ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ec3287b0-7127-11dc-b727-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 154, work 6, place 80, org 28
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
15. dubna 1904. Číslo 105
4 article
mecké, plukovníka Lentweina, jest otřeseno ná sledkem neprozíravosti, kterouž osvědčil ve správě osady. »National Ztg « dokazuje, že Leutwein podal žádost za propuštěnou, ale že, pokud mu to dovolí nezahojená ruka jeho, zůstane na svém místě před nepřítelem.
Lentwein Leutwein National Ztg
6 article
Sjezd republikánské strany za stát Nev York vyslovil se jednohlasně pro opětnou kandi- daturu Rooseveltovu na předsednictví Unie. P- kládá se tudíž za jisté, že Roosevelt tudíž i na všeobecném sjezdu strany té bude za kandidáta prohlášen, jelikož veliký počet delegátů new yorských padá na váhu. Demokraté doufají však, že potom se republikánská strana př volbě rozštěpí, jelikož buržoasní kruhy ve straně republikánské jsou silně proti Rooseveltov zaujaty. K revisi Dreyfusova procesu. Včera povolána byla také manželka Drey fusova před soud kasační, aby podala výpověd ve příčině tvrzení Paty de Clamových,že s Dreufusem ve vyšetřování bylo humanně na kládáno a že rodina jeho za to vyslovila své doby Paty de Clamovi dík. Výsledky opatijské schůzky. Italský ministr vnějších věcí, pan Tittoni, ihned po svém příjezdu do Říma měl dlouhou rozmluvu s ministerským předsedou Giolittem o výsledeích schůzky opatijské a odebral se po té ihned za králem na venkov, aby mu podal rovněž zprávu. V Anconě očekávalo ho několik žurnalistů, ale Tittoni odepřel rozhodně všeliký interview. Úřadním osobnostem, jež ho tam vítaly, ale sdělil několik podrobnosti pozoruhod- nějších. Pravil, že konverse italské renty provede se letos zcela jistě, poněvadž prý nehrozí ani ne- bezpečí, že se konflikt východo asijský přenes do Evropy, aniž kynou prý na Bal káně zápletky. O smlouvě obchodní s Rakou skem vyjádřil prý se ale Titton velmi pessimisticky; prohlásil, že bude velmi obtížno dospěti k dohodě s Rakouskem. Dle jeho pře- svědčení prý Italie na konec v otázee vinné přes všechnu dobrou snahu vyjednavačů podlehne.
Rooseveltův Roosevelt Dreyfusův jít Clamový Clam Tittoni Titton Něva York Řím Ancona Evropa Bala Rakousko Dreufus
7 article
Důsledky anglo-Irancouzské dohody. Informované kruhy londýnské napovídají, že Franeie slíbila Anglii neutra- litu svou pro všechny případy a právě proto prý Anglie přinesla v nedávné smlouvě tak značné oběti. Vládě Combesově jest ovšem taký slib zcela podoben, ač pro Francii vzniká tím otázka trpká, nepovede-li toto oka- mžité sblížení s Anglií na konec k isolování Francie samé. Také pařižská »Patrie« obává se, že smlouva zmíněná přitlačí Rusko k Německu a to ne silou dosavadního přátelského poměru Ruska k Francii. Dle dalších informací londýn- ských vyčkávají prý Anglie a Francie nyní již jen první příležitosti, aby nabídli své zprostředkování konfliktu východoasijském. Lans- downe ostatně vyrozuměl prý již ruského vy- slance, že by vláda anglická ráda opět zahájil vyjednávání s Ruskem na uklizení všech spor ných otázek angloruských. Poslední řeči kaneléře Bülowa nevěnuje tisk anglický téměř žádně pozornosti. Jen »Daily Telegraph« praví, že se Bülow podrobil ne- zbytnému osudu a že se k tomu dovede dokonce vlidně tvářiti. Jednou z největších výhod doeflené dohody s Francii jest dle »Telegraphu« právě okolnost, že svět nepotřebuje už »poctivých makléřův« berlinských.
Franeie Bülow Anglie Francie Rusko Německo Patria Daily Telegraph Irancouzský dohoda
8 article
když jel do Prahy, ba vůbec do nějakého vzdá- lenějšího místa naší země. Vlastně měl míti ně- který ze shora uvedených průkazů po ruce každý, kdo vůbec humna opustil, po silnici tře- bas jenom delší procházku učiniti hodlal a žád- ných nepříjemnosti zažíti nechtěl. Potkalli četník na silnici člověka, jehož neznal, aneb kterého znepokojiti chtěl, zastavil ho a zvolal velitelsky: »Maji Heimatsschein?« nebo: »Ukažte Wander- buch!« dle toho, jak chodec vypadal. Řekl-li chodec, že jde jenom na procházku nebo do sousední vesnice, měl četník právo a moc jej k návratu do příslušné obce donutit, aby se ukázala pravda: při větší vzdálenosti měl četník právo, použiti hned postrku, nebyl-li přistížený chodec s to nějakým věrohodným svědkem pro- kázati, že mluví pravdu. »Vandrovní« t. j. za prací nebo na zkušenou cestující řemeslnický tovaryš propadl neuprosně postrku, jestliže cestovní knížku (tehda řikalo se jenom »wander- buch«) někde zapomněl nebo ztratil. Do zájezd- ních hospod, kde vozkové koně krmivali a ce- stující se posilňovali, přícházeli četníci na pře- hlídku cestovních průkazů a také u pražských bran stávalo se, že byli příchozí četníkem (nebo policejním strážníkem) vyzváni, aby předložil pasy neb domovské listy. Proto nevydávals žádný obezřelý člověk na žádnou jen poněkud delší cestu bez nějakého cestovního průkazu.
