupuje vlastní
válečné dějiště.
Ruský národ žádnou nehodou ani ranou
ctřásti se nedá. Každá rána jen zvyšuje ruskou
energii, a ta vlastnosť právě činí Rusy velikými
a nepřemožitelnými. Záhuba „Petropavlovska“-
podobně jako záhuba „Retvizana“, „Korejce“
„Varjaga“ a „Jeniseje“ bude míti za následek
vzpružení ruské anergie a ducha. Nechť se i sám
osud proti Rusům spikne, oni jej přemohou.
Vítězství nad Japonci bude jejich, a čim většími
obětmi bude vykoupeno, tím hůře pro Ja-
ponce!
Artur
Kvantun
Rus
Korejec
Varjag
Japonec
Evropa
Zlutý moře
Čína
Man
Petropavlovsk
Jenisej
12
article
Admírál Makarov.
Admirál Štěpán Josifovič Makarov byl
v únoru jmenován velitelem portarturského lod-
stva, když po zákeřném útoku japonského lod-
stva mnozí obviňovali jeho předchůdce, admi-
rála Starka, že nebyl dosti bdělý a tím zavini
částečný zdar útoku nepřátelského. Makaro
vedle Skrydlova platil za nejschopnějšího ru-
ského admirála. Při stejných schopnostech Ma-
karov a Skrydlov byli různých temperamentů:
Makarov horkokrevný, Skrydlov rozvážný
chladnokrevný.
Makarov narodil se r. 1848 v Nikolajevě,
do námořní služby vstoupil r. 1864. Záhy pro-
slul odvahou i organisátorským talentem. Z
rusko-turecké války byl velitelem parníku „Ve-
liké kníže Konstantin“, s nímž podnikal odvážné
přepady tureckých přístavů. Pokusil se s jedinou
svou lodí minami do povětří vyhoditi celé tu-
recké loďstvo v přístavu batumském. Pokus sice
se nezdařil, ale jméno Makarova nabylo odtud
slavného zvuku. Byl za to povýšen za kapitána
II. tř., jmenován pobočníkem cara Alexandra Il.
Admírál Makarov
Makarov
Makara
Konstantin
il
Ma
Nikolajeva
námořní služba
13
article
a vyznamenán řádem sv. Vladimíra. Po válce
věnoval se zvelebení ruského loďstva. V ohoru
námořnictví vynikl mnohými vlastními vynálezy,
mezi nimiž nejcennější je „ledokol“, parní lod,
která drtí led a razí cestu lodem jiným. Také
vytápění na válečných lodech zlepšil. R. 1881
byl účastníkem výpravy D. M. Skobeleva
a dobytí Geok-Tepe, k němuž sám ne-
málo přispěl. Roku 1882 byl velitelem
staničné ruské lodi „Tamaň“ v Cařihradě, při
kteréžto příležitosti se mu podařilo prostudovati
všecky podrobnosti obrany Bosporu. Z Cařihradu
byl povolán za náčelníka štábu baltického lod-
stva. Na korvetě „Vítěz“ podnikl cestu kolem
světa, jež trvala od r. 1885—1889. Na té cestě
konal hydrografická studia, jejichž výsledek se-
psal v dílo, vyznamenané cenou mitropolita Ma-
karija. R. 1891 byl jmenován kontradmirálem
a generál-inspektorem námořního dělostřelectva,
jímž byl až do r. 1894, kdy se stal náčelníkem
středomořského loďstva. Když vypukla válka čín-
sko-japonská, byl poslán spolu s admirálem Tyr-
tovem na Dálný Východ. Po svém návratu odtud
byl dvě leta velitelem baltického loďstva
r. 1899 byl jmenován velitelem přístavu kron-
štatského, jímž byl až do února t. r., kdy bl
poslán do Port Arturu.
Ledokol „Jermak“, Makarovem vynalezený
a dle jeho plánu v Anglii zbudovaný, nalezá se
nyní ve Vladivostoku. „Jermak“ drží 8000 tun
a má síly za 12.000 koní. Na „Jermaku““ roku
r. 1901 Makarov podnikl výpravu na zemi Fran-
tiška Josefa. Výprava tato vzbudila přesvědčení,
že jen na ledokolu možno proniknouti až k se-
varnímu polu.
svatý . Vladimíra
Skobelev
Tyr
Artur
Jermak
Josef
Cařihrad
Bospor
Ma
dálný východ
Anglie
Vladivostok
Tep
14
article
Záhuba „Petropavlovska“ a Vídeňáci.
