3
masthead
15. dubna 1904. Číslo 105
4
article
mecké, plukovníka Lentweina, jest otřeseno ná
sledkem neprozíravosti, kterouž osvědčil ve
správě osady.
»National Ztg « dokazuje, že Leutwein
podal žádost za propuštěnou, ale že, pokud mu
to dovolí nezahojená ruka jeho, zůstane na
svém místě před nepřítelem.
Lentwein
Leutwein
National Ztg
6
article
Sjezd republikánské strany za stát Nev
York vyslovil se jednohlasně pro opětnou kandi-
daturu Rooseveltovu na předsednictví Unie. P-
kládá se tudíž za jisté, že Roosevelt tudíž i na
všeobecném sjezdu strany té bude za kandidáta
prohlášen, jelikož veliký počet delegátů new
yorských padá na váhu. Demokraté doufají
však, že potom se republikánská strana př
volbě rozštěpí, jelikož buržoasní kruhy ve straně
republikánské jsou silně proti Rooseveltov
zaujaty.
K revisi Dreyfusova procesu.
Včera povolána byla také manželka Drey
fusova před soud kasační, aby podala výpověd
ve příčině tvrzení Paty de Clamových,že
s Dreufusem ve vyšetřování bylo humanně na
kládáno a že rodina jeho za to vyslovila své
doby Paty de Clamovi dík.
Výsledky opatijské schůzky.
Italský ministr vnějších věcí, pan Tittoni,
ihned po svém příjezdu do Říma měl dlouhou
rozmluvu s ministerským předsedou Giolittem
o výsledeích schůzky opatijské a odebral se po
té ihned za králem na venkov, aby mu podal
rovněž zprávu. V Anconě očekávalo ho několik
žurnalistů, ale Tittoni odepřel rozhodně všeliký
interview. Úřadním osobnostem, jež ho tam
vítaly, ale sdělil několik podrobnosti pozoruhod-
nějších. Pravil, že konverse italské renty provede
se letos zcela jistě, poněvadž prý nehrozí ani ne-
bezpečí, že se konflikt východo asijský přenes
do Evropy, aniž kynou prý na Bal
káně zápletky.
O smlouvě obchodní s Rakou
skem vyjádřil prý se ale Titton
velmi pessimisticky; prohlásil,
že bude velmi obtížno dospěti
k dohodě s Rakouskem. Dle jeho pře-
svědčení prý Italie na konec v otázee
vinné přes všechnu dobrou snahu
vyjednavačů podlehne.
Rooseveltův
Roosevelt
Dreyfusův
jít Clamový
Clam
Tittoni
Titton
Něva York
Řím
Ancona
Evropa
Bala
Rakousko
Dreufus
7
article
Důsledky anglo-Irancouzské dohody.
Informované kruhy londýnské napovídají,
že Franeie slíbila Anglii neutra-
litu svou pro všechny případy a
právě proto prý Anglie přinesla v nedávné
smlouvě tak značné oběti. Vládě Combesově jest
ovšem taký slib zcela podoben, ač pro Francii
vzniká tím otázka trpká, nepovede-li toto oka-
mžité sblížení s Anglií na konec k isolování
Francie samé. Také pařižská »Patrie« obává se,
že smlouva zmíněná přitlačí Rusko k Německu
a to ne silou dosavadního přátelského poměru
Ruska k Francii. Dle dalších informací londýn-
ských vyčkávají prý Anglie a Francie
nyní již jen první příležitosti, aby
nabídli své zprostředkování
konfliktu východoasijském. Lans-
downe ostatně vyrozuměl prý již ruského vy-
slance, že by vláda anglická ráda opět zahájil
vyjednávání s Ruskem na uklizení všech spor
ných otázek angloruských.
Poslední řeči kaneléře Bülowa nevěnuje
tisk anglický téměř žádně pozornosti. Jen »Daily
Telegraph« praví, že se Bülow podrobil ne-
zbytnému osudu a že se k tomu dovede dokonce
vlidně tvářiti. Jednou z největších výhod doeflené
dohody s Francii jest dle »Telegraphu« právě
okolnost, že svět nepotřebuje už »poctivých
makléřův« berlinských.
Franeie
Bülow
Anglie
Francie
Rusko
Německo
Patria
Daily Telegraph
Irancouzský dohoda
8
article
když jel do Prahy, ba vůbec do nějakého vzdá-
lenějšího místa naší země. Vlastně měl míti ně-
který ze shora uvedených průkazů po ruce
každý, kdo vůbec humna opustil, po silnici tře-
bas jenom delší procházku učiniti hodlal a žád-
ných nepříjemnosti zažíti nechtěl. Potkalli četník
na silnici člověka, jehož neznal, aneb kterého
znepokojiti chtěl, zastavil ho a zvolal velitelsky:
»Maji Heimatsschein?« nebo: »Ukažte Wander-
buch!« dle toho, jak chodec vypadal. Řekl-li
chodec, že jde jenom na procházku nebo do
sousední vesnice, měl četník právo a moc jej
k návratu do příslušné obce donutit, aby se
ukázala pravda: při větší vzdálenosti měl četník
právo, použiti hned postrku, nebyl-li přistížený
chodec s to nějakým věrohodným svědkem pro-
kázati, že mluví pravdu. »Vandrovní« t. j. za
prací nebo na zkušenou cestující řemeslnický
tovaryš propadl neuprosně postrku, jestliže
cestovní knížku (tehda řikalo se jenom »wander-
buch«) někde zapomněl nebo ztratil. Do zájezd-
ních hospod, kde vozkové koně krmivali a ce-
stující se posilňovali, přícházeli četníci na pře-
hlídku cestovních průkazů a také u pražských
bran stávalo se, že byli příchozí četníkem (nebo
policejním strážníkem) vyzváni, aby předložil
pasy neb domovské listy. Proto nevydávals
žádný obezřelý člověk na žádnou jen poněkud
delší cestu bez nějakého cestovního průkazu.