Wander Praha Maja SF
9 article
Jako se rozvážný člověk nespouští na ce stu bez peněz. Kapitola o penězích v době ab solutismu byla by, zevrubně zpracována a vy- psána, čtením velmi poučným, ale nikoli pro širší čtenářstvo novin, jež na podrobná studi toho druhu nemá času ani chuti. Proto uvedu zde, jaksi na doplnění povšechného obrazu doby jenom několik povrchních udajů. Až do roku 1859 mělo Rakousko dvojí měnu: střibrnou a papírovou, kterýmž se říkalo měna konvenční a měna vídeňská. Konvenční čili stříbrná měna spočívala na mincovním rázu který sice již roku 1738 v Rakousku, v Něme- cku a v Polsku zaveden, ale teprve smlouvou čili konvencí Rakouska s tehdejším kurfiřtem bavorským ze dne 12. září 1753 přesně stano ven byl a proto úřadně konvenčním se nazýval. Lid však neříkal konvenční měně jinak, než střibrná mluvě vždy jenom o dvou, tří . . zlatých tolika a tolika krejearech stříbra. V kon- venční měně razilo se z vídeňské hřivny (16t vídeňských lotů) čistého stříbra 24 zlatých
Rakousko Nout Polsko
10 article Z Malého Lošina.
Z Malého Lošina. Lussin piceola, 13. dubna Protichorvatské a prolirakonské demonskrace. Popsané vám již demonstrace trvají dále hotel Chorvata Starčiče obcházejí každého ve- čera hloučky italofilů, po většině žáků zdejš c. k. nautické školy a hvizdají a pokřikují „porec croato“ a j. V noci na úterek poctěn zvláštní de- monstraci chorvatský lékař dr. šl. Barac: tlupa žáků nautické školy a obchodnich příručí če kala, až půjde domů, aby ho obvyklým koncer tem vyprovodila. Když do desíti hodin zbožnému přání pánů demonstrantů nevyhověl — jsa už dávno na lůžku — zahráli lošínští páni na své hubofony, při čemž nejvybranější italské na- dávky zněly „jako z not“. Nejmenší potěšen z této demonstrace měla lázeňská komise c. k. hejtmanství, kteréž obě instituce všemožně se snažily setříti s demonstrací nedělních poli tický a národnostní ráz. Vyšetřováním vycházejí na jevo věci, pr cizince překvapující: c. k. professoři c. k. nau- tické školy lošínské jsou si tím patrně jisti, že proti Chorvatům demonstrovati smí i státem ži vený professor, a při výslechu vypovídalí, co jer mohli na prospěch obžalovaných demonstrantů.
Chorvat Starčič doktor
11 article
Stížnost lázeňských hosti do demonstrativníh chování se hudby odbyta mluvčím lázeňské ko- mise, drem. Vethem, tím, že domáci obyvatelstve přispívá na hudbu 2000 zl. ročně a má tedy právo, jí použiti. Na otázku, zdali si Malý Lošín vydržoval hudbu, nežli byl lázeňským mistem a mohli-li by si ji domácí vydržovati, kdyby sem nezanesli cizinci statisíce, zůstal pan předseda lázeňské komise dlužen odpověď, a zamluvil j chvalozpěvem na zdejší Italy. — Nedělní přihody jsou stále ještě živě pře třásány a jednohlasný úsudek vyznívá v ter smysl, že demonstrace ty mohou míti na pověsí Lošína jako lázeňského místa vliv ten nejhorší Fanatismus a mstivost Italů činí tu bej národ- nostní zuřivějším nežli kde jinde, a dokud hoste do Lošína jdouci toho nebudou ušetřeni, všecky klimatické výhody Lošina nezvednou návštěvu cizinců. Za nynějších poměrů je ovzduší lošin- ské plno politických mraků: bouřka nervy ne- utiší, sopečná půda se nestane nikdy místem od- dechu. — Štt.