Bodří Vídeňáci, jak se nám z Vídně ozna-
muje, považovali nahodilou záhubu „Petro-
pavlovska“ za prohru Rusů ve velké námořní
bitvě, a měli z ní náramnou radosť. Když v domě
na Korutanské třídě, kde se nalezá redakce
„Zeitu“, telegram o záhubě „Petropavlovska
byl vyvěšen, byl uvítán jásotem obecenstva. Lidé,
kteří se neznali, padali si do náruče a líbali se.
Radostí poskakujíce, odcházeli odtud do hospod,
kde „japonské vítězství“ zapíjeli.
Vídeňák
Rus
Petropavlovsk
Vídeň
Petra
15
article
Telegram v.
Po zkáze »Petropavlovska«.
Z Tokia, 14 dubna. (»Reuter«.) Zpráva
Togově útoku na Port Artur a zkáza ruského
obrněnce »Petropavlovsk« rozhlásila se ráno
soukromým telegramem a způsobila velký po-
vděk v úřadních kruzích japonských. Lituje s
smrti obratného náčelníka ruského loďstva.
Admirál Makarov požíval u svých japonských
odporců velké vážnosti. Zvlášť divili se, jak
osvěžil ruské námořnictvo po prvních útocích
na Port Artur a vedl je do nerovného boje.
Z Tokia, 14. dubna. (»Reuter«.) Admirá
Uriče oznamuje stručně, že loďstvo admirál
Toga ve středu ráno napadlo ruského obrněnce
typu »Petropavlovska« a minoborce a potopilo
je. Japonci neměli mimo jediného raněného
žádných ztrát. — Očekává se zevrubná
zpráva.
Sdílnost Francie.
Z Paříže, 14. dubna. (C.-B.) President
Loubet zvěděv o hrozné katastrofé »Petropa-
vlovska«, zaslal carovi telegram, v němž proje-
vuje vroucí a nejupřímnější účasť Francie, jejíh
presidenta a vlády s neštěstím, jež stihlo tk
krutě ruský národ a jeho lodstvo.
Ministr zabraničných věcí Deleassé tlumoči
ruskému vyslanci Nelidovu osobně tytéž city.
Poslední chvile admirála Makarova.
Z Petrohradu, 14. dubna. Dle několik
souhlasných zpráv, nalézal se admirál Maka-
rov při katastrofě »Petropavlovska« ve své
kajutě, kam byl několika důstojníky takořk
vtažen krátce před rozhodnou chvilí, z obav,
aby nebyl na palubě poraněn. Ve chvíli nat
hrdá a nejkrásnější loď ponořena do vln.
Kontradmirál Molas rovněž zahynul.
Z Petrohradu, 14. dubna. S admirálem
Makarovem zahynul celý štáb admirálské lodi
a mezi jinými i kontradmirál Molas, důvěrný
přítel Makarova.
Togův
Port
Artur
Makarov
Japonec
Loubet
Makarův
Mak
Petropavlovsk
Tokio
Togo
Francie
Paříž
Petrohrad
Reuter
16
article
Záhuba »Petropavlovska« dle »Daily News«.
Z Londýna, 14. dubna. »Daily News« při
náší z Čifu o katastrofě »Petropav
lovska« od svého zpravodaje tuto zprávu
Viceadmirál Makarov vyjel s veškerým lod-
stvem portarturským z přístavu, když neočeká-
vaně byl zaskočen s několika stran japonským
lodstvem. Dal všem ostatním lodím rozkaz
k rychlému ústupu a svou lodí ústup tento
hodlal krýti. Byl však od svého lod
stva úplně oddělen a obklíčen ne
přátelskými torpedovkami, je
vrhly současně pět torped na »Petro-
pavlovsk«, který byl vesměs jimi za-
sažen. Následovala děsná explose, kterou lod
vyhozena do povětří; také ostatní lodi
ruské zasaženy a poškozeny.
Velkokníže Cyril Vladimirovič a jeho zranění.