Wander
Praha
Maja SF
9
article
Jako se rozvážný člověk nespouští na ce
stu bez peněz. Kapitola o penězích v době ab
solutismu byla by, zevrubně zpracována a vy-
psána, čtením velmi poučným, ale nikoli pro
širší čtenářstvo novin, jež na podrobná studi
toho druhu nemá času ani chuti. Proto uvedu
zde, jaksi na doplnění povšechného obrazu doby
jenom několik povrchních udajů.
Až do roku 1859 mělo Rakousko dvojí
měnu: střibrnou a papírovou, kterýmž se říkalo
měna konvenční a měna vídeňská. Konvenční
čili stříbrná měna spočívala na mincovním rázu
který sice již roku 1738 v Rakousku, v Něme-
cku a v Polsku zaveden, ale teprve smlouvou
čili konvencí Rakouska s tehdejším kurfiřtem
bavorským ze dne 12. září 1753 přesně stano
ven byl a proto úřadně konvenčním se nazýval.
Lid však neříkal konvenční měně jinak, než
střibrná mluvě vždy jenom o dvou, tří . .
zlatých tolika a tolika krejearech stříbra. V kon-
venční měně razilo se z vídeňské hřivny (16t
vídeňských lotů) čistého stříbra 24 zlatých
Rakousko
Nout
Polsko
10
article
Z Malého Lošina.
Z Malého Lošina.
Lussin piceola, 13. dubna
Protichorvatské a prolirakonské demonskrace.
Popsané vám již demonstrace trvají dále
hotel Chorvata Starčiče obcházejí každého ve-
čera hloučky italofilů, po většině žáků zdejš
c. k. nautické školy a hvizdají a pokřikují „porec
croato“ a j. V noci na úterek poctěn zvláštní de-
monstraci chorvatský lékař dr. šl. Barac: tlupa
žáků nautické školy a obchodnich příručí če
kala, až půjde domů, aby ho obvyklým koncer
tem vyprovodila. Když do desíti hodin zbožnému
přání pánů demonstrantů nevyhověl — jsa už
dávno na lůžku — zahráli lošínští páni na své
hubofony, při čemž nejvybranější italské na-
dávky zněly „jako z not“. Nejmenší potěšen
z této demonstrace měla lázeňská komise
c. k. hejtmanství, kteréž obě instituce všemožně
se snažily setříti s demonstrací nedělních poli
tický a národnostní ráz.
Vyšetřováním vycházejí na jevo věci, pr
cizince překvapující: c. k. professoři c. k. nau-
tické školy lošínské jsou si tím patrně jisti, že
proti Chorvatům demonstrovati smí i státem ži
vený professor, a při výslechu vypovídalí, co jer
mohli na prospěch obžalovaných demonstrantů.
Chorvat
Starčič
doktor
11
article
Stížnost lázeňských hosti do demonstrativníh
chování se hudby odbyta mluvčím lázeňské ko-
mise, drem. Vethem, tím, že domáci obyvatelstve
přispívá na hudbu 2000 zl. ročně a má tedy
právo, jí použiti. Na otázku, zdali si Malý Lošín
vydržoval hudbu, nežli byl lázeňským mistem
a mohli-li by si ji domácí vydržovati, kdyby sem
nezanesli cizinci statisíce, zůstal pan předseda
lázeňské komise dlužen odpověď, a zamluvil j
chvalozpěvem na zdejší Italy. —
Nedělní přihody jsou stále ještě živě pře
třásány a jednohlasný úsudek vyznívá v ter
smysl, že demonstrace ty mohou míti na pověsí
Lošína jako lázeňského místa vliv ten nejhorší
Fanatismus a mstivost Italů činí tu bej národ-
nostní zuřivějším nežli kde jinde, a dokud hoste
do Lošína jdouci toho nebudou ušetřeni, všecky
klimatické výhody Lošina nezvednou návštěvu
cizinců. Za nynějších poměrů je ovzduší lošin-
ské plno politických mraků: bouřka nervy ne-
utiší, sopečná půda se nestane nikdy místem od-
dechu. —
Štt.
Veth
Italos
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Generální vikariát pro Němce v olo-
moucké dičcesi! Pod záhlavím „Pangermanis-
mus v katolické církvi“, uveřejňuje brněnská
„M. O.“ z duchovenských kruhů národně-konse
vativních olomoucké diécese článek, který dovolá
vaje se známé petrohradské depeše „N. L.“ a vý
sledků petrohradské cesty našeho koll. Holečka
v plném rozsahu potvrzujících obsah depeše této
pojednává o pangermanistických snahách něme
ckých na poli církve katolické. Příklad těchto
snah vidí pisatel v „zuřivé námaze všech pru
šáctvím zavánějících listů, zameziti, aby na
uprázdněný stolec metropolity moravského za-
sedl našinec, nýbrž někdo, kdo by hnal vodu
na mlýny Němců a je snad uetivě a poníženě
vítal a jim žehnal, až začnou zabírati naše vlast
a na české hlavy naše usazovati prušácké pikl
haubny“, právě tak, jako ve Frindově rozdělo
vací politice diécesní. I soudí dále, že národ
nostní spory po stránce církevní na Moravě te-
prve vzniknou, ať otázka následnictví arcibiskup-
ského rozhodnuta bude podle přání Čechů anebo
die žádosti Němců, byť se nástupcem Metho-
dějovým stal našinec k německé menšině sebo
spravedlivější. Jediným prostředkem proti tako
vému vzplanuti církevních sporů národních jes
mu pak „zřízení generálního vikariátu pro Něme
a utvoření německých konsistorních oddělení na
Moravě.“ Poněvadž je to již druhý list morav-
ský, přicházející s propagandou této myšlenky a
sice ve dvou různých táborech národnich, nen
vyloučena možnost, že by mohla přejít mezi
clánky smiřovačkového vyznání moravského.