Veth Italos
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Generální vikariát pro Němce v olo- moucké dičcesi! Pod záhlavím „Pangermanis- mus v katolické církvi“, uveřejňuje brněnská „M. O.“ z duchovenských kruhů národně-konse vativních olomoucké diécese článek, který dovolá vaje se známé petrohradské depeše „N. L.“ a vý sledků petrohradské cesty našeho koll. Holečka v plném rozsahu potvrzujících obsah depeše této pojednává o pangermanistických snahách něme ckých na poli církve katolické. Příklad těchto snah vidí pisatel v „zuřivé námaze všech pru šáctvím zavánějících listů, zameziti, aby na uprázdněný stolec metropolity moravského za- sedl našinec, nýbrž někdo, kdo by hnal vodu na mlýny Němců a je snad uetivě a poníženě vítal a jim žehnal, až začnou zabírati naše vlast a na české hlavy naše usazovati prušácké pikl haubny“, právě tak, jako ve Frindově rozdělo vací politice diécesní. I soudí dále, že národ nostní spory po stránce církevní na Moravě te- prve vzniknou, ať otázka následnictví arcibiskup- ského rozhodnuta bude podle přání Čechů anebo die žádosti Němců, byť se nástupcem Metho- dějovým stal našinec k německé menšině sebo spravedlivější. Jediným prostředkem proti tako vému vzplanuti církevních sporů národních jes mu pak „zřízení generálního vikariátu pro Něme a utvoření německých konsistorních oddělení na Moravě.“ Poněvadž je to již druhý list morav- ský, přicházející s propagandou této myšlenky a sice ve dvou různých táborech národnich, nen vyloučena možnost, že by mohla přejít mezi clánky smiřovačkového vyznání moravského. Praktických, zejmena uklidňujících důsledků by takovéto dělení míti nemohlo, i kdyby dělení vů bec nebylo proti základním zásadám českým. Nelze totiž nahlédnouti, kterak by se zabránil
Němec M O Holeček Frindův Čecho Morava
13 article
specielně pak razily se v první době tvrdé to lary, zlatníky, dvacetníky, desetníky, pětníky grošičky, později však jenom konvenční a le- vantské tolary po 2 zlalých, zlatníky a dvacet níky. Jakožto drobná mince raženy pak více než poloměděné šestáky, vedle nichž dlouho ještě v oběhu se udržovaly zbytky co do kovu ještě horších grošíčků. Stříbrnou se ta měna obecně nazývala, ale stříbra bylo v oběhu »mezi lidema velmi ma- lounko. Zlatník byl mincí téměř neviditelnou a také dvacetníky byly dosti vzácny. Příčinou toho bylo stále rostoucí ažio. Jenom pověstnýči proslulý šesták držel se jako vyšší druh drobné zvonivé mince v oběhu mezi konvenčními krej cary, kterýmž se řikalo »krejcar stříbra« a po divnou havěti měděných peněz měny vídeňské čili šajnové. Vídeňská měna čili peníze poukázkov (Scheingeld), obecně »šajnovými« zvané, byla zvláštní rakouská valuta, kteráž po státním ban- krotu r. 1811 zavedena byla a také až de r. 1858 potrvala. Byla zastoupena státními pa- pírovými penězi »výplatnými a anticipačními po- ukázkami — Einlösungs und Anticipationsscheinee po 2 zlatých a 1 zlatém nominální ceny s nu ceným oběhem. Tyto státní papírové peníze (»šajny«) poklesly záhy co do ceny tou měrou že byla stanovena relace: 5 zlatých vídeňsk měny = 2 zlatým měny konvenční čili střibra Patentem ze dne 27. dubna 1858 stanovenc posléz, že závazky na vídeňskou měnu znějíc přepočítány býti mají v poměru 100 zlatých ví deňské měny = 42 zlalým měny rakouské, toho roku zaváděné.
Zlatník Scheingeld Einlösung und Anticipationsscheinea
14 article
Staré »černě bankocetle« čili papírové zlatky a dvouzlatky vídeňské měny nebyly za mého mládí již v oběhu, ale ovšem kolovaly ještě přehojnou měrou drobné peníze měny ví deňské a lid počítal až do zavedení nové čil rakouské měny ve dvou měnách, na stříbro šajny, ale více na šajny než na střibro. Šajno- vými měděnými mincemi byly dvougrošák, groš, dvoukrejear a krejear. Dvougrošák a groš byly velké placaté mince nehezkého rázu. Dvougro- šák měl ve vykrojených rozich ornamentového čtverce číslici 30, groš cifru 15, což bylo utkvě lou památkou, že mince tyto v době, kdy ra- ženy byly, třicet a palnšet krejearů platily kdežto za mojí doby už jenom 6 krejearů a 3 krejcary platební ceny měly. Takové převraly takovým zřízením dosazování druhorozenýel synů vyhladovělých německých aristokratických linií na olomoucké arciobročí anebo na př. ně mecké většině olomoucké kapitoly. Panuje sku tečně domněnka, že by takové německé konsi. storni oddělení zamezilo nebezpečí, proti němu se bouří všechen národní tábor moravský, to jes nebezpečí jmenování německého arcibiskupa v Olomouci? Doporučuje-li pak mluvči ducho- venských kruhů olomouckých s novým a nápad- ným úsilím zřízení českých konsistorních od- dělení a generálních vikariátů v chystaných „budoucích“ prý německých diécesích v Čechách, v jichž zřízení tak nezdolně věří, musíme ce nejrozhodněji protestovati proti jakémukoli přijímání trhacích snah frindiánůa opitziánů s jakoukoli jich modifikaci. Český lid nemůže schváliti ani politické, ani církevní dě- lení své vlasti v žádném obalu, v žádném pře- barvení či nátěru, anebo pod novým snad jmé- nem, jakmile podmiňuje legalisaci uzavřeného území ohraničením v celku anebo po kouseích.