Z Peirohradu, 14. dubna. Velkokníže Cyril
vyvázl před smrtí jako zázrakem. Při výbuchu
»Petropavlovska« smoten byl na několik metrů
daleko do moře, krváceje z několika ran na
hlavě. Na nohou strženo mu svalstvo stehenní.
Z Petrohradu, 14. dubna. Velkokniž
Cyril, jemuž poskytnuta v nemocnici port-
arturské ihned všemožná pomoc lékařská, na-
lezá se v bezvědomí a podroben
bude menší operaci. Stav jeho jest
vážný, neboť dostal prudkou ho-
rečku následkem utržených ran.
Šest set lidi zahynulo na »Petropavlovskus!
Z Petrohradu, 14. dubna. Ze všech lid
na zničené lodi »Petropavlovsku« se nacháze-
jících zachráněni byli pouzo velkokníže Cyril.
těžce zraněný kapilán Vakovlov, sedm dů-
stojníků, tři kadeti a 32 námořníků vesměs víee
neb méně zrančných. Ostatní mužstvo počtem
přes 600 zahynulo.
Makarov
Cyril Vladimirovič
Cyril
Velkokniž Cyril
Petropavlovsk
Londýn
Petra
Peirohrad
Petrohrad
Daily News
17
article
Carův kurýr ke vdově po Makarovu.
Carův kurýr ke vdově po Makarovu.
Z Petrohradu, 14. dubna. Po truchlivé
zvěsti o tragickém osudu admirála Makarov
vyslal car okamžitě zvláštního kurý ra
ke vdově po mrtvém bohatýru do Petěrhiofu,
aby tlumočil ji hlubokou a vřelou soustrast nad
skonem muže tak vzácného a statečného.
Mrtvola admirála Makarova.
Z Petrohradu, 14. dubna. Dvě hodiny p
katastrofě »Petropavlovska« vyslány na místo
neštěstí čtyři lodice, aby pátraly po utonulých,
zejmena po mrtvole admirála Makarova. Ačkoliv
pátráno i po celý včerejší den, nepodařilo se
mrtvolu jeho nalézti. Má se za to, že nalézás
v troskách »Petropavlovska«.
Vdova a dcera po generálu Mlakarovu.
Z Petrohradu, 14. duhna. (Zvl. zpráva
»Nár. Listů«.) Choť Makarovova dlela ve společ-
nosti, která ničeho o katastrofé ještě nevěděla.
Náhle vstoupil kdosi do dvorany a poděšen
zvolal, že admirál Makarov a množství mužstva
s ním zahynulo. V největším zděšení telefono-
vala choť Makarovova na ministerstvo vojenství,
kdež se jí dostalo upokojení. Později však s roz-
kazu carova byla šetrně o tom zpravena, že
Makarov zahynul. Car nařídil, aby pobočník
jeho okamžitě odjel zvláštním vlakem do P-
těrhofu a zde ji vyslovil soustrast. Sedmnáctiletá
dcera Makarova byla zprávou o smrti svého
otce nesmírně vzrušena. Carevna sama prý ro-
dinu Makarovovu navštíví a dcery se ujme.
Choť Makarovova je neštěstím zdrcena.
Carův
Makarův
Makarov
Mlakarův
Makarovův
Petrohrad
Petropavlovsk
18
article
Hlasy listů o Makarovu.
Z Londýna, 14. dubna. O zahynulém admi-
rálu Makarovu píše všechen anglický tisk velmi
vřele. Všecky časopisy ujišťují, že se o Maka-
rovu nemůže říci nic jiného, než obdiv. Byl
v Americe, jakož i v Anglii osobně znám.
Dlouho žil v Anglii. Jím navržený drtič ledu
„Jermak“ byl postaven v Newcastlu. Maka-
rov platil za vědecky nejvzděla-
nějšího ruského důstojníka ná-
mořního. Jeho spisy o telegrafii bez drátu
a o ostatních příbuzných předmětech jsou velice
váženy. Veškeré listy míní, že ztráta Makarova
jest pro Rusko strašnější, než kdyby bylo ztratilo
tucet nejlepších válečných lodl.
Mak
Jermak
Londýn
Amerika
Anglie
Newcastle
Rusko
19
article
Doprava na sibiřské dráze.