Praktických, zejmena uklidňujících důsledků by
takovéto dělení míti nemohlo, i kdyby dělení vů
bec nebylo proti základním zásadám českým.
Nelze totiž nahlédnouti, kterak by se zabránil
Němec
M O
Holeček
Frindův
Čecho
Morava
13
article
specielně pak razily se v první době tvrdé to
lary, zlatníky, dvacetníky, desetníky, pětníky
grošičky, později však jenom konvenční a le-
vantské tolary po 2 zlalých, zlatníky a dvacet
níky. Jakožto drobná mince raženy pak více
než poloměděné šestáky, vedle nichž dlouho
ještě v oběhu se udržovaly zbytky co do kovu
ještě horších grošíčků.
Stříbrnou se ta měna obecně nazývala, ale
stříbra bylo v oběhu »mezi lidema velmi ma-
lounko. Zlatník byl mincí téměř neviditelnou
a také dvacetníky byly dosti vzácny. Příčinou
toho bylo stále rostoucí ažio. Jenom pověstnýči
proslulý šesták držel se jako vyšší druh drobné
zvonivé mince v oběhu mezi konvenčními krej
cary, kterýmž se řikalo »krejcar stříbra« a po
divnou havěti měděných peněz měny vídeňské
čili šajnové.
Vídeňská měna čili peníze poukázkov
(Scheingeld), obecně »šajnovými« zvané, byla
zvláštní rakouská valuta, kteráž po státním ban-
krotu r. 1811 zavedena byla a také až de
r. 1858 potrvala. Byla zastoupena státními pa-
pírovými penězi »výplatnými a anticipačními po-
ukázkami — Einlösungs und Anticipationsscheinee
po 2 zlatých a 1 zlatém nominální ceny s nu
ceným oběhem. Tyto státní papírové peníze
(»šajny«) poklesly záhy co do ceny tou měrou
že byla stanovena relace: 5 zlatých vídeňsk
měny = 2 zlatým měny konvenční čili střibra
Patentem ze dne 27. dubna 1858 stanovenc
posléz, že závazky na vídeňskou měnu znějíc
přepočítány býti mají v poměru 100 zlatých ví
deňské měny = 42 zlalým měny rakouské, toho
roku zaváděné.
Zlatník
Scheingeld
Einlösung und Anticipationsscheinea
14
article
Staré »černě bankocetle« čili papírové
zlatky a dvouzlatky vídeňské měny nebyly za
mého mládí již v oběhu, ale ovšem kolovaly
ještě přehojnou měrou drobné peníze měny ví
deňské a lid počítal až do zavedení nové čil
rakouské měny ve dvou měnách, na stříbro
šajny, ale více na šajny než na střibro. Šajno-
vými měděnými mincemi byly dvougrošák, groš,
dvoukrejear a krejear. Dvougrošák a groš byly
velké placaté mince nehezkého rázu. Dvougro-
šák měl ve vykrojených rozich ornamentového
čtverce číslici 30, groš cifru 15, což bylo utkvě
lou památkou, že mince tyto v době, kdy ra-
ženy byly, třicet a palnšet krejearů platily
kdežto za mojí doby už jenom 6 krejearů a
3 krejcary platební ceny měly. Takové převraly
takovým zřízením dosazování druhorozenýel
synů vyhladovělých německých aristokratických
linií na olomoucké arciobročí anebo na př. ně
mecké většině olomoucké kapitoly. Panuje sku
tečně domněnka, že by takové německé konsi.
storni oddělení zamezilo nebezpečí, proti němu
se bouří všechen národní tábor moravský, to jes
nebezpečí jmenování německého arcibiskupa
v Olomouci? Doporučuje-li pak mluvči ducho-
venských kruhů olomouckých s novým a nápad-
ným úsilím zřízení českých konsistorních od-
dělení a generálních vikariátů v chystaných
„budoucích“ prý německých diécesích v
Čechách, v jichž zřízení tak nezdolně
věří, musíme ce nejrozhodněji protestovati proti
jakémukoli přijímání trhacích snah frindiánůa
opitziánů s jakoukoli jich modifikaci. Český lid
nemůže schváliti ani politické, ani církevní dě-
lení své vlasti v žádném obalu, v žádném pře-
barvení či nátěru, anebo pod novým snad jmé-
nem, jakmile podmiňuje legalisaci uzavřeného
území ohraničením v celku anebo po kouseích.