Olomouc Čechy
15 article
— »Polozapomenutá německá vysoká škola v Čechách«. Jakým raffinovaným důmyslem pracuje německá zhýčkaná svévole, nasvědčuje nejnovější nápad německé žurnalistiky, patrně na příslušný pokyn na veřejnost vhozený, jakoži podnět k umělému seberozhorlování nad nelu šenou křivdou. Pod titulem »Polozapomenutá německá vysoká škola v Čechách« rozehřivá s »Auss. Tagblatt« strašným způsobem na něme- ckou veřejnost, že zapomíná na báňskou aka demii v Příbrami, německou vysokouto školu s německou vyučovací řečí, s ně- meckou řečí úřadní, s právem a povinnost vysílati své posluchače s výhradně něme- ekými vysvědčeními k ucházení se o vlivná postavení životní! Dopal německého plátku jest svrchovaně komický právě svými důvody. Kterak prý to, že Češi trpí s takovým klidem uprostře českého územi, v českém městě takovou »po- tupu«? Nejen že vědí o ní, naopak ji ještě v jistém smyslu hýčkají a pěstují, a to by ne- mělo prozrazovati žádný zvláštní český úmysl táže se rozkošný ústecký šriftlajtr. Již nyn nejsou posluchači této vysoké školy německé svým zjevem a počínáním k žádnému po- horšení Čechům, neboť — skvostné do- znání! — rok za rokem ubývá této akademii německých posluchačů a počet českých vzrůstá, neboť jedná prý se jim o to, aby »paklíčem« německého vysvědčení dospěl vysoké kariéry, láteří německý štváč, a spílá
Čech Čecho Čechy Příbram
16 article
Čechům za to, že vůči ústavu, který by jinak jistě nazvali »trychinou« ve svém mase, proje- vují tak »nezvyklou snášelivost, ba dokonce i péči«. Posl. dr. Dvořák a prof. Fiedler rovněž dostávají náležitý díl za »láskyplnou starost«, s jakou se výminečně ujímají této vysoké školy německé. Rozhorlení proti Čechům dospívá pak v ústeckém německo nacionálním plátku vrchol pomyšlením, že Češi nedomáhají se ani aspo toho utrakvisování vyučování na pří- bramské akademii, což prý jest přece nejspo- lehlivější cestou k jejímu počeštění? A proto pro všechno, poněvadž Češi tuto německou vy- sokou školu v Přibrami přímo hýčkaji, její stu- denty na rukou nosí, že se čeští poslanci on olcovsky starají, — musí prý z Přibrami — pryč! Aby přibramským Čechům srdce bylo zlo- meno? Nikoli — aby jim báňská akademie, jako pomalu zrající ovoce sama sebou do klína neupadla!« Toť věrn triumf německé logiky
Čecho Posl doktor Dvořák profesor Fiedler Čech
17 article
Německý mol nedovede se ani tak rychle ple meniti, aby stačil na požrání všech mastnýcl skvrn v rouchu Austrie a proto pochází závistí, německý Michl epe si ústa nejtučnějšími sousty až se uši hýbají a brada přetéká, ale oči vy vrací stále po nových a nových mísách a roz bíjí ty, jež shltat nemůže. Na místě jedině mož- ného závěru, který by zněl: Proměňte německou báňskou akademii v český ústav, poněvadž stu- duje na ní nepatrné procento Němců — volá německý list: Pryč s německou akademií z če ského územi! Ano, za jednou podmínkou, — zřiďte tam napřed českou a zrušte privilej ně meckých státních zkoušek pro báňskou státn službul měl za následek státní bankrot! Valutovou mi zerii let padesátých illustrovaly nejlépe papírové drobné peníze. Ježto se za vysokého ažia sku- tečně stříbrné (konvenční) dvacetníky docela z oběhu ztrácely, ba i chatrné šestáky časem od spekulantů »stahovány« byly vydávala vláda dvacetníky a šestáky papírové.
Michl Austria báňský akademie
18 article
Ale nedosti na tom: i měděných drobných pe- něz pocifoval se nedostatek, a takž trhaly se papírové dvacetníky na půlky a čtverky, papl rové šestáky pak na půlky, jako se dříve, do kud ještě skutečně »šajny« vydávány byly trhaly zlatky a dvojky na půlky a čtverky, Ny nější pokolení dovede si sotva asi představili jak tehda vypadaly u kupců zásuvky s penězi bývaly časem naplněny hromadou malých, po mačkaných a umazaných papírků, ohavných trhaček, na kterých leckdy ani tisk už skoro nebylo lze rozeznati a jimiž se kupujícímu na větší peníze dodávalo. Byly však doby, že jsme vůbec jiných peněz nevídali, než takové papírky a trochu osmýkané mědi. V pohraničních kra- jích a zejména na vlastním pomezi kolovaly hojně drobné peníze německé, bavorské, saské a pruské. Počítání bylo takověto: Zlatý stříbra zlatý šajnů, tedy zlatý vůbec, měl 60 krejcarů.
19 article
Ve střibře, čili konvenění měně počítalo se n zlaté a krejcary, ve vídeňské, číli šajnové měně pak na zlaté, groše a krejcary. Lid počital se zálibou a houževnatou vytrvalostí na groše. Na příklad: libra tohoto zboží nebo loket této látky stojí 25 grošů. Dle valutové relace 5 = 2, to jest, že 5 zlatých šajnů se rovnalo 2 zlatým stříbra, platilo 25 grošů čili 75 krejearů, čili 1 zl. 15 kr. šajnů = 30 krejcarů, to jest půl zlatého střibra. Pětadvacet grošů šajnů bylo tedy 1/2 zlatého stříbra a padesát grošů dělalo jeden zlatý stříbra čili konvenční mince. Šlo tedy 150 krejearů šajnů na jeden zlatý, čili na 60 krejcarů stříbra; 50 krejcarů šajnů dávalo dvacetník stříbra (bez ažia !), pět grošů čili 15 krejearů šajnů rovnalo se šestáku atd. Jeden zlatý šajnů dělal 40 krejcarů stříbra, půl zla tého šajnů bylo 20 krejearů stříbra ald. V nej drobnějším obchodě značily tedy šesták = pě grošů, 2 krejcary stříbra = 5 krejcarů šajnů 1 krejear střibra = 21/2 kr. šajnů, 1 krejean šajnový = 3/s krejearu stříbra, šajnový groš = . čili 11/s kr. střibra atd. Neločí se členáři nž hlava?