Z Londýna, 14. dubna. Korresponden
„Daily Mailu“ sděluje z Charbina, že dráha
sibiřská přese všechny obtíže, jež
se staví v cestu, působí zcela dobře, sedm vlaků
denně jest vypravováno a dováží 7000 mužů na
bojiště. Pokračování dráhy z Liao-
janu až k Jalu dohotoveno bude v
několika týdnech.
Ke srážce na Jalu.
Z Petrohradu, 14. dubna. Generál Kuro-
patkin sdělil caru: Generál Kašalinskij zasílá
teto sdělení: Při půtce, svedené předními strá-
žemi, padl poručík 12. pluku Damidovič, pod-
důstojník Lučkin a dva střelci. Dva muží jsou
poraněni.
Bohoslužby za živé i padlé.
Z Potrohradu, 14. dubna. Vzhledem k za-
chránění velkoknížete Cyrila byly dnes konány
slavnostní bohoslužby, rovněž slavnostní boho-
služby smuteční konány byly za Makarova, jakož
i za veškeré mužstvo zahynuvší lodi.
Kdo bude nástupcem Makarova?
Tragický osud admirála Makarova způsobi
otázku, kdo bude jeho nástupcem. Ukazuje se
k tomu, že v Rusku jsou nyní jen dva admirá-
lové, kteří stejně jako Makarov v lidu, ve spo-
lečnosti a v kruzích námořnických jsou populární
a kteří si stejně velké zásluhy získali. Jsou to
admirálové Skrydlov a Rožděstvenskij.
Viceadmirál Nikolaj Ivanovič Skrydlov,
nynější velitel loďstva černomořského, znám je
v Rusku nejen jako dokonalý námořní válečník,
nýbrž i jako talentovaný diplomat. Skrydlov jest
narozen v r. 1844 a jest tudíž 59 let stár.
Kura
Kašalinskij
Damidovič
Cyril
Skrydlov
Rožděstvenský
Londýn
Liao
Jal
Petrohrad
Potrohrad
Rusko
Daily Maila
20
article
Admirál Rožděstvenskij jest o čtyři
Admirál Rožděstvenskij jest o čtyři
leta mladší a jest chefem generálního štábu ná-
mořního. Jest zejmena v technice námořnické
výborným znalcem a prodělal několik tažení.
Proti válce.
Z Berlina, 14. dubna. V okoli Charkova ozý
vají se hlasy proti válce rusko-japonské. I ně-
kolik letáků v Charkově rozhozeno, ale zkon-
fiskováno policií. Mnoho osob bylo zatčeno.
Domněnky o příčině katastrofy.
Z Londýna, 14. dubna. Není bezpečných
zpráv z východní Asie o příčině katastrofy,
která stihla „Potropavlovsk“. Korrespondent
„Daily Mailu“ z Vejhajveje sděluje, že dl
všeho Japonci včera podnikli dv
útoky na Port Artur. Dle této verse první
útok sveden byl za ranního svítání. Muž-
stvo, nacházející se na čínské obchodní lodi ne-
daleko Port Arturu se pohybující, slyšelo hřmění
děl plné dvě hodiny. Potom asi Rusové z vnitř-
ního přístavu vyjeli a Japonci dali se zdánlivě
na ústup, aby vylákali ruské lodi co nejdále n
moře. Když pak se jim dostalo posily celého lod-
stva Togova, pokládal Makarov asi o 1/48. hodině
ranní za radno vrátiti se v ochranu pevností por-
arturských. Při tom ztroskotal „Petropavlovsk““
v nepoměrně krátké době. Půl hodiny na to na-
stalo opět bombardování Port Arturu s japonské
strany. Na to loďstvo Togovo ve směru jižním
odplulo. Když Rusové z přístavu vypluli, hle-
děli Japonci, kterým se dostalo posily, oddělit
jednu z obrněných ruských lodí od ostatních,
což jim bylo tím překaženo, že „Askold“ a
ostatní ruské lodi bitevní přispěly lodi ohrožené
ku pomoci.
Rožděstvenský
Artur
Rus
Japonec
Berlín
Charkov
Londýn
Asie
Port Artur
Petropavlovsk
Daily Maila
21
article
Pařížští bankéři v Petrohradě.
Z Frankfurtu n. M., 13. dubna. Různé
přední banky a zástupcové obdrželi pozvání, aby
zavítali do Petrohradu za účelem opatření pe-
něžní půjčky.
Německo znepokojeno chováním se Číny.