Olomouc
Čechy
15
article
— »Polozapomenutá německá vysoká škola
v Čechách«. Jakým raffinovaným důmyslem
pracuje německá zhýčkaná svévole, nasvědčuje
nejnovější nápad německé žurnalistiky, patrně na
příslušný pokyn na veřejnost vhozený, jakoži
podnět k umělému seberozhorlování nad nelu
šenou křivdou. Pod titulem »Polozapomenutá
německá vysoká škola v Čechách« rozehřivá s
»Auss. Tagblatt« strašným způsobem na něme-
ckou veřejnost, že zapomíná na báňskou aka
demii v Příbrami, německou vysokouto
školu s německou vyučovací řečí, s ně-
meckou řečí úřadní, s právem a povinnost
vysílati své posluchače s výhradně něme-
ekými vysvědčeními k ucházení se o vlivná
postavení životní! Dopal německého plátku jest
svrchovaně komický právě svými důvody. Kterak
prý to, že Češi trpí s takovým klidem uprostře
českého územi, v českém městě takovou »po-
tupu«? Nejen že vědí o ní, naopak ji ještě
v jistém smyslu hýčkají a pěstují, a to by ne-
mělo prozrazovati žádný zvláštní český úmysl
táže se rozkošný ústecký šriftlajtr. Již nyn
nejsou posluchači této vysoké školy německé
svým zjevem a počínáním k žádnému po-
horšení Čechům, neboť — skvostné do-
znání! — rok za rokem ubývá této
akademii německých posluchačů a počet
českých vzrůstá, neboť jedná prý se jim o to,
aby »paklíčem« německého vysvědčení dospěl
vysoké kariéry, láteří německý štváč, a spílá
Čech
Čecho
Čechy
Příbram
16
article
Čechům za to, že vůči ústavu, který by jinak
jistě nazvali »trychinou« ve svém mase, proje-
vují tak »nezvyklou snášelivost, ba dokonce
i péči«. Posl. dr. Dvořák a prof. Fiedler rovněž
dostávají náležitý díl za »láskyplnou starost«,
s jakou se výminečně ujímají této vysoké školy
německé. Rozhorlení proti Čechům dospívá pak
v ústeckém německo nacionálním plátku vrchol
pomyšlením, že Češi nedomáhají se ani aspo
toho utrakvisování vyučování na pří-
bramské akademii, což prý jest přece nejspo-
lehlivější cestou k jejímu počeštění? A proto
pro všechno, poněvadž Češi tuto německou vy-
sokou školu v Přibrami přímo hýčkaji, její stu-
denty na rukou nosí, že se čeští poslanci on
olcovsky starají, — musí prý z Přibrami —
pryč! Aby přibramským Čechům srdce bylo zlo-
meno? Nikoli — aby jim báňská akademie,
jako pomalu zrající ovoce sama sebou do klína
neupadla!« Toť věrn triumf německé logiky
Čecho
Posl
doktor
Dvořák
profesor
Fiedler
Čech
17
article
Německý mol nedovede se ani tak rychle ple
meniti, aby stačil na požrání všech mastnýcl
skvrn v rouchu Austrie a proto pochází závistí,
německý Michl epe si ústa nejtučnějšími sousty
až se uši hýbají a brada přetéká, ale oči vy
vrací stále po nových a nových mísách a roz
bíjí ty, jež shltat nemůže. Na místě jedině mož-
ného závěru, který by zněl: Proměňte německou
báňskou akademii v český ústav, poněvadž stu-
duje na ní nepatrné procento Němců — volá
německý list: Pryč s německou akademií z če
ského územi! Ano, za jednou podmínkou, —
zřiďte tam napřed českou a zrušte privilej ně
meckých státních zkoušek pro báňskou státn
službul
měl za následek státní bankrot! Valutovou mi
zerii let padesátých illustrovaly nejlépe papírové
drobné peníze. Ježto se za vysokého ažia sku-
tečně stříbrné (konvenční) dvacetníky docela
z oběhu ztrácely, ba i chatrné šestáky
časem od spekulantů »stahovány« byly
vydávala vláda dvacetníky a šestáky papírové.
Michl
Austria
báňský akademie
18
article
Ale nedosti na tom: i měděných drobných pe-
něz pocifoval se nedostatek, a takž trhaly se
papírové dvacetníky na půlky a čtverky, papl
rové šestáky pak na půlky, jako se dříve, do
kud ještě skutečně »šajny« vydávány byly
trhaly zlatky a dvojky na půlky a čtverky, Ny
nější pokolení dovede si sotva asi představili
jak tehda vypadaly u kupců zásuvky s penězi
bývaly časem naplněny hromadou malých, po
mačkaných a umazaných papírků, ohavných
trhaček, na kterých leckdy ani tisk už skoro
nebylo lze rozeznati a jimiž se kupujícímu na
větší peníze dodávalo. Byly však doby, že jsme
vůbec jiných peněz nevídali, než takové papírky
a trochu osmýkané mědi. V pohraničních kra-
jích a zejména na vlastním pomezi kolovaly
hojně drobné peníze německé, bavorské, saské
a pruské.
Počítání bylo takověto: Zlatý stříbra
zlatý šajnů, tedy zlatý vůbec, měl 60 krejcarů.
19
article
Ve střibře, čili konvenění měně počítalo se n
zlaté a krejcary, ve vídeňské, číli šajnové měně
pak na zlaté, groše a krejcary. Lid počital se
zálibou a houževnatou vytrvalostí na groše. Na
příklad: libra tohoto zboží nebo loket této látky
stojí 25 grošů. Dle valutové relace 5 = 2, to
jest, že 5 zlatých šajnů se rovnalo 2 zlatým
stříbra, platilo 25 grošů čili 75 krejearů, čili
1 zl. 15 kr. šajnů = 30 krejcarů, to jest půl
zlatého střibra. Pětadvacet grošů šajnů bylo
tedy 1/2 zlatého stříbra a padesát grošů dělalo
jeden zlatý stříbra čili konvenční mince. Šlo
tedy 150 krejearů šajnů na jeden zlatý, čili na
60 krejcarů stříbra; 50 krejcarů šajnů dávalo
dvacetník stříbra (bez ažia !), pět grošů čili 15
krejearů šajnů rovnalo se šestáku atd. Jeden
zlatý šajnů dělal 40 krejcarů stříbra, půl zla
tého šajnů bylo 20 krejearů stříbra ald. V nej
drobnějším obchodě značily tedy šesták = pě
grošů, 2 krejcary stříbra = 5 krejcarů šajnů
1 krejear střibra = 21/2 kr. šajnů, 1 krejean
šajnový = 3/s krejearu stříbra, šajnový groš = .