krejcar
20 article
— Disciplinovaní slovanští posluchači vi deňské techníky. Sbor professorů vysoké školy technické ve Vídni zavedl, jak povědomo, disci plinární řízení s několika „neněmeckými“, roz- uměj slovanskými posluchači, kteří dopustili se velikého provinění tím, že v budově technick vyvěsili vyhlášky v jazycích slovanských zá- roveň s německým překladem, který ale s ob- sahem slovanského textu se neshodoval. Byly to projevy slovinských akademických spolk „Slovenia“ a „Danica“, jakož i chorvatského spolku „Zvonimír“. Proti zavedení disciplinár- ního řízení protestovalo 12 slovanských korpo- rací podáním, v němž professorský sbor shledal těžkou urážku své hodnosti a důstojnosti. S třem studenty, kteří protest podepsali, zavedeno nové vyšetřování, jehož výsledek včera byl prohlášen Professorský sbor uznal, že řádný posluchač techniky Vladimíř Bošnjak na vždy relegovár býti má z vídeňské techniky, jeho kollegům
Danica Zvonimír Vídeň vysoký škola technický
21 article
Karlu Brežanovi a Vasiliju Reusovi z Mirzy při souzeno consilium abeundi. — Toto rozhodnut. professorstva techniky vídeňské nejen překva puje, nýbrž také rozhořčuje netoliko v kruzíel studentstva, ale také v kruzích politických. Bude zajisté o tomto prapodivném nálezu rektorav parlamentě promluveno. Zatím budiž připome nuto, že trestem akademickým nejkrajnějším po stiženi byli Slovinci a Chorvaté, kteří ničím ji ným se neprovinili, než že bránili důstojnost práva neněmeckých studentů na vysokých ško lách. Docela jinak zachovala se jak universila. tak technika k německým studentům, o kterých policie vídeňská referovala, že se zúčastnili po- uličního znásilnění Čechů při jubilejní slavnost sokolské jednoty „Tyrš“ a kteří pomáhali rozbi výroční schůzi slovanského zpěváckého spolku na Turecké šanci. Ovšem, nikterak se nedivíme že i v tomto případě měři se Slovanům jiným loktem, než Němcům. Páni professoři octli se vůči slovanskému studenistvu na stanovisku jaké zaujímají páni buršáci.
Brežan Reus Mirza Chorvat Čecho Tyrš Němec
22 article
— Proti boykotování českých úřadnikův Rada městská na Král. Vinohra dech připojuje se k projevu ohledně boykoto vání českých úřadníků v městech s českou menšinou, jemuž dán byl průchod na protestn schůzi dne 27. března 1904 v radnici staro městské pořádané, a prohlašuje, že nastoup cestu odvety, nenstane-li toto pronásledování K projevu onomu připojily se dále: Rad král. města Čáslavi. Městská rada (okresní výbor) v Mladé Boleslav a okresní výbor na Smíchově. Tak též připojila se k projevu tomu i městská rada v Březnici, provázejíc ho i tímto prohlášením: Nynější vláda proti všemu právu a řádu takovémuto počínání se strany Němeů hoví, je podporuje, nespravedlivě české úřad- níky praeteruje a Němce pro neznalost jazyk českého ke konání úřadu nezpůsobilé dosazuje do smíšených krajů, ač dle platných zákonu každý úřadník státní v království českém zna lost češtiny prokázati jest povinen. Spatřujeme v tom soustavnou práci za účelem vyhlazen jazyka českého z kraje zněmčeného a promy šlené, od vlády dosud nepostřehnuté připravo vání území toho pro cíle a směry politiky všeněmecké. Prohlašujeme, neustane-li pro následování úřadníků českých, že nastoupíme propagovati budeme cestu odvety. Protestujeme proti bezmyšlenkovitému chování se vlády dra. Körbra, která ač snad vidouc, hoví zřejmě choutkám všeněmeckých agilátorů na úkor ná roda českého a celé říše, jejíž trvání takto nebezpečně ohrožuje. M. Tomek, starosta.