Z Londýna, 13. dubna. Jako dodatek ke
zprávě, že Rusové žádají, aby japonští instruktoři
odvoláni byli z čínského vojska, dochází „Te-
legraphu“ z Washingtonu zajímavá depeše, dle
které Německo jest prý velmi znepokojeno
projaponskou politikou čínskou, zejmena cho-
váním místokrále Juanšikaje a generála
M a. Německý vyslanec ve Washingtoně svob.
p. Speck ze Sternburku jednal v dlouhé konfe-
renci se státním sekretářem Hayem o této zá-
ležitosti.
Ruský minist do Paříže.
E Patíže, 14. dubna. (Zvl. zpráva.) Ruský minist
carského dvora Fredericks přibude sem zejtra
se zvláštním posláním.
Jiná verse o výbuchiu „Petropavlovska“.
Z Pažíže, 14. dubna. (Zvl. zpráva.) Velký kníže
Boris telegrafoval svému otci: „O 147. hod. ráno
víděli jsme na moři dým, z něhož šlehaly mohutné
plameny. Po 2 minutách „Petropavlovsk“ vybuchl
Výbuch způsoben byl minou, k terá se na le zala
pod skladištěm střeliva.“
Dojem kormutlivých zpráv v Petrohradě.
n. Z Beriína, 14. dubna. „Lokal Anzeigru“ telegra-
fují z Petrohradu: Velký smutek panuje pro smrt Ma-
karova na carském dvoře. Car strnul, když mu podal
zprávu a carevna dlouho plakala.
Rus
Speck
Sternburk
Hay
Fredericks
Boris
Anzeigra
Petrohrad
Frankfurt můj
Německo
Čína
Londýn
Washington
Paříž
Petropavlovsk
Pažíž
Beriín
Ma
generál M a
22
article
Podrohnosti o zániku lo di »Petropavlovsk«.
Podrohnosti o zániku lo di »Petropavlovsk«.
Z Paříže, 14. dubna. Dle depeše korrespon
denta »Newyork Heraldu« byl »Petropavlovsk«
zasažen třemitorpédy. (Jiná verse mlu
o pěti.) Počet usmrcených činí úhrnem 596.
Z Paříže, 14. dubna. Korrespondent »M
tinu« sděluje: »Explose »Petropav lov
ska« byla děsná. Obrovský slou
vody, kouře a páry, do toho opětn
plameny ohně vyletěly na st
metrů do výše.
Když vše opětně spadlo dolů, klesal ne-
smírný kolos rapidně pod hladinu. Ještě při
tom se všech stran na něho páleno
z japonských děl. Moře pohltilo obr-
něnce a mužstvo jeho. Jen velkokníže C yr il,
který jest výhorným plavcem, dále několik dů-
stojníků a námořníků se zachránilo.
Z Berlína, 14. dubna. Se strany japonské
se ujišťuje, že zničení »Petropavlovska« nestal
se vypuštěním torpéd, nýbrž docela osudnou ná-
hodou, která mohla potkati i japonskou některou
loď. Rusové položili ke chránění Port Arturu
miny, jež úhrnem prý měly 624 t u
výbušných látek. Miny tyto upevněny
byly na kotvách pomocí silných řetězů. Pr
silném rozproudění vln, při odlivu a přílivu je
docela možno, že byla jedna mina
utržena a na takovouto »bludno ue
minu »Petropavlovsk« narazil.
Rus
Artur
Petropavlovsk
Paříž
Berlín
Newyork Herald
23
article
Z Paříže, 14 dubna. Spolupracovníci fran-
couzských listů v Petrohradě 1íčí hrozný
dojem, který vzbudila zpráva o katastrofě
»Petropavlovska« v officiálních kruzích, jakož
i ve všem ruském obyvatelstvu. Zpravodaj »Ma-
tinu« sděluje tyto podrobnosti: Makarov podnikl
pouze rekognoskování situace ko-
lem Port Arturu, když zpozoroval, že ne-
přátelské loďstvo, čítající 31 lodí, rychle se blízí.