čili 11/s kr. střibra atd. Neločí se členáři nž
hlava?
krejcar
20
article
— Disciplinovaní slovanští posluchači vi
deňské techníky. Sbor professorů vysoké školy
technické ve Vídni zavedl, jak povědomo, disci
plinární řízení s několika „neněmeckými“, roz-
uměj slovanskými posluchači, kteří dopustili se
velikého provinění tím, že v budově technick
vyvěsili vyhlášky v jazycích slovanských zá-
roveň s německým překladem, který ale s ob-
sahem slovanského textu se neshodoval. Byly
to projevy slovinských akademických spolk
„Slovenia“ a „Danica“, jakož i chorvatského
spolku „Zvonimír“. Proti zavedení disciplinár-
ního řízení protestovalo 12 slovanských korpo-
rací podáním, v němž professorský sbor shledal
těžkou urážku své hodnosti a důstojnosti. S třem
studenty, kteří protest podepsali, zavedeno nové
vyšetřování, jehož výsledek včera byl prohlášen
Professorský sbor uznal, že řádný posluchač
techniky Vladimíř Bošnjak na vždy relegovár
býti má z vídeňské techniky, jeho kollegům
Danica
Zvonimír
Vídeň
vysoký škola technický
21
article
Karlu Brežanovi a Vasiliju Reusovi z Mirzy při
souzeno consilium abeundi. — Toto rozhodnut.
professorstva techniky vídeňské nejen překva
puje, nýbrž také rozhořčuje netoliko v kruzíel
studentstva, ale také v kruzích politických. Bude
zajisté o tomto prapodivném nálezu rektorav
parlamentě promluveno. Zatím budiž připome
nuto, že trestem akademickým nejkrajnějším po
stiženi byli Slovinci a Chorvaté, kteří ničím ji
ným se neprovinili, než že bránili důstojnost
práva neněmeckých studentů na vysokých ško
lách. Docela jinak zachovala se jak universila.
tak technika k německým studentům, o kterých
policie vídeňská referovala, že se zúčastnili po-
uličního znásilnění Čechů při jubilejní slavnost
sokolské jednoty „Tyrš“ a kteří pomáhali rozbi
výroční schůzi slovanského zpěváckého spolku
na Turecké šanci. Ovšem, nikterak se nedivíme
že i v tomto případě měři se Slovanům jiným
loktem, než Němcům. Páni professoři octli se
vůči slovanskému studenistvu na stanovisku
jaké zaujímají páni buršáci.
Brežan
Reus
Mirza
Chorvat
Čecho
Tyrš
Němec
22
article
— Proti boykotování českých úřadnikův
Rada městská na Král. Vinohra
dech připojuje se k projevu ohledně boykoto
vání českých úřadníků v městech s českou
menšinou, jemuž dán byl průchod na protestn
schůzi dne 27. března 1904 v radnici staro
městské pořádané, a prohlašuje, že nastoup
cestu odvety, nenstane-li toto pronásledování
K projevu onomu připojily se dále: Rad
král. města Čáslavi. Městská rada
(okresní výbor) v Mladé Boleslav
a okresní výbor na Smíchově. Tak
též připojila se k projevu tomu i městská
rada v Březnici, provázejíc ho i tímto
prohlášením: Nynější vláda proti všemu právu
a řádu takovémuto počínání se strany Němeů
hoví, je podporuje, nespravedlivě české úřad-
níky praeteruje a Němce pro neznalost jazyk
českého ke konání úřadu nezpůsobilé dosazuje
do smíšených krajů, ač dle platných zákonu
každý úřadník státní v království českém zna
lost češtiny prokázati jest povinen. Spatřujeme
v tom soustavnou práci za účelem vyhlazen
jazyka českého z kraje zněmčeného a promy
šlené, od vlády dosud nepostřehnuté připravo
vání území toho pro cíle a směry politiky
všeněmecké. Prohlašujeme, neustane-li pro
následování úřadníků českých, že nastoupíme
propagovati budeme cestu odvety. Protestujeme
proti bezmyšlenkovitému chování se vlády
dra. Körbra, která ač snad vidouc, hoví zřejmě
choutkám všeněmeckých agilátorů na úkor ná
roda českého a celé říše, jejíž trvání takto
nebezpečně ohrožuje. M. Tomek, starosta.
Král
Němec
Körbr
M Tomek
Čáslav
Mladá Boleslav
Smíchov
Březnice
23
article
— Jubileum Sokola pražského. Významnou
událost v životě sokolském oslaví Sokol pražský
dne 24. t. m. Na letošní rok připadá 40leté
výročí postavení tělocvičny Sokola pražského
první to těloevičny sokolské. Jubileum toto
oslaveno bude dopoledne dne 24 dubna při
padnou vzpominkou v těloevičně, odpoledne p
veřejným cvičením jednoty v průmyslovém
paláci na výstavišti. Veřejného evičení toho
zúčastní se taktéž jízdní odbor Sokola pražského
a právem lze doufati, že přilomností svou
veškeré občanstvo královské Prahy účastí nej
čelnější projeví pochopení významu sokolsk
myšlenky v životě národním. Vše bližší ozná
meno bude v čas vývěsky a zprávami ve věst
níku spolkovém.