Král Němec Körbr M Tomek Čáslav Mladá Boleslav Smíchov Březnice
23 article
— Jubileum Sokola pražského. Významnou událost v životě sokolském oslaví Sokol pražský dne 24. t. m. Na letošní rok připadá 40leté výročí postavení tělocvičny Sokola pražského první to těloevičny sokolské. Jubileum toto oslaveno bude dopoledne dne 24 dubna při padnou vzpominkou v těloevičně, odpoledne p veřejným cvičením jednoty v průmyslovém paláci na výstavišti. Veřejného evičení toho zúčastní se taktéž jízdní odbor Sokola pražského a právem lze doufati, že přilomností svou veškeré občanstvo královské Prahy účastí nej čelnější projeví pochopení významu sokolsk myšlenky v životě národním. Vše bližší ozná meno bude v čas vývěsky a zprávami ve věst níku spolkovém. — I. výkaz subskribovaných obnosů k ve liké akademii Českého šermiřského klubu, ve prospěch raněných ruských vojínů pořádan Přispěli: Slavná městská rada král. hlav. města Prahy K 200.—, p. t. pan Arnošt Piek, továrnik ve Vídni K 100.—, dr. Ig. Hauschild v Praze K 50.—, Zemská banka království českého K 20.—, okresní zastupitelství ve Vlašim K 20—, inž. F. Zvěřina K 20.—, dr. Jan Va níček K 20.—, inž. Kulich Karel K 20.—, v Tvrský, úřadník Měsíské spořitelny K 20.— F. Ludikar, obchodník K 20.—, P. Vyskočil operní pěvec K 20.—, A. Rutte, úřadník K 20.— JUC. K. Zedrych K 20.—, dr. O. Urbánek, ok lékař K 20.—, Vil. Molnár, materialista K 20.— inž. Jar. Trojan K 20.—, O. Březina K 20.— Prok. Grégr, ředitel „Národních Listů“ K 20.— dr. Ettel šl. z Hvozdomilů, advokát K 20. —, dr Klenka ryt. z Vlastimilů K 20.—, arch. Zá zvorka K 20.—, Boh. Patočka, obecní starš K 20.—, inženýr Jar. Jahn K 20.—, K. Führich, velkoobchodník K 20.—, F. Sichrovský, továrník K 20.—, Ph. Mag. A. Toman K 20.—, P
Sokol Piek doktor Ig Ing F Zvěřina Jan Virginie Kulich Karel F Ludikar Vyskočil A Rutt K Zedrych Urbánek Molnár Trojan Grégr Ettel Klenk Patočka Jahn K Führich F Sichrovský Mag A Toman Praha Vídeň Vlašim Sokol pražský den 24 . t . m zemský banka český K 20 Měsíský spořitelna O . Březina slavný městský rada král Hvozdomil
24 article
Mag. A. Houdek K 20.—, G. Herschmann, velko obchodník K 20.—, inž. J. Wild K 20.—, O Vávra, mlynář K 20.—, dr. Lad. Klumpar, adv K 20.—, architekt K. Mottl K 20.—, JUC. K Slavík K 20.—, Jos. Javůrek, úřadník Městsko spořitelny K 20.—, Jar. Milde, velkoobchodník K 20.—, dr. Jan Vaníček, náčelník „Sokola“ pražského K 20.—, úhrnem K 1010.— — Osobní. Pan inženýr Jindřich Schmolka, při sežný patentní zástupce v Praze, byl obchodním sou dem stálým znalcem v záležitostech patentních usta noven a vykonal dne 14. t. m. přísahu. — Osobní z pošty. Jmenováni byli: assisten tem strážmistr Jan Klostermann v Žatci; poštmistr I. tř. Dan. Schmiedl v Paštianperku a Jos. Sander v Staré Roli; poštmistry II. tř. Ant. Beneš v Plzene a Františka Čadilová ve Štěkni. — Přeložen byli: kontrolorové Jos. Spur z Teplic do Prahy a Jind Töpper z Liberce do České Lípy; officiál Rud. Radous ze Solnohradu do Prahy; assistenti Ant. Madle z Mor Ostravy do Vídně a Frant. Skácel naopak; poštmist I. tř. Frant. Horký z Křivoklátu do Berouna; pošt- mistři II. tř. Edvard Matějka ze Sušice do Velvar Ad. Hammerla ze Schoenbachu do Teplic, Frant. Bach- stein z Číhané do Černošína, Frant. Hosták ze Rtyně do Spáleného Poříčí a M. Fiedler z Nového Kostelí u Chebu (Boží Krve) u Mědence. — Míst expedientů dostali: pomocný úřadník Karel Květv Janovicích u Votic, expedient Josef Venlura v Častrově a expeditorka Matylda Wolffová v Průho
Mag A Houdek G Herschmann Ing J Wild Vávra doktor Lada Klumpar K Mottl Slavík Javůrek Mild Vaníček Schmolka Jan Klostermann dan Schmiedl Sandra Beneš Čadilová Spur Töpper František Skácel Matějek Schoenbach Bach Hosták M Fiedler Mědence Květv Venlura Wolffová Jos Praha Žatec Paštianperk Plzen Štěkeň Teplice Liberec Český Lípa Solnohrad Ostrava Vídeň Křivoklát Beroun Sušice Velvary Černošín Rtyně Nový Kostelit u Cheb Janovice Votice Častrov Městský spořitelna Sokol Madla
25 article
nicíchi. — Na pensi odešli: kontrolor Ruď. Anel v České Lípě, pokladník Josef Svatoň v IIradci Králové. — Zemřeli: officišlové Josef Richien v Ústí n. L. a Julius Neumann na Král. Vinohradech — Úmrtí. V úterý dne 12. dubna t. r. o 5. hodině ranní zemřel v Praze pan Eugen Innemann, zlat- ník a dlouholetý člen gremis klenotníků, zlatníků stříbrníků v Praze. Pp. členové gremia se žádají, aby se zúčastnili v hojném počtu pohřbu, který se koná v pálek dne 15. dubna t. r. o 3, hodině odpolední z če- ského pathologického ústavu. — Pronájem reslaurace na Žofíně. Ve včereje schůzi hospodářské komise bylo rokováno o nabíd- kách, došlých na nájem restaurace na Zoffně. Podány byly celkem tři nabídky; 13 hla sy proli 9 usne- seno doporučit radě měsíské, aby při- jala nabídku p. J Kamenského, bývalého restauratéra na Střeleckém ostrově. který nabídl roční nájemné 20.000 K. Pan J. Zelenka, dosavadní restauratér na Žofíně, pro jehož nabídku bylo 9 hlasů, nabízel 21.200 korun roční činže. — K velké šermíiské akademii. Čestné výborství k velké šermířské akademii Č. Š. K. přijali pp. JUDr Bedřich princ ze Schwarzenbergů, Karel hrabě Schon- born, Zdenko hr. Thun-Hohenstein, Fr. hr. Kinský Pan Horia Rosetti, poslanec sněmovny království ru munského, rytíř řádu čestné legie francouzské, jeho zprávy o šermu učinily rozruch v odborných kruzích spisovatel Kodexu duelového, přijav pozvání Č. Š. K sdělil teiegraficky, že bude přítomen akademie a pře vezme řízení velice interessantních těchto zápasů před- ních světových mistrů.