Obrátil se ihned zpět k Port Arturu. Na dvě
míle od vnitřního přístavu nastala
strašlivá explose, která učinila
nesmírné spousty, vyhodivši v polovici
»Petropavlovsk« vysoko do povětří. Zbytek lodi
rychle se ponořil, tak že mužstvo téměř v oka-
mžiku pohlceno bylo vlnami. Pouze velkokníže
Cyril, který je znamenitým plavcem, dále 5 dů-
stojníků a asi 15 lodníků doplavali ke břehu
nebo k blízkým člunům. Podařilo se to jenom
nejmladším a nejsilnějším z mužstva.
Artur
Cyril
Paříž
Petrohrad
Petropavlovsk
Ma
24
article
Projevy sdílnosti nad skonem Makarova a zkázou
„Pekropavlovska“.
Z Paříže, 14. dubna. (C.-B.) Ministr ná-
mořnictva Pelletan vyslovil ruskému ministru n-
mořnictva telegraficky hlubokou účasť následkem
zkázy »Petropavlovska«.
Ze Sofie, 14. dubna. (C. B.) Za příčinou
skonu Makarova poslal kniže Ferdinand caru
Mikuláši depeši soustrastnou, m.- p. Petrov pak
depeši takou hr. Lamzdorfovi.
Nástupce Makarova.
Z Petrohradu, 14. dubna. (C.B.) »Ruská
lelegrafní agentura« dovídá se z auten-
tického pramene, že nástupcem
admirála Makarova jmenován by
již velitel loďstva černomořského
místoadmirál Skrydlov. (Tím potvrzeno
oficiálně soukromé sdělení naše, jež jsme byli
výše položili. Pozn. red. )
Nejnovější verse o zkáze »Petro-
pavlovska«.
Z Čifu, 14. dubna. (C.-B.) »Reuter
kancelář« sděluje: Japonci líči
včerejší útok na Port Artur takto
Za úsvitu provedly torpedové lodi
demonstraci a položily zároveň miny
při vjezdu do vnější rejdy. Na tood-
pluly zpět a spojily se s hlavním
loďstvem, jež pak vyrazilo ku
předu, aby pohnulo ruské loďstvo
k vyplutí. To se také stalo. Při
tom narazil »Petropavlovsk« na
japonský podkop a byl tak
zničen.
Makarův
Ferdinand car
Mikuláš
Japonec
Port
Paříž
Petropavlovsk
Sofie
Petrov
Petrohrad
Petra
Čif
Reuter
25
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Nová břemena vojenská.
Z Vídně, 14. dubna. Ve společném roz-
pučtu bude obsažen úvěr na nová polní děla
asi 30 mill. korun.
Volební řád ferstský.
st. Z Terstu, 14. dubna. Zdejší místodržitel-
ství nařídilo z vlastní veškerých pravomoci, aby
1100 státních zřízencův, včetně zřízenců stát. dráhy,
policie a flnančních úřadů, ať jsou aktivní neb
ve výslužbě, zařaděno bylo do volebních listin.
Až dosud přiznávala obec volební právo jen
státním úřadníkům.
Protiklerikální demonstrace.
R. Z Pulje, 14 dubna. Včera večer došlo
zde následkem přednášky jezovity Pavisiče ku
projevům protiklerikálním. Asi 2000 dělník
procházelo večer městem, pějíce marseillaisua
dělnickou hymnu. Davy pokusily se ztéci před-
náškovou síň, ale byly policií odraženy. Jezovita
musil ale kočárem na kvap odjeti. Pro dnešek
večer očekávají se nové demonstrace.
Košut.
ch. Z Pešti, 14. dubna. Vůdce strany ne-
odvislosti Fr. Košut nebude se moci asi delší
dobu zúčastniti politických prací. Rheumatická
jeho choroba budí vážné obavy
Davy
Košut
Vídeň
Terst
Pešť
Francie
Pulj
26
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 14. dubna. (C.B.) O dnešní
říšské a zemské doplňovací volbě
v obchodní komoře linecké zvolen po-
slancem zatímný její předseda Ludvik Chri st
(německý pokrokár) pokaždé 20 z 32 odevzda-
ných hlasů.
Společné porady ministerské.
Z Vídně, 14. dubna. (C. B.) » Fremdenblatt«
sděluje: Zejtra počnou v Pešti ministerské po-
rady o společném rozpočtu. Ministři, již zúčastní
se těchto porad, odeberou se dnes do Pešti.
V konferencích bude také stanovena lhůta pro
zasedání delegaci. Jak se proslýchá, řišský mi-
nistr podnikne po zasedání informační cestu po-
Bosně a He cegovině.