— I. výkaz subskribovaných obnosů k ve
liké akademii Českého šermiřského klubu, ve
prospěch raněných ruských vojínů pořádan
Přispěli: Slavná městská rada král. hlav. města
Prahy K 200.—, p. t. pan Arnošt Piek, továrnik
ve Vídni K 100.—, dr. Ig. Hauschild v Praze
K 50.—, Zemská banka království českého
K 20.—, okresní zastupitelství ve Vlašim
K 20—, inž. F. Zvěřina K 20.—, dr. Jan Va
níček K 20.—, inž. Kulich Karel K 20.—, v
Tvrský, úřadník Měsíské spořitelny K 20.—
F. Ludikar, obchodník K 20.—, P. Vyskočil
operní pěvec K 20.—, A. Rutte, úřadník K 20.—
JUC. K. Zedrych K 20.—, dr. O. Urbánek, ok
lékař K 20.—, Vil. Molnár, materialista K 20.—
inž. Jar. Trojan K 20.—, O. Březina K 20.—
Prok. Grégr, ředitel „Národních Listů“ K 20.—
dr. Ettel šl. z Hvozdomilů, advokát K 20. —, dr
Klenka ryt. z Vlastimilů K 20.—, arch. Zá
zvorka K 20.—, Boh. Patočka, obecní starš
K 20.—, inženýr Jar. Jahn K 20.—, K. Führich,
velkoobchodník K 20.—, F. Sichrovský, továrník
K 20.—, Ph. Mag. A. Toman K 20.—, P
Sokol
Piek
doktor
Ig
Ing
F Zvěřina
Jan Virginie
Kulich
Karel
F Ludikar
Vyskočil
A Rutt
K Zedrych
Urbánek
Molnár
Trojan
Grégr
Ettel
Klenk
Patočka
Jahn
K Führich
F Sichrovský
Mag
A Toman
Praha
Vídeň
Vlašim
Sokol pražský den 24 . t . m
zemský banka
český K 20
Měsíský spořitelna
O . Březina
slavný městský rada král
Hvozdomil
24
article
Mag. A. Houdek K 20.—, G. Herschmann, velko
obchodník K 20.—, inž. J. Wild K 20.—, O
Vávra, mlynář K 20.—, dr. Lad. Klumpar, adv
K 20.—, architekt K. Mottl K 20.—, JUC. K
Slavík K 20.—, Jos. Javůrek, úřadník Městsko
spořitelny K 20.—, Jar. Milde, velkoobchodník
K 20.—, dr. Jan Vaníček, náčelník „Sokola“
pražského K 20.—, úhrnem K 1010.—
— Osobní. Pan inženýr Jindřich Schmolka, při
sežný patentní zástupce v Praze, byl obchodním sou
dem stálým znalcem v záležitostech patentních usta
noven a vykonal dne 14. t. m. přísahu.
— Osobní z pošty. Jmenováni byli: assisten
tem strážmistr Jan Klostermann v Žatci; poštmistr
I. tř. Dan. Schmiedl v Paštianperku a Jos. Sander v
Staré Roli; poštmistry II. tř. Ant. Beneš v Plzene
a Františka Čadilová ve Štěkni. — Přeložen
byli: kontrolorové Jos. Spur z Teplic do Prahy a Jind
Töpper z Liberce do České Lípy; officiál Rud. Radous
ze Solnohradu do Prahy; assistenti Ant. Madle z Mor
Ostravy do Vídně a Frant. Skácel naopak; poštmist
I. tř. Frant. Horký z Křivoklátu do Berouna; pošt-
mistři II. tř. Edvard Matějka ze Sušice do Velvar
Ad. Hammerla ze Schoenbachu do Teplic, Frant. Bach-
stein z Číhané do Černošína, Frant. Hosták ze
Rtyně do Spáleného Poříčí a M. Fiedler z Nového
Kostelí u Chebu (Boží Krve) u Mědence. — Míst
expedientů dostali: pomocný úřadník Karel
Květv Janovicích u Votic, expedient Josef Venlura
v Častrově a expeditorka Matylda Wolffová v Průho
Mag
A Houdek
G Herschmann
Ing
J Wild
Vávra
doktor
Lada
Klumpar
K Mottl
Slavík
Javůrek
Mild
Vaníček
Schmolka
Jan Klostermann
dan
Schmiedl
Sandra
Beneš
Čadilová
Spur
Töpper
František
Skácel
Matějek
Schoenbach
Bach
Hosták
M Fiedler
Mědence
Květv
Venlura
Wolffová
Jos
Praha
Žatec
Paštianperk
Plzen
Štěkeň
Teplice
Liberec
Český Lípa
Solnohrad
Ostrava
Vídeň
Křivoklát
Beroun
Sušice
Velvary
Černošín
Rtyně
Nový Kostelit u Cheb
Janovice
Votice
Častrov
Městský spořitelna
Sokol
Madla
25
article
nicíchi. — Na pensi odešli: kontrolor Ruď. Anel
v České Lípě, pokladník Josef Svatoň v IIradci
Králové. — Zemřeli: officišlové Josef Richien
v Ústí n. L. a Julius Neumann na Král. Vinohradech
— Úmrtí. V úterý dne 12. dubna t. r. o 5. hodině
ranní zemřel v Praze pan Eugen Innemann, zlat-
ník a dlouholetý člen gremis klenotníků, zlatníků
stříbrníků v Praze. Pp. členové gremia se žádají, aby
se zúčastnili v hojném počtu pohřbu, který se koná
v pálek dne 15. dubna t. r. o 3, hodině odpolední z če-
ského pathologického ústavu.