Svatoň Richien Julius Král Innemann Kamenský J Zelenka Š K Bedřich princ Schwarzenberg Karel hrabě Schon born Zdenko Thun Hohenstein Horio Rosetti IIradce Králové Ústí Praha Žofín Francie Český lípa sněmovna
26 article
— Přednášky, Z Ústředního spolku če ských professorů v Praze. V sobotu dne 1 dubna o 7. hod. večer bude přednášeti prof Adol Mach z Jičína v dolejším sále Měšťanské besedy pro členy a jich rodiny: Vylíčení přírodních krá středomořské Riviery. Cesta z Prahy na Rivieru zpět v obrazích promítaných skioptikonem. — Česko- slovanská obchodnická beseda v Praze pořádá v úterý dne 19. t. m. v sále vlastního domu v Jerusalemské ulici č. 7 přednášku p. prof. Vítáka »O významu Jana Amosa Komenského«. Začátek 8 hod. večer, přístup každému volný. — Sbor do brovolných hasičů ve Veltrusích uspo- řádá přednášku dra. Josefa Trojana o Janu Amosu Komenském dne 17. dubna o 4. hod. odpol. v ho- stinci »U sokola«. Vstupné 20h. Na vzdělání českých dítek Ústřední Malie školské dne 13. dubna přispěli: Tělocvičná jednota »Sokole, sbor dobrovolných hasičů a Podkozákovská beseda ve Smrčí (po 5 K) K 15.—, z pokladničky č. 848 v hostinci p. Ferd. Hudice v Toužetíně K 9.— z pokladničky č. 606 v Haratici K 13.—, Hospo- dářská beseda v Předměřicích n. L. K 16.20, spo lečnost denních hostů v hostinci »U nádraží« v Záboř K 14.—, po schůzi odboru Národní jednoty pro severovýchodní Moravu v Trnávce K 7.—, z poklad- ničky č. 819 v Roztokách K 8.—, z pokladničky č. 225 v Olešnici na Moravě K 7.—, »Písecké Listy« v Pisku K 427, odbor Ú. M. Š. v Písku K 200.—, odbor Ú. M. Š. ve Smržicích K 110.—— — Pan Karel Ryba, spolumajitel knihtiskármy ve Vršovicích a známý člen proslulého kvartetia »Kytary«, slaví dnes své 60. narozeniny. Vzácn přímou svou povahou a srdečným, zdravým humorem získal si v kruzích typografických i pěveckých četných přátel, kteří zajisté všichni k dnešnímu dni přeji mu ještě »Mnohá léla«.
Adol Mach Riviera profesor Víták Jan Ámos Komenský Trojan Ú M Š Ryba Praha Jičín Riviera jerusalemský ulice Veltrusy Toužetín U nádraží Záboř Morava Trnávka Olešnica na Morava Pisco Písek Smržice Vršovice Sokol Podkozákovská beseda
27 article
— Týdenní schůze spolku českých lékařů Bude v pondělí dne 18. t. m. o 6. hod. večer v pathologickém a bakteriologickém ústavu prof. dra. J. Hlavy, n paměť dvacetileténo trvání ústavu toho — Ze spolku českých úřadníků železničníchv Praze. Ustavující valná hromada místního odbor v Olomouci koná se v neděli dne 17. dubna 190 o 5. hod. odpol. v besedních místnostech Národního domu v Olomouci. Odjezd z Prahy ráno rychlíkem rak.-uh. spol. státní dráhy v 7 hod. 25 min. Kollegové Jest žádoucno, byste této ustavující valné hromady druhého našeho odboru na sesterské Moravě zůčastnili se v počtu nejhojnějším, aby vyzněla pro české úřadnictvo železniční v každěm ohledu důstojně — Král. česká společnost náuk (třída math. - při- rodn.) V pátek dne 15. dubna bude přednášeti p. třidní tajemník, prof. dr. F. Vejdovský, „O významu t. zv. jádra žloutkověho“. Tiskem právě vyšlo:1 Barvíř, O poměrech mezi exponentem lomivostia hutnosti u některých nerostů. 2. Sucharda, Příspě- vek k theorii vensiery a Külpovy konchoidy. 3. Mii bauer, Dvě sloučeniny selenu: Uranylselenid a s lenochromid draselnatý. 4. Veselý, Příspěvek k se znání dinaftokarbazolů. 5. Vejdovský, O zvlášt- ním případu fagocytosy — Všestudentské slavnosti. „Akademický pěvecký sbor“ vyzývá pp. členy a členky, aby opět pilně n vštěvovali sborové zkoušky. Rovněž obrací se ke ko universitánům, aby hojně za členy sboru vstupovali
profesor doktor Král F Vejdovský Suchard Příspa Külpův bauer Veselá Vejdovský Praha Olomouc Morava spolek český lékař spolek český úřadník národní dom 1 Barvíř
28 article