Z Vídně, 14. dubna. (C.-B.) Ministr br.
Goluchowski, dvorní ministr uherský hr.
K huen-Hedervary a námořní velitet bar.
Spaun odjeli do Pešti.
Goluchowski v Pešt.
Z Pešti, 14. dubna. (C. B.) Mlinistr vnějších
věcí Goluchowski přibyl sem dnes večer v prů-
vodu legačního rady svob. p. z Gagernu a od-
borného přednosty ryt. Röchenzauna.
Z uherské sněmovny.
Ludvik Chri
Goluchowský
Spaun
Pešt
Vídeň
Pešť
Boseň
uherský sněmovna
27
article
Z Pešti, 14. duhna. (C.-B.) V poslanecké
sněmovně předseda Perezel zahájil schůzi o 11.
hod. 30 m. a sdělil, že posl. Ondřej Rab ar
vzdal se mandátu.
V knize interpellační je zapsán pilný dotaz
posl. Bornatha po elu z italského vína.
Sněmovna přešla k jednacímu pořadu.
M.-p. Tisza a ministři Berzeviczy a Tal-
lian zodpověděli různé dotazy po místních zále-
žitostech a odpovědi vzaty na vědomí.
Po odpovědi na dotaz po koupi le sů
kn. Hohenlohem v Tatrách ministr
orby předložil přislušnou smlouvu, ubezpečuje,
že vláda v zájmu turistiky uložila kn. Hohen-
lohovi, aby opatroval některé cesty a silnice,
kudy se turisté často ubírají a nezakazoval prů-
chod svými lesy. Za to slíbena mu státní pod-
pora a město Spiš, jež Hohenlohovi lesy pro-
dala, nebylo ve svém úmyslu nijak obme-
zováno.
Posl. Rakovszky žádá, by správa dala
se vytisknouti, aby se mohlo porokovati o této
hanebné smlouvě, neboť je hanbou uherské
svrchovanosti.
Ondřej Raba
Tisza
Berzevicza
Hohenlohe
Hohenloh
Posl
Pešť
Tal
Tatry
Spiš
poslanecký sněmovna
Perezel
Hohen
28
article
Ministr Tallian souhlasí s vytištěním
zprávy a odmítá nařčení, že vláda zašantročila
kn. Hohenlohoví spíšský les.
Návrh Rakovszkého byl přijat a o uznání
ministrovy odpovědi odhlasuje se zejtra dle
Na konec schůze posl. Bernath odů-
vodňuje svůj dotaz po vinném clu italském,
ptal se, stala-li se na opatijské schůzi a za
porad s italským senátorem Miragliou nějaká
úmluva o celní otázce. Jaké stanovisko za-
ujímá vláda v záležitosti vinné klansule, trvá li
dosud při celní sazbě 20 zl. ve zlatě, smí-li se.
dovážet určité množství vína do Uher, zvláště
do Tokaje k přiměšování s jakýmis výhodami,
hodlá-li vláda vypověděti vinařům škodnou ob-
chodní smlouvu s Italií a vyjednati novou, v niž.
uherské zájmy budou chráněny
Dotaz odevzdá se předsedovi ministerstva.
Konec schůze ve 2 hod. odpol. —
Alfons XIII. na cestách.
Z Reusu, 14. dubna. (C.-B.) Král Alfons
sem přibyl. Město jest ozdobeno prapory.
jmen.
Tallian
Alfons XIII
Alfons
Uhry
Tokaj
Reus
Italia
29
article
Ze sjezdu učitelů cizích řečí.
Z Paříže, 14. dubna. (C.-B.) Sjezd učitelů
cizích řečí, svolaný zdejším mezinárodním sdru-
žením pro podporování studia francouzskéa
anglické řeči, na nějž zavítalo mnoho členův
anglické společnosti pro moderní řeči, zahájen
dnes za předsednictví ministra vyučování Ch au-
miera. Tento gratuloval oběma spolkům k zá-
sluze o mír a poukazoval na povděk, jejž spů-
sobila anglo- francouzská dohoda.
Marchandl.
Z Paříže, 14. dubna. (C. B) Nacionalisticky
člen obecní rady Merey sdělil písemně plukor-
Ch
Paříž
Merey