— Pronájem reslaurace na Žofíně. Ve včereje
schůzi hospodářské komise bylo rokováno o nabíd-
kách, došlých na nájem restaurace na Zoffně. Podány
byly celkem tři nabídky; 13 hla sy proli 9 usne-
seno doporučit radě měsíské, aby při-
jala nabídku p. J Kamenského, bývalého
restauratéra na Střeleckém ostrově.
který nabídl roční nájemné 20.000 K. Pan J. Zelenka,
dosavadní restauratér na Žofíně, pro jehož nabídku
bylo 9 hlasů, nabízel 21.200 korun roční činže.
— K velké šermíiské akademii. Čestné výborství
k velké šermířské akademii Č. Š. K. přijali pp. JUDr
Bedřich princ ze Schwarzenbergů, Karel hrabě Schon-
born, Zdenko hr. Thun-Hohenstein, Fr. hr. Kinský
Pan Horia Rosetti, poslanec sněmovny království ru
munského, rytíř řádu čestné legie francouzské, jeho
zprávy o šermu učinily rozruch v odborných kruzích
spisovatel Kodexu duelového, přijav pozvání Č. Š. K
sdělil teiegraficky, že bude přítomen akademie a pře
vezme řízení velice interessantních těchto zápasů před-
ních světových mistrů.
Svatoň
Richien
Julius
Král
Innemann
Kamenský
J Zelenka
Š K
Bedřich princ
Schwarzenberg
Karel hrabě
Schon born
Zdenko
Thun
Hohenstein
Horio Rosetti
IIradce Králové
Ústí
Praha
Žofín
Francie
Český lípa
sněmovna
26
article
— Přednášky, Z Ústředního spolku če
ských professorů v Praze. V sobotu dne 1
dubna o 7. hod. večer bude přednášeti prof Adol
Mach z Jičína v dolejším sále Měšťanské besedy
pro členy a jich rodiny: Vylíčení přírodních krá
středomořské Riviery. Cesta z Prahy na Rivieru
zpět v obrazích promítaných skioptikonem. — Česko-
slovanská obchodnická beseda v Praze
pořádá v úterý dne 19. t. m. v sále vlastního domu
v Jerusalemské ulici č. 7 přednášku p. prof. Vítáka
»O významu Jana Amosa Komenského«. Začátek
8 hod. večer, přístup každému volný. — Sbor do
brovolných hasičů ve Veltrusích uspo-
řádá přednášku dra. Josefa Trojana o Janu Amosu
Komenském dne 17. dubna o 4. hod. odpol. v ho-
stinci »U sokola«. Vstupné 20h.
Na vzdělání českých dítek Ústřední Malie
školské dne 13. dubna přispěli: Tělocvičná jednota
»Sokole, sbor dobrovolných hasičů a Podkozákovská
beseda ve Smrčí (po 5 K) K 15.—, z pokladničky
č. 848 v hostinci p. Ferd. Hudice v Toužetíně K 9.—
z pokladničky č. 606 v Haratici K 13.—, Hospo-
dářská beseda v Předměřicích n. L. K 16.20, spo
lečnost denních hostů v hostinci »U nádraží« v Záboř
K 14.—, po schůzi odboru Národní jednoty pro
severovýchodní Moravu v Trnávce K 7.—, z poklad-
ničky č. 819 v Roztokách K 8.—, z pokladničky č. 225
v Olešnici na Moravě K 7.—, »Písecké Listy« v Pisku
K 427, odbor Ú. M. Š. v Písku K 200.—, odbor
Ú. M. Š. ve Smržicích K 110.——
— Pan Karel Ryba, spolumajitel knihtiskármy
ve Vršovicích a známý člen proslulého kvartetia
»Kytary«, slaví dnes své 60. narozeniny. Vzácn
přímou svou povahou a srdečným, zdravým humorem
získal si v kruzích typografických i pěveckých četných
přátel, kteří zajisté všichni k dnešnímu dni přeji mu
ještě »Mnohá léla«.
Adol Mach
Riviera
profesor
Víták
Jan
Ámos
Komenský
Trojan
Ú M Š
Ryba
Praha
Jičín
Riviera
jerusalemský ulice
Veltrusy
Toužetín
U nádraží
Záboř
Morava
Trnávka
Olešnica na Morava
Pisco
Písek
Smržice
Vršovice
Sokol
Podkozákovská beseda
27
article
— Týdenní schůze spolku českých lékařů Bude
v pondělí dne 18. t. m. o 6. hod. večer v pathologickém
a bakteriologickém ústavu prof. dra. J. Hlavy, n
paměť dvacetileténo trvání ústavu toho
— Ze spolku českých úřadníků železničníchv
Praze. Ustavující valná hromada místního odbor
v Olomouci koná se v neděli dne 17. dubna 190
o 5. hod. odpol. v besedních místnostech Národního
domu v Olomouci. Odjezd z Prahy ráno rychlíkem
rak.-uh. spol. státní dráhy v 7 hod. 25 min. Kollegové
Jest žádoucno, byste této ustavující valné hromady
druhého našeho odboru na sesterské
Moravě zůčastnili se v počtu nejhojnějším, aby
vyzněla pro české úřadnictvo železniční v každěm
ohledu důstojně
— Král. česká společnost náuk (třída math. - při-
rodn.) V pátek dne 15. dubna bude přednášeti p. třidní
tajemník, prof. dr. F. Vejdovský, „O významu
t. zv. jádra žloutkověho“. Tiskem právě vyšlo:1
Barvíř, O poměrech mezi exponentem lomivostia
hutnosti u některých nerostů. 2. Sucharda, Příspě-
vek k theorii vensiery a Külpovy konchoidy. 3. Mii
bauer, Dvě sloučeniny selenu: Uranylselenid a s
lenochromid draselnatý. 4. Veselý, Příspěvek k se