„Ak, pěv. sbor“ zůčastní se činně akademie, pořádan cyklu všestudentské slavnosti. Poněvadž bul také účinkovati mladší a vážný konkurent „Technický pěvecký sbor“, upozorňujeme pp. kol. universitány že nutno především náležitým počtem se represent vati, aby tak již kvantitativně způsoben byl náleži dojem opravdové, ušlechtilé snahy a pak, aby pilno a řádnou návštěvou zkoušek docílen byl kvalitativ výsledek ne menší. V zájmu tedy všestudent. slavnos a v zájmu své cti a dobrého jměna vyzýváme vás Přistupujte hojně za členy. Příspěvek i se zápisným na celý běh 1 K 20 h. Nemajetní kol. mohou dle usn sení výboru legitimace obdržeti zdarma. Zkoušky pr zatím: smíšená: v sobolu, panská: v pondělí, damski ve středu od 6— 8 hod. več. v Klementinu č. IV. Zápi tamže při zkouškách. — Sekce akademie koni v sobolu 16. dubna o 5. hod. v Karolinu č. I. schů Členové sekce se vybízejí, aby se jí v plném poč zúčastnili. — Odbor pro pořádání všestudentské vý stavy koná plenární schůzi zejtra v pátek o půl osm hod. večer v Klementinu č. V. Vstup volnýl — Z Ústředního pomocného komitétu pro krajiny šivelní pohromou postižené. Ústřední pomocný ko mitét usnesl se přikročiti k rozdělení zbytku 30% mik- darů ku podpoře obyvatelstva, živelní pohromou sli- ženého, určených. Zbytek ten činí 67.305 K 41 h bude rozvržen na 40 soudních okresů. Dosud byl rozděleno 131.021 K 70 h na stejný počet okresů. Z účelem rozvrhu obnosu toho dožádány byly okresl pomocné komitéty, by ústřednímu pomocnému komi- tétu do konce dubna t. r. podaly návrhy na rozdělen podpor. Veškeré rozvrhy nesprávně a neúplně sd- lané budou bez výjimky vráceny.
Člen Ak Klementinum Karolina technický pěvecký sbor
29 article
— K oslavě památky Komenského. Komen- ského večírek pořádá komitét občanů v Ješín v reslauraci „dvůr Bělcovský“ v sobolu dne 16. dubm t. r. o 1/48. hod. večer., při němž promluví o vý znt mu Jana Amosa Komenského říd. učitel To nislav Burghauser. Vstup volný — Dary. Na místo věnců na rakev zemřelého Jana Batě, ředitele cukrovaru v Moravanech, věnn vali Podpůrnému spolku cukrovarnických úřadníků Praze: Spolek cukrovarníků východních Čech 20 a p. Vil. K. Jarkovský, ředitel a inspektor cukrovao v Rosicích u Pardubic 20 K.
Komenský Komen Jan Ámos Burghauser Jan Bata Moravan K Jarkovský Ješín Rosice Pardubice spolek cukrovarnický úřadník Praga spolek cukrovarník východní Čechy
30 article
— Výstavy. Umělecko-průmyslové m seum obchodní a živnostenské komory v Praze S nytrová ulice). V přízemním sále musejní budovy oi vřena bude v neděli dne 17. dubna výstava gobelini a praci pletených a tkaných, provedených v atelien pro umělecké tkaniny a restaurování pravých gobel M. a J. Gultmannových ve Vídni. Výstava potrváo 8. května a bude otevřena denně od 10. do 3. b zdarma. — Jarní výstava „Manesa“ v pavi loně pod zahradou Kinských otevřena jest denně 9 do 7 hod. za vstupné 1 K. Studentské, spolkoré dělnické lístky na průkaz legitimace 60 hal. Hrom ným návštěvám škol středních a měšťanských povole jest zvláštní sleva na vstupném — Nedělní klid v advokátních n notářských l celářích. Advokátní komora bude konati dne 24. l. mimořádnou valnou hromadu, na jejíž jednacím pol bude otázka zavedení obligatorního kliee nedělního v advokátních a notářskýt kancelářích. Zamilavé stanovisko, které v anke dne 27. března t. r., na podnět výboru advokátníi mory konané, delegáti advokátů z měst venkovskí proti zavedení nedělního klidu v zimních měsk zaujali, vzbuzuje mezi advokátním a notářským u nictvem odůvodněnou obavu, že jeho spravedlivý p žadavek celoročního klidu nedělního pro bezdůvol odpor způsobem uspokojujícím uskutečněn nebok Z příčiny té svolává Zemská jednota advekl ních a notářských úřadníků v Čecháel na den 16. t. m. o 8. hod. večer do spolkových ns ností ve Smečkách č. 26 schůzi s programem: „Naio
Kinská Hrom Praha Vídeň uměleckýprůmyslový m živnostenský komora