znání dinaftokarbazolů. 5. Vejdovský, O zvlášt-
ním případu fagocytosy
— Všestudentské slavnosti. „Akademický pěvecký
sbor“ vyzývá pp. členy a členky, aby opět pilně n
vštěvovali sborové zkoušky. Rovněž obrací se ke ko
universitánům, aby hojně za členy sboru vstupovali
profesor
doktor
Král
F Vejdovský
Suchard
Příspa
Külpův
bauer
Veselá
Vejdovský
Praha
Olomouc
Morava
spolek český lékař
spolek český úřadník
národní dom
1 Barvíř
28
article
„Ak, pěv. sbor“ zůčastní se činně akademie, pořádan
cyklu všestudentské slavnosti. Poněvadž bul
také účinkovati mladší a vážný konkurent „Technický
pěvecký sbor“, upozorňujeme pp. kol. universitány
že nutno především náležitým počtem se represent
vati, aby tak již kvantitativně způsoben byl náleži
dojem opravdové, ušlechtilé snahy a pak, aby pilno
a řádnou návštěvou zkoušek docílen byl kvalitativ
výsledek ne menší. V zájmu tedy všestudent. slavnos
a v zájmu své cti a dobrého jměna vyzýváme vás
Přistupujte hojně za členy. Příspěvek i se zápisným
na celý běh 1 K 20 h. Nemajetní kol. mohou dle usn
sení výboru legitimace obdržeti zdarma. Zkoušky pr
zatím: smíšená: v sobolu, panská: v pondělí, damski
ve středu od 6— 8 hod. več. v Klementinu č. IV. Zápi
tamže při zkouškách. — Sekce akademie koni
v sobolu 16. dubna o 5. hod. v Karolinu č. I. schů
Členové sekce se vybízejí, aby se jí v plném poč
zúčastnili. — Odbor pro pořádání všestudentské vý
stavy koná plenární schůzi zejtra v pátek o půl osm
hod. večer v Klementinu č. V. Vstup volnýl
— Z Ústředního pomocného komitétu pro krajiny
šivelní pohromou postižené. Ústřední pomocný ko
mitét usnesl se přikročiti k rozdělení zbytku 30% mik-
darů ku podpoře obyvatelstva, živelní pohromou sli-
ženého, určených. Zbytek ten činí 67.305 K 41 h
bude rozvržen na 40 soudních okresů. Dosud byl
rozděleno 131.021 K 70 h na stejný počet okresů. Z
účelem rozvrhu obnosu toho dožádány byly okresl
pomocné komitéty, by ústřednímu pomocnému komi-
tétu do konce dubna t. r. podaly návrhy na rozdělen
podpor. Veškeré rozvrhy nesprávně a neúplně sd-
lané budou bez výjimky vráceny.
Člen
Ak
Klementinum
Karolina
technický pěvecký sbor
29
article
— K oslavě památky Komenského. Komen-
ského večírek pořádá komitét občanů v Ješín
v reslauraci „dvůr Bělcovský“ v sobolu dne 16. dubm
t. r. o 1/48. hod. večer., při němž promluví o vý znt
mu Jana Amosa Komenského říd. učitel To
nislav Burghauser. Vstup volný
— Dary. Na místo věnců na rakev zemřelého
Jana Batě, ředitele cukrovaru v Moravanech, věnn
vali Podpůrnému spolku cukrovarnických úřadníků
Praze: Spolek cukrovarníků východních Čech 20
a p. Vil. K. Jarkovský, ředitel a inspektor cukrovao
v Rosicích u Pardubic 20 K.
Komenský
Komen
Jan
Ámos
Burghauser
Jan Bata
Moravan
K Jarkovský
Ješín
Rosice
Pardubice
spolek cukrovarnický úřadník Praga
spolek cukrovarník východní Čechy
30
article
— Výstavy. Umělecko-průmyslové m
seum obchodní a živnostenské komory v Praze S
nytrová ulice). V přízemním sále musejní budovy oi
vřena bude v neděli dne 17. dubna výstava gobelini
a praci pletených a tkaných, provedených v atelien
pro umělecké tkaniny a restaurování pravých gobel
M. a J. Gultmannových ve Vídni. Výstava potrváo
8. května a bude otevřena denně od 10. do 3. b
zdarma. — Jarní výstava „Manesa“ v pavi
loně pod zahradou Kinských otevřena jest denně
9 do 7 hod. za vstupné 1 K. Studentské, spolkoré
dělnické lístky na průkaz legitimace 60 hal. Hrom
ným návštěvám škol středních a měšťanských povole
jest zvláštní sleva na vstupném
— Nedělní klid v advokátních n notářských l
celářích. Advokátní komora bude konati dne 24. l.
mimořádnou valnou hromadu, na jejíž jednacím pol
bude otázka zavedení obligatorního kliee
nedělního v advokátních a notářskýt
kancelářích. Zamilavé stanovisko, které v anke
dne 27. března t. r., na podnět výboru advokátníi
mory konané, delegáti advokátů z měst venkovskí
proti zavedení nedělního klidu v zimních měsk
zaujali, vzbuzuje mezi advokátním a notářským u
nictvem odůvodněnou obavu, že jeho spravedlivý p
žadavek celoročního klidu nedělního pro bezdůvol
odpor způsobem uspokojujícím uskutečněn nebok
Z příčiny té svolává Zemská jednota advekl
ních a notářských úřadníků v Čecháel
na den 16. t. m. o 8. hod. večer do spolkových ns
ností ve Smečkách č. 26 schůzi s programem: „Naio
Kinská
Hrom
Praha
Vídeň
uměleckýprůmyslový m
živnostenský komora